Komentáře k článku: Tréninky

bloodye+dekameron: Se zapískáním jsem otevřela velké dveře vedoucí na halu. Bylo tam téměř prázdno, po obvodu krokovala jen jedna dvojice a o té jsme věděla, kromě nich ale na protější tribuně seděl ještě Jason s hrnkem kávy. Hnědáček zpozorněl, zafrkal a vytáhnul krk. "Však to znáš, broučku." Podrbala jsem ho po krku jen co jsem zavřela dveře a vydala se s ním na obhlídku haly ze země. Bylo vidět, že je pořádně nabuzený. Včera měl prý volno tak asi bude veselo.
Obešli jsme si halu na každou ruku jednou, poté jsme zaparkovali veprostřed a já dotáhla. Stáhla jsem si třmeny, dotáhla stoličku a z ní se vyhoupla do sedla. Valášek tentokrát opravdu postál jak měl. "No pašáák." Podrbala jsem ho a pak se začala rovnat. Po tom pomalu čtvrt roce to byl opravdu nezvyk. "Zase si zvykni, nseděla jsi na něm už dlouho, tak si ho ošahej, ošmatej a opracuj jak si zvyklá. Chodí teď dost dopředu, svaly se mu teď už začínají hezky vracet, takže bys neměla mít problém ho nemoct někam dostat. Větší problém bude až u skoků." Přikývla jsem jakože Jasovi rozumím a vyrazila s hnědým po obvodu haly.
Chodil pěkně, poočku pokukoval po Erym, který pomalu začínal už klusat. My si obešli obvod na zahozené na každou ruku, pomalu jsme se oba vraceli k tomu co známe, oba jsme ze sebe byli trochu rozpačití. "V klidu, jsi hrozně napnutá, uvolni se takhle jste zatuhlý oba dva.Začni pomalu sbírat a vlnovky, kruhy, dýchej zhluboka a pomalu, upouštěj stres. Ty to moc dobře znáš." Trenér už slezl z tribuny doprostřed jízdárny. Začala jsem tedy přesouvat ruce po otěžích zarážku po zarážce. Lehce jsem vždy brnkla do otěže, nabídla a začala s ním pomaličku chodit oblouky na vlnovce. Vnější holení pohlídat záď, vnitřní otěž zlehka nabídnutá, posunutí trupu a poté opět narovnání a kolmé směřování na protější stranu. Na konci vlnovky jsme pak udělali velký kruh. "Zvedni si trošku tu vnitřní ruku, netahej jí tolik do klína." Upozornil Jase. Zrovna kolem nás proklusali kluci a Dek uhnul hlavou ven z kruhu. "Ty jsi hrozně nervózní. Děje se něco?" Podíval se na mě trenér. "Já nevím, prostě jsem celá taková nesvá." "Tak se nadechni a věř mu, máte toho za sebou dost. Tříměsíční pauza tě přece nezastaví." Teď promluvil Oliver. Tak jo. Hodný a milý Oliver je jako co?! To ho nějak překódovali za tu dobu?! "Má pravdu, věř mu." Mrknul Jase, kterému hrál na tváři pobavený úsměv, moc dobře si všiml mého udiveného výrazu.
Obešli jsme tedy kruh, tentokrát už daleko lépe, i na druhou ruku a hnědý se krásně povolil. To byl signál k naklusání. Stiskla jsem holeně, mírně nadlehčila sed a Ronny naklusal. Hned jsme ho dopobídla a začala se do rytmu zvedat. Šel krásně dopředu, i podle trenéra měl ideální tempo a tak jsme na volnější otěži oklusali na obě ruce obvod jízdárny a pak opět začali ohýbat na kruzích. Jase stál uprostřed a já poslouchala jeho připomínky. Postupně jsem se vracela zpátky, cítila jsem se víc a víc ve svém živlu, přípomínek bylo míň a míň. Střídavě jsme zmenšovali a zvětšovali kruh, dělali jsme základní přechody a Dekmaeronek zachvíli už vyšlapoval povolený s nosem na kolmici a krásně pracoval zádí.
Po klusové práci jsme tedy dostali chvíli pauzu, alespoň si pořádně ocválali kluci a pak jsme tedy přišli na řadu my. "Možná bude vyhazovat, má poslední dobou veselejší náladu." Upozornil mě Jason ještě. "Chápu, my si poradíme." Kývla jsem, pomalu si ho zpátky posbírala, udělala si dva přechody krok-klus, klus-krok ať si ho ještě připravím a zprostupním, když teď chodil vytažený v kroku, v pracovním klusu jsme udělali v A jen malý kruh, pak se napojili na stěnu a před rohem jsem stiskla holeně. Valášek nacválal pěkně přes otěž nahoru, ale hned potom vyrazil dopředu a zadky narval nahoru. Reagovala jsem na to pobídkou, víc jsem stiskla prsty a lopatky zatlačila více dozadu. Dek na to zareagoval zkrácením rámce. "Tak je správně." Špitla jsem a po chvíli se zvedla do stehenního sedu. Ocválali jsme na obě ruce obvod haly, dostali od Jase pochvalu, že to vypadalo moc pěkně a já si na začátku hezky poradila a pak jsme začali cválat v pracovním na kruhu.
"Víc si ho zarámuj tou vnější otěží, má tendenci tě hrozně táhnout ke stěně." Dostali jsme upozornění, víc jsem tedy přiklonila ruku k žebrům čímž se mi přiblížila ještě víc otěž ke krku a před dojezdem na stěnu jsem vždy zareagovala lehce vnější holení. "Teď je to správně, je vidět, že je krásně lehký vepředu, to se mi líbí." Usmál se Jase.
Ocválali jsme tedy na kruhu, udělali pár přechodů a nechali jsme nás oba. Pro začátek toho bylo až dost.
Vyklusali jsme tedy na zahozené a zatímco jsme krokovali, rozebrala jsem s trenérem plán nynějšího týdne. Zítra bych ho vzala na kavaletovou a drezurní práci nejspíš sama, pak den práce ze země, pak bychom snad zkusili něco skočit, terén a následně volno. Do Hubertky si ho musím nadýchat zpátky do formy.
Zrovna když jsem sesedala přišli holky. Chuděrky na mě hodily dost vykulený pohled, ale pak se hned usmály a já jim slíbila, že si popovídáme u večeře. Hnědého jsem moc moc pochválila, vytáhla třmeny, povolila sedlo, rozepla nánosnáky a zamířila s tím popletalem do stáje.

meave + darius: Lvl1 - 1. trénink - seznámení se základními chody koně
Lítala jsem jeho hotové pometlo ve chvíli, kdy mi došlo, že už musim vlastně na domluvený první trénink. Sue mě měla čekat u haly, takže jsem si musela rozhodně pospíšil, jelikož jsem neměla tolik času, kolik jsem potřebovala, sakra jak se tohle mohlo stát? říkala jsem si v duchu cestou pro věci do sedlovny. Trvalo, než jsem všechno vzala do rukou a poklusem mířila k boxu, kde už mě očekával čerstvě ostříhaný Darius. Podíval se odhodlaně a já se pousmála. Tohle bude jistě hodina století...
Už když jsem zapínala podbřišák, všimla jsem si, kolik ukazují hodinky. Sakra, začala jsem panikařit. Nevěděla jsem, co se stane, když na svou první hodinu přijdu pozdě, zděsila jsem se a popadla jemně otěže, abych je přehodila. S pořádně křečovitým uchopením jsem za ně lehce zatahala, aby mě Darius mohl následovat ven z boxu. Cestou jsem potkávala dívky i chlapce, všichni mi připomínali to samé. Přáli hodně štěstí? To rozhodně budu samozřejmě potřebovat, ušklíbla jsem se a zastavila se i s ním, abych si rychle zapla helmu. Před halou jsem nakonec stala o deset minut později, ale zdálo se, že to vůbec nevadí. Sue mi jako vždy popřála hezký den, což jsem také řekla a nervózně stihla stisknout i otěže pevněji. "Čeho se bojíš?" pousmála se na mě a já s alespoň snažila uklidnit. "Neříkej, že tě snad holky strašily," zeptala se, ale bylo to spíš oznámení. Zakroutila jsem hlavou. "Vůbec, všichni jsou míli," odpověděla jsem s úsměvem a pohladila Daria na líci. Hlavní je, nemít žádnou trému, on to ucítí a bude zle, opakovala jsem si. Právě tady jsem potkala další dívku, která mě poznala. Bylo to zajímavé setkání, díky kterému jsem snad úplně zapomněla na něco jako je nervozita.
Na pokyn Sue jsme vstoupili do haly a já vedla Daria dal, abych si mohla všechno zařídit. Dneska to asi bude jako na zkouškách, že? Ptala jsem se sama sebe a přitom stahovala třmeny dole a dotahovala podbřišník. Šlo to ztuha, ale nakonec se mi všechno povedlo. Nasedla jsem a Sue s úsměvem připnula Dariovi na kroužek lonž. Povzdechla jsem si. "Jezdila jsi předtím poměrně dobře, tak to dneska zopakujeme a pak to zvládneš snad i sama, že?" zeptala se a podívala se nahoru na mě. Ja na to jen přikývla. "Myslím, že bych ti nemusela povídat o tom, jak se pobízí, všimla jsem si, že v tom ty nemáš tak velký problém, nereješ patou a pobízíš prakticky celou nohou," začala s výkladem a já mezitím pobídla Daria, aby začal krokovat. Otěž jsem prakticky držela jen na okrasu, berte to samozřejmě v uvozovkách. "Ale doufám, že jsi od zkoušek zkoušela sedět rovně, tvá záda budou problém," zamlaskala káravě a já se ihned pokusila narovnat. Nebylo to nic neobvyklého, jen jsem si svým pohodlným životem vypěstovala ve svém věku sed, který by si zasloužil i špatnou známku.
"Úplně zahoď otěže, nepotřebuješ je, hlavně tvoje ruce budou problém, ale to nevadi, pak se na to zaměříme," oznámila a já se připravila. Pomalu jsem pustila otěže a dala ruce vbok. Ještě chvíli jsme krokovaly, mezitím mi Sue připomínala, že vím, jak to vypadá, když je to správně. Ano, cítím to, ale přes tu všechnu snahu nakonec spojim vše dohromady a přestanu dávat pozor, kde ty ruce mám. Navíc bych měla mít ruce nevytočené a já je mám většinou v pozici, která snad vypadá i bolestivě. Samozřejmě to vůbec nebolí, vlastně mi to tak vyhovuje víc, ale znáte to, všichni víme, jak vypadá korektní sed. Navíc mam pak nutkání, natáhnout ty ruce. To je zle, vím to. Darius na lonži krokoval energicky, ale cosi mi říkalo, že asi moc spokojený není. Přemýšlela jsem, jak se asi teď cítí.
"Dobře," chválila mě Sue. "Teď sedíš správně, myslím, že když ještě trochu posuneš holeň dozadu, bude to ještě o trochu lepší a koukej se před sebe," připomněla a já to poslušně udělala. Ano, takhle je to perfektně, říkala jsem si tiše a jemně pobízela. Až v tuhle chvíli si připravila bič s tím, že se mám připravit na klus, abychom to nějak dlouho neprotahovaly. Odkývla jsem a psychicky se na to připravovala. Sue pobídla Daria do klusu na já zůstala pevně v sedle na tři doby s tím, že jsem pomalu začala mírně vysedávat. "Podívej se, jestli vysedáš na stejnou nohu," připomněla mi a já ihned koukla na vnější plec. "Omlouvam se," pípla jsem rychle a přesedla. "To se neomlouvej mě, malá chyba, neboj, teď si to budeš pamatovat, že?" řekla s úsměvem a já se soustředila na vysedávání. Nebylo to tak zlé, jak jsem čekala, ale zase bych se mohla zlepšit. "Zvedam moc pátý,co?" zeptala jsem se během klusu a Sue naznačila, že ano. Trochu podrážděně jsem mlaskla. A je to tu zase. Rychlr hem se dala dohromady. Tak jo. A najednou to i jde, držela jsem se pořádně koleny a hele, noha zůstává na místě, nikam mi neklouže a dokonce už nezvedam paty, to bych mohla nazvat pokrokem, říkala jsem si. "Fajn teď mi ukaž pracovní klus," vyzvala mě a já se pořádně nadechla. Tohle mi nikdy nešlo. Ještě pět dob jsem vysedala, dokud jsem to nezkusila. Asi dvě kolečka jsem jela poměrně dobře, houpala jsem se jemně v sedle jako přilepená, nohy se jen chvilkově vychylovaly od místa, kde mají být. Možná to bylo příjemným klusem Daria, který ochotně klusal a já se snad úplně vžila do toho jemného oťukávání. No a říkala jsem dvě kolečka? Co bylo po druhém? No ještě jedno, kdy jsem jednoduše ztratila rovnováhu, zaváhala a už byl ze mě malinký pytel brambor. Stejně jsem bojovala jako tygřice. Sue Daria zase zpomalila a my přešli do kroku. "To se nemělo stát," zlobila jsem se, ale Sue se jen usmála. "Ale hlavní je, že si chybu uvědomíš a snažíš řešit," pronesla a to mi doneslo odvahu. "Dobře, máš dobré základy, však on si tě sám Darius ještě vezme do parády sám, dáme cvalové kolečko na opačnou stranu a pak pujdeš navolno," oznámila a já přemýšlela, jak to asi myslela. Mezitím Sue v klidu prohodila stranu a ja začala krokovat zase na druhou. "Chytni se rozcochy a nacválej přesně tak jemně a hezky jako to děláš běžně," řekla a já se začala pekelně soustředit. Chytila jsem se přesně tak, jak řekla a jemně holení pobídla do klusu. Rozhodně to nebyla silná pobídka. "Příště to zkus ještě jemněji, on je citlivější," prozradila a já zase byla zpět u svého pracovního klusu. Když jsem se cítila, jen jsem posunula vnější trochu dozaději a pobídla vnitřní. Darius stejně nereagoval. Nadechla jsem se pořádně znovu a pobídla znovu. Tentokrát jsem i trochu přenesla váhu. A je to. Darius naskočil do cvalu a já zaryla nehtíky do kůže sedla. Nohy jsem měla jako z oceli. Šla jsem jednoduše s pohybem a houpala se v souladu s pohybem, uvolnila jsem se a pouze jemně pobízela, aby ho nenapadlo, zastavovat. "Dobře, dobře, narovnat a hlavu před sebe, tak je to ono, dobře, to by stačilo," oznámila a já se zachvěla radostí. Sue Daria úplně zastavila a já konečně mohla vzít do pracek otěže.
"Dobře, zůstaneme pro dnešek tady na dolním velkém kruhu, dobře?" zeptala se. Já neměla nic proti a začala opisovat kruh do půlku jízdárny. Přitáhla jsem si otěže a vnímala každý jeho krok. Snad jsem se dokonce začala i potit. Dobře, teď mám ty ruce správně, tak by to mělo i zůstat, říkala jsem si.
Sue mi povolila klus, tak jsem to moc neprotahovala. Jemně jsem holení pobídla, povolila o píď otěže a sedem taky trochu povzbudila. Nic nebylo pomalu třeba vnímal všechno a já sebejistě v duchu právě bouchla šampaňské. No není nic, co bych ještě nemohla pokazit. Vysedavaní jsem si tentokrát hlídala. Nesnažila jsem se, vysedávat vysoko, udržovala jsem rytmus a trochu brzdila dopředného Darina, který snad hnal za vidinou medových pamlsků. Taky bych si dala. "Dobře, teď pozor, v kruhu změnit směr." Tenhle jsem už viděla, vzpomněla jsem si na ty vlny v kruhu. To nebude tak těžký. Najela jsem si a v bodu začala otáčet na první půlkruh. Kromě lehké práce s otěží to byla hlavně noha, okolo které se začal Darin přiměřeně otáčet. Když jsem dosáhla pomyslného bodu X, obrátila jsem to a tentokrát opisovala o trochu jinačí půl kolečko. Musela jsem si přesedout a hotovo. Právě jsem měla za sebou první cvik. "Meave? Všimni si těch tvých tlapek," poznamená během toho Sue a já tuším, že je zle. Ano, už už zase jsem měla položené na krku, vytočené a natažené. Rychle jsem se opravila a nevinně usmála. "Myslí na to," pohrozila Sue. Byla jsem až překvapena, jak Darius šlape. Sice jsem někdy musela uklidnit jeho úspěchanou dušičku, ale jinak to bylo v pořádku. Abych to nezakřikla. On mi vytahává otěž, uvědomila jsem si po chvíli, co to skutečně dělal. Pohazoval si hlavou a dělal, jako bych snad na něm vůbec neseděla. Jaká to drzost, říkala jsem si a pokusila se, aby toho konečně nechal. Výsledek? Víte já se vážně snažila. Už jsem byla nervy na půdě. Začala jsem si na to zvykat a říkat si, že se snad zbláznil, ale není chyba někde u mě? To je zásadní otázka.
"Dobře, pracovní klus ještě dneska raději necháme stranou, předvedeš mi cval s tím, že si ho uklidni a teď už to nebude tak jednoduché, jsem na tebe zvědavá." Sue mi dala instrukce a já mohla začít. Rázně jsem naznačila, že jsou otěže v mojich rukách a sedím na něm taky já. Když jsem si byla jistá, zasedla jsem a v oblouku pobídla stejně jakou předtím na lonži. Na to on reagoval. vypálil jako střela já myslela, že snad ani nestihnu s ním zůstat na kruhu. Přitáhla jsem otěž a zasedla. Musela jsem se vyrovnat já a uklidnit ho. Ze zběsilého jsme přešli do o něco příjemnějšího cvalu, který se dal i normálně usedět, jen mi nožka občas litala dopředu. "Vím o tom," hlásila jsem okamžitě přitom všechno soustředila na ruce. Sue mě pochválila s tím, že ještě stejně odcvalam pár koleček na druhou ruku a pro dnešek to bude už opravdu všechno. Teď jsem se v jeho příjemném cvalu cítila skvěle. Přestala jsem počítat kolečka a soustředila se na jeho prostorné chody. Překvapil mě, byl energicky a elegantní. Pokud tedy nepočítáme ten pseudotrysk, který se mi povedl dneska.
Přešla jsem do kroku a začala s krokováním. Mezitím mi Sue opakovala, jak jsem dneska zvládla první jízdu s Dariem. Musím říct, že jsem čekala horší. Třeba to ještě přijde. Po vykrokovaní jsem s úlevou slezla a povolila nánosník i podbřišník. Otěže jsem si přehodila a společně se Sue opustila halu. Vzala jsem Daria do stáje a těšila se z toho. Hned jsem ho odstrojila a pohladila, protože jsem ho zapomněla předtím pochválil za dobrou praci. To jsem si teď napravovala tím, že jsem se na něj nelepila a objala ho. Byl opravdu dobrý to jen já musím zabrat.

//omlouvam se za pozdní čas

nell a kometa: TRÉNINK LEVEL 1- SEZNÁMENÍ SE ZÁKLADNÍMI CHODY KONĚ - 1/3

(VLOŽENO ZA VČEREJŠEK, kITTY MÁ INFO NA MAILU)

Vedla jsem Kometu směrem k jezdecké hale, před vchodem jsem se ohlásila klasickým:
„Dveře,“
„Můžeš,“ ozvalo se v odpověď.
Vešla jsem tedy dovnitř, dovedla jsem Kometu k Sue a zastavila jsem se s ní.
„Tak připravená?“ usměje se Sue a já s úsměvem přikývnu. Dotáhnu si podbřišník a spustím dolů třmeny, které si upravím podle délky svého předloktí. Vložím levou nohu do třmenu, pravou nohou se odrazím a dosednu do sedla.
„Tak, vyrovnej se v sedle, posuň se trochu dopředu. Co třmeny? Máš je stejně dlouhé?“
Kývnu a Sue připne Kometu na lonž.
Tak, nejprve základní chody. Neboj, za chvíli si to zkusíš taky,“usměje se na mě a já ji nepříliš přesvědčivě úsměv oplatím.
„Komči, krok,“ mlaskne Sue a kobča se rozejde. Se mnou to trochu drcne dozadu, ale hned se snažím vyrovnat. Křečovitě se držím sedla, až mě rozbolí ruce.
„Zkus se uvolnit,“ poví Sue, když jí míjíme. Snažím se poslechnout její radu a uvolním se. Po chvíli, když mám pocit jistoty, pustím se sedla a ruce dám na nohy. Začínám si užívat ten houpavý krok.
„Vyrovnej se, holeně víc přitiskni, paty dolů,“ poví mi Sue další pokyn
„Naklušem ano?“ sotva se stačím porovnat v sedle, Sue udělí Kometě pokyn k naklusání. Div, že nevyletím ze sedla. Musím se honem chytnout sedla.
„Nevystrkuj bradu nahoru, dívej se přímo mezi uši koně,“ poví Sue „přitiskni trochu kolena,“ řekne Sue další pokyny.
Je toho tolik, že nevím, co mám dělat první. Po sléze se jakž takž srovnám, opět se ozve Sue.
„Cval,“ poví Sue a pobídne Kometu do cvalu. Ta nacválá a já se snažím opět udržet rovnováhu, připadá mi, že jsem příliš v křeči.
„A kroook“ zpomalí Sue Kometu do kroku a odepne ji z lonžky.
„Tak, a teď si zkusíš všechny tři chody sama. Nejprve krok, poté klus a nakonec cval, “usměje se na mě Sue
„Dobře,“ přikývnu už trochu jistěji. To si snad ještě pamatuju. Doufám jen, že Kometka bude poslouchat, no uvidíme.
„Tak, vyrovnej se v sedle, lokty u těla, prošlápni patu. Dívej se přímo mezi uši koně. Do kroku pobízíš tak, že stiskneš holeně. Můžeš použít i hlasovou pobídku. Pokud nepomůže ani to, pomož si sedem,“vychrlí na mě Sue pokyny
Opět kývnu a udělám co po mě chtěla. Holeněmi stisknu Kometu, ale ta se ani nehne. Stisknu ji tedy znova trochu silněji a u toho řeknu „Komči, krok,“ na podruhé úspěšně zareaguje a výjde si v kroku.
„Výborně, nezapomeň ji pobízet, když ji bude spomalovat. Jinak ne, to bys ji otupěla,“ poví Sue
„Zkus s ní taky zatáčet, ať ti nechodí pořád rovně,“ usměje se Sue a podá mi další pokyn
Jelikož chci zatočit doleva, přitisknu pravou holeň a přitáhnu otěž. V okamžiku kdy se Kometa otočí, okamžitě povoluji pomůcky.
„Dobře. Teď ji zastav a znova rozejdi,“ ozve se další pokyn.
Stuhnu v kříži, lehce zatáhnu za otěže a Kometa hned reaguje zastavením. Potom stisknu holeně a Kometa se rozejde hned na první pokus.
„Hoodná,“ pochválím ji
„Teď klus, to samé jen silnější pobídka,“
Zastavím Kometu, pak ji zase stiskem holení rozejdu a stisknu silněji. Pomůžu si i sedem.
„Klus,“ řeknu u toho hlasovou pobídku. Kometa zareaguje a já se snažím udržet v sedu.
„Přitlač nohu ke koni. Nebude ti lítat ve třmeni,“ snažím se zařídit podle Sueiny rady ale jde to ztěžka. Po několika pokus ech se mi to nakonec podaří.
„Zpomal ji do kroku a nech ji vykrokovat,“ kývnu a povlím holeně
„A kroook,“ klesnu hlasem a protáhnu slovo. Kometa hned přejde do kroku. Chvíli s ní ještě krokuju až ji nakonec u Sue zastavím.
„Výborně, na první trénink dobrý,“usměje se Sue
„Kdy si to dáme? Třeba zítra?“ optá se Sue
Pokrčím rameny „Třeba, ale nevím, už teď necítím nohy,“ zasměji se
Slezu z koně a vytáhnu třmeny nahoru. Rozloučím se se Sue a odvedu Kometu do boxu, kde ji vyčistím.

jennifer+galaxie: ,,Tak Galouši, dáme po dlouhé době trénink." Podrbala jsem hnědku po krku. ,,Dveře!'' Houkla jsem. ,,Volno!" Ozvalo se. Otevřela jsem dveře a šla první. ,,Gal, pojď." Pomlaskala jsem na hnědku. Vešla za mnou a frkla. Kolem nás ještě prolítla Cassie a usadila se na tribuny, samosebou prolítla v jinéém slova smyslu Usmála jsem se na kluky. ,,Jsme tuu." Usmála jsem se na Sebastiana, Natha a Jasona. Jason tu byl jako trenér bez koneě, Nath měl Sezama a Seb Chorála. ,,Super, rozhýbat. Domluvili jsme se, že kromě kavalet si postavíme křížky a kolmáky." ,,Dobře, to zvládnem i po volnu. Včera jsme měly lonž na kavaletách." Usmála jsem se. ,,Já si vzal Galaxii jednou na skoky ve volnosti." Usmál se Seb, když jsem hnědce dopla podbřišák a nánosník a nasedla. ,,Představuju si spolupráci a málem bych i spadla smíchy." ,,No, bylo to těžké. Ale slib je slib." Já se jen pousmála a pohladila hnědku. Ta frkla a po stisku holení se rozešla na stěnu. ,,Jennifer pojede na levou ruku za Sebastianem, Nath bude jezdit v protisměru. Dodržujte pravidla." Přikývla jsem a najely jsme si na levou ruku. Hnědka frkla a sklonila hlavu níž. Já se pousmála a podívala se na tělo Seba před námi, byl asi tak půl stěny na před, ideální vzdálenost. Gal si pěkně vykračovala a já byla spokojená s námi oběma, protože na to, že jsme trochu více zanedbávaly jízdárenskou práci tak jsme nic nezapomněly. ,,Jennifer v B velký kruh,“ podíval se Jason na mě, ucítila jsem jeho pohled na ramenou a navíc i v zrcadle jsem jej zahlédla. Hnědku jsem si z Béčka navedla na pěkný velký kruh. Natáčela jsem se tělem do směru jízdy, vnější noha za podbřišákem, vnitřní na a je kolem ní ohýbáno tělo koně, vnější otěž hlídá vypadávání plece, vede koně po směru kruhu a po stěne a prakticky je vedoucí otěží. Vnitřní otěž jen si hraje na méně zaktivovanou a hlídá správné ohnutí. ,,Jste dneska nějaké ztuhlejší, jak dlouho jste nebyly na jízdárně?“ A bylo to tady ,,Nooo, po dvou měsících.“ To poslední slovo jsem tak nějak se pokoušela zakrýt. ,,Jinak jsme jezdily ven.“ Usmála jsem se. ,,Tak to si dnes pro vás připravím pořádnou práci.“ Zabručel Jason a napil se kafe. Zkousla jsem si ret a nechala hnědku po kruhu jít dál po stěně. ,,Prošlápnout pořádně patu, lokty k tělu, ruku levou níž, vždyť je ani nemáš stejně, koukej před sebe.“ Ozvalo se zeprostřed, hned jsem se opravila, už bych si měla zvyknout na to, dělat vše automaticky. Galaxie frkla a já se ušklíbla. ,,Velký kruhy v A, B, C do odvolání všichni!“ To mě potěš. Pomyslela jsem si. Hnědka pofrkala a já se ušklíbla, nojo, myšlenková dohoda se pozná. Chorál před námi kroutil prdelí jak topmodelka. Málem jsem se rozesmála, ale spolkla smích do sebe. Seb najel na kruh v C, když byl u X, já zrovna projížděla pořádně rohem, kdy jsem si hnědku přistavila pořádně a všimla si, jak Jason staví koužele na střední linii AXC. Najely jsme si také na kruh a Gal, když jsme projížděly kolem Jasona, myslím, že nebýt v ohnutí na kruhu, tak jej čapne, nebo alespoň drcne do kafe Alespoň si švihla ocasem ,,Ts, nedělej to.“ Šeptla jsem. ,,Galaxie? To mělo být co?“ Podíval se na hnědčinu záď trenér. ,,To bylo asi jen z mladické nerozvážnosti, pardon.“ Usmála jsem se jak měsíček na hnoji, když jsme se napojily na krátkou stěnu. ,,No pardon, za trest velký kruh v E obě dvě!“ Usmál se šibalsky Jason. ,,Jistě trenére.“ Zaculila jsem se. Hnědka frkla a já ji už měla na stejných pomůckách. Gal frkla a šla pěkně energicky vpřed. V E jsme si udělaly další velký kruh, když jsme se blížily na stěnu, akorát projel Nath, my chvilku po něm se napojily na stěnu a jely dál spokojeně. Hnědka se pěkně ohýbala a mně přestaly křupat kosti ,,No vidíte, že vám to všem jde, Jennifer dá půl jízdárny změnu směru a kluci diagonálou.“ Já se poušklíbla, protože jsme projely velký kruh v A. ,,A máme ještě si dát velký kruh v B?“ ,,No jasně že ano, nic vám v tom nebrání.“ Zamrkal Jason a já přikývla. Nechala jsem hnědku, aby pěkně najela na velký kruh, pěkně jsme si jej vyjely, jak se sluší a patří na nás, hnědku jsem pohladia vnější otěží, jely jsme ve druhé stopě, vnitřní, a z B rovnou jely k E, odkud na pravou ruku jsme pokračovaly v cestě. Jason nám zadal znovu velké kruhy, ale jen na jeden obvod v A a v C. Nyní jsme si je projížděly z druhé ruky. Galaxie měla uvolněný krok, natáhly krk a já se usmívala. Hnědka se dnes snažila, ehm neměla bych to říkat na začátku ,,Jennifer z C klus, na dlouhé stěně od stěny ke stěně, pojedete k tomu kuželu, co tam je připraven, z A přes střed, kdy si dáte slalom mezi kužely, je to spíše určeno pro to, abyste se správně naohýbaly, chci vidět pořádnou práci.“ Usmál se trenér a ještě něco řekl klukům. Já jen s úsměvem v C jemně stiskla holeně. ,,Klus.“ Mlaskla jsem a hnědka vyklusala pěkně čistě. Začala jsem vysedat současně s přední vnější a počítala si v duchu do rytmu, po chvilce jsem přestala počítat, projely jsme roh stěny a následně jsem s Gal již najela na cvik od stěny ke stěně. Jely jsme jako při diagonále, jen ne s cílem toho, že se napojíme na příčku, my jsme si udělaly jen menší vzdálenost, dojely ke kuželu a pak jely obrácenou diagonálu. Hnědka pofrkala, já se usmála a pohladila Gal po krku. Napojily jsme se na stěnu a v A si najely na střední linii. Galaxie si pofrkala a já s ní začala zprava najíždět na kužely. Galaxie frkala, já přesouvala váhu z jedné nohy na druhou a jen maličko používala otěže. Cassie se z tribun usmívala a sledovala naši trojci, jak tu pod vedením Jasona trénujem. Galaxie si odfrkla. ,,No jen pořádně budete pracovat, z C na levou ruku, vzápětí kruhy změnit v A.“ Pro mě bylo nepředstavitelné, že je to tak těžké, se na hale takhle potkávat s jezdci. Jen s úsměvy jsme vždy jednoho z nich míjela. Galaxie frkala a uvolňovala se parádně. Odžvýkla si a nechala se vést a nesla se. Z A jsme si změnily kruhy, byla to vlastně nedokončená osmička AXC, bylo to super. Hnědka pofrkovala a já byla spokojená. Pak jsme jely na druhou ruku, přesedla jsem si a přehodila otěže. Gal sklonila hlavu a držela ji na kolmici. Usmívala jsem se a pohladila ji. Jason nás chtěl mít pořádně rozhýbané, naohýbané. Nechal nás ještě udělat velký kruh, od stěny ke stěně a znovu jízdu mezi kužely. Když jsme si změnily směr, mohly jsme si obcválat dva obvody. Galaxie zareagovala s nadšením. Trenér zatím začal připravovat stojany a pak i kavalety. Jen jsem se usmála a Galaxin pohyb cvalu si užívala. V B jsem si přesedla do lehkého sedu, tedy spíše si stoupla a nechala se unášet pohybem. ,,Velký kruh!“ Ozvalo se a my s Gal jej udělaly, abychom jen nečině necválaly. Galia pěkně reagovala a já musela samosebou si sednout do pracovního sedu. Gal frkla a já s úsměvem ji pohladila. ,,Super, začínáte pookřávat, přechod do klusu.“ Jen jsem vykonala to, co trenér žádal, podrbala hnědku a měla si s ní změnit směr. Jela jsem ve vnitřní stopě, protože Nath cválal na vnější a já hlavně jela na pravou ruku. My si po změně směru měly znovu nacválat. Nath se Seznamem již chodili přes kavalety. My si ještě obcválaly jeden obvod s velkým kruhem. ,,Skvěle, Sebastian klusovky, Nath křížek, Jennifer pojď na na tyhle klusovky.“ Ukázal mi trenér a já s přikývnutím nechala Gal najet na tři kavalety za sebou. Metr před první kavaletou jsem si stoupla do třmenů, do stehenního sedu, mlaskala do rytmu překlusání, měla ruce u krku aníž, aby si hnědka mohla sklonit hlavu níž. Pěkně kavaletky překlusala. ,,Hodná.“ Usmála jsem se, podrbala hnědku po krku. ,,Najeďte si na ty dvě kavalety, které jsou zakončeny křížkem, roztáhneš ruce místo toho, abys je dala na krk koně ano?“ ,,Co?“ ,,Žádný co se neříká, šup!“ Usmál se trenér, napil se kafe, já jen pokrčila rameny, podrbala hnědku a podívala se, kdeže ta překážka je, musely jsme se správně vyhnout Sebovi, udělat velký kruh, obloukem si změnit směr a pak už jen spokojeně na překážku. Hnědka šla odzadu, klusala, já přestala vysedat, seděla uvlněně v pracovním sedu a byla připravená. Metr před kavaletami jsem šla do stehenního sedu. Musela jsem se pořádně zaháčkovat, abych nevypadla, nebo zkrátka aby se něco nestalo. Hnědka pofrkala. Já začala mlaskat do rytmu a roztáhla ruce. Gal se mnou opatrně a ochotně přeskočila i křížek, což bylo super, že žiju byl to malinkatej křížeček, nejmenší co šel Pohladila jsem Galii, vzala si otěže zpět, nechala Gal odžvýknout a začala vysedat na vnější nohu. Jason přstavěl kavalety, nahradil je vyvýšenými. Kluci přešli na skoky, takže tohle bylo cvičení pro nás. ,,Máš tu vždy vyvýšenou, křížek, vyvýšenou, to jsou přímo pro tebe, není to nic těžkého, jako při normálním skoku“ Usmál se trenér a já přikývla. Nechala jsem hnědku na stěně nacválat. Zafrkala si, udělala jsem si velký kruh, měla jsem přednost v rohu a pak s hnědkou nejala stále na stěně, ale již kousek dál od ní, mezi střední linií a pravou linií u stěny byly právě skoky pro nás. Gal si pofrkala. Jelikož skůčky byly dál, mohla jsem hnědku shromáždit poloviční zádrží, takže zasednout více do sedla, narovnat se v kříži, vypobídnout a vydržující otěže. ,,Ještě jednou.“ Ozval se Jason a já s úsměvem Gal nechala shromáždit pořádně. Pak jsme spolu přejely po bodě, já si držela lopatky vzadu, holeně dýchaly s koněm, paty dole a ruce jsem se snažila mít klidné. ,,Klidná holeň.“ Zaslechla jsem a začala odpočítávat. ,,Hop.“ Mlaskla jsem a šla ze sedla s energií od zadních nohou. Byly to malé skoky,, nebo spíš, kavalety jsou malé, proto to bylo nic. Křížek byl asi padesát a hned po něm kavaleta. ,,Hodnáá.“ Pochválila jsem hnědku, najely jsme na stěnu, já Gal prodloužila otěž a pak s odžvýknutím vzala zpět. Usmála jsem se na Cassie. ,,Moc ses předklonila, být to vyšší skok, jdeš přes krk. Znovu kavalety, abychom mohly přejít dál.“ Podíval se na mě Jason a já přiikývla. Nechala jsem hnědku přejít do klusu, zůstala jsem v pracovním a navedla si hnědku na tři klusové za sebou na diagonále v X. Hnědka pofrkovala a já si jen lehce stoupla do stehenního sedu, mlaskala do rytmu, snažila se neprohýbat hřbet a nebýt předkloněná. ,,Dobré, jen pozor na pravou holeň, klepeš s ní, je ti zima?“ ,,Není.“ Zavrtěla jsem hlavou, pochválila hnědku. ,,Tak fajn, vyklusat na půl obvodu do C, pak si dáte na diagonále postavený kolmák o sedmdesátce.“ ,,Dobře.“ Kývla jsem, pohladila hnědku po krku. Nebudeme mít podporu stěny, no jsem zvědavá. Hnědka pofrkala a já se pousmála. Na stěně jsme jely vnitřní stopou, já nechala prodloužit otěže a nechala je volnější, Gal si vytáhla krk a pofrkaala. Já se usmála, pohladila ji a po půl obvodě s odžvýknutím si vzala otěže pomalu zpět, Gal se vrátila na přilnutí, nechala nacválat a společně přes diagonálu si najely na kolmák. Lopatky zpátku, holeně dýchají s tělem koně a můj pohled byl směřován za kolmý skok. Galaxie pofrkala a já si libovala jejího cvalu. Byla jsem soustředěná, Galaxie šla shromážděným cvalem, nenechala jsem jí nijak rozhodit, seděla nepasivně, spíše aktivně v sedle. Raz…dva…nemůžu už nijak narušovat náš cíl, protože hnědka teď musí být v klidu. A odskok přichází…. Teď! Tisknu holeně, přimlasknu a s odrazem zadních nohou se zvedám ze sedla, jemně se zapřu do opěrek, ruce posouvám po krku, nechávám prolouznout lehce otěž, chválím hnědku hlasem, promlouvám k ní a Galaxie s frknutím je ve fázi letu. Já zatěžkávám třmen na kterou stranu pojedem, musíme si najet na dobrou nohu ve cvalu. Hnědka zafrkala a já se snažila nehrbit a zase záda neprohluboat. Gal doskočila, já se jen přizpůsobila stylu doskoku a pak ji jen vypobídla od skoku, pochválila ji a nechala jet na stejnou ruku, ještě jsem si v zrcadle zkontrolovala, že opravdu cváláme na správnou nohu. ,,Paššanda je.“ Usmála jsem se. ,,Paráda, jen příště tolik nedávej holeně od sedla a pozor, na sekundu ses koukla pod sebe, možná si to ani neuvědomíš, ale je tomu tak.“ Pousmál se trenér, zamíchal si kafe. ,,Dneska jste zabraly velkouu část tréninku rozehřáním, nechci vás přetáhnout, takže Galaxie bude vyklusávat na postupně prodlužované otěži a vaším úkolem je být příští týden alespoň třikrát v hale, jasné?“ Podíval se Jason na mě. ,,Jasně.“ Pousmála jsem se a doufala, že ten slib a zároveň úkol splním. Pohladila jsem hnědku, přes poloviční zádrž jsme přešly do klusu a já začala vysedat. Pomalu jsem hnědce prodlužovala otěž, nechala ji udělat velký kruh, jezdila po vnější stopě, klukům nechávala vnitřní. Udělala jsem s hnědkou změnu směru obloukem a pak hnědku pohladila a zasedla, zatnula břicho, více jej upevnila. ,,Kroook.“ Usmála jsem se. Gal provedla plynulý přechod. ,,Hoodný holka.“ Pochválila jsem ji a na zahozené otěži ji nechala krokovat dva obvody na obě ruce a pak na bezpečném místě sesedla. Došla k nám Cassie. ,,Tak co, doufám, že jsi neumřela nudou.“ Ušklíbla jsem se na kamarádku. ,,To nešlo.“ Pousmála se a pomohla mi se třmeny. Já je vytáhla nalevo a uvolnila podbřišák, pak jsem poodepla nánosník a s Gal i Cassie odcházela z haly. ,,Díky za trénink!“ Zavolala jsem na Jasona. ,,Za málo.“ Usmál se a věnoval se klukům, kteří jistě za chvilku budou také končit. Dnes jsme si daly pár kavaletek, křížek a kolmák, co víc si přát

meave + darius: 2. trénink - vysvětlení pojmu opracování a úvod do samostatné práce:
Trpělivě jsem čekala před halou tentokrát jsem byla na místě dřív než trenérka. Sue dorazila o pár minut později, než jsme byly domluvené, ale to vůbec nevadilo. V hale jsme byly i tentokrát samy a já rychle stáhla třmeny dolů a upravila podbřišák, abych neplýtvala časem, který máme. Vyhoupla jsem se na povel Sue do sedla a zařadila se pomalu na obvod jízdárny. Bála jsem se docela, pustit ho na dlouhou otěž, ale nic jiného mi nezbylo. Prodloužila jsem mu tedy nakonec. Musela jsem ho jemně brzdit, aby nehnal. Už zase něco zkouší, pomyslela jsem si a poslouchala, co mi teď říká Sue. Vysvětlovala mi, jak správně postupovat při opracování. A já všechno poslouchala a přitom se ještě soustředila nás to, aby náhodou Darius nedělal něco, co nemá. Pomalu jsem otěž zkracovala a zastavovala na povel Sue. Když jsme měli dostatečně vykrokováno, ještě mi přistál v hlavě povel, abych na krátké stěně obloukem změnila směr. To nebyl žádný problém. Teď jsme chodili na levou ruku a Darius spokojeně a nadšeně vykračoval. To mi prislo přímo úžasné a nemohla chvíli věřit tomu, že jsem ho snad přemluvila na svou stranu. Tím lépe, alespoň to během lekce nebude žádný problém.
Na začátku druhé krátké stěny jsme si měli naklusat. Jemně jsem tedy pobídla holení a trochu povolila otěž a netrvalo ani jedno mrknutí a už kluše. Po třetím kroku jsem se mrkla na jeho přední a začala vysedávat. Tentokrát to dneska nebyl žádný problém a zdálo se všechno snad na jedničku. "Na další dlouhé stěně diagonálou změnit směr," ozvala se Sue a já pevněji sevřela otěže. Tohle přeci není žádný problém. Darius si zkusil přitáhnout otěž, ale já se nedala a ruce držela přesně na místě. "Nezapomeň na ty ruce," připomněla mi Sue a já rychle skontrolovala, jestli je všechno správně. Nezapomeň hlavně přesednout, opakovala jsem si v duchu, když jsem se blížila do bodů X. No nezapomněla jsem. Tal zle na tom nejsem. "Zkus od stěny ke stěně dvakrát," zaslechla jsem povel a chvíli v duchu zmatkovala, jak to myslí. Mám udělat jakoby dva oblouky na jedné stěně, nebo jednou jet tuhle a jednou i další? Měla jsem v tom zmatek, ale stejně vyhrála možnost číslo jedna. Ještě štěstí, že mi to Sue včas řekla, jinak bych asi moc neudělala dobře. Během toho párkrát Darius prohodil hlavou, na což jsem reagovala mlasknutim. A znělo to opravdu nespokojeně. Neměl by si rozhodně na nic takového zvykat, hošan jeden. "V bodů C zastavit stát." Tohle taky snad neni problém, vysedávat jsem přestala už na konci dlouhé a pevně zasedla až na začátku krátké. Všechno to mělo rychlé a uspokojivé následky. Skoro přesně jsme se trefili do bodu a to jsem ani pomalu nezatahala za otěž. Cítila jsem se najednou opravdu hrdě a pochvala přišla i od trenérky. Tím ještě lépe, pomyslela jsem se a na povel pracovní klus na velkém kruhu reaguju snad okamžitě lehkou pobídkou. Myslím, že mi to jde o něco lépe než včera. Tentokrát jsem se lehce houpala v pracovním klusu a vnímala Dariovi jemné pohyby. Ještě jsem nezažila tak příjemný klus a to jsem ho nemohla předtím ani vysedět. Dneska už je všechno jinak.
"Dobře, přejdi do lehkého klusu a jezdí po celé hale a kruhy změnit do odvolání," řekla Sue, když jsem zrovna projížděla okolo ní. Do odvolání znamená, opisovat neustále osmičku? Tak to jo. Tohle mi taky nedělalo větší problém.
"Tak a teď zastav tady pěkně u mě a já ti vysvetlím kavalety, které budeš dělat zítra sama." Rychle jsem tedy doklusala k ní a přitom zastavila stejně elegantně jako jindy. Nastražila jsem uši. "Zítra si před jízdou příprav dvě řady kavalet. Na krok je to rozestup přibližně 0.85 metru, neboj není to tak těžké naměřit, vždycky se můžeš nějaké dívky zeptat, ale neměl by to být problém. Na klus je to 1,3 metru. Zítra si takhle pěkně jako dnes koně opracuješ, připravíš a poté zkusíte ty kavalety. Všechno jasný? Pokud ano, tak ho vycválej na obě ruce a pro dnešek konec," oznámila s úsměvem a já nadšeně pobídla Daria do kroku. Naklusali jsme si pracovní a v ohybu nacválali. Není v tom žádný problém pomyslela jsem si. Tentokrát jsem ho nepustila ani náhodou. Krátký ale zároveň prostorný. To je to, co jsem rozhodně chtěla a Darius dnes plnil moje přání na nejlepší. Na druhou ruku jsme to zvládli stejně dobře, jen mě Sue sem tam napomenula, abych nevytáčela špičky, tím mu samozřejmě poté logicky ryju pátý do boku. Vykrokovali jsme bez sebemenšího problému a já během toho spokojeně poplácala pořádně Daria i za nezapomenutelný včerejší den. Nezbylo nic jiného, než se nuceně sesunout dolů. Dnes se mi vůbec nechtělo. Poděkovala jsem Sue a vydala se do stáje. Nemohu se dočkat toho zítřka. Vzpomněla jsem si na úkol, který mi Sue dala co se týče chodů. Musím si to zítra před jízdou všechno zjistit.

nell a kometa: TRÉNINK 2/3 - LEVEL 1 - VYSVĚTLENÍ POJMU OPRACOVÁNÍ A ÚVOD DO SAMOSTATNÉ PRÁCE

(VELKÁ OMLUVA ZA ČAS, UŽ SE TO NESTANE )


„Dveře,“ ohlásím se přesně v deset hodin před halou. Když se ozve hlas Sue, otevřu a vedu s Kometou do haly.
„Tak co? Jak je po včerejšku?“ optá se mě Sue
„No, bolí mě celý člověk, ale to se snad zlepší,“ povím a stáhnu dolů třmeny
„Určitě, za chvíli si na to zvykneš a ani ti to připadat nebude. Tak, jdeme na druhý trénink?“usměje se na mě
Přikývnu a nasednu na Kometu poupravím si sed, prošlápnu paty a vyrovnám se v sedle.
„Dobře,“ přikývne Sue a vyzve mě abych koně pobídla do kroku.
„Dnes si zopakujeme to, co jsme dělali včera a na závěr ti něco řeknu o kavaletách. Další trénink už budeš jezdit sama. Žádný strach, to zvládneš,“ poví Sue když zachytí můj pohled. Pobídnu Kometu stiskem holení do kroku a ta se rozejde. Vzpomenu si na minulou hodinu a snažím se dívat přímo mezi uši koně, hlídat si nohu a patu. Noha je moje slabá stránka.
„Zatoč ji. Ať si protáhne taky krk.“ Poví Sue „kůň se musí před každou jízdou zahřát, neboli takzvaně opracovat. Velký kruh v A“ pronese Sue jízdárenský povel.
Zatlačím holení a trochu přitáhnu uzdu. Kometa se začne otáčet, mírně povolím protože ji potřebuju narovnat a pak ji zase stočím a dotvořím tak kruh.
„Diagonálou změnit směr,“ najedu si do rohu jízdárny, pobídnu Kometu holení a najedu šikmo na protější roh jízdárny.
„Klus,“ kývnu a stisknu holeně trochu silněji a u toho přidám hlasovou pobídku. Kometka mi hned naklusá.
„Hodná holka,“ pochválím ji ale ona se v tu ránu přejde do kroku
„Přestala si působit holení, tak toho využila,“ pronese Sue a já si uvědomím že má pravdu. Znova ji tedy pobídnu do klusu a tentokrát se soustředím. Vždy jak chce přejít do kroku, nedovolím ji to a stisknu holeně.
„Cval,“ stisknu tedy silněji holeň a Kometka nacválá. Chvíli cválám po obvodu jízdárny, když se ozve Sue.
„pozor na ten sed. Hrbíš se. Co ta noha?“ chvíli mi asi bude trvat než si tu nohu zvládnu udržet u koně, v kroku a klusu už mi to jakž takž jde, ale ve cvalu moc ne-e. ale to se časem zlepší postupnými tréninky.
„Zpomal ji do klusu a pak do kroku,“ ozve se
Přestanu tedy působit holení a s „Kluuus“ ji zpomalím do klusu. Chvíli s ní ještě klušu a pak „Kroook,“ klesnu hlasem a krokujeme nějakou dobu. Po té dojdeme k Sue kde Kometku zastavím a slezu z ní a vytáhnu nahoru třmeny.
„Zítra budeš mít poprvé samostatný trénink. Čekají tě kavalety. U nich si pamatuj několik důležitých zásad,“ začne Sue a já se narovnám jak pravítko a pozorně poslouchám
„Za prvé, při stavbě kavalet si musíš sama vypočítat vzdálenost, kterou tvůj kůň potřebuje k překonání. Nikdy při stavbě kavalet nevoď koně za sebou. Buď řekni mě nebo někomu, aby ti koně podržel nebo kavalety nachystal. Nebo další možnost, až budeš mít kavalety připravené, teprve po té si dojdi pro koně. A při sklízení je to to samé,“ usměje se Sue
Když vyslechnu všechny informace, stále pociťuji mírné obavy. Jak se bude Kometa chovat když bude se mnou? Co když to nezvládnu? Co když mě nebude poslouchat?
Sue jakoby snad četla moje myšlenky.
„ Když nebude reagovat, můžeš použít bičík, ale POUZE pokud nezareaguje na pobídku holení nebo hlasem. A jen poklepat. Žádné bití“ poví Sue z vážnou tváři. Odvětím, že to by mě ani nenapadlo.
Poděkuji Sue za trénink, rozloučím se s ní a odvedu Kometu do boxu.

karin a vanilka: Level 1 :TRÉNINK ½
Společně se Sue jsme zavolaly dveře! Nikdo se nám ale neozval. Sue je otevřela a vybídla nás s Vanilkou dovnitř. Mlaskla jsem na klisnu. Ryzka svižně vykročila na měkký povrch. Lehce zafuněla a nastražila uši. Sue za námi zavřela dveře, zatímco jsem ryzku zavedla na střed. Třmeny jsem si upravila sama, i když Sue koukala, zda mi opravdu padnou. O dírku jsem Vanilce utáhla podbřišník a pohlédla na Sue. Ta se šibalsky usmála. Připnula k Vanilčině uzdečce lonž, svázala otěže a vybídla mě do sedla. Bez otěží to bude sranda, blikalo mi hlavou. Uchopila jsem sedlo místo otěží a vyhoupla? Spíš vyškrábala se nahoru. Nakopla jsem si třmeny. Než jsme však s ryzkou byť jen vyšláply na kruh, už mě Sue opravovala. „Hezky se narovnej, vypni prsa, prošlápni patu. Tu nohu ale nechej na místě, ujíždí ti dopředu.“ Když jsem jakžtakž slušně seděla, Sue za mě pobídla Vanilku dlouhým bičem a mlasknutím. Prý jen prozatím, abych si srovnala sed. Vanilka měla skvělý jemný a pohodlný hod. Co mi ovšem kazilo radost, byly moje svaly. Vůbec se jim nechtělo spolupracovat. Přilepit stehna k sedlu, držet holeně podél boků a ještě prošlápnout patu. „Na nováčka to není špatné.“ Utahovala si ze mě tetička Sue. „Rozpaž ruce!“ začala mě zaměstnávat cviky v sedle. Několikrát mě opravila jinak však můj sed nepůsobil až tak hrozně. Ikdyž, těžko říci. Po nějaké chvíli mě Sue upozornila na lehký klus. „Ještě si ho pamatuješ?“ Kývla jsem a usmála se. V ruce jsem si uchopila ryzčinu bílou hřívu a nadechla se. S výdechem jsem Vanilku jemně pobídla holení a mlaskla. Sue mi pomohla bičem, kterým jen mírně šlehla. Vanilka vyklusala na kruhu. Chvíli mě to mátlo. Tak dlouho jsem nejezdila. Ale někde ve mně to tam bylo. Vnímala jsem rytmus a pravidelně vysedávala. „Skvěle! Narovnej se, nesleduj nohy, vysedáváš dobře!“ povzbuzovala mě Sue. Vanilka několikrát odfrkla. Držela jsem se podle Sue obstojně, neměla mi co vyčíst. „Přejdeme do kroku. Hezky zasedni, mírně se zakloň, klidně k ní promluv.“ Vracely se mi vzpomínky co jak udělat. Zasedla jsem do sedla, ovšem nebylo to co dřív, když jsem se pohodlně usadila a v klidu dokázala vysedět pracovní klus. Zaklonila jsem, se stiskla koleny sedlo a promluvila k Vanilce. Sice to malinko trvalo ale pochopila co chci. „Super!“pochválila nás Sue. Přejela jsem prsty po krku ryzky a znovu se narovnala. „Vyměníme stranu, upozornila Sue. Kývla jsem a čekala, až Sue přepne lonž. Znovu nás vyslala na kruh ale postupně mi začala dávat instrukce abych se stále více zapojovala do chodu Vanilky. Opět jsme naklusaly. Vanilka měla opravdu skvělý chod. Moc jsem si ho užívala. Byl jemný, houpavý a prostorný. Postupně jsem svůj sed dala celkem do kupy. Sue skoro nic nevytýkala jen mé obvyklé sledování země. Znovu jsem Vanilku zasedla do kroku, abychom mohli vyměnit stranu. Tentokrát po mě Sue chtěla cválání. Chystala jsem se na něj po celou dobu. „Karin vypadáš trochu vyplašeně. Nic se neboj, jsem tu já a Vanilka nikam utíkat nebude.“ Sue mě uklidňovala. Usmála jsem se na ní ale v duši mi vážně trochu seděl strach. „Nehrb se! Narovnej se hezky.“ Názorně mi na krhu předvedla, co předvádím v sedle. Ihne jsem narovnala záda a zkontrolovala si své holeně. „Pobídni jí do klusu, zatím jen v klidu klusej.“ Kývla jsem na tetičku a jemně Vanilce stiskla boky a pomohla si slovnem klus. Ryzka energicky vyšlápla na kruhu a přešla v rychlejší tempo. Opět jsem vysedávala ale tentokrát na špatnou nohu. Přesedla jsem si, abych se opravila. Sue mi stále upravovala sed ale k tomu mě i chválila, aby tam nebyla jen ta negativní stránka. „Zkusíme nacválat?“ zeptala se mě Sue. „Ano můžeme.“ Pousmála jsem se a poslechla si poslední instrukce od Sue. Ta mi zopakovala pobídku jak do cvalu, tak i k přechodu do klusu. Sue nechala na mě, kdy si nacválám. Zasedla jsem do sedla, vnější holeň posunula malinko za podbřišník, vnitřní zůstala a s lehkým zhoupnutím v sedle jsem pobídla do cvalu. Vanilka odfrkla a houpnutím se přenesla do ještě prostornějšího chodu. Ladně cválala, pravidelně frkala, až se to neslo halou. „Hezky seď, nehrb se, drž holeň na místě.“ Ve cvalu už bylo těžší, všechny pokyny od Sue splnit ale snažila jsem, se v rámci možností. „To je ono! Jen se uvolni jsi v hrozné křeči.“ Zaměřila jsem se na své svaly, které se opravdu křečovitě držely. Byla to přece Vanilka, klisna kterou znám, ta by mě nikdy neshodila úmyslně. Svaly postupně povolily a já se svezla do sedla. Mnohem lepší i pro mě. „Taak a do klusu.“ Kývla jsem na Sue a stiskla jemně koleny sedlo, mírně se zaklonila, ztuha v kříži a pomohla si opět slovy. Vanilka zastříhala ušima. Pak opravdu zpomalila do klusu. Pochválila jsem jí pohlazením a opět vysedávala. Zase jsme přešli do kroku.
Sue ale tentokrát nezměnila ruku. Odepnula mě s Vanilkou z lonže a rozmotala mi otěže. „Teď si to zkusíš sama. Samozřejmě ti budu radit tak se nemusíš bát.“ Sue byla skvělá. Upravila mi otěže na střední délku. Už jsem si vzpomínala i proč. Na začátku stačí mít koníka jen na lehkém kontaktu. Vybídla mě na obvod jízdárny. Stiskla jsem Vanilce holeněmi boky a lehce mlaskla. Ryzka opravdu vyšla na obvod, kam jsem směřovala hlavou a mírně tělěm. Díky tomu vnímala, kam přenáším váhu a kam jí tlačím holeněmi. „No vidíš, že jsi všechno nezapomněla.“ Vnímala jsem na Vanilka pode mnou dopředně kráčí, čekajíc na další povely. „Tak a udělejte mi v bodu A velký kruh.“ Sue mi ukázala kde je bod A abych nebyla zmatená. Až na druhé straně. Zatímco jsme kráčely na místo, Sue mi dávala instrukce jak jej provést a upravovala sed. Zapamatovala jsem si její slova a v místě písmenka A, dala vnitřní nohu na podbřišník, vnější byla za, vnější ruka vedla po kruhu a vnitřní otěží jsem jemně určovala ohnutí Vanilky. „Skvěle ale zase mi koukáš dolů. Hezky před sebe koukej, mezi uši Vanilky.“ Uposlechla jsem a s tím se i mírně narovnala. „O moc lepší. Tak přímo a lehký klus.“ Vyjela jsem s Vanilkou z kruhu a pobídla jemně dvakrát holeněmi. Vanilka však pouze vykročila energičtěji dopředu. „Vytrvej v pobídce a klidně si pomož hlasem.“ Pobídla jsem, chvilku vytrvala a Vanilka opravdu jak říkala Sue, utíkala před tlakem. Ustala jsem v pobídce a pravidelně vysedávala na vnější předni.Vanilka si znovu odfrkla a lehce snížila hlavu. Sue nám opět zadala jednoduchý cvik, změnu ruky diagonálou. V x jsem si pamatovala, že mám přesednout ale Sue mi říkala vše, abych si to pak do budoucna pamatovala. Klusali jsme s Vanilkou po hale. Dokonce už mi nelétala tolik holeň a zrak mi stále směřoval mezi uši ryzky. „A pěkný přechod do kroku.“ Připravila jsem se a zasedla do sedla. Záda mi v kříži ztuhly, kolena se přitiskla k sedlu, mírný záklon a jemně přitažení otěží. Vanilka přešla v kroku a odfrkla si. Uvolnila jsem se, narovnala se a pohlédla ke Sue. „No velmi pěkné, jen příště míň ty holeně dopředu ale opravdu skvělé. „Tak znovu naklusejte.“ Opět jsem Vanilku pobídla jemně holeněmi ke klusu a znovu vysedávala. Sue nám znovu zadala velký kruh kde tentokrát chtěla abychom nacválali. Přikývla jsem a poté s mírným zhoupnutím v sedle pobídla Vanilku holeněmi do cvalu. Chvilku to trvalo ale Vanilka zaskočila. Držela jsem ji jen na malém ohnutí, sedem jsem jí ohýbala mírně na kruh a vnější otěží určovala velikost kruhu. Ryzka cválala perfektně, kdežto já zase sledovala zem. Než mě Sue stihla opravit, ihned jsem se narovnala. „Už jsem tě htěla upozornit.“ Usmála se tetička. V zápětí mi vytknula přilišné drncání v sedle. „Zase se hezky uvolni do sedla.“ Dala jsem na její radu. „Skvěle teď pěkný přechod do klusu a přímo.“ Zasedla jsem ryzku, ztuhla v křiži, stiskla koleny sedlo a měkce přitáhla otěž. Vanilka s odfrknutím přešla v klus a s pravidelným vysedáváním jsme vyjeli vně kruh. Narovnala jsem Vanilku, vrátila vnější holeň k podbřišníku a klusala po hale. „Super přechod do kroku a poté povol otěž. Můžete krokovat.“ Zpomalila jsem Vanilku do kroku, povolila otěže. Ryzka si je vytáhla až k zemi a nosem pomalu rejdila po jízdárenském povrchu. „Karin je to dobré, v tobě ty základy jsou určitě i víc. Jenom mi přijde, že si nevěříš. Jako by ses bála se projevit, co kdyby to bylo špatně.“ Zatímce Vanilka chodila po půlce jízdárny, Sue stála na středu a zhodnocovala mou lekci. „Přitom jezdíš dobře, chce se jne do toho dostat. Uvidíš, že příště už to bude lepší.“ Vanilka poklidně ťapkala po hale a já se snažila ji místy vést, aby roh projela správně. Ale zatím to moc úspěchu nemělo. Sue má pravdu. Já se do toho dostanu. Pokynula mi směrem ke středu a tak jsem Vanilku vahou a tlakem na podbřišník holení donutila jí ke středu. Tady jsem znovu ztuhla v kříži, stiskla koleny sedlo a mírně se zaklonila. Vanilka zůstala stát. „Šikovná holka.“ Pohladila jsem jí po krku a seskočila dolů. S tím jsem vytáhla z obou stran třmeny nahoru a uvolnila o dírku podbřišník. Vanilka se o mě chtěla podrbat, ale nedovolila jsem jí. „Ne holka, tohle ne.“ S tím jsem jí uvolnila nánosník a vyvedla jí za tetičkou Sue, která právě otevírala dveře haly. Když jsem kolem Sue procházela, moc jsem jí za lekci poděkovala.

nell a kometa: LEVEL 2 - JÍZDÁRÉNSKÁ PRÁCE VE STEHENNÍM SEDU- 1/2


„Dveře,“ zvolala jsem, když jsem se objevila s grošandou před halou. Zevnitř se ozvalo, že můžem, tak jsem teda otevřela a vešla dovnitř. Sue za námi zavřela.
„Tak co, jdeme na první trénink ve druhém levli?“ s úsměvem jsem přikývla a stáhla si třmeny. Dotáhla jsem si podbřišník a vyhoupla se do sedla. Předtím jsem si samozřejmě skontrolovala délku třmenů. Už jsem to ovládala, Sue víceméně přihlížela, kdybych potřebovala pomoc.
„Dneska si dáme stehenní sed. Ale počítej s tím, že tě bude všechno bolet, ale to jsou začátky. Pamatuj, těžko na cvičišti…“
„Lehko na bojišti,“ doplnila jsem známé pořekadlo.
Stiskla jsem Kometu holeněmi a tak jsem ji pobídla do kroku. Opět mi trvalo než jsem si zvykla na rytmus, takže to se mnou trochu hodilo, ale brzy jsem se do toho dostala. Když jsem se blížila zpátky k Sue, pobídla mě ať si to nasměřuju na kavalety, které tam byly připravené.
„Najíždí se vždycky na střed kavalet,“ pověděla mi a udělila další pokyn „takže ve stehením sedu neboli lehkém, musíš stát ve třmenech, být jakoby v předklonu a váhu přenést na stehna, kolena a paty,“ pověděla Sue a já na ní jen zazírala a hlavou mi běželo něco jako, stát ve třmenech? Au, to bude asi bolet.
„Tak, najeď si na stěnu a postav se ve třmenech,“ řekla Sue. Navedla jsem tedy Kometu na dlouhou stěnu a chvíli jsem jezdila v kroku. Potom jsem se postavila do třmenů, ale hned jsem si zase sedla, bo jsem měla pocit že sletím.
„V pohodě, nic se neděje. Trvá, než najdeš rovnováhu,“ pověděla s úsměvem Sue a pobídla mě, ať to zkusím znova. S výrazem mučitele, jsem tedy Komču znova dostala do kroku a opět se postavila do třmenů a tenkrát jsem se tam snažila udržet. Už po chvíli začala moje lýtka protestovat.
„Prošlápni paty,“ pověděla Sue, tak jsem to tedy udělala. Uff, to je fuška. Už bude konec tréninku? Projíždělo mi hlavou. Lýtka už povážlivě protestovala.
„Drž se koleny, stiskni je,“ poradila mi Sue. Stiskla jsem tedy kolena z posledních zbytek sil, co jsem měla.
„Dobrý, můžeš si sednout a klusej,“ pověděla Sue. Áách. Lepší větu jsem ani slyšet nechtěla. Dopadla jsem do sedla doslova jak pytel brambor, čehož hned využila Sue, aby mě napomenula
„Jemmě!“ ozvala se, kývla jsem ale pomyslela jsem si, že to jde dost těžko, když už tak mě bolí nohy. Ale chápala jsem, že to pro toho koně nemusí být příjemné. Seděla jsem už normálně a stiskla jsem Kometu do klusu. Uff, jaká to byla úleva, ale jen do té doby, než Sue řekla, že si mám zkusit i lehký sed v klusu. Jaj, a já se tak radovala, že mučení bude konec, no zjevně ne
Postavila jsem se tedy do třmenů,ale šlo mi to jaksi snadněji. No, zřejmě proto, že mě Kometa pokaždé vyhodila, takže to pro mě nebylo nějak namáhavé.
„Teď znova přejdi do kroku, a opět ve stehením sedu,“ přestala jsem pobízet a nechala Kometu, ať přejde do kroku. Když se tak stalo, postavila jsem se do třmenů, prošlápla paty a snažila se hlavně udržet rovnováhu. Kruci, to už fakt nedám
„Tak, vykrokuj ji a budeme končit,“ ozvala se slastná věta od Sue. Objela jsem s Kometou dva obvody na jízdárně a pak se zastavila před Sue, kde jsem seskočila ze sedla a povolila podbřišník a vytáhla třmeny.
„Výborně, na začátečníka dobrý. Jak se cítíš?“ hodila jsem na ní pohled typu, ty se ptáš? Ale pak jsem ji odpověděla, že mě bolí celý člověk, a že s tou větou na začátku měla pravdu.
„To si zvykneš,“ usmála se na mě Sue
„Snad, díky za trénink.“ Rozloučila jsem se ze Sue a odváděla Kometu do boxu.

