Komentáře k článku: Cvalovka

izzy+meteor: 7.level- povinná jízda na cvalovce (trénink výdrže koně)

Došli jsme s Tikem na cvalovku. Na poslední chvíli jsem si řekla,že bychom se tento týden mohli pustit do dalšího levelu, aspoň se Mety dostane ke svému oblíbenému skákání. Dotáhla jsem Tikovi podbřišník a pak jsem stáhla dolů třmeny. Ještě jsem valáškovi protáhla nohy dopředu,aby se neskřípl pod podbřišníkem a pak už jsem se vyhoupla do sedla. Jako obvykle jsem si nejdřív spravila sed. Jemně prošláplé paty, nohy u koně, holeně jemně přiložené,tak aby dýchali spolu s koněm, sedět v přímce,dívat se před sebe a spousta dalšího. Správný sed byl opravdu vědou. Na volných otěžích jsem valáška pobídla do kroku. Nejdřív bylo třeba ho trošku rozpohybovat,uvolnit a protáhnout. Chvilku jsem ho nechala ťapkat v kroku úplně na volné otěži a pak jsem si otěže zkrátila, ale jen tak aby se Mety stále mohl vytáhnout dopředu a dolů. Když jsem cítila že se Met uvolnil,pobídla jsem ho do klusu a začala vysedávat na pravou přední nohu. Po sto metrech jsem si přesedávala,abych zatěžovala Meteorovi šlachy rovnoměrně. Postupně jak se Meteor uvolňoval,zařadila jsem i přechody z klusu do kroku,z klusu do zastavení, z kroku do klusu a ze zastavení vyklusat. To hodně pomáhalo aby se Mety uvolnil a taky podsadil. Když jsem si byla jistá že je Tikouš dostatečně rozpohybovaný a opracovaný, posunula jsem pravou nohu dozadu,povolila levou otěž a pak pobídla levou nohou na podbřišníku. Meteor naskočil do cvalu a já jsem se zvedla do stehenního sedu. Trupem a rameny jsem si držela rovnováhu,zadkem jsem se udržovala jakž takž v těžišti a pérovala jsem v kotnících. Meteor byl navzdory včerejšímu krosu plný energie. Cválal rychle a s chutí,ale přesto jsem ho nenechala úplně padnout na předky a nerozběhnout se na plný pecky,od toho cvalovka nebyla. Po asi dvěstěpadesáti metrech jsem zasedla,ztuhla v kříži a vydržela otěže. Meteor přešel do klusu ale já nepovolila takže přešel do kroku. Pochválila jsem ho a pak ho nechala naskočit do cvalu tentokrát na pravou ruku. Po dalších cca 250 metrech jsme si dali krokovou pauzičku. Projeli jsme zatáčku kolem Azulu. Ten byl kásný snad za každého počasí. To by mě zajímalo jestli v zimě zamrzá,přemýšlela jsem zatímco jsme si krokovali. Za chvíli jsem ale pobídla Tika znovu do cvalu, na levou ruku.Stejně jako předtím jsem grošáka nechala cválat cca 250 metrů metrů a pak jsem změnila nohy. Tentokrát jsem ho ale nenechala cválat moc energicky a trochu tempo zpomalila. Spolu s krokovými pauzami jsme toto zopakovali ještě dvakrát a potom už jsem začala valáška krokovat. Trvalo to dlouho než Meteor přestal dýchat jak … no nevím jak přesně to přirovnání zní. Mě to ale vůbec nevadilo,každou minutu na koňském hřbetě jsem si užívala a byla jsem za ni ráda. Nakonec se Meteorův dech přeci jen vrátil do normálu a tak jsem u cesty zvět na Florestu sesedla, vytáhla třmeny nahoru, povolila podbřišník a rozepla nánosník a odvedla si Tikouše do stáje.

mellysa+callatos: CVALOVKA

Valáška jsem si nastrojeného přivedla na cvalovku, kde jsem dotáhla sedlo, nánosník a překontrolovala chrániče. Stáhla jsem třemny a vyhoupla se nahoru. Nechala jsame volné otěže a stiskla holeně. Call se rozešel po dráze a já jsem ho navedla do vnější stopy. Pohlédla jsem na nebe, které dnes bylo pod mrakem a mě napadlo jestli už bude sněžit. Tosek si dal hlavu níž a poklidně si kráčel po dráze. Jednou jsme okrokovali okruh, pak jsem grošáčka stiskla holeněmi a vyklusali jsme dopředu. Po třetím kroku jsem začala vysedat. Po polovině okruhu jsem v zatáčce zasedla a začala jsem na druhou dobu vysedat. Call měl cvalovku rád a měl v nátuře tady často se vyřítit rychle dopředu. Celkem pomalým vysedání jsem ho ale donutila nikam se nehnat a klusat pěkně v klidu. Po další polovině okruhu jsem zabrnkala prsty na otěž a zkrátila jsem si je tak, abych ho měla na kontaktu, ale byly stále volnější. Zasedla jsem, levou nohu jsem posunula dozadu a pobídla jsem. Callatos s radostí naskočil v do cvalu. Zůstala jsem sedět a pomocí poloviční zádrže jsem jeho bujný a rychlý cval změnila v celkem poklidný. Teprve poté jsem se opřela o kolení opěrky a nadzvedla zadek ze sedla. Předklonila jsem se a cválala ve stehenním sedu. Obcválali jsme si polovinu obvodu a v zatáčce jsem prohodila nohy a pobídla. Valášek provedl přeskok a cválal teď na druhou nohu. "Hodný." Poplácala jsem ho po krku a sledovala jsem dál cestu. Nad hlavou se mi mihnula větev a jen tak tak mě nepraštila. Když jsme si obcválali celý úsek, zasedla jsem a přešli jsme do kroku. Nechala jsem valacha vytáhnout si otěže a rovnou sjem začala přemýšlet jak to dnesk provedem. Ukecala jsem Kiťťáka, aby mi půjčila stopky, které jsem chtěla dnes využít. Nechala jsem ho krokem jít asi tak na čtvrt okruhu, pak jsem si ho zase vzala na otěž a přitiskla jsem mu levou nohu k boku a najeli jsme do části dráhy pro ty co už jdou pracovat. Vytáhla jsem z kapsy stopky a stiskla jsem Calla holeněmi. Vyklusal dopředu a já jsem si počkala na určitý strom, u kterého jsem na něj zamlaskala, přesunula jsem se do stehenního sedu a zmáčkla stopky. Callatos pěkně rychle klusal a tak to zatím vypadalo na slušný čas. V polovině úseku jsem stopky zmáčkla a tak jsem si zaznamenala polovinu tratě, celá trať však na stopkách běžela dál. Projeli jsme si celý okruh a já jsem u toho stromu zmáčkla stopky. Zasedla jsem a přešli jsem do kroku. Podívala jsem se na stopky. "Paráda." Pochválila jsme Calla při pohledu na pozitivní dva časy. "Tak teď cval. Budeš se moc pořádně proběhnou kámo." Oznámila jsem grošáčkovi a vzala jsme si ho po chvíli zpět na otěž. Najednou mi blesklo hlavou co mi to Kitty říkala při půjčování stopek "Jestli mi je rozbiješ tak už si nikdy žádný čas měřit nebudeš " Když se Tosek vydýchal, vzala jsem si ho znovu na otěž, počkala jsem si zase k určitému stromu, pobídla jsem ho do cvalu a stiskla jsem stopky. Jelikož jsem pobídla silněji, byla to známka toho, že se může rozběhnout rychleji. V první polovině šetřit ale síly a ve druhé pěkně rychle. Call se řídil mímy povel a nehnal. Za polovinou jsem stopky stiskla a uložil se mi čas poloviny. Zamlaskala jsem na něho a trošku jsem ho stiskla holení. Zrychlil a okolí se začínalo jevit jako šmouhy. Rychle jsme se prohnali druhou polovinou a když jsem si všimla stromu, zmáčkla jsme stopky a strčila jsem si je do kapsy. Zasedla jsem a zbrzdila jsem Calliho do klusu. Nechala jsme ho vytáhnout otěže a mrkla jsem na stopky. "Výborně. Přesně jak jsem chtěla. První polovinka pomalu a pak krásné zrychlení." Poznamenala jsem a poplácala jsem ho po krku. Nechala jsm ho vyklusat, pak jsme přešli do kroku a asi 15 minut jsem ho nechala v kroku. Pak jsem seskočila, povolila podbřišník, rozepla nánosník a šli jsme zpět do stájí.

