lia a charakter: OPAKOVÁNÍ LEVELU 4 – KAVALETY, SKOK PŘES BŘEVNA
Zavedla jsem hnědáka do haly, venku bylo sice hezky, ale na venkovní jízdárně se skokovým materiálem právě začínal trénovat vyšší skoky se svým koněm Nath a k tomu si tam ještě Seb vzal Érota, proto jsem se domluvila se Sue, že se na trénink zašijeme do haly. Pro dnešek jsem si vzala skokové sedlo i když nebylo potřeba, prozatím se mi válelo ve vybavení a proč nevyužít sedlo, když ho mám. Sotva jsem se vyhrabala do sedla, nakoukla pootevřenými dveřmi Sue.
„Ahoj,“ kývla jsem na ni, pohladila hnědáka po krku, otěže chytnula oběma rukama, prošlápla paty, špičky namířila k Charlieho bokům, zůstala narovnaná, ovšem snažila jsem se nesedět ztuhla a stiskla holeně.
„Ahoj, okrokuj si ho, oklusej a postupně si ho začni sbírat na otěž. Ty ruce si dej blíž k sobě, to je ono,“ opravila mě blondýnka a já si navedla Charaktera na stěnu, kde jsem začala probrnkávat otěže, aby si hnědák protáhl hlavu a uvolnil se. V rozích jsem vždy přitlačila vnitřní holeň, vnější přesunula lehce za podbřišník a lehounce si s ním pohrála, aby mi roh nestřihnul, jako už tolikrát. Hnědák šel svižně vpřed, brzy si hlavu s krkem vytáhl dopředu a sem tam zafrkal či žvýknul. Sue mezitím připravovala tři klusové kavalety na vnitřní stopě uprostřed dlouhé stěny. Já jsem po dvou obvodech přitlačila vnitřní holeň, vnější přesunul za podbiřnšík, vnitřní rameno přesunula lehce dozadu, vnitřní otěž nabídla, vnější nechala přiloženou. Charlie ochotně zamířil na diagonálu a my pokračovali i s okrokováním na druhou ruku. Po dvou obvodech jsem si ho opět navedla na diagonálu a při dojezdu mlaskla a stihla holeně. Hnědák se nenechal dlouho pobízet, břevna připravená na zemi ho viditelně nabudila a musela jsem si ho výrazně zpomalit chvilkou v pracovním sedu, kdy se mi lépe dávaly poloviční zádrže. „Pššššt, klid,“ broukla jsem na něj a lehce si s ním pohrála v dalším rohu, ale snažila se ho nerušit, aby se uvolnil i v klusu, jak na tuhle tak i na druhou ruku, k čemuž došlo následně, opět po diagonální změně směru. Postupně jsem si ho začala sbírat na otěž, pomaloučku, společně s brnkáním do vnitřní otěže, občas probrnknutí té vnější.
„Velký kruh, špičky ke koni,“ ozvala se Sue a já tedy opravila pozici špiček a ve středu krátké stěny jsem opět přitiskla vnitřní holeň, vnější přesunula za podbřišník, vnitřní rameno natočila lehce doza-du, vnitřní otěž nabídla, vnější nechala přiloženou a hnědák bez okolků zamířil na velký kruh.
„Kruhy změnit,“ přikázala Sue a já si v X přesedla a prohodila pomůcky. Objeli jsme jeden kruh a pak nás Sue poslala přímo. Hnědák šlapal dobře, stříhal ušima a postupně mi přišel na přilnutí i Sue vypa-dala spokojeně.
„Tak, naveď si ho na ty kavalety…“ Sama k nim přistoupila. „…hezky pomalu, žádný spěch.“
„Pšššš,“ broukla jsem na valáška, dívala se na kavalety, na které jsem si ho navedla a soustředila se na nájezd. Podržela jsem si ho holení, ovšem ne moc, aby mi nevyletěl a nad kavaletami se zvedla. Charlie brnknul přední nohou do prvního břevna, ale poté se vzpamatoval a zbytek již pěkně přešel.
„Šikulka,“ broukla jsem na něj, mrkla na nohosled, podle kterého jsem začala vysedat a Sue nás poslala na trojici břeven ještě jednou. Pohrála jsem si v rozích a při nájezdu na krátkou stěnu se již soustředila na nájezd, abych hnědáka včas ohnula a navedla na střed. „Hou,“ broukla jsem na něj a zpomalila vysedání, abych udržela hnědáka v daném tempu, ale zároveň si ho lehce přidržela holeněmi. Těsně před prvním břevnem jsem se zvedla a broukla na hnědáka, jakmile jsme měli kavalety za sebou, začala jsem opět vysedat.