nell a kometa: Patří tam ještě: TRÉNINK LEVEL 2- JÍZDÁRENSKÁ PRÁCE VE STEHENNÍM SEDU 1/2

karin a vanilka: Level 1: TRÉNINK 2/2
„Dveře!“ Zavolala Sue a já s Vanilkou čekala. „Volno!“ ozvalo se z haly. Jakmile je Sue otevřela, prošly jsme s ryzkou dovnitř. Uvnitř se nacházel Jason na mě známém koníkovi, Parisovi. Hřebec ihned zkusil upřít pozornost na Vanilku, ale Jason ho zaměstnával povely. A tak hřebec jen pokukoval očkem. „Budeš tu dlouho?“ zeptala se Sue Jasona. „Moc dlouho už ne, už s ním končím. Dneska byl hodný.“ Pochvaloval si hřebce. Odvedla jsem Vanilku na střed jízdárny a trošku znervózněla. Snad se nebudu Jasonovi plést, přeci jen zase nováčkem. Jako by Sue četla mé obavy, uklidnila mě. „Budeme na téhle půlce jízdárny, i tak je dost velká.“ Kývla jsem a utáhla ryzce ještě podbřišník. Sue mi ho zkontrolovala. „Dobře můžeš nasednout.“ Stáhla jsem si třmeny a vyhoupla se do sedla. Vanilka byla moc hodná, nikam mi necestovala. Usadila jsem se, uchopila otěže a nakopla třmeny. „Krokem vchod, momentálně zůstaneme na půl jízdárně.“ Upozornila mě Sue a očkem mrkla, jak je na tom Jason. Ten už krokoval a nechával Parisovi volnější otěž. Pobídla jsem Vanilku lehce holeněmi. Ryzka vyšla na stěnu, kam jsem ji směřovala. „Loudá se, jemně ji pobídni. Ať jde hezky energicky dopředu.“ Kývla jsem na Sue a jemně stiskla boky Vanilky u podbřišníku. Ryzka trošku poskočila a vyšla energičtěji vpřed. Zrychlil se jí rytmus nohou. „Tak to je ono, patu dej níž, nesleduj mi tu zem. Super, teď sedíš, jak máš.“ Sue mě malinko poopravila. Obešli jsme si dvakrát kolem půl jízdárny. Vanilka byla na lehké otěži a kontaktu. Sue mi zatím povídala důležité věci, které využiji pro vlastní jízdu bez trenéra. Bylo to o opracování, které si pamatuji již z dřívějška. „Pro začátek velký kruh jedenkrát kolem!“ Vzpomněla jsem si na provedení cviku. Vnitřní holeň tlačila na podbřišníku. Vnější byla za, ramena dovnitř, váha mírně na vnitřním třmenu. Lehce jsem Vanilku ohýbala otěží a vnější jí vedla po kruhu. Sue nás obě pochválila. „Vedete si výborně. Pozor na patu ale jinak skvěle.“ Bylo fajn slyšet slova chvály. Trochu jsem se musela tvářit jako páv. No spíš pávice Po dokončení kruhu jsem Vanilku opět narovnala a malinko pobídla holení, protože mi přišlo, že zpomaluje. Najednou se otevřely dveře jízdárny a Jason nás s Parisem opustili. „Tak už můžeme po celé jízdárně. Využijeme ji a změníte si diagonálou směr.“ Vedla jsem tedy Vanilku až ke konci jízdárny a v místě kde jsme měli vytvořit oblouček a projet ke středu, jsem použila vnitřní holeň, ramena natočila do oblouku a našlápla vnitřní třmen. Vnější holení jsem Vanilku tlačila na střed jízdárny. „Nedívej se dolů“ upozornila mě Sue. Jakmile jsme byly v rohu jízdárny, jemně jsem Vanilku ohnula a pokračovala dál. „Skvěle, lehký klus.“ Pobídla jsem holeněmi Vanilku ke klusu. Ryzka vyšlápla svižným tempem. Zkontrolovala jsem správné vysedání, na vnitřní nohu a klusala po jízdárně. Ryzka si párkrát odfrkla a snížila hlavu. „Skvěle Karin, prošlápni patu a drž holeně. Tohle tempo drž.“ Soustředila jsem se na sebe i Vanilku. Opravdu to dneska bylo o něco lepší než včera. Jen kdyby mě tolik nebolelo svalstvo. „Velký kruh.“ Ohnula jsem opět Vanilku za pomoci holení a svého sedu. Lehce jsem stočila ramena na kruh, vnější vedla po kruhu a vnitřní otěží určovala míru ohnutí. „Výborně přechod do kroku, po přechodu přímo.“ Zasedla jsem Vanilku, ztuhla v kříži, stiskla koleny sedlo a měkce přitáhla otěž. Jakmile Vanilka zpomalila, pobídla jsem zase holení, aby mi nezastavila. „Dobře jen příště se tolik nezakláněj.“ Upozornila mě tetička Sue. Přestala jsem Vanilku ohýbat a navedla ji na stěnu. Sue nás chvíli nechala v kroku a na krátké stěně zadala další cvik. „Vlnovka o třech obloucích.“ Tady se ukáže, jak mi to doopravdy jde. Nasměrovala jsem Vanilku do oblouku, natočila mírně ramena, našlápla vnitřní třmeny a působila holeněmi. Otěží jsem Vanilku mírně ohýbala a vedla. Na rovné linii jsem srovnala sed a poté v dalším oblouku prohodila pomůcky. „Nehrb se. Hezky se narovnej. Ruce k sobě.“ Bylo o těžké bez chybek, pomyslela jsem si. Vanilka ochotně ťapala ale při posledním oblouku mě Sue upozornila, že chvilku usne. Pobídla jsem jemně holeněmi, aby zrychlila. Ryzka opět vykročila živěji dopředu. „Diagonálou změnit směr, po diagonále lehký klus.“ Opět jsem Vanilku jemně ohýbala vahou a holeněmi v obloucích. Jakmile jsme dokončili diagonálu, znovu jsem pobídla holeněmi ke klusu. Tentokrát ryzka tolik nechtěla ale pomohla jsem si slovíčkem klus.“ „Karin klidně si malinko pokrať otěže.“ Poradila mi Sue. O dvě zarážky jsem je tedy zkrátila a pokračovala dál v klusu. Ryzka měla hlavu níž, jemně jsem cítila kontakt s její hubou. Ruce mi naštěstí necukaly ani nelétaly. „Půl jízdárny bez změny směru.“ Tak tenhle cvik mi dal zabrat. Hlavně jsem nevěděla, odkud se půl jízdárny provádí. No ale nakonec mi to došlo. Po několika dalších cvicích jsem přešla s Vanilkou do kroku. Sue se na nás pořádně zaměřila ale to bylo jen dobře. Nechala Vanilku trošku odpočinout, zaměstnávala mě cviky a po změně směru jsme opět vyklusali. Nejprve mi Sue řekla, ať si Vanilku vezmu na kruh a poté ji nacválám. Zase jsem Vanilku stočila na pěkný velký kruh, srovnala si sed a poté zasedla a s jemným zhoupnutím v sedle ji pobídla holeněmi. Trošku jsem i povolila otěž. Vanilka zaskočila do příjemného houpavého tempa. „Seď, uvolni se, drž holeně na místě.“ Snažila jsem se do puntíku vyplnit rady Sue. Po chvilce mi přišlo, že už místy opravdu dobře sedím ale vždy jsem z toho zase vypadla. „Přechod do klusu!“ Zasedla jsem hlouběji, ztuhla v kříži, pohlídala si holeně, aby mi neodjeli moc dopředu, stiskla koleny sedlo a měkce přitáhla otěž. Jakmile jsem cítila, že Vanilka přechází, pobídla jsem a začala podle jejího chodu vysedávat. „Pěkný přechod, dokonce ani holeně ti neujely.“ Pochválila mě Sue a vyzvala nás přímo. Navedla jsem Vanilku na střed, uvolnila ohnutí. „Přechod do kroku.“ Zasedla jsem do sedla, ztuhla v kříži a stiskla koleny sedlo. Opět jsem nezapomínala na ty moje holeně. S tím jsem měkce přitáhla otěž. Vanilka spolehlivě přešla do kroku. Pochválila jsem jí pohlazením a slovy, že je šikovná. Naposledy jsme změnili směr a po chvilce opět podle pokynu Sue naklusali. Tentokrát mě Sue nechala s Vanilkou cválat po celé jízdárně. Vanilka vystřelila jako raketa. „Zasedni, zasedni, malinko ji zbrzdi sedem a měkce přitáhni otěž a zase povol. Zkusila jsem více zasednout, trošku přitáhnout otěž a zase povolit. Vanilka skutečně lehce zpomalila. „Dobře to je ono.“ Chválila nás Sue. Tentokrát jsem Vanilku ohýbala měkce v rozích jízdárny. Sue nás nechala dvakrát obkroužit a poté jsme opět přešli do klusu. „Výborně zase otěž mírně uvolni a nechej jí, ať si vytáhne.“ Klusala jsem s ní po obvodu, zatímco Vanilka natáhla hlavu níž a odfrkávala. „Trošku jí zpomal vysedáním, hodně spěchá.“ Snažila jsem se vysedat o něco pomaleji, ale nebylo jednoduché se nepoddat rytmu klisny. Po chvíli jsme přešli do kroku. Pochválila jsem Vanilku, hladila jí po srsti. Sue mi mezitím zadala domácí úkol. „Teď ti řeknu vzdálenosti jednotlivých kavalet. Budeš to potřebovat pro příští samostatnou jízdu.“ Několikrát mi je zopakovala a dala ke kavaletám i jasné instrukce. S tím Sue zhodnotila dnešní hodinu. Pochválila mě za hlídání holení ale občasné hrbení a sledování země mi stále vytýkala. Dělala jsem s ryzkou, zatímco mluvila, velké kruhy, vlnovky a obloučky. Pak mi dovolila jít na střed. Zastavila jsem Vanilku, seskočila na zem a vytáhla třmeny. Pak jsem uvolnila ryze podbřišník a nánosník. „Můžeme jít?“ zeptala se mě Sue. Kývla jsem na ní a my se vydali ven z haly.

bloodye+dekameron: Dnes jsme měli trénink s Connorem. Ten teď s hnědým pracoval asi nejvíc a především ho měl vždy na skákání, takže mi mohl úplně nejvíc pomoci, když dnes jdeme hopsat po tak dlouhé době.
Měli jsme sraz ve tři na parkurové jízdárně, do té doby já měla opracovat. Měli jsme tam od Conna už na střední příčce přichystané klusové kavalety. Začali jsme tedy klasicky. Obešla jsem si s hnědým ze země na každou ruku obvod, pak ho zastavila uprostřed, dotáhla mu sedlo, stáhla si třmeny a konečně se vyhoupla do svého milovaného skokového sedla. Krokem jsme se tedy rozešli po prázdné jízdárně.
Pomaličku jsme si začala hnědého brát na otěž, vybrnkávat lehce do koutků, aby si odžvýknul a pěkně se mi natáhnul dopředu a dolů. "Pašák" pochválila jsem hlasem a pomaličku jsem s ním začala chodit na kruzích. Pořádně ohýbat. Vnější otěž vedla koně, dýchala s ním, zatímco vnitřní jsem nabízela a stavěla si jí hlavu dovnitř kruhu. Vnější holeň jsem posunula kousek dozadu, váhu posadila víc dovnitř a natočila se trupem zlehka dovnitř. Krásně se ohnul. Obešli jsme si ho dvakrát na každou ruku, poté jsme pokračovali přímo. Jízdu po obvodu jsme prokládali velkými kruhy nebo vlnovkami a když se mi zdál patřičně rozehřátý a rozdýchaný začali jsme klusat. Mírně jsem nadlehčila sed, abych "udělala místo", stiskla holeně a po prvním kroku se začala rytmicky zvedat. Holení jsem si pohlídala aktivní záď, kdy sice zadní nohy ještě nezvedal tolik jak bych si přála, ale ze začátku jsem to nechtěla hrotit. Chtěla jsem po něm, aby byl vytažený dopředu a dolů, zapojoval záda, až teprve když jsme obklusali na každou ruku po obvodu jsem si ho začala víc sbírat, lehounce pohrávat, zvedat, dostávat na kontakt a přilnutí. Opět jsme se dali na kruh, aby se ohýbal a na obvodu jsme si dali i pár přechodů kvůli lepšímu uvolnění, několikrát jsme přešli kavalety, aby začal víc zvedat nohy.
Po klusání jsme si dali krokovou pauzičku před cváláním, už chodil moc pěkně. Naklusali jsme. Vrátili jsme se na kruh, zasedla jsem, použila poloviční zádrž, obkroužili jsme kruh v pracovním klusu a před rohem jsme nacválali, vydali se na stěnu. Zvedla jsem zadek ze sedla, opřela si ruku o krk, abych mu necukala, nechala ho jít pěkně v jeho tempu a jen pružila. Tři obvody na každou ruku, otevřel si plíce, my nachvíli přešli do klusu, udělali si v klusu pár přechodů a následně jsme začali cválat na kruhu v pracovním. Několikrát jsme si kruh obkroužili, pak jsme opět dali něco málo z přechodů i ve cvalu. Krásně se mi podsadil, našel si i přilnutí. Takhle to mělo vypadat. Dali jsme si pauzu v kroku a to byla přesně chvíle, kdy se objevil Connor. "Karkulko, máš opracováno?" Na očích brýle, protože dneska bylo vážně nádherně. "No jistě." Kývla jsem na dnešního trenéra. Nebyl by to Conny, kdyby nezačal hned něco mektat, a tak zatímco stavěl křížek, poslouchala jsem o tom, jak pořád přemlouvá Kitty, aby mu něco upekla.
Mezi kavaletami vyrostl tak 50 cm křížek s odskokovkou i doskokovkou. "Dneska nebudeme skákat vysoko, budeme končit někde na 80 centimetrech, devadesáti, když to půjde dobře. Minule jsme skákali in-outy, vy budete chodit lehčí gymnastickou řadu. Dlouho jste oba neskákali, tak uvidíme, co z toho vyleze." Kývnul na mě a pak ještě vysvětlil co od nás chce teď. Měli jsme chodit křížek z klusu, nacválat na odksokovce a potom cvalem pokračovat dál, udělat kruh, přejít do klusu a z druhé ruky.
Tak jsem si tedy hnědáčka pobrala a naklusali jsme. Obrat na křížek jsme udělali dostatečně dlouhý, narovnala jsem si ho kolmo, hlídala, aby šel pěkně dopředu, před kavaletou dosedla, stiskla holeň a připravila se ke skoku. Dekameron jakž takž křížek překonal. Po dsokoku jsem ho aktivní holení vybídla k pokračování ve cvalu a na konci točila na kruh ve kterém jsme přešli do klusu a znovu najeli.
Křížek jsme přešli z každé ruky jednou. Pak už na nás čekala řada. 4 klusové kavalety, hned za nimi 40 cm křížek, in-out, 40 cm křížek, jeden cvalový a 60 cm kolmák. "V klidu, kolmo." Dostali jsme instrukce, a tak jsem valáška naklusala. Hezky ramena vzádu, holeně u koně, špičky ke koni, zavřené koleno, pata dole, ruce mírně nad kohoutkem, ohnuté v loktech a pohled směřující kupředu.
Dekameronek si zvednul hlavu, koukal taky dopředu. Na kavalety jsme šli přímo kolmo na střed, vysedávala jsem a při poslední pobídla dopředu společně s dosednutím. Valach věděl, co musí udělat. Odlepil předky od země o něco výš, zvedla jsem se lehce s ním do pohybu, a hned jak jsem ucítila lehký náraz zančící, že předky jsou zpátky na zemi, už jsem pobízela, aby Deki zvednul nohy i při odrazu na druhý křížek. Zvednul se krásně, daleko poctivěji, než jsem od něj čekala. Opět po doskoku přišla pobídka, vrátila jsem ramena dozadu, abych měla těžiště na správném místě. Deki udělal jeden delší skok dopředu, ještě jednou jsem pobídla, abych ho podpořila a pak přišel odraz. Zvedla jsem se společně s ním, zatížila lehce vnitřní třmen, nabídla nad skokem víc vnitřní otěž. Natáhnul se v krku, doskočil a energickým cvalem pokračoval dál. "Moc pěkně, pochval jeho i sebe." Connor vypadal spokojeně a já se cítila zase ve svém živlu. Hnědého jsem moc moc pochválila, počkala jsem s ním v kroku, než Conny zvedne poslední skok o deset čísel. "Z druhé ruky." Pokynul a my se stejným stylem vydali opět do řady. Valach šel hrozně hezky, ukázněně a já si říkala jestli už opravdu nepřišel k rozumu. Měl teď ideální věk začít pracovat na tom dostat se na vrchol.
Všechny skoky překonal hezky, pohlídal si předky, zadky, šel akorát dopředu a poskytl i mně čas na to se porovnat. Jediné, co nám bylo vytknuto bylo, že jsem až moc povolila otěž do posledního skoku. "Kdyby chtěl tak ti to vyhne, takhle si ho pod nohama nepohlídáš." Upozornil a když zvedl kolmák na 80 a my najížděli potřetí, dala jsem si na to už dobrý pozor. "Teď to bylo ukázkové! Už si tam seděla podle svého standardu! Dáme to na těch devadesát a chci to vidět stejně překonaný." No a tak jsme se o to pokusili i po čtvrté. Pobídka, lopatky v zádu, prošlápnuté paty, klidná holeň dýchající s koněm, lopatky vzadu, brada vystrčená dopředu, pohled směřující za poslední překážku, lokty u těla a jen tlačit dopředu, víc koně nerušit. Dekuš šel hrozně hezky, nesnažil se někde urvat a poctivě zvedal nohy. Takže když se i čtvrtý pokus vydařil rozhodli jsme se ho s Connem nechat být. Na zahozené jsme vyklusali, vykrokovali a šli dom.

nell a kometa: POVINNÝ TRÉNINK LEVEL 2 - UČÍME SE ZÁKLADNÍ POVELY POD DOHLEDEM TRENÉRA - 2/2

(OMLUVA ZA ČAS, CASSIE VÍ)

„Dveře!“ houkla jsem když jsem se s grošandou přiblížila k jízdárně.
„Volno!“ ozvalo se s druhé strany. Vešla jsem s Kometou dovnitř a Sue za námi jako vždy zavřela. Postavila jsem se do středu jízdárny a stáhla dolů třmeny. Dotáhla jsem si podbřišník a pomocí svého předloktí zkontrolovala délku třmenových řemenů. Když jsem uznala, že jsou v pořádku, vsunula jsem levou nohu do třmenu, pravou nohou jsem se odrazila, levou rukou jsem se chytla hřívy koně a přitáhla se. Pravou nohu jsem přehodila přes koně, dávala jsem si přitom pozor, abych Kometu nekopla a pak měkce dosedla do sedla.
Sue mi ještě zkontrolovala délku třmenů, pro jistotu.
„Tak, začneme klasicky opracováním,“ kývla jsem a pobídla Kometu stiskem holení do kroku. Kometa hned vyšla a já si uživala houpavou jízdu v kroku. Když jsme se blížili k místu, kde jsem chtěla zatočit doleva, natočila jsem ramena na levou stranu (tím se mi váha přenesla na vnitřní sedací kost), přiložila jsem Kometě ke krku vnější otěž (pravou), vnitřní holeň jsem přitiskla na bok Komety a trochu jsem přitlačila, neboť hned nereagovala a vnitřní otěž jsem posunula do strany. Tím se mi Kometa otočila doleva. Pochválila jsem ji a najely jsme na dlouhou stěnu.
„Začni klusat,“ stiskla jsem tedy holeně silněji a houkla „Klus“. Kometa naklusala a já začala klasicky drncat.
„Zkus se držet ve stehenním sedu,“ ach jo, myslela jsem si, že tuhle větu dneska neuslyším ale co se dá dělat, poslouchat se musí. Postavila jsem se tedy ve třmenech a předklonila se. Opět to šlo v klusu lépe, neboť mě Kometa vždycky nadhazovala. Po chvili jsem si sedla do normálního sedu a za chvili jsem to zkusila znova.
„dobře, přejdi do kroku, nyní si zkusíme několik jízdárenských povelů. Povely jsou například: Přímo- to znamená, že se má jezdit po obvodu jízdárny, to je myslím jasné,“ pověděla Sue ke mně. Já jen kývla a s Kometou jsem přešla do kroku a mířila na krátkou stěnu.
„Další povel máme: Diagonálou změnit směr, to znamená, že, začínáš nejčastěji na prvním písmenu po krátké stěně to je K, H, M, nebo F a změniš směr na protější stěnu označenou stejnými písmeny. Projíždí se středem, tedy přes písmeno X. Rozumíš? Jestli mluvim moc rychle nebo cizím jazykem, tak mě brzdi,“ zasmála se Sue ale já jen odvětila, že je to srozumitelné (teda aspoň řečeno, v praxi už to asi bude něco jinýho )
Jsou samozřejmě i další povely, ale myslím, že pro začátek stačí tyhle. Zítra máš samostatný trénink, takže si je můžeš najít na internetu a můžete zkoušet. Řekni holkám, určitě ti rády pomůžou“ usmála se Sue a já přikývla.
„No, ale celou dobu jsem tady povídala já, a ty ses tu jen ploužila lážo plážo. A Kometa ti div neusnula,“ hraně se zamračila Sue
„Kdepak, já poslouchám, “ a nechávám si vozit zadek dodala jsem v duchu
„Diagonálou změnit směr,“ ozvala se Sue první povel. Navedla jsem tedy Kometu na písmeno A na krátké stěně,když jsem se blížila ke K, tak jsem ji ohnula do požadovaného směru , pak jsem ji nechala, aby se narovnala a pokračovaly jsme středem jízdárny. Snažila jsem se ji držet rovně, aby mi nikde nevybočovala a dojely jsme až k M.
„Přímo,“ ozvala se Sue a já s Kometou pokračovala po obvodu jízdárny.
„Dej si ještě lehký klus, vykrokuj a budeme končit,“ udělila Sue pokyny.
„Klus!“ houkla jsme na Kometku a pobídla ji silněji holeněmi. Kometa mi naskočila do klusu, postavila jsem se do stehenního sedu a začala jsem vysedávat. Měnila jsem klus na levou a pravou ruku. Potom jsem ji stáhla do kroku a vykrokovala.
„Výborně, šlo vám to,“ usmála se Sue, když jsem došla k ní a slezla z Komety. Vytáhla jsem nahoru třmeny a povolila podbřišník
„Zítra si dáš zase samostatný trénink, ať se daří,“ usmála se Sue a zamkla za námi halu.

raven+ikaros: LEVEL 1: 1/2 SEZNÁMENÍ SE ZÁKLADNÍMI CHODY

Se Sue jsme byly domluvené na třetí hodinu odpoledne. Sympatická blondýnka na mě čekala před halou, když jsme s Ikarem dorazili.
"Ahoj," broukla jsem, trochu nesvá. Čeká mě druhá pořádná jízda v životě.
"Ahoj," usmála se na mě trenérka. "Připravená?" Přikývla jsem. Lepší už to stejně nebude, jak se znám. Sue zakřičela "Dveře!", ale hala byla zřejmě prázdná, protože se nic neozvalo. Nestěžovala jsem si, nepotřebuji publikum Nervózní jsem už takhle dost. Vešli jsme s Ikarem do haly, zastavili uprostřed a Sue za námi zavřela. Všimla jsem si, že v ruce drží lonž. Už od příjmaček jsem věděla, že musím dotáhnout sedlo, počkala jsem jenom na Suein souhlas. Dotáhla jsem sedlo o dvě dírky a spustila si třmeny. Otěže prý mohu svázat, takže jsem na nich udělala uzel a čekala na další pokyny.
"Pamatuješ si, jak se nasedá?" zeptala se mě trenérka. Zazubila jsem se a přikývla. To je jedna z mála věcí, které jsem nezapomněla. Vložila jsem levou nohu do třmenu, dvakrát se odrazila od země a vytáhla jsem se do sedla. Urovnala jsem si i druhou nohu do třmenu a nechala si od Sue srovnat sed.
"Špičky ke koni, narovnej se v zádech a nekoukej dolů," naváděla mě Sue. Snažila jsem se poskládat přesně podle jejích pokynů. "A ještě si přehoď třmeny křížem, začneme bez nich."
Přehodila jsem si třmeny, Sue navedla Ikara na kruh a už to jelo. Zvykala jsem si na pohyb koně pod sebou, snažila jsem se jít přesně s ním a nebýt ztuhlá. Po prvním kolečku jsme začaly se cviky na zlepšení rovnováhy. Tyhle cviky mě hrozně baví, škoda, že až budu jezdit sama, asi je nebudu moct dělat. Zkoušela jsem se různě otáčet, předklánět a zaklánět, jet s rukama v bok. Samozřejmě jsme nezapomněly měnit ruce, jinak by se zřejmě i mě začala motat hlava.

"Super, tak teď zkusíme se třmeny," hodila po mě Sue úsměvem. Nestihla jsem se usmát, byla jsem moc soustředěná na správnou polohu nohy ve třmenu, takže jsem jen přikývla.
"Narovnej se," poopravila mě trenérka. Opravdu, seděla jsem v sedle jako pytel brambor. Narovnala jsem se v zádech, přestala hrbit ramena a hned se mi i sedělo líp. Přišlo mi, že po cvičeních jsem si v kroku i jistá. Ach to moje velký ego
"Zkusíme klus?" zeptala jsem se sama.
"Cítíš se na to?" oplatila mi otázku, ale takovým milým způsobem. Přikývla jsem. Kdybych se měla pokaždé cítit na sto procent připravená, nikdy bych nic neudělala.
"Tak si ho zkusíš pobídnout sama. Posuň holeně kousek a podbřišník a stiskni. Stačí lehce, když nezareaguje, stiskneš silněji. Představuj si, že pobízíš vnitřním kotníkem. Žádný pobízení patami nechci vidět!" instruovala mě a já se snažila splnit každý pokyn. Pohlídala jsem si narovnaná záda, donutila jsem se koukat dopředu a ne na svoje nohy a holeně jsem posunula kousek za podbřišník. Podle Susaniny rady jsem si představila, že pobízím vnitřním kotníkem. Asi se mi to nepodařilo úplně, mám pocit, že mi ujela pata, ale Sue nic neřekla. Myslím, že kdyby to bylo vyloženě špatně, určitě by mě opravila.
Ikaros na pobídku zareagoval téměř okamžitě, se mnou to v sedle hodilo, přestože jsem čekala, že přejdeme do klusu.
"Nepředkláněj se," pokárala mě Sue klidným hlasem. Zase jsem se mírně zaklonila, abych seděla rovně.
"Zkus kolečko sedět v pracovním, pak začneme vysedávat."
Soustředila jsem se na pohyb koně, na to, kdy mě sám vyhazuje ze sedla. Jakmile jsem přetrpěla svoje jedno kolečko, Sue mi pomohla.
"Teď! Teď! Teď!" houkla na mě pokaždé, když jsem se měla nadzvednout v sedle a ulehčit tak koni. Za chvilku se mi zdálo, že jsem chytla rytmus a Sueino "Teď!" mě už jenom ujišťuje, že vysedávám správně. Jenže jsem měla mnohem větší problém. Bolely mě nohy! Na tenhle pohyb není moje tělo zrovna zvyklé, takže pro mě bylo náročné udržovat správný rytmus. Naštěstí Sue zavelela KROK a Ikaros přešel sám. Úlevně jsem vydechla, celá vděčná že můžu jít s pohybem koně.
"V pořádku?" zeptala se Sue.
"Jasně. Jenom mě příšerně bolí nohy," oddychla jsem si zmoženě. Susan se rozesmála.
"Tomu věřím."

Bylo na čase změnit ruku, na kterou pojedeme. Nechali jsme plaváka jít dvě kolečka krokem, já jsem si mezitím oddechla a připravila svoje nožky na fyzickou námahu. Potom Sue zavelela KLUS, pobídla jsem Ikara přesně tak, jak mě to učila - stiskem holení za podbřišníkem a mlasknutím. Dokonce se mi podařilo nepobízet patou. Opět jsem si nechala pár kroků, abych se dostala do rytmu a začala jsem vysedávat. Zdálo se, že mi to docela jde, protože Sue se spokojeně usmívala. Občas mě napomenula, abych se nepředkláněla a nebo abych si dávala pozor na nohy - jakmile jsem se začala soustředit na víc jak dvě věci, plandaly mi holeně. Dívala jsem se dopředu, nezakláněla se, ani nepředkláněla.
"Skvělé. Přejdeme do kroku! KROK."
Ikaros plynule přešel do kroku. Vrátila jsem se zpátky do sedla, snažila jsem se nedosednout rychle, abych ho neducla do zad.

Sue mi vysvětlovala cval. Pověděla mi, jaký má kůň nohsled, a že na správnou nohu na jízdárně má cválat na levou nohu, pokud jedeme na levou ruku. A na pravou ruku by měl cválat na pravou nohu. A pak jsme mohli přejít ke cvalu. Pobídla jsem sama Ikara do klusu, zprvu mi ještě pomáhala občasným Teď! s vysedáváním, potom na HOP! pobídla plaváka ke cvalu.

Cítila jsem se jako na houpačce. Dobře, na houpačce, která mě trochu víc vyhazuje ze sedla. Během pár minut jsem pochopila, jak se mám v sedle pohybovat, abych šla s pohybem koně a Sue jen přikyvovala. Sice mě tu a tam opravovala, jako třeba můj sed, shrbená záda, polohu nohou. A dívala jsem se na koně, na jeho nohy, neměla jsem stabilní sed.
"Dívej se kam jedeš!" napomenula mě Sue, "musíš vidět, kam koně vedeš, ne jak se mu natřásá hříva."

Zvedla jsem tedy hlavu a zahleděla se před sebe. Zdálo se mi, že už tolik neztrácím rovnováhu. Ikarův cval byl příjemně houpavý, potom co jsem si zvykla na jeho rytmus.
Po upozornění jsme přešli zpět do klusu, do kroku. Vydechla jsem. Můj první cval. Ikaros má úžasné chody, houpavé.
"Bylo to tak hrozný, jak si myslím?" zavyla jsem v kroku.
"Vůbec," zasmála se Sue. "Všechno dopilujeme. Jenom si musíš dávat pozor na držení těla a na nohy. Zase ti trochu ujížděli sem a tam, jak jste cválali."

Opět jsme změnili ruku, na kterou valášek kráčel. Plynule jsme přešli z kroku do klusu, hodilo to se mnou, ale tentokrát jsem to čekala, protože Sue mi dovolila, abych koně pobízela sama. Z klusu jsme přešli do cvalu.
Tentokrát jsem věděla, kam se ve cvalu dívat a moje rovnováha byla o trochu lepší. Zaposlouchala jsem do dunění kopyt a už jsem se viděla někde na pěkné lesní cestě.
"Postav se ve třmenech," pokynula mi Sue. Trvalo mi téměř půl kolečka, než jsem sebrala odvahu a nadzvedla se v sedle. Chytila jsem se hřívy, opřela se o Ikarův krk a hleděla před sebe.
"Moc se nakláníš," upozornila mě trenérka. "A pozor na ramena!"

Přešli jsme ze cvalu do klusu, potom do kroku. Sue nechala Ikara obejít dvě kolečka, než ho zastavila. Přešla k nám, odepnula lonži.
"Rozvaž si otěže," řekla mi. "Vysvětlím ti ještě jednou všechny pobídky a přechody, ty si je zkusíš. Neboj, není to těžké."
Rozvázala jsem otěže. Z učebnic jsem věděla, jak se drží. Otěž procházela mezi malíčkem a prsteníčkem, nahoře sevřená mezi palcem a ukazováčkem. Také jsem věděla, že bych měla mít klidnou ruku a netahat koně za hubu, ale předem jsem věděla, že tohle rozhodně nezvládnu. Přepadla mě nervozita a rozklepaly se mi ruce.
"Klid," popleskala mě Sue po ruce. "A ty ruce - představ si, že držíš dva plné půl litry. Přesně tak," pochválila mě, když jsem dala ruce podle jejích pokynů.
"Pobídneš Ikara tlakem holení, to už znáš. Pamatuj, že nepobízíš patou, i když to k tomu svádí," instruovala mě Sue. "Tak ukaž."

Stiskla jsem valáškovi boky těsně za podbřišníkem a zamlaskala jsem. Plavák vyrazil příjemným krokem, šla jsem s jeho pohybem, soustředila jsem se na ruce, špičky ke koni, pěkně narovnaná a pohled upřený na cestu. Jeli jsme po dlouhé stěně. Sue kráčela vedle nás, ale ne moc blízko, aby mohla sledovat můj sed a opravovat mě.
"Máš moc neklidné ruce," prohodila. Snažila jsem se tedy ruce uklidnit, ale byla jsem tak nervózní, že se mi to moc nepodařilo.
"Dobře. Teď zatočíme doleva. Takže, levou otěž mírně přitáhneš k sobě, pravou necháš přiloženou ke krku koně. Zároveň budeš působit pravou holení za podbřišníkem."
Přitáhla jsem tedy levou otěž směrem k sedlu, jako bych točila šroubovákem, pravou jsem měla přitisknutou ke krku plaváka. Pravou holení jsem zatlačila na bok za podbřišníkem. A kupodivu jsem pobídku provedla správně, protože Ikaros zahnul doleva! Zaplavila mě vlna euforie. Přeci jenom nebudu beznadějný případ

Objeli jsme jednou jízdárnu, potom mě Sue navedla na pomyslný kruh a přikázala mi změnit směr - tedy ruku, na kterou pojedeme. Zkusila jsem si zahýbání vpravo, Ikaros chápal, co po něm chci a já se cítila nadmíru spokojená.
"Výborně. A teď zastavení. Stiskni Ikara holeněmi a přitáhni otěže. Ne moc, abys mu neublížila. Jakmile zastaví, uvolni pobídku."
Stiskla jsem plavákovi boky, přitáhla otěže. Ikaros zastavil. Popleskala jsem ho po krku.
"Šikula," promluvila jsem na něj. Koník pode mnou zastříhal ušima a odfrknul si.

Sue mě nechala jezdit na obě ruce, přičemž mi čas od času přikázala zastavit. Pak nadešel čas na klus.
"Pevně drž otěže, přitiskni obě holeně za podbřišníkem. A mlaskni."
Přidržela jsem si otěže trochu blíž u sebe, ne o moc, a obě holeně jsem stikla za podbřišníkem. Mlasknutí jazykem, Ikaros naklusal, po pár krocích znovu zpomalil do kroku. Trochu bezradně jsem pohlédla na Sue.
"Zopakuj pobídku!"
Znovu jsem přitiskla holeně za podbřišníkem. Tentokrát trochu silněji. Ikaros začal klusat. Snažila jsem se vysedávat stejně jako předtím. Nicméně teď to bylo o to těžší, že jsem si musela hlídat stěnu, sed, nohy i ruce a ještě manévrovat do zatáček.
"Sedni si do sedla," zvýšila hlas Sue. Nevšimla jsem si, kdy přestala chodit vedle nás. Poslechla jsem. "Dotkni se ho opět za podbřišníkem. Holeněmi, ne patami! Tak. A přitáhni otěže. Netahej ho za hubu! Jemně, Raven, jemně! Super, to je ono."
Zvládla jsem přechod do klusu, jsem šikovná holka S trochu větší jistotou jsme změnili směr, tentokrát na pravou ruku.
"A klus."
Jemně jsem přitáhla otěže a stiskla jsem plaváka holeněmi. Bez problémů naklusal. Zřejmě to bude chtít důrazné, ale pořád jemné pobídky. Aspoň než se naučím, jak na něj vyzrát. Opět jsem se pokusila správně vyjet rohy jízdárny, ale moc mi to nešlo. Každopádně s každým dalším jsem se zlepšovala. Zdálo se mi, že si věřím víc a víc.
"A půjeme na cval, Raven. Jsi připravená?" informovala nás Sue.
"No nazdar," ušklíbla jsem se sama sobě.Úplně jsem se necítila na samostatný cval, měla jsem strach, že koně nezvládnu.
"Uvolni bedra, trochu zkrať otěže. Vnitřní nohu necháš na podbřišníku, vnější přitiskneš za něj. Takže kde budeš mít jakou?"
Tohle bylo moc informací najednou. Snažila jsem se udržet Ikara k v klusu a vyhrkla jsem jen: "Pravá na, levá za."
"Tak mi to ukaž!"
Vydechla jsem. Levou holeň jsem přitiskla za podbřišníkem a mlaskla jsem jazykem. Ikaros ochotně přešel do cvalu. Zůstala jsem sedět v sedle, příjemně to se mnou houpalo. Zatím jsme jeli na dlouhé stěně, ale docela jsem se bála rohu. Nakonec jsem zvládla i roh, i když jsme ho vůbec nevyjeli a navíc jsem vedla koně víc otěží než nohou a sedem. Taky jsem se zřejmě zapomněla pootočit v sedle.
"Výborně!" slyšela jsem Sue. V mžiku mě pesimistické myšlenky o tom, co dělám špatně přešli. Cválám!

"Přejdi do klusu!" Ztuhla jsem v sedle, přitáhla otěže a holeň opustila cvalovou pozici. K mé úlevě přešel zpět kůň do klusu. Změnili jsme ruku. Pak jsme měli znovu nacválat, samozřejmě na dlouhé stěně.
Tentokrát jsem působila pravou holení za podbřišníkem. Dopomohla jsem si mlasknutím. Naštěstí pochopil, co chci. Sue trochu poupravila můj sed. Moc mi lítali holeně, čehož jsem si vědomá. Taky mám neklidnou ruku a tendenci dívat se pod sebe a ne na cestu.
"Výborně. A teď přejdi vždycky na dlouhé stěně. Nejprve do klusu, pak do kroku."
Pokusili jsme se vyjet roh, nechala jsem ho docválat do půlky dlouhé stěny a přitáhla jsem otěže, stiskla holeně a trochu ztuhla v sedle. Plynule přešel do klusu. Vysedávání mi přišlo trochu přirozenější než na začátku, ale stejně mi trvalo, než jsem si našla rytmus. A ve chvíli, kdy jsem si konečně našla onen správný rytmus, museli jsme přejít do kroku. Zůstala jsem sedět v sedle, přitáhla otěže a stiskla holeně. Ikaros přešel do kroku, sklonil si trochu hlavu a zafrkal. Popleskala jsem valáška po krku.
"Výborně. Povol mu otěže a nech ho vykrokovat. Vykrokovat musíš koně po každé práci, protože se zahřeje a musí trochu vychladnout a vydýchat se. Povolené otěže držíš úplně na konci. To je ono. Ale je to odpočinek pro koně, ne pro jezdce. Co ty špičky?" napomenula mě Susan. Opravila jsem si sed. Na volné otěži jsme krokovali po obvodu haly, pravidelně jsme střídali ruce.

Během těch deseti minut jsem Sue zopakovala své postřehy z učiva, a taky pocity z první jízdy. Už vím, jak se pobízí. Přechody si samozřejmě zopakujeme příští lekci, takže zítra. Taky mi Sue vysvětlila, že přechody jsou moc důležité. Udržují mezi námi komunikaci a taky jsou důležitou součástí přiježďování koně. Zároveň pomocí přechodů udržuji pozornost koně.

Po deseti minutách mi Sue přikázala zastavit. Přitáhla jsem otěže, stiskla holeně a vysunula nohy ze třmenů. Zůstala jsem jen tak chvíli sedět v sedle a protahovala jsem si nohy. Měla jsem je příšerně ztuhlé! Nakonec jsem seskočila na zem, popleskala jsem Ikara po krku a povolila mu podbřišník.
"Děkuji za trénink, Sue," usmála jsem se unaveně na energickou blondýnku. Susan se usmála nazpátek, poplácala mě po rameni a společně jsme opustily halu.

raven+ikaros: LEVEL 1: 2/2 VYSVĚTLENÍ POJMU OPRACOVÁNÍ A ÚVOD DO SAMOSTATNÉ PRÁCE

Se Susan jsme byly opět domluvené na srazu u haly. Než jsem nastrojila Ikara a dovedla ho tam, Sue na nás už čekala.
"Ahoj Sue," pozdravila jsem trenérku vesele.
"Ahoj Raven, můžeme?"
„Samozřejmě!“ zazubila jsem se. „Už se nemůžu dočkat.“
"Dveře!" zavolala hlasitě. Nikdo neodpověděl, bylo volno. Sue otevřela dveře, nechala nás projít jako první a zase za námi zavřela. Dovedla jsem plaváka doprostřed haly, zkontrolovala výstroj a dotáhla sedlo o dvě dírky. Taky jsem nezapomněla spustit třmeny. Přehodila jsem mu otěže přes krk a na Suenin povel jsem vsunula levou nohu do třmenu a na třetí odraz se vyhoupla do sedla. Uchopila jsem otěže, aby procházely mezi malíčkem a palcem.
"Začneme opracováním," řekla Sue. "Tím musí začít každá práce. Kůň se rozehřeje, protáhne svaly a připraví se k práci. Můžeš pobídnout do kroku, nech volné otěže a objeď halu dvakrát po obvodu na obě ruce."
Holeněmi jsem pobídla Ikara ke kroku, nechala jsem ho kráčet na volné otěži. Valášek poslechl na první pobídku, rozešel se a postupně jsme se přibližovali ke stěně. Snažila jsem se soustředit se na svůj sed, na špičky ke koni, na pohyb koněpode mnou.
Sue měla připomínky k mému sedu, jako že se nemám hrbit a mám se dívat před sebe a ne dolů a moc jsem se zakláněla.

Dva obvody na obě ruce utekly jako voda. Mezitím jsem si zvykla na pohyb koně, už jsem se tolik nehrbila. Snažila jsem se, abychom s Ikarem vyjížděli rohy.
"Velký kruh!" zvýšila trenérka hlas, abych ji slyšela. "Začneš v polovině krátké stěny. Je to skoro přes půlku jízdárny."
Dojeli jsme do poloviny krátké stěny, vnitřní ruku jsem mírně přitáhla k sobě a vnější holeň jsem přitiskla za podbřišník. Ikaros se odklonil od stěny, soustředila jsem se, abychom vyšli pěkný kruh. Přidržovala jsem vnitřní otěž stále trochu víc napnutou a působila jsem vnější holení. Snad nám kruh vyšel, mě se ze sedla zdálo, že ano. Sue nic neříkala, takže vysloveně špatně to nebylo.
"Tohle jsou jízdárenské cviky. Velký kruh se většinou jezdí, dokud není zaveleno jinak," informovala mě Sue. "Dělá se to proto, aby se kůň nenudil při opracovávání."
„Takže jezdíme velký kruh, dokud neřekneš jinak?“ ujistila jsem se. Na vteřinu jsem střelila pohledem po trenérce.
„Ano, Raven,“ přitakala.
"Kruhy změnit!" zavelela Sue. Hned vzápětí pokračovala s instrukcí, jak to mám provést. "Až budeš v půlce jízdárny, projedeš středem kruhu a budeš pokračovat na druhou ruku."
Zhruba uprostřed jízdárny jsem tedy přitáhla vnitřní otěž a přitiskla vnější holeň za podbřišník. Projeli jsme středem, nechala jsem Ikara dojít metr a půl od stěny a přitáhla jsem k sobě levou otěž (nejsem si jistá, jestli jsem to popsala dobře).

"Zkrať si otěže a naklušeme. Dvě jízdárny."
Zkrátila jsem si otěže, ne nijak radikálně, pak jsem stiskla holeně a pobídla valáška do klusu. Vyrazil s takovou radostí, jako bych ho ani nemusela pobízet. Otěže měl pořád dost volné, Susan mi vysvětlila, že právě teď jsme ve fázi, kdy koně uvolňujeme. Nesmím mu krátit otěže hned, přilnutí mi kůň musí nabídnout sám.
Po dvou jízdárnách na obě ruce jsem si opět trochu zkrátila otěže a začali jsme zase s ohýbacími cviky. Tři velké kruhy na obě ruce. Susan mi zase trochu poupravila sed. Pořád jsem měla neklidné ruce, navíc mi lítala holeň. Snažila jsem se srovnat si sed a vypadla jsem z rytmu vysedávání. Naštěstí jsem se do něj zase rychle dostala. Ikaros mi sám nabídl přilnutí na kolmici, jak mi Sue vysvětlila. Mohla jsem si tedy ještě trochu pokrátit otěže.
"Můžeme zkusit přechody?" zeptala se mě. Byla jsem připravená a docela natěšená. S Ikarem jsme si rozuměli.
Nejprve jsme ale museli přejít z klusu do kroku. Zůstala jsem sedět v sedle, přitáhla otěže, stiskla holeně za podbřišníkem. Ikaros plynule přešel do kroku. Popleskala jsem ho po krku a pochválila ho. Napojili jsme se na stěnu jízdárny, Susan zahlásila: „Obloukem změnit směr.“
Provedla jsem obrat. Vnitřní otěž, vnější holeň a Ikaros ochotně šel podle mých pobídek. Teď jsme tedy jeli na pravou ruku.
„KLUS!“
Stiskla jsem valáškovi boky za podbřišníkem, mlaskla jsem a plavák se rozklusal. Klusem jedna jízdárna. Sue mi připoměla, abych nezapomněla pořádně vyjíždět rohy. Znovu jsme obloukem změnili směr a po Sueině povelu jsme na dlouhé stěně nacválali. Mlaskla jsem, holeň ve cvalové pozici – vnější holeň za podbřišníkem, vnitřní na něm. Ikaros ochotně nacválal, hodilo to se mnou. Soustředila jsem se na houpání, snažila jsem se jít s ním. Krátká stěna přišla nějak brzy. Před ní jsme zpomalili do klusu – zasedla jsem do sedla, přitáhla otěže a stiskla mu boky. Pohodil hlavou a zpomalil do klusu. Na dlouhé nás Sue nechala ještě jednou nacválat.

Zůstali jsme podle povelu v klusu. Sue mě nechala ještě zopakovat velký kruh na obě ruce. Potom přišel povel do kroku.
"Tak ještě vykrokuj, Rav," přikázala. Tenhle povel jsem znala už z minula. Trénink skončil. Povolila jsem otěže a nechala jsem Ikara, aby si natáhl krk. Sue si nás zavolala k sobě, přikázala, abych si stoupla do třmenů a přikryla valáškovi záda bederkou. Už je zima, měl by se tedy zahřívat a krokovat s dekou, jak mi trenérka vysvětlila.
"Tak a teď domácí úkol. Příště si zkusíš práci s kavaletami. Začneš na jediné bariéře v kroku a v klusu. Jakmile ji překročí bez strachu, položíš si krokové kavalety. Ty jsou od sebe zhruba 80 až 90 centimetrů. V klusu to je pak 1,3 metru. Nikdy ale nedávej víc jak čtyři kavalety v řadě. A řady na oba chody si postavíš předem."
"Jasně, chápu," přikývla jsem ze sedla. Kráčeli jsme s Ikarem v menším obdélníku kolem Susan, abych ji slyšela. Nezapomněla jsem střídat ruce, na které jedeme.
„Tak stačí, Raven,“ usmála se na mě hřejivě. Zastavila jsem Ikara vprostřed haly, vysunula jsem nohy ze třmenů a seskočila dolů. Tiše jsem hekla, když mi zabrnělo v kotníku. Přehodila jsem koni otěže přes krk, povolila podbřišník a vytáhla a zajistila třmeny.
„Děkuju za trénink,“ usmála jsem se na blondýnku. Mlaskla jsem na Ikara a vydali jsme se ke dveřím. Susan nás doprovodila až k boxu, pak se s námi rozloučila.

karin a vanilka: TRÉNINK do LEVELU 2 – (stehenní sed) ½
Sue nám otevřela dveře. Již předtím zavolala na halu, kde se však nikdo nenacházel. Poděkovala jsem Sue a prošla s Vanilkou dovnitř. Všimla jsem si několika kavalet na zemi. Sue se na mě pousmála. Hned mi došlo, že jsou pro nás s Vanilkou. Dnes jsem měla za úkol procvičit stehenní sed a kde si ho lépe nacvičit, než při kavaletách. Zastavila jsem ryzku na středu, dotáhla podbřišník a stáhla dolů třmeny. Sue mi dala pokyn, abych nasedla. Vyšplhala jsem se ladně do sedla a urovnala se. Druhý třmen jsem si nakopla. Také otěže jsem uchopila, aby Vanilka měla volnější pohyb na rozehřátí. „Krokem vchod.“ Pobídla jsem Vanilku holeněmi a jemně mlaskla. Ryzka aktivně vyšla na stěnu haly. Sue mě ihned opravila záda, sed a špičku pravé holeně. Ta mi velmi koukala ven. Ihned jsem se narovnala, zadek měla pod sebou, neboli seděla jsem na obou sedacích kostech, tlačila holeň se špičkou dovnitř. „Mnohem lepší.“ Pochválila mě Sue. Obešli jsme s Vanilkou jednu velkou halu a poté nás Sue zaúkolovala. „Velký kruh jednoukrát kolem.“ Zaměřila jsem se na písmenko A, které bylo přímo před námi a vzpomněla si na pomůcky. Ramena mírně do kruhu, váha jemně na vnitřní noze, vnější holeň mírně za podbřišníkem, vnější otěží vedu po kruhu a vnitřní udržuji ohnutí. Vanilka naprosto skvěle uposlechla. Byla jsem spokojená, jak se nám kruh daří. Ovšem Sue mě upozornila na hrb na zádech. „Jako by si tam měla batůžek.“ Poškádlila mě. Po objetí kruhu jsem Vanilku znovu narovnala na stěnu. „Nedívej se dolů ale mezi uši Vanilky.“ Vytrčila jsem bradu a mrkla na ryzčiny uši. Vanilka si několikrát odfrkla a mírně se začala loudat. Podpořila jsem jí jemnou pobídkou holení. Sue nás opět zaměstnala několika cviky, během kterých, jsme změnili i směr. „O něco si pokrať otěže, už se nám miss pěkně uvolňuje.“ Chvilku jsem netušila koho myslí. Ale pak mi došlo, že Sue Vanilce přezdívá stájová miss. Malinko jsem si tedy zkrátila otěže, abych měla ryzku na lepším kontaktu. Vanilka měla hlavu mírně dolů. „Lehký klus a až do odvolání od stěny ke stěně!“ Zavelela tetička Sue. Stiskla jsem Vanilku intenzivně holeněmi a mírně se odlehčila v sedle. Vanilka svižně vyklusala. Začala jsem pravidelně vysedávat. Jakmile jsme se ocitli na dlouhé stěně, natočila jsem ramena mírně dovnitř haly, holeněmi ohýbala ryzku ke středu. Vedla jsem jí samozřejmě i otěžemi. Vnitřní malinko ohýbala hlavu dovnitř. Na středu jsem přehodila pomůcky a dovedla Vanilku do rohu jízdárny. Sue mi poopravila znovu sed. „Nehrbit se, klidnější ruka. Prošlápni mírně patu, holeň u koně dost ti tam lítá.“ Opět jsem se více soustředila na svůj sed. Znovu jsme s Vanilkou projeli cvik od stěny ke stěně a poté ještě jednou, než nám Sue zadala půl jízdárny změnit směr. Tento cvik nebyl nikterak hrozivý, vlastně se mi celkem líbil. Přesně vprostřed jízdárny, jsem přesedla na druhou klusovou nohu a změnila působení pomůcek. Vanilka si jen odfrkla a dál vzorně klusala. Teď jsem se Sue celkem líbila, protože mě i pochválila. Ještě několikrát jsme provedli pár cviků, a poté nás Sue nechala přejít do kroku. Zasedla jsem do sedla, stiskla koleny sedlo, mírně ztuhla v kříži, měkce přitáhla otěž. Jakmile Vanilka přešla o chod níže, stiskla jsem jí holeněmi, aby nezastavila úplně. Pohladila jsem jí po krku.
Sue mě vyzvala na velký kruh, který budu jezdit kolem ní. „Tak teď si procvičíme stehenní sed. Minule sis ho v samostatné jízdě vyzkoušela na kavaletách ale dnes, ho budeš procvičovat velmi často.“ Když si vzpomenu, jak mě všechno bolelo, tak mi do smíchu tolik nebylo. Sue mi stehenní sed znovu zopakovala. Vše mi krok po kroku vysvětlila. Jakmile jsem byla připravená, měla jsem jeden kruh objet ve stehenním. „Pobídni Vanilku, usíná ti.“ Stiskla jsem jemně boky ryzky holeněmi. Ryzka střihla uchem a znovu vykročila živě po kruhu. „Pamatuj, že pomůcky mají na kruhu působit stejně, jen přejdeš ve stehenní sed.“ Radila mi tetička Sue. Kývla jsem. Pak jsem stiskla koleny sedlo, ruce posunula po krku výš. Nezapomínala jsem na stejné působení. Vnitřní otěž byla o malinko kratší než vnější. Vystrčila jsem zadek ze sedla, prošlápla řádně holeň. Holeně zůstávaly na stejném místě. „Sleduj uši Vanilky.“ Opravila mě Sue. První půl kolečko bylo super. Nic jsem necítila, kolena držela, paty prošlápnuté. Jak však Vanilka kráčela po kruhu, ucítila jsem, jak se mi klepou stehna, v lýtku byl tah. Ještě že byl konec. Úlevně jsem usedla do sedla. „No nebylo to špatné. A znovu stehenní sed.“ Vybídla mě Sue. A tak jsem opět provedla, co se ode mne žádalo. Při druhém kruhu už se moje netrénované svaly ozývaly. „Rovná záda.“ Opravila mě trenérka. Narovnala jsem se, uvolnila patu níž. Tah v lýtku nebyl vůbec příjemný. Stehna se mi klepala a vypadalo to, jako když Vanilka na zádech vozí nějaký parní stroj. „Výborně můžeš usednout.“ Zaplavila mě úleva. Lehký sed nebyl vůbec sranda. Alespoň zpočátku ne. Jakmile si svaly zvyknou, bude to už hračka. „Změnit obloukem směr.“ Vyjela jsem s Vanilkou na dlouhou stěnu. Určila jsem si bod kde provedu velký oblouk a začala jsem působit. Ramena dovnitř oblouku, vnější holeň za podbřišníkem, vnitřní zůstala na něm, vnější otěž vedla p oblouku, vnitřní ohýbala Vanilku. Hlídala jsem si sed a rovná záda. „dobře. Támhle je kroková kavaleta. Před kavaletou stehenní sed, po jejím projetí můžeš usednout zpět do sedla.“ Zaměřila jsem se tedy na kavaletu, a jakmile jsme s ryzkou vyjeli na rovnou linii, posunula jsem ruce dopředu, stiskla stehny a koleny sedlo, zadek od něj odlepila, narovnala záda, holeň nechala spustit dolů. „Dobře takhle vydrž ale pobízej nebo ti usne.“ Jemně jsem ryzku stiskla holeněmi. Ve stehenním sedu to bylo mnohem těžší. I tak ale Vanilka zrychlila krok a ladně přešla přes kavaletu. Jakmile jsme byli za kavaletou, sedla jsem zpátky a pohladila ryzku po krku. Ta si znovu odfrkla. Hlavu držela hezky níž. Cítila jsem v rukou jemný kontakt s její hubou. Sue mě ale nenechala vydechnout. Znovu jsem měla provést stehenní sed, tentokrát bez kavalet. Držela jsem co to šlo, bolelo mě v ramenou, jak jsem sledovala co je před námi a lýtko bolestivě tahalo. Už jsem si říkala že mám s trápením vyhráno ale Sue mě donutila Vanilku naklusat. Opět jsem jí měla stočit na kruh a držet se ve stehenním. V klusu to bylo opravdu těžké. Vanilka měla skvělý a ladný chod ale moje svaly se zprvu odmítaly přilepit k sedlu. Chvilku jsem tam tedy pěkně drncala. Drž se stehny a koleny, pusť nohu níž. Vím že to bolí ale uvidíš, že za pár dní už to bude lepší.“ Snažila se mi cvik ulehčit Sue. Narovnala jsem záda, spustila holeň, aby se prošlápla pata, chytila se koleny a stehny. NA malou chvíli jsem opravdu držela dobře, ale poté jsem se opět začala hýbat. „No vidíš, lehký klus a přímo!“ S úlevou jsem začala vysedávat a Vanilku pohladila. Musela chudák trpět ten pytel brambor, co jí vlál v sedle. Ihned jsem si opravila sed, snažila se mít klidnou ruku i holeň ale dařila se mi více jen ta ruka. Holeň už mě docela dost bolela. „A nájezd na kavalety. Před kavaletami stehenní sed.“ V duchu jsem bolestivě klela ale zatnula jsem zuby a šla do toho. Vedla jsem Vanilku holeněmi na střed, otěžemi jsem jí hlídala na kontaktu, aby mi nikam nevybočila a jakmile jsme byli kousek před kavaletami, přešla jsem do stehenního. Držela jsem se stehny a koleny, holeň pustila níž, ruce na krku, záda rovná a jemně pobídla holení, aby ryzka nevybočila. Ladně překlusala kavalety. Ovšem já už tak ladná nebyla. Vznos, se kterým je překlusávala, mě vyhazoval v sedle o něco více. Stálo mě to veškeré úsilí, abych neklouzala sem a tam. Sue mě tedy na kavaletách chtěla vidět znovu. Tentokrát to bylo už o něco lepší ale lýtka se stehny už prakticky dosluhovala. „No myslím, že pro dnešek máš dost. Přejdi do kroku a povol otěže.“ Doslova nic lepšího jsem ani slyšet nemohla. Zasedla jsem Vanilku. Ztuhla v kříži, stiskla z posledních sil koleny sedlo, měkce přitáhla otěž. Vanilka zpomalila do kroku a jakmile jsem povolila otěže, vytáhla si hlavu, až dolů. Jemně funěla a šlapala po hale. Hlídala jsem jí, aby neusínala. Holeně jsem měla u boků Vanilky ale pobízela, jen když zpomalila. Sue začala sklízet kavalety. I tak mi ovšem udílela rady a dál nám říkala cviky na vykrokování. „Myslím, že sis vedle velmi dobře, jen to chce ty svaly zkrátka vytrénovat. Holeň zatím malinko ujíždí ale záda si držíš dobře. Dokonce je vidět i klidná ruka.“ Tetička Sue odnášela kavalety a já s Vanilkou zatím objela velký kruh. Když všechny kavalety uklidila, seznámila mě, s čím budeme pracovat příště. „Je potřeba ti zopakovat cviky na rozehřátí. Není jenom velký kruh či od stěny ke stěně jak dobře víš. V příští hodině je proto zopakujeme…ehm pobídni jemně Vanilku ať ti neusne.“přerušila se na chvilku Sue. Jak jsem jí poslouchala, úplně mi vypadlo, že bych se měla věnovat i ryzce. Stiskla jsem jí holeněmi a mlaskla. Vanilka zase svižně vykročila. Sue dopověděla svůj výklad a poté mi dovolila sesednout. Zastavila jsem Vanilku na středu haly, seskočila dolů a uvolnila podbřišník. Pohladila jsem jí po krku, rozepnula nánosník a vytáhla nahoru třmeny. Společně jsme se Sue za vyprávění mých dojmů vykročili ven z haly.

karin a vanilka: TRÉNINK 2/2 – Level 2 – (základní povely pod dohledem trenéra)
Došli jsme před halu. „Dveře!“ zavolala jsem, zatímco Sue vyčkávala. V hale takhle po ránu nikdo nebyl. Sue mi otevřela a rozsvítila, aby nebylo takové šero. Došla jsem s Vanilkou na střed haly, zastavila ji jemný tahem otěží a dotáhla o dírku ještě podbřišník. Pak jsem stáhla třmeny dolů a vyčkala jako vždy pokynu Sue. Vše řádně zkontrolovala a já mohla nasednout. Nakopla jsem si třmeny a usadila se. „Tak výborně a krokem vchod.“ Stiskla jsem Vanilku holeněmi a tak vykročila na stěnu. Otěže byly volné. Zatímco jsem Vanilku krokovala po obvodu, Sue mě seznámila s naší dnešní lekcí. „Jak jistě víš, nejsou jen cviky jako velký kruh nebo diagonálou změnit směr. Je mnoho dalších variant a s těmi se dnes seznámíme.“ Kývla jsem na Sue. „Pro začátek nám známý cvik, velký kruh v C jednou kolem.“ Přikývla jsem a zaměřila se na písmenko. V rohu už jsem Vanilku směřovala na kruh. Natočená ramena dovnitř kruhu, vnitřní holeň zůstala na podbřišníku, vnější mírně za, váha mírně na vnitřním třmenu, vnější otěž vedla po kruhu, vnitřní určovala ohnutí. Jelikož jsem měla volné otěže, bylo to trochu těžší. Vanilka však krásně opsala kruh. Cítila jsem, jak se ladně pohybuje a energicky kráčí dopředu. Hlavu měla hezky sníženou a uvolněnou dolů. Malinko možná spěchala. „Narovnej se, dívej se před sebe.“ Upozornila mě Sue na chyby. Narovnala jsem se, začala sledovat co je před ušima Vanilky a pokračovala dále. „Diagonálou změnit směr, a aby ses odminule hezky procvičila, tak přidáme i stehenní sed. Dnes tě jím tolik trápit nebudu, ale v tuhle chvíli ho zopakujeme.“ Neměla jsem moc radost, protože mé svaly mi to dávaly řádně sežrat. I tak jsem se do toho vrhla s chutí. Všechno zlé je pro něco dobré. Jakmile jsme byli s ryzkou na krátké stěně, ohnula jsem jí do oblouku a při výjezdu do středu haly jsem posunula ruce po krku, chytla se koleny a stehny, patu pustila níž a nadzvedla se. Držela jsem to, co to šlo. Vanilka ovšem využila své chvíle si zpomalit. Nač by pracovala, když jsem jí nepobídla. „Pobídni ji, hodně zpomalila.“ Stiskla jsem Vanilku holeněmi a mlaskla. Vanilka ožila. Pošli jsme na konec stěny a já mohla usednout. Přehodila jsem působení pomůcek a ohnula Vanilku mírně do oblouku. „Tak pober otěže. Na dlouhé stěně lehký klus.“ Jakmile jsme s Vanilkou vyšli na dlouhou stěnu, pobídla jsem holeněmi ke klusu. Vanilka si odfrkla a vznosně se nesla dopředu. Přišlo mi, že trochu moc spěchá. „Karin zpomal vysedání a narovnej se. Si v předklonu. A volnější otěž malinko.“ O něco jsem popustila otěž, narovnala se v zádech a vypnula prsa. Pak jsem zpomalila trochu vysedání a nechala se jen vyhodit. Bylo to příjemné pošťouchnutí sedlem. Držela jsem holeně podél boků, a hlídala si sed. „Výborně znovu velký kruh do odvolání.“ Klusali jsme po dlouhé stěně. Vanilka si teď držela pravidelné tempo, lehce odfrkla a snížila hlavu. V rohu jsem na Vanilku opět působila sedem, holeněmi a jemně i otěžemi. Opsali jsme jeden velký kruh, poté i druhý. „Přechod do kroku.“ Zasedla jsem do sedla, ztuhla v kříži, stiskla koleny sedlo, měkce přitáhla otěž a vyčkala, až Vanilka zpomalí. Nenechala jsem jí však zastavit a podpořila malou pobídkou holení. „Paráda. Tak teď uděláme takovou kruhovou „osmičku“, lépe řečeno, kruhy změnit.“ Sue mi vysvětlila podstatu cviku. Pilně jsem vstřebávala informace ale nezapomněla se věnovat i Vanilce. Hlídala jsem si sed, holeně splývaly podél boků. Jakmile mi Sue vysvětlila princip, měla jsem změnit kruhy. Vedla jsem Vanilku po kruhu a před místem x jsme přehodila pomůcky. Přenesla jsem váhu na druhý vnitřní třmen, prohodila vnější a vnitřní holeň, ramena natočila na druhou stranu a prohodila délku otěží. „Výborně ale prošlápni patu, pusť koleno níž.“ Uposlechla jsem Sue a uvolnila nohu o něco níž. „Lehký klus a přímo.“ Naklusala jsem Vanilku pobídkou a začala pravidelně vysedávat. Hlídala jsem si tempo, aby ryzka nehnala. Poté jsem narovnala Vanilku na stěnu a vyklusala s ní na stěnu. Sue mi mezitím vysvětlila půl jízdárny. I tímhle cvikem se dal měnit směr ale Sue po nás jen chtěla abychom ho provedly beze změny. Ohnula jsme Vanilku v bodě E a projela rovnou linii na krátkou stěnu. Poté jsem Vanilku zase ohnula a klusala ve zmenšené verzi jízdárny. „Výborně. Holeně klidnější, jinak super.“ Sue nás nechala ještě jednou obklusat a znovu jsme vyjeli přímo. „Přechod do klusu.“ Znovu jsem Vanilku zasedla, ztuhla v kříži, stiskla koleny sedlo, měkce přitáhla otěž. Vanilka zpomalila. Pohladila jsem jí a pochválila. „Šikovná.“ Sue mi vysvětlila další cvik, obloukem změnit směr. Dal se udělat kdekoliv na velké stěně. Důležité bylo, aby vyhovoval ohnutí koně a nepřeháněla jsem jeho velikost. Sue ho po nás s Vanilkou chtěla v rohu, kde jsem si mohla dobře pohlídat správný oblouček. Z rohu až ke středové linii a poté se vrátit zpět na stěnu. Vedla jsem Vanilku na stěně a před rohem jsem natočila ramena do obluku, mírně našlápla vnitřní třmen, vnější holeň posunula malinko za podbřišník a otěžemi akce ohýbala. Vanilka prošla plynulý oblouk ale poněkud jsem přestala pobízet. „Malinko ji pobídni, nebo usne.“ Stiskla jsem ryzku holeněmi. Vanilka opět přidala v tempu. „Lehký klus, v C velký kruh a na velkém kruhu pracovní cval.“ Pobídla jsem Vanilku do klusu, pravidelně vysedávala na stěně a v písmenku C ohnula Vanilku na kruh. S tím jsem zasedla do sedla, stiskla koleny sedlo, narovnala se, snažila sedět. S tím jsem pobídla holeněmi, a pomohla si hlasem. Vanilka zaskočila do cvalu. „Seď v klidu, prošlápni patu, holeně podél boků.“ Sue mi na kruhu opravil sed a pak mě pustila na obvod. Pak jsme znovu přešli do klusu, změnili půl jízdárnou směr a ještě jednou zaskočili do cvalu. Pak mě Sue řekla, abych zpomalila do kroku. Povolila jsem otěže a popleskala Vanilku po krku. Také jsem jí hladila a chválila. Sue mi mezitím rekapitulovala dnešní lekci. Po vykrokování mě Sue pustila na střed, já seskočila na zem a uvolnila Vanilce podbřišník a nánosník. Vytáhla jsem nahoru třmeny a vydala se z jízdárny.

raven+ikaros: LEVEL 2: POVINNÝ TRÉNINK 1/2 - jízdárenská práce ve stehenním sedu

Dneska byl můj den. Se Susan jsme měly sraz v půl páté před halou. Trenérka tam už stála, když jsme s Ikarem dorazili. Válášek byl dneska nějaký líný, vůbec se mu nechtělo z výběhu, tak jsem zvědavá, jak nám to půjde na hale.
"Ahoj Sue," pozdravila jsem usmívající se trenérku.
"Ahoj Raven, tak jdeme," prohlásila Sue a otevřela dveře. Nechala mě s koněm projít jako první, pak za námi zavřela dveře. Došli jsme doprostřed haly, na Susanin povel jsem si dotáhla sedlo a spustila třmeny. Pokusila jsem se ladně se vyhoupnout do sedla, vypadalo to asi dost vtipně, protože Sue se zubila. Srovnala jsem si nohy ve třmenech, srovnala otěže a čekala jsem, co bude dál. Jasně, že první bude opracování, ale prostě počkám na příkaz
"Tak začneme opracováním,“ promluvila Sue a přendala si lonž z jedné ruky do druhé.
„Já to čekala,“ zahihňala jsem se. „Začíná tím přece každá práce.“
„Pak tě vezmu na lonž a budeme se soustředit na tebe. Tak můžeš začít,“ pokynula mi. Stiskla jsem Ikarovy boky holeněmi, vykročil. Zatím reaguje. Jasně, zatím po něm ani nic nechci, pomyslela jsem si kysele. Nechala jsem ho jít na volné otěži a soustředila se na srovnání svého sedu. Pomalu jsem se vžívala do rytmu a šla s pohybem čím dál líp. Taky už mi to netrvalo tak dlouho zvyknout si. Navedla jsem Ikara na stěnu, pěkně lehce vnější otěž a vnitřní holeň. Snažila jsem se, abychom vyjížděli rohy jízdárny a hlavně, abych ho k tomu pobízela spíš holení než otěží.
„Natáčej se do obratů!“ napomenula mě Sue. Pravda, seděla jsem v sedle jako svíce, ani o kousíček jsem se nanatočila. Musím si dávat větší pozor. Ikaros potřásl hřívou. Aby se nenudil, po druhém obvodu na levou ruku jsme najeli na velký kruh. Z velkého kruhu na levou, vnitřní ruku jsme plynule přes střed změnili směr. Ve středu jízdárny jsem lehce přitáhla vnitřní otěž a vnější holeň přitiskla za podbřišník. Natočila jsem se do obratu ramenem i kyčlemi, zběžně jsem mrkla na Sue, ale trenérka nic neříkala. Jakmile splnil obrat, okamžitě jsem přestala působit pomůckami a nechala ho jít rovně. Ve středu krátké stěny jsem si lehce dopomohla vnitřní otěží, natočila jsem a hlavně jsem pobízela vnější holení. Trochu mi ujela pata, takže jsem pobídla spíš patou, ale rychle jsem si nohu srovnala. Pěkně špička ke koni. Pobrala jsem si otěže a připravila se k pobídce do klusu. Stiskla jsem holeně a zamlaskala. Ikaros přešel do klusu. Po pár metrech sklonil hlavu a opět přešel do kroku.
„Tak takhle ne, hochu,“ promluvila jsem na něj káravě. „Klus!“ zopakovala jsem pobídku a dopomohla si hlasovým povelem. Ikaros zvedl hlavu, naklusal. Najeli jsme na velký kruh. Pořád mám pocit, že v mém podání to není kruh, ale brambora Jako pokaždé jsme ruku měnili přes střed, protože zatím jsem se nedostala k procvičování jízdárenských povelů v praxi.
Z posledního kruhu jsme vyjeli roh a mířili rovně podél dlouhé stěny. Zasedla jsem, Ikaros přešel na vnitřní nohu. Popleskala jsem ho po krku. Odfrknul si, přežvýkl a hlavu nesl rovně tak, aby týl byl pořád nejvyšším bodem krku. Vyjeli jsme si cvičnou vlnovku o třech obloucích, tu jsem zvládala docela obstojně, ale pořád je co vylepšovat. No, nejsme spolu ani měsíc, tak co chci Ale musím říct, že vysedávání mi šlo už mnohem líp. I Sue mě pochválila.
Zasedla jsem, lehce přitáhla otěže a stiskla mu boky holeněmi. Přešli jsme do kroku a zamířili k trenérce.
"Opracováno?" zeptala se. Přikývla jsem.
Přešla k nám, připnula Ikarovi k udidlu lonž a pohlédla na mě.
"Dobře, tak jak by měl vypadat stehenní sed víš?" zeptala se mě.
"No," zamyslela jsem se, "vím. Kolena zapřu do bočnic, propnu pořádně paty a dlaně v uvozovkách zapíchnu koni do krku. Ale znám to jenom z učebnic a z toho, co jsem doposud zkoušela tady. Myslím, jsem se to možná i naučila,“ zasmála jsem se.
Sue se na mě zadívala docela kriticky. „Tak to zkus.“
Pobídla jsem Ikara nejprve do kroku. Nadzvedla jsem se ve třmenech, kolena jsem tím pádem zapřela do bočnic sedla. Zvýšená poloha mě donutila propnout paty a držet špičky směrem ke koni. Ruce jsem měla položené na koňském krku, ale tak, aby mohla používat otěže. Kdybych se neopírala o Ikarův krk, zaručeně ztratím rovnováhu.
"Dobrý, ale ještě se zkus dívat, kam jedeš!" připomenula mi Sue se smíchem. Zvedla jsem pohled, abych viděla, jestli náááhodou nenarazíme do stěny.
Stačilo mi půl kolečka a začaly mě nehorázně bolet celé nohy, hlavně stehna a zadek.
"Ještě vydrž!" pobízela mě Sue. Zasupěla jsem a zatnula zuby. Vydržím.
Omyl. Prý příště. Stačilo pár dalších kroků a já ztěžka dosedla do sedla.
„Opatrně,“ napomenula mě Sue. „Nemůžeš mu takhle hrknout do zad.“
Ikaros na podpoření jejích slov zafuněl a potřásl hřívou.
„Promiň,“ natáhla jsem se, abych ho mohla pohladit po krku. Sue měnechala chvilku oddechnout a jen se houpat s pohybem koně pode mnou. Pak jsem se znovu pokusila o stehenní sed. Vydržela jsem mnohem déle. Paty byly dolů, špičky ke koni a holeň celkem klidná. Ale v kroku - to byl začátek.
"Přejdeme do klusu," houkla na mě Sue. Spustila jsem se do sedla, chvilku jsem si užívala uvolnění svalů. S výdechem jsem Ikara pobídla do klusu. Naklusal, trochu líně. Jestli se zase zastaví, budu se sbírat ze země Opět jsem se postavila do třmenů. V klusu to bylo trochu náročnější, přeci jenom to byl trochu jiný pohyb.
"Propni víc paty!" zavolala na mě Sue. Ve stehenní sedu jsou totiž propnuté paty důležité, jakmile přenesu váhu na špičky, převážím se a přepadnu. Jak jsem záhy zjistila. Ztratila jsem rovnováhu a rozplácla se plavákovi na krku.
"Jsi v pohodě?" zajímala se Sue.
"Joo, aspoň vím, že ty paty propnutý prostě být musí," usmála jsem se, ještě trochu roztřesených hlasem. Sesbírala jsem se z Ikarova krku a zasedla do sedla. Změnili jsme ruku, aby se nám netočila hlava a peklo začalo znova
"Ještě jednou klus,“ prohlásila trenérka. Pobídla jsem Ikara do klusu, naklusal na vnější. Zasedla jsem, měl klusat na vnitřní. Jakmile si přehodil nohy, nadlehčila jsem sed, propnula paty a snažila se koukat rovně. Už mě nebolely jenom nohy, ale i záda.
Zkusily jsme se Sue i přechody z klusu do kroku a z kroku do klusu. Při prvním přechodu to se mnou trhlo, nechtěně jsem dosedla zpátky do sedla a pak se rychle zvedala zpět do správné pozice. Při druhém přechodu jsem se zapřela do špiček, takže jsem přepadla pro změnu dopředu. Až u čtvrtého přechodu jsem udržela tělo ve správné pozici. Ale to už jsem měla pocit, že se rozpadnu a nikdo mě nesloží. Navíc přechody řídila Sue, nevěřila jsem si natolik, abych se odhodlala neopírat se o Ikčův krk. Byla to pro mě taková jistota a já jsem po té autonehodě o dost opatrnější a některé věci mi trvají dýl. Hold budu víc trénovat.
„Tak jo, to by pro dnešek stačilo, co ty na to?“ usmála se na mě Sue, přešla k plavému a odepla mu lonž. „Vykrokovat,“ přikázala, i když jsem moc dobře věděla, co přijde. Nechala jsem mu úplně volné otěže a deset minut jsme krokovali podél stěn haly, pokaždé dva obvody na jednu ruku. Poté jsem vysunula špičky ze třmenů a protáhla si nohy. Zastavila jsem Ikara uprostřed haly, nadechla se a seskočila. Zabrnělo mi v kolenou, když jsem dopadla.
„Aaau, moje nohy,“ zaúpěla jsem. Vytáhla jsem třmeny, povolila podbřišník a rozepnula nánosník.
„Super, bylo to dobrý, Raven,“ poplácala mě Sue po rameni. „Každý se to musel učit,“ mrkla na mě a já od ní pochytila pozitivnější vlnu.
„Děkuju za trénink,“ usmála jsem se. Halu jsme opouštěli společně.