melanie a karamel: Povinná cvalovka 1/1

Karamela som zaviedla na cvalovku a chytila jeho oťaže do jednej ruky, v druhej som mala strmeň. Akosi mi to však nešlo a všetky popruhy sa mi pomotali do seba. „Cassie?“ zvolala som na dievča, čo práve išlo okolo. „Poď mi prosím helfnúť,“ poprosila som ju. Cassie prišla ku mne a chytila valacha za oťaže. Ja som ich rozmotala, stiahla dolu strmene a dotiahla sedlo. „Ďakujem,“ prehodila som a zobrala od nej oťaže. Niečo zamumlala a odišla, ešte predtým mi zakývala. Odkývala som jej a dala nohu do strmeňa. Už nacvičeným pohybom som prehodila nohu cez koňa a mäkko dosadla do sedla. „Krok,“ zacmukala som a stisla koňa rázne holeňami. Karamel preniesol váhu dopredu a vykročil. Pohladila som ho po krku a nechala ho chodiť po pomyselnom obdĺžniku, až kým nedal hlavu dolu a nezačal krok spomaľovať. „Rýchlejšie,“ dala som Karamelovi ďalšiu holeň, jemnejšiu ako predtým. Karamel zrýchlil krok za čo som ho pochválila. Preniesla som na vnútornú sedaciu kosť váhu a pritiahla vnútornú oťaž. Karamel pekne zatočil na veľkom kruhu, potom aj na vlnovke. Pomyselne som ho naviedla na diagnálu a zmenila smer. Tam som Karamela viac pozbierala a znovu opracovala aj na túto ruku. Po mojom „snehuliačikovi“ som Karamelovi dala riadnu holeň. Začala som vysadávať hneď, ako začal Karamel klusať. Vďaka tomu som riadne naskočila na vnútornú nohu. Znovu som Karamela opracovala na obe ruky a nacválala. V cvale som ho opracovala, ale nechala ešte stále cválať. Cítila som každý jeho cval, ako sa napína. Karamel sa hnal dopredu a ja som ho veľmi nebrzdila. Nech sa naučí, čo sa bude diať. Už po chvíli valach začal fučať ako bláznivý. Pritiahla som oťaže a zasadla, takže Karamel začal klusať. Vysadávala som v rytme a čakala, kým sa Karamelov dych upokojí. Stále nedýchal rovnomerne, ale už to nebolo zbesilé fučanie. Znovu som dala Karamelovi holeň, no predtým som ho otočila na cviku kruhmi zmeniť smer. Na druhú ruku som Karamelovi rýchlo dala holeň. Neochotne naskočil do lenivého cvalu, no ja som ho rýchlo dala do stredného tempa. Snažila som sa ho vyrovnať tak, aby mi toľko neľahal do oťaží. Čím viac som oťaže ťahala k sebe, tým viac si do nich hlavu Karamel tlačil. Skúsila som to teda opačne - oťaže som povolila. Karamel hlavu uvoľnil a ja som si ho pozbierala. Keď začal Karamel znovu dychčať, spomalila som do klusu. Znovu som ho nechala klusať až kým sa jeho dych neupokojil. Pritiahla som mu oťaže znovu a nechala ho kráčať. Valach ihneď sklonil hlavu čo najnižšie a ťažko dychčal. Bola to jeho chyba, že si hneď na začiatku vybil všetky baterky. Schválne som ho nechala sa „vybehať“ hneď na začiatok, aby sa naučil, že tu bude cválať dlhšie. Navyše sa nechcel nechať zabrzdiť, ja ho do huby ťahať nebudem. Veď on sa naučí, nabudúce bude kľudnejší. Na zahodenej oťaži som Karamela vykrokovala na obidve ruky dôkladnejšie, ako obvykle. Počkala som, až kým nebude úplne vydýchaný a vytiahla nohy zo strmeňov. Prehodila som nohu cez Karamelov chrbát a zoskočila na zem. Valachovi som ihneď rozopla nánosník a povolila podbrušník na minimum. Potom som prehodila Karamelove oťaže cez jeho hlavu a schmatla ich do ruky. Zaviedla som valacha do boxu, kde som sa oňho postarala a potom ho pustila do výbehu.

cassie + gentleman: LEVEL 6: 1/1 - povinná cvalovka


První jízda na cvalovce. Měla jsem jasnou představu, co tam chci dělat. Procvičovat stehenní sed, ve kterém nejsem zas tak moc často, abych si na něj zvykla a neboleli mne tak nohy. Možná se nehnu, ale to k tomu patří. S Gentlemanem jsme museli jít na cvalovku pěšky. Na rukou jsem měla rukavice a došla jsme si ještě pro čelenku, abych měla uši v teple, ač se ukázalo docela problematické narvat na to helmu, nakonec se mi to podařilo.
,, Tak tady jsem poprvé.", řekla jsem a podívala se na cvalovku a na její hlinitý povrch, který by se za nějakou dobu měl změnit v písčitý povrch. Utáhla jsem Gentymu podbřišník, stáhla si třmeny a vyhoupla se lehce do jeho sedla. Nejdříve jsem stejně musela ho uvolnit, nemohla jsem s ním hned přejít do cvalu. Tohle pravidlo platilo všude. Nechtěla jsem Gentlamanovi škodit. To v žádném případě. Nechala mu volnou otěž a stiskla holeně, Genty zafrkal a rozešel se energickým krokem vpřed a já zaujala základní sed, který byl už automatický. V kroku jsem měla šanci se podívat kolem. Na okolní přírodu, zároveň si hlídala Gentlemana a hleděla dopředu. Zima nebyla moc příjemná, ale co. Ve stáji si dám teplý čaj a bude to v pořádku ne? Gentleman si vytáhl hlavu až dolů a já jsem ho nechala. Došlapoval si pod své těžiště, což bylo správně. Nemusela jsem ho nijak pobízet. Z téhle výšky jsem měla dobrý přehled. Někdy zafoukal ledový vítr. Dívala jsem se na holé stromy. Shodili už své barevné listy a ty teď pokrývali zem. Po nějaké době v kroku jsem cítila, že je Gentleman uvolněný, alespoň pro klus, pobrala si otěže na odpovídající kontakt. Pořád jsem uvolňovala, takže jsem si ho nepobírala na kolmici, dokud mi jí sám nenabídne. To by mohlo trvat nějakou dobu, jenže nám to nevadilo a měli jsme čas. Provedla jsem poloviční zádrž; narovnala se výrazně v ramenou, stáhla břišní svaly, uzavřela po půl vteřině ruce a přizvedla je a poté objala Gentlemana nohama, až poté jsem stiskl holeně důrazněji a Gentleman přešel do klusu. Vysedávala jsem. Holeněmi si ho udržovala rovného a ohýbala ho do zatáček, jenž nebyli prudké. Klusali jsme chvíli, kdy jsem ho nechala opět přejít za pomocí zádrže do kroku. Pochválila jsem ho a usmála se. Takhle jsme to nějakou dobu střídali. Krok, poté na chvíli do klusu a zase krok. Kolem vody byla pěkná zima a já cítila, jak mi začínají tuhnout nohy v jezdeckých botách a tváře začínám míst studené. Vážně je kosa. Příště si vezmu ještě šálu. Gentleman se zdál dostatečně uvolněný, proto jsem s ním klusala delší dobu na volné otěži a změnila si opět nohu na vysedávání. Gentleman ochotně klusal, asi byl rád, že byl na čerstvém vzduchu. Někdy si přežvýkl, ať už to bylo spokojením nebo tím, že si chtěl v hubě uvolnit své svaly. Hezky pracoval před záda a když jsem posunula ruce dopředu, šel mi za udidlem, ale hned jsem ruce zase pomalu vytáhla nahoru, aby mi nepadl na předek.
,, Šikovný chlapec.", usmála se. Vdechla jsem chladný vzduch, až mi od pusy šla pára a dál jsem vysedávala, což mne alespoň trochu zahřálo. Posunula jsem vnější holeň lehce za podbřišník, poté provedla opět poloviční zádrž. Takhle Gentlemana upozorním na to, že se něco bude dít, lépe půjde na pomůcky a hlavně energie půjde zezadu, poté jsem stiskla holeně a postavila se ve třmenech a předklonila se lehce dopředu, jakmile nadšeně nacválal. Držela jsem se koleny, měla klidné ruce a holeněmi si ho srovnávala a hlídala si jeho tempo. Soustředila jsem se na něj stejně jako on na mne. Jeho svaly se napínali a já věděla, že si to užívá. Povrch se brzo změnil na písčitý. Písek odletoval Gentlemanovi od nohou. Cítila jsem to nadšení, kdy jsem se usmála. Nikdo tu nebyl a vypadalo to, že cvalovku mám úplně pro sebe. Genty si začal lehce odfrkovat a přidal do rychlosti.
,, Zpomal.", snížila jsem hlas a počkala jsem, zdali poslechne nebo budu muset provést zádrž či zvolit jiný postup, aby mi zpomalil, trochu zaváhal, ale srovnal si tempo. Za pár minut jsem ho stejně zastavila do kroku, aby se vydýchal. Cválat pořád v kluse není pro koně moc dobré. Dopřála jsem mu pauzu a poté jsme opět přešli do klusu, kde jsem vysedávala, opět cval, kdy Gentleman ochotně naskočil. Po nějaké době, kdy jsem uznala za vhodné, opět zastavila do kroku, abych mu dala přestávku a v lehkém klusu si ho začala pomalu a postupně pobírat, až mi sám nabídl přilnutí na kolmici a já se usmála. Vnější holeň posunula za podbřišník, poloviční zádrž a stisknout holeně, Gentleman naskočil ochotně do cvalu a já se opět zvedla ve třmenech, i když se už nohy trochu bránili, bez tak jsem to udělala. Nechala jsem ho teď cválat trochu delší dobu a sama měla, co dělat, abych vydržela. Místy ani nestíhala sledovat okolí, soustředila jsem se Gentyho pode mnou a on sám mi věnoval pozornost. Vždy jsem ho pochválila. Neprotestoval, naopak spolupracoval a jistě si to užíval. Mezi cvalem jsem mu dávala krokové přestávky na volné otěži, abych ho moc neunavila, ale vždy jsme cválali o něco déle. Na cvalovce jsme byli docela hodně dlouho a já se rozhodla to ukončit. Ze cvalu jsem přešla s Gentlemanem do klusu, vysedávala jsem a otěž jsem zahodila. Přežvýkl si a zafrkal si spokojeně. Hlavu si sklonil skoro až k zemi a někdy jí vytáhl nahoru či dolů, aby se protáhl. Měl roztažené nozdry do široka a já čekala, až se mu zklidní dech natolik, abych s ním mohla krokovat a když tomu tak bylo, ztuhla jsem v kříži, nohy dala co nejníže, vytáhla se z pasu nahoru, stiskla horní část kolen a opatrně vydržela otěže, netahala jsem moc, jak mi tuhle radila Niora. Gentleman ochotně přešel do kroku a vytáhl si znova krk. Měla jsem čas, abych se pokochala okolím. Zima, zima .. otřásla jsem se. Jeho dech byl klidný, normální a neměl rozšířené nozdry. Pár metrů jsem s ním ještě ušla, až ho zastavila působením mého sedu, kdy jsem lehce přenesla váhu dozadu a více ztuhla v zádech, Gentleman zastavil.
,, Jéžišku, to je nepříjemné.", řekla jsem. Pocítila jsem bolest v místě, kde se tělo nejvíce namáhalo při stehenním sedu a první krok byl dosti ztuhlý, kdy jsem si připadala až divně. ,, Ale bylo to pěkný ne. Čerstvý vzdoušek .. i když je zima.", usmála se, podrbala hřebce mezi ušima. Uvolnila nánosník, vytáhla třmeny nahoru a uvolnila podbřišník. Poté se s ním rozešla směrem ke stáji.