„To bylo super, na konci dlouhé stěny obloukem změnit směr a dvakrát z druhé strany,“ ozvala se tetička. Krátce jsem kývla, pohrála si s valáškem v rozích, před středem krátké stěny přitlačila vnitřní holeň, vnější posunula za podbřišník, vnitřní rameno natočila dozadu, vnitřní otěž nabídla, vnější nechala přiloženou. Jakmile se hnědák opět napojil na stěnu, přesedla jsem si a na Suenin pokyn dala ruce blíže k sobě. Opět to samé – sledovat nájezd, uhlídat tempo, ale zároveň hnědáka podpořit, nad kavaletami se zvednout, poté mrknout na nohosled, podle něj začít vysedat a hnědáka uklidnit. Šli jsme to tedy ještě dvakrát, poté jsme si na pokyn opět změnili ruku, Sue změnila vzdálenost na cvalovou a šlo se to tentokrát ze cvalu, opět dvakrát na každou ruku. Před tím mě však Sue vyzvala k nacválání, objeli jsme si dva obvody, na každou ruku a pár velkých kruhů. Charlie šlapal pěkně aktivně, zatím nikam nepospíchal, ale to se změnilo při nájezdu. Dva cvalové před kavaletami Charakter protáhl skoky a dříve než jsem ho stihla zpomalit, zvedla jsem se ze sedla, abych to před kavaletami stihla. „Hou,“ broukla jsem na něj a pohrála si s ním v rozích.
„Pomalu, rovně ten nájezd, přesně tak, žádný spěch…“
„Pššššt,“ broukla jsem na něj, ale i přes veškeré mé snažení, hnědák nad kavaletami skoky natáhl.
„To bylo mnohem lepší, jenom si ohlídat to tempo. Přechod do klusu, špičky ke koni. Na konci dlouhé stěny obloukem změnit směr a při dojezdu nacválat. To je ono. Hezky v klidu, naveď si ho na ty kavalety, ano, pěkně pomaloučku, polehoučku. To bylo mnohem lepší.“ Šli jsme to tedy ještě jednou, následně jsem nechala hnědáka přejít do kroku a dát mu chvilku pauzu, Sue mezitím odstranila jedno břevno a změnila vzdálenost mezi dalšíma dvěma.
„Tak, diagonálně změnit směr, posbírej si ho zpátky na otěž a až budeš připravená nacválej, zatím si na to nenajížděj, jenom ať hezky v klidu cválá. To je ono, pomalu, ano, až si budeš jistá, naveď si ho na to.“ Nájezd i vše ostatní bylo stejné jako předtím, hnědák se opět trochu rozjel, ale zvládalo se to na tréninku skoku mnohem lépe, než při překonávání kavalet. S jeho odrazem jsem se zvedla z posedí, ruce jsem se snažila nést s pohybem, stejně jako já sama.
„To bylo super, moc hezký, jen ty ruce mohly jít více dopředu, naveď si ho na to znovu a pak si změ-níme směr.“ Charlie šel aktivně dopředu i mě se lépe ovládal, když jsem ho nenaváděla na kavalety. Byl to na rozdíl od kavalet úplně jiný pohyb, ne pouze zvednutí z posedí. Lépe se mi Charlie před tím ovládal. „Super, přechod do klusu a diagonálně změnit směr. Při dojezdu si opět nacválej, ano to je ono, pomalu si ho na ně naveď, ruce k sobě, pomalu, nech mu před tím chvilku klidu, ať se rozhodne sám, ty ruce více dopředu, výborně. Ještě jednou a končíme,“ kývla blondýnka a já si ho tedy naposledy navedla na břevna. Trochu se mi nepodařilo vychytat moment odrazu, ale byla jsem si toho vědoma a Sue rozhodla, že pro dnešek končíme. Nechala jsem přejít Charlieho do kroku a povolila otěže. Z obličeje jsem si odfoukla pramínek vlasů a poděkovala Sue, která odklízela kavalety.
„Nemáš zač,“ usmála se na mě tetička a doklidila poslední břevno, ještě v hale zůstala se mnou, dokud nebyl hnědák dostatečně vydýchaný.