OMLOUVÁM SE ZA POZDNÍ VLOŽENÍ, NTB SE SE MNOU NEBAVIL A ZASEKL SE.

vikča a Úplňek: LEVEL 1: 1/2 seznámení se základními chody

Jakmile jsem nasedlala a nauzdila Úplňka mohly jsme jít vstříc našemu prvnímu tréninku. Byla jsem přece jen trochu nervózní, přece jenom to bylo prostě úplně poprvé. Když jsme oba byli nachystaní, vydali jsme se k hale kde na nás měla čekat trenérka Susan. Přišli jsme k hale a hned na nás Sue zavolala. Pozdravila jsem jí a představila jsem se jí. Susan zapískala a pomalu začala otevírat dveře. Byla tam ještě jedna dvojice, která ale už krokovala. Sue přišla ke mě a podržela mi Úplňka, abych mohla nasednot. Dotáhla jsem si podbřišník a mohla nasednout. Lehce jsem se vyhoupla do sedla a Sue připla Úplňka na lonž. Potom mi ještě svázala otěže a mohly jsme začít! Sue: "Tak, teď si objedem pár koleček v kroku. Snaž se mít paty dolů a špičky ke koni jak nejvíc to jde, a seď narovnaná v mírném záklonu". Úplněk byl dvě kolečka hodný, potom trochu zazlobil, ale naštěstí jsem to zvládla. Sue: "V těchto situacích, třeba když ti kůň trochu vyhodí zadníma jako v tomto případě se musíš zaklonit, pořádně se držet nohama. Hlavně v těchto situacích nesmíš zpanikařit". Sue si přivolala Úplňka k sobě a přepnula lonž na druhou stranu. Sue: "Teď si uděláme už pouze jedno kolečko v kroku, a potom zkusíme zaklusat, jo?". Odpověděla jsem jasně! Odkrokovali jsme jedno kolečko a Sue pobídla Úplňka ke klusu. Trochu mě to vyhodilo ze sedla, ale za chvíly jsem se zase srovnala. Sue:"Pobízej holení, ne patou. Tak jak sedíš teď je to super! Snaž se v tomto sedu vydržet celou lekci". Znova jsme změnily směr. Sue:"Teď se podívám jak umíš cválat. Trochu si zkrať otěže a půjdem na to. Zasedni hluboko do sedla a hop"! Úplněk se rozcválal a já jsem se trochu přidržela hřívy. Sue:"Teď si stoupni do steheního sedu aby jsi koni odlehčila záda". Úplněk měl velmi pohodlný a houpavý cval, bylo to jako na houpacím koníkovi. Sue mě pochválila a pustila mě z lonže. Sue:"Tak teď si zkusíš přechody sama. Na krátké stěně si udělěj kroužek a po dokončení naklusej". Přitlačila jsem vnitřní holeň a otěže ohnula v požadovaném směru, vnější noha hlídá záď, aby nevypadávala ven a vnější otěž zase hlavu. Sue:"Teď si zkus nacválat". Pobídla jsem Úplňka do cvalu. Okamžitě zareagoval a poslušně nacválal. Cválali jsme asi jedenkrát po obvodu a pak my dala Sue další pokyn. Sue:"Uprostřed dlouhé stěny si udělej velký kruh". Trošku jsem si zkrátila vnitřní otěž, přitlačila vnitřní holeň a vnější holeň přiložila za podbřišník a vytlačila koně na kruh. Sue:"Výborně, teď přejdi do klusu a nech ho jednu jízdárnu vyklusat na volné otěži, aby si protáhnul záda. Až to budeš mít tak si vykrokuj a ještě ti k tomu něco řeknu". Povolila jsem Úplňkovi otěže a ten hned využil situace a radostně si vyhodil. Když jsme měly obklusáno Sue si mě zavolala k sobě. Sue:"Dnes ti to šlo výborně. Na to že jsi na něm seděla poprvé tak vám to spolu šlo. Teď si ho asi deset minut vykrokuj a já ti zatím připomenu nějaké chyby, které by jsi měla zlepšit". Poplácala jsem Úplňka po krku a povolila mu otěže jak nejvíc to šlo. Jakmile jsme obešli sedm jízdáren, zastavila jsem uprostřed jízdárny a zesedla jsem. Povolila jsem mu podbřišník, přehodila přes sedlo třemny a rozepla jsem ještě nánosník a podpínák. Sue mi ještě podala odpocovací deku a tu jsem mu přehodila přes záda, aby se nenachladil. Ještě jsem se se Sue domluvila na další trénink, ještě mi otevřela, zavřela dveře a dala pamlsek Úplňkovy a potom jsme se rozloučily. Odvedla jsem Úplňka do boxu a dala jsem mu jablíčko. Odnesla jsem si věci a rozloučila jsem se s Úplňkem.

sarah a venuše: ,,Hodná holka" pochválila jsem Venuši, když mi bez problému podala i poslední nožku. Pohladila jsem ji po její, teď už vyčištěné zimní srsti. Vzala jsem do ruky podsedlovou dečku a přehodila ji přes její hřbet. Hned potom jsem opatrně nandala na Venušiny záda sedlo. Dotáhla jsem podbřišník. Nasadila jsem jí uzdečku a skontrolovala všechny řemínky. ,, Tak, náš první společný trénink" řekla jsem ji a přehodila jsem otěže přes Venušinu hlavu. Vyrazila jsem k hale. Tam jsem měla sraz se Sue. Už na mě čekala. ,, Ahoj" zavolala. Taky jsem ji pozdravila. Kamarádsky se na mě usmála. ,, Dveře" zakřičela Sue. Až když se zevnitř ozvalo ,,volno", otevřely jsme dveře a vstou poly do haly. Uvnitř jsem viděla ještě jednu studentku, ta nás trochu udýchaně pozdravila. ,, Nasedni na Venuši, ať můžem začít" řekla Sue.Dala jsem nohu do třmenu a vyšvihla jsem do sedla. Sue mezitím k Venuši připla lonž a i s lonží ustoupila o krok dál. Pobídla Venuši do kroku. Venuše se aktivním krokem vydala vpřed. Měla celkem pohodlný krok. ,, Paty dolů a špičky ke koni. Pobízej hezky holení, hlavně do ní nekopej." Snažila jsem se všechny Sueny rady a připomínky poslechnout. ,, Tak je to správně. Teď můžeme naklusat. V klusu se snaž netahat Venuši za hubu a mysli si na holeně, ať ti nelítají" radila mi Sue. Venuše rychlím klusem vyrazila. Nejdřiv jsem ztratila rovnováhu. ,, Hezky se narovnej a prošlápni paty, to ti pomůže najít ztracenou rovnováhu. Za chvíli mě Sue pochválila, že už nám to jde lípe. ,, Zkusíme jedno kolečko cvalem" zavelela Sue. Pobídla Venuši dlouhým lonžovacím bičem, ta okamžitě přešla do cvalu. Zatím jsem se docela držela, i když mi bylo jasné, že úžasný to nebylo. ,, Docela dobrý," řekla Sue , ,,akorát skus víc prošlápnout paty a narovnej se." Poslechla jsem a udělala jsem, to co mi Sue řakla. ,, Hou" zavelela Sue. Klisna nesouhlasně zatřásla hlavou, ale zpomalila. ,, Teď běž Venuši vykrokovat, můžeš využít celou jízdárnu." Krokem jsem vyrazila po jízdárně a sledovala jsem u toho dvojici jezdící na druhé straně. Asi procvičovaly prosdloužený klus. Jakmile jsem dojezdila, vzala jsem Venuši do boxu a tam se s ní rozloučila. Na rozloučenou se mi jemně otřela o rameno

sarah a venuše: K textu: level 1, seznámení s chody koně 1/2

sophie + shakespeare: LEVEL 1, 1. TRÉNINK, CHODY KONĚ
V hale jsem si dotáhla podbřišník, vytáhla třmeny a dle Sue pokynů co nejjemněji nasedla. Hnědák není tak vysoký, ale je to pěkný pocit, zase sedět na koni. Uvázala jsem si uzel na otěžích, nakopla si třmeny a prošlápla, abych se dobře usadila. Sue Shakespeara vyslala na kruh mlasknutím, a protože je na hodný miláček, tak hned vykročil aktivním krokem. Srovnala jsem si záda, protože vím, že se občas hrbím a Sue mi mezitím vysvětluje, jak je cítit správný krok, aktivní, vyrovnaný a houpavý, a jak v něm koně udržet. Všechno vnímám a snažím se si zapamatovat tento pocit, taky proto, že je to moje první jízda na tomto nádherném valáškovi, který se snad stane mým nejlepším koňským přítelem. Objeli jsme pár koleček, Sue mi připomíná, že mám držet špičky ke koni a koleno dole, hezky prošláplou patu. Změníme směr, aby se koni nezamotala hlava a po dvou kolečkách mi Sue řekne, abych lehce přimáčkla holeně a naklusala. Spear reaguje okamžitě a přejde do nádherného klusu. Zkontrolovala jsem si došlapy a s vnější přední se zvedám do lehkého sedu. Tak na tohle si zvyknu rychle, klusá se příjemně, ne moc vysoko, ale se skvělým pohybem vpřed. Sue mi pochválí vysedání, jenom mi připomene, že se nemám předklánět a že mám koukat dopředu, ne dolů. Upravím si tedy sed a po pár kolech mi Sue řekne, abych zkusila zasednou vahou a lehce přimáčknout kolena, úplně se v sedle uvolnit. Shakespeare zpomalí až přejde do kroku úplně a já jsem překvapená, jak rychle a jemně poslouchá. Trenérka nás nechá vyšlápnout, abychom si hned udrželi pěkný krok, ale pak mi řekne, abych udělala to samé a zastavila. Změníme směr a znovu přejdeme do klusu, stejně hladce. "Jsi připravená na cval? Půjdeš do lehkého sedu, nemusíš se zvednout moc, ale jenom abys odlehčila jeho záda. Udržuj rovnováhu koleny a užij si to, Shakespeare má cval krásný," řekla Sue, zatímco jsme klusali dokola. Seděla jsem tedy pár kroků v pracovním cvalu a s zamlaskáním jsem zmáčkla holeně. Zhoupnuli jsme se do cvalu a to, co jsem si tak užívala v klusu se stalo ještě lepším. Hnědák klidně, ale aktivně houpá cvalové skoky, já se zvednu do lehkého sedu a nechám se unášet. Ne na dlouho, mám se zase koukat před sebe a nepředklánět se. Opravím si sed a Susan mě ještě chvilku nechá si cval užívat, navrhne mi, abych roztáhla ruce a hlídala si rovnováhu. Zpomalíme zpátky do kroku a zastavení a změníme směr. Na pravou ruku nebylo naskočení na cval tak hladké, ale pořád cválá pravidelně a já se zase snažím si hlídat všechno, co hlídat jde. S pažemi roztaženými si připadám jako rozesmáté letadlo a Sue si to zřejmě taky myslí, protože se mému úžasu nad Spearovými chody směje. Potom jsme zabrzdili a byla jsem vypuštěna do prostoru, bez lonže a s otěžemi v ruce. Srovnala jsem si sed, otěže chytila ne moc krátké, ale hezky s kontaktem, jak jsme krokovali po stěně. Znovu jsme si vyzkoušeli přechod do lehkého klusu a do cvalu, celkem to šlo, ale musím si pamatovat, že se opravdu předkláním a že nesmím. Sue mi nicméně pochválila klidné ruce a poručila, abychom změnili obloukem směr a drželi se na velkém kruhu kolem ní. Tak jsem valáška na oblouček navedla, s vnější otěží podél křivky, vnitřní lehce od koně dovnitř kruhu, vnější holeň lehce za podbřišníkem, aby si hlídala záď. Hezky se ohnul, otočili jsme se a udrželi se na kruhu, kde jsem použila stejné pomůcky, ale na druhou ruku. Znovu jsme přešli do klusu, zpět do kroku, zpět do klusu, dva kruhy ve cvalu a potom zpomalit a nechali jsme ho být. Sue mě obecně pochválila, že základy mám, ale musím si to všechno připomenout a naučit se se nepředklánět a koukat před sebe. Okrokovali jsme celou halu dvakrát na ochladnutí na volné otěži a já koníka celou dobu chválila a hladila po krku, protože byl zaprvé strašně hodný a zadruhé měl najednou čas koukat, kde se co šustne a jestli by náhodou neměl prchat. Zvládl to bez plašení, takže jsem došla do středu, sesedla, vytáhla třmeny, uvolnila podbřišník, podhrdelník a nánosník a poděkovala za trénink.

sarah a venuše: Před halou už na mě čekala Sue. Navzájem jsme se pozdravili. Sue zakřičela ,,dveře". Zevnitř se delší dobu nic neozývalo, a tak jsme vyrazili do haly. V hale nikdo nebyl. Postavila jsem se s Venuší do prostřed. Na Suenin příkaz jsem dotáhla podbřišník. Dala jsem si třmeny dolů a vyhoupla jsem se do sedla. ,, Teď Venuši vykrokuješ. Krokuj ji na dlouhé otěži, aby se mohla natáhnout a protáhnout. Pozor, ať se neloudá, pořád musí mít aktivní krok" řekla Sue. Pak mi pokynula, abych začala krokovat po celé jízdárně. Snažila jsem se, aby měla Venuše krok co nejvíc aktivní. ,, Až budeš příště koně opracovávat sama, nejedi s ním jenom po obvodu jízdárny. Můžeš skusit nějaké jízdárenské cviky. Dneska si je taky skusíme, ale až za chvíly. Teď si změň směr a stejně aktivně jdi na druhou ruku" řekla Sue. Změnila jsem směr a v kroku opracovávala i na druhou ruku. ,, Teď si trochu zkrať otěže a začni klusat. Skusíme klusat vždy na dlouhé stěně a krokovat na krátké, ať se naučíš používat přechody."zavolala na mě Sue ze druhého konce jízdárny. Zkrátila jsem tedy otěže a pobídla Venuši ke klusu. Venuše začala rychle klusat. ,, Musíš si ji víc zpomalit. Zklidni holeň a ,, vcucávej" břicho." Zklidnila jsem holeň a zapojila jsem břicho. Venuše trochu zpomalila. ,, Super, ještě ji dáváš trochu nejasné povely, ale to vypiluješ" zavolala Sue. Snažila jsem se tedy ji dávat co nejjasnější povely. Vždycky na krátké stěně jsem přešla do kroku a na konci krátké stěny jsem přešla do klusu. ,, Tak, teď pojď na velký kruh AXA, tady budeš vždy půl kruhu cválat a kolečko klusat." Klusem jsem vyrazila za Sue na kruh. Venuši se moc kolečka dělat nechtělo, byli to spíž brambory než kolečka. ,, Venkovní ruku drž pevně, tou ji vedeš. Přenes mírně váhu do kruhu. Použij vnitřní nohu, aby ti zůstala na kruhu a nedělala tyto brambory." Toto nám moc nešlo. Venuše se pořád kroutila, sice méně, ale pořád to nebylo ono. Změnili jsme v kruhu směr, takovým ,,esíčkem". Na druhou ruku jsme dělali to stejné, jako předtím. ,, Dívás se do země, snaž se to zpravit. Zatím stačí, když se budeš dívat mezi uši koně" řekla Sue. Snažila jsem se dát bradu nahoru. ale hlava jakoby sama padala dolů. ,, Tak, přejdi do kroku. Vysvětlím ti, co máš za domácí úkol." Sue se odmlćela a počkala, až přejdu do kroku. Povolila jsem otěže, aby se mohla protáhnout. ,, Takže za domácí úkol bude základní kavaletová práce. Před jízdou si nachystáš kavalety. Vzdálenost v kroku bude 0,8-0,9. Venuše je docela velká, takže si dej kavalety na vzdálenost 0,9m. V klusu si dej kavalety na vzdálenost 1.3m. Postav si zvlášt jednu kavaletu, o kus dále tři kavalety na krok a ještě o kus dále tři kavalety na klus. Snaž se odlehčit sed a najížděj na střed kavalety. Taky to bude tvá první jízdy, kdy tam s tebou nebude trenér. Kdybys měla s něčím problém, můžeš se zeptat nějaké starší studentky. Teď dokrokuj, pak můžeš zavést Venuši do stáje nebo do výběhu." Přikývla jsem a dokrokovala Venuši. V boxu jsem ji odsedlala a vyčistila. Po vyčištění jsem vyrazila s Venuší do výběhu.

lia a charakter: LEVEL 1, TRÉNINK 1/2-SEZNÁMENÍ SE ZÁKLADNÍMI CHODY KONĚ
Odvedla jsem Teriho kousek od dveří a nasedla. Sue si nás zatím připnula na lonž a vysvětlovala, co bude náplní dnešního téninku.
,,Dnes se zaměříme na přechody, krok-klus, klus-cval a obráceně. Nejdřív si ho zahřejeme na lonži. Nemáš nějakou bederku?“
,,Nemám, není zatím ani ostříhaný, takže váhám s dekováním, každopádně jsem mu pořídila pláštěnku.“
,,To je moudré, budeš si pak po tréninku muset dát pozor, aby byl suchý.“
,,Já vím.“
,,Tak, krok.“ Pobídla jsem Teriho stisknutím holení a navedla ho na kruh, tím že jsem přitlačila vnější holeň.
,,Dobře…“ Kývla Sue. ,,..jen si dej třmeny víc do špičky a paty dolu.“ Poslechla jsem a po několika kolečkách si nás Sue přepnula na druhou stranu.
,,Mysli na ty paty Lio! Špičky trochu ke koni.“ Opravila mě Sue. ,,Mnohem lepší, zastav si ho a změníme stranu.“ Ztuhla jsem v kříži a lehce se zaklonila, abych mohla lépe zajet hlouběji do sedla. Teri poslechl, bylo úžasné na něm sedět, byl hezky vnímavý, možná trošku moc táhl dopředu, ale mě to nějak nevadilo, alespoň nepatřil k té skupině otupěných koní v jezdeckých klubech. I když…že mě to tady na Florestě vůbec napadlo. Sue si přehodila lonž a Charakter se automaticky rozešel, jen jsem si ho opět navedla na větší kruh a pomocí vnitřní holeně jsem si ho ohnula.
,,Paty Lio a trošku si zkrať otěže, možná se bude hnát trošku dopředu v tom klusu. Až budeš připravená, tak si naklusej. Lehce jsem si zkrátila otěže a pobídla charaktera holeněmi, byl lehce dopředný, takže jsem si ho trošku přibrzďovala.
,,Přesedni si, drž ty ruce v klidu…dobře…“ Opět jsem si ho objela několik koleček a po povelu:
,,Přejdi do kroku a potom zastav…“-jsem ztuhla v kříži a zasedla hlouběji do sedla, nechala jsem ho ještě udělat, ještě pár kroků a zopakovala povel. Chari švihl ocasem a zastavil. Sue si nás opět přepla na druhou stranu a zopakovali jsme to samé, opět mě Sue upozorňovala na chybky.
,,Paty Lio, ruce máš dobře, jen trošku pokrč lokty. Správně.“ Na další povel jsem nechala Teriho se zafrkáním zastavit a Sue si nás opět přepnula na druhou stranu.
,,Nech si ho naklusat…“ Poslechla jsem, Teri byl pro mě dokonalý, ochotný, pracovitý, poslouchal na všechny povely, které jsem mu dala…
,,Víš co je to pracovní klus? Prostě nevysedej a zůstaň sedět v sedle…Paty…“ Přešla jsem tedy do pracovního klusu a poslouchala další povely Sue.
,,Teď nacváláš, nebyl by s tím být problém. Charakter není kůň, který by se musel pobízet dvakrát. Dej vnější nohu dozadu, vnitřní dopředu a stiskni holeně. Nech se pak vyhoupávat jeho pohyby.“ Udělala jsem tedy, co Sue řekla, levá dopředu, pravá dozadu a stiskla holeně. Teri zareagoval okamžitě, zatřepal hlavou a vyhoupl se do krásného chodu. Chvíli jsem hledala rytmus, ale pak jsem ho našla. To tu však byla Sue s opravami.
,,Snaž se ty ruce udržet v klidu, ani ho netaháš, jen by bylo dobré, kdybys je víc držela na místě.“
,,Přejdi do klusu… a za chvilku zase nacválej.“ Vau, Teri byl nejochotnější kůň na jakém jsem, kdy seděla. Poslechl prakticky vždy okamžitě a byl…úžasný. Ztuhla jsem a zabořila se více do sedla. Chary přešel do klusu.
,,Přesedni si.“ Vynechala jsem jedno vyhoupnutí nahoru a následně pokračovala. Přešla jsem do pracovního klusu a uvedla pobídku do cvalu. Já si toho hocha nemůžu vynachválit. Možná to byl trošku rošťáček ze země, ale jinak…
,,Přejdi do zastavení a ty paty Lio.“ Poslechla jsem a ztuhnutím v kříži a zabořením hlouběji do sedla jsem přes klus a krok zastavila. Teď tě pustím a zkusíš si ty přechody sama. Sue odepla lonž a já pobídla Teriho holeněmi do kroku a dalšími pobídkami holeněmi ho navedla na stěnu.
,,Lehký klus.“ Stiskla jsem holeně, Teri si odfrkl a naklusal. Loupla jsem očkem dolu a zkontrolovala si vysedání. Dobrý, spíš jsem kontrolovala sebe než Teriho.
,,Vyjížděj rohy. Vždy mu přitlač v rohu holeň. Tak.“ Sue mě nechala obklusat dva obvody a nechala nás přejít do kroku.
,,Teď diagonálně změníme směr, jeď z bodu M do K.“ Poslechla jsem.
,,Paty, Lio.“ Teri švihl ocasem a společně jsme se napojili na stěnu.
,,Pracovní klus.“ Přitiskla jsem holeně a Charakter naklusal.
,,V rohu mezi M a C na cváláš.“ Přešla jsem do pracovního klusu vnitřní dopředu, vnější dozadu, stisknout holeně. Teri se vyhoupl do cvalu. S každou vteřinou jsem ho čím dál tím víc obdivovala.
,,Snaž se ty ruce držet v klidu. Mnohem lepší… Trošku ho zpomal, moc se žene.“ Lehce jsem se zabořila do sedla a nechala ho zpomalit.
,,Přejdi do klusu.“ Ztuhla jsem a ještě více se zabořila od sedla, Teri přešel do drkavějšího chodu a následně na můj povel do kroku.
,,Nech ho pořádně vychladnout, v kroku, pak mu otři v boxu zaschlý pot, aby nenachladl. I když ho teď asi moc mít nebude.“
,,Sue?“
,,Ano?“
,,Mohla bych si s tebou dát zítra ještě jeden trénink.“
,,Dobře…“
Povídali jsme si do té doby než, Teri nevychladl a já nesesedla. Přehodila jsem si otěže přes hlavu, poplácala valáška. Poděkovala Sue a vyšla z haly.

sophie + shakespeare: LEVEL 1, 2. TRÉNINK, OPRACOVÁNÍ A ÚVOD DO SAMOSTATNÉ PRÁCE
Došli jsme se Sue doprostřed jízdárny, kde jsem Speara jemně dotáhla, stáhla si třmeny a nasedla. Valášek mi krok popostoupil, takže Sue ho lehce podržela za otěže a zatlačila mu na prsa, aby si zase ustoupil nazpátek. Jakmile tak udělal, tak jsme ho obě pochválily, já jsem si vzala otěže, zatím jenom úplně na dlouho, a poslouchala Sue, jak mi vysvětluje základ samostatné práce: opracování.
"Než začneš pracovat pořádně, na různých cvicích a hlavně v rychlých chodech, je potřeba, aby se kůň zahřál a protáhl, obzvlášť v zádech. Proto tě na začátek nechám si okrokovat jízdárnu na volné otěži, ty si urovnáš sed a Shakespeare si vytáhne krk a ten hlavní velký zádový sval. Tak prosím, lehká pobídka do kroku, na levou ruku, zatím jenom po obvodu. " Lehce jsem zmáčkla holeně a hnědák reaguje okamžitě, ani mě nenechá nohy domáčknout. Svižně vykročí a já přenesu váhu na levou stranu, prošlápnu si třmen a vnější holeň posunu lehce za podbřišník. Dojdeme tedy na stěnu a správně se otočíme na levou ruku. Kůň jde s hlavou vytaženou a uvolněně, ale kouká, jestli někde něco. "Takhle přesně si ho drž, teď si správně došlapuje přední nohy a jde vyváženě. Ty si narovnej záda, koukej před sebe a vnímej, jak to hezky houpe, takhle by to mělo být." Srovnala jsem si sed a Sue pokračuje: "Shakespeare chodí krásně, ale kdybys to náhodou někdy potřebovala, u pomalejších koní, nebo koní, kteří chodí moc na předku a nedošlapují pořádně, je nejlepší pobízet střídavě. Když jde pravá zadní dozadu, pobídneš lehce pravou holení, když jde levá zadní, pobídneš levou holení. Pomůže ti to koně přimět šlapat pořádně tak jak má. Teď si udělejte velký kruh, ať si protáhnete i boky." Dorazili jsme na krátkou stěnu, takže jsem ještě před C přesunula váhu doleva, zase vnější holeň posunula lehce za podbřišák, abych si pohlídala záď, vnější otěž jde podél krku po křivce, ačkoliv je stále volná, a vnitřní lehce vede koni hlavu dovnitř. Hlídám si, abychom se dotkli dlouhé stěny pouze v jednom bodu, jako správný kruh má být, stejně tak potom na druhé. "Dobře, po kruhu si hned změňte směr diagonálou, takže napříč jízdárnou. To je taky na samostatné práci důležité, musíš si zapamatovat měnit směr, aby se kůň nenudil. Zkoušet si různá ohýbací cvičení, vlnovky, malé kruhy, výborně si tak procvičíš poslušnost a svoje pomůcky. Taky zařaď přechody, aspoň ho zabavíš a nebude po všem čumět ." Přikývnu a protože jsme právě přešli jízdárnu, převážím se napravo a přerovnám si i nohy. Sue nám přikáže si na dlouhé stěně vyklusat, pořád na volné otěži, ale mám si je lehce začít sbírat, abych udržovala kontakt. Poposunu si je tedy v rukavicích a po projití krátké stěny se nadechnu a lehce pobídnu. Spear přejde do toho svého krásného klusu, já si počkám tři kroky, abych viděla vnější přední jít dopředu a začnu s jejím zdvihem vysedat. Všechno jde plynule, když jsme najednou o pár metrů dál směrem do středu jízdárny a já ani nevím, jak jsme se tam ocitli. Sedím před sedlem, takže se přesunu zpátky, zatímco ukliďnuju koně, který asi viděl ducha, frká s hlavou zdviženou a popošlapuje. "Pírku, ššš, ššš, to nic, nic tam není, v klidu," naschvál protahuju slova a mluvím hlubším a klidným hlasem. "Jsi v pořádku? Jenom uskočil, někde se mu nelíbil nějakej stín, hezky jsi to useděla, chválím, to se ti s ním obzvlášť bude hodit, jen počkej, až půjdete do terénu ." "Jsem si vybrala správného koně, žejo?," směju se. Tak mám koně strašpytla, no, ale jinak je naprosto zlatej. Sue nás dovede zpátky na stěnu a kousek s námi jde, pak mi řekne, ať si znovu naklušu a zkusím druhou dlouhou stěnu. Znovu tedy po chvíli pobídnu do klusu a tentokrát to zvládneme bez úskoků. Máme si udělat velký kruh, takže si zase srovnám pomůcky, vnější holeň vzadu, trochu si přiberu otěže, protože ačkoliv pořád může mít hlavu dole a uvolněnou, potřebuju víc kontaktu na ohnutí. Kruh proveden, máme přejít do kroku a na dlouhé stěně si obloukem změnit směr. Když oblouk dokončíme a vrátíme se na stěnu opačným směrem, znovu si lehce přesunu váhu a dostaneme povel si před krátkou stěnou naklusat a v rohu před dlouhou nacválat, holeně na podbřišník, pamatovat zvednout se do lehkého sedu a už mít sebrané otěže. Lehce si tedy otěže zkrátím, ale jenom tak, abych měla dostatek kontaktu, hnědák mi tu délku téměř sám nabídne. Před krátkou stěnou tedy naklušu a párkrát vysednu, ale potom se najednou blíží roh, takže si sednu, pokouším se co nejvíce uvolnit, abych mu neskákala na zádech a hned za rohem pobídnu. Spear naskočí a já se hned zvednu do lehkého sedu, narovnám se a hlídám si rovnováhu koleny. "Dobře. Nacválávat v rohu koni pomůže skočit na správnou nohu, to je dobré si pamatovat. I když samozřejmě zdejší koně by měli naskakovat správně, občas to špatně vyhodnotí a pak je potřeba přejít na pár kroků zpět do klusu a zkusit znovu. Objeďte si jízdárnu a zkuste si zpomalit do klusu a kroku."
Poslouchám, zatímco lehce připobízím a užívám si krásný houpavý cval. Když se blížíme konci jízdárny, lehce ztuhnu, přimáčknu kolena, zasednu a přidržím otěže, nejdu s pohybem jako obvykle. Shakespeare zpomalí a plynule přejde do klusu, ale já stále držím a brzy jsme zpět v kroku. Pobídnu zamlaskáním a uvolněním otěží, aby si hned vyšlápl. "Dobře. Zkus pracovat na klidné holeni, trochu ho tam rušíš, pořádně si prošlápni třmen a v budoucnosti trénuj nízké koleno. Právě přechody z klusu do kroku a nazpátek jsou na to nejlepší. Než si nacváláte na druhou ruku a vykrokujete, ještě ti řeknu, co máš za úkol. Splníš si ještě do konce týdne samostatnou jízdu, vyndáš si kavalety a zkusíš si, jak se s nimi pracuje. Pomůžou ti koně protáhnout a pracovat právě na hezkém došlapování. V kroku by od sebe měly být přibližně 0,8 - 0,9 m, což jsou tak tři chodidla za sebou nebo jeden velký krok. V klusu by měly být od sebe asi 1,3 m, což jsou tak dva delší kroky. Je nejlepší, když si je připravíš předem, aby ti koně nemusel nikdo dlouho držet, taky je tu zima. Vždy pouze čtyři za sebou a začni s jednou, obzvlášť s Shakespearem, sice je už nejspíš zná, ale bude z toho nejspíš vynervovanej, takže hezky v klidu, klidně i ze země, potom teprve přejít na několik za sebou. Vždycky se chodí v lehkém sedu a nejlepší je právě na vytažené otěži, aby se protáhl. Tak, přednášku máme za sebou, změňte si obloukem směr a zase za krátkou stěnou nacválat."
Přitakám a při nejbližší příležitosti valacha ohnu dovnitř, navedu ho jakoby na malý kruh, ale potom se jako slzou napojím zpátky na dlouhou stěnu. Pobídnu do klusu před krátkou stěnou, uklidním si vysedání a ruce, přenesu váhu na vnitřek a těsně za rohem přimáčknu holeně na podbřišníku. Naskočíme zpět do krásného cvalu, takže se zvednu, vyrovnávám a také ho rovnám na stěně. Hlídám si rovná záda a vidím Sue, jak přikývne, jako by mi to zrovna chtěla připomenout. "Dobře, přejděte si zpátky do klusu a nech ho, ať si vytáhne otěž." Zase tedy přibrzdím svůj pohyb, čímž zpomalím i hnědáka a přejdeme do pěkného klusu. Pobídnu, abychom v něm zůstali a povolím otěže. Spear si vytáhne hlavu směrem k zemi a chvíli si připadám až westernově, až na to vysedání. Sue mi přikáže, ať si diagonálou změníme směr a pořád v klusu, v X si mám přesednout. Provedeme, zůstanu sedět o krok déle a zvednu se na aktuální vnější přední. Koně pochválím a pohladím po krku, protože cválal krásně a už po ničem nečumí. "Dobře, v klusu jste uvolnění, zpomalte do kroku a obejděte si halu v kroku, na každou ruku jednou, zase můžete měnit směr diagonálou nebo jenom středem jízdárny." Posadím se tedy a lehce zastavím pohyb, přimáčknu kolena a zpomalíme do kroku. Hned pobídnu, abychom šli aktivně a na volné otěži si projdeme obvod jízdárny, v B se ohneme doleva směrem na E, kde ale jdeme doprava, abychom změnili směr. Projdeme si zbytek jízdárny a já si hlídám sed a hladím koně po krku. Pak zamíříme doprostřed a zastavíme se. Vyndám obě nohy ze třmenů, sesednu a trochu se zakymácím. Obě se se Sue zasmějeme, "Trochu to dá zabrat, pravidelná práce a vysedání, co? " "Dá, ale to se snad spraví časem, měla bych začít posilovat. " Vytáhnu třmeny a uvolním podbřišník na první dírku, stejně tak nánosník. Znovu Spearka pochválím, až na ten jeden "lek" byl moc hodnej . Poděkovala jsem Sue za trénink a tipy a šla jsem se o nás postarat.

lia a charakter: LEVEL 1, TRÉNINK 2/2-VYSVĚTLENÍ POJMU OPRACOVÁNÍ A ÚVOD DO SAMOTNÉ PRÁCE
Zavedla jsem Teriho do haly, zatímco Sue za námi zavřela dveře. Přehodila jsem mu otěže přes hlavu. Stáhla dolu třmeny, levou nohu vsunula do třmenu, levou rukou se přidržela přední rozsochy, pravou nohou se odrazila a vyhoupnula jsem se do sedlo. Sue se mezitím postavila doprostřed jízdárny.
,,Tak, nejdřív choď krokem kolem stěn jízdárny a já ti budu říkat nějaké ty uvolňovací cviky. To bude jednou z náplní dnešní práce. Koně si před každou prací musíš opracovat, nejdříve v kroku na volné otěži, pak v klusu a následně i pro ty pokročilejší i ve cvalu. Musíš si uvědomit, že i ta elita světových sportovců si před každým tréninkem dává rozcvičku. I kůň si musí protáhnout a zahřát svaly, tím se připravit se na práci.“ Stiskla jsem holeně a dalšími pobídkami holení jsem valáška navedla na stěnu.
,,Mysli na ty paty Lio! V B si uděláš malý kruh, je to stejné jako na velkém kruhu, jen je o něco menší.“ V B jsem přesunula vnitřní nohu za podbřišník a stiskla tou samou holení. Vnější rameno jsem dala lehce dopředu, možná se nám nepovedl úplně krásný kruh, ale i tak Sue vypadala spokojeně.
,,Příště víc pracuj tou vnitřní holení a trochu ho přibrzdi ať se tak nežene.“ Teri teď skutečně kráčel svižnými kroky. Zabořila jsem se hlouběji do sedla a nešla s jeho pohybem, zpomalil.
,,V C si udělej další kruh a tentokrát ať je to lepší.“ Ve jmenovaném bodu jsem tedy posunula vnitřní nohu za podbřišník, nahnula vnější rameno dopředu a tlačila holení do té doby než jsme kruh dokončili.
,,Mnohem lepší. Víc pokrč ty lokty!“ Ozvala se Sue. ,,Tak…“ Obešli jsme ještě jedno kolečko a následně změnila diagonálně směr. To samé na druhou stranu. Teri si mezitím protáhl krk a postupně začal zkracovat svůj rámec.
,,Zastav a dotáhni si ho.“ Otěže jsem si chytnula do jedné ruky a dotáhla mu podbřišník, pak jsem otěže opět chytnula oběma rukama a pobídla ho od kroku.
,,V F lehkým klusem vchod!“ Stiskla jsem holeně, mlaskla si a můj svěřenec ochotně přešel do klusu.
,,Přesedni si…Co ty paty?“ Více jsem prošlápla paty a přesedla si. V každém rohy jsem přitlačila vnitřní holeň, abychom je nestříhali.
,,V H pracovní klus a malý kruh.“ Přešla jsem tedy do pracovního klusu a zopakovala pobídky z ostatních kruhů, tedy-vnitřní noha za podbřišník, vnější rameno dopředu a vnitřní holení pobízet.
,,Dobře, začni zase vysedat. Malý kruh se jezdí vždy v pracovním klusu, takže se obvykle ani neříká, že má do něj přejít. Očekává se, že zkušenější jezdkyně automaticky přejdou do pracovního klusu a při dojezdu na stěnu začnou opět vysedat.“ Obklusali jsem asi polovinu jízdárny.
,,Vidíš? Právě ti nabídl přilnutí, je to znamení že už je dostatečně uvolnění, každopádně my budeme ještě pokračovat i na druhou ruku. Na konci dlouhé stěny obloukem změnit směr!“ Na konci směny jsem tedy přitiskla levou holeň, přesunula vnější rameno dopředu a po oblouku ho navedla zpět na stěnu, kde jsem si přesedla.
,,Paty dolu!“ Ozvala se opět Sue a po té mě nechala objet dvě kolečka v klusu, občas zpestřená nějakým tím malým kruhem.
,,Přejdi do kroku a trošku si zkrať otěže, ať je nemáš moc dlouhé.“ Zajela jsem hlouběji do sedla, jako bych chtěla Teriho nechat pode mnou projet. Teri ochotně přešel do kroku.
,,Teď si zopakujeme přechody ze včerejška, v H lehký klus.“ V H jsem stiskla holeně a pomohla si hlasem.
,,Klus!“ Teri přešel do klusu.
,,V rohu mezi F a A pracovní cval.“ Před rohem jsem přešla do pracovního klusu, vnitřní dopředu, vnější do zadu a stisknout holeně. Mlaskla jsem si, ale ani to nebylo potřeba, Teri ochotně nacválal.
,,V C velký kruh.“ Stiskla jsem tedy následně levou holeň a pracovala rameny i holeněmi, Teri ochotně cválal.
,,Přechod do klusu.“ Zabořila jsem se do sedla a Teri s frknutím přešel do klusu.
,,Na konci dlouhé stěny obloukem změň směr.“ Přitlačila jsem holeň a zapracovala rameny. Na stěně jsem si přesedla.
,,Přejdi do kroku. Víš co je to vlnovka o třech obloucích?“ Opět jsem šla sedem proti váláškovic pohybu a přikývla.
,,Je to vlnovka, při níž jede kůň přímo na stěnu a následně zabočí na druhou stranu než přijel. Prostě jezdec koněm udělá takové tři oblouky.“
,,Dobře, jen nezapomeň uprostřed jízdárny vždy přesednout, pokud jedeš v lehkém klusu.. A můžeš se do toho pustit.“ Opět jsem zapracovala holeněmi i rameny. Byla jsem ráda, že mám tak ochotného koně.
,,Paty! A jezdi na tu stěnu víc kolmo, ano takhle.“ Dojela jsem vlnovku a na další povel přešla do klusu.
,,Pobídka v kruhu či rohu, prostě když je kůň ohnutý pomáhá koni nacválat na správnou nohu. Charakter by to měl umět, ale i tak si nacválejte v příštím rohu.“ Tam jsem tedy porvedla pobídku do cvalu-vnitřní noha dopředu, vnější dozadu a stisknout holeně. Teri si žvýknul, zafrkal, švihl ocasem a přešel do cvalu.
,,Udržuj ty ruce v klidu, tak…ano. Můžeš si přejít do klusu a vyklusat ho. Je to to samé, opět se kůň musí ke konci hodiny protáhnout, jak v klusu tak kroku. Nech mu si postupně vytáhnout otěže a pak si změň směr diagonálně.“ Jakmile Teri zmerčil (Což mu chvilku trvalo ), že si může vytáhnout otěže využil toho a protáhnul si krk, pak jsem tedy změnila diagonálou směr a oklusala dvě kolečka i na druhou ruku.
,,Krok…“ Přikázala Sue. Poslechla jsem.
,,Tak dnes ho už jen vykrokujeme. Zkus si také někdy sama práci na kavaletách, vytáhni si je a rozestav, v kroku by měly být daleko asi osmdesát až devadesát čísel, v klusu metr třicet. Kavalety na krok vyjdou zhruba na vzdálenost jednoho velkého kroku, v klusu to jsou dva delší. Charakterovi by to nemělo dělat problém, nech ho, ať si s tím poradí sám, jen najížděj vždy na kavalety rovně a udržuj tempo. Nad nimi se vždy postav ve třmenech a uvolni mu hřbet, aby je mohl lépe překonat. Postav si je už před tréninkem a dej za sebou maximálně čtyři kusy, připrav si jak pro klus, tak pro krok, a Charakterem můžeš začít rovnou na větším počtu. Přece jen je to parkurák.“
Sue tam ještě zůstala, než jsme si dokrokovala a sesedla. Před tím než jsem odešla, jsem Terimu povolila podbřišník a nánosník. Nezapomněla jsem poděkovat Sue.

lia a charakter: LEVEL 2- TRÉNINK V STEHENNÍM SEDU
Zavedla jsem otevřenými dveřmi Teriho do haly a přehodila mu otěže přes hlavu. Sue mezitím zavřela dveře. Já stáhla třmeny a vyhoupla se do sedla. Sue mě právě seznamovala s dnešním tématem.
,,Dnes se budeme věnovat stehennímu sedu. Je to sed v němž si překonávala kavalety. Dnes se tomu však budeme věnovat bez kavalet. Zní to jednoduše, ale upozorňuji tě, na zítřek si nic neplánuj, skončilo by to špatně.“ Přikývla jsem a pobídla Teriho holeněmi na stěnu, ochotně se na ni napojil. Společně jsme obešli tři kolečka a následně jsme na povel Sue diagonálně změnili směr. Navedení na diagonálu probíhalo v pořadí, ramena, holeně, otěž. Na druhé straně jsme se opět napojili na stěnu a opět jsme obešli tři obvody, v každém rohu jsem zapracovala holeněmi aby Teri hezky vyšel rohy.
,,Na konci dlouhé stěny si změň obloukem směr a při dojezdu na stěnu naklusej!“ Opět jsem si ho pomůckami ohnula a těsně před dojezdem energicky stiskla holeně, Teri zafrkal a vyklusal. Při tom lehce zkrátil rámec, takže jsem si zkrátila otěže. A začala vysedat.
,,Opracuj si ho hezky v lehkém sedu, pak přejdeme na stehenní.“ Přikývla jsem a nechala Teriho obklusat tři obvody, šel hezky odpředu ani jsem ho nemusela pobízet. Pak jsem změnila diagonálně směr a opět si ho navedla na stěnu, kde jsme zůstali další tři kola.
,,V cé velký kruh!“ Ozvala se Sue a já tedy přesunula ramena, holeně a lehce jsem si pomohla vnější otěží. Teri zabočil na velký kruh.
,,Přímo a přechod do kroku.“ Znovu jsem tedy nezatočila a zabořila se hlouběji do sedla. Teri přešel do kroku.
,,Na dlouhé stěně si stoupneš a uvidíme, jak ti ten stehenní sed půjde. Drezůrní sedlo prakticky nemá žádné opěrky, přidrž se tedy i koleny. Kdybys jela například v terénním, mohla bys ses opřít i o ty opěrky.“ Na dlouhé stěně jsem se tedy zvedla ze sedla a přitlačila kolena k sedlu.
,,Posuň se víc nad sedlo, ano…dobře.“ Opravila mě Sue, ale já měla co dělat abych se nahoře udržela. To se mi také nepovedlo a v polovině stěny jsem si kecla do sedla hned jsem si však znovu ,,stoupla“.
,,Nevadí, rovnováhu získáš právě až cvičením, na krátké si sedni do sedla a na dlouhé si zase stoupni.“ Poslechla jsem a snažila se najít těžiště, že by se povedlo. Neříkej hop, dokud nepřeskočíš… Ke konci stěny jsem zase neudržela rovnováhu. Na druhé už to bylo o něco lepší.
,,Naklusej si a zkusíme to samé v klusu.“ Na krátké stěně jsem tedy stiskla holeně a Teri s frknutím naklusal a já si na dlouhé stěně znovu stoupla do třmenů. Bylo to mnohem jednoduší, možná také kvůli tomu, že jsme tuto vzdálenost překonali rychleji, ale už jsem začala cítit ztuhlé svaly na nohou.
,,Vysedej a změň si diagonálně směr, to samé na druhou stranu v klusu.“ Ozvala se Sue a já poslechla, holeněmi a rameny jsem ho navedla na diagonálu, v X si přesedla a na dlouhé stěně jsem si opět stoupla do třmenů. Občas jsem se tam trošku zakymácela, ale šlo to.
,,Chceš si to zkusit i ve cvalu?“ Ozvala se Sue a já jí to odkývala, dobře v rohu si udělej pobídku do cvalu a až si budeš jistá tak se zvedni ve třmenech. V rohu jsem tedy posunula vnější nohu za podbřišník a stiskla holeně. Teri vyskočil do cvalu chvíli jsem zůstala v pracovním a pak jsem si stoupla do třmenů a rukama kopírovala pohyb Teriho krku.
,,Super. Přejdi si do kroku a vykrokuj si ho. Pro dnešek jsme skončili.“ Sedla jsem si tedy do sedla a šla proti jeho pohybu. Teri postupně přešel do kroku. Já mu povolila otěže, doufajíc, že zítra budu alespoň trochu k použití. Pořádně jsem ho okrokovala na obě ruce, pak jsem sesedla, vytáhla třmeny, povolila podbřišník, rozepnula nánosník a přehodila otěže přes hlavu.
,,Díky moc Sue.“
,,Není zač.“
Přikývla jsem a vyvedla Teriho z haly.

lia a charakter: LEVEL 2 - trénink 2/2 - základní povely pod dohledem trenéra
,,Sue?“ Houkla jsem do otevřené prázdné haly.
,,Jsem tady Lio!“ Ozvalo se za mnou.
,,Ahoj.“ Kývla jsem a pustila Sue před nás do haly.
,,Ahoj, nasedni si a začni opracovávat, nezapomeň si ho dotáhnout.“ Ozvala se a já zavedla Teriho do haly, zatímco Sue za námi zavřela. Přehodila jsem otěže valachovi zpět přes hlavu. Stáhla jsem třmeny, dotáhla si podbřišník o dvě dírky a upravila si helmu. Pak jsem levou rukou chytla otěže a přední rozsochu, levou nohu vsunula do třmenu a vyhoupla se do sedla. Teri se zase automaticky rozešel, zatímco já jsem vsunula pravou nohu do třmenu a holeněmi si ho navedla na stěnu.
,,Tak, dneska se zaměříme na základní jízdárenské povely. Aby si mohla pracovat dál, musíš je ovládat. Kůň se při některých z nich uvolňuje, mění směr, ale hlavně se zaměstnává. To ostatně dělá i při přechodech, ale pokud bys jezdila jen kolem obvodu, kůň by se brzy začal nudit. Když takhle jezdíš po obvodu…“ Přitlačila jsem holeně v každém rozích a myslela na ty paty.
,,…říká se, že jezdíš přímo, vyjíždíš rohy a nevybočuješ. Dále je také velký kruh, ten si dělala. Je dvacetimetrový a v tomto případě ho děláš na polovině jízdárny. Natáčíš si ho holeněmi, rameny, vahou a lehce používáš vnější otěž, žádné tahání. Dále je také malý kruh, u něj nelze definovat přesnou velikost, záleží zde na schopnostech koně. Pobídky jsou stejné jako na větší kruh, jen více pracuješ. Když jezdíš na velkých kruzích, můžeš pomocí nich změnit směr. Dojedeš do X a tam si koně přistavíš na druhou ruku a začnete dělat velký kruh, změníš tím směr. V lehkém klusu si nezapomeň v X přesednout a ve cvalu, až ho budeš dělat. Měnit nohu na jakou kůň cválá. Pokud bys to chtěla udělat ve cvalu, teď se svými zkušenostmi. Přejdi před X do klusu a po něm opět nacválej. Dále tu jsou dva typy změn směru. Jedná se o digonálu a oblouk. Diagonála neboli dlouhá diagonála začíná v K, H, M nebo F. Pojíždíš bod X a napojuješ se na protější stěnu. Opět si buď přesedni či změň ve cvalu nohu, na níž kůň cválá. Teď si změň diagonálně směr.“ Přikázala Sue a já jsem natočila vnější rameno dopředu, vnější holeň za podbřišník, přitlačila jsem vnitřní holeň a lehce si ho přidržela vnější otěží. Teri odbočil od stěny a zamířil na druhou.
,,Dobře Lio, dál je již jmenovaný cvik obloukem změnit směr. Na konci stěny si ho navedeš na malý kruh, ale nedokončíš jej. Pokračuješ dál na stěnu a uděláte takovou kapku. Rozumíš zatím všemu?“
,,Jo, jo.“ Kývla jsem a přitlačila holeň v dalším rohu.
,,Dobře. Pokud jezdíš na velkém kruhu a nechceš z něj vybočovat, ale jen změnit směr. Můžeš provést cvik v kruhu změnit směr. Navedeš koně na dva stejné půlkruhy. V celkovém smyslu, uděláš takové esíčko. Předposlední cvik, který ti dnes vysvětlím je cvik, ze středu. V A nebo C se odpojíš od krátké stěny a jedeš přímo, opakuji přímo, přes box X do bodu A nebo C. Můžeš změnit tímto cvikem směr, ale nemusíš. Další cvik je podobný, jde o cvik půl jízdárny. V bodu E nebo B se odpojíš a jedeš přes X na druhou stranu, tedy opět do E či B. Můžeš pokrčovat na stejnou ruku nebo ruku změnit. Doufám, že jsi to všechno pochopila. Můžeš začít klusat.“ Přikývla jsem a důrazněji stiskla holeně. Teri zafrkal a přešel do rychlejšího chodu, lehce zkrátil rámec, ale zatím jsem si ho nevzala více na otěž a nechala ho svižně klusat po obvodu jízdárny. V každém rohu jsem zapracovala pomůckami a nechala ho takhle obklusat dvě kola.
,,Na konci dlouhé stěny, obloukem změnit směr.“ Nechala jsem si ho tedy doklusat na konec stěny a tam daly vnější holeň za podbřišník, vnější rameno naopak dopředu, přitlačila jsem holeň a hlídala si vnější otěží tvar kapičky při dojezdu na stěnu jsem si přesedla a nechala ho klusat podél ní.
Sue kývla a já ho nechala obklusat ještě dva obvody.
,,Dneska budeme pracovat pouze v klusu, pak si ho na konci hodiny vykrokuješ.“ Kývla jsem a čekala na další pokyn.
,,V C velký kruh!“ V C jsem si tedy přesunula vnější holeň za podbřišník, vnější rameno jsem dala dopředu a vnitřní holeň přitlačila, Teri ochotně začal kroužit v jedné polovině jízdárny.
,,V X kruhy změnit!“ V hlavě jsem si projela to co o tomto povelu Sue říkala a modlila se ať to udělám správně. Když jsem dojela do X, prohodila jsem pobídky, takže ta holeň, která dříve tlačila, byla teď za podbřišníkem a obráceně.
,,Přesedni si!“ A jo! Já si zapomněla přesednout. Poslechla jsem a začala vytvářet kruh v A.
,,Přímo!“ Přestala jsem ho tedy navádět na kruh a nechala, ať si hezky vyšlápne přímo, zkrátila jsem si otěže a v každém rohu si pobídkami pomohla.
,,Půl jízdárny!“ Houkla Sue a já jsem tedy zapracovala holeněmi v B. Přitlačila jsem vnitřní a vnější dala za podbřišník, vnější rameno jsem také lehce přesunula dopředu. Když zabočil od stěny, přestala jsem mu udávat směr a nechala ho jít rovně. Na druhém konci, poloviny jsem tedy zase zapracovala těmi samými pomůckami a připojila se opět na stěnu. Charlie zastříhal ušima.
,,Přejdi si do kroku a vykrokuj ho, to pro dnešek stačí.“ Ozvala se Sue a já jsem se tedy hlouběji zabořila do sedla a šla proti jeho pohybu. Teri přišel do kroku, já mu popustila otěže, ale uvolnil se až tehdy, kdy jsem ho poplácala po šíji.
,,Hodný kluk.“
,,Pamatuješ si všechno?“ Zeptala se s úsměvem Sue.
,,Snad jo.“ Váhavě jsem přitakala.
,,Bude toho ještě víc.“ Ušklíbla se a já pokrčila rameny, jak jinak zareagovat, že?
,,Dveře!“ Ozvalo se zvenčí.
,,Volno!“ Ozvala jsem se já se Sue zároveň. Dovnitř vešel Seb vedoucí za otěže Perlu, klisna zafrkala na Charaktera. Který jen našpicoval uši a zvědavé si ji prohlížel.
,,Ahoj.“ Ozval se blonďák a začal řešit sedlo a třmeny u Perly. Já jsem nechala Teeriho dojít kolečko a naopak jsem sesedla, povolila mu nánosník, podbřišník a vytáhla třmeny. Ještě jsem přehodila otěže přes hlavu a mávla jsem za Sebem a poděkovala Sue.

raven+ikaros: LEVEL 2: POVINNÝ TRÉNINK 1/2 - jízdárenská práce ve stehenním sedu

První den po týdenní pauze a hned do sedla. Miluju svojí aktivitu, vážně, že jo Se Sue jsem naštěstí byla domluvená přes email, takže nebyl problém ani s trenérem, ani s plnou halou. Ve dvě jsem měla Ikara připraveného před halou.
"Ahoj Sue!" pozdravila jsem energicky blondýnku.
"No ahoj, Rav," usmála se na mě mile. "Ty máš ale energie. Jaké byly prázdniny?"
Ušklíbla jsem se. "Jestli říkš šesti dnům intenzivního rehabilitování a chození na rentgeny a takový podobný zábavy prázdniny, tak jsem se měla skvěle." V mém hlase znělo pobavení, ale přesto - všichni víme, že pořád nejsem úplně v pořádku. Na Suein starostlivý pohled jsem reagovala zářivým úsměvem a prohlášením, že vše je na správné cestě k úplnému uzdravení. Doktor dokonce prohlásil, že jezdectví mi schvaluje.
Sue otevřela halu, my vešli. Dotáhla jsem sedlo, stáhla třmeny a počkala si na pokyn k nasednutí. Pak jsem se vyhoupla do sedla (nebylo to ani zdaleka tak elegantní, jak si myslím) a chopila se otěží.
"Začni opracováním," popošla směrem k nám. Jasně, však tím taky začíná každá práce. Nadechla jsem se a pobídla Ikara ke kroku stiskem holení. Podpořila jsem pobídku zamlaskáním a plavák energicky vykročil. Zřejmě mu nevadila práce na jízdárně, když týden předtím se jenom flákal ve výběhu
Nechala jsem valáška jít na volné otěži a srovnala jsem si sed. Špičky dolů, holeně klidné (dokud se na ně budu soustředit), rovná záda a uvolněná bederní páteř. Jít pěkně s pohybem koně. Nadechovala jsem se zhluboka, klidně, vnímala jsem houpání těla pod sebou. Ikaros kráčel podél dlouhé stěny, vyjeli jsme roh. Přestala jsem se soustředit na sebe a přenesla svou pozornost na koně. Druhý roh už jsme vyjeli mnohem lépe, pěkně vnitřní otěž, vnější holeň. Otěže jen lehce, chtěla jsem začít dávat větší důraz na pomůcky holení a sedem.
"Zapomínáš se natáčet do zatáček," připomněla mi Sue. No jo, já věděla, že jsem na něco zapomněla.
V půlce dlouhé stěny jsme najeli na velký kruh. Hezky vnitřní otěž, jen lehoučce; a vnější holeň, natočit se a jít s pohybem. Susan spokojeně přikývla. Ikaros hezky reagoval, na velkém kruhu se pěkně ohnul.
"Změnit směr!" přikázala Susan. Trenérka neřekla jak, takže jsme změnili směr v kruhu. Nechala jsem pak Ikara jít na druhou ruku dva obvody jízdárny. Až pak přišel čas na velký kruh. Opět jsme jich nedělali moc, tři na každou ruku.
Pobrala jsem si otěže a připravila se k pobídce do klusu. Stiskla jsem holeně a zamlaskala. Ikaros přešel do klusu. Chvíli jsem si dopřála sedět v sedle, než jsem chytla rytmus a dala se do vysedávání. Najeli jsme na velký kruh. Dělalo mi trochu obtíže mít klidnou holeň při vysedávání a ještě pobízet do obratů, ale s trochou soustředění se mi dařilo. Směr jsme měnili přes střed kruhu jako obvykle.
"Nepřekláněj se tolik," napomenula mě Sue. Při vysedávání mám obvykle tendenci se naklánět dopředu, což je špatně samozřejmě.
"Pracovní klus, jeden obvod na obě ruce," zahlásila najednou Sue. Zůstala jsem sedět v sedle, pracovní klus moc nemusím, hrozně mě vyhazuje
"Klidnou holeň," houkla na mě ještě. Přestala jsem se soustředit na svoje nepohodlí a začala jsem věnovat pozornost správnému sedu a koni pod sebou. Směr jsme změnili obloukem na dlouhé stěně. Zapůsobila jsem lehce vnitřní otěží a vnější holení, natočila jsem do obratu ramenem i kyčlí. Ikaros se hezky ohnul, opsal takovou jakoby kapičku tvarem a napojil se zpět na stěnu. Popleskala jsem ho po krku. Dneska reagoval fantasticky.
Po dokončení obvodu jsem ztuhla v bedrech, a lehce přitáhla otěže. Vlastně ani nemůžu říct, že bych je přitáhla, spíš jsem sevřela prsty víc k sobě a ten pohyb sám o sobě vyvolal tlak na udidlo. Ikaros zafrkal a přešel do kroku. Zamířili jsme k Sue.
Trenérka mezitím vytáhla odkudsi lonžku. "Necháme mu bederku," zeptala jsem se, ale znělo to spíš jako konstatování. Susan přikývla a připnula Ikarovi k udidlu lonž.
"Však už to znáš," mrkla na mě.
"No joo," protáhla jsem se smíchem.