maki a lady: CVALOVKA

„Ahoj, kam pak jedeš?“ ozval se Jason, když jsem s Lady akorát vycházela ze stáje. „Ven, trošku protáhnout na cvalovku, ať zase nabíráme kondičku,“ mrkla jsem na něj a ten se usmál. „Tak někdy mě vezmeš sebou, že jo?“ „No jasně, počítám s tím,“ usmála jsem se a zastavila si Lady na nádvoří. „Stůůj holka,“ řekla jsem klidně a pohladila ji. Byla dnes taková roztěkaná. No, což, my to zvládneme. Zapnula jsem si helmu, bičík hodila pod bočnici na pravou stranu a stáhla si třmen na té straně. Potom jsem si Lady obešla hned zpět k levé straně a zvedla bočnici a zkontrolovala dotažení. Dotáhla jsem si hnědku o jednu dírku, další ji pak vezmu až ze sedla. Stáhla jsem si i levý třmen, vzala otěže do ruky, nohu do třmenu a hop nahoru. „Hodná holka,“ promluvila jsem na Lady, která v klidu stála a pozorovala okolí. Pohladila jsem ji a ještě jednou dotáhla podbřišník. „Tak fajn, vše je ok,“ řekla jsem nahlas a nakopla si třmeny, pěkně paty dolů, otěž za přezku a můžeme vyrazit na cvalovku. Pobídla jsem Lady holení, sedla si do nejhlubšího místa v sedle a jelo se. Krokem jsme vyrazily, projely dvůr a najely na písčitou cvalovku.
Krokovala jsem s Lady dlouho, byla trochu hrr dnes a čas jsme dnes měly, tak proč to nevyužít. Krokovala jsem s ní asi 10 minut, než chodila uvolněně, s hlavou dole, žádný spěch. Jakmile vše bylo ok, pobídla jsem Lady do klusu. Lehce jsem si vzala otěže do ruky, kdyby se náhodou něco dělo, po dlouhé době jsme zase venku, člověk nikdy neví, že. Začala jsem vysedat na levou ruku a po 100metrech nezapomínala přesedat, abych Lady zatěžovala obě dvě nohy rovnoměrně.
Klusaly jsme cca 5 minut na rozehřátí. Hlídala jsem si celou dobu bederku, kterou jsem Lady dala, nerada bych, aby nachladla. Po počátečním rozehřání jsem s Lady přešla do kroku a začala si ji jemně sbírat pod sebe, aby šla pěkně na přilnutí. Lady šla sama, holení jsem ji podpořila, aby pod sebe dala ještě záď a vyklenula hřbet. Jakmile ťapala přesně takhle, bylo to poznat. Jízda na ní byla hned o něco příjemnější.
Opět jsme naklusaly a tentokrát jsem s Lady klusala déle. Cca 15 minut v kuse, bez přestávky, jen ať maká, když má slečna tolik energie. Jednou mi Lady vyhodila, protože vyběhnul bažant – bylo to nečekané, ale zvládly jsme to. Ještě si volat pomoc, to by mi tak scházelo. Po oklusání jsem Lady pochválila a dala krokovou pauzu, aby se pořádně vydýchala. Jakmile byla vydýchaná, dala jsem z kroku pobídku do cvalu na levou nohu. Zaskočila, hodila mi jednoho hrba na začátek z radosti, aby teda jakože bylo vidět, že je ráda venku a pak jsme v klidu cválaly. Když Lady byla pod kontrolou a cválala pravidelným cvalem, stoupla jsem si do třmenů. Pěkně jsem ji odlehčila záď, nijak jsem ji tam nedrncala a to bylo příjemnější i pro ní. Cválaly jsme 5 minut na jednu nohu, potom jsem s Lady udělala letmý přeskok - změnila jsem váhu, změnila holeně do pobídky a hop. Pochválila jsem Lady a cválaly jsme i na druhou ruku. Opět 5 minut. Potom jsem s Lady přešla do klusu, 5 minut zaklusat a zpět zaskočit do cvalu. Nechala jsem Lady cválat ještě 5 minut a potom jsem ji dala pobídku do klusu a povolila otěže. Řádně jsem Lady vyklusala a vykrokovala, pořádně pochválilo a mohlo se jít domů.Začalo se trochu stmívat.

