sophie + shakespeare: LEVEL 2, 2. TRÉNINK, ZÁKLADNÍ POVELY
Se Sue a Shakespearem jsme došli doprostřed ledové haly, já dotáhla podbřišník, přehodila si otěže nazpátek a vytáhla třmeny. Bederku jsem mu na opracování nechala, byla tam vážně zima.
Strčila jsem nohu do třmenu, vytáhla se do sedla a co nejjemněji dosedla. Dle Sueiných pokynů jsem koně pobídla holeněmi do kroku a na stěně ho ohnula na levou ruku, přesunula jsem váhu, otočila jsem ramena doleva a fungovalo to, valášek se mi hezky otočil doleva a pokračoval po dlouhé stěně. Pochválila jsem ho a na volné otěži jsme pokračovali přímo.
“Takže bychom začali s povídáním, co tomu říkáš? Nějaký základ určitě už znáš, máš načteno nebo okoukáno nebo vyzkoušeno, ale probereme to trochu detailněji. Teď jedete přímo. Ano, máš váhu lehce přesunutou na tu ruku na kterou jedeš, ale nic zásadního, většinu času jedete rovně. Velký kruh taky znáš a máš víceméně naučenej, u toho je vždy potřeba hezky ohnout, pamatovat přesun váhy, vnější holeň za podbřišník, ramena natočit a vést vnější otěží, vnitřní se pouze nabízí uvnitř kruhu. Když už jsme u toho, udělejte si jeden, až dorazíte do C.”
Připravila jsem se tedy přesně podle popisu, jako vždy na velkém kruhu, akorát stále na volné otěži, takže jsem se musela hlavně soustředit na sed a holeně. Narovnala jsem se, protože mi došlo, že se trochu hrbím a že to musím napravit. Spearek se hezky ohnul na kruh a já ho vnitřní holení lehce na podbřišníku vytlačovala na “stěny” kruhu, kde se jen lehce dotýká stěn haly nebo té pomyslné v X.
“Přesně tak, hlídej si ty záda, ale jinak moc pěkný velký kruh. Potom existuje kruh malý, který pochopitelně funguje stejně, jenom je menší. Dá se ale tím pádem dělat v rozích a na všech bodech jízdárny. Koně na něm taky zpomalují, protože se musí víc ohnout, takže je dobré ho zařazovat do přiježďovací práce. Zprvu se dělá větší, třeba s 10 metry v průměru, aby se kůň naučil se hezky ohnout bez ztráty kmihu, potom se může zmenšovat, tréner by ti měl říct a ty sama bys viděla, kdyby byl moc malý. Po velkém kruhu si změňte směr diagonálou, ano?”
Přikývla jsem a zatímco mozek vstřebával informace, uvolnila jsem ohnutí v C a prošli jsme rohem dlouhé stěny, za kterým jsem Pírka namířila přímo na F, tudíž protilehlý roh. Hezky rovně, abych ho nemusela nikam odbočovat, měla by to být rovná linie naskrz halou. Naprosto jsem tedy narovnala svůj sed, srovnala holeně, narovnala se a přesně koukala na bod, kam chci dojet.
“Tak. Takže diagonálu taky znáš, je užitečná a projedeš ní i celou jízdárnu, takže pokud potřebuješ protáhnout nebo vykrokovat a chceš změnit směr, je ideální. Taky se dá směr změnit výměnou kruhů, tu si potom zkusíme v klusu. Jaké ještě další změny směru znáš?”
“Obloukem,” odpověděla jsem, zatímco jsme dorazili na stěnu a šli doprava, lehce jsem přesunula váhu a pootočila se.
“Přesně, obloukem. Vyjdeš na malý kruh, ale otáčíš se zpátky ke stěně, jako do kapky. To se hodí na malém prostoru a taky se přitom pěkně naohýbáš, o koni ani nemluvě. Rovnou si tu udělej velký kruh a uděláme v kruhu změnit směr, abyste si to vyzkoušeli ”
Vyšli jsme tedy z A na velký kruh, zase jsem zapojila všechny pomůcky, ale tentokrát na opačnou ruku. Pochválila jsem Pírka pohlazením, protože se svědomitě ohnul a vůbec dneska na nic nekoukal.
“Takže v kruhu změnit směr.. Vlastně si uděláte esíčko prostředkem kruhu, jako jing a jang .”
“Dobře ,” smála jsem se, při představě, že by mi tečky v jing jangu mohly značit nějaké bobky. Žádné tu ale nejsou, halu jsem uklízela v rámci služby a zřejmě tu ještě nikdo nic nevyrobil. Stočila jsem tedy hnědáka doprostřed kruhu ještě větším náklonem doprava a lehkým zkrácením vnitřní otěže. Ohnul se dovnitř a prostředkem kruhu jsme prošli, ale směřovali jsme na druhou stranu, doleva. Prohodila jsem ohnutí, narovnala si záda, protože jsem slyšela “Rovná záda!” z prostředku haly a najednou jsme jeli velký kruh na levou ruku.
“Tak, to bychom měli. Teď to zkuste znova, ale obráceně, abyste se vrátili na pravou ruku.”