Pobídla jsem Ikara do kroku. Přestala jsem si hlídat kam jde, Sue ho měla na lonži a já se mohla soustředit jen na sebe. Zvedla jsem se ze sedla, zapřela kolena do bočnic a opřela si pěsti o Ikarův krk. Snažila jsem se dívat se dopředu a moc se nepředklánět. Můj zážitek z minula byl ohledně tohoto dost živý Špičky jsem držela směrem ke koni mnohem líp, než když jsem seděla v sedle.
"Nehrb ramena," poupravila mě ještě Sue. Narovnala jsem ramena. Mám pocit, že stehenní sed mi už jde, zato moje nohy mě zrazují Bolela mě stehna i lýtka, těžko říct, z čeho víc. Jestli z tohohle sedu nebo z rehabilitací. Takhle napoprvé jsem opět vydržela jen půl kolečka. Zlehka jsem dosedla do sedla a nechala se další půl kolečka houpat a odpočívala jsem. Sue mě ani nemusela pobízet, tohle byla otázka mého ega Vydržela jsem mnohem déle. Paty byly dolů, špičky ke koni a holeň celkem klidná. Ale v kroku - to nic není.
"Přejdeme do klusu," houkla na mě Sue. Spustila jsem se do sedla, chvilku jsem si užívala pocit uvolnění svalů. S nádechem jsem Ikara pobídla do klusu. Naklusal, o dost méně energičtěji než na začátku. Jestli se zase zastaví, budu se zase sbírat ze země Opět jsem se postavila do třmenů. V klusu to bylo trochu náročnější, odolávala jsem nutkání předklonit se víc dopředu.
"Špičky!" zavolala na mě Sue. Srovnala jsem si špičky ke koni, narovanala se v zádech a v ramenou. Už mě nebolely jenom nohy, ale i záda. Jako by to nestačilo.
Zkusily jsme se Sue opět i přechody z klusu do kroku a z kroku do klusu. Až u třetího přechodu jsem udržela tělo ve správné pozici.
„Tak jo, to by pro dnešek stačilo, co ty na to?“ usmála se na mě Sue, přešla k plavému a odepla mu lonž. Neměla jsem sílu odpovědět.
„Vykrokovat,“ přikázala, i když jsem moc dobře věděla, co přijde. Nechala jsem mu úplně volné otěže a deset minut jsme krokovali podél stěn haly, pokaždé dva obvody na jednu ruku. Poté jsem vysunula špičky ze třmenů a protáhla si nohy. Zastavila jsem Ikara uprostřed haly, nadechla se a seskočila. Zabrnělo mi v kolenou, když jsem dopadla.
„Uggh,“ vydala jsem ze sebe. Vytáhla jsem třmeny, povolila podbřišník a rozepnula nánosník.
„Super, bylo to mnohem lepší než před týdnem, Raven,“ poplácala mě Sue po rameni. „Každý se to musel učit,“ mrkla na mě a já od ní pochytila pozitivnější vlnu.
„Děkuju,“ usmála jsem se. Opustili jsme halu společně, já se vydala s Ikarem do boxu, Sue do kanceláře.

raven+ikaros: LEVEL 2: POVINNÝ TRÉNINK 2/2 - základní povely pod dohledem trenéra

(omlouvám se za stručnost, dvakrát se mi celý text smazal a už nemám čas se moc rozepisovat)


V půl jedenácté jsme se se Sue sešli před halou. Dneska jsme tu byli s Ikarem o celou minutu dřív, než trenérka Pozdravili jsme se, Sue zavolala "Dveře!" a otevřela. Hala byla prázdná, zastavili jsme se uprostřed. Dotáhla jsem sedlo, spustila třmeny.
"Nadej," usmála se na mě Sue. Vložila jsem špičku levé nohy do třmenu, odrazila se a vytáhla se do sedla. Srovnala jsem si nohy, otěže a sed. Pěkně rovná záda, dívat se dopředu, nezaklánět se a ani se nepředklánět, špičky ke koni a holeně na podbřišníku.
"Opracuj a pak si povíme, co si pamatuješ z minula a co vysvětlíme znovu, ano?" prohlásila Sue. Přikývla jsem a stiskem holení pobídla Ikara ke kroku.
Začínali jsme na volné otěži dva obvody na obě ruce, potom velké kruhy na obě ruce. Směr jsme měnili přes střed kruhu. Pobrala jsem si otěže, jenom o kousek, a pobídla holeněmi do klusu. Nechala jsem se pár kroků natřásat v sedle, pak jsem chytla rytmus a dala se do vysedávání. Opět obvod na každou ruku, dva velké kruhy na obě ruce. Valášek spokojeně přežvýknul a nabídl mi přilnutí. Na začátku dlouhé stěny jsem ho pobídla do cvalu. Pokrátila jsem si otěže, posunula vnější holeň za podbřišník a stiskla. Ikaros v jedné chvíli krásně naskočil, ve druhé si vyhodil a ve třetí jsem seděla na zadku v písku jízdárny a nechápavě hleděla na svoje nohy.
"Jsi v pořádku?" dolehl ke mě Suein starostlivý hlas.
"Jo," zatřepala jsem hlavou, "samozřejmě. Jsem ok. Jenom se divím, jak rychle to jde dolů a nedobrovolně," pokusila jsem se o úsměv, ale vyšel z toho spíš škleb.
"Kdo nepadá, nejezdí," došla ke mě Sue a nabídla mi ruku. Zvedla jsem se ze mě, oklepala ze sebe písek a rozhlédla se po jízdárně. Samozřejmě, Ikaros postával za Sue a netvářil se ani trochu provinile!
"Šup do sedla," pobídla mě trenérka a podávala mi otěže. Povzdechla jsem si. To se řekne, ale já si parádně narazila zadek! Nicméně jsem se znovu vyhoupla na Ikarův hřbet. Podle pokynů jsme opět naklusali, nacválali. Tentokrát bez kozlů. Ikaros se pěkně uvolnil, zkusili jsme velký kruh v pracovním cvalu na obě ruce a poté přešli do klusu, do kroku. Zastavili jsme u Sue a čekali na pokyny.
"Velké kruhy evidentně zvládáš," zasmála se. Přikývla jsem. "Tak tedy zkusíme Obloukem změnit směr, nejprve v kroku, potom v klusu. Pamatuješ si, jak na to?"
"No," zamyslela jsem se, "to je takový Jin a Jang," dodala jsem se zářivým úsměvem.
"Definice na zabití," zakroutila hlavou Susan, ale nechala nás jet.
Stiskem holení jsem pobídla Ikara ke kroku, navedla jsem ho na velký kruh, který jsme započali v A. Lehce jsem sevřela prsty vnitřní otěže, tím jsem ji trochu přitáhla, a přitiskla vnější holeň víc. Natočila jsem se do obratu i kyčlí a ramenem, Ikaros se krásně plynule ohnul. V F jsme se dotkli stěny, projeli jsme středem v L, dotkli se stěny opět v K a v A znovu kruh. Jakmile jsme dojeli do středu jízdárny, přitáhla jsem si lehce vnitřní otěž a zapůsobila vnější holení. Vedla jsem Ikara do menšího oblouku, zhruba uprostřed kruhu jsem změnila pobídku - vnitřní holeň a vnější otěž, opět menší půloblouk a v A jsme se napojili na kruh, tentokrát na druhou ruku.
"Dobrý a teď klus!" zavolala na nás Sue. Stiskla jsem holeně, mlaskla a naklusali jsme. Dovolila jsem si opět nejprve jet jeden velký kruh, abych si zvykla na rytmus vysedávání a pak jsme zopakovali to samé.
"Přímo!" přišel povel. Znamenalo to, že budeme jezdit po obvodu jízdárny, pořádně vyjíždět rohy, bez změny směru a bez vybočování, dokud nepřijde další povel. Navedla jsem Ikara na dlouhou stěnu, pořád jsem ho udržovala v klusu. Začínal trochu lenivět, stiskla jsem do holeněmi trochu víc, aby neztrácel tempo.
Susan nás nechala klusat půl obvodu, pak přišel povel do kroku. Zasedla jsem, ztuhla v kříži i v rukou, sevřela prsty a tím lehce přitáhla otěže. Ikaros se zafuněním přešel do kroku.
"Diagonálou změnit směr!"
I tohle si pamatuju. Jeden se z rohu jízdárny do protějšího, přes X. V H jsem lehce zapůsobila vnitřní otěží a vnější holení, natočila se, Ikaros se ohnul směrem dovnitř jízdárny. Pokračovali jsme úhlopříčně, projeli jsme X a v F jsem lehce přitáhla vnitřní otěž, vnější holení stisknout a opět jsme se napojili na stěnu. Popleskala jsem Ikara po krku.
"Klus a vlnovka o třech obloucích!" zavelela Sue. Tenhle povel mi moc nešel ani předtím, tak jsem zvědavá, jak to zvládnu v klusu
Pobídla jsem valáška, naklusal. Z rohu krátké stěny započala naše vlnovka. V protějším rohu, v H, jsem Ikara ohnula vnitřní otěží a vnější holení, nezapomněla jsem se natočit ramenem.
"Klidnou holeň!" napomenula mě Sue. Kousla jsem se do rtu, jak jsem se snažila soustředit. Za S nás čekalo ohnutí, vnitřní otěž, protilehlá holeň. Sama netuším, jak jsem se mohla do pobídek tak zamotat, každopádně se mi podařilo udělat nějak tři oblouky, ale zbyl mi ještě kus jízdárny a vůbec jsem to nějak neodhadla.
"To nevadí," usmála se na mě Sue povzbudivě. "Příště to bude lepší."
"Ze středu," dodala vzápětí. V A jsme opustili stěnu a zamířili do středu jízdárny. Proklusali jsme X a mířili do C. V C jsme se napojili na stěnu beze změny směru a pokračovali po obvodu.
"Krok!" Zasedla jsem, zavřela ruku a Ikaros pěkně přešel do kroku. Zopakovali jsme si ještě povel Půl jízdárny, v kroku i v klusu, nakonec i v pracovním cvalu. Potom nám zbývalo ještě Kruhy změnit, což je vlastně taková osmička. Tenhle cvik byl v kroku v pohodě.
Protože hodina utekla jako voda, Sue dala povel k vykrokování. Nechala jsem Ikara jít na zahozené otěži tři obvody jízdárny na obě ruce, pak jsme ve středu zastavili, vytáhla jsem nohy ze třmenů a protáhla si je. Až pak jsem seskočila, vytáhla třmeny a povolila podbřišník. Rozepnula jsem nánosník, pochválila valáška za dobrou práci a spolu se Sue jsme se vydali do stájí.

sophie + shakespeare: LEVEL 2, 1. TRÉNINK, LEHKÝ SED
Se Sue jsme vešli do haly a došli až doprostřed. Zastavili jsme se a já dotáhla podbřišník a vytáhla si třmeny. Přehodila jsem si otěže a co nejladněji a nejjemněji se vyhoupla do sedla. Pochválila jsem Pírka, protože hezky stál a Sue nás vyslala na stěnu na pravou ruku, na volné otěži začít opracovávat. Lehce jsem tedy přenesla váhu na pravou stranu a pobídla do kroku. Valášek svižně vykročil svým krásným krokem a na stěně se s mými otočenými rameny a lehce posunutou vnější holení správně napojil na stěnu napravo. Já se mezitím snažila se urovnat sebe. Vím, že dnešní trénink bude bolet, ale lehký sed je důležitý a aspoň konečně začnu trochu posilovat, což jsem si dala za novoroční předsevzetí. Narovnala jsem si záda, uvolnila bedra, aby se mohly pohybovat s pohybem koně, zkontrolovala špičku u koně, přiložená kolena a klidnou holeň. "Koukat nahoru!," napomenula Sue. Samozřejmě, všechno kontroluju, ale abych koukala na cestu, to ne. Hned jsem se opravila a udržovala se snad ve správném sedu. "Teď sedíš dobře," pochválila Sue, "udělejte si v C velký kruh a hezky vyjet všechny stěny a jemně ohnout." Zakývala jsem, že rozumím a pomalu se srovnala, abychom se mohli uprostřed krátké stěny dobře ohnout na kruh. Naklonila jsem se rameny dovnitř kruhu, vnější holeň jsem posunula za podbřišník, vnitřní nechala na podbřišníku, kolem té se ohýbáme. Vnější otěž, ačkoliv volná, vede po obvodu kruhu, vnitřní se nabízí pro ohnutí krku. Speare se správně ohnul a šlapal krásně po kruhu, tak tak jsme se vždy dotkli "stěny" kruhu, pochválila jsem ho a hlídala si, abych koukala nahoru. "Dobře, pokračujte rovně a tedy si prostředkem jízdárny změňte směr." Dojeli jsme zpět do bodu C a trochu jsem uvolnila všechny ohýbací pomůcky, aby se narovnal a nepokračoval v kruhu. Pochopil, pokračoval rovně do kruhu a pokukoval okolo, protože najednou se nemusel tolik soustředit. Došli jsme doprostřed dlouhé stěny a ohnuli se doprava, přímo na E. Projeli jsme kolem Sue a já jsem prohodila váhu na levou stranu, prošlápla levý třmen a lehce doleva natočila ramena. Na stěně jsme tedy zamířili doleva a znovu jsme si měli udělat velký kruh a po dokončení naklusat. Ohnula jsem ho tedy stejně jako předtím, akorát na levou ruku, kolem levé holeně. Tenhle kruh nebyl tak pěkný, jako ten předchozí, ale šlo to, takže jsem ho pochválila a po srovnání zpět na stěnu jemně holeněmi pobídla do klusu. Okamžitě poslechnul a vyšlápnul svým hladkým pohybem dopředu.
Narovnala jsem se, zkontrolovala došlapy a na vnější přední začala vysedat. "Fajn, na něj se tak dobře kouká takhle v pohybu ," poznamenala Sue a já přikývla na souhlas, mám koníka opravdu baleťáka . "Krátkou stěnu si zkus celou sedět v lehkém sedu, péruj v kolenou, hlídej si špičku a holeně u koně a udržuj rovnováhu." Dojeli jsme tedy ke krátké stěně a nedosedala jsem nazpátek do sedla. Pírka to lehounce rozhodilo, ale pokračoval dál, takže jsem si jen hlídala rovná záda a rovnala rovnováhu. Na dlouhé stěně jsem se vrátila zpět k vysedání a Sue nám poručila přejít do kroku a dojít k ní doprostřed.
Ztuhla jsem v bedrech a zadržela kontakt z hubou. Hnědák přešel do kroku a vzali jsme to nejkratší trasou přímo k trenérce. Připnula si nás na lonž v prostředním "Xovém" velkém kruhu a na pravou ruku nás vyslala krokem. Teď už jsem se opravdu mohla věnovat jenom sobě, takže jsem si znovu pečlivě kontrolovala sed. "Teď si tě vyzkoušíme, zkus se zvednout do lehkého sedu a vydržet aspoň půl kolečka. Provedla jsem a kontrolovala si rovnováhu, už cítím, jak mě zítra budou bolet stehna.. Byla úleva si moct po půl kolečku sednout zpět a uvolnit se. "Teď si zavaž otěže na volno do uzlu, abys je nemusela držet a dáš si ruce jako letadlo od sebe a zkusíš znovu, pomůže ti to s rovnováhou." Vzpomněla jsem si na jezdecké hodiny, když jsem byla malá a na kolotoč a trhání jablek a podobné cviky Roztáhla jsem tedy ruce pomalu od sebe, Pírek po mně totiž zvláštně koukal a postavila se do třmenů. Zase jsem vydržela půl kolečka a Sue chtěla přejít do klusu. Lehce jsem tedy zmáčkla holeně, valášek plynule přešel do klusu a místo vysedání jsem se rovnou zvedla do lehkého sedu. "Dobře, takhle hezky vyrovnávej koleny, trochu se narovnej a špičky ke koni." Srovnala jsem se a začlo mě všechno bolet, záda, stehna, kotníky, všechno Přešli jsme do kroku, změnili směr a pár polovin koleček v lehkém sedu si zopakovali. Po chvíli už je to přirozenější a noha spíš ví, kam má jít a co dělat, taky bylo snazší sedět (nebo spíš stát) rovně. Ale taky všechno bolelo víc a víc "Sue, nemohly bychom toho už nechat, slibuju, že si to zopakuju několikrát ještě tehnle týden na jízdárně, ale moje nohy nejsou zvyklé na takovouhle zátěž ." "No dobře dobře, už ti to taky docela jde. Nohy posiluj, to ti jenom v ježdění pomůže, a správně, procvičuj, dej si půl kruhu, celou krátkou stěnu, krok, klus, ve cvalu se pak hlavně naučit udržovat těžiště rovně. To všechno přijde se cvičením. Vykrokujte si a vyndej si klidně nohy ze třmenů, prokruž si kotníky a zkus si nohu srovnat hezky i bez třmenu." Odepnula nás z lonže a obešli jsme si tedy bez třmenů (taková úleva pro kotníky ) na každou ruku jízdárnu, směr jsme měnili diagonálou a Pírek byl moc hodný, chválila jsem ho. A asi bych měla pochválit i sebe, že takhle hezky začínám s předsevzetími

sophie + shakespeare: LEVEL 2, 2. TRÉNINK, ZÁKLADNÍ POVELY
Se Sue a Shakespearem jsme došli doprostřed ledové haly, já dotáhla podbřišník, přehodila si otěže nazpátek a vytáhla třmeny. Bederku jsem mu na opracování nechala, byla tam vážně zima.
Strčila jsem nohu do třmenu, vytáhla se do sedla a co nejjemněji dosedla. Dle Sueiných pokynů jsem koně pobídla holeněmi do kroku a na stěně ho ohnula na levou ruku, přesunula jsem váhu, otočila jsem ramena doleva a fungovalo to, valášek se mi hezky otočil doleva a pokračoval po dlouhé stěně. Pochválila jsem ho a na volné otěži jsme pokračovali přímo.
“Takže bychom začali s povídáním, co tomu říkáš? Nějaký základ určitě už znáš, máš načteno nebo okoukáno nebo vyzkoušeno, ale probereme to trochu detailněji. Teď jedete přímo. Ano, máš váhu lehce přesunutou na tu ruku na kterou jedeš, ale nic zásadního, většinu času jedete rovně. Velký kruh taky znáš a máš víceméně naučenej, u toho je vždy potřeba hezky ohnout, pamatovat přesun váhy, vnější holeň za podbřišník, ramena natočit a vést vnější otěží, vnitřní se pouze nabízí uvnitř kruhu. Když už jsme u toho, udělejte si jeden, až dorazíte do C.”
Připravila jsem se tedy přesně podle popisu, jako vždy na velkém kruhu, akorát stále na volné otěži, takže jsem se musela hlavně soustředit na sed a holeně. Narovnala jsem se, protože mi došlo, že se trochu hrbím a že to musím napravit. Spearek se hezky ohnul na kruh a já ho vnitřní holení lehce na podbřišníku vytlačovala na “stěny” kruhu, kde se jen lehce dotýká stěn haly nebo té pomyslné v X.
“Přesně tak, hlídej si ty záda, ale jinak moc pěkný velký kruh. Potom existuje kruh malý, který pochopitelně funguje stejně, jenom je menší. Dá se ale tím pádem dělat v rozích a na všech bodech jízdárny. Koně na něm taky zpomalují, protože se musí víc ohnout, takže je dobré ho zařazovat do přiježďovací práce. Zprvu se dělá větší, třeba s 10 metry v průměru, aby se kůň naučil se hezky ohnout bez ztráty kmihu, potom se může zmenšovat, tréner by ti měl říct a ty sama bys viděla, kdyby byl moc malý. Po velkém kruhu si změňte směr diagonálou, ano?”
Přikývla jsem a zatímco mozek vstřebával informace, uvolnila jsem ohnutí v C a prošli jsme rohem dlouhé stěny, za kterým jsem Pírka namířila přímo na F, tudíž protilehlý roh. Hezky rovně, abych ho nemusela nikam odbočovat, měla by to být rovná linie naskrz halou. Naprosto jsem tedy narovnala svůj sed, srovnala holeně, narovnala se a přesně koukala na bod, kam chci dojet.
“Tak. Takže diagonálu taky znáš, je užitečná a projedeš ní i celou jízdárnu, takže pokud potřebuješ protáhnout nebo vykrokovat a chceš změnit směr, je ideální. Taky se dá směr změnit výměnou kruhů, tu si potom zkusíme v klusu. Jaké ještě další změny směru znáš?”
“Obloukem,” odpověděla jsem, zatímco jsme dorazili na stěnu a šli doprava, lehce jsem přesunula váhu a pootočila se.
“Přesně, obloukem. Vyjdeš na malý kruh, ale otáčíš se zpátky ke stěně, jako do kapky. To se hodí na malém prostoru a taky se přitom pěkně naohýbáš, o koni ani nemluvě. Rovnou si tu udělej velký kruh a uděláme v kruhu změnit směr, abyste si to vyzkoušeli ”
Vyšli jsme tedy z A na velký kruh, zase jsem zapojila všechny pomůcky, ale tentokrát na opačnou ruku. Pochválila jsem Pírka pohlazením, protože se svědomitě ohnul a vůbec dneska na nic nekoukal.
“Takže v kruhu změnit směr.. Vlastně si uděláte esíčko prostředkem kruhu, jako jing a jang .”
“Dobře ,” smála jsem se, při představě, že by mi tečky v jing jangu mohly značit nějaké bobky. Žádné tu ale nejsou, halu jsem uklízela v rámci služby a zřejmě tu ještě nikdo nic nevyrobil. Stočila jsem tedy hnědáka doprostřed kruhu ještě větším náklonem doprava a lehkým zkrácením vnitřní otěže. Ohnul se dovnitř a prostředkem kruhu jsme prošli, ale směřovali jsme na druhou stranu, doleva. Prohodila jsem ohnutí, narovnala si záda, protože jsem slyšela “Rovná záda!” z prostředku haly a najednou jsme jeli velký kruh na levou ruku.
“Tak, to bychom měli. Teď to zkuste znova, ale obráceně, abyste se vrátili na pravou ruku.”
Provedla jsem a dostali jsme za pokyn pokračovat přímo a z E dojít doprostřed jízdárny. Asi na sundání bederky, už jsme trochu rozhýbaní a zřejmě budeme klusat. Měla jsem pravdu, když jsme dorazili doprostřed jízdárny, zastavila jsem ztuhnutím v bedrech a celkově v pohybu, Shakespeare reagoval okamžitě. Sue k nám přistoupila, bederku mi sundala z pod zadku, takže jsem se musela zvednout do lehkého sedu a ucítila jsem ty svaly, které jsem předevčírem tak namohla. To mě taky určitě nemine, minimálně zítra při jízdě
“Dobře, vraťte se na stěnu, na pravou ruku a na krátké stěně si naklusejte, hezký lehký klus, nic dramatického.” Tak jsme i učinili, stačila lehká pobídka a hnědák klusal svým nádherným hladkým klusem, všimla jsem si, jak ho Sue tiše obdivuje a musela jsem se usmát
“V C si udělejte velký kruh a kruhy prohodíme, což znamená, že si uděláš esíčko velké, jakoby diagonálu, ale po kruzích, takže hezky hned ohnout na druhou ruku a nezapomeň přesednout, pohlídej si vnější přední.”
Dojeli jsme do C, moje stehna už zase začaly protestovat, ale to se nedá nic dělat, musej posilovat Už jsem si trochu zkrátila otěže, ale jenom o jednu příčku, ohnula jsem sebe i koně doprava a vjela na velký kruh, akorát jsem ho nedojela, protože v X (odkud nám Sue pohotově i s bederkou, kterou si přehodila přes záda sama, uhnula) jsme se přesunuli na kruh na druhou ruku. Posadila jsem se do sedla na tři kroky a vysedla na správnou nohu, všechny pomůcky jsem trošku zmatečně a zbrkle prohodila, ale Pírka to moc z míry nevyvedlo a podařilo se mi ho ohnout na levou ruku.
“Pokračujte přímo až zase do C a odtamtud projedete celou jízdárnu napříč, rovnou čarou až sem zpět do A, ano? Tomu se říká půl jízdárny a taky se to dá použít na změnu směru, ale nemusí, zůstaňte na levé ruce.”
Kývla jsem, že chápu a pokračovali jsme tedy po dlouhé stěně. Uprostřed krátké jsem nabídnutím vnitřní otěže odbočila vlevo, do středu jízdárny, a skrz X rovně do A. No, rovný to moc nebylo, musela jsem valáška lehce popovést do strany, ale podařilo se, v A jsme odbočili znovu doleva.
“Fajn, zpomalte do kroku a udělejte si v B malý kruh, zatím stačí takový větší.”
Ztuhla jsem v pohybu a lehce přimáčkla kolena, načež Speare přešel do kroku. Hned jsem zatuhnutí uvolnila a povolila otěž a svůj pohyb, aby zůstal v kroku a hezky vyšlápl. V B jsem si ho zase ohnula, ale víc, než na velkém kruhu, tak, abychom se víceméně vešli mezi B a X. Kruh byl trochu křivý, ale šlo to, koukala jsem po stopách v písku. Pochválila jsem a pokračovali jsme po dlouhé stěně.
“Za odměnu si můžete jízdárnu zacválat, na krátké převeď do klusu a v rohu pobídni vnitřní na podbřišníku, nezapomeň na rovná záda a lehký sed. A koukej dopředu!”
Hurá, pořádně jsme si s Pírkem ještě nezacválali. Udělala jsem vše podle pokynů. Na krátké stěně jsem pobídla do klusu a v rohu pobídla k naskočení. Kůň reagoval okamžitě, protože je pan jemnost sama, takže jsem ho pochválila a zvedla se do lehkého sedu. Stehna a kotníky protestovaly, ale nedá se nic dělat, jinak cval hladce plynul a já se snažila koukat dopředu a udržovat rovnováhu v hladkých skocích.
Trochu jsme ošidili rohy, protože ještě nemáme cval tak spořádaný, jak by měl být, ale najednou byla jízdárna pryč a dostali jsme za pokyn přejít do klusu, diagonálou změnit směr a lehce uvolnit otěž, kterou jsem si před cvalem trochu zkrátila. Jakmile budeme na druhé ruce, tak máme přejít do kroku, udělat malý kruh v E, znovu na krátké stěně přejít do klusu a v rohu do cvalu, na druhou ruku. Provedli jsme, malý kroužek na tuhle stranu byl z nějakého důvodu mnohem jednodušší Obcválali jsme jízdarnu a zvolnili do klusu a do kroku.
“Tak já myslím, že základ na to, abyste zvládli sami přiježďovací práce a trochu se ohnuli, máte. Takže vykrokovat, uvolni otěže a zkuste si ještě vlnovky, třeba tři přes celou jízdárnu, na tom se dobře a zábavně krokuje.”
Navedla jsem tedy Speara na tři velké vlnovky, byly trochu nevyrovnané, ale stačilo lehce přesunout váhu a zahrát si na westerňáka s přikládáním otěží na krk, a koník se hezky do vlnovek ohýbal. Pak jsme si prošli ještě jednou celou jízdárnu, Sue nám hodila přes zadek bederku, s tou jsme obešli ještě jednu na druhou ruku. Valášek si vytáhnul krk, za což jsem ho chválila, byl dneska úplně zlatej.
“Trénink ukončen, chválím, všechno si dobře pamatuj a používej, budete mít tu práci zábavnější. A teď už se pojďme zahřát, je tu strašná zima, když se člověk nepotí na koni ” Je pravda, že mně už taková zima nebyla, ale zase začínala, jak jsme jeli pomalu, takže jsem zastavila uprostřed, sesedla, vytáhla třmeny, povolila pobřišák a nánosník a šli jsme.

lia a charakter: TRÉNINK BEZ SEDLA
,,Ahoj, Sue,“ kývla jsem na blondýnku, která za námi zavřela dveře.
,,Ahoj,“ odpověděla a já přehodila otěže přes hlavu a v duchu si říkala, že přece Charakter není tak vysoký a že nemůže být problém na něj vylézt.
,,Zkusíš to sama?“ kývla Sue k valáškovi a přešla k Teriho hlavně, aby mi ho přidržela. Levou rukou jsem si přidržela otěže a opřela se o jeho kohoutek, pravou o jeho záda.
,,Na tři,…“ kývla Sue. ,,Raz, dva, tři.“ Na tři jsem se odrazila, zapřela se rukama, povedlo se! Dostala jsem se tam!
,,Tak, není to nějak složité. Krok zvládne každý, prostě so představ, že sedíš v sedle. Udržuj podobný sed a soustřeď se na stejné věci. Musíš, však lépe držet rovnováhu. Sedlo ti obyčejně pomáhá, jenže teď tu není a musíš si poradit sama. Pak si tě vezmu na lonžku a zkusíme klus, možná i cval, podle toho, jak ti to půjde,“ Sue pustila otěže a ustoupila, abychom mohli projít. Snažila jsem, sedět správně, otěže jsem si chytnula do obou rukou a stiskla holeně, tedy to spíše asi vyšlo, jako stisknutí nohou, ale Teri porozuměl a rozešel se. Bylo to zvláštní sedět na holém koňském hřbetu i Teri se mi zdál lehce zaražený, ale poté co mi ochotně obešel kolo, vypadal, že to vzal jako samozřejmost. Poplácala jsem ho po krku a snažila se udržet správný sed. Sue mi tu a tam něco poradila, ať už jsem dávala holeně příliš dopředu nebo jsem měla tendence příliš dávat paty dolu.
,,Drž se víc těmi koleny, pomůže ti to v celkové rovnováze,“ houkla na mě Sue, mě nezbylo než nic jiného než přikývnout a poslechnout. Jakmile jsem se více ,,chytnula“ těmi koleny, cítila jsem se okamžitě jistější. Teri zafrkal, Sue byla za chvíli spokojená s okrokováním, takže si nás připnula na lonž.
,,Naveď si ho na kruh a až budeš připravená, naklusej,“ přikývla jsem, zapracovala holeněmi, rameny a otěží. Vnější jsem mu nabídla a vnitřní si hlídala dálku od Sue. Teri udržoval na kruhu rovnoměrný krok. Tak, tři, dva, jedna, teď. Stiskla jsem Teriho boky a valášek hned naklusal.
,,Drž se v pracovním, ten je v klusu bez sedla nejjednodušší, vím, že se dělá až ve třetím levelu, ale i malé kruhy děláš při něm, základní principy znáš. A snaž se tam tak nedrncat. Posuň si to těžiště trochu dopředu, ne moc a snaž se najít tu rovnováhu.“ Teri si to vykračoval svým typickým svižným krokem dopředu, tedy ne krokem klusem. Valášek si pofrkával a stříhal ušima. Já jsem se snažila najít nejlepší těžiště a rovnováhu. V jednom bodě jsem měla dojem, že je to lepší než jinde.
,,No vidíš! Hned je to lepší!“ Tak to nebyl jen dojem. Bylo to i reálné.
,,Zkus ty nohy netlačit tak dopředu, ano, to je lepší.“ Opravila mě blondýnka. Nechala nás obklusat ještě jedno kolečko, já mezitím bojovala o udržení těžiště a tím pádem i rovnováhy.
,,Přejdi do zastavení.“ Kývla Sue z prostředku kruhu. Šla jsem proti jeho pohybu, více zatnula břišní svaly a Teri opět pochopil, postupně z klusu zastavil. Sue si nás navedla na druhou ruku a opět jsme přešli do klusu, chvilku mi trvalo, než jsem opět našla těžiště. Povedlo se. Sue mi dala chvíli čas, abych získala větší jistotu a sebevědomí.
,,Cítíš se na pár koleček ve cvalu?“ optala se Susan. Přikývla jsem, sice váhavě, ale ano.
,,Až budeš připravená, dej pobídku, snaž se udržet tu rovnováhu, ty holeně necpi moc dopředu.“ Přikývla jsem, připravila se, vnější holeň posunula za podbřišník a stiskla. Teri se vyhoupl do cvalu, prvních několik skoků jsem málem spadla, přidržela jsem se hřívy a snažila se najít rovnováhu. Po několika poskocích se podařilo.
,,Super, mysli jen na ty holeně.“ Vrátila jsem holeně na správná místa.
,,Přejdi si do kroku a máme hotovo, já si myslím, že pro dnešek dobrý.“ Sue mě odepnula z vodítka a já nechala ještě Teriho obejít pár obvodů. Pak jsem sklouzla z jeho hřbetu, pochválila ho. Otěže mu přehodila přes hlavu a vyvedla Teriho z haly.

sarah a venuše: Sue s lonžkou a lonžovacím bičem na mě od haly zavolala. Zrychlila jsem krok a za chvilku už jsme stáli u haly. Sue nás s úsměvem pozdravila, pozdrav jsem ji samozřejmě oplatila.
,,Dveře" zavolala Sue do haly. Z haly se nic neozývalo a tak jsme po chvíli vešli. Vyrazili jsme na střední linii a Sue mi pokynula, abych si stáhla třmeny a pak nasedla. Třmeny jsem tedy stáhla, dala jsem nohu do třmenu a vyšvihla jsem se co nejjemněji do sedla, pak jsem dala i druhou nohu do třmenu.
,, Začni krokovat podél jízdárny, mysli si na sed a hezky vyjížděj rohy" řekla Sue. Zmáčkla jsem holeně, použila sed a vyrazila jsem na obvod jízdárny. Měla jsem povolené otěže aktivně jsem ji pobízela. Po pár obvodech zavolala Sue, že máme obloukem změnit směr. Přiložila jsem tedy vnější otěž blíž ke krku, vnitřní jsem posunula trochu do boku, vnější nohu jsem posunula za podbřišník a natočila jsem patřičným směrem ramena. Veny směr změnila, jak jsem po ni požadovala, a tak jsem ji pochválila. Po hotovém vykrokování na nás Sue zavolala, aby jsme za ni přišli. Zastavila jsem Ven a Sue k nám připla lonž. Stoupla si do středu kruhu a řekla mi, abych hnědku pobídla do kroku.
,, Tak, dáme se do toho. Jestli si pamatuješ, jak jsi se při práci s kavaletami zvedala do třmenú, tak dneska budeme dělat něco podobného, ale bez kavalet. Takže, stoupni si do třmenů, buď v mírném předklonu" řekla trenérka. Poslechla jsem, stoupla jsem si do třmenu a snažila jsem se udržet rovnováhu.
,, Dívej se dopředu. A jelokož jsi na lonži, pusť otěže a dej si ruce v bok." Pomalu jsem pustila otěže a dala jsem ruce v bok. Bylo to těžší, než jsem si myslela. Dívala jsem se dopředu a myslela jsem na paty dole a ostatní věci. Po chvíli už jsem to ale nezvládla, kecla jsem zpátky do sedla.
,, Znovu do steheniho sedu" zvolala trenérka. Stoupla jsem si do třmenů a více jsem se soustředila.
,, Teďka totéž skusíme v klusu. V klusu hodně péruj v kolenech, dej paty dolů." Trenérka zamlaskala a Veny se rozklusala. Pomalu jsem se postavila do stehenního sedu a snažila jsem se najít rovnováhu.
,, Dívej se dopředu, více se předkloň a pruž v těch kolenách" říkala mi Sue. Snažila jsem se chyby napravit, ale po chvíli jsem znovu kecla do sedla. Ihned jsem se vrátila do steheního sedu a zkoušela jsem to znova.
,, A krok" zvolala Sue. Zasedla jsem a zpomalila jsem hnědku do kroku. Po trenérčiném povelu jsme zastavili a Sue si připla lonž z druhé strany. Na druhou ruku jsme rovnou ve stehením sedu klusali. Po pár kolečkách na lonžce už jsem nemohla. Sue to asi ze mě vycítila a pokynula mi, abych přešla do kroku. Pěkně mě boleli záda a lýtka.
,, Tak, teď si dej dva obvody ve stehenním sedu na každou ruku, pak můžeš začít krokovat" řekla Sue a usmála se. Odepla lonž a já jsem se vydala klusem po jízdárně. Snažila jsem se sedět v tom stehenním sedu co nejlíp, dívala jsem se rovně. Pak jsem změnila obloukem směr a udělala jsem totéž na druhou ruku. Sue mi občas něco připomněla a já jsem se snažila chybu napravit. S úlevou jsem pak přešla do kroku. Pochválila jsem Venuši za výbornou spolupráci a povolila jsem otěže. Náležitě jsem hnědku vykrokovala a poté jsem najela na střední linii a seskočila jsem. Bolelo mě celé tělo. Třmeny jsem zamotala zpátky nahoru, povolila jsem podbřišník a povolila jsem nánosník.
,, Dnes jste si vedli docela dobře, jen tak dál. Příště zamakáme ještě víc" řekla Sue a zazubila se.
,, Tak to bys měla příště zavolat záchranku, aby mě pak hned mohli po jízdě odvést" řekla jsem naoko vážně. Se Sue jsme se zasmáli a já jsem vyrazila s Veny zpátky do stáje.

izzy+meteor: LVL 9- jízda krok – cval, technika skoku přes oxer, skokové kombinace do 110 cm pod dohledem trenéra 1/2

,,Můžem začít?‘‘ zepta. se Jason. Přikývla jsem a pískla jsem na Meteora a ten zastavil nedaleko mě. Trenér vzal sedloz hrazení a já se chopila uzdečky. Přetáhla jsem valachovi otěže přes krk a vsunula mu do huby udidlo. Nátylník jsem mu opatrně přetáhla přes uši a všechny řemínky pečlivě zapla a zkontrolovala. Vidlici martingalu jsem cvakla do poprsáku. ,,Díky‘‘ usmála jsem se na Jase který právě odložil hrnek kávy aby mohl Metymu upravit sedlo a dotáhnout podbřišník. ,,Můžem? Vyhodím tě ať se nezdržujem‘‘. Přešla jsem k sedlu,rukama se chytla přední a zadní rozsochy a levou nohu zvedla do vzduchu. Trenér mě za ni vyhodil do sedla. Měl hodně síly a málem už jsem se viděla na zemi na druhý straně Vsunula jsem nohy do třmenů a upravila si sed. Do rukou jsem uchopila otěže. ,,Rovnou si ho posbírej an přilnutí postupně a začni ho podsazovat,uvolněný už je dost‘‘ řekl Jason a šel vytahovat do prostoru haly nejrůznější kavalety,břevna a stojany. Lehkým stiskem holení jsem Tikouše pobdla do kroku. Vzala jsem si ho na kontakt a vyjela s ním na střední rkuh kolem X. Jeli jsme na levou ruku, čili pravou holeň jsem posunula za podbřišník a pohlídala jí záď grošáka aby mi nevypadl z ohnutí. Zároveň jsem víc přitiskla levou holeň těsně za podbřišníkem, aby se měl kolem čeho ohnout. Levou otěž jsem rochu oddálila od krku abych podpořila ohnutí hlavy a krku celkově a pravou otěž jsem naopak víc ke krku přiložila. Takhle jsem vlastně levou holení ‚‘vytlačovala‘‘Tikouše do pravé otěže a on se mezi těmito dvěma pomůckami ohnul za podpory těch druhých dvou pomůcek. Ještě jsem se natočila rameny a trupem po směru kruhu a přenesla váhu víc na vnitřní sedací kost. Po velkém kruhu jsme zajeli cvik od stěny ke stěně a pak přešli do klusu;opět vyjeli pár ohýbacích cviků a nakonec jsme si dali i kruhy ve cvalu. Postupně jsem Tikiho skrz poloviční zádrže podsazovala a pak na tom makala ještě když jsme vyjížděli nejrůznější přechody. ,,Tak začnem ne?‘‘ ozval se trenér. ,,Jasně, my jsme ready‘‘ odpověděla jsem mu. ,,Výborně takže pojedeš z levé ruky na diagonálu,křížek,kolmák,pak přes krátkou stěnu na dlouhou,kolmák,dojet na krátkou stěnu a přechod do klusu‘‘ rozdal instrukce a já kývla na znamení že rozumím. Na diagonále stála odskoková kavaleta, za ní křížek,ten nemohl mít víc než 50 cm, za ním stál asi na jeden cvalový kolmák tak šedesátka. Na dlouhou stěně stál další kolmák ten jsem tipovala tak na osmdesát. Zhluboka jsem se nadechla, doufám že se skákání nezapomíná. Mlaskla jsem a klusem jme se vidali na krátkou stěnu. Na ní jsme se obrátili na levou ruku a na dlouhé stěně jsem valacha pobídla do cvalu.Mety byl najednou plný energie a těšil se na skákání. Musela jsem ho krapet uklidnit polovičními zádržemi, přeci jen tuhle energii si musí šetřit na těžší skoky a nelítat mi tu teď jak magor. Křížek a kolmák měli mezi sebou prostor na jeden cvalový skok, nicméně ten vyjde jenom pokud půjdeme relativně krátkým cvalem. DO obratu jsem tedy Meteora podsadila do shromážděného cvalu a v plném sedu jej projela. Už v něm jsem se koukala na střed kolmáku na který jsme najížděli. Vždycky se říká že je lepší se koukat spíš na druhý skok než na první. Z obratu jsem grošáka na střed překážek narovnala. ,,Pamatuj není to nic velkýho,jen se nech vyhodit ze sedla,hlavně ramena dozadu a po doskoku hned do sedla‘‘ houknul na mě trenér. Ani jsem neměla čas odpovědět. Měla jsem prostě moc práce s tím mým motovidlem,nechtěla jsem mu dovolit aby se na překážku řítil jak buldozer a navíc už jsme koro odskakovali. Lehce jsem Tikiho pobídla a nadzvedla se v sedle s využitím síly se kterou se valach zvedl víc nad zem- Hned jsem ale sedla protože malý křížek jsme překonali velmi rychle v podstatě jen tak že Mety trochu přizvednul nohy. Otěže jsem vydržela aby mi nezačal zdrhat a vešli jsme se do tohohle prostoru mezi skoky. Pobídla jsem ho znovu do odskok na kolmák. Tentokrát už jsem se ze sedla zvedla o něco víc, myslela jsem na to abych držela ramena vzadu a nehrbila se, ruce jsem posunula asi o pěst dopředu,aby se Tik mohl vytáhnout do otěží,ikdyž nad malým skokem moc nemusel. Po doskoku jsem zasedla do sedla a zavřela ruce aby mi od skoku neutíkal. Dala jsem mu tři cvalové skoky na srování rovnováhy a potom se vytáhla víc nahoru v trupu a tím sedla hluběji do sedla, vydržela jsem otěž a nakonec pobídla holeněmi. Tiki na to reagoval docela dobře, ikdyž pomaleji než jsem u něj bývala zvyklá. Však mi se zase dostaneme zpátky na naši bývalou úroveň. Valach podsadil zadky a relativně se vzpřímil vpředku. Cválal v kratších skocích a víc do kopce. Pocvhálila jsem ho podrbáním na krku a ve cvalu jsme pokračovali dál přes krátkou stěnu a na dlouhé stěně na kolmák. Ten už byl vyšší takže Tikouš se opravdu odrazil. Nebylo to úplně perfektní,trenér mi vyčetl že jsem šla trochu před pohybem a příliš valachovi povolila,takže ztratil po doskoku oporu a trvalo mu dýl než se pplně dostal do rovnováhy. Stejný kurz jsme projeli ještě několikrát střídaje ruce. Jason postupně přestavěl křížek na kolmá a časem jsme se dostali na 90 cm na dvojskoku a metr na kolmáku na stěně. Po posledním projetí mě Jase pochválil že jsem v podstatě nic nezapomněla a rychle jsem se do toho zpátky dostala. Pak se pustil do přednášky o oxerech.,,oxery už jste skákali v minulém levlu a předtím an závodech,ale kvůli pauze si myslím že není od věci to zopakovat. Oxery jsou šířkové skoky. Při prohlídce parkuru je dobré si oxery prohlédnout mimořádně pečlivě. Pomůže ti to odhadnout jak moc máš prodloužit cvalové skoky aby měl Meteor dost energie a rychlosti na zdárné překonání oxeru. Ten nájezde je opravdu důležitý, koně a Meteor obzvlášť helikož jeho stylem je odskakovat dost pod skokem, musí odskočit dřív a to o dost aby se dostali na výšku oxeru ještě předtím než jsou těsně nad ní,aby pak mohli letět víc vpřed, a tyk musí být nájezd rychlejší aby je setrvačnost rvala co nejvíc dopředu. Ty nahoře musíš dostatečně povolit aby Mety mohl vytáhnout krk jak jen bude potřebovat a místo toho aby ses zvedala jen ze sedla nahoru je dobré se naklonit i trochu dopředu,abys mohla víc povolit. Samozřejmě ale ne nijak razantně,to bys pak koně přiměla přenést váhu na předek a skok bys mu ztížila,ale při dostatku tréninku to zvládneš odhadnout kam až můžeš…‘‘ pak mi vysvětlil kurz. Byly to dvě kombinace každá na jedné dlouhé stěně. První byl kolmý skok asi 80 cm a další oxer o deset centimetrů vyšší. Na druhé straně měl kolmák stejně jako oxer devadesát centimetrů. Jason si se mnou šel prohlédnout oxery z boku. První byl užší než druhý. Trenér mi řekl pár rad a tipů a ještě jednou mi připomněl že po první kombinaci mám na krátké stěně vyjet kruh. Ujistila jsem jej že Alzheimra ještě nějakou dobu mít nebudu (snad ) a pak vyjela na skoky. V klusu jsem Metyho vedla na kruh AXA na pravou ruku. Dělala jsem ho co největší a v X pobídla grošáka do cvalu. Zůstali jsem na kruhu dokud jsme se nedrovnali do pravidelného shromážděného cvalu. Teprve potom nám Jason dal zelenou. Do obratu jsem vjela relativně pomalu.ale perfektní drezurní čtvrtkruh jsem nerespektovala. Zárověň jsem to ale ani nekrosila pět metrů od stěny. ,,Prodloužit‘‘ houknul na mě Jason. Poloviční zádrží s převažujícími holeněmi jsem Tika dostala do prodlouženého cvalu. Do odskoku to musí být asi tři cvalový. Odpočítala jsem si je a pak grošáka pobídla a když se zvedl předníma nohama nad překážku zvedla jsem se ze sedla. Když se přes překážku přehoupl a namířil si to předkama k zemi. Já se pomalu napřimovala až jsem se dostala do sedla. Seděla jsem zpříma,lokty u těla. Tím jsem Metyho nepustila aby se rozletěl,ale zároveň jsem ho ani nebrala zpátky. Nechala jsem ho ještě o něco prodloužit cval když se trochu srovnal a pak odpočítala odskok a grošáka do něj pobídla. Spolu s ním jsem se zvedla v sedle. Ramena vzadu,lopatky k sobě,pohled před sebe. Ruce natáhnout dopředu,ale udržovat šířku udidla,lokty držet na šířku mého trupu,abych nedělala ‚‘motýlka‘‘. Výhu tlačit do pat a pružit v kotnících. Tiki se přes oxer přehoupnul bez problémů. Po doskoku jsem ho pochválila hlasem i poškrábáním na krku. Na krátké stěně jsem jej stočila na kruh a z něj sme vyjeli do druhé kombinace. Tam byl oxer s menším problémem, že jsem jednak nechala nohy ujet dozadu a druhak jsem se moc předklonila. Jason mezitím zvedl kolmák i oxer v první kombinaci a na krátké stěně nás nechal udělat kruh a pak najet první kombinaci znovu a opravit chybu z předchozího oxeru. Pak skoky přehodil a změnil ruku na kterou se skákalo. Párkrát jsme to přeskákali a pak už nám dal trenér pohov. Řekl že to vůbec nebylo špatný, za což jsem byla na sebe pyšná. Metyho jsem vyklusala a posléze vykrokovala.

jennifer+galaxie: Došla jsem s Galaxií k hale. ,,Dveře!" Zavolala jsem. ,,Volno." Vešly jsme s Gal dovnitř, byl tam Tom. ,,Ahoj, jsme tu." Usmála jsem se, pohladila hnědku, odložila odpocku na tribunu a zastavila hnědku na středu. ,,Do sedla, opracovat, vyjíždět rohy." Usmál se trenér a dostavoval uličky z kavalet. Upravila jsem si třmeny, dotáhla podbřišák, zapla nánosník a nasedla. Gal sklonila hlavu a já stiskla holeně. Kobylka vyšla na obvod do A. Vzala jsem ji na pravou ruku. Rohy vyznačovaly kužele. ,,Pracovaly jste drezurně po prázdninách a před zimou?" ,,Skoro vůbec, potřebujem průpravu." Pousmála jsem se. ,,Více si ji ohýbej, musíte se pořádně zahřát." Vyjely jsme po stěně a já s Gal si v E udělala velký kruh a odmáčkla otěže. Hnědka si odžvýkla a sklonila hlavu. Pousmála jsem se a stiskla holeně, aby se hnědka neloudala. Gal si frkla a sklonila hlavu. Z C jsme si udělaly velký kruh. ,,Pořádně si ji nech ohnout kolem vnitřní nohy." Vnitřní noha se více stiskla a vnější otěží si ji pohlídala v ohnutí krku a aby šla po stěně. Galaxie zvětšila kruh a ke konci už šla líp. ,,Asi si dáte opáčko z prvních levelů." Podíval se na nás Tom. ,,To máme vždy." Usmála jsem se a projela hnědce ve hřívě rukou. ,,Tak chci vidět pořádné opracování, abychom se mohli vrhnout na práci." Přikývla jsem a prošlápla paty. Udělaly jsme si diagonálou změnu směru a Galaxie si odžvýkla. Usmála jsem se a udělala z C vlnovku o třech obloucích. Udržovala jsem hnědku na pomůckách a nechávala ji pořádně obloučky vlnovky vyjíždět. Pak jsme již v A najely zpět na stěnu a hned jsem s hnědkou udělala velký kruh. Gal už líp reagovala a byla prostupnější. Pohladila jsem hnědku a změnily jsme směr diagonálou. Nejprve jsem musela Galaxii nechat pořádně opracovat a daly jsme si v B velký kruh a na druhé stěně dlouhé jsem plánovala od stěny ke stěně. Hnědka sklonila hlavu a já se usmála. Pořádně jsme si vyjely velký kruh a já kobylku pochválila a ona šla pěkně svižně již dopředu. Projely jsme krátkou stěnu a po vyjití rohu jsem se podívala k X, kousek od něj blíž k E byl kužel. Ten se hodil, před ním pojedu s hnědkou zpět kolmo ke stěně. Galaxy si odžvýkla a já se nechala unášet rytmem hnědčina kroku. Jely jsme diagonálou. ,,Kužel objet!" Zvolal Tom, proto jsem to pod nim nezasekla, ale pečlivě nechala hnědku objet kužel, pomocí pomůcek jsem ji nechala jet obrácenou diagonálu. Zlehka jsem mlaskla, aby hnědka udržela tempo a napojily jsme se na stěnu. ,,Šikovná," pousmála jsem se a pohladila ji vnější otěží. Tom nic neřekl, proto jsem nechala hnědku změnit směr půl jízdárny a pak lehce stiskla holeně a mlaskla. Galaxie zafrkala a vyklusala pěkně energicky dopředu. Začala jsem vysedat na vnější přední, když šla dopředu. Podívala jsem do zrcadla, jestli to je dobře a lehce nechala hnědku odžvýknout a o půl pěsti jsem zkrátila otěže. Hnědka frkala a já se pousmála a viděla lehce stoupající páru. Z A jsme si najely na kruhy změnit, tedy na pěkné dva velké kruhy, které byly větší než osmičky. Galaxie byla prostupná na pobídky a šla pěkně dopředu. Pořádně jsem ji nechávala ohýbat. ,,V tom Céčku jste to trochu ošidily, ale jinak pěkný," kývl Tom, kdy jsem se usmála a pohladila hnědku vnější otěží. Vysedala jsem do rytmu dál a udělaly si spolu diagonálu, já si přesedla v X a přehodila otěže. Gal pofrkala a sklonila hlavu. Hnědka si odžvýkla a udělaly jsme si z C osmičku. Podrbala jsem ji a usmívala se. Hnědka skláněla hlavu a šla aktivně kupředu přes záď. V B jsem si sedla do pracovního sedu a ještě si udělaly velký kruh. Gal pofrkala a pak pěkně šla dál po stěně, kdy jsem zůstala v pracovním sedu, protože jsem po projetí dlouhé stěny dala vnější holeň za podbřišák, vnitřní nechala na svém místě, zlehka brnkla do vnější otěže a stiskla holeně s mlaskem. Zamyslela jsem se nad slovem Hop a hnědka nacválala. Usmála jsem se spokojeně a podrbala po krku. První cvalový bylo lehké zhoupnutí, kdy jsem se postavila do stehenního sedu a dala ruce ke krku. Galaxie zafrkala a protáhla krk, co jí otěže dovolily. ,,Šikulka moje," usmála jsem se a pohladila ji vnější otěží. Ve stehenním sedu jsem nerada pracovala, proto jsme si udělaly jeden obvod a já zasedla do pracovního sedu a hnědku nechala přejít do klusu. Jen jsem zpevnila břicho, stiskla stehna, ztišila svůj tón hlasu a zasedla více do sedla. Galaxie byla již tak to na mě navyklá, proto s odfrkem a odžvýknutím přešla do klusu. ,,Hoodnaa," usmála jsem se a začala vysedat. Udělaly jsme velký kruh v B, já hnědce nechala vytáhnout otěže a s odžvykováním je brala pomalu zpět, ale jen trochu, aby byly volné a neprověšené. Změnily jsme si diagonálou směr, přesedla jsem, přehodila otěže a po diagonále a krátké stěně jsem dala cvalové pobídky, mlaskla a Galy nacválala pěkně. Na lekci měla bederku, ale na tribuně byla odpocka. Šla jsem znovu do lehkého sedu a užívala si požitek z jízdy, který byl vynikající. Ovšem, nehnala jsem Gal nikam, už pěkně nabízela přilnutí a šla přes záď hodně aktivně. ,,Pašanda," usmála jsem se spokojeně. I nyní jsme po obvodu přešly do pravidelného klusu, Gal jsem nechala vytáhnout otěže, zlehka ji vzala na vlnovku o pěti obloucích a byla spokojená jako blecha. ,,Takže, uvolněno, rozehřáto máte. Tady máš krátkou uličku zvolenou pro dovnitř plec, chci po vás, abyste ji překonaly celou na pravou, i levou ruku, ano?" ,,Dobře, v kroku?" Pousmála jsem se na trenéra a změnila diagonálně směr. ,,Nejprve kroku, určitě," přikývl Tom, kdy jsem zasedla do sedla, narovnala jsem se v kříži, tlačila zadek dolu, lehce dala vydržující otěže a vypobídla hnědku holeněmi. Nesledovala jsem její uši a myslela na krok. Hnědka přešla plynule do kroku, byl pěkně energický. Podrbala jsem ji a na krátké stěně jsme si změnily obloukem směr a udělaly si malý desetimetrový kruh a najely si do uličky. Přenesla jsem váhu více na vnější sedací kost, vnější holeň jsem měla za podbřišníkem, abych udržela záď na stopě, vnitřní tiskla na podbřišníku. Vnější otěží jsem zabránila přílišnému ohnutí dovnitř a vypadávání plece. Vnitřní otěž jsem měla lehounce, ale opravdu jen lehounce zkrácenou a Galaxie si odžvýkla a pěkně šla uličkou s plecí dovnitř. ,,Výborně holka, jde ti to skvěle,“ usmála jsem se spokojeně, když se Galaxie snažila trpělivě. ,,Chybí ti pomocná ruka, nebo li tušírka, kterou byste v začátcích mohly ještě potřebovat,“ podíval se na mě Tom. ,,Zapomněla jsem ji vzít,“ odpověděla jsem se skousnutím rtů, ale to už jsme byly na konci uličky a já hnědku nechala narovnat a chválila ji. Trenér šel k tribunám, kde vzal lehčí tušírku, kterou zde asi měl. ,,Půjčím ti svojí, je delší, ale skvělá, pak ji budu chtít vrátit,“ podíval se na mě. ,,Jasně, děkuju,“ usmála jsem se a vzala si ji. ,,Ale jinak vám dovnitř plec sedí, ale tušírku stejně využijete u horší strany, nyní jste šly vpravo, vlevo to nemusí být ono,“ usmál se Tom a já kývla. Měly jsme levou stranu celkem špatnou. Udělaly jsme si na druhé straně změnu směru, abychom jely skutečně tak, aby levá plec šla dovnitř, tušírku jsem měla v levé ruce a měla mi pomoct s udržením zádi na stěně. Šly jsme z druhé strany, váha na vnější sedací kosti, vnější holeň za podbřišákem a udržela záď na vnější stopě, kdy jsem tiskla vnitřní holeň na podbřišníku a tušírka ve vnitřní ruce zlehka tlačila za holení. Vnější otěž zabraňovala přílišnému ohnutí dovnitř a vnitřní otěž byla ani ne tak zkrácená, když jsem si pomáhala s tušírkou, ale hnědka šla krásně. ,,Šikulka, ano holka! Jde ti to skvěle! Úžasně ti to jde!“ Usmívala jsem se blaženě, hnědka odfrkla a já se usmála. ,,Je vidět, že jste se zlepšily,“ podíval se na mě trenér, kdy jsem se usmála. Galaxie frkla a když jsem jí urovnala na pobídkách, uvolnila krk a já ji pohladila po krku. ,,Jen ses občas moc dívala před sebe, dívej se ve směru pohybu,“ usmál se Tom a já přikývla. ,,Na druhé straně máte uličku prostornější, najedete si v klusu, hlavně klidně, s opatrností a klidností vpřed dovnitř plec, ano?“ usmál se trenér. ,,A nejprve na pravou stranu, jde vám líp,“ usmál se Tom a já se usmála a kývla. Stiskla jsem holeně, Galaxie frkla a vyklusala. Nechala jsem jí prodlouženou otěž, ona vytáhla krk a pak s odžvýknutím si ji vzala zpět na kontakt. Hnědka zafrkala a já si přesedla do pracovního sedu. Udělaly jsme si velký kruh a následně na dlouhé stěně malý. Zadívala jsem se do uličky, hnědka si odžvýkla a já si v uličce držela váhu na vnější sedací kosti a holeněmi dělala to, jako v kroku. Vnitřní holeň udržela Galku v pohybu vpřed a ohýbala hnědku. Dívala jsem se do směru pohybu a jelikož jsem si předtím přendala tušírku, mohla jsem nyní více si pomáhat s ní,než s vnitřní otěží, který byla jen lehounce zkrácenější, ale ne moc. Vnější hlídala plece a hlídala přílišné ohnutí koně dovnitř. Dívala jsem se do směru pohybu a byla spokojená. ,,Jsi skvělá holka moje,“ usmála jsem se a chválila hnědku. Gal zafrkala, šla vpřed pěkně živě, možná by nevadilo, kdybychom si tuhle práci zopakovaly ze země. ,,Tak skvěle, to by ušlo, ještě uvidíme druhou ruku,“ usmál se Tom, kdy jsem to brala jako skoro pochvalu Usmála jsem se, srovnala hnědku na pobídkách, začala vysedat a nechala prodloužit otěž, kdy ji nechala chvilku volnější. Z C jsme si daly ze středu, abychom si následně změnily směr a mohly zopakovat to samé na druhou ruku. Přesedla jsem si, přendala opatrně tušírku, kdy hnědka šla klidně, i když byly otěže volné, já si je pak s jemným odžvýkáním brala pomalu zpět na kontakt a hnědku chválila za každý správný krok. ,,Jde ti to skvěle holka,“ usmála jsem se, vzala hnědku na druhou ruku a udělala s ní malý kruh o deseti metrech, abychom následně mohly najet do uličky a já použila stejné pomůcky jako předtím. ,,Výborně holka,“ chválila jsem ji hned a s pochvalou vydržela. Sice levá strana byla horší a nevypadalo to nijak excelentně, ale obě dvě jsme se tohle učily. Znovu jsem nechala volnější otěže a podrbala hnědku na krku. Vždy po skončení dovniř plec jsem hnědku vypobídla, aby nezpomalila a nerozpadla se mi. ,,Co kdybys v průběhu týdne zkusila s Galaxií sama si zajet nějakou úložku, kterou můžete? Určitě by vám to bodlo a byla by to fajn příprava,“ usmál se trenér. ,,Jo, to by šlo, ale budu muset procvičit mozek,“ zazubila jsem se, z klusu hnědku plnou zádrží nechala přejít do zastavení, kdy frkla a já ji pochválila. ,,Zetko je lehké, dneska se zaměříme na dovnitř záď, proto k dlouhé stěně v kroku a to na lepší stranu,“ usmál se trenér, já ohla krk doleva a doprava opatrně vždy v týlu lehce jsem počkala, aby se pořádně uvolnila a pak ji teprve nechala jít krokem. Galy si odfrkla a já ji na krátké stěně zkusila vzít na velký kruh, kdy šla pěkně, proto jsem ji vzala k uličce. Moje váha byla na vnitřní sedací kosti, vnitřní holeň na podbřišníku, a tak ovlivnila aktivitu vnitřní zadní. Vnější za podbřišníkem s aktivním pobízením uvádí záď na vnitřní stopu, ale já si pomohla s tušírkou ještě, abych neměla hnědku otupenou na holeně. Vnitřní holeň posporovala ohnutí dovnitř a vnější otěž hlídala ohnutí krku. Galaxie se snažila a já se dívala do směru pohybu, chválila ji a udržovala záď na vnitřní stopě, dokud jsme nezašla z auličku. Přestala jsem působit, vypobídla hnědku a chválila. ,,Pašanda,“ usmála jsem se. ,,První dva kroky byla docela slabá reakce, ale to bylo tím, že jsi tolk nezapojila holeně a svoji váhu, na druhé stěně znovu,“ usmál se Tom a já kývla. Nechala jsem hnědku vyklusat, abych ji oživila a na krátké stěně znova krok, pěkně živě kupředu. Znovu jsem zopakovala stejný postup pomůcek a Galaxie pofrkala a šla pěkně už, ale stále to nebylo ono. Držela jsem tušírku za holení a zlehka Gal tlačila kupředu, tedy váhově ,,No, no…. Super,“ usmál se Tom, když jsme přestaly a hnědku jsem pochválila a vypobídla. ,,Jak se cítíte? Dáme naposledy na druhou ruku, pak bych už vás nechal,“ usmál se Tom a já přikývla. S Galaxií jsme si udělaly půl jízdárnou změnu směru, nechala ji vyklusat, pohladila ji, nechala volnější otěže a podrbala vnější otěží. Usmála jsem se a pak ji podrbala. Když byla oživená tak jsme znovu v kroku najely na krátkou stěnu, udělaly malý kruh, já hnědku pohladila, pohlídala si ji, aby šla od zádi a pak už jen měla s přehozenou tušírkou ve vnější ruce připravenou hnědku k dovnitř záď. Gal pofrkala a já začala se zásadními pobídkami a signály. Hnědka frkla, její záď šla trochu dovnitř a plec zůstala na vnější stopě. ,,Šikovná,“ usmála jsem se a více stiskla tušírku za holení. Galaxie zafrkala a já se usmála, podrbala ji a nechala ji jít normálně. Chválila jsem ji a nechala prodlouženou otěž, aby si vytáhla krk a následně na druhé delší stěně a taktéž začala s dovnitř záď. ,,Šikovnáá,“ usmála jsem se a drbala ji hned po tom, co jsme přestaly. Chválila jsem ji a pak objala. ,,Pašanda,“ usmála jsem se. ,,Vyklusejte a pěkně,“ usmál se Tom a já si teprve nyní všimla, že drží kameru. ,,Co to?“ zeptala jsem se ho překvapeně a nechala hnědku vyklusat. ,,Pak ti ten filmeček ukážu, abys viděla tvé chyby, nebyly tolik zásadní, že by si jich jeden nevšiml, ale jsou tam,“ usmál se Tom. ,,Dobře, děkuju moc,“ usmála jsem se a mladík kývl. Obklusaly jsme si halu na jeden obvod na obě ruce a pak už jen krokovaly. Po vykrokování jsem hnědku vzala na střed, sesedla, pohladila, povolila podbřišák a nánosník. Chválila jsem ji a usmála se na Toma, kdy mu dala tušírku. ,,Díky moc,“ usmála jsem se. ,,Za málo,“ usmál se Tom a vyšli jsme z haly a já razila rovnou k boxu.