melanie a karamel: *Povinná cvalovka 1/1*
Zaviedla som Karamela na cvalovku a prikázala mu zastaviť. Zapla som mu nánosník a dotiahla podbrušák. Po uistení sa, že je všetko dobre zapnuté som stiahla strmene na moju dĺžku nôh a ešte raz skúsila, či sedlo nekĺže. Až potom som prehodila oťaže a vyhupla sa do sedla. Mäkko som dosadla a zobrala do rúk oťaže. Pekne som si porovnala ruky a pritiahla ich. Až potom som pritisla holene. Karamel vykročil a ja som ho naviedla k pravému okraju. Nechala som ho kráčať a povolila oťaže. Keď sa uvoľnil a sklonil hlavu dolu, povolila som ich ešte viac. Po dôkladnom pretiahnutí v kroku na obe ruky som oťaže trochu pozbierala a znovu zatlačila holeňami. Karamel zafŕkal a zrýchlil krok. Tlak som nezvyšovala, iba stále pôsobil. Karamel zrýchľoval, až naklusal. Prvú dobu som zmeškala, tak som zostala v sedle o dobu viac a až potom začala vysadať. Karamel pomaly hlavu ťahal dolu, ale zase mi nerval oťaže z rúk. „Pašák,“ pohladila som valacha po krku a pritiahla vnútornú oťaž. Natočila som sa do smeru a zároveň viac pôsobila vnútornou holeňou. Okolo nej sa Karamel pekne ohol. Po tom, ako sa zrovnal na druhej strane, som ho otočila do „protismeru“. Zároveň som si presadla, zostala som hore o jednu dobu dlhšie ako by som mala. Karamelov dych bol rovnomerný, no rýchly. Zvlášť v zime som nechcela Karamela zle zahriať, takže som stále vysadávala a robila s ním napríklad esíčka, aby mi nezačal vymýšľať. Vysadávala som skôr kolmo hore, ako dopredu alebo dozadu. Nebolo potreba prenášať váhu, na tomto úseku neboli kopčeky. Znovu som Karamela otočila do protismeru a pritiahnutím vnútornej oťaže, zároveň aj pôsobením vnútornej holene som sa dostala k vnútornému okraju. Tam som zasadla a hneď stlačila holeňami Karamelove boky. Karamel pekne naskočil, už nenaskakoval do kontracvalu. Prišla som na to, prečo. Chyba bola klasicky nie v koňovi, ale v jazdcovi. Jednoducho som ešte nemala dobrý sed, nemala som mäkkú a pružnú ruku, ktorá išla s pohybom hlavy, nemala som ani také rozhodné pokyny. No zlepšila som sa, začala som lietať ponad prekážky, našla som si ku Karamelovi cestu. Áno, občas som ho neznášala keď mi vybočil prekážku, keď som ho nemohla naklusať. No kde som s ním dnes? Tušírku takmer nepotrebujem, ovláda pusinku a to hlavné - má ma rád. Každé ráno ma privíta veselým erdžaním, ktoré mi je také blízke a vyčarí mi úsmev na tvári. Je to pažravé teliatko, ale musím to využiť pre svoj prospech. Nesmiem to brať ako nevýhodu, pretože kôň to vycíti a bude to využívať. Nikdy som si nemyslela, že si vytvorím s koňom takýto blízky vzťah, nemôžem ani povedať, že som vedela čo Floresta obnáša keď som sem nastupovala. Áno, vedela som zhruba o čo ide. Nevedela som však, že tu bude taký skvelý kolektív, také nádherné kone a úžasné vedenie. Nemohla som tušiť, ako sa budú moje schopnosti a vedomosti z teórie i praxe rozširovať. Áno, občas sa mi nechce, hlavne keď je to deň v ktorý už mám svoje odpracované. Väčšinou však robím veci okolo koní s chuťou, hoc sa mi Karamel vyváľa s novou dekou alebo si strhne límec. Patrí to k nemu a to nezmením. Pohladila som valacha neprítomne po krku a povolila oťaže, ktoré si žiadal. Valach sklonil hlavu a zrýchlil dych. Cítila som, ako sa jeho brucho vzdúva, cítila som vôňu konského potu. Tréning tak, ako má byť. Poohýbala som Karího na malých vlnovkách a potom ho otočila do protismeru. Aj na druhú ruku som ho nechala riadne ocválať sa. Karamelovo dýchanie bolo čoraz rýchlejšie, až dosiahlo veľmi veľkej intenzity. Radšej som pevne zasadla a stuhla ako v krížoch a panve, tak v bruchu akoby som sa snažila všetky otrasy tlmiť tam. Karamel reagoval, po troch cvalových skokoch prešiel do klusu. Tu som chcela, aby jeho telo zmenšilo svoj kyslíkový dlh. Zároveň som sa nechala vyhadzovať prirodzeným pohybom koňa nízko nad sedlo. Karamel hlavu znovu znížil, no už som mu viac oťaže nepovolila. To by som už stratila účinné priľnutie. Pokúšalo ma prejsť do kroku, no neurobila som tak. To by sa mi Karamelove svaly veľmi nepoďakovali, že? No, hlavne teraz som valacha otočila a ešte raz ho popchla do cvalu. Stalo sa to, čo som čakala. Karamel vyrazil dopredu a rýchlo cválal. Jemne som pritiahla oťaže a stuhla v krížoch. Karamel spomalil svoj cval, ako odmenu som mu povolila tlak v oťažiach. Výhodou bolo, že si Karamel držal tempo, ktoré som určila. Minulá lekcia asi nebola veľmi náučná, myslela som si, že sa valach naučí sám regulovať tempo. Asi to však pravda nie je, musím mu zozačiatku pomôcť. Po polovici cvalovky som zasadla a stuhla v krížoch, ale nie v celej chrbtici. Nechala som valacha klusať a presadla si. Pohľad dolu mi povedal, že vysadám na ľavú prednú. Cítila som, ako sa vzdúvajúce slabiny pomaly upokojujú. Karamela som riadne pohladila po krku. Vraj to koňa upokojuje, lebo mu to pripomína jazyk jeho matky. Kto vie, či je to pravda? Nechala som Karího prejsť do kroku a zahodila oťaže. Karamel dychčal ako pes, akurát bez vystrčeného jazyka. Postupne, ako sme kráčali a menili smer, sa valachove dýchanie upokojilo, až bolo normálne. Krokovala som však aj naďalej, pretože som chcela, aby nemal nozdry čo i len rozšírené. Keď som usúdila, že stačí, zastavila som. Vystrčila som nohy zo strmeňov, vzoprela sa na rukách a jednu nohu prehodila cez konský zadok. Zoskočila som dolu a vytiahla strmene nahor. Spotený podbrušák som uvoľnila ako sa najviac dalo (a zároveň sa netočilo sedlo za chôdze) a rozopla nánosník na uzdečke. Super, Karamel vyzeral byť unavený. Hoc to nebolo cieľom, bol to taký bonus. Až po týchto úkonoch som prehodila oťaže a zaviedla Karamela do stajne, aby som sa oňho postarala.