Provedla jsem a dostali jsme za pokyn pokračovat přímo a z E dojít doprostřed jízdárny. Asi na sundání bederky, už jsme trochu rozhýbaní a zřejmě budeme klusat. Měla jsem pravdu, když jsme dorazili doprostřed jízdárny, zastavila jsem ztuhnutím v bedrech a celkově v pohybu, Shakespeare reagoval okamžitě. Sue k nám přistoupila, bederku mi sundala z pod zadku, takže jsem se musela zvednout do lehkého sedu a ucítila jsem ty svaly, které jsem předevčírem tak namohla. To mě taky určitě nemine, minimálně zítra při jízdě
“Dobře, vraťte se na stěnu, na pravou ruku a na krátké stěně si naklusejte, hezký lehký klus, nic dramatického.” Tak jsme i učinili, stačila lehká pobídka a hnědák klusal svým nádherným hladkým klusem, všimla jsem si, jak ho Sue tiše obdivuje a musela jsem se usmát
“V C si udělejte velký kruh a kruhy prohodíme, což znamená, že si uděláš esíčko velké, jakoby diagonálu, ale po kruzích, takže hezky hned ohnout na druhou ruku a nezapomeň přesednout, pohlídej si vnější přední.”
Dojeli jsme do C, moje stehna už zase začaly protestovat, ale to se nedá nic dělat, musej posilovat Už jsem si trochu zkrátila otěže, ale jenom o jednu příčku, ohnula jsem sebe i koně doprava a vjela na velký kruh, akorát jsem ho nedojela, protože v X (odkud nám Sue pohotově i s bederkou, kterou si přehodila přes záda sama, uhnula) jsme se přesunuli na kruh na druhou ruku. Posadila jsem se do sedla na tři kroky a vysedla na správnou nohu, všechny pomůcky jsem trošku zmatečně a zbrkle prohodila, ale Pírka to moc z míry nevyvedlo a podařilo se mi ho ohnout na levou ruku.
“Pokračujte přímo až zase do C a odtamtud projedete celou jízdárnu napříč, rovnou čarou až sem zpět do A, ano? Tomu se říká půl jízdárny a taky se to dá použít na změnu směru, ale nemusí, zůstaňte na levé ruce.”
Kývla jsem, že chápu a pokračovali jsme tedy po dlouhé stěně. Uprostřed krátké jsem nabídnutím vnitřní otěže odbočila vlevo, do středu jízdárny, a skrz X rovně do A. No, rovný to moc nebylo, musela jsem valáška lehce popovést do strany, ale podařilo se, v A jsme odbočili znovu doleva.
“Fajn, zpomalte do kroku a udělejte si v B malý kruh, zatím stačí takový větší.”
Ztuhla jsem v pohybu a lehce přimáčkla kolena, načež Speare přešel do kroku. Hned jsem zatuhnutí uvolnila a povolila otěž a svůj pohyb, aby zůstal v kroku a hezky vyšlápl. V B jsem si ho zase ohnula, ale víc, než na velkém kruhu, tak, abychom se víceméně vešli mezi B a X. Kruh byl trochu křivý, ale šlo to, koukala jsem po stopách v písku. Pochválila jsem a pokračovali jsme po dlouhé stěně.
“Za odměnu si můžete jízdárnu zacválat, na krátké převeď do klusu a v rohu pobídni vnitřní na podbřišníku, nezapomeň na rovná záda a lehký sed. A koukej dopředu!”
Hurá, pořádně jsme si s Pírkem ještě nezacválali. Udělala jsem vše podle pokynů. Na krátké stěně jsem pobídla do klusu a v rohu pobídla k naskočení. Kůň reagoval okamžitě, protože je pan jemnost sama, takže jsem ho pochválila a zvedla se do lehkého sedu. Stehna a kotníky protestovaly, ale nedá se nic dělat, jinak cval hladce plynul a já se snažila koukat dopředu a udržovat rovnováhu v hladkých skocích.
Trochu jsme ošidili rohy, protože ještě nemáme cval tak spořádaný, jak by měl být, ale najednou byla jízdárna pryč a dostali jsme za pokyn přejít do klusu, diagonálou změnit směr a lehce uvolnit otěž, kterou jsem si před cvalem trochu zkrátila. Jakmile budeme na druhé ruce, tak máme přejít do kroku, udělat malý kruh v E, znovu na krátké stěně přejít do klusu a v rohu do cvalu, na druhou ruku. Provedli jsme, malý kroužek na tuhle stranu byl z nějakého důvodu mnohem jednodušší Obcválali jsme jízdarnu a zvolnili do klusu a do kroku.
“Tak já myslím, že základ na to, abyste zvládli sami přiježďovací práce a trochu se ohnuli, máte. Takže vykrokovat, uvolni otěže a zkuste si ještě vlnovky, třeba tři přes celou jízdárnu, na tom se dobře a zábavně krokuje.”
Navedla jsem tedy Speara na tři velké vlnovky, byly trochu nevyrovnané, ale stačilo lehce přesunout váhu a zahrát si na westerňáka s přikládáním otěží na krk, a koník se hezky do vlnovek ohýbal. Pak jsme si prošli ještě jednou celou jízdárnu, Sue nám hodila přes zadek bederku, s tou jsme obešli ještě jednu na druhou ruku. Valášek si vytáhnul krk, za což jsem ho chválila, byl dneska úplně zlatej.
“Trénink ukončen, chválím, všechno si dobře pamatuj a používej, budete mít tu práci zábavnější. A teď už se pojďme zahřát, je tu strašná zima, když se člověk nepotí na koni ” Je pravda, že mně už taková zima nebyla, ale zase začínala, jak jsme jeli pomalu, takže jsem zastavila uprostřed, sesedla, vytáhla třmeny, povolila pobřišák a nánosník a šli jsme.