sarah a venuše: ,, Ahoj, jseš připravená na dnešní trénink?" optala se mě Sue, když jsem přišla k hale.
,, Ahoj, jsem odhodlaná ze sebe vydat vše" řekla jsem trenérce a vesele jsem se zazubila.
,, Tak to z tebe dnes vyždímám maximum" řekla Sue a já jsem zalitovala, toho co jsem předtím řekla. Dneska asi nedojdu ani na večeři.
,, Dveře" zakřičela Sue do haly. Z vnitřku se nic neozvalo a tak jsme po chvíli vešli. Zamířili jsme na střední linii a trenérka mi pokynu, abych si dotáhla a nasedla. Dala jsem tedy po dotáhnutí nohu do třmenu a vyšvihla jsem se do sedla.
,, Tak, začni s Veny chodit po obvodu haly, mysli si na paty, buď narovnaná a nech povolené otěže." Stiskla jsem holeně, použila jsem sed a vyrazila jsem krokem po obvodu haly.
,, Neloudejte se tak" zavolala na na nás Sue. Zapojila jsem více sed a Ven zrychlila.
,, Změňte si obloukem směr" řekla Sue, tento cvik my nemusela vysvětlovat, tento jsem znala. Změnila jsem tedy směr a vyrazila jsem krokem na druhou stranu.
,, Super, zkrať si trochu otěže a vyklusej si" zavolala trenérka. Postupně jsem si tedy zkrátila a vyklusala jsem. Ven klusala opět rychle, zasedla jsem, vcucla jsem břicho a hnědka zpomalila. Hlasem jsem ji pochválila.
,, Tak, přejdi do kroku, vyzkoušíme si nějaké jízdárenské cviky. Ty se ti budou při jízdách hodit." Přešla jsem do kroku a zamířila jsem blíže k Sue.
,, První jízdárenský cvik, který si skusíme je velkej kruh. Víš jak se dělá?"
,, Vím" řekla jsem ji. V písmenu A jsem tedy začala velký kruh. Vnější nohu jsem měla přiloženou za podbřišák, vnitřní nohu jsem měla na podbřišáku a vnější ruku trochu přiložila ke hnědčině krku. Vnitřní ruku jsem ji nabídla.
,, Dobře. Akorát pozor na paty, měj je prošláplé." řekla trenérka.
,, Teď si zkusíme malý kruh. Víš jak na to?" zepzala Sue.
,, Moc ne" řekla jsem a podrbala jsem Ven na krku.
,, Takže, pojedeš na dlouhé stěně a uprostřed uděláš takový menší velký kruh. Druhá strana kruhu (ta protější) bude na střední linii. A jinak malý kruh může bý proveden vlastně kdekoliv. Zkus to." vysvětlila mi trenérka. Já jsem se tedy vrhla na provedení tohoto cviku. Ve výsledku to asi nebyl kruh, ale brambora.
,, No příště to zvládnete líp. Můžeš si to zkusit v samostatné jízdě. Teď si ale zkusíme diagonálou změnit směr. Asi metr po krátké stěně si najedš šikmě na druhou stranu, k protějšímu písmenu. Pamatuj si, že př tomto cviku musí být kůň rovný a taky, když jedeš v klusu a vysedáš, musíš uprostřed diagonály přesednout." Kývla jsem a zkusila jsem provést tento cvik. Hlídala jsem si ji holeněmi, aby se nějak nekroutila a šla rovně. Jízdárenské cviky mě i Ven bavili. Sue na nás spokojené kývla.
,, Znáš cvik kruhy změnit?" zeptala se trenérka.
,, Jojo, ten znám moc dobře. Je to taková osmička." Řekla jsem a tento cvik jsem provedla.
,, Výborně. Teď si provedeme cvik v kruhu změnit směr. Skládá se ze dvou půlkruhů, takového eska." řekla Sue a pokynula mi, abych cvik zkusila. Moc nám to nešlo, jelikož to na nás bylo moc ohýbací.
,, Hmmm, to si rozhodně někdy procvič. Víc přenášej váhu a používej holeně." Kývla jsem, že rozumím a zkusila jsem cvik znovu.
,, To bylo lepší. Další cvik je ,,ze středu". Buďto takr´to můžeš změnit směr, nebo taky ne. V půlce krátké stěny zabočíš a půjdeš po střední linii a na protější straně můžeš změnit směr. Teď to provedeme se změnou směru." Na krátké stěně jsem tedy zahla na střední linii. Udržovala jsem ji rovně a na druhé straně jsem změnila směr. Zopakovala jsem cvik ještě jednou.
,,Dobře a poslední cvik dnes bude půl jízdárny. To je podobný jako ,, ze středu" akorát zabočíš z dlouhé stěny namísto krátké. Na druhé straně je opět na tobě, jestli změníš směr nebo ne. Měla by jsi projít přesmě v písmenu X. Do toho" usmála se na mě Sue. V půlce dlouhé stěny jsem tedy zabočila - natočila jsem ramena, vnější nohu jsem dala za podbřišák, vnější ruku jsem přiblížila ke krku a vnitřní ruku jsem ji nabídla. Veny zabočila a společně jsme prošli pomyslným písmenem X. Hlasem jsem Ven pochválila, cvik zvládla skvěle.
,, Super, jízdárenské cviky můžeš provádět v různých chodech. Neboj se je zapojit do opracování. Teďka vykrokuj, stačí trochu, moc jsme ji neuhnaly." usmála se Sue. Vyrazila jsem tedy Ven vykrokovat na dlouhé itěži. S dnešním tréninkem jsem byla nadmíru spokojená. Né že by nám to tak šlo, ale moc mě to bavilo.
,, Dobrý. Zajeť na střední linii a sesedni." řekla mi trenérka. Poslechla jsem a zajela jsem na střed. Pochválila jsem Ven a švihem jsem sesedla. Zamotala jsem třmeny a povolila jsem podbřišník a nánosník.
,, Tak já tě teda pro dnešek propustím" řekla mi Sue a usmála se.
,, Dobře, těším se na další trénink." odpověděla jsem. Přehodila jsem otěže a vyrazila jsem s Veny do stáje. Ještě jsem se se Sue rozloučila a vyrazila jsem do boxu.

cassie + gentleman: JÍZDÁRENSKÁ PRÁCE , PRACOVÁNÍ NA PŘIROZENÉ KŘIVOSTI

,, Dveře!“ zavolal Jason dovnitř. Čekal na mě před halou. Z druhé strany se neozvalo nic, proto otevřel dveře a nechal nás s hřebcem vejít dovnitř. Hnědák zafrkal, rozhlédl se kolem. Jason za námi zavřel a usmál se. ,, Takže chcete něco z té drezury a kavalety?“ zeptal se.
,, Jo. Nejspíše zkusíme udělat něco s levou zadní nohou, nedošlapuje si s ní tak moc dobře,“ usmála se na Jasona, vedla hnědáka na střed haly. Hádám, že tohle bude dneska zábava.
,, Takže napravovat přirozenou křivost,“ usmál se Jason, kdy jsem přikývla. Něco málo jsem věděla už od Kitty, na kterou jsem se obrátila. Dotáhla jsem podbřišník, stáhla dolů třmeny a vyhoupla jsem se na hřbet hnědáka. Bral to jako pobídku jít dopředu – skoro jsem, ani nestačila přehodit nohu.
,, Kam pak jdeme?“ zamumlala jsem, dosedla jsem do sedla a ihned prohloubila svůj sed, přenesla váhu dozadu a pomohla si hlasovým povelem, který moc dobře znal. ,, Couvej!“ dost jasně a hlasitě, aby mi rozuměl. Sklopil uši, zacouval o tři kroky zpátky na místo a já jsem ho pochválila.
,, Uvidíme, co stihnene ano?“ řekl mi Jason, kdy jsem přikývla a usmála se. Nechala jsem hnědáka, ať chvíli stojí, hlídala jsem si ho a po pár minutách mu ohnula krk z místa. Jednu otěž uvolnila, zatím co tou druhou vytvářela jemný tlak, dokud neohnul krk a nepustila, dokud nepovolil v týlu, pochválila jsem ho a to samé udělala na druhou ruku.
,, Jak jezdec, tak kůň se musí nejprve dobrat přes takt - to znamená, aby kůň šel pravidelně, nespěchal, zároveň se neloudal, zkrátka šel tak, aby se s tím dalo pracovat,“ řekl mi Jason. ,, Nejdříve se postaráme o to, aby šel hřebec tak jak měl, až potom začneme uvolňovat,“ řekl mi Jason, avšak pokývl a vybídl mě ke kroku.
,, Dobře, jdeme chlapče, krok,“ usmála se, když seděla v sedle, jak jsem měla. Stiskla jsem mu holeně – otěže nechala volnější, tak, abych měla kontakt a hřebec si mohl protáhnout krk hezky dopředu. Hřebec zafrkal. Energicky se rozešel vpřed, vedla jsem ho na střed krátké stěny, odkud ho ohnula za pomocí pomůcek na levou ruku. Natočila jsem ramena v požadovaném směru, tedy na levou stranu a tím zatížila vnitřní kost a změnila hnědákovi těžiště, dívala jsem se dopředu ve směru, kam chci jet. Vnější otěž přiložila jemně k jeho krku, vnější holeň posunula více na záď, a hlídala jsem jí, vnitřní holeň pouze jemně stiskla. Kolem ní se hnědák otáčel a vnitřní mu nabízela, prsty si s ní pohrávala tak, jak jsem potřebovala, aniž bych za ní tahala. Hnědák zareagoval, ohnul se mi na levou ruku. Hezky na první stopu blíže ke stěně.
,, Jde sice pěkně energicky, neloudá se, ale jde zase moc dopředu, zpomal ho,“ řekl mi Jason, sledoval nás ze středu. Ano. Gentleman nebyl žádný loudal – naopak měl tendence někdy jít dopředu až moc. Přikývla jsem, přenesla jsem váhu dozadu a pomohla si hlasem. ,, Pomalu,“ řekla jsem mu. Hnědák nereagoval, ignoroval mě. ,, Zastav ho,“ řekl mi Jason.
Za pomocí plné zádrže si ho zastavila – neochotně zastavil, hrábl si do země. Pochválila jsem ho za jeho reakci. Jason se na mě usmál, ale přikývl, což bylo pro mě jasné znamení, abych ho pobídla do kroku. Potřebujeme ho dostat do pravidelného tempa a dneska to nevypadalo, že by chtěl moc ochotně spolupracovat. Hřebec se rozešel – přechod nebyl čistý, skoro mi naklusal.
,, A znova, zastav s ním,“ řekl mi dál Jason, sledoval mě, kdy jsem se nadechla, opět ho zastavila, to už se mu nelíbilo vůbec. Snad poprvé mi vzal za ruku. Šel mi proti udidlu a tahem dopředu dopředu bez jakékoliv reakce. To si ze mě dělá srandu? Bože. Možná jsem trochu zpanikařila, ačkoliv tohle jsem jednou absolvovala na Dekovi, když ho vytáhla ven na záskok.
,, Klid, vezmi ho na kruh, tam si brnkej do otěže, pohrávej si,“ řekl mi Jason. ,, Přitom ještě tiskni jemně holeně, podle toho, jaká zadní noha právě jde,“ dodal Jason a usmál se. Udělala jsem přesně tak, jak mi řekl. Ohnula jsem si ho na velký kruh za pomocí pomůcek, holeně tiskla střídavě dle toho, jaká šla zadní a přitom si pohrávala s otěží, brnkala do ní jemně. Gentleman si přidupl, když se mu to nelíbilo. Jason nás sledoval.
,, Teď stiskni levou nohu,“ řekl mi Jason, když jsem to zjevně nevychytala, udělala jsem tak a stiskla pravou holeň již správně. Gentleman moc nechtěl a chvíli to trvalo, ale přestal mi brát za ruku, kdy se Jason pousmál. Vyjeli jsme z kruhu na krátkou stěnu, kde jsem ho zpomalila za pomocí sedu a hlasové pobídky. Dal uši dozadu, avšak zpomalil. Změnili jsme směr za pomocí diagonály a jeli na pravou ruku, kde Jason sledoval hřebcovo tempo. Párkrát jsem ho musela ještě srovnat za pomocí přenesením váhy dozadu a hlasové pobídky.
,, Tak, teď to je v pořádku, jde pravidelně, takhle se s ním dá pracovat, skvělý,“ usmál se Jason spokojeně. ,, Zkusíme klus, zdali si ho bude držet nebo ne,“ řekl mi, kdy jsem přikývla. Stiskla jsem holeně, použila hlas a hřebec naklusal, lehce šel více dopředu, kdy jsem si ho srovnala za pomocí vysedávání. Vysedávat jsem začala, až po třech klusových krocích, tak nějak. V tu chvíli, kdy mě to vyhodilo správně nahoru, a já mohla vysedávat do tempa. Gentleman zareagoval, přizpůsobil se mému vysedávání, kdy jsem ho pochválila. I na druhou ruku jsme si obklusali jeden obvod jízdárny, Jason se usmíval.
,, Narovnaná si dobře, ale holeně, hlídej si je, musí být v kontaktu s koněm, jinak ti nebude reagovat a Gentleman má rád jasné pobídky ne?“ řekl mi, když jsem ho ohýbala v rohu na dlouhou stěnu a asi to nebylo úplně ono. ,, Dobře vyjíždíš rohy, udržuj si ho v tomhle tempu a půjdeme na protažení a uvolnění,“ řekl mi Jason. ,, To nechám na tobě,“ dodal.
Přikývla jsem, holeně přiložila více k bokům Gentlemana, ten pode mnou šel dobře, ačkoliv bylo vidět, že ho pořádně štvu.
,, Dneska je nabušený co?“ usmál se Jason, když mu to zjevně připadalo velmi vtipné. Spíše bych řekla, že má pořádně blbou náladu. Moc dlouho jsem ho takhle nezažila. Vždycky byl ochotný.
,, Až moc,“ zamumlala jsem, ale pousmála se a nacválala jsem s hřebcem na volnější otěži, aby se protáhl lehce i ve cvalu, na každou ruku si s ním dala obvod – to už se mu celkem zamlouvalo, až na menší zádrhel v rohu.
,, Vyjíždějte ty rohy, holeněmi ho srovnávej a trvej na svém,“ řekl mi Jason, zatím co sledoval hřebcovo tempo. Já stála ve stehenním sedu, dívala se před sebe a zasedla do sedla, jakmile jsem měla přejít do klusu za pomocí zádrže – ztuhnout v kříži, nohy dát co nejníže, vytáhnout se z pasu nahoru, stisknout horní část stehen a opatrně vydržet otěže. Pro jeho vlastní pohodlí si hřebec přešel do klusu, ačkoliv to bylo velmi zdráhavé a naštvaně si přidupl, kdy mi vybočil i od stěny na druhou stopu. ,, Zarovnej si ho,“ usmál se Jason, kdy jsem přikývla, za pomocí pomcek vjeli zpátky na první stopu, hezky ke stěně.
Poté jsem začala uvolňovat hřebce už pořádně. Na volnější otěži jsem si vyzkoušela přeskočit o jeden chod výše, takže z kroku nacválat, ze zastavení vyklusat, pěkně na obě dvě ruce. Hřebec se už pomalu srovnával, udržoval si tempo a reagoval na mé pobídky. Pokaždé, když provedl vše správně, jsem ho pořádně pochválila. Měnili jsme chody a hlavně ruku, kdy nezapomněla na jízdárenské cviky jako velký kruh, od stěny ke stěně a to hlavně v kroku či v klusu, či ze středu nebo půl jízdárny. Jason nás sledoval. Hřebec mi po chvilce sám od sebe nabídl přilnutí, na což jsem čekala, zkrátila jsem si velmi opatrně oteže a provedla s nim ještě pár cviků.
,, Skvělé, pravidelné tempo má, je uvolněný a svaly jsou protažený, jak mají být. Teď si ho trochu shromáždíme a více podsadíme,“ řekl mi Jason. Nechala jsem hřebce vytáhnout si krk dolů a dopředu, jak potřeboval, on si spokojeně přežvýkl a odfrkl si. Nechala jsem ho naklusat a v klusu si pobrala otěže. ,, Velmi opatrně, dej mu čas ano?“ usmála se Jason, kdy jsem dělala přesně, jak řekl.
,, Opět ty holeně, v klusu ti lítají, i když ne tak moc, ale pořád to není ono,“ usmál se, okamžitě jsem se přitiskla a roh byl vyjet hned lépe. Další fáze byla dostat Gentlemanovi více pod sebe. A tentokrát to bylo opačně. Vždy o chod níže, tudíž z klusu couvat, či z cvalu do kroku a nebo z klusu do zastavení, to už byl trochu větší problém. Dneska mu dělalo prostě problémy zastavování.
Použila jsem plnou zádrž, abych ho zastavila – ukázalo se to jako velký problém, opět mi šel proti ruce, přidupl si a naštvaně si odfrkl, až jsem si povzdechla, takže to samé jako předtím. Na kruh, pomoct si holeněmi a brnkáním otěže, dokud nebude ochotný spolupracovat. Trvalo mu to o něco déle, ale zastavili jsme. Nechala jsem ho chvíli čekat, vyklusali jsme, kdy jsem pouze silněji stiskla holeně a pomohla si hlasem. Hřebec přešel hladce, odfrkl si, kdy jsem ho pochválila. Změnili jsme ruku a já si ho pobídla do cvalu za pomocí poloviční zádrže – narovnat se v zádech, stáhnout břišní svaly, uzavřít a přizvednout ruce, vnější holeň za podbřišník a stisknout holeně, Gentleman nacválal. Poloviční zádrží jsem si udržovala energii hezky vzadu. Ze cvalu do kroku. Poté jsem i zkracovala a prodlužovala střídavě chody, za pomocí poloviční zádrže. Samozřejmě na obě dvě ruce. Nechala jsem hnědáka ,, vyšlápnout“ tím způsobem, že jsem provedla poloviční zádrž, ale místo toho, abych ruce přizvedla, jsem je naopak dala dolů, sjela mu více ke krku a nepatrně se dotkla jeho boků. Gentleman prodloužil rámec, kdy jsem jej pochválila a vrátila ho zpátky za pomocí zádrže. Začínal reagovat už lépe. Začal se podsazovat a všechno to šlo dobře.
,, Skvělé, příště více stiskni holeně, ale reagoval dobře. Dneska nejde asi tak dobře, jako normálně, nebo spíše nechce, ale začíná se to zlepšovat,“ usmál se Jason, sledující nás, kdy mě už bolely nohy, od toho, jak mi někde nechtěl reagovat při ohýbání. Byli jsme krásné uvolněný, protažený, energie byla hezky vzadu a hřebec byl podsazený.
Opět mu nechala vytáhnout otěž, aby si trochu oddechl, přešli jsme do kroku. Zacválali jsme si také dostatečně. V klusu jsem vysedala, hlídala si nohy a střídala na kterou vysedám, zatím co ve cvaluz byla ve stehenním a od toho mě budou sakra bolet nohy.
,, Zabralo nám to trochu více času,“ usmál se trenér. ,, Křivost bývá způsobená asymetrií těla - zejména svalů. Některé jsou zkrácenější, některé naopak.. a my potřebujeme tedy tyto svaly co nejvíce uvolnit, protahovat, pracovat s nimi, aby byly poddajnější a spíš se přizpůsobili tomu, co po koni žádáme.. chápeš mě?“ řekl mi Jason, zatím co jsem jezdila krokem kolem něj.
,, Ano,“ přikývla jsem, přejela vnitřní otěží hnědákovi po krku a usmála jsem se.
,, Narovnání koně docílíme ohýbáním - ohýbání, ale precizně, hodně pečlivě - přesně dodržovat trajektorie, pravidelné oblouky a dobrý test je jet rovnou linii někde, kde nemáte oporu stěny.. takže třeba jezdit ve druhý stopě,“ poslouchala jsem Jasonova slova, kdy se pousmál.
,, Rozumím pane,“ usmála jsem se.
,, Tak jdeme na to,“ řekl mi. Přikývla jsem, v klusu jsem si Gentlemana vzala zpátky na přilnutí – nespěchala jsem, pomalu jsem si otěže zkrátila a přešli jsme do kroku.
,, Jako první velký kruh. Dej si záležet na to, aby to byl kruh,“ řekl mi Jason, kdy jsem přikývla a ohnula si Gentlemana za pomocí pomůcek na velký kruh – natočila ramena v požadovaném směru, dívala se tak do půl kruhu napřed, tím zatížila vnitřní sedací kost, vnější otěž rámcovala, vnější holení si hlídala záď, kolem vnitřní holeně se mi otáčel, tu jsem jemně tiskla. Vnitřní jsem mu nabízela a přehmatávala si, jak jsem potřebovala.
,, Holeň více na záď a celkově holeně ve větším kontaktu, máte z toho pěknou šišku, znova,“ozval se Jason, když jsme vyjeli z kruhu a najeli při první možnosti na další kruh, kdy mě upozornil hned zezačátku na holeně, Gentleman reagoval pěkně – také jsem ho pochválila. Změnili jsme ruku a velký kruh zkusili i na druhou ruku a já si dávala pozor na dobrou trajektorii – povedlo se mi to.
,, Skvělý, vlnovku o třech obloucích,“ usmál se na mě Jason, kdy jsem přikývla. Najela jsem na ní z krátké stěny, a vyjížděla v obloucích vrcholy, jak jsem měla, přitom si dávala záležet na včasném ohýbání. ,, Ohýbáš ho moc brzy, pěkně vyjeď vrchol,“ usmál se Jason. ,, Zkusíme to později znova,“ usmál se, kdy jsem přikývla.
Naklusali jsme a velký kruh si zkusili i v klusu, na druhou ruku jsem začala osmičku, Jason mě celou dobu upozorňoval na chyby, na to, co dělám špatně. Holeně jsem držela u Gentlemana, který se mnou i ochotně spolupracoval, ačkoliv mi bylo jasné, že by raději skákal. V každém chodu jsme si vyzkoušeli oblouky a jeho celkové ohýbání. Zopakovala jsem si od stěny ke stěně, tentokrát s lepším výsledkem. Najeli jsme si i na druhou stopu, abychom zjistili, jak na tom jsme. Táhlo nás to více na levou stranu, ale to se napraví, pokud na tohle budeme pracovat.
,, Tak osmičku,“ řekl mi Jason, přitom se usmíval. Přikývla jsem, avšak najela si na velký kruh, dávala si záležet, aby kruh byl kruh a hnědák byl pode mnou dobře sestavěný, přesně jak měl.
,, Tak dobře, takhle to drž,“ zakřičel na mě Jason. Chvílemi jsem si připadala, že nic neumím a že jsem všechno zapomněla, avšak ve středu čemsi ho přistavila na druhou ruku, najeli jsme na kruh na druhé straně haly, kdy jsme ovšem brali ohled na její rozměry. Přistavila jsem si ho o vteřinu pozdě, tudíž to bylo trochu poznat, ale bylo to nepatrné. Osmičku jsme si dali v klusu. Pochválila jsem hnědáka, když se nám to vydařilo, pracoval teď dobře. Místy jsme ho musela nutit, ale tempo si udržoval a když, tak jsem ho do něj zpátky dostala.
Ještě pár oblouků ve cvalu, ale poté Jason řekl, že by to pro dnešní hodinu stačilo. I hřebec toho měl dost. Jeho energie se změnila spíše v naštvanou a otrávenou. Skončili jsme tak akorát včas.
,, Dneska nechtěl moc spolupracovat, museli jsme ho přemlouvat, aby šel, jak měl. Hlídej si holeně, buď v klidu a když ti něco nepůjde, nelam si s tím hlavu. Nikdo není dokonalý,“ usmál se Jason. ,, Trvej si na svém, vyžaduj od něj, aby se snažil o opravu a pokud udělá něco dobře chválit, ale tohle děláš už automaticky,“ usmál se Jason.
,, Vyklusej, vykrokuj a dnešní hodina je u konce,“ usmál se Jason, kdy jsem přikývla, ale udělala to, co říkal. Na zahozené otěži jsem si na každou ruku projela tak tři obvody jízdárny, jak v klusu a kroku. Dokud se hřebec nevydýchal, tak jsem ho nechala krokovat. Dokud jeho dech nebyl pravidelný a nozdry nebyli pořádně rozevřený.
,,Díky Jasone,“ usmála jsem se na trenéra, když jsem seskočila, uvolnila nánosník, vytáhla třmeny a uvolnila i podbřišník.
,, Za málo, jsem trenér. Kdyby si chtěla někdy lekci, můžeš říct, ale ohýbání můžete kdykoliv trénovat a teď v zimě je to docela dobrý ne?“ usmál se, otevřel mi dveře, kdy jsem vedla hřebce ven z haly.
,, Jasný, díky měj se,“ rozloučila se s ním, šla se postarat o hnědáka.

izzy+meteor: LVL 9- jízda krok – cval, technika skoku přes oxer, skokové kombinace do 110 cm pod dohledem trenéra 2/2

,,Ahoj Jasone" pozdravila jsem trenéra když jsem vešla na halu. Dotáhla jsem Tikimu podbřišník a pak se vyhoupla do sedla.
,,Pusťte se do opracování a kdykoliv budete připravení tak řekněte" řekl trenér a já pobídla valacha stiskem holení do kroku. Nejdřív jsme si okrokovali a oklusali na volné otěži a potom jsem si ho vzala na kontakt a jezdila jsem s ním slalomx kolem stojanů a břeven které už Jason stihl postavit. Když jsem si ho trochu posbírala pobídla jsem ho do klusu a pokračovali jsme stejně jako v kroku. Zařadili jsme i pár přechodů. Nakonec jsme si objeli i pár kruhů ve cvalu a i nějaký to nacválání z kroku který už vyžadovalo dobré podsazení a zároveň ho ještě podpořilo. Spousta věcí u koní fungovala v kruhu. Že věci vyžadovali to stejné co rozvíjeli. Taky jsme nezapomněli na letmý přeskok a kontracval.
,,Připraveni?" zavolal na mě trenér po nějaké době.
,,Joo" houkla jsem zpátkx a zastavila grošáka vedle něj. Na hale bylo nachystaných pár překážek. Dvojskoky z malých kolmáků na obou dlouhých stěnách,dva křížky na diagonálách zhruba souběžně postavený a před nimi na střední příčce čtyři kavalety na střední poloze.
,,Na rozcvičení jsem vám postavil cvičení na zlepšebí ovládání koně v obratech na parkuru. Pojedeš na kavaletx a z nich na jeden z křížku v klusu. Nad křížekem nacválat a budete pokračovat na protější dlouhou stěnu na dvojskoky a za nima do klusu a znovu na kavalety a na druhý křížek." vysvětlil mi trenér co mám dělat. Přikývla jsem jakože rozumím a kolem dvojskoku jsem naklusala. Do obratu jsem Tika upozornila poloviční zádrží a projela ho co nejlíp se mi to povedlo. Otočila jsem ho na kavalety kolem vnitřní nohy. Nad kavaletami jsem se zvedla do stehenního sedu.Koukala jsem se před sebe,lokty u těla a pérovat v kotnících a tím vytlumit došlapy Metyho nohou. Z kavalet jsem Tika protlačila levou nohou do pravé otěže,kterou jsem trochu oddálila od krku a vedla jí grošáka ke křížku. Před křížkem jsem stiskla holeně v pobídce do cvalu na levou nohu. Z křížku jsme najeli na dlouhou stěnu a přes krátkou na další dlouho na překážky. Vydržela jsem otěže,zvětšila tlak sedacími kostmi,tím že jsem se v sedla vytáhla v trupu nahoru a nakonec jsem lehce pobídla holeněmi. Valach podsunul záď pod sebe a zkrátil cvalové skoky. Kolmáky byli inout takže dost blízko u sebe tak to chtělo jít krátce,zvlášť s takovým obrem jako je Meteor. Valach se odrazil přes osmdesátku kolmák a já se zvedla ze sedla. Hned jsem ale znovu dosedla a pak se zas znovu zvedla,protože valach už se přes jeden kolmák přehoupl a teď se zvedal na druhý. Po druhém doskoku jsem odlehčila zadek do lehkýho sedu a nechala valacha se během pár cvalovejch skoků srovnat. Potom jsem ho upozornila poloviční zádrží,zasedla,vydržela otěž a zatuhla v kříži.Grošák způsobně přešel do klusu. Hned jsem se uvolnila a začala vysedávat na vnější přední nohu.
,,Nebylo to špatný ale na ty křížky ho nemusíš stáčet tak drasticky,pěkně v klidu,méně je někdy více,jinak je větší riziko že se nepochopíte a když se nepochopíte teď co budete dělat na skovým parkuru?" konstatoval Jason mé dosavadní počínání.Zkusmo jsem přikývla a už jsem vedla valacha na kavalety znovu. Projeli jsme celou sekvenci ještě třikrát,čili celkem dvakrát na každou dlouhou stěnu. Trenér nám pak dal chvilku pauzu než překážky přestavěl. Během chvilky vzniklo na prostoru haly něco co jsem si nedokázala představit že by se dalo skákat jinak než jeden skok najednou. Na střední příčce byly skoky natočené na pravou příč.Byly tři za sebou.
,,Pojedeš z horní krátké stěny na levou ruku a velkým kruhm najedeš na ten první kolmák. Za ním pak v tom kruhu budeš pokračovat akorát ho spíš deformuješ do takový půl elipsy,prostě najedeš na druhý skok a tak dále. Muíš si za každým skokem ten oblouk udělat prudší a pak ho naopak zmírnit než vjedeš na další skok. Bude to taková spirála po které pojdete‘‘ Trochu se mi z toho zatočila hlava. Bylo tam kruhů jako smetí No nějak jsme se do toho dali. Kolmáky byli odstupňovaný taky výškově, 90, 100 a 110. Jase řekl že už nás pak prý nechá bejt Metyho jsem ve cvalu navedla na krátkou stěnua pak jsem ho kolem vnitřní nohy za podpory otěží,váhy a vnější nohy vedla v pracovním sedu po kruhu a nenechala ho aby se roztáhl a padl na předky. Připravila jsem se na odskok a do něj zmáčkla valachovi boky holeněmi a zvedla se v sedle. Ruce jsem posunula asi o pěst dopředu, koukala se před sebe, ramena vzadu, lopatky u sebe, váha v patách a tak dál . No jako vdy klasika. Doskok nebyl úplně hladký. Nešla jsem v něm úplně s Metyho pohybem a ten obrat za ním byl taky poněkud nepovedený nicméně povedlo se nám srovnat se na další skok. Přestože byl vyšší proběhl už poněkud hladčeji. Byla jsem připravená na odskok lépe a nad skokem jsem nezahálela a náledovala Tikiho pohyby. Poslední skok už se opět zas tak nepoved, tentokrát jsem nějak zapoměnla tlačit váhu do pat a no dopadlo to tak že jsem si málem zalítala k zemi. Naštěstí jsem se klíšťovitě udržela v sedle a při další jízdě jsme vše napravili. Jason nám pak ukázal jak skoky přeskákat i na druhou ruku a pak nás jakž takž pochválil a dal nám volno. Meteora jsem vyklusala a vykrokovala ve volnosti.

sarah a venuše: PROCVIČOVÁNÍ PRÁCE NA KAVALETÁCH, SLALOM
,, Ahoj“ zavolala jsem na Sue, která na mě čekala u haly. Jakmile mě spatřila, věnovala mi úsměv a pozdravila mě.
,,Dveře“ zavolala trenérka do haly. Zevnitř se nic neozvalo a tak jsme po chvíli vešli. Zašli jsme na střed, kde mě Sue, pokynula, abych nasedla. Dala jsem nohu do třmenu a vyšvihla jsem se do sedla. Opravila jsem si sed a počkala jsem na Suein pokyn.
,, Tak, začni krokovat na dlouhé otěži, mysli si na sed. Zatím nenajížděj na kavalety ani na slalom.“ Kývla jsem, že rozumí. Stiskla jsem holeně, uvolnila sed a Veny se rozešla. Zamířila jsem na stěnu, kde jsem hezky svižně krokovala, ale holeněmi jsem ji nepobízela, jenom když zpomalila.
,, Víc se narovnej“ zavolala na mě trenérka. Víc jsem se tedy narovnala, úplně mi v nich zakřupalo. Asi po třech obvodech na mě Sue zavolala, že mám obloukem změnit směr. Vnitřní nohu jsem dala na podbřišák, vnější za podbřišák. Vnitřní ruku jsem ji trochu nabídla, vnější ruka se mírně přisunula ke krku Veny, podívala jsem se, kam chci jet. Veny udělala, oč jsem ji žádala. Pochválila jsem ji vnitřní rukou a začala jsem krokovat na druhou ruku.
,, Naklusej, zatím na dlouhé otěži. Bude to pracovní klus a na krátké stěně vždy přejdeš do kroku. Takže na dlouhé stěně klus, na krátké krok. “ zavolala na mě Sue. Stiskla jsem holeně, dalo by se říct, že jsem naklopila pánev, abych nechala proudit energii ze zadních noh. Veny živě naskočila do klusu. Změnu tempa uvítala, nastražila uši. Snažila jsem se splynout z Venušinými pohyby. Těsně před krátkou stěnou jsem strnula v kříži, vcucla jsem břicho a Ven přešla do kroku. Byla docela citlivá a vnímavá, což bylo dobře. Na konci krátké stěny jsem stiskla holeně, propustila jsem energii ze zadních noh a Ven vyklusala. Hlasem jsem ji pochválila. Tyto přechody jsem ještě několikrát zopakovala.
,, V klusu si změň diagonálně směr“ ozvala se trenérka. Kývla jsem na znamení, že jsem rozuměla. Počkala jsem si na dlouhou stěnu a pak jsem v písmenu H zahla a mířila jsem takovou úhlopříčkou do písmena F. Vnitřní rukou jsem Ven pochválila a znovu jsme začali dělat přechody krok-klus a naopak.
,, Zpomal do kroku“ zavolala na mě Sue. Zasedla jsem, ztuhla v kříži a Ven přešla do kroku. Krokem jsme zamířili ke Sue, která na nás mávla, ať za ní přijedeme. U ní jsme zastavili.
,, Ještě by sis ji měla před slalome a kavaletami trošku zohýbat. Postupně si zkrať otěže a začni velkými kruhy, pak můžeš dělat vlnovky a nakonec si můžeš udělat malý kruh. Samozřejmě na obě ruky a nepřeháněj to.“ řekla trenérka. Stiskla jsem holeně a pomalu jsem si v kroku mírně zkrátila otěže. AXA jsem udělala velký kruh. Pak jsem naklusala a najela jsem na velký kruh znovu. Vnitřní ruku jsem měla mírně nabídnutou. Dále jsem si udělala cvik kruhy změnit. V X jsem ,,vyměnila pomůcky“ a pokračovala jsem druhým kruhem., takže jsem vyzkoušela velký kruh na obě dvě ruce. Teď jsem se chystala udělat vlnovku o třech obloucích. Při obloucích jsem se snažila ji dobře ohýbat. Kdybych vysedávala, vždycky bych na středu přesedla. Veny tento cvik zvládla hezky, tak jsem ji pohladila po krku. Jako poslední byl na řadě malý kruh. První malý kruh jsem udělala v písmenu B. Tam jsem dala vnitřní k podbřišaku, vnější za podbřišník, vnější ruku jsem malinkato přisunula ke krku Ven a vnitřní ruku jsem ji nabídla. Ven cvik pěkně provedla, i když se malý kruh podobal spíš malé bramboře. Poté jsem obloukem změnila směr a vyzkoušela malý kruh na druhou ruku.
,, Dobře, ale mysli si víc na používání vnitřní nohy. A taky se soustřeď na paty dole“ řekla Sue, když jsme k ní dojely.
,, Takže, chceš začít se slalomem nebo s kavaletami?“ zeptala se.
,, Asi se slalomem, tem jsme spolu nikdy nedělali“ odpověděla jsem a usmála jsem se.
,,Dobře, taky bych zvolila slalom. Takže máme tady slalom o pěti tyčích, první začneš zprava. Musíš ji přitom ohýbat, stejně jako v zatáčkách nebo u malých kruhů. Můžeš to zkusit“ pobídla mě. Stiskla jsem holeně a společně s Veny jsme objeli první tyčku, nebo spíš stojan. Abychom zvládli objet i druhou tyčku, musela jsem si změnit postavení rukou i noh. Nakonec jsme slalom bez úhony zvládli.
,, Super. Akorát ji možná trochu víc nabídni vnitřní ruku. Teď to zkusíme v klusu“ pověděla trenérka. Kývla jsem, stiskla holeně a Ven přešla do klusu. Vždycky na ní bylo vidět, jak ji rychlejší tempo baví. Usmála jsem se a společně jsme objeli první tyčku zprava. Pak jsem ji nabídla pravou ruku a levou ruku jsem krapet přiblížila ke krku, pravou nohu jsem dala na podbřišník, levou za. Při objíždění další tyčky jsem pomůcky změnila, tak aby to platilo pro druhou ruku. Ven hezky klusala a řekla bych, že ji to bavilo. Doklusali jsme ke Sue, kde jsme přešli do kroku a zastavili jsme.
,, Slalom vám jde dobře, takže si teď dáme kavalety. Tam budou jenom krokové kavalety, takže byste to měli v pohodě zvládnout.“řekla trenérka. Sue mi pokynula, abych zkusila kavalety v kroku. Stiskla jsem holeně a zamířili jsme ke kavaletám. Před kavaletami Ven zaváhala, ale stačilo ji pobídnout a Ven pokračovala v cestě ke kavaletám. Byla jsem nad kavaletami ve stehenním sedu, dívala jsem se sice dopředu, ale cítila jsem, jak Ven více zvedá nohy. Pochválila jsem ji.
,, Ještě jednou to zkuste z druhé straně, více prošlápni paty“ zavolala Sue. Kývla jsem a zamířila jsem na kavalety z druhé strany. Přes kavalety jsem opět stoupla do stehenního sedu a Veny je pěkně přešla. Pochválila jsem ji.
,, Super, můžeš začít krokovat“ řekla Sue a usmála se. Vyrazila jsem krokem na stěnu a prodloužila jsem otěže. Veny hezky na táhla svou hlavu. Ještě jednou jsem ji pochválila, byla šikovná. Slalom s ní budeme muset ještě někdy zkusit, jelikož ji bavil. Nechala jsem ji obejít několik jízdáren a pak nám Sue pokynula, aby jsme šli na střed. Já jsem švihem sesedla,vytáhla jsem třmeny a povolila jsem nánosník a podbřišák. Společně s trenérkou jsme vyšli z haly.
,, Tak zase někdy" rozloučila se Sue. Usmála jsem se na ni.
,, Jasně" odpověděla jsem a vydala jsem se s Veny do stájí.

lia a charakter: LEVEL 3 – 1.TRÉNINK - JÍZDA S TRENÉREM MIMO AREÁL
Vyšla jsem za Sue v uctivé vzdálenosti s nedočkavým Charakterem, on věděl, že jdeme ven, jinak by se takhle nehnal. Sue zastavila přes stájemi a pokynula mi, ať vylezu do sedla. Přehodila jsem tedy Charliemu otěže přes hlavu, stáhla dolu třmeny, levou nohu do jednoho vložila, levou rukou si přidržovala otěže a přední rozsochu, pravou tu zadní, pravou nohu jsem se odrazila a vyhoupla jsem do sedla. Terry pode mnou nedočkavě zafrkal, vložila jsem pravou nohu do třmenu a poplácala ho po šíji.
,,Pojeď vedle mě,“ ukázal Sue na místo vedle žluťaka.
,,Dříve než vyjedeš to terénu, kam samostatně můžeš až od pátého levelu, musíš to někomu, říct. Ať už mě nebo klukům. Dalším důležitým bodem je mobil, musí být nabitý a s dostatečným kreditem, nikdy si ho nedávej do sedlové brašny, kdyby si spadla a Charakter či jiný kůň ti utekl, byl by ti tam k ničemu. Další dvě věci, které máš sebou: háček na kopyta a provázek. Háček je kvůli kamínkům v kopytech, kdyby se ti tam nějaký dostal, i když je to přes botičky nepravděpodobné náhoda je blbec. Provázek je na nouzové spravení výzbroje. Kdyby si chtěla vyjet zadní bránou, jsou v sedlovně čipy…“ Sue jeden takový vytáhla z kapsy. ,,Vždy ho však musíš vrátit popřípadě nahlásit jeho ztrátu.“ Zatímco mi Sue vysvětlovala jednotlivé pokyny, já stále upozorňovala Charlieho, že tam jsem. Susan otevřela zadní bránu, kterou jsme projeli a Sue za námi zavřela.
,,Pro dnešek budeme pouze jezdit krokem a klusat, příště zkusíme již lehký cval. TY si již byla venku na Hubertovi, to byl ovšem Charakter zařazený. Tady taky bude zařazený, jenže musíš myslet na to, že jsme jenom dvě, ne dlouhá řada koní.“ Zkontrolovala jsem si jestli správně sedím a poplácala Terryho po krku.
,,Tak, teď si ho zpomal a zařaď ho za nás,“ upozornila mě Sue. Kývla jsem “zasedla“ hlouběji do sedla, ztvrdla v ruce a šla proti jeho pohybům, lehce jsem použila i otěž, ovšem jsem si ho jemně pohlídala holení a Charlie zastavil. Počkala jsem až nás Sue na Goldovi předjedou a teprve poté jsem stiskla holeně. Terry živě vykročil.
,,Udržuj si od něj dostatečný rozestup,“ upozornila mě Sue a zabočila z hlavní silnice na tichou lesní cestu. Terry pode mnou tiše zafrkal. Zvuky akademie postupně slábly, až nebyly slyšet vůbec. Čas od času jsem musela Terryho lehce zabrzdit, abychom nelezli žluťákovi před námi na záda. Po chvilce na mě Sue houkla, ať zastavím, že si je dotáhneme. Zabořila jsem se tedy hlouběji do sedla a šla proti jeho pohybu. Terry zastavil stejně jako žluťák před námi. Levou nohu jsem si dala před sedlo a valacha si řádně dotáhal – tak aby nebyl přetažený, ale zároveň ani nedotažený. Nohu jsem vrátila zpět na své místo, prošlápla patu a špičku namířila k Charlieho bokům. Seděla jsem narovnaná – ne moc, s pokrčenými lokty, pěstmi jako když držím půllitr a pohled jsem směřovala dopředu.
,,Teď ještě chvíli půjdeme krokem a potom naklusáme, začni si ho postupně sbírat více na otěž, až ti to dovolí,“ upozornila mě Sue a poté co se žluťák před námi rozešel, jsem stiskla holeně. Terry si již slušnou chvíli protahoval krk a Sue mě upozornila na odbočení doleva, protože se cesta rozdělovala. I když Charlie pokračoval za Goldem, přitlačila jsem levou holeň, pravou přesunula za podbřišník, pohrála si otěžemi a levé rameno natočila dozadu.
,,Můžeme naklusat?“ ozvala se zepředu Sue.
,,Jistě,“ přikývla jsem a počkala, až žluťák před námi nakluše. Jemně jsem si Charlieho podržela, aby naklusal až na moji pobídku. Charlie udělal to, co jsem čekala, naklusal a prakticky okamžitě mi dovolil si zkrátit otěže.
,,Nezapomeň si čas od času přesednout!“ upozornila mě Sue, ale v tu chvíli mě to nějak netrápilo, měla jsem co dělat s valáškem aby nelezl všestrannostnímu koni před námi na záda.
,,Šššššš,“ zamumlala jsem a poplácala ho, když valášek zpomalil.
,,Hodný,“ kývla jsem a pokračovala ve vysedání. Po chvíli jsem si přesedla a společně s dvojicí před námi jsme klusali tichým jehličnatým lesem.
,,Přejdeme do kroku,“ houkla Sue.
,,Já tedy zasedla do sedla, ztuhla v ruce, šla proti jeho pohybům a jemně si ho podržela holení, Sue před námi také přešla do pomalejšího chodu a ukázala na malou pěšinku vpravo od cesty.
,,Tudy odbočíme,“ kývla jsem a pomůckami si tam za Sue hnědáka navedla. Po bocích pěšinky
Ležely poměrně veliké kameny porostlé mechem, vlevo od nás se nacházela smrčina a nad námi se tyčili velikáni. Dávala jsem si pozor, aby hnědák neodbočil ze stezky či nešlápl na jeden z kamenů.
,,Zvedej ty nohy,“ upozornila jsem valáška, když se ozval dutý náraz od kořenů. Sue mě zepředu pravidelně kontrolovala, jak to zvládáme. Projeli jsme okolo vykotlaného smrku a před námi se objevil mírný svah dolu k cestě.
,,Přenes váhu lehce dozadu a nabídni mu víc ty otěže, jeď rovně a pomáhej mu vyrovnat rovnováhu,“ upozornila mě zepředu Sue a já jemně zastavila valáška na vrcholku, abychom nebyly příliš blízko při slézání malého travnatého svahu dolu. Když byla Sue dole na cestě, zastavila Žluťáka a kontrolovala náš sestup.
,,Tady jak je ten kopeček se naopak nadlehči a lehce se předkloň.“ Jemně jsem pobídla valacha holeněmi, dala ruce více dopředu a zaklonila se v sedle. Terry malými krůčky sestupoval dolu, těsně před cestou jsem se naopak předklonila, aby Terry mohl vyjít lehké stoupání. Poplácala jsem nadšeného valacha a krokem pokračovala za Sue.
,,Můžeme znovu naklusat?“
,,Jo, jo,“ kývla jsem a počkala, až dvojice před námi přejde do vyššího chodu. Teprve pak jsem stiskla holeně a zamlaskala. Charlie zafrkal a vyklusal svižnými kroky dopředu. Lehce jsem ho sedem brala zpátky – zpomalovala jsem vysedávání, ale jinak jsem jeho tempo nějak neovlivňovala. Po pravé ruce naší cesty ležela kláda, nejsem si úplně jistá co to bylo, ale myslím, že to byla ona, čeho se Gold lekl. Žluťák před námi uskočil do strany a zastavil.
,,Zastav,“ houkla na nás Sue, ale já už automaticky prováděla pobídku do zastavení.
,,Vjeď krokem před nás a zkus kolem toho projít, Charlie by to měl zvládnout.“ Věděla jsem co má Sue v plánu stádový instinkt koní, držet se po hromadě. Pobídla jsem hnědáka, který zkoumal co jeho kamaráda tak vystrašilo. Dělala jsem jako by nic, nechtěla jsem, aby to zjistil, každopádně jsem se koukla přes rameno. Gold stále váhal.
,,Otoč ho a zastav uprostřed té klády.“ Přitlačila jsem tedy pravou holeň, levou posunula za podbřiš-ník, levou otěž měla přiloženou, pravou nabídnutou a pravé rameno lehce vzadu. Charlie se okamžitě otočil a zamířil zpět. Přibližně uprostřed klády, jsem ztuhla a šla proti jeho pohybu, lehce jsem si ho pohlídala holení a pohrála si s otěží. Valach zastavil. Sue mezitím slezla ze žluťáka, stoupnula si mezi kládu a Golda a provedla ho na druhou stranu. Já pobídla valacha a pokračovala ve stejných pomůckách, jako před tím a u Sue jsem zastavila.
,,Pokud si myslíš, že se kůň bude bát, nezkracuj si otěže a pokračuj jako by se nic nejelo, může se stát, že by se toho kůň nelekl, kdyby si takhle nereagovala. A pokud tam kůň nechce, slez z něj, stoupni si mezi něj a určitý předmět a zkus ho provést, většina koní se nechá, okolo něj provést. Pokud bys věděla, že se kůň bude předmětu bát, můžeš použít dovnitř plec, ty ten cvik neumíš je až v drezúrních osnovách, ovšem jestli budeš chtít, můžeme se na něj spolu někdy podívat. Charakter ho umí, stačí dát pouze správnou pobídku.“ Sue se odmlčela a vyhoupla se do sedla.
,,Jak sis jistě také všimla, po té pěšině jsme jeli krokem, zatímco na těchto cestách si můžeme dovolit jet klusem, na některých místech by šlo i cválat. Vždy musíš chod přizpůsobit povrchu a počasí. Nemůžeš hnát koně cvalem po úzké mokré pěšině. Určitě sis také všimla, jak jsem si ho také navedla při nasedání, je dobré si koně postavit vedle nějakého předmětu popř. jiného koně, nemůže ti tak na jednu stranu ustoupit.“ Sue se znovu odmlčela a poplácala žluťáka.
,,Můžeme znova naklusat?“ usmála se, já přikývla, nechala jsem dvojici, ať nás předjede a pak vyrazila za nimi. Stiskla jsem holeně o něco silněji než pobídku do kroku – chtěla jsem, aby mi hezky vyklusal z místa. Když se to povedlo, poplácala jsem ho a začala znovu vysedat. Charlie pofrkával a pohazoval hlavou.
,,V pořádku?“ ozvala se Sue zepředu.
,,Jo…,“ ujistila jsem ji a jemně navedla valáška více doleva, kde nebylo tolik kamínků. Celá cesta se však obecně stáčela doprava – zpět k akademii.
,,Přejdeme do kroku!“ houkla na mě Sue a já zasedla hlouběji do sedla, ztuhla jsem v sedu, šla proti jeho pohybu a pohrála si s otěžemi. Valach přešel do kroku, stejně jako žluťák před námi.
,,Teď už klusat nebudeme, koně se musí před tím, než se vrátíme vychladnout. Stejně tak je dobře, že si mu dala bederku a bandáže, kamaše jsou pevnější, proto je někdo používá jak na skákání, tak do terénu, v létě mu dej čabraku či třásně a vezmi si sebou repelent. Každopádně mu nezahazuj otěže, i když půjdeme pouze krokem, může se stát něco neočekávaného a situaci lépe zvládneš, když máš kontakt s hubou.“ Na akademii to již nebylo daleko, Sue mi ještě poradila, že je dobré se naučit couvat a dělat obraty – kolem předku i zadku, otvírání brány tak nemusí být problém. Také, že nemám stále chodit tu samou trasu, zvlášť když se na ní budu otáčet, kůň se mi tak může otočit dříve, než budu chtít.
,,Nezapomeň mu zkontrolovat nohy,“ upozornila mě Sue, když jsme se rozcházeli.

mellysa a callatos: S Jasonem jsem se sešla před halou. Byla otevřená a nikdo tam nebyl. "Ahoj Jasone." Usmála jsem se na trenéra a vešla s ním a grošáčkem do haly. "No nazdárek, dlouho jsem tě neviděl." Zasmál se a zatahal mě za cop. "Dlouho jsem tu nebyla.." Souhlasila jsem a pak dotáhla sedlo. "Takže dneska to vidím maximálně na nějaký jízdárenský prvky, abyste se zase sehráli, mám pravdu?" "Jo, přesně." Stáhla jsem třmeny a vyhoupla jsem se do sedla. Valášek pohodil hlavou a nadšeně zafrkal. "No no, to je mi nadšení." Promluvila jsem ke Callovi a uchopila otěže. Narovnala jsem se, stiskla lehce holeně a nechala valáška vykročit. Nasměrovala jsem ho do vnější stopy a nechala ho volně kráčet po obvodu haly. Obešli jsme jeden obvod a já si začínala lehce pohrávat s otěžemi a zkrátila si je na první zarážku. "Mell, trochu ti spěchá. Zastav si s ním v každém písmenku a couvni o pár kroků." Houkl na mě Jase. Přikývla jsem a pohlédla na první písmenko, což bylo Éčko. Kousek před ním jsem stuhla v pohybu a lehce vydržela otěž a Callatos zastavil. Přenesla jsem váhu dozadu, pohrála si s otěžemi a pobídla. Call začal couvat. "Pohlídej si ho vnitřní nohou, zadkem ti jde mimo stopu." Vnitřní (pravou) holeň jsem více zapůsobila a srovnala valáška do stopy. Poté jsem ho nechala vykročit dopředu. V každém písmenku jsme zastavovali. Když jsme obešli halu, změnili jsme směr a opět obešli halu nejprve bez zastavení, pak zastavit a couvnout v každém písmenku. Přitom jsem si s valáškem pohrávala v hubě a opět si zkrátila otěže na druhou zarážku. "V Céčku velký kruh a pak naklusat." Zavelel Jase. V Céčku jsme tedy provedli velký kruh. Vnější holeň za podbřišník, vnitřní na, vnitřní otěž lehce odmáčknout a vnější vede. Calli se celkem hezky ohnul, na to, že ještě nebyl moc uvolněný. Po dokončení kruhu jsem stiskla holeně a naklusali jsme. Na vnější přední jsem začala vysedat. Zatím spíše pomaleji, protože hnal. Opět jsem si s ním hrála na otěži, aby si odžvýkl a uvolnil se. Po jedné hale jsme měli za úkol vždy v Áčku a Céčku udělat velký kruh. Začalo se v Áčku. Vnější otěž napnutá, přiložit na krk, vnitřní lehce odmáčknout a netahat, vnější holeň za podbřišníkem. To samé jsme provedli v céčku a poté ještě jednou v Áčku. Následně jsme z eFka změnily diagonálou směr. V Xku jsem přesedla a pomalu si ho přistavila k pravé ruce. Brnkla jsem do pravé otěže, vnější se stala vedoucí a do oblouku jsem si valacha sestavila. "Dobře princezno. A teď to pojedeš ve stehenním sedu jo?" Zatvářila jsem se ublíženě. "Ale ten mi nejde." "No právě proto." Zasmál se Jase a já přešla do stehenního sedu. "Ruce blíž k sobě, máš je skoro za jeho ušima." Dala jsem tedy ruce blíž k sedlu a snažila se držet rovnováhu a přitom si ještě pohrávat s Callim v hubě. Po prvním obvodu se přidali ještě velké kruhy Áčko a Céčko, tudíž jsem to měla ještě trochu těžší. Ale nakonec jsme to zvládli a mně se celkem zlepšila rovnováha. V klusu je stehenní sed strašný, ve cvalu se to dá, ale v klusu mi nikdy moc nešel. "Tak princezno a můžete si obcválat." Přikývla jsem a začala na dlouhé stěně vysedat, zkrátila jsem si ještě o kousek otěže a následně jsem v oblouku zasedla, vnější holeň posunula dozadu a pobídla. Grošáček radostně nacválal. "Hele v klidu kámo, jasný?!" Pohrála jsem si s otěžemi a pomocí poloviční zádrže ho donutila nehnat. Na jeden obvod jsem zůstala v pracovním sedu a pak přešla do stehenního. To samé se opakovalo i na druhou ruku. Po druhé obcválané hale jsme přešli o klusu, lehce jsem mu povolila otěž a po půlce haly jsme přešli do kroku. "Takže, budete jezdit Áčko, Céčko velký kruh s tím, že za kavaletou nacváláš a na dlouhé stěně do klusu a to samý na druhém kruhu." Řekl Jase a dal kavaletu do Xka. Po krátké pauze jsem si valáška vzala zpět na otěž a naklusala. Obklusali jsme jedu halu, abych si ho vzala pěkně na otěž. Valášek si odžvýkl a přenesl váhu dozadu a nešel po předku. Pak jsem začala s velkým kruhem v Áčku. Pomůcky opět stejné. Za kavaletou jsem zasedla a pobídla. Callatos naskočil do cvalu a trochu hnal. "Vezmi ho na kruh ve cvalu." Houkl na mě Jason, když jsme byli na dlouhé stěně. Poslechla jsem a stočila ho na kruh v céčku. Callatos hnal a kopnul do kavalety. Začala jsem s ním na kruhu pracovat. Pomocí poloviční zádrže jsem ho zpomalila a následně se mi lépe korigoval a zatáčel. Kavaletu jsme přecválali třikrát, pak nás Jase pustil do klusu na dlouhé stěně. "Když ti bude hnát, je dobré vzít ho na kruh, tam se musí navíc trochu víc podsadit a budeš ho mít lépe pod sebou.“ Řekl a já přikývla. Pak jsem Calla opětt stočila na kruh a za kavaletou jsme nacválali, tentokrát pěkně v klidu. Ještě několikrát jsme to zopakovali a následoval trénink pracovního klusu. „Vyhoď si nohy ze třmenů a hezky zkrátit klus.“ Zasedla jsem, použila poloviční zádrž a vyhodila si nohy ze třmenů. „Nežeň myšííí.“ Řekla jsem Callovi a opět si s ním trošku pohrála v hubě. „Ještě zkrátit. Přejdi do kroku a vyklusej.“ Z kroku Call vyklusal již pracovním klusem a mně se sedělo o hodně líp. Jason odendal kavaletky a hned potom zavelel. „Tak teď eF eM od stěny ke stěně.“ Pohlédla jsem do eFka. Už předním jsem si valáška začínala chystat. Sestavila jsem si ho ven a vedla ho cca do půlky haly. Tam jsem si ho přistavila k pravé ruce, aby se ohnul a jeli jsme do eMka. Tam jsem ho opět přistavila k levé ruce. „Pašák.“ Pochválila jsem valáška. „Dobrý, tak můžeš do kroku a vykrokovat. Měli jste dlouhou pauzu, tak ať ho hned nepřetáhneme.“ Řekl Jase a já s Callem přešla do kroku a povolila mu otěže. Vykrokovala jsem ho na obě ruce 2 haly a pak seskočila, vytáhla třmeny a vydali jsme se do stájí.

lia a charakter: LEVEL 3 – JÍZDA S TRENÉREM MIMO AREÁL 2/2
Vyšla jsem se Sue před stáje a zastavila vedle ní a Patrona. Ryzák napjatě stál a otáčel ušima. Charlie si nechal přehodit otěže přes hlavu a já mu mohla stáhnout třmeny a vyhoupnout se do sedla. Sue mi pokynula a já stiskla holeně, abych s dvojicí drželi krok. Oba valaši zkoumali pohledem okolí, nadšení, že vyrážejí ven. Tetička nám otevřela zadní bránu a za námi ji zavřela. Nechala jsem je předjet, aby mohli jet před námi jako první a udržovala si dostatečný odstup.
,,Dnes si mimo kroku a klusu zkusíme také cval, s Charliem to může být trochu obtížné. Musíš si ho více hlídat, aby nebyl příliš rychlý.“
,,Šššššš, uklidni se…“ zamumlala jsem k valachovi, který pohodil hlavou a poklusával.
,,Zůstaň v klidu a seď stále uvolněně. Nezkracuj si otěže, mohl by v tom pokračovat. Charakter je pouze nedočkavý, pokud za chvilku nepřestane, sesedneme a pár minut je povedeme, aby se uklidnil. Pokud přejde do pomalejšího chodu, řádně ho pochval. Naopak když sedíš na čerstvém koni, který je nervózní. Pomůže pravidelný, rovnoměrný, vydatný a dlouhý klus. Pokud bys ovšem seděla na koni, který je líný, můžeš používat střídavé pomůcky holeněmi. Nesmíš to však dělat příliš často – mohla by sis ho otupit na holeň,“ houkla ne mě Susan zepředu a mě se po chvíli konečně podařilo hnědáka uklidnit. Pokračovali jsme jako minulou hodinu – doprava po lesní cestě. Na ní jsme si také dotáhli podbřišník a odbočili obráceně – doprava podél rybníka.
,,Můžeme naklusat?“ otočila se na mě Sue na ryzákovi.
,,Jo, jasně,“ souhlasila jsem a počkala, až před námi Sue nakluše. Charlieho jsem si podržela, aby mi nenaklusal hned za nimi a až na moji pobídku. Terry zafrkal a zastříhal ušima. Klusal hezky svižně a téměř o dvacet čísel většího Patrona hravě stíhal. Rybník nedaleko nás vytvářel společně se stromy ponurou atmosféru, která nás však ještě nedostihla. Valach hezky svižně klusal a protahoval si hlavu. Sue nás po chvílích kontrolovala, jestli je všechno v pořádku. Já si sem tam přesedla.
Obklusali jsme prakticky celý rybník a Sue na mě houkla, že přecházíme do kroku. Zasedla jsem tedy do sedla, ztuhla v sedu, šla proti jeho pohybům a lehce vyvinula talk v zápěstí. Charlie ještě chvilku klusal, jak táhl za Patronem, ale když jsem přidala hlas, přešel do nepokojného kroku. Ten trochu uklidnil, teprve tehdy, když přešel do nižšího chodu i Ryzák před námi. Poplácala jsem valacha po krku a lehce si zkrátila otěže. Valach totiž začal pomalu zkracovat rámec. Sue nás znovu zkontrolovala a já si stále hlídala správný sed – být narovnaná, ovšem stále uvolněná, dívat se dopředu, nehrbit se a ruce mít, jako když držím půllitr. Charlie zafrkal a zvědavě se rozhlížel okolo.
,,Klídeeeek,“ houkla jsem na něj, když pohodil hlavou a začal poklusávat.
,,Ššššš,“ snažila jsem se hnědáka uklidnit a on po několika dalších krocích opět přešel do kroku. Před námi se objevil spadlý kmen, který částečně zasahoval na cestu. Sue se hned chopila příležitosti:
,,Pokud bys chtěla v budoucnosti v terénu skákat a nalezneš nějaký přírodní skok, vždy zkontroluj jeho okolí a odstraň větvě nebo jiné předměty, o které by se kůň mohl zranit. Vždy si skok prohlédni z místa a koukni se také na terén za překážkou,“ mrkla na mě Sue a já navedla valacha více doprava, abychom se kmenu vyhnuli. Les již hodnou chvíli řídnul a teď cesta vedla na hranici luk a polí. Ty čekali, až se konečně umoudří bláznivé počasí.
,,Zase přejdeme do klusu, ano?“ ozvala se Susan.
,,Dobře,“ kývla jsem a jemně si podržela Charlieho, následně povolila, stiskla holeně a mlaskla si. Charlie zastříhal ušima a hezky svižně vyklusal za Patronem, který se každou chvilku ozýval. Postupně jsem si valacha sbírala více na otěž. Terén začal mírně stoupat a já očekávala, co přijde.
,,Můžeme nacválat?“
,,Klidně.“
,,Drž se za mnou, ve stehenním sedu, přeci jen je to lehce do kopce. Kdyby si, ale měla problém, houkni a zasedni do pracovního, ať ho zvládneš,“ ujistila se tetička a já zasedla do pracovního klusu a počkala, až Patron před námi nacválá. Posunula jsem levou nohu – tu jsem si určila jako vnější, za podbřišník a stiskla holeně. Patron nasadil poměrně solidní tempo, i když ho Sue viditelně krotila. Charlie naskočil svým typickým stylem do kulatého cvalu, poměrně svižného a hravě udržoval tempo s Patronem. Zvedla jsem se ze sedla, kontrolovala rovnováhu a dívala se před sebe. Terry cválal s nastraženýma ušima. A Sue mě každou chviličku kontrolovala. Terry se usadil v dostatečné vzdálenosti za ryzákem a našel i správné tempo. Na vrcholku nízkého stoupání jsme byly, co nevidět.
,,Zase si ho vezmi zpět do klusu,“ ozvala se Sue a já se připravila na tu obtížnější část než nacválání. Zabořila jsem se hlouběji do sedla, ztuhla a jemně vyvinula tlak zápěstím.
,,Hou…pšššššt,“ snažila jsem se uklidnit mého rozjařeného svěřence, který po chvíli přešel do svižného klusu, takže jsem zasedla do pracovního a brala ho zpátky. To samé dělala Sue přede mnou. Bývalý policejní kůň byl stejně jako ten můj ve svém živlu.
,,Přechod do kroku!“ ozvala se Sue a já tedy ještě zesílila své pomůcky, aby valach přešel do nižšího chodu. Charlie poslechl, ale vzápětí začal poklusávat. To valach před námi přešel do dlouhého kroku.
,,Hooodný,“ poplácala jsem valacha po krku, když přešel do kroku.
,,Moc hodný,“ usmála jsem se a přenesla váhu vzad, abych mu pomohla vyrovnat rovnováhu v mír-ném svahu, který se svažoval k malému potůčku, sotva dva kroky širokému. Patron ho suveréně přešel, ale Charlie zůstal tancovat na jeho kraji. Už na Hubertu jsem si všimla, že nemá vodu zrovna v lásce. Sue na protějším břehu zastavila Patrona a než stačila dát nějakou dobrou radu, Charlie skočil z místa a udělal další dva cvalové k Patronovi, u něhož se zastavil jako by se nic nestalo. Já měla co dělat, abych se udržela v sedle.
,,Dobrá práce,“ usmála se na mě Sue. ,,S tímhle bude potřeba ještě pracovat, ale když ti to odmítne, nech ho vodu očichat a nikdy na něj nepospíchej. A jak si správně udělala při pobídce, mu povol otěž.“ Poplácala jsem valacha po krku a nechala Sue vyjet, jako první s námi hned v závěsu. Cesta se stáčela podél potůčku doprava. Nalevo stála bílá ohrada, nyní prázdná, ovšem Sue věděla, co v ní při příznivějších dnech bývá.
,,Na jaře, přes léto až do podzimu, zde bývají krávy. Jezdi okolo nich vždy krokem, nechceš přece rozčílit nějakého býka nebo jeho majitele,“ usmála se na mě tetička.
,,A k tomu cvalu. Vždy cválej různě, neměj úseky, na kterých cváláš pravidelně. Kůň by mohl vytušit, že se zde bude cválat a sám od sebe to udělat. Ten kopeček je také dobrý ke klusu, klus do kopce posiluje jeho zadní nohy a pomáhá srdci a plicím.“
Potůček se znovu stáčel přes cestu, tentokrát tu však byl kamenný můstek, který se dal bez potíží přejít.
,,Je dobré také dělat v terénu následně nějaké jízdárenské cviky, například ustupování na holeň. Můžou ti pomoc při obtížných situacích.“ Sue se na chvilku odmlčela.
,,Můžeme naklusat?“
,,Jo,“ kývla jsem a opět si hnědáka podržela. A teprve když ryzák naklusal, stiskla jsem holeně. A začala vysedat. Terry už se naštěstí zklidnil po bláznivém překonání potoka a klusal uvolněně. Po chvilce dala opět Sue povel do kroku a obě jsme pozdravili rodinku na procházce.
,,Zdrav vždycky, i když nemáš náladu, nejde jen o slušnost, ale spousta lidí si myslí, že se jim chce jezdec nadřadit. Nikdy je nepředjížděj v rychlejším chodu, spousta lidí se koní bojí. Zdrav i jezdce a i k těm se přibližuj pouze v kroku a zeptej se daného jezdce, jestli ho můžeš předjet a zda mu to nevadí. Pokud, ale uvidíš cválající skupinu, může koni pomoct se od ní otočit, aby ji neviděl a nerozptylovala ho. Pokud v té skupině jezdíš, měli by být dopřednější koně vepředu a stabilnější koně za nimi – na silnici by měl být první i poslední kůň klidný a velice dobře ovladatelný,“ Sue kývla hlavou na silnici, která se rozprostírala před námi. ,,Teď chvilku pojedeme první, za sebou. Pokud budeš jezdit sama, vem si reflexní vestu. Na některých silnicích se dá jezdit vedle sebe, ale to jen v málo případech.
,,Natoč si ho lehce doleva, aby ti neuhnul do silnice. Je to podobné jako na kruhu, jen si koně hlídáš otěžemi, aby ti tam nezabočil.“ Poslechla jsem a jemně si přitlačila levou holeň. A pohlídala si ho zbytkem pomůcek.
,,Vidíš ten pás?“ Sue ukázala na travnatý pás u silnice. ,,Spoustu jezdců svádí ke cvalu, ale nikdy to nedělej. Mohou tam být díry, příkopy a odpadky, o něž by se mohl poranit. A kdyby uskočil, mohl by na asfaltu uklouznout nebo svého jezdce shodit. Zvlášť kdyby si jela na lekavém koni, ten může uskočit od samotného projíždějícího auta, jako každý jiný kůň. Když to víš, předvídej jeho reakci.“
Ještě chvilku jsme jeli po naštěstí prázdné silnici a Sue za chvíli dala pokyn na odbočování do leva. Zkontrolovaly jsme jestli nic nejede a odbočili na polní cestu.
,,Kdyby jelo auto, jsme povinni dát napřaženou rukou na určitou stranu, že odbočujeme. Stejně tak bychom se měli držet ve skupině za sebou, proto je dobré chodit ven s takovými koňmi, kteří mají přibližně stejně dlouhý krok či je ten s kratším krokem aktivnější a nedělá mu problém držet tempo,“ poučila mě Sue a oba valaši pod námi ztuhli, když se objevili výběhy akademie. Okolo nich jsme projeli a společně přešli silnici k hlavní bráně. Tu Sue otevřela a já stiskla holeně a pobídla hnědáka, který bez problému prošel bránou.

raven+ikaros: Se Sue jsem byla dneska domluvená, že mě vezme na lonž a trochu zapracujeme na mé rovnováze v sedle. Ve smluvenou dobu jsme s Ikarem stáli před halou, Sue akorát přicházela.
"Ahoj, vy dva," pozdravila nás.
"Ahoj Sue," mrkla jsem na trenérku.
"Po dlouhé době zase v sedle?" usmála se na mě. Přikývla jsem.
"Ano, včera jsem byla sama na jízdárně a bylo to děsný," zasmála jsem se. "Potřebuju si zlepšit sed, chci se tím radši zaobírat teď, a ne potom," koukla jsem po Ikarovi. Připadalo mi trochu trapný mít ještě teď lekce na lonži, na druhou stranu i lonž má své kouzlo.