cassie + gentleman: ,, Kam se chystáte?\" zeptala se Sue, když viděla mne a Gentlemana jít ven, kde přestalo pršet. Nejspíše si myslela, že jdeme ven na vyjížďku, ale já mířila na cvalovku.
,, Na cvalovku. Trochu pro trénujeme vytrvalost.\" odpověděla jsem tetičce Sue a ta se usmála, pouze přikývla a poté zalezla do stáje. Dle mého odhadu šla zkontrolovat kuchyňku ve stáji, kdyby bylo třeba něco doplnit. S hřebcem po boku se vydala na cvalovku. Nikdo na ní nejspíše nebyl, alespoň podle toho, co jsem mohla vidět. ,, Copak budeme trénovat.\", zamyslela se. Vysedávání či stehenní sed? Pokrčila jsem rameny. Na cvalovce jsem dotáhla o pár dírek podbřišník, stáhla třmeny a vyhoupla se do sedla. Stejně si ho musím nejdříve rozehřát a až poté budu uvažovat na co se přesně zaměříme. Otěže nechat volně pro vytáhnutí krku hezky dolů, poté stisknout holeně. Gentleman vykročil dopředným krokem vpřed a dle známého houpavého pocitu jsem věděla, že jde správně jak má. Pochválila jsem ho, narovnala se více sama v sedle a dívala se dopředu, uvolněná v sedle a v základním sedu. Vdechovala jsem chladný vzduch a byla ráda za teplé oblečení, co jsem měla na sobě. Jak jsem tak koukala na zem, asi se vodě jen tak nevyhnu, což by neměl být problém, pokud budeme v rychlejším tempu. Na cvalovce bylo dobré, že jsem se mohla soustředit na můj sed a nemuseli jsme očekávat žádné překážky. Gentleman si sklonil hlavu skoro až k zemi a poté si jí vytáhl zase dolů, takhle to střídal a někdy zafrkal. Jiný kůň by to využil k tomu, aby strčil čumák do trávy jako třeba Chorál, když mě tak napadne, avšak Gentleman byl něco jiného. Po nějaké době jsem usoudila, že v kroku je dost uvolněný, pomalu a opatrně pobrala otěže. Zkrátila jsem si je, ale jen o trochu, pořád si mohl protáhnout krk dolů a nahoru, jak potřeboval. Výrazně se narovnala v sedle, stáhla břišní svaly, po půl vteřině uzavřela ruce a přizvedla je, objala Gentyho nohama - provedla jsem poloviční zádrž pro upozornění a sebrání Gentlemana na pomůcky. A energie, což je důležité tím šla i zezadu. Poté jsem stiskla holeně a pochválila Gentyho za jeho reakci. Na druhý klusový krok, jsem vysedávala ze sedla a tím odlehčila jeho záda. Přežvýkl si udidlo spokojeně a klusal mi hezky vyrovnaně. Klusat jsem ho nechala jen pár metrů, poté provedla zádrž, jenž spočívala v tom, že jsem ztuhla v kříži, vytáhla nohy co nejníže, vytáhla se z pasu nahoru, stiskla horní část stehna a vydržela otěže, velmi opatrně. Hnědákovi jsem v tu chvíli vadila na zádech a nezbývalo nic než, aby přešel do kroku, opět jsem ho pochválila. Občasné klusání jsem střídala s krokem a přesedávala jsem si taky občas na druhou nohu, až jsem se rozhodla pro delší klusání na volné otěži. S využitím poloviční zádrže jsem přešla do klusu a nechala ho na volné otěži klusat delší dobu v kluse, vysedávala jsem a měnila jsem nohu po nějaké určité době. Gentleman pracoval ukázkově. Šlapal pode mnou jako hodinky. Nepadal mi na předek, klusal dopředně a byl jemný, jak jsem potřebovala. Jeho hřbet se napínal správně jako dobře napnutý most, což bylo dobře. Poté jsem se postavila ve třmenech, koleny se držela a předklonila se. Klusala jsem ve stehenním sedu, což jsem nedělala tak často. Pousmála jsem se, po pár metrech jsem zasedla do sedla, posunula si vnější holeň za podbřišník, poloviční zádrž a pobídka do cvalu, Gentleman ochotně naskočil, zafrkal si a přežvýkl si udidlo, což jsem ho nechala. Všímala jsem si na jakou nohu jsme nacválali, abych jí poté mohla změnit. Zvedla jsem se opět do stehenního sedu. Nehnal dopředu a necválal, ani pomalu, tohle tempo mi vyhovovalo. Měla jsem ho pod kontrolou a cítila jsem jeho nadšení. Zafrkal a cválal dál na velkém kruhu, kde nějaké ty mírné zatáčky byli. Nestíhala jsem si, ani pomalu všímat, co kolem mě je. Soustředila jsem se na Gentyho. Byla mi trochu zima, bylo docela chladno, ale spíše v nohách, jenž byli na místě. Za pomocí zádrže jsem s ním přešla do kroku, abych mu dala přestávku, na volné otěži si nechala natáhnout krk dolů, zafrkal a párkrát si přežvýkl. Až se vydýchal, nejdříve jsme přešli do klusu, kdy jsem opět vysedávala a z klusu do cvalu, kdy jsme tím změnili i vedoucí nohu na kterou cválal. Postavila jsem se ve třmenech. Tímhle jsem pilovala rovnováhu ve stehenním sedu, která se mi zdála být už lepší a i Gentleman se mohl soustředit na své chody.
,, Není to pěkný.\", pousmála se a krátce se podívala vedle sebe, kde jsem mohla zahlédnout výběhy a v něm naše koně. Jaká nádhera a to vážně. Nějakou dobu nechala Gentlemana cválat, poté zase kroková přestávka a v klusu si pobrat otěže na přilnutí, které mi sám nabídl. Klusali jsme nějakou dobu, kdy jsem ho jen chválila za jeho práci. Jeho to bavilo. Pobídla ho do cvalu, posunout vnější holeň za podbřišník, poloviční zádrž, kdy jsem se mohla více narovnat, ale poté to bylo už jedno, pobídla stiskem holení a opět jsme nacválali na druhou nohu. Energie vycházela pěkně ze zadních nohou a kdybych svezla ruce po jeho krku, určitě by neměnil tempo a nesl by sám sebe, jak se říká. Prostřídávala jsem chody, tím si ho i podsazovala, ale většinou jsem ho nechala dlouho cválat a poté mu nechávala krokové přestávky na volné otěži, aby se stačil vydýchat. Strávili jsme na cvalovce hodně dlouho, ale tak jak bylo povoleno, zde dlouho zůstat. Zamakali jsme si dobře. A zůstali jsme zde i sami. ,, Tak dneska už konec, co ty na to?\" pousmála se. Vnitřní otěží ho pohladila po krku. Jo, vnitřní otěž bych vlastně, ani nepotřebovala, neboť vedoucí je vnější otěž. Za pomocí zádrže přešla do klusu, zahodila otěže, vysedávala jsem a klusala tak dlouho - přitom měnila nohu, na kterou vysedávám, dokud nebyl Genty dostatečně uvolněný a jeho dech se nezklidnil, poté opět zádrž a do kroku. ,, Myslím, že jsi byl miláčku úžasný.\", pousmála se. Měla jsem příležitost se podívat kolem. Na nádhernou přírodu, na celý areál Floresty. Sakra, jak já byla hrdá na to, že jsem zde vydržela a pomalu postupuji s Gentlemanem výš a výš. Gentleman zařehtal a potřásl si lehce hlavou, hlavu měl skoro až u země, pohladila jsem jej po krku a usmála se. Užívala jsem si toho plnými doušky a nehodlala jen tak skončit, i kdyby se dělo, co by se dělo .. zatnu zuby. Vyndala jsme si nohy ze třmenů. Gentleman dýchal již normálně, neměl nozdry rozšířené a dech byl klidný, což bylo pro mne znamení, že mohu zastavit a seskočit z něj.
,, Taky se ti to líbilo tak jako mne? Nejsme to úžasná dvojka.\", zasmála se, opřela se o jeho krk a pousmála se. Měl bederní deku, aby se mi neprochladl a dostane hned odpocku, protože jsme se dneska dost zapotili. Uvolnila jsem mu nánosník, třmeny vytáhla nahoru a uvolnila podbřišník. ,, Tak jdeme do tepla.\", pousmála se a rozešla se s ním do stáje.

cassie + gentleman: ,, Vypadá to, že tu jsme sami.", pousmála se. Zadívala jsem se kolem. Dneska jsem se rozhodla sednout zase do sedla a protáhnout ho na cvalovce. Budeme na vzduchu a zamakáme si ze sedla. Plánovala jsem v tomhle týdnu jízdu, ale nějak se k tomu nedostalo. Snad se to ještě povede. Kitty říkala něco o vyjížďce, ale nevím, kdy na ní chce jet a kdy se k ní dostane a kdyby jela, chtěla jsem jet s ní, neboť to všem nabídla. Gentleman měl dobrou náladu, ale u něj se stávalo málo kdy, že by měl pochmurnou náladu. Energie mu nikdy nescházela a býval vždy aktivní. Dotáhla jsem podbřišník, stáhla jsem třmeny a vyhoupla jsem lehce do sedla. Gentleman přešlápl na místě. Nejraději by už jel. Pobídku ke kroku mu dala teprve, až jsem se sama srovnala v sedle a posadila se do sedla tak jak jsem měla. Otěže mu nechala volné, nýbrž jdeme opracovávat a takzvaně uvolňovat, abych mu neničila záda. Hřebec volných otěží využil hned k tomu, aby si vytáhl krk dopředu a dolů. Dle houpavého pocitu jsem věděla, že si došlapuje pod své těžiště a nemusím ho pobízet do lepšího tempa, takhle to bylo dobrý. Uvolněná v sedle následovala pohyb hnědáka, dívala se kolem a užívala si chvíli klidu, kdy nemusím ani tolik Gentlemana hlídat a teprve, až byl dostatečně uvolněný pro klus, pobídla jsme si ho do něj za pomocí poloviční zádrže a poté stisknutím holení. Hnědák reagoval na tlak, naklusal a já začala vysedávat pro odlehčení jeho zad, avšak nechávala otěže pořád volnější. Po chvilce za pomocí zádrže přešla zase do kroku. Zafoukal chladný vítr, otřásla jsem se trochu, ale pousmála se a po dalších pár metrech, jsem pobídla do klusu. Budeme teď střídat krok a klus, tak se Gentleman uvolní, podsadí se lépe a poté budeme moct přejít na cval. Změnila jsem i nohu na kterou jsem vysedávala a zkrátila jsem si o kousek otěže. Po nějaké době střídání kroku a klusu, kdy mi i po chvíli sám nabídl přilnutí na kolmici, jsem se v klusu zvedla do stehenního sedu v klusu, abych si ho taky více procvičila a nechala Gentlemana klusat. Povrch se nám střídal, což bylo jedině dobře. Vzduch byl chladný, ale líbil se mi a každou chvíli se ho nadechla. Hřebec pode mnou poslouchal a ochotně reagoval na každý tlak, ač zpomalovat se mu nechtělo. Pousmála jsem se a zasedla do pracovního klusu, abych si posunula vnější holeň za podbřišník, provedla poloviční zádrž, kdy jsem se výrazně narovnala, stáhla břišní svaly, uzavřela po půl vteřině ruce a přizvedla je a objala Gentlemana nohama, poté stiskla klasicky holeně do pobídky a Gentleman mi mohutně naskočil ochotně do cvalu a udržoval si stejné tempo. Já jsem se zvedla do stehenního sedu. Pochválila jsem ho za jeho rychlé reakce, dívala se před sebe. Přestala jsem cválat, až si řekla, že toho bylo dost a zvolnila Gentlemana do kroku, otěže jsem uvolnila, aby se mohl vydýchat a chvíli si odpočinout. Hlavu dal dopředu a dolů, přežvýkl si a spokojeně si zafrkal. Pohladila jsem ho po krku a usmála se spokojeně. Užívala jsem si to stejně jako on. Pracoval tělem jak měl. Nepadal na předek a všechno bylo v pořádku. Ohlédla jsem se kolem a dívala se na areál Floresty kolem něhož jsme zde jezdili dokola. Jednomu by se to mohlo zdát nudné, ale není tomu tak. V kroku jsem měla čas přemýšlet o různých věcech, podívala jsem se na Gentlemana. Jak dlouho tady vydržím a budu jeho jezdkyní? To nevím, ale chtěla bych dlouho a .. nevím, jestli bych ho dokázala opustit, jestli bych musela. Bylo by to pro mne ta nejtěžší věc v mém životě. Přestala jsem uvažovat, pobídla jsem si Gentlemana do klusu, vysedávala jsem a pomalu jsem si ho zase posbírala na kolmici, po nějaké době v klusu, si ho opět pobídla do cvalu, avšak dávala si pozor, aby jsme nacválali na druhou nohu a tak trochu jsem k tomu využila i zatáčku, do které jsme pomalu vjížděli a já si ho do ní za pomocí pomůcek ohýbala. Genty nadšeně zafrkal a přešel do cvalu, tentokrát jsem ho nechala přejít i do rychlejšího tempa, aby si to užil. Já se zvedla ve třmenech, předklonila se dopředu a držela se koleny. Sledovala cestu před sebou a soustředila se na Gentlemana. Nemusela jsem se bát, že by mi provedl nějakou lumpárnu, přesto jistota byla jistota. Já sama byla zcela klidná. V rychlém cvalu jsme procválali kus trasy a poté ho nechala v kroku na delší otěži vydechnout a protáhnout si krk, což také udělal. Byla to trochu delší přestávka v kroku a poté opět pobídla do klusu. Vysedávala jsem na druhou nohu a nechala volnější otěže. Nepočítala jsem přesně, jak dlouho jsem s ním zůstala v klusu, ale tak dlouho, aby si mohl od cvalu odpočinout a já si ho mohla znova pomalu posbírat. Poté ho znova pobídla do cvalu a já opět do stehenního sedu, kdy mne už boleli dost nohy, ale bylo to lepší než ze začátku. Podívala jsem se na čas. Za pomocí zádrže, si jej zvolnila do klusu, zahodila otěže a nechala ho vydýchat v klusu. Dokud nedýchal o dost klidněji a neusoudila jsem sama, že je čas na krok, tak jsem ho nechala v klusu. V kroku na zahozené otěži jsem ho nechala úplně vydýchat a vyndala si nohy ze třmenů. Gentleman frkal, hlavu si vytahoval dopředu a dolů, až dýchal uvolněně, klidně a normálně. Zastavila jsem, pochválila jsem ho. Uvolnila jsem podbřišník s nánosníkem, vytáhla třmeny a rozešli se do stáje.