"Dveře!" zavolala Sue. V hale nikdo nebyl, takže otevřela dveře, nechala nás vejít a zavřela za námi.
"Tak dotáhni, opracuj a pak se na to podíváme," usmála se. Přikývla jsem, dotáhla sedlo a povolila si třmeny. Vyhoupla jsem se do sedla, srovnala si nohy, otěže a pobídla Ikara do kroku. Napojili jsme se na stěnu. První obvod jsem se soustředila na to, abych šla s pohybem koně, na nohy, ruce, rovná záda. Od pasu nahoru vytažená, pohled upřený dopředu. Holeně v lehkém kontaktu s koněm, špičky nahoru a ke koni, ruce se neválí po krku a palce přidržují otěže. Jakmile jsem se do toho dostala, soustředila jsem se na vyjíždění rohů. Před rohem víc našlápnout vnitřní třmen, natočit se ramenem, lehce brnknout do vnitřní otěže a vnější holeň přesunout za podbřišník.
Po třech obvodech na obě ruce jsem si zkrátila otěže a naklusali jsme.
"Ještě obvod na každou ruku ve cvalu," zavolala na mě Sue. Ikaros mi nabídl přilnutí, ještě trochu jsem si pokrátila otěže a přesunula vnější holeň na podbřišník. Lehce jsem mlaskla a nacválali jsme. Opět jsem se nadlehčila v sedle, prostě pořád preferuji lehký cval.

Po opracování si nás Sue zavolala k sobě. Připnula k udidlu lonž a řekla mi, abych svázala otěže a nechala je na pokoji. Ušklíbla jsem se - to by mi šlo
"Začneme v kroku, dáme si nějaká cvičení, pak to bude hlavně klus a cval," informovala mě.
Pobídla jsem Ikara na kruh, přestala si všímat všeho, vnímala jsem jen koně pod sebou.
"Ruce nahoru a vytáhni se co nejvíc můžeš. Nohy se nesmí hnout."
Zvedla jsem ruce nad hlavu, asi jako když děti cvičí trhání jablíček. Snažila jsem se udržet nohy ve stejné pozici. V kroku to bylo jednoduché. Relativně.
"Zapomněla jsem," ozvala se Sue, "třmeny přehoď přes sebe a jedeme bez nich."
Vytáhla jsem tedy špičky ze třmenů a samotné třmeny si přehodila křížem před sebou.
"Drž nohy pořád tak, jako bys měla třmeny a znovu se vytáhni nahoru."
Tentokrát to bylo těžší, nemohla jsem se zapřít do třmenů a holeně mi ulítly dozadu. Hned jsem je sice srovnala, ale stejně.
Postupně jsem upažovala, rozpažovala, otáčela se za dlaní, kterou jsem měla položenou na Rosíkově zádi, dotýkala se palců u nohou.

Změnili jsme ruku, na kterou Ikaros šel a naklusali jsme. Sue mě nejprve nechala zvykat si na klus bez třmenů. Vlastně jsem zpočátku jen seděla v sedle a procvičovala tak pracovní klus. Pak jsem upažila, to byla docela sranda, protože udržet rovnováhu není žádný med Musela jsem se pořádně držet koleny a vůbec nohama, abych se udržela v sedle.
"Zkus vysedávat!" houkla na mě Sue. Zatrnulo mi. Nemám třmeny, tak jak mám vysedávat?
"Šup, pěkně nahoru a dolů!" smála se trenérka. Zatnula jsem zuby, kolena opřela víc do sedla a zkusila se nadzvednout. Musela jsem se chytit sedla, abych neslítla.
"Skoro," pochválila mě Sue. "Znova, přidržuj se teda sedla, ale ne, že se budeš zvedat přes ruce! Musí to jít od nohou!"
Jasně, že nohy jsou základ jsem slyšela asi milionkrát Znova jsem se zkusila zvednout, asi to je jenom o praxi a o kondičce.
"Zkus se zvednout a vydržet půl kola v lehkém sedu!"
Ono se to řekne, ale hůř udělá. Zvedla jsem se, snažila se nepředklánět ani se neopírat o ruce, ale vydržela jsem to sotva pár kroků.
"Nevadí," mávla rukou Sue. "Krok!"
Přešli jsme do kroku, podle příkazů jsem si uvolnila nohy a nakopla třmeny. Znovu jsme změnili ruku a po kolečku opět naklusali. Tentokrát jsme opakovali stejná cvičení jako předtím v kroku - upažit, otočit se, rozpažit. Se třmeny mi šli cviky mnohem líp, i když velkou roli podle mě hrál pocit "jo mám třmeny!"

Jako poslední jsme nacválali. Sue mi nechala třmeny, zato jsem musela zůstat sedět v pracovním a mít ruce v bok. Na lonži jsem se cítila bezpečněji, Sue zavelela Hop! a Ikaros naskočil. Trhlo to se mnou, zůstala jsem sedět v sedle a vžívala se do pohybu koně. Pak jsem dala ruce v bok, rozpažila a zase v bok.

Necválali jsme dlouho, už teď necítím nohy. Chvilku jsme vyklusávali, opět jsem zkusila bez třmenů. V kroku mi Sue navrhla, jestli si nechci zkusit na Ikara sednout bez sedla. Nadšeně jsem souhlasila, stejně nám do konce tréninku zbývá jen chvilka a tohle je jako třešnička na dortu!
Seskočila jsem ze sedla a rozepnula podbřišník.
"Sedlo polož na tribunu a přines támhletu stoličku," ukázala Sue rukou. Položila jsem tedy sedlo na hrazení u tribuny a přitáhla stoličku, ze které budu nasedat. Naštěstí jsem si zvykla, že se na koně musím vytáhnout, ne spoléhat na třmeny, takže se mi podařilo nasednout napotřetí
Bez sedla to byl úplně jiný pocit. Na jednu stranu je sedlo měkčí, takhle cítím snad každou kost, kterou mám pod sebou.
"Boží pocit," vydechla jsem.
"Nohy máš stejně jako v sedle," upozornila mě Sue. Rychle jsem si svoje natažené nohy srovnala.
"Zkusíme naklusat? Jen půl jízdárny."
"Můžeme," souhlasila Sue. "Ale pořádně se drž," napomenula mě, asi si pamatuje moje pády
Trenérka si nás nechala na lonži. Klus bez sedla se mi zdál mnohem příjemnější, protože tolik nevyhazoval. Snažila jsem se držet se nohama, ale pro jistotu jsem v obou pěstech svírala hřívu. Půl jízdárny uběhlo jako vteřina, zase jsme přešli do kroku. Byla jsem jako učarovaná, tohle je fakt něco.

Měla jsem jízdu bez sedla místo krokování, Sue s námi obcházela jízdárnu a já si připadala jak na pouti Vůbec se mi nechtělo dolů, ale náš čas skončil. Sesedla jsem, popleskala valáška po krku a rozvázala otěže. Rozepnula jsem nánosník, sedlo jsem mu jen položila na hřbet, aby si ho odnesl do boxu Rozloučila jsem se Sue, poděkovala jí a vydala se i s valáškem (jako by to šlo bez něj ) do stájí.

sophie + shakespeare: LEVEL 3, JÍZDA S TRENÉREM MIMO AREÁL, POUZE KROK A KLUS
Sešly jsme se se Sue na dvoře, já samozřejmě s Shakespearem, trenérka si vzala na vyjížďku vysokého grošáka Tarota.
"Tak to bychom měly, jsme tu obě včas Mobil, kopyťák, provázek máš?," zeptala se.
"Mám."
"Dobře. Mobil je naprostá nutnost vždy, plně nabitý a vždy u tebe v kapse, kdybys ho měla třeba v brašně na koni a kůň ti utekl, nebude mít ani koně, ale ani ten mobil, abys nám dala vedět, zavolala ambulanci nebo cokoliv. Kopyťák asi nebude díky botičkám potřeba, ale nikdy nevíš. Provázkem můžeš dost věcí spravit, nebo aspoň provizorně svázat, takže se taky vždycky hodí. V sedlovně je čip k zadní bráně, může si ho kdykoliv půjčit a nezapomeň ho vždycky vrátit zpátky. Pojedeme na kratší procházku, jenom menší obvod podél lesa a lesem, vrátíme se právě zadní bránou. Tak, můžeme?"
"Můžeme," odpověděla jsem stáhla jsem třmeny, dotáhla jsem a nasedla. Speare byl trošku nastražený, ne úplně napnutý, ale uvolněný a v klidu taky nebyl. Pohladila jsem ho po krku, uvolnila se v sedle, ale narovnaná a připravená na skoro cokoliv
Sue taky nasedla a vyrazily jsme k hlavní bráně. Ta byla otevřená, takže jsme rovnou vyjely, ale místo toho, abychom přešly silnici a šly k výběhům, odbočily jsme doprava, podél silnice.
"Na silnici vždycky chodíme vpravo, stejně jako auta. Zůstaň při kraji a vždycky bys měla mít reflexní něco, aby tě auta viděla. My nemáme, ale je světlo a stejně za chvíli uhneme do lesa. Shakespeare v pohodě? Když ty budeš držet hezky správný sed, ale budeš uvolněná, tak toho nebude moc řešit, navíc Tarota jen tak něco nevyleká, takže si bude brát příklad.," říkala nám dozadu Sue a grošák si odfrknul na souhlas.
"Taky si pomaluj zkracuj otěže, nemusíš je mít úplně napnuté, ale určitě měj kontakt."
Pírek zatím šel celkem v klidu, koukal na svět, ale ujišťoval se pohledy na koně před ním a jinak šlapal hezky. Pohladila jsem ho po krku a pomalu si začala nabírat otěž.
Za chvíli jsme opravdu odbočily doprava na lesní cestu. Sue se čas od času otočila nazpátek, aby nás zkontrolovala, občas mi opravila pozici nohou nebo mi připomněla, ať se narovnám. V lese bylo najednou mnohem víc podnětu a poteniconálně děsivejch příšer, takže Speare byl na pozoru a občas si pofrknul, případně sebou škubnul, když se nahoře na stromě hnula veverka nebo pták. Většinou ale stačilo na něj promluvit, říct mu, že se nic neděje a trochu se uvolnil.
Dorazily jsme na pěknou rovnou cestu a Sue se na nás otočila, jestli se cítíme na klus.
"Já jo a Pírek to určitě zvládne ," odpověděla jsem a tak jsme tedy klusali. Grošák naklusal první a pak jsem pobídla, stačilo lehounce a Shakespeare přešel do svého krásného hladkého klusu. Začala jsem vysedat a dávala jsem pozor na okolí, abych případně čekala nějaké úskoky, ale valášek se teď už spíš soustředil na práci a moc po ničem nečuměl. Chválila jsem ho a po chvíli jsem si vzpomněla, že bych mohla přesednout, při rovné jízdě v terénu se na ruce nehraje
Cesta se začala rozdělovat, odbočily jsme doprava a Sue zvedla ruku na znamení, že zpomalujeme. Ztuhla jsem tedy v pohybu, přidržela otěže a zpomalili jsme do kroku, Tarot před námi brzy brzdil taky.
"Tak to bychom měli zvládnuté, co?," otočila se na nás blondýnka a řekla, ať mu trochu povolím otěže, jako odměnu.
Povolila jsem a chvilku jsem si jenom užívala jízdu, se správným sedem, ale tak vyjížďkovsky, lesy jsou tu vážně pěkné a já taky ráda fotím, takže jsem koukala po světle a stínech. A v ten moment pode mnou zvíře škublo a uskočilo do strany, s vykuleným pohledem směrem k zajíci, který se z nějakého důvodu zatoulal až do lesa a koukal na nás stejně vyplašeně z roští. Tarot se Sue se jenom otočili, co se jako děje a já si mezitím pořádně dosedla do sedla, trochu mě to vyhodilo doprava.
"V klidů, hóu, to nic, to je jenom zajíc a bojí se tě určitě víc než ty jeho, strašpytle," klidnila jsem Pírka a hladila ho po krku na uklidněnou. Taky si všiml, že valach před námi nic neřeší, takže se trochu uvolnil a já si mohla zpátky srovnat třmeny a potvrdit Sue, že jsem v pořádku
"Aspoň máš dobrodrůžo na povídání u večeře," usmála se Sue a pokračovali jsme krokem dál, tentokrát jsem dávala víc pozor zase na okolí a koně, než hezké místo na focení
Po krokové části jsme zase na chvíli naklusali a už jsem si všimla, že se stáčíme doprava, tudíž zpět na Florestu. Nakonec jsme krokovali, zase na volnější otěži, aby trošku chladli a protáhli se. Spearek už se vyvaroval všech plašení, asi pochopil, že bych ho před nebezpečím varovala a taky si snad bral příklad z klidného Tarota. Celkem nám vyjížďka trvala asi hodinu a čtvrt, brzy už jsme viděli naší cvalovku a zadní bránu, kterou Sue čipem otevřela. Dojely jsme na dvůr, sesedly, já povolila podbřišník s nánosníkem, vytáhla třmeny a byla ráda, že jsem zase na bezpečné zemi
Poděkovala jsem Sue za vyjížďku, trenérka se ještě optala, jestli jsem vážně v pohodě a podotkla, že nám to šlo překvapivě klidně a dobře.
"Tak už se běžte vyčistit a odpočívat, dáme si to ještě tenhle týden jednou, zase někam jinam," rozloučila se a šly jsme se každá postarat o svého koně. Až bude Shakespeare ochotnej se mnou jezdit na vyjížďky sám a v klidu, tak vezmu foťák a určitě se do toho hezkého lesa vrátím

sophie + shakespeare: LEVEL 3, 2. vyjížďka do terénu, krok, klus, cval za odměnu
Vyjely jsme tentokrát zadní bránou a pokračovaly podél pole, jako při honu. Shakespeare všechno pozoroval, ale celkem klidný, zatím jsem ho měla na víceméně volné otěži. Karamel před námi šel klidně, Sue ho občas lehce pobídla tušírkou, natahoval se po trávě, jak to má ve zvyku
Začaly jsme si se Sue povídat, jak si zatím akademii užívám a jak se s Shakespearem sbližujeme. Vyprávěla jsem jí o jeho citlivosti a jemnosti v kruhovce při komunikaci, jak se krásně napojuje a dává pozor, možná občas až moc, a je opatrnej, aby něco neudělal špatně Taky jsem jí říkala, jak už je lepší se zadníma nohama, trenérka mi potvrdila, že už mi asi víc věří a připomněla mi, že bych se měla narovnat. Srovnala jsem si záda, zkontrolovala si zbytek sedu a chválila počasí, konečně aspoň trochu chvílemi svítí slunce, hurá
Za chvíli jsme pomalu vjížděly do lesa, ale jely jsme zatím pro krásné cestě podél okraje, louku jsme měly pořád po pravé ruce. Sue se zeptala, jestli můžeme klusat, takže jsem si trošku sebrala otěže a když Karamel naklusal, naklusali jsme taky. Zase jsem si dávala pozor na vysedání a hlavně na okolí, ale Pírek měl hlavu dole a byl v pracovním, soustředěném módu. Je pravda, že tudy jsme jeli během honu, takže to tu asi zná, ale stejně budu radši ostražitá, nechci nikam letět kvůli dalšímu zajíci nebo veverce
Po chvíli klusání a jedné výměně vysedací nohy jsme přešly zpět do kroku a obě jsme synchronně chválily To už přichází s koněma, člověk pak chválí i kamarády, když třeba hezky uhnou z cesty Zasmály jsme se a povídaly si dál o všem možném. Zůstaly jsme při okraji lesa celkem chvíli, ale potom jsme odbočily doleva do lesa, po cestě, kterou jsme myslím při honu minuli. Cesta to byla pěkná a za chvíli zase celkem rovná a ne moc zatáčecí, takže jsme znovu na chvíli naklusaly. Obcházely jsme jakési kolečko a po cestě jsme si vyzkoušely i mírné kopce, když jsme šly dolů, nechali jsme to na vyřešení koním, nerušily je a lehce se zaklonily. Do kopce se zvedáme do lehkého sedu a případně se chytáme za hřívu, abychom nerušily v hubě. Sue nás také naschvál vedla jednou menší pěšinkou kolem stromů, takže jsme si dali takový malý slalom, hezky na ohýbání. Přesouvala jsem lehce váhu, vnější holeň vždy trochu za podbřišníkem, abych si podržela záď, vnější vytlačuje, což nebylo moc potřeba, Speare dával pozor, jestli mě o stromy nebere. Hlavu jsem mu vedla jenom lehce, spíš jsem to zase nechala na neck-reiningu, kterej ho opravdu chci naučit. Prošli jsme stromy hezky, trenérka nás dozadu sledovala a pochválila, jenom mi znovu připomněla koukat dopředu a narovnat se.
Pomalu jsme se vracely zpátky na cestu podél lesa, tentokrát dál a vlastně nazpátek do akademie, ačkoliv to je ještě celkem pěknej kus cesty. Sue nás po chvíli pobídla do klusu a zeptala se, jestli chceme cválat. Valášek vypadal, že se dneska nečekaně děsit nebude, takže jsem souhlasila a po chvíli jsme přešli do lehkého cvalu. Karamel byl pomajelší než my, takže jsem musela trochu brzdit a cval spíš sbírat, ale hezky jsme si zacválaly a potom pomalu přešly zpátky do kroku. Moc jsem hnědáka chválila a povolila jsem otěže. Po cestě domů po něčem v křoví kouknul, ale opravdu jenom kouknul a pohlazení a “šš, to nic” stačilo na uklidnění, byla jsem s ním moc spokojená. Hlídala jsem si sed, ale taky jsem si teď vyjížďku pořádně užívala, to se mi asi o samotě nějakou dobu nestane, to asi bude víc na pozoru. Překvapivě brzy jsme už viděli bránu Floresty a skoro dvě hodiny utekly jako voda

sarah a venuše: LEVEL 3, JÍZDA S TRENÉREM MIMO AREÁL 1/2
Mlaskla jsem na Veny a vyšla z boxu ven, se Sue jsme měli sraz před stájí. Sue už tam na nás čekala, měla nasedlanou krásnou Notou.
,, Ahoj" pozdravila jsem trenérku s úsměvem a zastavila Ven vedle nich. Klsiny se navzájem začaly ,,očuchávat".
,, Ahoj, máš vše?" zeptala se Sue a pohladila hnědku po krku.
,, Měla bych. Mobil mám v kapse,kovový štítek má Ven na sedle, háček na kopty a provázek taky mám." usmála jsem se na blondýnku.
,, Dobrá, tak tedy do sedel" zasmála se Sue a sama se vyhoupla do sedla Noty. Následovala jsem jejího příkladu a stáhla třmeny, poté se švihem dostala do sedla. Pohladila jsem klisnu pod sebou a koukla na Sue.
,, Tak, můžeme jet," usmála se a pak ještě dodala ,, a jinak, víš, na co máš ten provázek" zeptala se mě Sue a pobídla Notu do kroku. Ani jsem nemusela stisknout holeně a Ven se rozešla. Zastavila jsem ji a rozešla jsem ji znovu, tentokrát na mou pobídku, přece si nemůže vyjít kamkoliv se jí zachce a kdychce . Měli jsme delší nohy a tak jsme po malinkaté chvíli Sue došli.
,, No, na rychlé spravení vybavení, které se přetrhne. Například třmenový řemen“ odpověděla jsem. Sue kývla, takže jsem asi odpověděla správně.
,, Neflákej se“ zasmála se trenérka a já jsem zrudla a rychle spravila můj sed, který byl teďka skoro katastrofický .
,, Tak je to dobře“ usmála se trenérka a zastavila před hlavní branou, vytáhla čip a bránu nám otevřela. Následně i bránu zavřela a mohli jsme vyjet. Sue s Notou jeli první, my za nimi.
,, Tady se zařad vedle mě. Pojedeme vedle sebe, auta, která nás budou míjet, aspoň zpomalí“ usmála se Sue. Já jsem tedy Ven pomocí holení, sedu i otěží navedla vedle Noty.
,, Už si pomalu zkracuj. A víc si mysli na lokty u těla“ řekla mi trenérka a sama začala pomalu Notu brát na otěž. Centimetr po centimetru jsem si začala zkracovat, přičemž jsem si jemně pohrávala. Zatočili jsme na polňačku a jeli jsme podél aleje stromů.
,, Sar, dívej se více dopředu a né na zem“ připomněla mi Sue a já se ihned opravila. Chvíli jsme ještě jeli krokem, přičemž jsme si se Sue povídali. Po chvíli jsme vjeli do krásného lesa. Hned na mě dýchla příjemná atmosféra a vůně lesa. Pohladila jsem Ven a usmála se na Sue.
,, Naklušem, připravená?“ zeptala se trenérka. Nadechla jsem se a dala pramínek vlasů za ucho.
,, Jasně“ odpověděla jsem a usmála se.
,, Dobrá, v klusu vysedej a nenech Ven se rozběhnout. Přinejhorším ji vezmi na malý kruh nebo na mě houkni“ řekla trenérka a následně pobídla Notku ke klusu. Já stiskla holeně a mlaskla. Ven okamžitě naskočila do klusu a já ji musela docela dost brát zpět.
,, Prošlápni paty a dej lokty k tělu“ připomněla mi trenérka, která na mě koukala ze sedla hnědky. Pokrčila jsem tedy lokty, prošlápla paty a jemně si pohrávala.
,, Dobře, přejdem do kroku“ usmála se trenérka. Já jsem tedy zasedla, ztuhla v kříži, vcucla břicho a jemně stiskla otěže. Ven po chvíli přešla do kroku, kdy jsem ji moc pochválila. Sue hned po nás taky přešla do kroku a pochválila svou hnědku.
,, Teď půjdeme do kopečka, takže se zvedni do stehenního sedu“ ozvala se trenérka a sama se vedla do třmenů.
,, Jasan“ usmála jsem se a napodobila Sue. Nebyl to velikej kopeček, za chvíli jsme ho vyšli. Pohladila jsem Ven a Sue už se na nás otočila.
,,Ještě naklušeme, bude to za chvíli i do kopce, takže se opět zvedneš ve třmenech. Nezapomeň na prošláplí paty a dívat se dopředu“ ozvala se Sue a pochvíli naklusala. Stiskla jsem holeně a s Ven jsme vyklusali za trenérkou. Tentokrát už Ven tolik nepádila a jakmile jsme začali klusat do kopce, stoupla jsem si do třmenů a pérovala v kotnících.
,, Trošku si ji zkrať“ řekla Sue a já si teda klisna trochu zkrátila, byla pravda, že otěže byli trochu prověšené. Užívala jsem si klus na nádherné hnědce, krásnou krajinou a s fajn človíčkem (tím myslím Sue ) .
,, A krook“ zavelela trenérka a počkala ž přejdeme do kroku já a Veny. Po nás přešli do kroku i oni.
,, Teď půjdeme delší dobu z kopečka, takže se mírně zakloň. A ještě otěže nepovoluj“ řekla Sue a tak jsem chvíli šli tím kouzelným lesem. Se Sue jsme si povídali o Florestě, koních a o tom, jak se nám s Ven daří a co máme potrénovat.
,, Koukej“ řekla na jednou Sue, zastavila a někam ukázala. Též jsem Veny zastavila a koukla se směrem, kam trenérka ukazovala. Na tváři se mi rozlil úsměv, stáli tam dva koloušci se srnkou, kteří ale, jakmile si nás všimli, zmizeli hlouběji do lesa. Vypadá to, že už přichází jaro.
,, Ti byli krásní“ řekla jsem a zasnila se, podrbkala Venuši.
,, Neboj, ty si nejkrásnější a nejlepší“ špitla jsem Veny, aby se náhodou neurazila . Teď už jsme nešli z kopce, ale na pěkné rovince.
,, Můžem naklusat“ optala se Sue. Kývla jsem a zároveň jsme se Sue pobídli koníky do klusu.
,, Tento úsek budeme klusat nejdéle, takže si jednou začas přesedni.“
,, Dobrá, spolehněte se kapitáne“ zasmála jsem se společně se Sue. Klus jsme si užívali, jak my tak i koně. Kochali jsem se krajinou a občas v klusu pohladily kobylky. Občas jsem přesedla, jak mi Sue doporučila. Jemně jsem si pohrávala, občas připobídla holení.
,, Přejdem do kroku“ řekla trenérka. Přešli jsme tedy s Veny do kroku.
, Teď ji už můžeš otěže povolit, ale měj pořád kontakt z hubou. A tak za deset minutek budeme na Florestě“ usmála se trenérka, přičemž jsme se zase zapovídali.
,, No a na závěr nějaký ty rady a tipy.“ Usmála se Susan a pohladila Notu.
,, Takže, když například budete cválat více jezdců ve skupině, jaký koně podle tebe budou v přední části skupiny. Ti rychlejší a vznětlivější nebo ti spolehlivější a klidnější?“ zeptala se Sue a já se zamyslela.
,, Hmm, asi ti vznětlivější a rychlejší“ odpověděla jsem.
,, Správně. A čím by si například zklidnila nervózního a čerstvého koně?“ zeptala se teď trenérka.
,, Nevím, dlouhým cvalem?“ odpověděla jsem nejistě.
,, No ne, spíše dlouhým, rovnoměrným a pravidelným klusem“ řekla Sue.
,, A netuhni a nezkracuj otěže, když se blížíte k nějakému předmětu, jakého se kůn bojí“ řekla Sue a zatočili jsme na silnici, kde ale většinou nikdo nejezdil.
,, A taky se nediv, že když pojedeš na zahozené otěži a nebudeš věnovat pozornost koni a okolí, tak se něco semele“ pověděla Sue a ukázala na Florestu, kterou už jsme viděli. Vypadala krásně, elegantně. Po chvíli jsme dojeli na akademii, Sue otevřela čipem bránu. Vjeli jsme s koňmi před stáj, kde jsme sesedli, zatáhli třmeny a povolili podbřišáky a nánosníky.
,, Nezapomeň Ven nechat, dokud neuschne v boxe“ připomněla mi ještě Sue a pak jsme se rozloučili.
,, Díky za vyjížďku“ poděkovala jsem a zamířila s Veny do boxu.

lia a charakter: LEVEL 4 – 1/1 TAJEMSTVÍ POLOVIČNÍ ZÁDRŽE
Usmála jsem se na Sue a zavedla valáška dovnitř. Blondýnka za námi zavřela dveře, zatímco jsem já přehodila otěže přes hlavu, stáhla třmeny a vyhoupla se do sedla.
,,Opět, klasika, nejdříve si hezky okrokuj, poté oklusej…“ kývla na mě Sue. Stiskla jsem holeně a zamlaskala. Hnědák zastříhal ušima a vykročil svižným krokem. Přitlačila jsem levou holeň, pravou přesunula za podbřišník, levé rameno lehce natočila dozadu, levou otěž nabídla, vnitřní nechala přiloženou. Charlie zamířil na stěnu. V rozích jsem si s ním pohrála, sem tam brnkla do vnitřní otěže. O něco méně do té vnější. Valach ochotně pokračoval po obvodech. ,,Trochu více si pokrč lokty…“ opravila mě Sue. Splnila jsem tedy její radu a navedla si hnědáka na diagonálu. Zapracovala jsem hned v dalším rohu a pokračovala k dalšímu. ,,Změň si obloukem směr a při dojezdu naklusej,“ kývla na mě blondýnka po pár obvodech. Poslechla jsem a pomocí holení, těžiště a otěží jsem si ho otočila přes středem krátké stěny na dlouhou. Charlie hezky ochotně spolupracoval a já se tiše modlila, ať mi nevyletí, jakmile stisknu holeně. Hnědák ale naklusal spořádaně a hezky aktivně hned od začátku.
,,Jak už tušíš, budeme se bavit o poloviční zádrži. Není to jízdárenský cvik, jako třeba velký kruh nebo od stěny ke stěně. Trošku ho zpomal… Ano… ještě trošku, v tom rohu si mohla více přitlačit tu vnitřní holeň. Tak, teď to bylo správně… Poloviční zádrž složí buď k plynulejším přechodů, zkrácení nebo regulování ruchu v daném chodu, upozornění koně před nějakou změnou – cvikem a dosažení nebo zlepšení shromáždění. Asi si říkáš k čemu ti to je, když ani nevíš, jak ji udělat… Nejdříve si musíš koně napobízet více dopředu, pod těžiště, abys ho více shromáždila. Kdybys totiž pouze ztuhla v sedu, který je dalším bodem poloviční zádrže, kůň by ti mohl spadnout na předek. Jak už jsem zmínila, dalším bodem je sed. Musíš napnout kříž, jakoby ztuhnout, ovšem ne zase moc! Poslední na řadě jsou ruce, ty netahají zpět ani nenabízí otěž. Ovšem ty rozhodují o tom, co kůň udělá. Když chceš změnit chod, vydržíš, dokud nepřejde do nižšího rohu. Změň si diagonálně směr!“ poslechla jsem a otočila hnědáka na diagonáu. ,, Kdybys chtěla změnit ruch, počkáš dokud ho koník lehce nezměníš a pak ho pobídneš, aby v tomto chodu vydržel. Pokud ho chceš prodloužit, koníka si vypobízíš vpřed a dáš mu trochu více volnosti ohledně otěží, aby si mohl natáhnout krk. Kdybys z poloviční zádrže, chtěla udělat celou, vytrváš na všech pomůckách, dokud koník nepřejde do nižšího chodu. Chápeš všechno?“ Přikývnula jsem a přitlačila vnitřní holeň a vnější posunula za podbřišník, aby mi hnědák hezky vyšel roh. Zatímco mi Sue vykládala ohledně zádrže, oklusala jsem si hnědáka a blondýnka mi dala povel k velkému kruhu. Přitlačila jsem tedy vnitřní holeň, vnější posunula za podbřišník, vnitřní rameno posunula dozadu, vnitřní otěž nabídla vnější. Sue nás nechala po jednom kruhu jít rovně a zopakovat si ho na druhé krátké stěně. ,,Trošku víc přitlač tu vnitřní holeň a začni si ho více sbírat na otěž. V X kruhy změnit!“ V X jsem tedy prohodila pomůcky, přesedla si a zamířila s valáškem na druhou stranu. Sem tam jsem si brnkla do vnitřní otěže, o něco méně častěji do té vnější. ,,Přímo!“ Hnědák mi zareagoval na pomůcky a šikovně vyšel roh. ,,Na konci dlouhé stěny obloukem změnit směr! A hned na krátké stěně velký kruh!“ Při dojezdu na stěnu jsem si přesedla a jak Sue říkala, navedla jsem si hnědáka na velký kruh. ,,Přímo!“ poručila Sue po dvou kruzích. ,,Přechod do kroku a v dalším bodu si naklusej!“ Zabořila jsem se tedy hlouběji do sedla a stiskla v rukou otěže. Hnědák udělal ještě jeden, dva kroky navíc, ale hezky mi přešel do kroku, v němž jsem si ho podržela holení, které jsem v dalším bodě stiskla a zamlaskala. Hnědák aktivně vyklusal vpřed, hezky mi nabídl přilnutí a já si postupně zkracovala otěže.
,,Tak… Pracovním klusem vchod.“ Zasedla jsem tedy do sedla, ztuhla v sedu, jakmile Charlie lehce zpomalil, pobídla jsem ho. Hnědák zastříhal ušima a pokračoval vpřed.
,,Příště ho můžeš vzít o něco méně zpátky, vím, že odhadnout to je ze začátku složité, zvlášť u něj. Lehký klus!“ Mrkla jsem se tedy na nohosled, podle něj začala vysedat a stiskla holeně. Charlie nabral opět zpět ztracené tempo. ,,Velký kruh!“ Přitlačila jsem tedy v daném okamžiku vnitřní holeň, pomohla si ostatními pomůckami a hnědák se nenechal dvakrát pobízet. Ochotně pokračoval na velký kruh. ,,Přímo, přechod do kroku…“ zaúkolovávala mě Sue. Valach pokračoval po stěně a za rohem hezky na můj povel přešel do kroku. ,,Diagonálně změnit směr, při dojezdu lehkým klusem vchod.“ Jak Sue řekla, zatočila jsem si valacha na diagonálu a při dojezdu stiskla holeně. Charlie vyklusal aktivně, až příliš aktivně. ,,Hezky si ho zpomal v pracovním, právě tou zádrží, pak začni opět vysedat.“ zasedla jsem tedy do sedla společně s pobídkou holení, ztuhla v sedu. Hnědák začal nepatrně zpomalovat. ,,Pokračuj! Časem na to přijdeš na kloub,“ povzbuzovala mě Sue a já tedy pokračovala. Jakmile Charlie nabral dobré tempo, pobídla jsem ho jemně vpřed a začala vysedat, tím tempem, jakým jsem chtěla. Charlie se mi po pár krocích přizpůsobil. Ještě jsme pokračovali tímto způsobem, většinou šlo o zpomalování, ovšem přišel čas i na prodloužení, z kterého jsem ho měla problém dostat zpět do normálního klusu. Dnes nenadešla žádná cvalová práce. Pouze klusová s pravidelnými změnami směru, ať už diagonálně, obloukem, v kruhu či kruhy změnit. Sem tam se vecpal nějaký jízdárenský cvik, ovšem pracovali jsme na polovičních zádržích. Ke konci hodiny jsem toho měla, stejně jako Charlie dost. Ten se vztekal při každé změně ruchu, do toho pomalejšího.
,,Přejdi do kroku a nech mu vytáhnout otěže,“ kývla Sue. ,,A hodně ho pochval, na přechodech je s ním obecně potřeba více zapracovat. Charlie zafrkal a vytáhl si krk dopředu.
,,Šikula,“ poplácala jsem ho po krku a obešla s ním dva obvody, pak jsme spolu zastavili u dveří. Já seskočila ze sedla, vytáhla třmeny, povolila podbřišník s nánosníkem, dala hnědáčkovi pamlsek, poděkovala Sue za trénink, přehodila otěže přes hlavu a vyvedla valacha z haly.

lia a charakter: LEVEL 4 – 1/2 PRVNÍ SKÁKÁNÍ
OMLOUVÁM SE ZA ČAS (MAIL)
Usmála jsem se na Sue a zavedla hnědáka do haly, přehodila mu otěže přes hlavu, levou nohu vložila do třmenu, levou rukou si přidržela těže a přední rozsochu, pravou rukou jsem se přidržela té zadní, pravou nohou se odrazila a vyhoupla se do sedla. Pravou nohu jsem si vložila do třmenu, prošlápla paty, špičky namířila k Charlieho bokům, narovnala se, ovšem ne moc, chytila otěže oběma rukama, dívala se před sebe a stiskla holeně. Valach aktivně vykročil dopředu. Přitlačila jsem levou holeň, pravou přesunula za podbřišník, levé rameno natočila lehce dozadu, levou otěž nabídla, pravou přiložila a hnědák zamířil na stěnu. Poplácala jsem ho po šíji a sem tam probrnkla vnitřní či naopak vnější otěž. V rohu jsem vždy přitlačila vnitřní holeň a vnější přesunula za podbřišník. Hnědák ochotně spolupracoval. ,,Postav si pěsti!“ upozornila mě Sue na sklon mých rukou, který jsem napravila a hnědáka si navedla na diagonálu. Hezky prošel roh, odlepil se od stěny, aktivním krokem zamířil přes X na druhou stranu jízdárny, roh mi trochu říznul, ale nebylo to nic extrémního, ten další už vyšel hezky. Charlie si mezitím natáhl krk dopředu a s nataženýma ušima pofrkával. Susan stála uprostřed jízdárny a pozorovala nás. Nechala nás obejít ještě dva obvody. ,,Na konci dlouhé stěny obloukem změnit směr a při dojezdu, ať ti nakluše…“ ozval se pokyn pro změnu směru. Přitlačila jsem tedy vnitřní holeň, vnější posunula za podbřišník, vnitřní rameno natočila dozadu, vnitřní otěž nabídla, vnější přiložila. Charlie se těsně před středem krátké stěny odpojil od stopy a vyrazil zpět na stěnu, přitlačila jsem holeně a zamlaskala. Hnědák pohodil hlavou a aktivně vyklusal vpřed. ,,Špičky ke koni!“ upozornila mě Sue na další chybu. Pokračovala jsem v jemném probrnkávání otěží, dokud se hnědák opět neuvolnil a dávala si pozor na pořádné projíždění rohů. Sue nám dala po chvíli pokyn na diagonálu, kam hnědák ochotně zamířil, v X jsem si nezapomněla přesednout, jemně jsem si ho dotlačila pomůckami zpět na stěnu, připravila se na korektní ohnutí v rohu a pokračovala přes krátkou stěnu. ,,Trochu méně té vnitřní holeně v těch rozích…“ ozvalo se od Sue. V dalším rohu jsem již tedy napoužila té vnitřní holeně tolik a hnědáček ho ochotně vyšel. ,,Teď to bylo dobře,“ ujistila mě tetička a nechala nás pokračovat po stěně. ,,Obloukem změnit směr, začni si ho trochu více sbírat na otěž… Ve středu krátké stěny velký kruh!“ Přitlačila jsem vnitřní holeň, vnější posunula za podbřišník, vnitřní rameno přesunula o něco málo dozadu, vnitřní otěž nabídla, vnější přiložila. Charlie prozatím nedělal problémy, nijak nezrychloval, nejspíše kvůli vysedávání, které ho udržovalo ve stálé rychlosti. Při dojezdu jsem si přesedla, v rohu přitlačila vnitřní holeň, vnější posunula lehce za podbřišník a ty samé pomůcky jsem použila na navádění na velký kruh, vnitřní rameno jsem ještě natočila trochu dozadu, vnitřní otěž nabídla, vnější nechala přiloženou. Sem tam jsem probrnkávala vnitřní otěž, o něco méně vnější. ,,Přímo!“ zavelela Sue po dvou kruzích, hnědáka jsem si tedy navedla více do rohu a zamířila po stěně. ,,Ze středu!“ upozornila nás Sue na další cvik. Charlie ochotně vyšel roh a přibližně ve středu stěny se odpojil ze stopy a přes X vyrazil na protější stěnu. Postupně jsem si zkracovala otěže, na povel Sue si změnila diagonálně směr, v X si nezapomněla přesednout a hned jsem valáška navedla na další cvik - velký kruh. ,,Na středu krátké stěny nacválat!“ Před místem, kde tedy měla proběhnout změna směru jsem zasedla do sedla a v bodu stiskla holeně. ,,Hop!“ pomohla jsem si hlasem a valášek hezky aktivně nacválal. ,,Přímo!“ přikázala tetička, když jsme byli v X. Hnědáka jsem tedy nechala pořádně projet roh a zamířila s ním na dlouhou stěnu. A Charlie se rozjel. Jakmile před sebou viděl poměrně velkou vzdálenost, prodloužil cvalové skoky a zafrkal. ,,Zpomal ho!“ houkla tetička, i když to jsem dávno věděla sama. Ztuhla jsem tedy v sedu, stiskla v rukou otěže a hnědák po pár cvalových zpomalil. Když jsme se vrátili na normální rychlost, což ještě chviličku trvalo, pobídla jsem hnědáka jemně holeněmi a upustila od poloviční zádrže. ,,Super, trošku víc pokrč ty lokty, ano…“ opravila mě Sue. S hnědákem jsme ještě obcválali dvě kola a Sue zavelela do klusu a diagonálu. ,,Při dojezdu si znovu nacválej!“ Když jsme tedy dojížděli na stěnu, přesunula jsem vnější nohu za podbřišník a stiskla holeně. Valášek plavě naskočil do cvalu, vycválal roh a na pomůcky ochotně vyrazil na kruh. ,,Vem si ho přímo, a pohlídej si jeho rychlost, ať ti zase neujede…“ upozornila mě Sue a já si tedy pohlídala valáška, lehkým ztuhnutím v sedu, lehce zrychlil, ale když jsem přidala i stisk otěží, vrátil se do původní rychlosti. ,,To bylo dobré…“ povzbudila mě Sue a mi pokračovali přes krátkou stěnu zpět na dlouhou. ,,Znovu velký kruh a poté přímo!“ Ve středu krátké stěny jsem tedy přitlačila vnitřní holeň, vnější posunula za podbřišník, vnitřní rameno natočila dozadu, vnitřní otěž nabídla, vnější nechala přiloženou. Charlie zamířil na kruh, s pomůckami vyšel roh a nacválal na dlouhou stěnu. ,,Přejdi do klusu a diagonálně si změň směr,“ ozvala se Sue. Zasedla jsem tedy hlouběji do sedla, ztuhla v sedu a stiskla v rukou otěže. Hnědák po dalším cvalovém přešel do poměrně svižného klusu, vydržela jsem tedy v pomůckách a když ještě trochu zpomalil, pobídla jsem ho jemně holeněmi vpřed. V rohu jsem přitlačila vnitřní holeň, vnější posunula lehce za podbřišník, to samé udělala v dalším rohu a podobnými pomůckami jsem si ho ohnula na diagonálu. V X jsem si přesedla, navedla ho zpět na stěnu a navedla si ho do rohu. ,,Na dlouhé stěně, prodloužit! Zasedni si pěkně do sedla, vypobízej si ho,“ Trochu jsem si ho tedy vypobízela vpřed, před rohem jsem zasedla do sedla, lehce ztuhla v sedu, jakmile trochu zpomalil, zamlaskala jsem a aktivně stiskla holeně, ruce jsem posunula dopředu, aby si mohl vytáhnout krk a nabrat tempo. Charlie ho nabral velice slušné tempo. ,,A zkrátit…“ ozvala se Sue, která bedlivě sledovala moje pobídky. Zasedla jsem zpět do sedla, ztuhl v kříži a počkala, dokud hnědák neubere tempo, bylo to asi až v polovině krátké stěny, ale změna tempa byla poměrně znatelná. Sue mě nechala ještě párkrát prodloužit klus a také jsme zkusili shromáždění, obojí i na druhou ruku a postupně jsme přešli k prodlužování cvalu. Ta byl ještě jiný level. Charlie dokázal během jednoho cvalového nabrat až neuvěřitelné tempo. Jako největším problémem se ukázal přechod z prodlouženého do středního cvalu. To bylo něco… Trvalo mi skoro půl jízdárny ho dostat zpět do normálního tempa. Sue nakonec zavelela k přechodu kroku. ,,Povol mu otěže a nech ho chvilku vydechnout…“ Sue naměřila dvě kavalety v X na diagonále. ,,Tak, ty už si skákala o hubertu. Víš tedy přibližně jaké to je. Základem je dobrý nájezd, ideální by bylo ho navést přímo na střed, musíš si ho při nájezdu pohlídat holeněmi, při odskoku si ho taky pobídni. Nezapomeň, že si musíš stoupnout do třmenů. Ze začátku budeš mít o něco složitější načasování správného zvednutí se z posedí. Časem na to určitě přijdeš, přeci jen to nemusíš zvládnout všechno tento týden, můžeme to dopilovat klidně až v pátém levelu,“ povzbudivě se na mě usmála a po obvodu a půl mi dala pokyn k sesbírání otěží. Brala jsem to pomaloučku, postupně. Hnědák se ukázal být velice uvolněný, takže s mým sbíráním otěží pouze zkracoval rámec. ,,Přes klus si ho nacválej…“ kývla na mě tetička a já tedy stiskla holeně, postarala jsem se o korektní ohnutí v rohu a za ním, zasedla do sedla, vnější otěž přesunula za podbřišník a stiskla holeně. Charlie svižně nacválal. ,,Objeď si jeden obvod a pak si ho hezky pomalu na to naveď…“ Charlie se choval na stěně poměrně spořádaně a pravidelně odfrkoval. U diagonály jsem přitiskla vnitřní holeň, vnější přesunula za podbřišník, vnitřní rameno přesunula dozadu, vnitřní otěž nabídla, vnější nechala přiloženou. Jakmile se hnědák dostal na správnou dráhu, povolila jsem v ohýbacích pomůckách, pouze nechala jemně přiložené holeně. ,,Pomaluuu…“ houkla jsem na valáška a opatrně ho brala zpátky. Hnědák odskočil mnohem dříve, než jsem čekala, zatímco já měla co dělat, abych se udržela v sedle, Charlie spokojeně odfrkoval. ,,To je v pohodě, zkusíme to znova, procválej si ten roh, přejdi do klusu a na konci dlouhé stěny si změň obloukem směr,“ kývla na mě povzbudivě blondýnka. Za rohem jsem tedy valáška dostala z cvalu do kodrcavého, rychlého klusu. Zůstala jsem tedy ztuhlá v kříži a jakmile se Charlie dostal do tempa, se kterým jsem souhlasila, pobídla jsem ho jemně holeněmi a nechala ho pokračovat po stěně. ,,Při dojezdu zpět na stěnu si nacválej,“ určila mi dobu přechodu blondýnka, když jsem otáčela hnědáka z krátké na dlouhou stěnu. Při dojezdu jsem tedy zasedla do sedla, přesunula vnější holeň za podbřišník a stiskla holeně. Hnědák naskočil do svižného cvalu. ,,Pěkně si vyjeď ty rohy, taaaak, hezky v klidu, klidnější tu holeň, ať ti tam tolik nelítá, to je lepší… Ruce si můžeš dávat víc dopředu, ať si může lépe vytáhnout krk, teď už to bylo lepší, jen by to chtělo lepší ten nájezd, ale jinak super, hezky si ho zvládla udržet v dobrém tempu,“ jak Sue řekla, Charlie mě trochu vyhodil dopředu váhou v otěžích, které jsem mu nepovolila dostatečně, také mi trochu utekl doprava, takže jsme neskákali úplně ve středu překážky. Pokračovali jsme takhle ještě párkrát. Vždy skok přes dvojici kavaletek, procválání rohu, přechod do klusu, změna směru obloukem, nacválání a znova… Moc se mi nedařilo, postupně se mi stále více a více navádět hnědáka do středu kavalet, ovšem jsme si nesedli s odskokem, jen jednou či dvakrát jsem byla vážně s pohybem. Charlie se také třikrát po doskoku dost rozjel, nabral obrovské tempo, které jsem jakžtakž dokázala zklidnit teprve při nájezdu na stěnu. Sue nakonec dala povel na konec. Charliemu jsem povolila otěže a poplácala ho po krku. ,,Šikula,“ pochválila jsem ho. Nechala ho projít dva obvody, pak jsem sklouzla ze sedla. Vytáhla třmeny a povolila podbřišník, přehodila jsem otěže přes hlavu, poděkovala jsem Sue a vyvedla hnědáka z haly.

lia a charakter: LEVEL 4 – 2/2 PRVNÍ SKÁKÁNÍ
,,Díky, že nás zase vezmeš, Sue,“ poděkovala jsem blondýnce, která za námi zavírala dveře.
,,Nemáš vůbec zač Lio,“ usmála se na mě tetička a zavřela za námi dveře. Já jsem stáhla třmeny, přehodila otěže přes hlavu, levou nohu vložila do třmenu, levou rukou si přidržela otěže a přední rozsochu, pravou rukou tu zadní, pravou nohou jsem se odrazila a měkce dosedla do sedla. Pravou nohu jsem vložila do třmenu, prošlápla paty, špičky namířila ke koni, otěže chytnula oběma rukama, narovnala se a dívala se před sebe. Stiskla jsem holeně a hnědáček aktivně vyrazil vpřed, vůbec se nezdálo, že má za sebou poměrně náročnou lonž. Hold je to mlaďas a ještě k tomu je jaro, kdybych já měla takové nevyčerpatelné zásoby jako on… Přitlačila jsem levou holeň, levé rameno přesunula lehce dozadu, pravou holeň posunula za podbřišník, levou otěž nabídla, pravou přiložila. Charaktera jsem nemusela pobízet nadvakrát, ochotně zamířil na stěnu, po které se svižným krokem vydal. Střídavě jsem jemně brnkala do otěží, v rozích vždy přitlačila vnitřní holeň, vnější posouvala lehce za podbřišník. ,,Trochu si pokrč loket, ano to je mnohem lepší,“ poopravila mě Sue. ,,Změň si diagonálně směr a budeme pokračovat na druhou ruku,“ ozvala se po chvilce. Přitlačila jsem tedy v daném bodu vnitřní holeň, vnější posunula lehce za podbřišník, vnitřní rameno přesunula dozadu, vnitřní otěž nabídla, vnější nechala přiloženou, jakmile se Charlie dostal na požadovanou přímku, povolila jsem v pomůckách a pouze při dojezdu si ho dotlačila na stěnu. ,,Dobře si projeď ten roh, super. Postav si pěsti,“ našla na mém sedu Sue další chybu. ,,Mnohem lepší,“ kývla, jakmile jsem ji napravila. Sue mě nechala okrokovat i na tuhle ruku, následně jsme změnili obloukem směr a při dojezdu naklusali. ,,Hlídej si tu rychlost.“ Charlie totiž vyrazil vpřed klusem, který se sotva dal usedět. Zpomalila jsem si ho vysedáváním, dala si záležet v rohu, aby mi jsme ho neřízli a pokračovala po stěně k dalšímu. ,,Diagonálně si změň směr,“ upozornila mě na změnu směru tetička stojící kousek od X. ,,Špičky ke koni,“ opravila mě, když jsme okolo ní projížděli. ,,Pozor na ten roh, ať se ti hezky ohne, dobře… Trošku ho zpomal,“ navigovala mě Sue. Opět jsem zpomalila vysedávání, zjistila jsem, že mám tendence vyhovět ve vysedávání já jemu, dříve než stihne zareagovat on. Objeli jsme spolu dva obvody, dávala jsem si pozor na rohy a na rychlost, ať se mi moc nežene.
,,Vem si ho na velký kruh,“ kývla na mě Sue. Přitlačila jsem levou holeň, vnější posunula za podbřiš-ník, vnitřní otěž nabídla, vnější nechala přiloženou, vnitřní rameno natočila dozadu a hnědák se hezky otočil na kruh. Začínala jsem si ho postupně brát na otěž, probrnkávala vnitřní, o něco méně vnější holeň. ,,V X kruhy změnit!“ V daném bodě jsem tedy prohodila pomůcky, přesedla si a zamířila na druhý kruh. ,,Dívej se před sebe, ne na jeho uši.“ Můj pohled se tedy zvedl a já na další pokyn zamířila rovně. ,,Ze středu, nezapomeň na ten roh a ať ti jde pěkně rovně,“ V rohu jsme přitlačila vnitřní holeň, vnější posunula za podbřišník, Charlie mu ho hezky vyšel a já si ho uprostřed krátké stěny ohnula na přímku, která vedla přes X na druhou stranu jízdárny. Navedla jsem si ho tam na stejnou ruku, pohrála si s ním v rohu a pokračovala po stěně. Charlieho jsem si sem tam lehce přibržďovala vysedáním, byl dneska nějaký rychlý. Hnědák mi začínal nabízet přilnutí a já si díky otěžím zkracovala jeho rámec. ,,Uprostřed krátké stěny přechod do kroku, v dalším bodu opět naklusat. To samé na další krátké stěně. Na krátké stěně jsem tedy zasedla do sedla, ztuhla v sedu, stiskla v rukou posbírané otěže a při přechodu si ho jemně podržela otěží, nic dramatického. Hnědák trochu protestoval, ale po chvíli přešel plynule do pomalejšího chodu. ,,Dej si pozor, ať ti nevyletí,“ starala se o mě tetička, jakmile jsme projeli roh. V dalším bodu jsem tedy stiskla holeně, jakmile Charlie naklusal pohlídala jsem si ho vysedáváním. ,,Dobře, ty špičky ke koni,“ opravila mě Susan, my tedy pokračovali přes roh na přechod, při kterým Charlie opět trochu protestoval. ,,Prrrr,“ houkla jsem něj. Hnědák po hlasové pomůcce přeci jen přešel do kroku a v dalším bodu hezky naklusal. ,,Pracovní cval ,“ kývla na mě Sue, jakmile byla spokojená s naším klusem. Zasedla jsem tedy do sedla, vnější nohu přesunula za podbřišník, brnkla do vnitřní otěže a stiskla holeně. Charlie se odrazil zadníma nohama a naskočil do cvalu. ,,Ať se ti tak nežene,“ houkla na mě Sue, zatímco já ztuhla v sedu a jakmile hnědák ubral tempo, pobídla jsem ho jemně vpřed. ,,Mnohem lepší.“ Obcválali jsme takhle tři obvody, přešli do klusu, diagonálně změnili směr a při dojezdu na stěnu nacválali. Charlie tentokrát nenabral takové tempo, protože ho zbrzdil roh a poté jsem si ho pohlídala. Pokračovali jsme tedy po stěně. Pomůckami jsem si ho na další Suenin povel navedla na kruh, vnitřní holení jsem si pohlídala ohnutí, vnější otěží velikost kruhu. ,,Přechod do klusu.“ Zasedla jsem do sedla, ztuhla v sedu, stiskla v rukou otěže a hnědáka si lehce podržela holení. Chvilku protestoval, ale nakonec přešel do klusu. Mrkla jsem se na nohosled, začala vysedat a právě pomocí vysedání jsem si ho zpomalila. ,,Přímo, pracovní klus, pozor na ten roh a na dlouhé stěně prodloužit!“ Zasedla jsem do sedla, ztuhla v sedu a počkala, dokud Charlie trochu nezpomalí, poté následovala pobídka k udržení tempa, v rohu jsem přitiskla vnitřní holeň, vnější přesunula za podbřišník a jakmile se hnědák narovnal, zamlaskala jsem, stiskla holeně a natáhla ruce více dopředu. Charlie nepotřeboval povel opakovat, vytáhl si krk a nabral slušné tempo. ,,A zkrátit,“ ozvala se tetička. Tady Charlie opět trochu protestoval, ale nakonec mi přeci jen přešel do pomalejšího klusu. ,,Tak, zkus si ho shromáždit,“ pokynula mi Sue. Trochu jsem si ho vypobízela vpřed, aby mi nespadl na předek, zasedla do sedla a ztuhla v sedu. Charlie ubral na tempu, ještě jsem nebyla úplně zvyklá na odhadování shromáždění, ale Sue vypadala spokojeně. ,,Lehký klus, obloukem si změň směr a při dojezdu na stěnu nacválat.“ Před středem krátké stěny jsem přitiskla vnitřní holeň, vnější přesunula za podbřišník, vnitřní rameno přesunula dozadu, vnitřní otěž nabídla, vnější nechala přiloženou, Charliemu změny směru nedělali problém, spíš přechody do nižších chodů, na těch bude potřeba ještě trochu máknout. Jakmile jsme se ocitli na stěně, přesunula jsem vnější holeň za podbřišník, brnkla do vnitřní otěže, stiskla holeně, zhoupla se v sedle a zamlaskala. Hnědák pohodil hlavou a vycválal. ,,Pěkně pomalu, ať ti nikam nespěchá, ano to je dobře, na dlouhé stěně prodloužit.“ Z hluboka jsem se nadechla, nechala hnědáka pořádně projet roh, natáhla jsem ruce více dopředu a pobídla hnědáka vpřed. Charlie prodloužil cvalové skoky a s nastraženýma ušima vyrazila zpět. ,,A zkrátit,“ houkla Sue po dlouhé stěně. Tak tohle bude ještě sranda… Zasedla jsem hluboko do sedla, ztuhla v sedu, stiskla v rukou otěže a brala valáška zpět. Charliemu se příliš nechtělo, ale v rohu před další dlouhou stěnou se vrátil zpět do normálního tempa. ,,Tak teď ho zkus shromáždit a pak se vrhneme na skákání,“ kývla Sue. Stiskla jsem jemně, holeně aby mi nespadl na předek, zasedla do sedla, ztuhla v sedu a počkala, dokud se Charlie lépe neshromáždí. Už jsem cítila nějaký ten rozdíl v Charlieho pohybu a Sue na mě povzbudivě kývla. ,,Přechod do kroku, povolit těže a chvilku pauza.“ Jak Sue řekla, tak se stalo. Hnědák si prodloužil rámec, vytáhl si krk a Sue postavila na diagonále kavalety, stejné jako včera. ,,Sesbírej si ho zpátky a naklusej si, ať se nikam nežene, hezky se musí uklidnit.“ Postupně jsem si tedy zkracovala otěže, jakmile jsem měla Charlieho zpátky na otěži stiskla jsem holeně, pohrála si s ním v rohu a na povel Sue nacválala. Charlie pohodil hlavou, poskočil si, ale nacválal jinak správným tempem. ,,Vem si ho na jeden velký kruh, pak přímo a diagonála. Nezapomeň na rovný nájezd a stoupnout si do třmenů, jak jsme si to říkali!“ Charakter s frkáním oběhl kruh, správně se mi ohnul v dalších třech rozích a zabočil na diagonálu. ,,Pozor, nikam se nesmí hnát, super, pozor na ten odskok, snaž se jít s pohybem, nezapomeň mu nabídnout otěž, ať si může netáhnout ten krk.“ Sue mi připomínala věci, ve kterých jsem zatím trochu plavala. Hnědáka se mi podařilo udržet v řádném tempu, podržela jsem si ho holeněmi, nabídla otěž a šla trochu před hnědákovým pohybem, to jsem cítila i sama. ,,Pozor na to načasování, jinak dobrý, procválej si roh, přejdi do klusu a na konci dlouhé stěny si změň obloukem směr.“ Charlie se v klusu trochu hnal, ale podařilo se mi ho uklidnit a nacválal již celkem spořádaně. Na tuto stranu byl nájezd o trochu kratší, takže Charlie nestihl nabrat takové tempo a já ho nemusela brzdit. Sue souhlasně kývla. ,,Teď ses trefila i do pohybu, jen jsi mu mohla zase víc popustit ty otěže. Ještě jednou, procválej roh, přejdi do klusu, obloukem si změň směr, nacválat a znova!“ houkla Sue. Hnědák přešel do svižného klusu a pěkně mi vycválal. Hnědáka jsem si před odskokem pohlídala holení, ovšem tentokrát to bylo příliš rychlé a za kavaletami příliš málo místa na ubrání tempa. Hnědáka se mi nepodařilo již přibrzdit, stoupnout si do třmenů a povolit otěže jsem ještě zvládla. ,,Sedni si do sedla!“ houkla na mě Sue, jakmile jsme byly za kavaletami. Ovšem Charlie byl protentokrát rychlejší než já. Jakmile poznal, že potřebujeme ubrat rychlost, vzepřel se při cvalových předníma nohama, aby to stihl, ovšem jak jsem ještě nebyla úplně v sedle, vyhodilo mě to vpřed, před sedlo a než jsem se stačila nadát zatáčka, kterou Charlie tak stěží vybíral, mě shodila i z kohoutku. Než jsem se stačila nadát, válela jsem se na zemi. Hnědák prudce zastavil a koukal, kde jsem se tam vzala. ,,Jsi v pohodě?“ mířila ke mně dlouhými kroky Sue. ,,Jo, snad jo,“ vytáhla jsem se na nohy, oprášila si rajtky a opatrně zamířila k Charliemu. Valacha jsem pohladila po hlavě a znovu se vyhoupla do sedla.
,,Víš co bylo špatně?“
,,Bylo to moc rychlé a já nestihla pomoct Charliemu k vybírání té zatáčky,“ ukázala jsem na osudné místo.
,,Přesně tak, posbírej si ho zpátky na otěž, naklusej, změň si obloukem směr a nacválej, půjdeme to ještě jednou, dvakrát. Pak už bude konec.“ Poplácala hnědáka po šíji, stiskla holeně a narovnala si ho na stěnu, po té dlouhé jsem si ho sesbírala zpět, v rohu naklusala, před středem krátké stěny jsem si ho ohnula zpět na dlouhou, při dojezdu nacválala, projela přes krátkou stěnu a otočila ho na diagonálu. Tentokrát jsme měli kratší nájezd, takže to bylo poměrně v pořádku, ale i přesto jsem si dávala větší pozor na případné zrychlení.
,,Tohle bylo super, už mu dej pauzu, máte toho oba dost.“ Podívala jsem se na Charlieho, já určitě, ale on… Přešla jsem do kroku a popustila hnědákovi otěže. Přežvýkl si udidlo a zafrkal.
,,Co ty?“ pohladila jsem ho a obešla s ním dvě kolečka. Sue mezitím uklidila kavaletky. Nakonec jsem sklouzla ze sedla, povolila podbřišník s nánosníkem, vytáhla třmeny, přehodila otěže přes hlavu a poděkovala Sue.

sarah a venuše: LEVEL 3, JÍZDA S TRENÉREM MIMO AREÁL 2/2
Společně s Veny jsem dorazila před stáj, kde jsme měli sraz se Sue. Trenérka tady zatím nebyla, však jsme sem přišli trochu dřív. Pohladila jsm Venuši po krku a ponořila hlavu do její krásné hřívy. Chvíli jsem se zasnila a pak zkontrolovala, zda mám vše. To bych nebyla já, kdybych na něco nezapomněla. Mlaskla jsem na Veny a rychle jsem šla stájí pro kopyťák, který mi scházel. Když jsem se znovu dostala před stáj, trenérka se Spirálou už tam stála.
,, Ahoj, promiň za zpoždění, zapoměla jsem na kopyťák" usmála jsem se na tetičku.
,, V pohodě, teď jsem přišla" řekla Sue a mile se usmála. Nechali jsme kobči se očichat a pak Sue zavelela do sedel.Vyšvihla jsem se do sedla krásné hnědky a strčila nohy do třmenů. Srovnala jsem si sed, pohladila Ven po šíji a koukla na trenérku.
,, Tak vyrážíme, můžeš mít Ven na trochu delší otěži, ale vždy měj jistý kontakt s hubou koně" pověděla Sue a pobídla Spirálku ke kroku. Následovala jsem jejího příkladu a Ven pomocí holeně a přizvednutím pánve pobídla ke kroku. Musela jsem si trošku zkrátit, klisna nějak valila a hlavu měla vysoko. Vyjeli jsme hlavní bránou a na silnici jsem se zařadila vedle Sue, jak mi minule vysvětlovala.
,, Více prošlápni paty a zpomaluj ji spíše břichem než otěží" houkla na mě Sue, když viděla, jak se ji snažím mírně zpomalit. Poslechla jsem a více se soustředila na zpoalení břichem. Vida, Ven zpomalila. Hlasem jsem ji pochválila. Chvíli jsme ještě jeli po silnice, kdy mě Sue opravovala a pak jsme zahli na polňačku vedoucí do lesa. Toutou polňačkou jsme minule nejeli, takže to byl novej terén, ale co by nebyl v mém případě nový terén?
,, Pomalu si ji trochu zkrať" houkla na mě Sue, která jela se Spirálkou první. Kývla jsem a pomalu si začla zkracovat. Chvíli jsme si ještě se Sue v kroku povídali a pak se nás optala, zda můžeme klus.
,, Jasně" usmála jsem se a připravila se na klus. Trenérka s hnědkou vyklusala a já též pobídla Ven doklusala, které se očividně změna rychlosti líbila a s nastraženýma ušima šlapala kupředu.
,, Pomalu holka" houkla jsem k ní a Ven si trošku zpomalila. Jakmile bylo znát zpomalení, hnědku pod sebou jsem pochválila.
,, Sar, hlídej si ty paty a taky se nedívej pod sebe" opravila mě trenérka, která se, jakmile jsem své chyby opravila, otočila zpátky dopředu.
,, Teď je to dobře" pochválila nás trenérka a po chvíli zavelela krok. Zaedla jsem, ztuhnula v kříži, stiskla pěsti a vcucla břicho. Klsina po chvíli přešla do kroku, zacož si zasloužila pochválení. Sue se na nás otočila a usmála se.
,, Teď chvíli půjdem krokem, mysli si hodně na sed" houkla na mě Sue. Kývla jsem a zpravila si sed. Myslela jsem na postavené pěsti, dívání se dopředu, narovnání, špičky u koně, paty nahoře a další věci. Pochválila jsem klisnu pod sebou a koukla na Sue. Její klisna spokojeně vykračovala vpřed, když pak se obě klisny naráz odrazili do boku, jelikož od někuď zazněl výstřel. Tak tak jsem se udržela v sedle. Když klisna dopadla na zem, chtěla se rozběhnout, ale já jsem ji všemožnými pomůckami stáhla do zastavení. Pochválila jsem ji.
,, Jsi v poho" zeptala se Sue, která byla o dobrých dvacet metrů před nama, asi byla Spirálka lekavější jak Ven. Pobídla jsem hnědku do kroku a došli jsme Sue, která se na nás usmála.
,, Můžem pokračovat" zeptala se a pohladila hnědku pod sebou.
,, Samozřejmě, mě nějakej výstřel nerozhodní" řekla jsem Sue a usmála se. Trenérka kývla a pobídla Spirálku do kroku. Chvíli jsme ještě jeli krokem a pak Sue opět zavelela klus. Usmála jsem se a pobídla Vnuši do klusu. Ven zastříhala ušima a vykročila klusem vchod. Klusali jsme za Sue, kterázrovna hladila Spiry.
,, Trošku si ji připobídni, fláká ti zadní" ozvala se trenérka. Takže jsem si ji teda připobídla, aby Ven posunula zadní více pod tělo.
,, Dobře,ještě se nedívat pod sebe a bude krása" zasmála se Sue a já se nevinně usmála. Po chvíli klusu jsme opět přešli do kroku a vyjeli jsme na menší, ale dlouhou louku mírně do kopce. Se Sue jsme zamířili na prvou stranu louky.
,, Tak tady si nacváláme. Buď v lehkém sedu a jeďte za námi, žádné předjíždění. Kdyby něco, tak houkni" usmála se Sue a počkala si na mé kývnutí. Byla jsem natěšená a zároveň nervozní. Pohladila jsem Ven a dodala si odvahu. Jukla jsem na Sue, která se na mě usmála a pobídla Spiry do klusu. Zařadili jsme se za ně a pěkně za nima klusali.
,, A cval" zvolala trenérka a pobídla svou klisnu do rychlejšího tempa. Následovali jsme jejich příkladu a vyrazili cvalem za nimi. Postavila jsem se do třmenu a s plna hrdla si užívala cval. Sue se na mě ze spirálky podívala a usmála se. Úsměv jsem ji oplatila a dále se soustředila na hnědku pode mnou.Cítila jsem jak napíná svaly a jak se jí i mě vlívá do žil adrenalin, i když to byl cval a né trysk. Moc jsem si cval užívala a po přejití do klus a následně do kroku jsme Ven mega moc pochválila. Sue se na nás usmála a pobídla svou klisnu k lesní cestě. Též jsem Veny pobídla a vjeli jsme do kouzelného lesa. Teď cesta byla z kopečka, takže jsme jeli samozřejmě krokem. Užívala jsem si cestu, hladila jsem hnědku pod sebou.
,, Sar, prošláoni ty paty" houkla na mě trenérka a já ji hned vyhověla. Následně jsme si spolu povídali a když jsme vjeli na rovnou polňačku, kobylku jsem znovu pochválila.
,, Dáme poslední klus" ozvala se Sue a pobídla Spirálku do klusu. Vyklusali jsme za nimi a já se soustředila hlavně na svůj sed.
,, Můžeš ji tak o zarážku povolit" houkla na mě Sue a já poslechla. Ven se natáhla do otěže a já ji pochválila.
,, A krook" zavelela tetička a já Ven stáhla do kroku. Pohladila jsem hnědku po krku a usmála se. Kráčeli jsme klidným krokem na delší otěži, ale pořád s kontaktem huby koně. Po asi jednom kilometru už jsme zahlédli Florestu. Usmála jsem se od ucha k uchu a po chvíli už jsme vjeli bránou do akademie. Před stájí jsme koně zastavili, sesedli jsme, vytáhli třmeny, povolili podbřišník a nánosník.
,, Tak ahoj a děkuji za vyjdu" usmála jsem se na tetičku.
,, Nemáš vůbec za co. Měj se" usmála se a odvedla Spirálku do boxu. My jsme též zamířili do boxu, kde jsem Ven dala mrkvičku .