melanie a karamel: *Povinná cvalovka 1/1*
Karamela som vyviedla na cvalovku na ruke, teda oťažiach prehodených cez jeho hlavu. Pri cvalovke som zastavila valacha a prehodila mu oťaže cez hlavu. Nezdalo sa, že by Karamel chystal chodiť. Hlavu mal spustenú, viečka takmer zatvorené. Spoľahla som sa na to a zobrala do ruky popustený podrušák. Dotiahla som o ho o dve dierky a spustila si na oboch stranách strmene. Karamel sa po celý čas ani nepohol, akurát kým som ho doťahovala zodvihol hlavu. Keď som sa však ľahko vyšvihla do sedla, spozornel. Natrčil uši dopredu a čakal, akú úlohu dostane. Jemným stiskom holení som ho popchla do kroku na cvalovku. Teraz potrebujem trochu iné opracovanie, ako na jazdiarenskú prácu. Nechala som povolenú oťaž a nechala Karamela kráčať. Po chvíli som na každej miernej zatáčke pritiahla oťaže a po chvíli ich znovu popustila. Takéto jemné zbieranie a povoľovanie oťaží zahrievalo Karamelov mozog. Musel prispôsobovať dĺžku svojho kroku tak, aby ho tlak v hube nebrzdil. Keď mohol, ťahal si hlavu dopredu a dolu. Spolu s Karamelovou hlavou som išla rukami, aby som ho nebrala späť. Skúsila som valacha zhromaždiť polovičnou zádržou. Najskôr som po holeňami zrýchlila tempo kroku. Oťaže som držala stále rovnako a nedovolila som Karamelovi vytiahnuť hlavu dopredu. Zreteľne som cítila, ako sa zapojil zadok a Karamelov rámec sa zmenšil. Oťaže som po pár krokoch povolila a pritiahla vnútornú oťaž, zatiaľ čo vonkajšiu som pritlačila na krk. Zároveň som pritlačila vnútornou holeňou, okolo ktorej sa Karamel pekne ohol. Pekne ustúpil od tlaku a zmenil smer. Pochválila som ho potľapkaním po krku a pokračovala v opracovaní. Znovu som nechala valacha kráčať, kým si aj na druhú ruku neuvoľnil svaly a šľachy. Keď vyklenul chrbát a znížil hlavu, začala som povoľovať a znovu poberať oťaže, aby som získala jemnejšie priľnutie. Keď som bola s krokom spokojná, naklusala som. Karamel plynulo naskočil a ja som začala vysadávať. Nechala som sa prirodzeným pohybom vynášať hore, nad sedlo a zároveň sa držala kolenami a nesnažila sa opierať do strmeňov. Hlavný pozor som si dávala na svoje ruky, aby mi nelietali. Po prvých päťsto metroch som zostala o dobu dlhšie nad sedlom a tak vlastne presadla. Po dvoch presadnutiach som zasadla hlboko do sedla a preniesla váhu trochu dozadu. Pomohla som si zdvihnutím zraku hore. Až potom som pritiahla oťaže, keďže Karamel nespomaľoval. Na tlak v oťažiach už reagoval a spomalil do kroku. Popustila som mu oťaže, ale stále som udržiavala kontakt s hubou. Zopár krokov a znovu sme klusali. Tentokrát som ale opracovávala v stehennom sede, aby som odľahčila Karamelov chrbát a zároveň trénovala aj seba. Po osemsto metroch som znovu prešla do kroku a otočila valacha. Hneď, ako sa otočil, zastavila som. Karamelove uši sa našpicovali, ale čakal. Po polovici minúty som znovu pritlačila holene ku konským bokom. Karamel sa rozišiel pravidelným, svižným krokom. Pochválila som ho a naklusala. Vysadávala som a sledovala svoje ruky, aby mi nelietali. To by vyvolalo nežiadúce trhanie v hube. Taktiež som nemohla lietať nohami, pretože to by som Karamela okopávala. Po opracovaní v kluse som zasadla do sedla a rozdelila holene. Vnútornú nohu som posunula pred obrušák, vonkajšiu som dala za obrušák. Vnútorná posúvala nohu dopredu, zadná by mala držať zadok aby nevypadol. Karamel sa chvíľku nechal presviedčať, ale nakoniec nacválal. Cítila som silu zvieraťa podomnov, ako zadnými nohami zaberá a posúva sa dopredu veľkými skokmi. Počkať, veľké skoky? Nemôže sa takto hnať. Zasadla som hlbšie do sedla a posunula svoje ťažisko viac dozadu, čím som spomalila. Znovu som napopchýňala Karamela dopredu a potom pritlačila holeň raz, výraznejšie. Zároveň som rukami išla s pohybom hlavy, čiže dopredu a nadol. Rýchlosť cvalu sa nezmenila, ale Karamel predĺžil skoky. Po chvíli predĺženého cvalu som zasadla, znovu holeňami natisla dopredu a potom, ako posledné, som pridala zadržujúce oťaže. Karamel prešiel do klusu, ešte sme dlho necválali. Zasadla som do plného sedu a pritlačila vnútornú holeň, okolo ktorej sa okrútil ako rohlík. Zároveň som vnútornou oťažou ukazovala smer, vonkajšiu som priložila ku krku. Od tlaku Karamel ustúpil a zmenil smer jazdy. Znovu som rozdelila holene a nacválala. Išla som spolu s pohybom a udržiavala ľahký kontakt s hubou. Karamel si odfŕkol, aby si vyčistil nozdry od prachu. Reagoval aj v cvale na moje jemné pomôcky. Keď som cítila, že Karamelovi už vypadáva miestami zadok a ide po predku, zasadla som hlbšie do sedla a spomalila. Nechala som Karamela klusať a čo dvesto metrov som presadávala. Zasadla som do sedla a nechala Karamela kráčať na dlhej oťaži. Po päťsto metroch som zmenila smer a znovu naklusala. Karamel pohadzoval hlavou a šibal chvostom. Už sa mu nechcelo pracovať a ja som mu to verila, sme tu už dosť dlho. Napriek tomu som ho musela vyklusať, aby zajtra nemal svalovicu. Nechala som teda valacha vyklusať na voľnej oťaži a začala krokovať. Krokovala som dlho na obe ruky, až kým Karamel nedýchal úplne pokojne. Zastavila som ho, vytiahla nohy zo strmeňov a zosadla. Vytiahla som strmene nahor, povolila podbrušák a rozopla jednoduchý nánosník. Prehodila som cez ryšavú hlavu oťaže a odviedla Karamela na ruke do stajne.