lia a charakter: TRÉNINK – PRÁCE PŘES KAVALETY - KLUS, CVAL
Pro dnešek jsme nechali za sebou krytou halu a vyrazili ven, bylo zataženo až polojasno, radary na internetu ovšem nehlásili žádný déšť a tak nebyl důvod, zůstat zavření v hale. Sue za námi zavřela bránu a já si popovedla hnědáka dál od hrazení, stáhla třmeny, dotáhla, přehodila otěže přes hlavu, levou nohu vložila do třmenu, levou rukou si přidržela otěže a přední rozsochu, pravou rukou tu zadní, pravou nohou jsem se odrazila, levou nohou se zapřela do třmenu a pomocí rukou jsem se vytáhla nahoru, pustila jsem zadní rozsochu, přehodila pravou nohu přes posedí a co nejměkčeji dosedla, otěže jsem chytnula do obou rukou, pravou nohu vložila do třmeny, prošlápla paty, zůstala narovnaná, dívala se před sebe, otěže jsem držela, jako když držím půllitr a teprve potom stiskla holeně. Charlie pohodil hlavou a aktivně vyrazil vpřed. Měl v sobě nějak moc energie… Přitlačila jsem levou holeň, vnější posunula za podbřišník, levé rameno posunula dozadu, levou otěž nabídla, vnější nechala přiloženou. Valášek se okamžitě začal otáčet doleva a ochotně se napojil na stěnu, jemně jsem probrnkávala pravou, levou otěž, dokud si můj svěřenec nevytáhl hlavu dopředu a neprotáhl si krk. Byli jsme na jízdárně se skokovým materiálem, což znamenalo jakýsi trojúhelníkový tvar. I tak jsem však v rozích vždy přitiskla vnitřní holeň a vnější posunula za podbřišník, aby se mi hnědák hezky ohnul.
„Prošlápni si ty paty, takhle to má vypadat, dobře,“ opravila mi tetička chybu. „Normálně si okrokuj, oklusej,“ informovala mě Sue a sama stála nedaleko středu jízdárny, abychom u mohli udělat jakous takous diagoálu. Hnědáka jsem si po pár obvodech ovšem otočila na oblouk na konci delší stěny. Přitlačit vnitřní holeň, vnější hlídá záď, vnitřní otěž je nabídnutá, vnější přiložená, vnitřní rameno jde dozadu. Charakter bez protestů změnil směr a my mohli pokračovat i v okrokování na tuhle ruku, následně jsem si opět obloukem změnila směr a při dojezdu aktivně stiskla holeně. Hnědák naklusal možná až příliš rychle, ale dařilo se mi ho krotiti vysedáním. Sue mě sem tam poopravila držení pat či špiček a my mohli po obklusání pár obvodů pokračovat v klusu na druhou ruku. Tentokrát jsem si změnila směr diagonálně, opět pomocí ramen, holení a otěží jsem si navedla valáška na druhou ruku, pohrávala si s tím v rozích a reagovala na Suenina upozornění ohledně prošlápnutých pat a podobně.
„Tak, začneme ho trochu ohýbat, postupně si ho začni sbírat na otěž. Mysli na to, že některé cviky tu jsou obtížnější, musíš si dostatečně hlídat rozměry. Vezmi si ho na velký kruh.“ Přitlačila jsem tedy vnitřní holeň, vnější posunula za podbřišník, vnitřní rameno šlo vpřed, vnitřní otěž nabídnutá, vnější přiložená. ,,Může být klidně trochu větší ten kruh!“ upozornila mě tetička. „Ano, takhle to má vypadat, přímo.“ Se Sue jsme ještě několikrát zopakovaly velký kruh, proházený s celými obvody. Já si probrnkávala vnitřní otěž, o něco méně častěji tu vnější a postupně si ho sbírala na otěž. Hnědáček mi po chvilce uvolňování nabídl přilnutí a pak už šlo pouze o zkracování rámce. ,,Nacválej si,“ kývla na mě Sue po chvíli. Brnkla jsem tedy do vnitřní otěže, vnější holeň posunula za podbřišník a stiskla holeně. Hnědák pode mnou vyletěl vpřed, s hlavou vysoko zdviženou, ušima nastraženýma a výrazně odlehčeným předkem, veškerou sílu shromažďoval na mohutné odrazy zadních nohou. Neočekávaně rychlý pohyb vpřed jsem nečekala a zůstala trochu v záklonu, z něj jsem se hlouběji zarazila do sedla a v rukou silněji stiskla otěže. „Charlesi…“ zavrčela jsem a ještě pár cvalových se s ním dohadovala, než se konečně ustálil v daném tempu. „Hezky si ho zvládla,“ pochválila mě tetička a vzápětí dala pokyn na velký kruh. Hnědákovo tempo se mi dařilo držet pod kontrolou, tedy až do té doby než zazněl již po obvodu povel do klusu. Všechno probíhalo v pořádku, nemyslela jsem si, že jsem udělala něco špatně a tetička mi nic později nevytkla. Šlo o pouhé přenesení váhy, stisku otěží a podržení holení. Hnědák udělal dost podobnou věc co před chvílí, ovšem v opačném směru. Prudce zastavil, div mě to nevyhodilo před přední rozsochu a prudce zacouval, opět s váhou na zadních nohou několik kroků vzad, poté se předkem namířil do středu, provedl doslova obrat kolem zádě a vycválal. Já ani nestihla zareagovat, málem jsem se neudržela na jeho hřbetě. „Drž se, drž se, vezmi si ho zpátky…“ udělala několik kroků směrem k nám. S přechodem jsme trochu bojovali, ale nakonec se hnědákova mysl uklidnila a já ho pomocí malého obloučku otočila na druhou ruku a navedla ho do klusu. „Super, myslím, že od něj toho můžeme dneska čekat víc, změň si obloukem směr a až budeš připravená zase nacválej,“ kývla na mě s určitým ulehčením v očích Susan a já si tedy valacha na konci stěny otočila. Jakmile uviděl valach před sebou volnou plochu jeho klusové tempo se výrazně změnilo. „Zasedni si do sedla, vrať ho do toho středního klusu, ať se pěkně uklidni a teprve z normálního tempa ten přechod do cvalu, ať můžeme začít pracovat na těch kavaletkách.“ Kéž by! Zasedla jsem tedy do sedla, ztuhla v sedu a čekala jak hnědák zareaguje, musela jsem lehce stisknout v rukou otěže, aby mi zpomalil a já mohla při přechodu jemně požít holeň aby mi nespadl na předek i když vzhledem k jeho manévrům s váhou na zadních… ,,Pomalu si nacválej, pohlídej si to jeho tempo, ať ti zase nevyletí.“ Brnkla jsme do vnitřní otěže, vnější holeň přesunula za podbřišník a jemně stiskla holeně. Přeci jen jsem měla dojem, že pod sebou nemám aktivního valáška, ale nějakou bombu, která v nejlepším případě pouze vybuchne. I přes jemnou pobídku jsem musela valáška přibržďovat a tempo se srovnalo teprve na dalším kruhu. Sue nás nechala ještě chvilku cválat a poté dala povel pro přechod do kroku. Tentokrát hnědák nevymyslel žádný úhybný manévr a já mu na tetiččin povel povolila otěže, aby si mohl oddechnout. Tetička mezitím připravovala na vnitřní stopě nejdelší stěny trojúhelníku trojici červeno bílých kavalet. Vzdálenost mezi nimi odměřovala kroky a po chvíli mi dala povel naklusat. Sesbírala jsem si tedy postupně otěže zpět, stiskla holeně a čekala, jestli Charlie něco vymyslí či ne. Hnědák naklusal ovšem spořádaně a Sue dala povel k nájezdu na kavalety. „Dívej se kam jedeš, trochu víc si prošlápni paty,“ upozornila mě na mé chyby a já tyto dva body přidala k působení holení, otěží a váhy. Jakmile valach zmerčil, na co se najíždí, zrychlil. „Pomaluuu,“ houkla jsem na něj, v rukou stiskla holeně a začala vysedat pomaleji, tempo se nám prozatím dařilo slušně udržovat a já se snažila navést hnědáka na střed kavalet. Podržela jsem si ho holení a při první kavaletě se zvedla z posedí, jakmile zadní překonaly i tu poslední, mrkla jsem na nohosled a začala podle něj vysedat, teď už se tempo udržovalo s vysedáním snadněji, pouze jsem s ním při nájezdu podruhé bojovala ohledně udržení tempa. Na další povel jsme změnili směr a šlo se z druhé strany a já si myslela, že to půjde vše dopře. Hnědák se těsně před kavaletami i přes mou holeň zapíchl, opět nadlehčil předek, zadníma se odrazil stranou a dvěma cvalovými skoky vyhnul. Musela jsem se přidržet jeho hřívy, abych udržela rovnováhu. Sue mi při dalším nájezdu pomohla, z jedné strany dala kavaletu, na druhou si stoupla. Teď jsem si zamlaskala, což ovšem nebylo potřeba, hnědáka jsem vzápětí krotila. Celé se to šlo ještě jednou z této strany a pak nás nechala tetička klusat po obvodu a vzdálenost mezi nimi změnila na cvalovou. ,,Nacválej si, obcválej jeden kruh a pak si na ně najeď, nejspíš bude táhnou ještě více vpřed, takže pozor na něj,“ upozornila mě Sue. Brnkla jsem tedy do vnitřní otěže, vnější přesunula za podbřišník a při dosednutí do posedí, stiskla holeně. Hnědáka se mi povedlo po pár rychlostních cvalových uklidnit a toto tempo s pár obtížemi udržovala po celém obvodu. Na kavalety hnědák skutečně táhnul v rychlejším tempu více, ale povedlo se mi ho udržet a před kavaletami jsem se zvedla z posedí. Hnědák zafrkal, zastříhl ušima a hravě trojici přecválal. ,,Super, možná můžeš dát lehce ty ruce dopředu, ano to je super,“ kývla Sue. ,,Půjdeme to ještě jednou z téhle a poté to vezmeme dvakrát z druhé ruky. ,,Hlídej si to tempo! Pěkně si ho uklidni, dobře. Dívej se kam jedeš, pomaluuu, ano, to byl pěkný přechod. Procválej roh a přejdi si do klusu, změň si směr a až budeš připravená zase si nacválej, nejdříve hezky po obvodu. Pomalejší ten klus, ano.“ Otočila jsem si ho tedy na konci dlouhé stěny a když jsem si byla jistá, že žádný výlev se nekoná, pobídla jsem ho ke cvalu. Charlie nacválal dokonce spořádaně, ovšem při nájezdu jsem si musela jeho délku cvalových opět hlídat. Hnědáčkovi nedělal přechod problém, to spíše mne udržení jeho tempa. I druhý přechod jsme zvládli podle Sue dobře, takže mi dala povel k okrokování. Hnědák chvíli protestoval, ale jakmile se dostal do kroku, uklidnil se. Povolila jsem tedy stisk prstů mezi malíčkem a prsteníčkem a nechala ho vytáhnout otěže, obešli jsme spolu tak dva obvody, Sue mezitím uklidila kavalety a já ho zastavila u vchodu. Ztuhnout v sedu, zabořit se hlouběji do sedla, stisknout v rukou otěže. Jakmile hnědák bezpečně stál, sklouzla jsem ze sedla, vytáhla třmeny, povolila podbřišník s nánosníkem, přehodila otěže přes hlavu a nabídla Terrymu pamlsek, který si jemnými pysky vzal. ,,Díky moc, Sue, že jsi nás vzala,“ usmála jsem se na tetičku.
„Není zač,“ mávla nad tím blondýnka a já vyvedla hnědáka z jízdárny.

sarah a venuše: LEVEL 4 - TRÉNINK 1/3, TAJEMNSTVÍ POLOVIČNÍ ZÁDRŽE
,, Ahoj Sue“ houkla jsem na tetičku stojící před halou a mlaskla na Veny, abychom trošku zrychlily. Sue mě pozdravila a po chvíli vešli do haly, kde nikdo nebyl, tudíš jsme měli halu jen pro sebe. Společně jsme vyrazili na střed, kde zastavili. Sue mi pokynula a já si stáhla třmeny, dotáhla si podbřišník i nánosník, přehodila otěže a vyšvihla se do sedla. Srovnala jsem si sed a pohladila Veny.
,, Tak, můžeš začít krokovat, soustřeď se na svůj sed… hlavně se nedívej pod sebe, to je jeden z tvých největších zlozvyků“ řekla trenérka a já tedy stiskla holeně, přiklopila pánev a jakmile se Veny rozešla do kroku, pomůckami, hlavně váhou, ji nasměřovala na stěnu.
,, Připobídni si ji trochu holení, zadní nohy táhne za sebou a pořádně nepodšlapuje“ houkla na mě z druhé strany jízdárny Sue, takže jsem tedy stiskla holeně, přiklopila pánev a nechala Veny si vyšlápnout. ,, Ty paty, prošlápni je Sar“ upozornila mě blondýnka a já svou chybu hned napravila a zároveň i Veny v rožku jemně pomocí holení, sedu, ramen a otěží ohnula. Pochválila jsem ji a společně pokračovali.
,, Změň diagonálou směr, hlídej si hlavu ve směru jízdy..postav si pěsti, lokty k tělu“ ozvala se Sue a já projela krátkou stěnu, na začátku dlouhé, konkrétně v písmenu K Veny pomůckami nasměrovala na diagonálu, kdy se při projíždění cviku snažila, aby šla pěkně rovně a nezapomněla na svůj sed.
,, Tak, na druhou ruku taky tak dva obvody v kroku na delší otěži… trošku si pohraj do otěží, ať natáhne krk v týle a tak protáhne i nějaké svaly.“ Poslechla jsem a jemně si pohrávala do vnější a vnitřní otěže, přičemž samozřejmě nezapomněla na holeň, která kontrolovala zadní, popřípadě připobídla, aby Ven pěkně došlápla pod sebe, nejlépe do stop předních.
,, Dobře…mysli si na tu hlavu…špičky ke koni“ pověděla trenérka já kývla, zvedla bradu, dala špičky k Veny. ,, Lepší… na krátké stěně lehký klus, trochu si zkrať otěže, ale jen tak o jednu zarážku.“ Nejdříve si tedy zkrátila otěže, pak si Veny trochu připobídla do lepšího kroku a na krátké stěně stiskla holeně, přizvedla pánev, mlaskla a Veny se rozklusala. Zkontrolovala jsem, zda vysedám na správnou nohu, lehce Veny zpomalila.
,, Nemusíš vysedat tak vysoko nad sedlo, stačí tak, jak tě Veny jakoby vyhodí…prošlápni ty paty a hoď nohu trochu víc dozadu.“ Zpravila jsem chyby a pokračovala s Veny v klusu, snažila se nevyedat tak vysoko, ale moc mi to teda nešlo. Jemně si opět pohrávala, Veny po obvodu pomalu začala hlavu snižovat.
,, Krook“ houkla na nás Sue a následně nám pokynula, ať změníme směr a obklušem dva obvody i na druhou ruku. Obloukem jsme změnili směr, pěkně nitřní noha na podbřišník vnější za, vnitřní ruka jemně nabídnuta, vnější trošku blíže u krku koně, ramena natočená, hlava se dívá do směru jízdy. Veny pěkně provedla oblouk, pochválila jsem ji a pokračovali na druhou ruku, kdy ji po chvíli pobídla do klusu. Klisna naklusala téměř okamžitě, hlasem jsem ji pochválila.
,, Trošku si pohraj…připobídni…pata, hlava“ opravovala mě blondýnka. Samozřejmě jsem své chyby opravovala, Veny šla pěkně aktivně, již se hezky natahovala v týle.
,, Tak přechod do kroku, v kroku si ji už postupně zkracuj, pohrávej si s vnitřní otěží, mysle i na sed.“ Kývla jsem, zasedla do sedla, ztuhla v kříži, přidržela ruku, vcucla břicho, ale nechal tam tu holeň. Přešli jsme do kroku, Sue mě upozornila, že si mám u přechodu dávat pozor a nedívat se dolů.
,, Tak, dneska si proberem poloviční zádrže. Poloviční zádrže jsou jednou z nejvýznamnějších pomůcek. Naši čtyřnohý kamarádi jsou stvoření pro pohyb, pro ně je přirozené chodit více po předku, my po koni však chceme, aby měl své těžiště více vzadu, aby se podsadil. Poloviční zádrž vlastně využijeme skoro všude, při projíždění rohů, před změnama ruchu atd.. Takže, poloviční zádrž je vlastně prostředek k dosažení zajetí přechodů z jednoho chodu do druhého, regulování nebo krácení ruchu v jednom chodu, upozornění koně na novou lekci či cvik, zlepšení nebo dosažení shromáždění a držení koně během pohybu. Je toho celkem hodně, můžeš se dyštak někdy ke mně stavit, já ti k tomu dám ještě nějaké materiály, ale základ se naučíme teď….jo, teď jde pěkně, víc ji připobídni…takže, jak se vlastně ta úžasná poloviční zádrž vykonává? Začneš vždy tím, že se výrazně narovnáš, né zakloníš, stáhneš břicho a taky zapojíš záda. O malinkou chvíli později uzavřeš ruce, můžeš je i lehce přizvednout a následně hned použiješ holeně, a to tak, že koníka jakoby obejmeš, holeně jen stiskneš. Hlavně musíš dodržet správné pořadí a to: tělo, ruka, holeň. A nemysli si, že poloviční zádrže při parkuru nebudeš potřebovat, poloviční zádrže jsou přo parkuru zásadní. Samozřejmě bude chvíli trvat, než se do toho dostanež, tak u každého koníky jsou pomůcky trošičku jiné, ale neboj, časem na to příjdeš“ usmála se trenérka a svůj výklad dokončila.
,, Můžeme si teďka pěkně zádrže vyzkoušet, hlavně se je neboj používat“ usmála se blondýnka a následně zavelela pracovním klusem vchod. Nejdříve jsem se tedy narovnala, zapojila břicho a záda, hned na to přidržela ruku, dále objala koně holeněmi. Holeně jsem použila ještě trochu více a Veny hezky naskočila do klusu. ,, Rozdíl je sice malý, ale bylo vidět, že přechod Veny provedla více na zadku a né na předku.“ Pousmála jsem se a pohladila Veny, kdy nám následně Sue pokynula, abychom se pokusili klus trochu prodloužit, takže jsme měli provést poloviční zádrž a následně ještě připobízet a mírně posunout ruku více dopředu. Takže jsem tedy podle postupu, co mi řekla Sue provedla poloviční zádrž a více ji napobízela do rychlejšího ruchu holení i sedem, dala ruky o cenťák až dva dopředu.
,, Super, není to sice ani zdaleka dokonalé, ale celkem dobré. Nezapomínej však na svůj sed, hlava ti zase spadla dolů“ houkla na mě Sue. Zpravila jsem svůj sed a po pokynu od Sue Veny nechala tempo zkrátit, kdy jsem zase více vydržela při poloviční zádrží rukou a samozřejmě zapojila i sed a břicho. Ven po chvíli krok vážně zkrátila, následovala pochvala. ,, Dobrý, můžeš si přejít do kroku pomocí poloviční zádrže, po několika krokách v kroku znovu klus.“ Kývla jsem a z poloviční zádrže udělala celou a to tak, že jsem přidala na všech pomůckách a použila otěž zadržující. Ven hezky přešla do kroku a tetička nás pochválila, že to bylo docela přes zadky a že nespadla na předek. Po několika krocích opět provedla poloviční zádrž a následně vyklusala. Hlasem jsem Veny pochválila a myslela i na svůj sed. ,, A krook, pro dnešek stačí. Můžeš začít krokovat“ usmála se trenérka a já tedy přes poloviční zádrž přešla od kroku. Veny jsem moc pochválila a povolila otěže. Obešli jsme krokem několik obcodů na obě ruce, pak nás Sue zavolala na střed, kde jsem sesedla, vytáhla třmeny, povolila podbřišník i nánosník a přehodila otěže.
,, Příště budeme poprvé skákat, těš se“ zazubila se Sue a já se usmála. Na skákání jsem se moc těšila. Mlaskla jsem na Veny a odešli jsme z haly, před halou jsem se rozloučila se Sue a poděkovala ji za trénink.

jennifer+galaxie: 2x jízda krok – cval, ovládnutí cvalu (ohebnost koně, jízdárenské prvky ve cvalu) pod dohledem trenéra
Povinná ½
Galaxie si netrpělivě přešlápla. ,,Klid holka, už to bude,“ usmála jsem se a zastavila se u haly. ,,Dveře!“ zvolala jsem a po chvilce se ozval hlas, který nás zval dovnitř. ,,Zdravím Liso, díky, že sis udělala čas,“ usmála jsem se na trenérku a zavedla hnědku na střed haly, kde jsem ji podrbala a vzala ještě na obvod, abych ji maličko povodila, než nasednu. ,,Ahoj, teď je moc trenérů zabraných, co?“ zasmála se žena a já se zazubila. ,,To ano, ale nemysli si, že jsem po tobě sáhla jako po poslední volbě, to opravdu ne,“ usmála jsem se. ,,Já vím, co máte dnes na programu?“ usmála se trenérka. ,,Ohebnost koně a jízdárenské prvky ve cvalu a navíc poprvé mám ty obludky na nohou, takže se na ně chci zvyknout,“ usmála jsem se a hodila očkem na botky, kde byly tupé ostruhy. Lisa se zasmála a já vzala hnědku na střed, dotáhla podbřišák, stáhla třmeny a pokontrolovala všechno ještě jednou. Upevnila jsem si helmu a nasedla do sedla. Gal si odfrkla a sklonila hlavu. Usmála jsem se, urovnala si sed a ruce a stiskla holeně jemně. Gal našpicovala uši a rozešla se do Áčka, kde jsem ji vzala na levou ruku. ,,Budete se učit už tento týden kontracval a letmý přeskok?“ zeptala se Lisa a dívala se na mě. Já se trochu více narovnala v ramenou, prošlápla vnější patu a kývla. ,,Už budu mít skoro přečteno vše, co potřebuju,“ usmála jsem se a v Cé si najela na velký kruh. Přistavila jsem Gal ke vnitřní otěži, vnější vedla hnědku po směru a byla vedoucí, hlídala, aby nevypadla holeň a zabránila stočení koně do preclíku, zkrátka, nesmyslného ohnutí. Vnější holeň za podbřišníkem korigovala ohnutí zádě a kolem vnitřní holeně bylo tělo „ohýbáno“. Galaxie si odžvýkla a odfrkla si, kdy jsem se usmála a přejela jí vnější otěží následně po krku a pohladila ji. ,,Šikulka,“ usmála jsem se. Díky příchodu jara měli koně celkem dost v sobě bujnou náladu a Galaxii se to nevyhlo. Šlapala dopředu, reagovala na pobídky okamžitě a byla energická. Hnědka si zafrkala, její uši jen hrály do stran. Držela jsem paty dole, dívala se mezi uši a zlehka se pohupovala v rytmu koňského těla. Hnědka zafrkala, její uši jen hrály. No jo, prostě holka moje byla vždy energičtější. Lisa nás sledovala, měla stále ruku v sádře, což jsem jí vůbec nezáviděla. Hnědka frkla a já se pousmála, ale nechala ji vyklusat. Galaxie šla hned živě vpřed, stříhala ušima a já se usmívala, ale nechala v Bé udělat jeden z velkých kruhů, kdy jsem ji pořádně ohýbala, dávala si pozor, aby to všechno bylo dobré. Hezky vnitřní holeň na podbřišáku, vnější za, vnitřní otěž – k té je koník přistaven a vnější u krku hlídá plese a vede koně po směru a stěně dalo by se říct, ale my neměly oporu dlouhých stěn, a tak jsme si musely dát záležet. ,,Slyšela jsem, že jste si dávaly Zetkovou úlohu se Sebastianem,“ usmála se trenérka a my dojely kruh a já pokývala hlavou. ,,To je pravda, bylo to super,“ usmála jsem se a Galaxie si dlouze odfrkla. ,,To věřím,“ usmála se trenérka, já se zazubila, udělala z A osmičku, kdy jsem hlavně fungovala pomocí holení. Galaxie stříhala ušima a já přemýšlela nad tím, jak užívám své pobídky, hlavně pobídky, když mám na botách ostruhy. Přišlo mi to velice nepřirozené. Ale to bylo asi tím, že je mám poprvé Snažila jsem se být jemná, změnila si s hnědkou směr a nadále ji opracovávala, aby se pěkně před cvalovou prací zahřála. Musíme být připravené na vše, co jsem si pro nás připravila, tedy, co po nás hlavně bude chtít Lisa. Gal si pěkně protáhla krk dopředu a dolů, odžvýkla si, já vysedala do rytmu. ,,Levá holeň se zklidní, bradu výš, ramena nehrbit,“ usmála se trenérka, kdy jsem se usmála, ale opravila se hned, kdy jsem si docela přestávala uvědomovat, že se v ramenou začínám hrbit. Gal frkala a já se společně s ní vydala na vlnovku z A. Takže uděláme tři velké oblouky, dva na levou ruku a jeden na pravou, kdy mezi nimi pojedeme rovné lajny, takže pomůcky budou klidné a vyrovnané, jen v obloučcích to bude jako třeba při projíždění rohu nebo malém kruhu, i když, to taky nebylo zrovna to správné označení Gal zafrkala, stříhala ušima a já ji bedlivě vedla po vlnovce, aby hnědka byla skutečně rozhýbaná se vším všudy. Ohýbala jsem si ji v obloučcích podél vnitřní holeně, vnější hlídala za podbřišákem, vnější otěž vedla a vnitřní byla mírně nabídnutá. Usmívala jsem se, hnědka se snažila a to byla hned radost pohledět. Mohla jsem ji pak v C pochválit, vzít na diagonálu a nechala hnědku odžvýknout, zasedla do pracovního sedu, dala vnější nohu za podbřišák, vnitřní nechala na, mlaskla jsem si, stiskla holeně a pobrnkla lehce do vnější otěže, kdy Galaxie se zafrkáním naskočila lehce do cvalu a frkala a šla živě hned vpřed. Usmívala jsem se a šla do stehenního sedu. Dáme si obvod na obě ruce, možná dva, aby se hnědka protáhla, a začneme pracovat. Gal šla pěkně vpřed, dnešní naše spolupráce bude na dobré vlně. Ve cvalu jsem ji nechala obcválat obvod a půl, kdy já byla ve stehenním sedu, aby se hnědka skutečně mohla dobře protáhnout. Jelikož se budeme letmý přeskok učit až v tomhle týdnu, musíme si ještě přejít přes klus. Proto jsme v B přešly do klusu, hnědce jsem nechala vytáhnout otěže, v B si daly velký kruh a pak diagonálou změnily směr, obcválaly si i na druhou ruku obvod a půl a Galaxie příjemně odfrkovala, kdy jsme přešly do klusu, já vysedala do rytmu a nechala hnědku, aby si vytáhla krk dopředu a dolů. Šla pěkně od zádě, podšlapovala si zadními nohami pod sebe, cítila jsem to a bylo to příjemné. Vysedala jsem do rytmu a byla připravená na povely od trenérky. Hnědka spokojeně vyklusávala na volných otěžích, kdy jsem je pomalu začala pobírat. Galaxie si odžvykovala a nabízela mi pěkné přilnutí. Vysedala jsem do pravidelného rytmu koňského klusu a usmívala se, protože Galaxie dnes byla opravdu příjemně naladěná. ,,Tak Jenny, diagonálou změna směru, na pravou ruku ve vnější stopě od K pracovní klus," usmála se trenérka, kdy jsem pokývala hlavou, vzala Galaxii na dlouhou diagonálu. Hnědka stříhla ušima, já se pousmála, změnila vysedací nohu, přehodila otěže opatrně na druhou stranu, hnědka si odžvýkla a já v K sedla do sedla pomalu, maličko si hnědku vypobídla holeněmi. Gal frkala, ale šla vpřed. Pohladila jsem ji vnější otěží, dívala se před sebe a Lisa nás nechala udělat velký kruh v E. Gal jsem si ,,ohnula" kolem vnitřní nohy, vnější držela za podbřišákem, aby hlídala záď a nechtěla jsem, aby byla hnědka ohnutá jako preclík. Pěkně jsem ji hlídala vnější otěží proti vypadnutí plece, kdy ji ještě vnější otěž vedla po stěně a po směru. K vnitřní byla přistavěná a pofrkovala. Usmála jsem se, pochválila ji, když došla pěkně zpět na stěnu. ,,Tak skvěle, můžete si na dlouhé stěně nacválat, cval shromáždíte, z A pojedete vlnovku o pěti obloucích,“ kývla trenérka. Já se usmála, ale zatím zůstávala v pracovním sedu. Měly jsme čas, protože jsme projely Céčkem. Já zatnula břišní svaly, šla více do sedla, narovnala se více v kříži, seděla klidně, tlačila se více do sedla, dala vydržující otěže a stiskla holeně. Gal pofrkala, stříhla ušima a já mohla dát cvalovou pobídku – vnější za podbřišák, vnitřní na, stisknout holeně a zlehka brnknout do vnější otěže. Galaxie zafrkala a nacválala hned na začátku dlouhé stěně po vyjití rohu. ,,Šikovná,“ usmála jsem se, zůstala v pracovním sedu a začala s poloviční zádrží, abych dostala hnědku do shromážděného cvalu, pěkně pod sebe. Vnímala jsem její cvalové skoky a byla s její prací spokojena. Galaxie frkala, šla živě vpřed, uši směřovaly dopředu, jen někdy pravý boltec šel na mě. Já se usmívala a v A jsme se vychýlily od stěny, kdy jsem ji vzala rovně na první oblouček, do kterého budu muset hnědku pěkně navést, aby nebyl krkolomný a navíc, musíme společně pořádně promyslet, jak to uděláme. Tři obloučky na jednu stranu a dva na druhou. Nevyjely jsme si tedy roh, ale vzala jsem si lehce hnědku na pomůcky do ohnutí, kdy jsme si musely z oblouku vyjet tak nějak u káčka, od kterého budeme pokračovat rovně mezi déčkem a elkem k péčku, kdy u něj začíná další oblouček, mělo by nám to všechno vyjít. Galaxie pofrkovala, ale stříhala ušima a sledovala podvědomě moje požadavky a já byla s jejími pohotovými reakcemi spokojena opravdu moc. Galy frkala, stříhla ušima, my vyjely druhý oblouk a zase jely na rovnou linii, kdy jsem měla pomůcky v klidu, hlídala jsem si holeně. ,,Klidná ruka,“ usmála se Lisa, sledovala nás, stála v X, odkud měla dobrý výhled. My projely mezi XL a náš oblouček, již třetí, měl prostředek v E, takže takový malý kruh, který je ovšem nedokončený. Gal si odfrkovala, šla pěkně vpřed, snažila se a já byla ráda, že nám to tak jde. Už jsme pomalu jely na čtvrtý oblouk k eRku, od kterého bude následovat volná cesta na poslední oblouk a já budu moci vzít pak hnědku na stěnu. Galaxie si odfrkovala, vyjela oblouk v Há, ten jsme nestřihaly, snažily se o čisté provedení, neprojely jsme roh a na stěnu se napojily kousek před Céčkem. ,,Skvěle holka,“ pochválila jsem hnědou kobylku a pohladila ji vnější otěží. Galaxie zafrkala, přežvýkla si a cválala dál shromážděně. ,,To bylo dobré, jen si dávej pozor na holeně, uklidni je, hlavně tu vnější, trochu ti tam poletuje ještě,“ usmála se trenérka a já pokývala hlavou. ,,Toho jsem si vědoma,“ pousmála jsem se a Lisa kývla. ,,To je hlavní… nyní od stěny ke stěně KXH,“ kývla trenérka, já se usmála. Sice je tam X, ale nepojedeme až k němu, budeme dělat znovu divný oblouček. Galaxie pofrkala, ale měly jsme před sebou ještě půl obvodu, a tak jsem si hnědku ještě poloviční zádrží více shromáždila, šla pěkně více pod sebe, vykračovala si vpřed a frkala, kdy jsem se usmívala, ale již v K ji začala brát na pravou diagonálu, kterou ovšem pak vyměníme za falešnou Gal frkala, šla pěkně vpřed, snažila se mi porozumět, já jí vycházela vstříc, byla s její prací naprosto spokojena. Představila jsem si kužel, který jsme obvykle při tomto cviku měly, ale dnes tu nebyl, proto jsme se musely spolehnout samy na sebe. Udělaly jsme oblouček a najely na obrácenou diagonálu, kdy hnědka frkla, stříhla ušima a dál pěkně cválala vpřed. Cítila jsem, jak její tělo pode mnou pracuje. Dneska toho máme za sebou skutečně dost. ,,Skvěle holky, lehký klus v B, nechat vytáhnout otěže, v Ká otěže pobrat,“ kývla Lisa, já se pousmála, hlídala si holeně, ruce, držení těla, mrkla do zrcadla, jak nám to sluší a jde Galy frkala, šla živě a chtivě vpřed. Tohle milovala a já věděla, že ji práce se mnou baví, což jsem byla i ráda. Hnědá kobylka šla živě vpřed, pofrkovala a čekala na vše, co po ní budu chtít. Dala jsem znovu poloviční zádrž. ,,Kluus,“ řekla jsem sotva slyšitelně, ale hnědčina ušiska to pochytila a pěkně přešla do klusu, kdy jsem začala vysedat na vnější přední, pomalu povolovala otěže a hnědka si postupně protahovala krk. Vysedala jsem do rytmu, hlídala si všechno kolem sebe a hlavně hnědku, dívala se před sebe, snažila se nezaklánět hlavu a usmívala se. Galy si pofrkala, já v Ká začala zlehounka odmačkávat otěže, pobírala jsem si je pomalu s hnědčiným odžvykováním, Gal mi pěkně nabízela přilnutí, které jsem já přijímala. Chválila jsem hnědku hned, jakmile jsem ji měla zase v kontaktu více. Gal frkala a já se usmívala, ale čekala na instrukce od trenérky. ,,Obloukem změnit směr,“ usmála se Lisa, já se usmála taky, pohladila hnědku vnější otěží, ale po projetí éčka jsem lehounce zasedla do pracovního klusu, mírně si hnědku přistavila k vnitřní otěži, tiskla vnitřní holeň, vnější přiložila ke krku, vnější holeň byla za podbřišákem a já si hnědku nechala vyjet kapičku, kdy vlastně ten začátek byl jako malý kruh, jen s rozdílem toho, že jsem to protáhla do kapky a nechala hnědou kobylku jet na druhou ruku. Začala jsem vysedat, zkontrolovala si v zrcadle nohy, přesedla si a spokojeně se usmála, pochválila hnědku a přehodila otěže. ,,Dobře, pracovní cval, velký kruh v C,“ kývla žena a já s úsměvem na rtech nechala hnědku po cvalové pobídce nacválat a zůstala v sedle. Hnědka se pěkně srovnala, pofrkovala si, šla vpřed, zajímala se o mě i o své okolí, ale spíše více pozornost věnovala mně. Usmívala jsem se, dívala se před sebe a užívala si ten pocit, že mám pod sebou živé a nádherní zvíře. V C jsem si najela s hnědkou na velký kruh za pomůcek, jak jsme byly obě dvě zvyklé. Galaxie si odfrkovala a já se usmívala. ,,Cval prodloužit, přímo!“ ozval se hlas trenérky, kdy jsem udělala poloviční zádrž, dala ruce více dopředu, objala hnědku holeněmi a ta to pochopila tak, že prodloužila svůj rámec. V prodlouženém cvalu budeme muset ony zatáčky dávat dobře, čili rohy nesmíme sekat. Přímo, budeme cválat do odvolání po obvodu a nesmíme zpomalit, ani zrychlit. Narovnala jsem se v lopatkách, splynula s pohybem koně a holeně dýchaly s Galaxiným tělem. Snažila jsem se držet paty dole, Lisa mě sem tam opravila na menší chybu, kdy nás nechala obcválat obvod a následně nás nechala udělat pěknou osmičku – no, doufám, že ta osmička vypadala alespoň jako osmička opravdu Já a osmičky, to bylo jak nějaký zlý sen, ale dalo se to! Galaxie pofrkovala, já ji mohla jen a jen chválit, byla jsem s ní nadmíru spokojená. Měly bychom mít za sebou opracování na čtvrt hodiny a nyní práce vyjde na takovou půl hodinu. Galaxie si zafrkala, já ji pohladila vnější otěží, Lisa nám dala za úkol přejít do kroku, kdy jsem s úsměvem a poloviční zádrží Gal nechala ob jeden chod přejít níže. Hnědá kobylka frkala, spolupracovala se mnou pěkně a šla hezky od zádě. Mohly jsme si udělat malý kruh, Gal šla pěkně podsebe a já byla spokojená s její aktivitou. Měly jsme si změnit směr, hnědku jsem mohla jen a jen chválit. Gal byla pěkně zpocená, to já byla celkem taky Po změně směru přišlo nacválání z kroku na volnějších otěžích, které jsem si pak s odžvýkáváním ve cvalu opatrně brala zpět, shromáždily jsme cval, udělaly velký kruh a vlnovku o třech obloucích. Gal pofrkovala, já ji chválila, podporovala ji a byla s ní nadmíru spokojená. ,,Zítra byste mohly mít více práci na velkých kruzích, osmičkách a změnách kruhu,“ usmála se Lisa. ,,Dobře,“ kývla jsem s úsměvem. ,,Vyklusat na dlouhé otěži na obě ruce dva obvody,“ kývla trenérka, kdy jsme tak s hnědkou učinily. Nechala jsem jí, aby si protáhla krk pěkně dopředu a dolů. Chválila jsem ji za pěkný výkon, protože dnes byla opravdu hnědá kráska šikovná. Chválila jsem ji, změnila směr a následně po druhém obvodu jsme přešly do kroku, kdy jsem hnědce kompletně zahodila otěže. ,,Ještě to není taková těžká práce, ale brzy vám to začne,“ usmála se Lisa a já pokývala hlavou. ,,S tím počítám, že to bude těžší a těžší,“ pousmála jsem se, hladila hnědku, nechala změnit směr půl jízdárny, dokrokovaly jsme a jely do středu, kde jsem sesedla, pochválila hnědku, povolila nánosník, nabídla kostku cukru, povolila podbřišák, vytáhla třmeny a sama si uvolnila ještě helmu, kdy mi už byla protisrsti. ,,Děkuju za trénink,“ usmála jsem se na Lisu, když jsme vyšly z haly. ,,Za málo!“ mávla mi žena zdravou rukou a já s úsměvem šla s hnědkou k našemu boxu.

sarah a venuše: LEVEL 4, TRÉNINK 2/3 - PRVNÍ NÁCVIK SKÁKÁNÍ
Společně s Veny a tetičkou Sue jsme se po přivítání odebraly do haly, kde nikdo nebyl, což nebylo na škodu. Došli jsme na střed, kde jsem si dotáhla podbřišník, stáhla třmeny, přehodila otěže a po Sueiném povelu se vyšvihla do sedla, kam jsem dosedla co nejjemněji.
,, Tak, krokem na delší otěži po obvodu haly" řekla mi Sue a já tedy stiskla holeně a jakmile se Veny rozešla do kroku, pomocí pomůcek ji nasměrovala na stěnu. ,, Prošlápni paty, lokty k tělo." Chyby jsem zpravila a soustředila se jak na Veny, tak na sed. Pohrávala jsem si střídavě do vnitřní a vnější otěže, přitom dbala, aby Veny pěkně podšlapovala zadníma.
,, Pohlídej si ji v rohu vnitřní nohou a zatiž vnitřní sedací kost, dyštak si pomoz i vnější otěží, kterou dáš malinko od koně." Kývla jsem a v dalším rohu se více snažila a neflákala to.
,, Diagonálou změnit směr" houkl na nás z druhé strany jízdárny trenérka. Prošli jsme krátkou stěnu, vyjeli co nejpěkněji roh a na začátku dlouhé stěny v písmenu jsem dala vnitřní nohu na podbřišník, vnější za, vnitřní ruku lehce nabídla a brnkla do ni, vnější posunula blíže ke koni, natočila ramena a zatížila vnitřní sedací kost. Veny pěkným obloukem zatočila na diagonálu, na konci ní jsme se plynule dostaly na stěnu. Usmála jsem se, pohladila klisnu pode mnou a připobídla ji, aby nelenila .
,, Dívej se před sebe...prošlápni patu...lokty k tělu" vyříkávala postupně tetička, když bylo potřeba a já onu věc nedělala. ,, Pomalu si Veny zkracuj, ale jen tak o jednu nebo dvě zarážky." Přikývla jsem a postupně od vnější otěže si Veny zkrátila o dvě zarážky.
,, Lehký klus" houkla Sue a já tedy stiskla holeně, přiklopila pánev a Veny se hezky rozklusala. Začala jsem na správnou nohu vysedat, zkontrolovala si sed a s pohráváním do otěží se snažila klusat pravidelně a co nejlíp. ,, Dobrý, ale rohy zkuste vyjíždět lépe" usmála se blondýnka a já se posnažila více, v rohu přidala trochu víc vnitřní holeně. Tetička mi při klusu často připomínala, co bych měla zpravit nebo zlepšit a já se to poté snažila zlepšit.
,, A krook," Zasedla jsem, ztuhla v kříži, stiskla pěsti, vcucla břicho a Veny pěkně přešla do kroku, kdy ji pochválila.
,, Změňte si obloukem směr." Stiskla jsem vnitřní holeň, vnější dala za podbřišník, přenesla váhu, připojila pomůcky otěží a s Veny jsme vykonali takovej šišatej oblouk.
,, V A lehkým klusem vchod." Kývla jsem a počkala si na Áčko, kde stiskla holeně a vyklusala. Hlasem jsme pochválila hnědou a pokračovala klusem po obvodu haly, kdy mi trenérka Sue připomínala chyby. Po dvou obvodech jsme opět přešli do kroku a na povel tetičky jsem si začala zkracovat otěže na normální délku po opracování.
,, Tak, pracovním klusem vchod, při klusu si jemňoulince pohrávej s vnitřní otěží, hlídej si, aby hezky podsouvala zadní nohy pod sebe a nezapomeň taky na svůj sed.“ Kývla jsem, poté přes poloviční zádrž vyklusala. ,, Zapoj břicho, ať tolik nevalí..na protější stěně velký kruh.“ Mírně jsem vcucávala břicho, aby Veny tolik nevalila, ale pořád jsem měla holeň u koně, aby hlídala, jak Veny fláká či nefláká zadní nohy, popřípadě zadní popohnala. Na krátké stěně jsem natočila ramena, zatížila vnitřní sedací kost, zapojila nohy i otěže a společně s Veny vykonala velký kruh, při kterém musela být více vnitřní noha, aby Veny vytlačila na stěnu.
,, Přímo a pak diagonálně změnit směr“ houkla na mě Susan. Poslechla jsem, na dlouhé stěně se snažila dodržet pravidelné tempo a hlavně na Veny neskákat, pěkně udržovat hezký sed. Po krátké stěně a po celkem hezky vyjetém rohu jsme najely na diagonálu, po které klusaly na druhou ruku. Brnkala jsem jemně do vnitřní otěže a připobízela si holení, Veny již byla celkem uvolněná a hezky šlapal i snižovala krk.
,, V A pracovním cvalem vchod.“ Kývla jsem a těsně před písmenem A dala poloviční zádrž a následně pobídla přes zádrž do cvalu. Veny ochotně naskočila do cvalu, uvolnila jsem sed a soustředila se na sed a Veny.
,, Prošlápni paty, koukej se dopředu.“ Zpravila jsem své chyby a dále se maximálně soustředila na jízdu. Jelikož se mi Veny na druhé dlouhé stěně trochu rozběhla, musela jsem ji přes poloviční zádrže spacifikovat .
,, Následující krátkou stěnu přes poloviční zádrže cvalové kroky zkrať, na dlouhé stěně prodluž.“ Ve cvalu jsem kývla a v rohu u krátké stěny provedla poloviční zádrž s trochu více zadržující otěže, Veny pěkně zpomalila, hlasme jsem ji pochválila. Na začátku dlouhé stěny jsem vykonala poloviční zádrž, při které trošku povolila ruky a více ji pobídla. Ven prodloužila cvalové skoky, před krátkou stěnu jsem si ji již přes poloviční zádrže zpomalovala.
,, Přechod do klusu.“ Provedla jsem poloviční zádrž d o nižšího chodu a Veny náležitě pochválila.
,, Diagonálou změnit směr..lokty k tělu…trochu si ji přes poloviční zádrž zpomal.“ Provedla jsem diagonálu, zpravila chyby a po tetiným povelu naskočila do cvalu, kdy jsem byla ve stehenním sedu.
,, Dej ruce trošku dopředu…poloviční zádrž…prošlápni paty.“ Už jsem celá funěla, ale i tak náležitě zpravovala své chyby. Po obvodu jsme přešli přes poloviční zádrže do klusu a následně kroku, kdy jsem ji úplně povolila otěže a nechala klisnu i sebe vydýchat. Sue mezitím přinesla dvě břevna, které dala na diagonálu vedle sebe do takové zvláštní vzdálenosti.
,, Tak dnes půjde o první nácvik skákání. Břevna jsou dána tak, aby Venuše musela skočit a né jenom břevna překročit. Nad skočkem měj ruce dané kousek před kohoutkem, stoupni si do stehenního sedu, nedívej se pod sebe, pěkně pruž v kotnících. Snaž se Venuši na hřbetě moc nevadit, ono to sice ze začátku moc nepůjde, ale neboj, po čase na to příjdeš“ usmála se Sue a pokračovala, ,, najeď si na skok pěkně doprostřed, netahej Venuši za otěže, používej při zpomalování a podsazení poloviční zádrže, ty ti pomůžou. No, jdeme na to“ zazubila se tetička a hned zavelela klus. Byla jsem natěšená, ale zároveň i nervozní. Věřila jsem Veny, kterou jsem hned pochválila a soustředila se na jízdu.
,, Tak vjeď na diagonálu, pěkně pravidleným klusem, krok před překážkou pobídní Veny do cvalu a snaž se být pěkně s pohybem.“ Zabočila jsem tedy na diagonálu, Veny, která uviděla břevna mírně zrychlila, použila jsem poloviční zádrž a trošku ji zpomalila, vedla jsem ji na střed a soustředila se, krok před břevnem jsem ji s mlasknutím pobídla do cvalu a nad skokem si stoupla do třmenu. Byl to úžasnej pocit, připadalo mi, jako by jsme s Veny byly jedna bytost, až do doskoku, kdy jsem skončila Veny na krku. Hupss . Snažila jsem se najít ztracenou rovnováhu, jakmile jsem ji našla, musela jsem Veny trošku usměrnit a přejít přes poloviční zádrže do klusu, pak Veny náležitě pochválila, ona byla skvělá.
,, No, nájezd byl dobrý, Veny udělala větší skok, než bylo nutné, ty jsi to nějak nečekala a potom při doskoku zkončila na krku. Přiště jí dej těsně před skokem poloviční zádrž, při doskoku se zakloň, avšak se ji nesnaž kecnout do sedla. Tak zkus to znovu, ze stejné strany.“ Poslechla jsem a klsuem znovu najela na diagonálu, kdy jsem zůstala snad klidná, snažila myslet na sed a Veny, těsně před skokem ji pobídla do cvalu a při Venušiným odrazu si stoupla do třmenů a při doskoku se zaklonila a co nejjemněji dosedla zpátky do sedla. Po skoku jsem ji obdarovala poloviční zádrží, jelikož valila a já to málem neuseděla. Přes poloviční zádrž jsme přešli do klusu a následně s pochvalou do kroku.
,, Teď to bylo lepší, jen se nedívej pod sebe a snaž se nekecnout Veny tak tvrdě do sedla“ řekla Sue a mě se po tváři rozlila červená barva, jelikož jsem se styděla za to, že jsme kecla Veny tak do sedla.
,, Neboj, každý se učil skákat a do sedla několikrát kecl“ usmála se mile tetička.
,, Tak a teď z druhé strany.“ Kývla jsem a pobídla Veny do klusu a nasměrovala ji na diagonálu, kde jsem udržovala pravidelné tempo, před kavaletama ji opět pobídla do cvalu a dále se snažila jít s pohybem koně, akorát to nějak nevyšlo, ale po skoku jsem se dokázala srovnat a při následném klusu poslouchat Sue.
,, Teď si šla za pohybem koně, nešla si dobře s koněm a snažila ses jít tak, jak chceš ty a né kůň. Takže příště se nech ze sedla ,,vyhodit“ do stehenního sedu koněm a půjde to líp. Naposledy, mysli na sed a klidnou mysl a ruce, hlavně ji neškubej v hubě.“ Přikývla jsem, zhluboka se nadechla a stiskla holeně a přešla do klusu. Objeli jsme klusem jeden obvod a pak zamířili na diagonálu, kdy sice Veny již moc nevalila, jelikož na ni taky dolehla únava, ale i tak jsem dala poloviční zádrž těsně před skokem, aby se soustředila a pak se nechala Veny vyhodit do stehenního sedu a šla co nejlépe s pohybem, při doskoku dosedla do sedla a pokračovala po doskoku cvalem na druhou ruku, následně přešla do klusu a kroku a Veny moc pochválila a rozpustile se usmála.
,, Super, tohle bylo dnes nejlepší, i když to ani zdaleka nebylo dokonalé,a le dobré. Můžeš začít krokovat“ usmála se blondýnka a já povolila otěže a společně s Veny se vydýchala. Tohle byla úžasná lekce, i když mi to moc nešlo, Veny byla skvělá. Usmála jsem se, po několika obvodech na obě dvě ruce jsme zabočili na střed, kde jsem sesedla a nabídla Veny mrkev. Vytáhla jsem třmeny, povolila nánosník i podbřišník a pohladila tu mou krásku.
,, Díky za trénink“ usmála jsem se na tetičku, když jsme se loučili před halou.
,, Nemáš za co, měj se“ zazubila se Susan a já zamířila s Veny do boxu.

jennifer+galaxie: 2x jízda krok – cval, ovládnutí cvalu (ohebnost koně, jízdárenské prvky ve cvalu) pod dohledem trenéra
Povinná 2/2

Galaxie pofrkala a já se usmála, pohladila ji po krku a došly jsme k hale. ,,Dveře!“ zavolala jsem a vešla dovnitř, když se nikdo neozval. Počkáme na Jasona a zatím budeme kroužit po hale. Povodila jsem hnědku po obvodu, kdy se mohla protáhnout a já se usmívala. ,,Dveře!“ ozvalo se najednou. ,,Volno!“ houkla jsem zpátky, zavedla hnědku na střed, kdy se nejdřív objevilo kafe – Jason jde Pak se objevil samotný ooo velký trenér! ,,Ty ještě nejsi v sedle? Šup do sedla!“ Chopil se slova hned Jason. ,,Ahoj..ano nejsem!“ zazubila jsem se, ale dopla podbřišák, stáhla třmeny, zapla nánosník, svoji helmu a nasedla do sedla, urovnala se, vzala otěže jemně do rukou a stiskla holeně. Galaxie frkla, ale vyšla na obvod haly, kdy jsem jí nechala volné otěže a v C jsme jely na levou ruku. ,,No, takže mi pověz, co jste dělaly včera?“ usmál se trenér a napil se kafe. ,,Ohýbaly ve cvalu na vlnovkách a velkých kruzích, pak taky od stěny ke stěně,“ pousmála jsem se, zastavila hnědku a poohýbala jí krk na levou i pravou stranu opatrně, pohladila po krku, nechala couvnout dva kroky vzad a zase ji nechala vykročit, kdy jsem ji hned chválila a hladila s velkým úsměvem na rtech. ,,Takže, dala ti Lisa nějaké úkoly?“ pousmál se Jase, zamíchal si kávu, my si udělaly velký kruh, kdy jsem si dbala na důležitých pomůckách, jako byla přiložená vnitřní holeň na podbřišáku, vnější za hlídala záď, vnější otěž hlídala plece a byla jako otěž vedoucí a k vnitřní otěži byla hnědka přistavěná. ,,Jo, máme ohýbat na osmičkách, vlnovkách, pilovat více vlnovku o třech obloucích, navíc zlepšit práci na velkých kruzích a říkala i něco o změnách směru u kruhů, ale to bych chtěla zkusit, až budeme dělat kontracval, když nebudu používat letmý přeskok,“ pousmála jsem se, kdy trenér se na mě podíval, pokýval hlavou, my si s hnědkou udělaly znovu velký kruh, změnily si z B do E směr, kdy jsem hnědku nechala odžvýknout, z A si udělaly další velký kruh, který jsme i zmenšily, kdy jsem více vzala hnědku na kruh. Galaxie frkala, stříhla si ušima, ale šla dál vpřed živě. Usmála jsem se, pohladila ji po krku a hlídala si holeně i paty. ,,Dobře, takže si dáte i nějakou stranovou práci, souhlasíš se mnou?“ usmál se Jason, kdy jsem se na něj podívala. ,,Na obživení? Klidně,“ zazubila jsem se, Gal frkla a my si najely na vlnovku o třech obloucích. Měla jsem Galaxku na pomůckách, které byly na rovných linií stejné, jen do oblouků jsem jí vždy připravovala jako na kruhy, které by měly 10 metrů. Hnědka frkala, ale šla pěkně vpřed a byla živá. ,,Děláš, jako by tě práce ve cvalu nebavila,“ pozvedl Jason obočí a sledoval mě. Já nechala hnědku napojit na stěnu a vyklusaly jsme na volných otěžích, kdy Gal skláněla hlavu, odfrkovala si a šla pěkně od zádi vpřed. ,,To jsem neřekla! Ale je pravda, že ve cvalu je věcí, co se dají dělat, jen kdybychom už uměly letmý přeskok,“ zazubila jsem se. ,,Jsi nestudovala materiály?“ Galaxie si odžvýkla, frkla si dlouze, v B jsem ji vzala na velký kruh, který jsme si zvětšily pro změnu – Gal jsem si vnitřní nohou vytlačila více na kruh, vnitřní otěž jsem dala malinko ke krku a vnější otěž hlídala a korigovala. Vnější holeň hlídala na zádi i nadále. ,,Studovala, jen je to komplikované, stejně tak je komplikovaný obrat kolem zádi a kolem předku, to jsou šílený nesmyslnosti,“ odfrkla jsem si. ,,Pesimisto,“ uchechtl se trenér, ale hned mě opravil, že mám nohu moc ve třmeni. ,,Hele, co budeš dělat, až si při tréninku dopiješ to kafe?“ ušklíbla jsem se, ale dosedla do sedla, chvilku zůstala v pracovním, vyhodila nohy ze třmenů opatrně, zase třmeny nakopla, abych měla obě nohy ve třmenech stejně a začala vysedat znovu po odpočítání kroků. Podívala jsem se do zrcadel, kdy jsme šly dobře. ,,Nic, přežiju to, ale ty si dej diagonálou změnu směru, velký kruh v E, pěkně pravidelný chci vidět a ježděte velké kruhy do odvolání,“ pokýval hlavou trenér. ,,Jistě generále!“ zazubila jsem se, hnědka zafrkala a my si tedy změnily diagonálou směr, kdy jsme málem Jasona vprostředku srazily Tedy, nesrazily, měly jsme velkou mezeru, Galaxie, když jsme kolem něj projely, zafrkala a natáhla k němu krk, kdy mu nejspíše chtěla žďuchnout do kafe. ,,Rošťačky…já vám dám,“ podíval se po nás Jason a já se ušklíbla, ale vzala hnědku na druhou ruku, přehodila zbytek otěží a po dokončení diagonály jsme pak měly na dlouhé straně v E velký kruh, který se nám snad povedl No, Jase nic nenamítal! Galaxie pofrkovala, natahovala krk dolů a dopředu. Vyklusávala pěkně, já si ji nechávala odžvykovat, vysedala do rytmu, někdy jsem nechala hnědku, aby si klus zkrátila, nebo naopak prodloužila, to jsem ovlivnila rychlostí vysedávání. Galaxie si odfrkovala a my jezdily kruhy v A,C,E a B, kdy se Galaxie pěkně uvolňovala, chodila celkem dost přepychově vpřed a já měl neskutečně z ní velkou radost :3 ,,Tak jo, můžete změnit směr a nacválat si,“ usmál se trenér, kdy jsem se zazubila, ale vzala hnědku na obloukem změnit směr ke konci dlouhé stěny, kdy jsem si předtím zasedla lehce do pracovního sedu, kdy se hnědka podřídila, cítila jsem, jak jde pracovním klusem pěkně vpřed, stříhala ušima a frkala, kdy se zajímala jen o mě. Změnily jsme spolu lehce směr, kdy jsem dala vnější holeň za podbřišák, stiskla holeně, jemně pobrnkla do vnější otěže, mlaskla si a hnědka nacválala, kdy jsme byly v B. ,,ŠIkovná,“ usmála jsem se, šla do stehenního sedu a ruce držela u krku. Gal si odžvýkla, měla uvolněné otěže, ale nebyly prověšené, ale také nebyly napjaté. Galaxie frkala, cválala pěkně vpřed, protahovala se a já ji nechala. Hlídala jsem si ji však a po obvodě a půl jsem šla do pracovního sedu, zpevnila břišní svaly, šla proti pohybu. ,,Kluuus,“ tišila jsem hnědku hlasem, která frkla, stříhla ušima a přešla do klusu. Kdy jsem začala vysedat, pohladila hnědku, nechala ji odžvýknout, Gal mi pěkně nabízela už přilnutí, pěkně se nesla vpřed, klusala a dávala do pohybu všechno. Usmála jsem se spokojeně, ale ještě ji vzala na diagonálu, změnily jsme si směr a já vzala hnědku na cval i na druhou ruku, abych ji uvolnila jak nejlíp umím. ,,No vidíte dámy, umíte se rozhýbat pěkně, máme před sebou tedy nějakou půl hodinu na to, abych vás pěkně zpotil,“ zazubil se Jason, napil se kávy a já se na něj podívala trochu podmračeně. ,,Proč jsi tak zlý?“ odfrkla jsem si, nechala hnědku vyklusávat na volné otěže. Ta si pak pěkně protáhla krk dolů a dopředu, ale hned si pěkně krk zakulatila, nabízela mi přilnutí, kdy jsem opatrně s odžvykováním brala otěže zpět do rukou a hnědku pochválila, vysedala do rytmu. ,,Nejsem zlý, jen chci, aby z vás něco bylo,“ mrkl na mě Jason, kdy jsem pokývala hlavou. ,,Já vím, jen žertuji,“ zazubila jsem se a pohladila hnědku vnější otěží, kdy jsme si měly najet na vlnovku o třech obloucích. ,,Pěkné obrátky, neboj se přiložit jemně ostruhu, je tupá, Galaxii to nic neudělá, je vidět, že je na pomůcky pěkně připravená. Vy pracujete i hodně ze země na tlaky?“ usmál se Jason, kdy jsem navedla hnědku na vlnovku hned v A. ,,Jo, hry na tlaky máme za sebou a Gal to baví, právě jsme dělaly obrat kolem zadku tak, že jsem ji vzala dikobrazí hrou, jak jsme zvyklé, jen přemýšlím o tom, že příští týden, jak budeme mít volno, tak ji vezmu na jízdárnu bez sedla jen na uzdečce a vyzkoušíme si jemnost,“ usmála jsem se. ,,Tak si udělejte týden jemnosti ne?“ pousmál se Jason, až jsem pokrčila rameny. ,,To bychom mohly, to máš recht,“ usmála jsem se. ,,Ale chci udělat volnější týden, trochu více,“ usmála jsem se, pohladila hnědou kobylku, dojely jsme poslední vlnový oblouček, hnědka stříhla ušima a my najely kolmo na stěnu. Galy si odžvýkla, já ji pochválila a usmívala se. ,,Pěkná vlnovka, to by vám šlo v klusu, no, kruhy změnit z C,“ pokýval hlavou trenér, takže jsme jely jeden plný obvod, než se dostaneme do C. ,,V klusu jde všechno nejlíp,“ zazubila jsem se, ale vysedala dál do tempa. ,,Klus shromáždit,“ kývl Jason, já se usmála, zasedla do pracovního sedu, zasedla ještě více do sedla, narovnala se v kříži, lopatkách, dala vydržující otěže a objala holeněmi hnědku, stiskla je a Gal stříhla ušima. Já se na jedno ucho podívala, pomlaskla dvakrát, kdy Galaxie stříhla uchem, ale shromáždila klus, šla pěkně vpřed, ale spíše vznosně, vznášela se hrdě. Usmála jsem se, pochválila ji a v C ji vzala na velký kruh, který jsme rázem ale změnily. Galaxie frkala, já ji chválila a usmívala se opravdu jako měsíček na hnoji ,,Poloviční zádrž, klus prodloužit, osmička z A,“ usmál se trenér, míchal si hrnek – měl ho docela velký Galaxie pofrkala, ale čekala na to, co po ní budu chtít. Takže já udělala poloviční zádrž, dala ruce více dopředu, objala hnědku holeněmi a stiskla je. Galaxie si prodloužila rámec, kdy jsem jemně pískla. ,,ŠIkovná,“ chválila jsem ji hned a z A jsme si najely na osmičku, která by se námi měla povést, když jsme se tak snažily! Gal prodloužila klus, šla pěkně vpřed, já si ten pohyb užívala a vedla ji jistě po osmičce. Galaxie frkala, špicovala ušiska dopředu a byla připravená na cokoliv. ,,Dlouhá stěna cval v K,“ usmál se Jason hned po té, co jsme dojely s hnědkou osmičku a protly jsme C. Usmála jsem se, ale shromáždila si hnědku, kdy jsem před K dala pobídku ke cvalu, jak jsme byly vždy s hnědkou zvyklé. Hnědka zafrkala, zastříhala ušima a přežvýkla si, kdy nacválala pěkně kulatě vpřed. Cválala s jistotou. ,,Cval líp shromáždit, v B velký kruh, zmenšit kruh,“ usmál se Jason nadále, napil se kafe, kdy jsem se pousmála, dala poloviční zádrž, kdy se hnědka pěkně znovu napružinkovala na zadní nohy a frkala. Ale pak jsem si hnědku vzala už v B na velký kruh, kdy jsem si lehounce pomohla i s ostruhami, abych stále jen nepoužívala holeně. Byla jsem co nejjemnější, jak jen to šlo. Zmenšovaly jsme kruh, kdy jsem hnědku potřebovala dostat „více“ do kruhu. Snažila se a já ji hlasem chválila, natáčela se do směru, hleděla před sebe a snažila se být v pomůckách jemná. ,,No vidíte dámy, jde vám to, velké kruhy si dejte ještě tři, tentokrát klasické o dvaceti metrech,“ usmál se Jason, kdy jsem pokývala hlavou, usmála se, pohladila hnědku vnější otěží, když najela na stěnu. Chválila jsem ji, byla spokojená. Pořádně jsme si vyjely roh, kdy jsem hned vzala pak hnědku na první velký kruh. Pěkně jsem si ji přistavila k vnitřní otěži, hnědka si odžvýkla, šla pěkně vpřed, cválala uvolněně, shromážděně a komunikovaly jsme spolu dle mě skvěle. Milovala jsem hnědčinu lásku k práci a hlavně to, že je komunikačně se mnou na tom takto. Dokončily jsme první kruh, kdy jsem hned chválila. ,,Pravidelnost, kmih… všechno dobré,“ usmál se Jason, napil se kávy, sledoval nás, jak se pohybujeme směrem k E, kde jsme musely udělat druhý velký kruh. Galaxie frkala, stříhala ušima sem tam, ale snažila se mi vyhovět ve všem. Soustředila jsem se, byla uvolněná, nechala se unášet krásným pohybem koně pod sebou. Taneční mistři… mistři, kterým není rovno. Takové jednou možná budeme No, nemám sebevědomí, bohužel ne, ale máme před sebou velké cíle. Gal frkala, dokončila druhý kruh a my jely dál, chválila jsem Galaxii. ,,Na velkých kruzích vám to jde už líp,“ usmál se Jason, sledoval nás i při třetím velkém kruhu a chtěl, abychom přešly do klusu, což jsme udělaly přes poloviční zádrž a já hnědce prodloužila otěže, vysedala do rytmu a nechala hnědku, aby si vytáhla krk dolů a dopředu. ,,To slyším velice ráda, protože pro mě je důležité vidět pokroky hnědky,“ usmála jsem se, přejela Galaxii rukou po krku. ,,Máte před sebou dlouhou cestu,“ usmál se Jason. ,,To máme, chci ještě s ní pořádně pracovat na stranové práce, protože to skutečně není zrovna na takové úrovni, takže chceme pilovat, procvičovat a dále se snažit a zdokonalovat se,“ usmála jsem se upřímně. ,,Tak si změňte půl jízdárny směr,“ kývl Jason, já se usmála a z Bé jela do E změnu směru, kterou jsme provedly rovnoměrně a přesně. Vysedala jsem do rytmu, Galaxie si odžvýkla, já ji nechala rázem znovu, zlehounka si pobrala otěže zpět, kdy se Galaxie nesla vpřed velice živě. ,,Je vidět, že ji baví pracovat, což vidím moc rád,“ usmál se Jason a já se usmála a kývla hlavou. ,,To já taky, proto chci vždy nějak práci obzvláštnit, proto jsme dnes ten obrat ze země moc dlouho nedělaly, protože vím, že dlouhé dělání jedné věci by hnědku zamrzelo a mohlo by dojít až k nechutenství, tohle dělat,“ usmála jsem se, přejela Galaxii rukou ve hřívě. ,,Dobrá úvaha, nacválejte si a můžete si dát osmičku, vlnovku, velký kruh, alespoň dva, nechám ti volnou ruku,“ usmál se trenér a já kývla hlavou. Galaxie zafrkala, šla pěkně vpřed, možná jsme se obě potily, ale byly to krůpěje potu za skvěle odvedenou práci! Zasedla jsem do pracovního sedu, dala vnější holeň za podbřišák, vnitřní nechala na, jemně brnkla do vnější otěže, stiskla holeně, mlaskla a hnědá kobylka hned naskočila, kdy jsem ji pochválila a vzala si ji v C na velký kruh, kde jsem ji ovládala hlavně spodní částí těla opatrně s ostruhami, používala holeně a jemně se natáčela do směru kruhu. Usmála jsem se, když jsme kruh dokončily, hnědku jsem chválila a pak ji nechala jet ve vnější stopě na stěně. Jason nás pečlivě sledoval. Já hnědku nechala v B udělat další velký kruh, kdy jsme se opravdu snažily o pravidelnost, když jsme neměly podporu stěn. Nesmí to být ovál, musí to být symetrický a přesný kruh o průměru dvacet metrů. ,,To nebylo vůbec špatný,“ pokýval hlavou Jason, znovu se napil z hrnku a já se usmála, ale z A jsme najely na osmičku. Chtěla jsem ji provést co nejlíp, proto jsem si dávala pozor, jak to půjde. Galaxie frkala spokojeně, šla pěkně vpřed a reagovala na moje požadavky. Vedla jsem ji jistou rukou, snažila se o korektní sed. ,,Co holeně? Poletují ti někdy?“ usmál se Jason a sledoval naše počínání z bezpečí ,,Občas ano,“ odpověděla jsem, kdy jsme najely zpět na obvod, hnědku jsem chválila, ta si odžvýkla a já se usmála a podrbala ji. ,,Ale je to hlavně tehdy, když třeba delší dobu nejsem v sedle, asi je to menší necitelnost, nebo já nevím, ale třeba dnes se cítím více uvolněnější, než včera,“ usmála jsem se a pohladila hnědku. ,,Takže budeš muset jezdit každý týden jednou nejméně, takže při nejlepším pětkrát,“ zazubil se Jason, kdy jsem se poušklíbla. ,,Jistě šéfe,“ zasmála jsem se, ale nechala hnědku udělat volný obvod, udělaly si další velký kruh v E a následně z A jely vlnovku o pěti obloucích. Zdálo se mi, že nám to jde o hodně líp, než včerejší vlnovky, které se moc nedařily, jak se říká, z chyb se člověk učí a tady to šlo stonásobně. Hnědku jsem podporovala, musela s ní jezdit možná trochu ostřejší obloučky, měla ji pěkně shromážděnou a ohýbala si ji převážně na ostružkách, které jsem používala s citem. Galy si stříhala ušima, reagovala vždy okamžitě a s přesností, kdy mi nezbývalo nic jiného, než ji s úsměvem na rtech chválit a hladit. ,,Jsi šikovná holka,“ usmála jsem se, když jsme diagonálu dojely a najely si znovu na stěnu, kde hnědce nechala ve cvalu maličko protáhnout krk, Gal si frkala, stříhala ušima, neopouštěla přilnutí, jen si protáhla krk a šla stále stejně skvěle. Měly jsme přejít do klusu, já tedy hnědku nechala klusat na volných otěžích, vysedala jsem rytmicky a měla ve tváři blažený úsměv, protože mě tohle neskutečně moc bavilo. Galaxie frkala, změnily jsme si směr a já hnědce přejela rukou v hřívě. Už byla docela zpocená, ale ěla bederku, takže super. ,,Jsem dnes s vámi spokojen, tak si dejte v klusu vlnovku o třech obloucích,“ usmál se Jason, kdy jsem se usmála šťastně, najela si v C na vlnovku, kterou jsme daly na volnějších otěžích, Galaxii jsem zahodila pak otěže, když nám to bylo dovoleno a uvolňovaly jsme ten vyplavený adrenalin. Gal skláněla hlavu, odfrkla si dlouze a já se usmála. ,,Takže, velké kruhy, už je umíte udržet, možná se vám sem tam nějaký nepodaří, nemusíte mít vždy svůj den, ale on ten špatný den přijde vždy na každého. S tím bych si hlavu nedělal, snažíš se držet klidnou ruku, což je dobře, ty jsi dělala dřív s koňmi ze země, že jo?“ usmál se Jason, my změnily směr a vyklusaly si další vlnovku o třech obloucích. ,,Ano, proto jsem ke koním možná trochu více citlivá a dávám si ohledy, ale to si myslím, že tady na Florestě děláme všichni,“ usmála jsem se, pohladila hnědku, zatnula břišní svaly, když jsem dosedla do pracovního sedu. Více jsem ztuhla v pohybu, mírně se možná i zaklonila, ale nedělala nic přehnaně. Hnědku jsem si ještě zpomalila hlasem. ,,Ano, takže si dejte oddech na zahozených otěžích, nech ji provést, můžete si ještě dát vlnovku, cokoliv,“ usmál se Jason a šel na tribuny, odkud nás sledoval, já kývla hlavou a usmála se. Pohladila jsem Galaxii, prováděla ji po hale, udělaly jsme si i osmičku, Gal šla na volných otěžích a po změně směru jsem je úplně zahodila a nechala se unášet pohybem koňského těla. Ta hora masa pode mnou a já jsem její velitelka, no, ta myšlenka byla neuvěřitelná. Pohladila jsem hnědku po krku, vzala na střed, sesedla, vytáhla třmeny, povlila podbřišák, odepla helmu, poodepla nánosník a nabídla hnědce pamlsek, který jsem našla ještě v rajtkách. ,,Takové uplácení,“ uchechtl se Jason, ale otevřel nám dveře haly. ,,Ale… spíše odměna,“ usmála jsem se, poděkovala za trénink a vedla hnědku k boxu.