izzy+meteor: Vyvedla jsem Metyho na dvůr. Byla o něc menší zima než ráno,ale pořád to nebylo nic extra. ,,Jdu s ním na cvalovku,do hodinky stoprocentně jsme zpátky'' prohodila jsem ke Sue,která šla zrovna kolem. ,,Dobře,budu si vás hlídat'' mrkla na mě tetička přátelsky. Překontrolovala jsem grošákovi výstroj,abych si byla jistá že o nikde nic netlačí a pak jsem se s ním vydala k bráně. Napojili jsme se na cvaluvku a tam zastavili,ještě jsem kousek popošla s valachem k bokem,aby kdyby náhodou někdo přijel,tak abychom nezavazeli. Dotáhla jsem Metymu podbřišník o dvě dírky a přešla na druhou stranu kde jsem stáhla třmen po kůři třmenového řemenu dolů. Na levé straně jsem udělala totéž a poté už jsem nastrčila levou nohu do třmene a vyhoupla se nahoru. Porovnala jsem si sed a chytila otěže,které jsem si srovnala abych měla obě stejně dlouhé a poté jsem stiskla holeně. Meteor vyšel hezky energickým tempem dopředu. Nechávala jsem mu volnou otěž aby se mohl protáhnout. Grošák toho taky patřičně využil a vytáhl si krk hezky dopředu a dolů. Byla jsem uvolněná a z toho vyplýval pasivní houpavý pohyb v bocích,kterým jsem se přizpůsobila Meteorově pohybu. Nejdřív jsem ho nechala nějakých dvě stě metrů jen tak jít a potom jsem si ho přistavila k pravé ruce. Levou nohu jsem posunula dozadu,aby ohnutí trochu pohlídala,pravou nohu jsem víc přiložila k Metyho boku,takže se měl kolemčeho ohnout. Pravu ruku jsem mírně oddálila,levou naopak trošku přiložila,ale méně než o kolik jsem oddálila pravou... Taky váhu jsem přenesla víc na pravou sedací kost. Takhle jsme najeli pozvolným obloučkem ke straně cvalovky kde jsem pomůcky přehodila a druým obloučkem jsem se s Tikim vydala na druhou stranu. A pak mi to došlo... vždyť já to dělám blbě! Musím přestaovat jakoby na středu,takže budu vyjíždět ten správný oblouk jehož středem bude dotknutí jedné strany cvalovky,takže když pojedu k pravé straně cvalovky,budu mít Metyho přistaveného k ruce levé,na střední čáře to vyměním a na levou stranu pojedeme v přistavení k pravé ruce. Takhle jsme začali vyjíždět pořádnou vlnitou vlnovku,která k něčemu byla... Po pár vlnkách jsem Metyho narovnala na střed a pobídla holeněmi do klusu. Začala jsem vysedávat na pravou přední,hned jak Meteor přešel do klusu a že to udělal rychle vysloužil si u mě pochválné ''Tak si šikovný!''. Po sto metrech jsem si vždycky přesedla. Na krátké vlnovce jsem Meteora naohýbala i v klusu a pak ho ještě chvíli nechala klusat na rovné čáře na volnějších otěžích. Následně jsem zasedla,posunula pravou nohu dozadu,povolila více levou otěž a potom pobídla levou nohou na podbřišníku. Meteor s chutí nacválal. Nechala jsem mu ještě na chvilku volné otěže,aby si trochu ''užil'' než bude muset začít pracovat na přilnutí. Stoupla jsem si do stehenního sedu. Pružila jsem v kotnících, rovnováhu držela převážně zadkem a dívala jsem se před sebe. Ruce jsem si taky posunula trošku nahoru aby to bylo pohodlnější a měla jsem hezký kontakt s Metyho hubou. Grošák si pročistil dýchací cesty odfrknutím a prodloužil cvalové skoky,když jsem ho k tomu vybídla. Nebyl to prodloužený cval,čistě jen jsem ho nechala nabrat větší rychlost,aby si vybil trochu té přebytečné energie. Po zhruba dvě stě metrech jsem zasedla,ztuhla v kříži a stiskla horní polovinu stehen. Meteor udělal jeden klusový krok,ale vzápětí přešel do kroku. Budeme muset na těch přechodech zapracovat... a to pořádně. Potom jsem ho hned pobídla do cvalu na druhou ruku. Na tu jsem ho taky nechala pár set metrů vyběhnout a pak jsem ho stáhla do klusu. Začala jsem vysedávat a pomalu jsem si valáška sesbírávala na přilnutí a působila tlak holeněmi,aby valášek došlapoval hezky pod sebe. Nebyly to pobídky,jen takové větší přiložení holení aby Mety věděl že tam jsem a že má pracovat. Když jsem si ho posbírala na kvalitní přilnutí pobídla jsem ho do cvalu na pravou ruku. Zvedla jsem se znovu do stehenního sedu a nechala se unášet Metovými pohyby. Vzduch kolem byl studený,ale momentálně mi vůbec nevadil. Spíše naopak. Cválali jsem s Tikim něco kolem 250 metrů a potom jsem ho stáhla do kroku a dala mu pauzu na volných otěžích. Po ní jsem ho znovu nacválala tentokrát na levou nohu. Nějaký ten úsek jsem ho nechala cválat poté jsem ho stáhla do klusu a nacválala na druhou ruku. Vždycky jsme cválali zhruba takových nějakých dvě stě padesát až tři sta metrů. Ještě jednou jsem dala krokovou pauzu po níž jsme cválali a pak už jsem mu dala pohov v kroku. Došli jsme zpět na Florestu,kde jsem z něja seskočila,povolila podbřišník,rozepla nánosník-načež si Mety hned rázně odfrknul, a vytáhla třmeny nahoru. Zavedla jsem ho do stáje abych ho mohla rychle odsedlat a vzít ho na procházku na vykrokování.