jennifer+galaxie: 2x jízda krok – cval, kontracval a letmý přeskok ve cvalu pod dohledem trenéra
Povinná 1/2

Na jízdárně jsme s Gal už byly – jelikož bylo dopoledne, já Gal v jízdárně olonžovala, aby se protáhla, když nešla do výběhu. Vzala jsem ji k hrazení, odepla obřišník a bederku. Ještě jsem jí sundala lonžovací ohlávku, podrbala a nasadila jí uzdečku, které jsem nechala spadlé otěže dolů, aby hnědka byla odložená. Mohla jsem ji nasedlat a připnout bederku. Odpocka tu byla, tu použiju pak. Natáhla jsem se pro tušírku, připravila si ji k hrazení, abych si ji pak mohla vzít. Povodila jsem Gal po obvodu a pak si ji zastavila na středu, dotáhla podbřišák, stáhla třmeny a odložila si Galaxii.
Všimla jsem si Sarah, která si sedla na tribunu. ,,Ty nemáš co dělat?“ pozvedla jsem zvídavě obočí. ,,Mám…právě mám v plánu vás sledovat,“ zazubila se dívka a já se ušklíbla. ,,A sakra,“ zasmála jsem se, ale dopla nánosník a podívala se na přicházejícího trenéra. ,,Dnes i s obecenstvem?“ zazubil se a já pokrčila rameny a podívala se na nápoj v jeho ruce, ale nasadila si helmu, nasedla a vzala hnědku na obvod. ,,Jé, Jasy, podáš mi prosím tušírečku?“ usmála jsem se na trenéra, když jsem projížděla kolem tušírky. ,,Zapomínáš,“ zavrtěl hlavou, ale došel pro tušírku a pak počkal, až k němu dojedem. ,,Děkuju,“ zazubila jsem se, vzala si ji do vnitřní ruky a maličko si upravila řemínky helmy, seděla dobře a já se pohupovala do rytmu koňského kroku. Nechala jsem hnědce delší otěže, aby se protáhla a já se usmála. Přejela jsem rukou hnědce po krku a ta si dlouze odfrkla. ,,Už jste uvolněné z lonže?“ podíval se na mě Jason, kdy jsem pokývala hlavou. ,,Trochu ale jenom,“ usmála jsem se a nechala hnědku udělat z B velký kruh. Pořádně jsem ji ohýbala na kuhu, jak by se mělo. Bylo to skvělé, pohladila jsem hnědku po krku a podrbala ji. Změnily jsme po obvodu a půl půl jízdárny směr, hnědku jsem nechala odžvýknout na oba koutky, Gal frkala, stříhala ušima a protahovala si krk směrem dopředu a dolů. Pak jsem přenesla váhu na vnější sedací kost, vnější holeň přendala za podbřišník, vnitřní holeň jsem držela na podbřišníku, aby šla vpřed a ještě ji ta holeň ohýbala. Vnější držela záď ve vnější stopě. Vnější otěží jsem zabránila přílišnému ohnutí dovnitř a vypadávání vnější plece. Hnědka stříhla ušima, frkala, vnitřní otěže byla poklidná a já se dívala do směru pohybu a používala své pomůcky. Hnědka zafrkala, šla pěkně po stěně dovnitř plec. ,,Áno holka,“ usmála jsem se, používala své pomůcky a hnědka stříhala ušima, ale nechala jsem ji jít po ¾ dlouhé stěny. Ke konci jsem upustila od pobídek, chválila hnědku a nechala ji vyjet pěkně roh. ,,Hmm, to nebylo vůbec špatné,“ usmál se Jason. ,,Bylo to na lepší stranu,“ usmála jsem se a pohladila hnědku a chválila ji. Udělaly jsme velký kruh v E a pak hned v C, změnily si směr a udělala si s ní další ¾ stěny dovnitř plec, kdy jsem si už pomohla tušírkou, protože nám to na levou stranu šlo hůře. ,,To je ono kočko,“ usmála jsem se, chválila hnědku a drbala ji hned po té, co jsme se vrátily na stěnu. Gal frkala a já ji mohla nechat vyklusat na volnější otěži. Hnědka pofrkovala, protahovala si i nadále krk a oklepala si ho pak, ale šla pěkně vpřed. Pochválila jsem ji, ohýbala jsem si ji na dalším velkém kruhu a po chvilce udělaly kruhy změnit. Gal frkala, já ji chválila a usmívala se. Změnily jsme si směr, přesedla jsem si, přehodila otěže a přendala si tušírku do druhé ruky. Na dlouhé stěně jsem Galaxii vzala na cvik od stěny ke stěně, hnědka stříhala ušima, šla pěkně vpřed a já ji chválila s úsměvem na rtech. Byla to chvilku i falešná diagonála a hnědka se nažila opravdu dobře. Zasedla jsem do pracovního sedu, udělaly jsme velký kruh v A. Takže jsem vnitřní holeň tiskla na podbřišníku, vnější měla za podbřišníkem, měla hnědku přistavěnou k vnitřní otěži a vnější otěž měla u krku, kdy hnědku vedla do směru, stěně a hlídala jí plece. Usmívala jsem se, chválila hnědku a dokončily jsme poklidně kruh. Vzala jsem Galaxii na stěnu, změnily jsme si směr a já si samosebou přeměnila vysedací nohu a tušírku si přendala do druhé ruky. Vysedala jsem do rytmu, ale pak si přesedla do pracovního sedu, dala vnější holeň za podbřišák, vnitřní nechala na, do vnější otěže jsem maličko brnkla a stiskla holeně s mlasknutím. Gal zafrkala a nacválala. ,,Hodná,“ usmála jsem se a šla do stehenního sedu. Dívala jsem se před sebe a hnědka šla pěkně vpřed. Galaxie se protahovala dobře, už byla skvěle uvolněná a mohly jsme po obvodu přejít do klusu, udělaly si velký kruh, změnily obloukem směr a nacválaly si na dlouhé stěně znovu a Galy frkala, ale šla pěkně vpřed. ,,Tak, už mě můžete poslouchat,“ usmál se trenér, já nechala hnědku přejít do klusu přes poloviční zádrž a změnily jsme si směr. ,,No, to my tě posloucháme celou dobu,“ zazubila jsem se a trenér se zasmál. ,,Co mi povíš o letmém přeskoku?“ usmál se Jason, my si s hnědkou udělaly velký kruh z C, zmenšily ho a pak najely na stěnu. ,,No, tak používá se ke změně nohy ve cvalu. Může se dělat v jakkémkoliv ruchu cvalu, ale je lepší ve středním cvalu, protože lépe odhadneme správný čas pro pobídku. Ve shromážděném si musíme odhadnout počet kroků, kdy na ten třetí máme udělat onu pobídku pro přeskok,“ usmála jsem se, změnily jsme si směr a já hnědku nechala odžvýknout, zasedla do pracovního sedu, narovnala se více v kříži, zasedla ještě více do sedla, dala vydržující otěže, stiskla holeně a hnědka frkla, já se podívala lehce na pravé ucho, udělala pštivý zvuk a hnědka pěkně shromáždila klus. Pochválila jsem ji a usmála se. ,,Ano a jak se pobídka udává?“ usmál se trenér. ,,Změníme polohu holení, přeneseme váhu a změníme přestavení, kdy při vznosu pobídneme,“ usmála jsem se. ,,Dobře, takže si nacválejte, shromáždi si ji, můžete si dát ještě ohýbající cvičení,“ usmál se Jason a já kývla, Galaxie si odžvýkla, zafrkala a já si s ní udělala velký kruh, poloviční zádrží, posunutím rukou dopředu, vypobídnutím, jsem hnědku dostala do pracovního klusu, pochválila ji a nechala ji nacválat. Galaxie zafrkala, zastříhala ušima a já si přes poloviční zádrž ji dostala do shromáždění. Chválila jsem ji, udělala si s ní velký kruh a najela si z A na vlnovku o třech obloucích. Galaxie cválala pěkně korektně po vlnovce se mnou na hřbetě. ,,Šikovná,“ chválila jsem ji stále a usmívala se. Mrkla jsem okem na Sarah, která nás sledovala. Zazubila jsem se na ni, ale zase se soustředila na hnědku, vyjely jsme si pěkně roh a já ji vzala na velký kruh a hnědka frkala. Usmála jsem se, ale Galaxie šla pěkně vpřed. Byla živá, reagovala dobře na pobídky a já ji s úsměvem chválila. Najely jsme si na obvod. ,,Takže, najedete si na diagonálu, v X si dáte přeskok, pokud to nezvládnete, nevadí, najedete si na stěnu v kontracvalu, když změníte směr,“ usmál se Jason. ,,Dobře,“ přikývla jsem, usmála se a cítila hnědčinu energii, která byla skvělá. Byla shromážděná a já si počítala v duchu údery kopyt. Bylo to pěkné a já si s hnědkou vyjela roh a vzala ji na diagonálu. Počítala jsem kroky, změnila polohu holení, přenesla jsem si váhu, změnila jsem si hnědčino přistavění, kdy hnědka frkala, stříhala ušima a já se usmála. Když přišla fáze vznosu – úder vnitřní hrudní končetinou – stiskla jsem holeně a mlaskla, kdy to byla pobídka. ,,Přeskočíme,“ dodala jsem s pobídkou, kdy hnědka zafrkala a udělala zvlášní poskok. ,,To bylo pěkné, ale ještě maličko takové neučesané,“ usmál se Jason a já kývla, ale pochválila hnědku. ,,S tím souhlasím, ale snažíme se,“ usmála jsem se, pohladila hnědku a Jason se usmál. ,,To samozřejmě vám nevyvracím,“ usmál se, my najely na stěnu na druhou ruku, kdy měla hnědka změněné nohy. Bude to jiné, nemusíme měnit směr přes klus, stačí dělat přeskoky. Hnědka zafrkala, najela na druhou ruku, frkala a já nechala hnědku odžvýknout. Galaxie šla pěkně, nechala jsem ji pěkně cválat po obvodě a já si udělala s hnědkou velký kruh. ,,Šikovná holka,“ usmála jsem se. ,,Uděláte si osmičku s použitím přeskoku v X, tak si ho procvičíte na obě ruce,“ kývl Jason, já se usmála a vzala hnědku z C na osmičku. Hnědka frkala, já si počítala kroky, užívala si ten pohyb energie vpřed. Hnědka byla jak nadupaný králíček duracell ,,Blázínku,“ ušklíbla jsem se, ale změnila polohu holení, přesunula váhu, změnila si přistavení a při úderu číslo tři jsem dala pobídku. ,,Přeskočíme,“ řekla jsem znovu šeptem, kdy jsem na to chtěla hnědku naučit k přeskoku. Galaxie frkala a přeskočila si. ,,To je ončo kočko,“ usmála jsem se, pohladila ji po krku vnější otěží. Vyjížděly jsme si další oblouk osmičky. Hnědka frkala, šla pěkně vpřed. Usmívala jsem ji, podporovala a my projely áčkem, udělaly krásný kruh a blížily se znovu k X. Pomáhala jsem si při přeskocích lehce i ostruhami, abych hnědku neokopávala holeněmi. Gal reagovala pěkně, paty s oněmi ostruhami byly naprosto v klidu, hnědka reagovala a já s ní byla nadmíru spokojená. ,,Šikovná holka jee!“ usmála jsem se, znovu jsme udělaly v X letmý přeskok a hnědka frkala, kdy jsem se usmála, chválila ji a vzala ji zpět na stěnu. ,,To bylo opravdu pěkné, podařilo se vám to celkem dobře, ale stále je co pilovat, ostatně jako vždy, tvé pobídky musí být jistější, Galaxie dělá přeskoky za pět minut dvanáct,“ usmál se Jason a já pokývala hlavou, udělala s hnědkou přechod do klusu, vysedala do rytmu, prodloužila hnědce otěže, chválila jsem ji, hnědka si protáhla krk a vyklusávala. Protáhla si krk a já ji nechala vydýchat. Změnila jsem si s ní směr, malý kruh a pak si s ní přešla do kroku. Chválila jsem ji a udělala s ní velký kruh. ,,Až budeš připravená, dáte si na dlouhé stěně přeskok a kontracvalem půjdete tak půl obvodu, v E si dáte velký kruh a na krátké stěně si znovu přeskočíte, ano?“ usmál se Jason a sledoval nás. ,,Jasně šéfe,“ zazubila jsem se, hnědka pofrkala, změnily jsme si směr a já ji nechala poodžvýknout, ale pak ji nechala jednoduchou pobídkou hned nacválat na volné otěži. Hnědka frkala, šla pěkně vpřed, stříhala ušima, já se usmívala a chválila ji. ,,Šikovná holka,“ usmála jsem se, nechala ji odžvýknout, maličko si zkrátila otěže a udělaly velký kruh. Na dlouhé stěně jsem se nadechla, vydechla, nechala pracovat spodek těla a hnědka frkala. Počítala jsem si kroky a shromáždila si hnědku více, ta zafrkala a já se usmála, pohladila ji, změnila polohu holení, přestavila si ji, změnila váhu a hnědka zafrkala. Znovu jsem ji vybídla hlasem, třetí doba přišla a já ji pobídla. Hnědka zafrkala a přeskočila si. Já ji hned chválila. Byla pěkně v kontracvalu, šla po stěně, frkala a stříhala ušima. Bylo to úplně jiné, cválat na vnitřní nohu. Galaxie frkala, v E jsme si daly onen velký kruh. ,,Šikovná holka,“ usmála jsem se, hlídala ji a pak jsme si na krátké stěně znovu měly přeskočit, ale nepovedlo se to dle mých přestav. Hnědka frkala, nepovedlo se to, když moje pobídka přišla pozdě. ,,Nic se neděje, kočko,“ pohladila jsem ji, usmála se a nechala ji pokračovat v kontra, ale odpočítala kroky a zopakovala to. ,,Ták to bylo ono,“ chválila jsem hnědku a pohladila ji po krku. ,,Dobrá reakce za chybu, brzy se vám to podaří bez toho, aniž by ses na to soustředila. Moc se soustředíš a pak zapomeneš na spodek svého těla, že bys ho měla mít aktivní a aby reagoval na tvé myšlenky správné,“ usmál se Jason a já pokývala hlavou. ,,Rozumím,“ usmála jsem se, udělaly jsme si velký kruh a hnědka frkala. ,,Skončíme v tom nejlepším,“ usmál se Jason. ,,Dobře, já hnědku vyklusám a pak si ji vykrokuju ze země,“ usmála jsem se. ,,Dobře,“ kývl a já si přešla do klusu, hnědka frkala. Vysedala jsem do rytmu a nechala prodloužit otěže, až je pořádně nechala vytáhnout. Hnědka frkala. ,,Tak já jdu, pěkná podívaná,“ usmála se Sarah. ,,Díky,“ usmála jsem se a mávla ji. Udělaly jsme si osmičku, změnu směru diagonálou a hnědku chválila. Vyklusala na zahozené otěži, přešly jsme si do kroku a daly si dva obvody na obě ruce, kdy jsem sesedla na středu po chvilce a pak ji vzala k hrazení, sundala jsem sedlo, uzdečku, nasadila parelku, pohladila ji, přečistila ji hřbílkem, nasadila odpocku a podívala se na bandážky, byly v pořádku, prohmatala jsem hnědce nohy a pak jsme si daly volnost

jennifer+galaxie: 2x jízda krok – cval, kontracval a letmý přeskok ve cvalu pod dohledem trenéra
Povinná 2/2

Galaxie pofrkovala a já se usmála, pohladila ji po krku a došla až k brance jízdárny. Otevřela jsem ji, hnědka vešla, já za námi zavřela a vzala si ji na obvod, abych ji maličko povodila. Pousmála jsem se, poškrabkala hnědou kobylku na krku, kdy frkla a já ji po chvilce vzala na střed. Dotáhla jsem podbřišák, stáhla třmeny a dopla si helmu. ,,Jste připravené na pořádný trénink?“ ozvalo se od branky, kdy jsem se otočila a podívala se na Jasona a pokývala hlavou. ,,Jistě šéfe,“ zazubila jsem se, pohladila hnědku, která si souhlasně odfrkla a hrábla nohou. Já se jen usmála, ale nasedla do sedla. ,,To rád slyším, můžete si opracovat, do toho zasahovat nebudu,“ usmál se a já pokývala hlavou. Nechala jsem hnědku vykročit vpřed. Galaxie šla pěkně od zádě dopředu a já se nechala unášet rytmem kroku. Nechala jsem hnědce volnější otěže a hleděla dopředu bystře. Galaxie šla pěkně po stěně, já se nezapomínala i nadále usmívat, možná si trochu zívla, ale udělaly jsme si v C velký kruh. ,,Nenaspala jsi se dost v noci?“ podíval se Jason na mě. ,,Naspala dost,“ usmála jsem se. Jo, usla jsem se někdy před půlnocí, ale to nikdo vědět nemusí. Lia si knírek částečně smazala – ale moc jí to nepomohlo Galaxie zafrkala, stříhla ušima a já se usmívala. Hnědá kobylka frkala a já ji nechala odžvýknout, udělaly jsme si další velký kruh, tentokráte v B a nadále krokovaly a kroužily po jízdárně. Udělaly jsme si i změnu směru diagonálou. Chtěla jsem Galaxii pořádně rozkrokovat, rozehřát ji. Dnes ve výběhu byla, proto se mohla dostatečně vylítat, já ji nechala a myslím, že to Galaxii hodně moc prospělo. Projela jsem hnědce rukou ve hřívě, ale nechala ji odžvýknout, udělaly si velký kruh a já pak dala jednoduchou pobídku pro klus – mlasknutí a pobídku holení. Hnědka hned aktivně vyklusala vpřed. Začala jsem vysedat do rytmu pravidelně, měla úsměv ve tváři a hleděla před sebe. Galaxie s odfrkováním vyklusávala po stěně. Já ji navedla z A na velký kruh, který v X změnila na ten druhý. Gal reagovala na moje pobídky dost dobře a okamžitě. Mohla jsem se jen usmívat a vysedala do rytmu. Galaxie pofrkovala, odžvykovala pravidelně, já ji za to i chválila. Hnědka měla krásně prostorný klus. Byla svěží a energická – no jaro přišlo a bylo to zkrátka poznat na každém kroku. S Galaxií jsme si změnily směr, udělaly velký kruh, který následně zvětšily a pak najely na cvik od stěny ke stěně. Jako vždy v ohýbacích cvičeních jsem používala holeně, tedy od tohoto týdne nově ostruhy, na které hnědka reagovala hned, jakmile jsem se s nimi jen malinko dotkla, ale to jsem se snažila toho vyvarovávat. Hnědka stříhala ušima a já vysedala do rytmu. Navedla jsem Galaxii nadále na osmičku, kdy jsme ji po dojetí nahradily dalším velkým kruhem. ,,Vám se budou za chvilku motat hlavy,“ uchechtl se Jason, kdy jsem se jen ušklíbla a zavrtěla hlavou. ,,To se nestane, neboj,“ zazubila jsem se, nechala hnědku odžvýknout a změnily jsme si malým obloukem směr. Zasedla jsem do pracovního klusu. Hnědka frkala, přizpůsobila se mi. Dala jsem vnější holeň za podbřišák, vnitřní nechala na, jemně brnkla do vnější otěže, stiskla holeně a mlaskla si. Hnědka se zafrkáním nacválala, odžvýkla si a já šla do stehenního sedu, kdy jsem se nechala unášet pohybem vpřed, který byl naprosto dokonalý. Hnědka frkala a cválala pěkně korektně dopředu. Protahovala se dost dobře. Udělaly jsme velký kruh a následně i od stěny ke stěně. Gal reagovala okamžitě na cokoliv, co jsem po ní požadovala. ,,Dnes ti to jde skvěle, holčičko,“ usmála jsem se, pohladila hnědku po krku, která zafrkala. Já se usmála, zasedla do sedla, zatáhal břišní svaly, zasedla hlouběji do sedla a holeně splýlaly s tělem koně. Galaxie stříhla ušima a přešla do klusu. Vysedala jsem do rytmu, nechala vytáhnout otěže, změnily jsme si směr, udělaly velký kruh a znovu nacválaly až v Káčku. ,,Až si obcváláte obvod, můžete se vrhnout na práci,“ usmál se Jason a já pokývala hlavou. Galaxie frkala, já byla ve stehenním sedu a sledovala dění před námi a nechávala se unášet krásným pohybem hnědky pode mnou. U hrazení se zastavil Sebastian a opřel se, kdy nás sledoval. Moc jsem ho nevnímala, ale nechala hnědku obcválat obvod, udělaly jsme si velký kruh, kdy jsem pak zasedla do sedla, ještě více do něj, narovnala se v kříži a ramenou, bylo to jako bych zaklonila hlavu na židli a šla více do sedla. Hnědka frkala, já dala vydržující otěže a Galaxie stříhla ušima, až když jsem dala pobídku holení a řekla kouzelné slůvko KLuus, hnědka přešla o chod níž a frkala, já ji pohladila a vypobídla k udržení chodu, pochválila ji a vysedala do rytmu. Nechala jsem prodloužit otěže, aby si Gal protáhla krk. Ta mi nabízela pěkně přilnutí, nesla se přepychově vpřed. ,,Pohladila jsem ji po krku, udělaly jsme si velký kruh a já si všimla Sebastiana, jak si něco povídá s Jasonem, který míchal kafe. ,,Héj, to není fér, nepomlouvat!“ zakabonila jsem se, změnila si s hnědkou směr a ta pofrkala. ,,Ale nepomlouváme,“ usmál se trenér, já hnědku pohladila, nechala odžvýknout, zkrátila si otěže, ale udělaly jsme vlnovku o třech obloucích a já hnědku nechala nacválat na dlouhé stěně. Zůstala jsem v pracovním sedu. Galaxy pofrkala, já dala poloviční zádrž, mrkla na ucho, kdy hnědka zafrkala, ale shromáždila se okamžitě opravdu pěkně. Já si počítala kroky. Sledovali nás oba muži, Gal stříhala ušima a naslouchala mi. ,,Hlavně jak jsem včera říkal, poklidně, s klidem a žádný stres,“ usmál se trenér a já pokývala hlavou, nadechla se, vydechla a udělala si s hnědkou velký kruh, ale pak ji vzala na diagonálu. Počítala jsem si kroky a změnila si polohu holení, přenesla váhu, Gal stříhala ušima. ,,Zvládneme to holka,“ usmála jsem se, zareagovala rychle, přistavila si ji na druhou ruku a pobídla ji, když se ozval třetí úder kopyta. ,,Přeskočíme,“ řekla jsem ještě do toho, kdy hnědka stříhla ušima, zafrkala a udělala pěkně přeskok a cválaly jsme na druhou nohu. ,,To je pašanda,“ usmála jsem se nadšeně, pohladila hnědku po krku a vzala ji na druhou stranu na stěně. ,,Šikovná holčička,“ pohladila jsem ji vnitřní otěží a cválaly jsme po stěně. ,,Hmm, lepší než včerejší pokusy, dnes to bylo opravdu lepší, ale je tam stále co zlepšovat, moc přemýšlíš Jennifer, zkus to udělat více přirozeně,“ usmál se trenér, kdy jsem pokývala hlavou. ,,Budu se snažit,“ usmála jsem se, Galaxie stříhla ušima a zafrkala, kdy jsem se usmála, ale vzala ji v B na velký kruh a na něm si ji trochu více poloviční zádrží shromáždila, kdy hnědka se vznášela už skutečně jak nadupaná raketa, co má za pohon duracell Galaxie pofrkala, ale nechala se vést dopředu. Já si na začátku dlouhé stěny změnila polohu holení, přistavila si ji na druhou ruku, hlídala si všechny okolnosti a změnila si váhu. Hnědka stříhala ušima a já hned automaticky zkusila zareagovat na třetí hrudní končetinu stiskem holení a v mysli mi proběhlo jediné – Přeskočíme. Gal frkala a já poznala, že cváláme už jinak. Byly jsme v jiném sestavení. ,,Šikovná holka,“ usmála jsem se, pohladila hnědku po krku a podívala se na Jasona krátce, když jsem ho měla před sebou za hrazením, kdy byl se Sebem. ,,Už lepší, vidíš, stačí vyhodit všechny myšlenky na přeskok a pak to jde hnedle samo, velké kruhy na krátkých stěnách, kdy jeden bude na pravou vedoucí a druhý na levou vedoucí,“ usmál se Jason nadále, napil se kafe a já kývla hlavou, že rozumím. Galaxie frkala, šla vpřed živě a já se usmála. Ale udělaly jsme si velký kruh nejdříve v C, kdy hnědka frkala, já se usmála, ale na dlouhé stěně jsme si přeskočily již na správnou nohu, tudíž jsme byly v normálním cvalu. Gal frkala, ale byla spokojená, proto jsme si v A daly další skvělý velký kruh. Hnědku jsem přistavovala k vnitřní otěži, vnější hlídala plece a vedla ji po stěně a po směru, vnitřní holeň přiložená na podbřišníku de facto ohýbala, vnější holeň za podbřišníkem pro změnu hlídala záď a já byla spokojená s hnědčinou prací. Na dlouhé stěně jsme si znovu mohly přeskočit, tentokráte se nám to už i celkem podařilo, když jsem nemyslela na nic dalšího. Hnědka spokojeně zafrkala, já ji chválila, hladila a nechala ji přežvýknout hned po velkém kruhu. ,,Dnes vám to stačí, máte tam mezery, ale to dopilujete,“ usmál se Jason a já kývla hlavou. ,,Děkujem, mohu Galaxii pak zase odkrokovat ve volnosti?“ pousmála jsem se, kdy se na mě Jason podíval, ale usmál se. ,,Jasně,“ kývl hlavou, já hnědku pohladila a nechala ji už přejít do klusu, kdy jsem ji postupně povolovala otěže, chválila, změnily jsme si směr, udělaly velký kruh a já zahodila postupně otěže. Gal s odfrkováním vyklusávala, až jsme mohly přejít do kroku a chodit jen tak po obvodě jízdárny, kdy Galaxie s radostí odfrkovala, až jsem se usmívala, hladila ji a pak po změně směru a jednom obvodu ji vzala na střed jízdárny, sesedla, odepla podbřišák, vytáhla třmeny a povolila nánosník. Vzala jsem hnědku k hrazení a měla v plánu jediné – zablbneme si Protože hnědka si pozornost zaslouží.

sarah a venuše: LEVEL 4, TRÉNINK 3/3, PRVNÍ NÁCVIK SKÁKÁNÍ
,,Ahoj, omlouvám se za menší zpoždění“ omluvila jsem se Sue, když jsme asi o pět minut později přišli na jízdárnu, kde na nás tetička čekala.
,, V pohodě, můžeme?“ usmála se Sue a já kývla, kdy jsme vešli do prázdné jízdárny. Zamířili jsme na střed, kde jsem si stáhla třmeny, dotáhla podbřišník, přehodila otěže, podrbala Veny a švihem nasedla do sedla. Upravila jsem si sed a pak po Suenim povelu stiskla holeně, přiklopila pánev, Veny se rozešla a já ji pomůckami, hlavně sedem, nasměrovala na stěnu. Do zad se mi opřelo jarní, ještě slabé slunce, které občas vykouklo zpóza mraků. Usmála se a prohlédla si pořádně jízdárnu, dnes jsme tu byly poprvé a bylo to tu krásné.
,, Špičky ke koni, Sar nespi na tom koni“ pokárala mě tetička, ale když jsem se hnedka opravila, jen se usmála a zavrtěla hlavou.
,, Pohraj si trošku, pěkně jemňoučce, střídavě do vnitřní a vnější otěže, však to znáš.“ Připobídla jsem, začala si jemně pohrávat prsty do otěží, hlavně né nějak drasticky. Veny natáhla krok, avšak dolů se ještě nenatáhla, bohužel. Ale pokračovala jsem v pohrávání, když bylo potřeba, připobídla, aby neflákala zadky.
,, Paty dolů…dívej se před sebe a ne pod sebe…lokty k tělu…připobídni.“ Postupně jsem zpravovala chyby, Ven už se pomaličku začala natahovat dopředu a dolů.
,, Diagonálou si změňte směr, dbej na vyjíždění rohů.“ Kývla jsem, dojela krátkou stěnu, pořádně vyjela roh pomocí pomůcek, na začátku dlouhé stěny, v K dala vnitřní nohu na podbřišník, vnější za, natočila ramena, zasedla vnitřní kost, přiblížila vnější ruku ke krku, vnitřní ji malinko nabídla. Ven se hezky natočila a společně jsme projeli diagonálu v pravidelném tempu, soustředila jsem se hlavně na bradu nahoře, lokty hezky u těla, špičky u koně, paty dole, jemná pohrávající ruka. Zabočili jsme na druhou ruku, kde nás Sue taktéž opravovala a já zpravovala své chyby. Veny šla pěkně dopředně, již měla hlavu vytaženou.
,,Tak, o jednu zarážku si zkrať otěže, v C lehký klus.“ Nejdříve vnější, potom vnitřní ruka si zkrátila otěže o jednu zarážku, potom jsem si jemně pohrála, trochu si ji připobídla a počkala si na C, kde stiskla holeně, uvolnila sed a Veny naklusala, kdy jsem si ji musela zpomalit, pěkně přes břicho a zpomalením vysedávání.
,, Prošlápni paty, soustřeď se na lepší vyjíždění rohu.“ V poněkud rychlejším tempu se soustředila hlavně na svůj sed, kde jsem měla problémy hlavně s díváním se před sebe, prošláplými paty a taky s lokty u těla. V rohu si ji více přistavěla dovnitř, ale taky ji vytlačila vnitřní nohou, aby to neodflákla.
,, Lepší. Ještě se snaž nenabízet tu vnitřní otěž tak moc, jen tak malinko, aby to nebylo tak vidět, ale Veny to i tak pomáhalo.“ Přikývla jsem, v dalším rohu nabídla vnitřní jen tak nenápadně o několik centimetrů.
,, A krok. V kroku si změň diagonálně směr.“ Zasedla jsem, ztuhla v kříži, vcucla břicho a malinkato přidržela ruce, avšak to tak zásadní nebylo, když jsme měla delší otěže. Když Ven přešla do kroku, hned jsem ji pochválila, po projetí krátké stěny jsme opět provedli diagonálu, na druhou ruku si zase jemně pohrávala, ale i připobízela, jelikož Ven ty zadky táhla za sebou.
,, Znovu klus, nezapomeň na správné vyjíždění rohů.“ Stiskla jsem holeně přitisknuté k Veny, hnědka hnedka naklusala, začala jsem vysedat a Veny trošku mírnit. V rohu jsem si vždy mírně přistavěla, pomohla si vnitřní nohou, aby Ven roh nezkracovala.
,, Brada nahoru, dívej se před sebe.“ Odfrkla jsem si, budu muset s tou hlavou něco pořádnýho udělat. Jakmile jsem svoji chybu zpravila, opět jsem si pohrála rukama, připobídla Veny.
,, Krok, již si začni zkracovat do normálu.“ Opět jsme provedla přechod do nižšího chodu, kde jsem si postupně, od vnější otěže, zarážku po zarážce začala sbírat. Jakmile Veny zkrátila rámec, pohrávala jsem si s vnitřní, pobízela tak, aby šlapala zadníma do stop předních.
,, V A pracovní klus.“ Kývla jsem, počkala si na ono A, kde pobídla Ven již přes poloviční zádrž do klusu. Klisna živě vyklusala, kdy jsem ji zklidnila přes poloviční zádrže a poté pokračovala klusem po dlouhé stěně.
,,Hlídej si pravidelné tempo, nezapomínej na rohy, mysli si na sed.“ Dala jsem tedy paty dolů, ještě dala lokty více k tělu a zvedla bradu. V rohu jsem si hnědku pěkně pohlídala, na to ji pochválila a pokračovala klusem dále, kdy se snažila Ven na hřbetě moc nevadit.
,, Noha dozadu…mnohem lepší, velký kruh.“ V písmenu jsem tedy dala pomůcky pro velký kruh, celkově se tak nějak natočila dovnitř kruhu, avšak pořád Ven hezky ohýbala vnější nohou, které byla za podbřišníkem a taky otěží. Samozřejmě jsme klisnu musela ještě občas vytlačit vnitřní nohou, ale už se Ven lepšila. Po velkém kruhu jsme opět klusali přímo, soustředila se hlavně na svůj sed.
,, Vlnovka o třech obloucích.“ Na začátku dlouhé stěny jsem tedy přizpůsobila pomůcky, výrazněji se natočila rameny, dala Veny poloviční zádrž, společně jsme vyklusali první oblouk.
,,Pěkně rovně klusej, nedělej oblouk moc brzy… hezky ji ohni vnější nohou a otěží.“ Znovu pěkně oblouk, potom se více soustředila na rovné přejetí pomyslné linie od jednoho oblouku k druhému, na oblouk ji upozornila poloviční zádrži, při obloučku ji co nejlépe ohla.
,, Moc jsi použila otěž a Ven se ohnula jen předkem, příště více mysli na vnější nohu a jemnější otěž.“ Po skončení vlnovky jsme pokračovali na stejnou ruku, Veny zafrkala a již byla docela uvolněná, hlavu sice neměla jako lama, ale na kolmici ji ještě taky neměla.
,, Pohrej si vnitřní, pomáhej si polovičními zádržemi…pobídni ji, fláká zadky.“ Brnkla jsem ji tedy do vnitřní otěže, když šla zadní noha, pěkně si ji ohlídala, dyštak pobídla. Prošlápla jsem více paty, v sedle se narovnala, dala lokty k tělu, soustředila se.
,,Diagonálně změň směr, opět se soustřeď na dobré ohnutí, na dobré přejetí ty diagonály.“ Kývla jsem, projeli jsme krátkou stěnu, v písmenu ji dala poloviční zádrž a následně se Veny ohnula, zabočili jsme na diagonálu, na diagonále jsem ji s poloviční zadrží napobízela do prodlouženého klusu, kdy jsem ještě bohužel v sedle trošku skákala, před stěnou ji opět přes poloviční zádrž pobídla ke střednímu klusu. Přistavěla jsem si ji na druhou ruku, jemně si brnkla do otěže, né nějak násilně, jen aby si odžvýkla a uvolnila se v týle.
,, Dobře. Teď pěkně na dlouhé stěně bude prodloužený klus, na krátké střední, na velkém kruhu AXA taktéž střední klus.“ Kývla jsem a po projetí rohu Veny pomocí poloviční zádrže, vetší podpory holení a jemnému posunutí rukou dopředu Veny pobídla ke prodloužení kroků v klusu, Ven pěkně natáhla kroky, hezky reagovala na mé pobídky. Před stěnou jsme si ji opět díky poloviční zádrží a více zadržující ruky pobídla ke střednímu klusu, v písmenu ji navedla na kruh.
,, Natoč více to rameno, ruky né tak výrazně…pohrej si…připobídni.“ Zpravovala jsem své chyby, přitom už funěla námahou, ale i tak se snažila být lepší a lepší. Po kruhu jsme jeli opět přímo, na dlouhé stěně zase prodloužený klus, který Veny šel skvěle, akorát já budu muset více potrénovat na pracovním sedu. Těsně před krátkou stěnu poloviční zádrž a změna ruchu.
,, V C pracovní cval přímo.“ V písmenku jsme ji tedy obdarovala poloviční zádrží a pobídla do cvalu, kdy klisna naskočila skoro okamžitě. Trošku jsme si ji zklidnila přes zádrže, ale Veny byla šikovná, cval udržovala v pěkném tempu, zafrkala a zastříhala ušima. Pochválila jsem ji a brnkla do otěže, připobídla holení, zpravila si sed, Ven se pomalu začala uvolňovat, ve cvalu se ona uvolňuje pěkně, i hlavu nechává na kolmici.
,, A klus, potom středem jízdárny změnit směr. Přes poloviční zádrže jsme přešli do klusu, potom si středem jízdárny změnili ruku, hezky jsem si prohodila pomůcky, Veny pochválila.
,, V A pracovní cval, pěkně přes poloviční zádrž.“ Na krátké stěně jsem již Veny upozornila poloviční zádrží, potom nacválala, kdy Ven šla hezky do zadku, ale potom se rozeběhla, kdy jsem se snažila zachovat chladnou hlavu a přes poloviční zádrže Ven zklidnit, avšak nějak to nešlo.
,, Vezmi si ji na kruh“ houkla na nás Sue dostatečně hlasitě. Poslechla jsem a Veny, jak byla zvyklá, pobídla na kruh, kde se ji opět snažila usměrnit a Veny se doopravdy zklidnila. Hlasem jsem ji pochválila, dále pokračovala přímo. Ven si opět odžvýkla, cválala pěkně od zadku.
,, Klus, potom krok.“ Přes poloviční zádrže jsme přešli do klusu, dále do kroku.
,, Můžeš ji úplně povolit otěže, ale neloudejte se a udržujte tempo.“ Zahodila jsem otěže, kdy se Veny do nich opřela a pomalu jsme se společně vydýchávali. Tetička mezitím nachystala na diagonálu stejně dvě kavaletky jako minule, už jsem se těšila.
,, Tak, postupně si posbírej. Opět si zkusíme kavaletky, tentokrát na ně pojedete rovnou ze cvalu, naváděj si ji na střed, používej poloviční zádrže, zachovej chladnou hlavu a zbytečně nezmatkuj, do odskoků se ještě Veny moc nepleť, ona to zvládne“ usmála se Sue a kývla mi, ať naklušu. Stiskla jsem holeně, přiklopila pánev a Ven naklusala. Pohrála jsem si, soustředila se na jízdu, klusala pěkně po obvodu v pracovním klusu.
,, Tak, na začátku krátké stěny nacváláte, projedete krátkou stěnu, kde si ji hezky srovnej, projedete roh, přejedete diagonálu, kde se ti možná bude chtít rozběhnou, skočíte, uprostřed druhé strany přechod do klusu. To zvládnete“ usmála se Sue a já si pohrála s vnitřní otěži, když Veny dala hlavu na kolmici a šla pěkně přes zadky, hezky v rámci možností vyklenukla hřbet, hlasem jsem ji pochválila. Na začátku krátké stěny jsem ji tedy pobídla do cvalu, hnědka mi ihned vyhověla, trošku jsem si ji musela přes poloviční zádrže srovnat, pomůckami jsem ji natočila na diagonálu, kde se, jak Sue předvídala, Veny trošku rozeběhla, ale s pomocí polovičních zádrží a břicha jsem ji tročku zklidnila, hlasem jsem si ji uklidnila, před kavaletami jsem to však nechala na ni, jenom se snažila nezavazet, jít s jejím pohybem. Když se klisna odrazila ke skoku, který opět překonala celkem výš, jak bylo nutný, zvedla jsem se do třmenů, posunula ruky trošku dopředu, pružila ve třmenech. Při doskoku jsem ji moc kecla do sedla, následně mě to hodilo mírně na hřbet, odkud jsem se ale hned vrátila pevně do sedla. Dále jsme zpomalili do klusu a kroku, kde jsem Veny moc pochválila.
,, Dobře. Musíme ještě hodně zapracovat na tom doskoku, mysli na měkké dosednutí, ještě se nedívej pod sebe, ale před sebe, ale hezky jste si rozumněli těsně před skokem, moc si ji tam nevadila, takže dobrý. Teď to zkusíme znovu.“ Kývla jsem, usmála se, ale pobídla hnědku do klusu, kdy už byla hezky uvolněná, i hezky došlapovala zadníma. Opět před krátkou stěnou přechod do cvalu, kde se uvolnila a zapracovala na sedu, stejně tak si pohrála, připobídla, před rohem dala poloviční zádrž, na diagonále regulovala Venušino tempo, před skokem ji pobídla, ale nechala odskok na ni, poté šla s pohybem, celou dobu myslela na ten doskok, kdy se snažila dosednout co nejjemněji, což se mi docela povedlo, po doskoku jsme cválali dále, kdy jsem Veny poplácala rukou na znamení pochvaly. Na krátké stěně jsem přešla do klusu, pak do kroku.
,, Lepší. Doskok se celkem povedl, možná to bylo i tím, že kavalety nepřekonala tak velkým skokem. Ještě si mysli na svůj sed, jak před skokem, tak při skoku. V klusu si změň směr a najeď na diagonálu z druhé strany.“ Pobídla jsem tedy hnědku do klusu, po chvíli velkým obloukem změnila směr, hezky si ji srovnala, ale ne nějak drasticky, v určeném místě jsme nacválali, šla jsem co nejvíce s pohybem, v rohu si ji přistavěla k vnitřní ruce, ale vytlačila ji vnitřní nohou, abychom roh neodflákly. Dále jsme pokračovali cvalem na diagonále, kdy Veny udržovala hezké tempo, nikam nespěchala, Opět jsem odskok nechala hlavně na ni, odrazila se a překonala kavalety menším skočkem, kdy jsem již zvládla se vrátit včas do sedla.
,, Tak a pokračuj, půjdem skok dvakrát za sebou“ houkla na n´mě Sue, kdy jsem kývla, na krátké stěně si Veny zpomalila do klusu. Ven šla pěkně uvolněně, hezky reagovala na pobídky, nesla se jak princezna . Před krátkou stěnu jsem pobídla s poloviční zádrži do cvalu, dále se jen snažila udržet hezky pravidelné tempo. Opět jsem si ji pomůckami navedla na diagonálu, tentokrát se Veny celkem rozjela, použila jsem více ruky, než jsem chtěla, takže se Veny zakousla do udidla a zpomalit nechtěla ani omylem. Jelikož na poloviční zádrže teďkomc moc nereagovala, nebudu se s ní tahat, takže jsem ji navedla na velký kruh, kde si sní pohrála, hezky použila pár polovičních zádrží, připobídla, ale jen tak, aby podšlápla zadníma, taky ji hlasem ukonejšila.
,, Dobře vyřešená situace, teď už si ji můžeš navést na kavaletu, hlídej si svůj sed a Veny tam nevaď.“ Přikývla jsem, z kruhu jsem ji nasměrovala na kavalety, přes jemné poloviční zádrže zaměřené hlavně na sed jsem ji zpomalovala, před kavaletou jsem ji ovšem nechala, skok byl na ní. Šla jsem co nejvíc s pohybem, po doskoku jsme pokračovaly cvalem dále, kde jsem ji už stáhla do klusu a moc ji pochválila, jelikož podruhé už se mi do udidla neopřela a s kavaletami si pěkně poradila.
,, Můžete přejít do kroku, úplně ji povol, dnes už jenom vykrokujeme“ řekla trenérka, usmála se a šla uklidit kavalety. Já s Veny přešla do kroku, kde jsem ji povolila otěže a společně, obě zpocené a udýchané, začali krokovat. Užívala jsem si krok a ještě jednou hnědku pochválila, byla dnes vážně šikovná. Po chvíli jsme už zabočili na střed, kde jsem sesedla, vytáhla třmeny, povolila podbřišník i nánosník a přehodila otěže. Společně se Sue jsme zamířili ke stájím.
,, Děkuju za trénink“ usmála se na Sue a podrbala Veny.
,, Nemáte za co, dnes jste se oproti minulu zlepšili“ usmála se mile blondýnka, kdy jsme se rozloučili a já s Veny zamířila do boxu.

lia a charakter: KLUSOVÁ PRÁCE PŘES KAVALETY
Zavedla jsem hnědáka do haly, kde už na nás čekala Sue. „Ahoj, díky že nás vezmeš,“ usmála jsem se a zavřela za námi dveře. Popovedla jsem si Charlieho pár kroků od nich, dotáhla podbřišník, stáhla třmeny, přehodila otěže přes hlavu a vyhoupla se do sedla. Druhou nohu jsem vložila do třmenu, prošlápla paty, špičky namířila k hnědákovým bokům, otěže chytnula oběma rukama, zůstala narovnaná, ale snažila jsem se nesedět křečovitě.
„Tak, okrokuj si ho a oklusej, pak si ho můžeš začít sbírat na otěž,“ kývla na mě Sue a já pobídla hně-dáka lehkým stisknutím holením vpřed. Charlie pěkně aktivně vyšlápl a já si ho pomocí holení jemně dotlačila na stěnu. Lehce jsem probrnkla otěže, dokud si hnědák nevytáhl krk dopředu a v rozích si pohrála s jeho ohnutím. Vždy přitiskla vnitřní holeň a vnější posunula lehce za podbřišník. Po dvou obvodech, kdy jsem kontrolovala Charlieho tempo a ohnutí, jsem si ho zavedla na diagonálu - přitlačila jsem vnitřní holeň, vnější přesunula za podbřišník, vnitřní otěž nabídla, vnější nechala přiloženou a vnitřní rameno natočila lehce dozadu.
„Špičky ke koni,“ ozvala se Sue při pohledu na mě, zatímco přinášela k B další, druhou kavaletu. Na-pravila jsem svou chybu a opět si s ním v každém rohu pohrála. Znovu jsem si ho navedla na diagonálu a při dojezdu na stěnu stiskla holeně a mlaskla. Hnědák ochotně vyklusal vpřed. Já mrkla na nohosled, podle kterého jsem začala vysedat, pohrála si s ním v rohu a pokračovala po stěně. Vysedáním jsem hlídla, případně ovlivňovala jeho rychlost.
„Pohraj si s ním, trošku ho zpomal, tak ano,“ kývla na mě Sue a ještě jednou zkontrolovala vzdále-nost mezi kavaletami. Já jsem si hnědáka mezitím otočila obloukem zpět na dlouhou stěnu, opět holeně, ramena, otěže a nechala ho po stěně vyšlápnout.
„Začni si ho postupně sbírat na otěž,“ kývla tetička po chvíli, i když to bylo přesně v ten okamžik, kdy jsem to měla v plánu. Začala jsem probrnkávat vnitřní otěž, o něco méně častěji vnější a začala si postupně, po kouskách zkracovat otěže. Ve středu krátké stěny jsem přitlačila vnitřní holeň, vnější posunula lehce za podbřišník, vnitřní otěž nabídla, vnější nechala přiloženou a vnitřní rameno lehce natočila dozadu, hnědáka jsem si otočila na velký kruh, v X si přesedla, prohodila pomůcky a otočila si ho na druhý kruh.
„Ruce si dej víc k sobě,“ upozornila mě Sue a já rychle svou chybu napravila. Nachela jsem hnědáka vyšlápnout rovně, pohrála jsem si s ním v rohu a tetička právě dokončila druhou skupinu tří kavalet na krátké diagonále.
„Hotovo?“ zeptala se mě vzápětí a já přitakala. „Pomalu si ho naveď na ty tři v Bé…“ Poslechla jsem a již od A jsem se dívala na trojici kavalet, lehce jsem přitlačila vnitřní holeň, vnější posunula lehce za podbřišník, vnitřní rameno natočila dozadu, vnitřní otěž nabídla, vnější nechala přiloženou a dokud Charlie neuhnul na vnitřní stopu, nechala jsem pomůcky působit. „Pomalu, ať ti nikam nežene…“ napomenula mě tetička a já tedy zpomalila vysedání, před nimi si ho podržela holeněmi, stejně jako při jejich překonávání a zvedla se z posedí. „Ano, to bylo super, půjdeme si to ještě jednou… Lepší mohlo být vyjetí toho rohu, tak to je ono…“ opravovala mě Sue a já nechala hnědáka vyšlápnout po stěně, pohrála si s ním v dalším rohu a poté ho opět navedla na kavalety. „Pšššš,“ pomohla jsem si hlasem a zpomalila vysedání, když se hnědák opět hrnul zpět. Jemně jsem si ho přidržela holeněmi a zvedla se vzápětí z posedí, našla těžiště a nedosedla do sedla, dokud i Charakterovi zadní nohy nebyly za poslední břevnem „Přesedni si a diagonálně si změňte směr,“ kývla na mě tetička. Já tedy opravila vysedávání, pohrála si s ním v dalším rohu a navedla si ho na diagonálu. V X si přesedla, pohrála si s ním v rozích a na Suenin další pokyn si ho opět, stejným způsobem navedla na kavaletky. „Pomalejší to tempo…“ broukla Sue, ale hnědáčka se mi už nepodařilo dostatečně zklidnit, takže jsme párkrát brnkly do břeven. „V pohodě, vezmi to ještě jednou, hezky v klidu, ať se nikam nežene. Dej si pozor, ať se ti na té stěně příliš nerozjede, hezky vyjeď ten roh, dívej se kam jedeš, ano… Pomalu, zpomalil si to vysedávání. Pššššt. Aaano, to bylo mnohem lepší. Tak teď pojedeš na tu diagonálu, ale zůstaneš na stěně a na nic nebudeš najíždět. Jo?“ Kývla jsem, pohrála si s valáškem v rohu a dala si pozor, ať se mi opět nerozjede na dlouhé stěně. Jemně jsem ho vzala zpět u krátké stěny a dávala si pozor, ať se jeho rychlejšímu vysedávání nepřizpůsobuji, za trojicí, kterou jsme před tím překonávaly, jsem ho pomůckami ohnula na diagonálu, broukla na Charaktera, přidržela si ho holeněmi a zvedla se z posedí.
„Hezky vyjeď ten roh, to je ono, projeď tu krátkou stěnu, na konci dlouhé si obloukem změň směr a znovu ho naveď na tu diagonálu.“ Poslechla jsem, na konci dlouhé stěny si ho tedy ohnula zpět – opět, holeně, ramena a otěže, při dojezdu jsem si přesedla a v dalších rozích si dávala pozor na ohnutí. „Hezky pomalu, to je ono, lehce si ho podrž, ale ať se ti zase nerozjede, ano, to bylo moc pěkné,“ kývla Sue.
„Dej mu na chvilku pauzu, ať se uklidní,“ řekla po projetí rohu a já tedy zasedla do sedla, přenesla váhu lehce vzad, stáhla břišní svaly a stiskla v rukou otěže. Lehce jsem si ho podržela holeněmi a jakmile hnědák přešel do kroku, povolila jsem mu o jednu zarážku otěže, a jakmile Sue připravovala dvě kavalety na velký kruh v C, dávala jsem pozor ať hnědák šlape přiměřeným tempem a ne-stříháme rohy.
„Tak… Zkrať si ty otěže…“ Postupně jsem si je tedy zkrátila a čekala na další pokyny. „Přechod do klusu,“ kývla poté a já jsem tedy stiskla holeně a jakmile hnědák zareagoval, mrkl jsem na nohosled a podle něj začala vysedat. „Objeďte si jeden celý obvod a pak si ho naveď na ten kruh s těmi kavaletami, hezky pomalu, máme čas, nikam se hnát nemusíme.“ „Pšššt,“ broukla jsem na hnědáka, který měl stále tendence zrychlovat tempo a ve středu krátké stěny jsem tedy přitlačila vnitřní holeň a pomohla si zbytkem pomůcek. Sue se mezitím přesunula právě do středu tohoto kruhu. „To bylo pěkné, vezmi si to ještě jednou a pak jeď přímo a vezmeme si to celé dohromady.“ Na druhé přechodu hnědák lehce škobrtl, ale jinak pěkně šlapal. „Diagonálně si změň směr a začni na těch kavaletách v B, apk si ho naveď na diagonálu a znovu na ty v B. Na ten kruh prozatím nejezdi, ale dej si pozor na to tempo, ať není příliš uspěchané. Pomůckami jsem si ho tedy navedla na diagonálu v X si přesedla, pohrála si s ním ve všech rozích a od Cé se již dívala na trojici kavalet. Lehce jsem zpomalila vysedávání, stiskla v rukou otěže, podržela si ho holeněmi, před kavaletami se zvedla a již nad nimi se dívala na ty na krátké diagonále, na které jsem si ho vzápětí otočila a hned za kavaletami mrkla na nohosled a začala vysedat. „Pěkně v klidu, nikam se nežene, podrž si ho těmi holeněmi, pozor ať vyjedeš ten roh, ano a dívej se hned na ty další. Rovně si na ně najeď, zpomal ho trošku, tak… Podrž si ho těma holeněma, ano a teď kolmo na tu krátkou stěnu, hezky si ho ohni a na konci dlouhé stěny ho otoč a vezmeme to znova, ještě s tím kruhem, jednou celým dokola a pak opět přímo, ano?“ Kývla jsem, otočila hnědáka zpět na původní ruku a od Cé se dívala na kavalety, pomohla si pomůckami, snažila se ovlivnit co nejvíce hnědákovo tempo, ale pár kroků před kavaletami ho již nerušila, ať si s nimi poradí sám, já ho jen následně naváděla na krátkou diagonálu, pohrála si s ním v rohu a navedla si ho opět na ty v B, s dlouhým nájezdem mi hnědák trochu zrychlil, ale vzápětí se mi ho povedlo zpomalit. Snažila jsem se jet po trojici kavalet, co nejrovněji na stěnu, hnědák mi však lehce táhnul doleva. Ve středu krátké stěny jsem si ho otočila na kruh a soustředila se na dvě kavalety u X. Hnědák pěkně zvedal nohy a Sue vypadala spokojeně.
„Končíme, přejdi si do kroku a nech ho vydýchat, já to tu mezitím uklidím,“ ozvala se tetička a já jí tedy poděkovala za uklizení a nechala stále aktivního, ale lehce zpoceného valáška přejít do kroku a nechala jsem mu vytáhnout otěže. Nechala jsem ho obejít dva obvody, poté ho zastavila u dveří, sesedla, vytáhla třmeny, povolila podbřišník s nánosníkem, přehodila otěže přes hlavu a rozloučila se se Sue, která právě donosila poslední břevno.

lia a charakter: OPAKOVÁNÍ LEVELU 4 – KAVALETY, SKOK PŘES BŘEVNA
Zavedla jsem hnědáka do haly, venku bylo sice hezky, ale na venkovní jízdárně se skokovým materiálem právě začínal trénovat vyšší skoky se svým koněm Nath a k tomu si tam ještě Seb vzal Érota, proto jsem se domluvila se Sue, že se na trénink zašijeme do haly. Pro dnešek jsem si vzala skokové sedlo i když nebylo potřeba, prozatím se mi válelo ve vybavení a proč nevyužít sedlo, když ho mám. Sotva jsem se vyhrabala do sedla, nakoukla pootevřenými dveřmi Sue.
„Ahoj,“ kývla jsem na ni, pohladila hnědáka po krku, otěže chytnula oběma rukama, prošlápla paty, špičky namířila k Charlieho bokům, zůstala narovnaná, ovšem snažila jsem se nesedět ztuhla a stiskla holeně.
„Ahoj, okrokuj si ho, oklusej a postupně si ho začni sbírat na otěž. Ty ruce si dej blíž k sobě, to je ono,“ opravila mě blondýnka a já si navedla Charaktera na stěnu, kde jsem začala probrnkávat otěže, aby si hnědák protáhl hlavu a uvolnil se. V rozích jsem vždy přitlačila vnitřní holeň, vnější přesunula lehce za podbřišník a lehounce si s ním pohrála, aby mi roh nestřihnul, jako už tolikrát. Hnědák šel svižně vpřed, brzy si hlavu s krkem vytáhl dopředu a sem tam zafrkal či žvýknul. Sue mezitím připravovala tři klusové kavalety na vnitřní stopě uprostřed dlouhé stěny. Já jsem po dvou obvodech přitlačila vnitřní holeň, vnější přesunul za podbiřnšík, vnitřní rameno přesunula lehce dozadu, vnitřní otěž nabídla, vnější nechala přiloženou. Charlie ochotně zamířil na diagonálu a my pokračovali i s okrokováním na druhou ruku. Po dvou obvodech jsem si ho opět navedla na diagonálu a při dojezdu mlaskla a stihla holeně. Hnědák se nenechal dlouho pobízet, břevna připravená na zemi ho viditelně nabudila a musela jsem si ho výrazně zpomalit chvilkou v pracovním sedu, kdy se mi lépe dávaly poloviční zádrže. „Pššššt, klid,“ broukla jsem na něj a lehce si s ním pohrála v dalším rohu, ale snažila se ho nerušit, aby se uvolnil i v klusu, jak na tuhle tak i na druhou ruku, k čemuž došlo následně, opět po diagonální změně směru. Postupně jsem si ho začala sbírat na otěž, pomaloučku, společně s brnkáním do vnitřní otěže, občas probrnknutí té vnější.
„Velký kruh, špičky ke koni,“ ozvala se Sue a já tedy opravila pozici špiček a ve středu krátké stěny jsem opět přitiskla vnitřní holeň, vnější přesunula za podbřišník, vnitřní rameno natočila lehce doza-du, vnitřní otěž nabídla, vnější nechala přiloženou a hnědák bez okolků zamířil na velký kruh.
„Kruhy změnit,“ přikázala Sue a já si v X přesedla a prohodila pomůcky. Objeli jsme jeden kruh a pak nás Sue poslala přímo. Hnědák šlapal dobře, stříhal ušima a postupně mi přišel na přilnutí i Sue vypa-dala spokojeně.
„Tak, naveď si ho na ty kavalety…“ Sama k nim přistoupila. „…hezky pomalu, žádný spěch.“
„Pšššš,“ broukla jsem na valáška, dívala se na kavalety, na které jsem si ho navedla a soustředila se na nájezd. Podržela jsem si ho holení, ovšem ne moc, aby mi nevyletěl a nad kavaletami se zvedla. Charlie brnknul přední nohou do prvního břevna, ale poté se vzpamatoval a zbytek již pěkně přešel.
„Šikulka,“ broukla jsem na něj, mrkla na nohosled, podle kterého jsem začala vysedat a Sue nás poslala na trojici břeven ještě jednou. Pohrála jsem si v rozích a při nájezdu na krátkou stěnu se již soustředila na nájezd, abych hnědáka včas ohnula a navedla na střed. „Hou,“ broukla jsem na něj a zpomalila vysedání, abych udržela hnědáka v daném tempu, ale zároveň si ho lehce přidržela holeněmi. Těsně před prvním břevnem jsem se zvedla a broukla na hnědáka, jakmile jsme měli kavalety za sebou, začala jsem opět vysedat.
„To bylo super, na konci dlouhé stěny obloukem změnit směr a dvakrát z druhé strany,“ ozvala se tetička. Krátce jsem kývla, pohrála si s valáškem v rozích, před středem krátké stěny přitlačila vnitřní holeň, vnější posunula za podbřišník, vnitřní rameno natočila dozadu, vnitřní otěž nabídla, vnější nechala přiloženou. Jakmile se hnědák opět napojil na stěnu, přesedla jsem si a na Suenin pokyn dala ruce blíže k sobě. Opět to samé – sledovat nájezd, uhlídat tempo, ale zároveň hnědáka podpořit, nad kavaletami se zvednout, poté mrknout na nohosled, podle něj začít vysedat a hnědáka uklidnit. Šli jsme to tedy ještě dvakrát, poté jsme si na pokyn opět změnili ruku, Sue změnila vzdálenost na cvalovou a šlo se to tentokrát ze cvalu, opět dvakrát na každou ruku. Před tím mě však Sue vyzvala k nacválání, objeli jsme si dva obvody, na každou ruku a pár velkých kruhů. Charlie šlapal pěkně aktivně, zatím nikam nepospíchal, ale to se změnilo při nájezdu. Dva cvalové před kavaletami Charakter protáhl skoky a dříve než jsem ho stihla zpomalit, zvedla jsem se ze sedla, abych to před kavaletami stihla. „Hou,“ broukla jsem na něj a pohrála si s ním v rozích.
„Pomalu, rovně ten nájezd, přesně tak, žádný spěch…“
„Pššššt,“ broukla jsem na něj, ale i přes veškeré mé snažení, hnědák nad kavaletami skoky natáhl.
„To bylo mnohem lepší, jenom si ohlídat to tempo. Přechod do klusu, špičky ke koni. Na konci dlouhé stěny obloukem změnit směr a při dojezdu nacválat. To je ono. Hezky v klidu, naveď si ho na ty kavalety, ano, pěkně pomaloučku, polehoučku. To bylo mnohem lepší.“ Šli jsme to tedy ještě jednou, následně jsem nechala hnědáka přejít do kroku a dát mu chvilku pauzu, Sue mezitím odstranila jedno břevno a změnila vzdálenost mezi dalšíma dvěma.
„Tak, diagonálně změnit směr, posbírej si ho zpátky na otěž a až budeš připravená nacválej, zatím si na to nenajížděj, jenom ať hezky v klidu cválá. To je ono, pomalu, ano, až si budeš jistá, naveď si ho na to.“ Nájezd i vše ostatní bylo stejné jako předtím, hnědák se opět trochu rozjel, ale zvládalo se to na tréninku skoku mnohem lépe, než při překonávání kavalet. S jeho odrazem jsem se zvedla z posedí, ruce jsem se snažila nést s pohybem, stejně jako já sama.
„To bylo super, moc hezký, jen ty ruce mohly jít více dopředu, naveď si ho na to znovu a pak si změ-níme směr.“ Charlie šel aktivně dopředu i mě se lépe ovládal, když jsem ho nenaváděla na kavalety. Byl to na rozdíl od kavalet úplně jiný pohyb, ne pouze zvednutí z posedí. Lépe se mi Charlie před tím ovládal. „Super, přechod do klusu a diagonálně změnit směr. Při dojezdu si opět nacválej, ano to je ono, pomalu si ho na ně naveď, ruce k sobě, pomalu, nech mu před tím chvilku klidu, ať se rozhodne sám, ty ruce více dopředu, výborně. Ještě jednou a končíme,“ kývla blondýnka a já si ho tedy naposledy navedla na břevna. Trochu se mi nepodařilo vychytat moment odrazu, ale byla jsem si toho vědoma a Sue rozhodla, že pro dnešek končíme. Nechala jsem přejít Charlieho do kroku a povolila otěže. Z obličeje jsem si odfoukla pramínek vlasů a poděkovala Sue, která odklízela kavalety.
„Nemáš zač,“ usmála se na mě tetička a doklidila poslední břevno, ještě v hale zůstala se mnou, dokud nebyl hnědák dostatečně vydýchaný.