cassie + gentleman: Už, když jsme došli na cvalovku jsem měla rudé tváře. Zima, zima. Ale zahřejeme se snad oba dva, až sednu do sedla. Cvalovka se zdála být prázdná. Měli jsme jí celou pro sebe. ,, Hezky stůj." řekla mu, když si přešlápl a ustoupil si do strany. Dotáhla jsem podbřišník, stáhla třmeny a vyhoupla jsem se do sedla a uchopila jsem do rukou otěže, Gentleman stál klidně na místě, za což jsem si ho pochválila. Na místě jsem si ohnula na obě dvě strany, kdy jsem jemně vyvíjela tlak jednou otěž a vyčkávala jsem, až pochopí, což mohlo trvat pár vteřin vzhledem k tomu, že tohle už znal. Pochválila jsem ho za jeho dobré reakce na obě dvě strany. Uvolnila se v sedle a posadila se do základního sedu, stiskla holeně a nechala ho vykročit vpřed. Díky otěžím, které jsem mu nechala volné, si mohl protáhnout krk dolů a dopředu, čímž si protahoval i nejdelší hřbetní sval, využil toho. Nadechla jsem se chladného vzduchu a užívala si houpavý pocit. Šel mi krásně vpřed, aktivně a dopředně, tudíž se nemusela starat o jeho těžiště, které bylo dobré. Nejdříve uvolnit a poté můžeme přejít až na cval. Užívala jsem si tu chvíli, kdy mohla sedět v sedle, rozhlížet se kolem. Koukat se na louky s bílou peřinou, na husté lesy a prohlížet si každý kousek přírody. Zároveň se soustředila na Gentlemana, kdyby ztrácel tempo nebo si vymyslel něco jiného. Vytahoval si hlavu dopředu jak potřeboval a já jsem ho nechala. Gentlemanova mohutnost a velikost mi vyhovovala, líbilo se mi to. Vždycky jsem měla ráda spíše ty mohutnější a větší koně, ačkoliv nikdy jsem neměla nic proti těm malým a vůbec mi nevadilo, že se říká, že mají většinou lepší skokové velikosti. Já byla spokojená s mým hnědákem. Pobrala jsem si více otěže, ale aby byli pořád ještě volné a abych měla odpovídající kontakt. Provedla jsem totiž poloviční zádrž - výrazně se narovnala v zádech, stáhla břišní svaly, po půl vteřině uzavřela ruce a přizvedla je, objala Gentlemana nohama a poté, co se posadila do základního sedu, stiskla holeně a začala jsem vysedat. Pracovní klus až na hale, tady jen lehký klus, už tak tu bude makat. Gentleman si ochotně naklusal do rychlého tempa, protáhl si hlavu dolů a přežvýkl si, kdy jsem ho pochválila. Dostala jsem si ho díky pol. zádrži lépe na pomůcky, upozornila ho a energie šla hezky odzadu jak to má být. Nemusela jsme si v hlavě, ani počítat jak mám vysedat, znala jsem Gentlemanovo tempo, možná mi trochu lítali holeně, ale to jsem si později opravila, když si toho všimla. Vesla jsem Gentyho po cvalovce kolem Floresty a někdy se ohlédla, abych se podívala kolem. Tak velký, tak nádherný. Avšak za pomocí zádrže si ho zpomalila do kroku. Budeme teď často střídat chody, takže nějakou dobu v kroku, poté za pomocí poloviční zádrže pobídnout do klusu, ale tentokrát jsem se zvedla ve třmenech, předklonila se dopředu a držela se koleny; stehenní sed. Gentleman ochotně klusal a já ho nechala přibližně tak stejnou dobu jako předtím. Poté ztuhla v kříži, nohy dala co nejníže, vytáhla se z pasu nahoru, stiskle horní část stehen a vydržela jsem otěže, velmi jemně a opatrně. V tu chvíli začala překážet na jeho zádech a pro jeho vlastní pohodlí si přešel do kroku. Pochválila jsem ho za jeho rychlé pochopení, vytáhl si hlavu a přežvýkl si spokojeně a zároveň uvolnil svaly v hubě. Takhle jsem si ho uvolnila na cval, podsadila si ho. Pracoval hezky přes záda, tím pádem jsem mu je neničila tím, že na něm sedím a pomalu mi nabízel přilnutí na kolmici, kdy jsem se usmála. Nepočítala jsem kolečka, prostě jsme jeli dál a já měla už v hlavě takový odhad, jak dlouho zde budeme a když tak se podívala na čas na mobilu, který byl upevněn na jezdeckých botách. Tváře jsem měla červený a nos taky na tom nebyl moc nejlépe. Uši jsem měla schované pod čelenkou. Posunula jsem si vnější holeň za podbřišník, poloviční zádrž a poté stisknout holeně. Hlídám si na jakou nohu cváláme, aby jsme mohli nacválat později na druhou a jakmile hnědák naskočí do mohutného prostorného chodu, zvednu se do stehenního sedu. Gentleman si přežvýkne. Cválá vyrovnaně a v tempu, které mi vyhovuje a přirovnala bych ho tak ke střednímu. Nemusíme se hned hnát dopředu. Nechala ho cválat několik metrů, poté si ho zpomalila rovnou do kroku, popustila mu otěže a nechala ho, ať si vytáhne krk dolů a dopředu, využil toho. Chvíli oddechnout, poté pobídnout do klusu, abych si ho v něm pobrala a vysedávala jsem. Gentleman reagoval na tlak holení, jimiž jsme ho hlavně ovládala stejně jako sedem. Pobrala jsem si v klusu otěže, poté si ho pobídla do cvalu. Vnější holeň za podbřišník, poloviční zádrž, stisknout holeně, bylo to pořád dokola. Využila jsem pravotočivou zatáčku, aby jsme naskočili na druhou nohu a zvedla se ve třmenech. Nechala ho opět ve středním cvalu cválat, avšak i to mu stačilo k jeho spokojenosti a teš trochu déle, než ho zpomalila do klusu, kde zůstala ve stehenním a posadila se teprve až ho po několika metrech zastavila do kroku, aby si vydechl. Vnitřní otěží si ho pohladila po krku a pochválila jsem si ho. Aktivní, ochotný. Skvěle se s ním spolupracovalo a už věděl, co po něm chci. Střídala jsem tímto způsobem chody. Po delším cvalu ho nechala vydechnout v kroku, poté si ho pobídla do klusu, kdy si hlídala střídání vysedávání na obě nohy, někdy klus klus střídala s krokem a z kroku ho nacválala a nechávala ho cválat i v rychlejším tempu a sama si trénovala stehenní sed. Až jsem řekla, že má dost a šli jsme vykrokovat. V klusu zahodila otěže a klusala s ním tak dlouho, dokud se mu nesrovnal dech a poté ho nechala v kroku, kdy jsem se už dívala po okolí, vysunula nohy ze třmenů a užívala si to. Strávili jsme tu hodně dlouhou dobu, kdy jsme hodně cválali, ale měl bederní deku, takže pracovat v téhle země jsme mohli. Až se zcela zklidnil a dýchal normálně, zastavila jsem si ho a seskočila z něj.
,, Užil sis to, krasavče?" usmála jsem se, podrbala ho mezi ušima. Asi mě budou bolet hezky nožky, ale to bylo jedno. Strávila jsem dneska ve stehenním sedu než běžně. Uvolnila mu nánosník, vytáhla třmeny a uvolnila podbřišník a mohli jsme se vydat směr stáj.

izzy+meteor: Level 7 -Jízda na cvalovce 1/1
,,Tak pojď kamaráde" řekla jsem vlídně a mlskla na valáška. Bederka na jeho zádech trochu zašustila když se rozešel. Opustilli jsme uvaziště a poté i stáj. Po cestičce jsme pak mířili k zadní bráně Floresty. Dálkové ovládání jsem nevzala a tak jsem si teď musela otevřít ručně. Za námi jsem zase zavřela a popošla s Metym ještě kousek dál,abychom nezavazeli kdyby někdo vyjel na vyjížďku. Sluníčko hezky svítilo a tak jsem měla plno energie. Meteor jí sice neměl na rozdávání ale i tak vypadal dost radostně a energicky. Dotáhla jsem podbřišník endurančního sedla a stáhla dolů třmeny,poté jsem se vyhoupla nahoru...lépe řečeno vyškrábala -po pár dnech kdy jsem jela výhradně za Metym a ne na něm se nalézalo špatně. Tenhle týden jsem ale měla v plánu získat ten správný grif jelikož budeme útočit na level a tím pádem hodně jezdit V sedle jsem se hezky porovnala a potom vybídla Meteora holeněmi do kroku. Otěže jsem mu nechala volné aby si krk mohl vytáhnout hezky dopředu a dolů. Houpavý krok mě po dnešním raním šoku-kdy jsem zjistila že mě čeká AZ hezky sklidnil a já si hned začala den víc užívat. A to bych taky měla vzhledem k tomu že mám v plánu vzít toho externího koníka na vyjížďku společně s Kitty a Charakterem a odpoledne vzít ještě Meteora na lonž. Náročný to den,nicméně lákavý. Po chvíli chůze na rovné linii jsem se pustila do vlnovek na protažení. Nejdřív jsem Metyho pomocí pravé holeně postupně vytlačila k levému boku cvalovky a zněj začla vlnit Pravou nohu jsem posunula za podbřišník,levou nechala bezprostředně za ním a přitiskla ji více k Metyho hřbetu jako oporu pro ohnutí. Ramena jsem natočila trochu do sttedu cvalovky. Na střední čáře jsem pomůcky vyměnila a vyjela oblouk na druhou ruku abych na střední čáře pomůcky přehodila opět. Pár takových obloučků jsme ještě udělali a poté jsem stále na volnější otěži pobídla Meteora do klusu. Začala jsem vysedávat na levou přední. Grošák vyklusal poměrně rychle a zabral zadkama,bylo to skoro jako kdyby očekával že má stále něco za sebou co musí táhnout. Chtěla jsem ho trochu zbrzdit ale on to udělal jaksi sám. Stejně jako v kroku jsem po nějaké chvíli začala s obloučky. Nakonec jsem Meteora narovnala na střed,zasedla,posunula levou nohu dozadu a pobídla pravou. Grošák nacvála svižně.Zvedla jsem se do stehnního sedu. Rivnováhu jsem držela hlavně tím že jsem se dívala před sebe,zadkem a taky tím že jsem pérovala v uvolněných kotnících. Mety natáhl hlavu hluboko dopředu a odfrkl si. Potom ji opět zvedl zpátky do pozice kdy ji měl vytaženou dopředu a dolů ikdyž ne tak dolů jako při odfrknutí. Po pár set metrech jsem zasedla,ztuhla v kříži a vydržela otěž aby Mety přešel do klusu. Jakmile to udělal,udala jsem pobídky pro cval na druhou nohu. Opět nacvál svižně a rychle reagoval na mou pobídku,takže jsem ho pochválila. Měla jsem v plánu zaměřit dnešní cvalovku hlavně na klus (což zní trochu legračně ) a tak jsem po ocválání přešla do kroku (makes even more sense ) a začala si Meteora sesbírávat. Tlakem holení jsem dávala Metymu vědět aby došlapoval zafky více pod sebe a mezitím si sesbírávala otěže až na přilnutí. Ještě chvíli jsme šli v kroku a pak jsem jej pobídla do klusu. Stoupla jsem si do stehenního sedu,přičemž jsem musela ještě trochu zkrátit otěž,abych neztratila kontakt a přilnutí s Meteorovou hubou. Přiložené holeňe valachovi připomínali že nemá zapomínat pokládat je pod sebe,přestože nesedím v sedle. Po asi dvou set metrech jsem začala vysedávat. Nejdříve na levou přední,po dalších sto metrech pak na pravou přední. Následně jsem si znovu na zhruba sto metrů stoupla do stehenního sedu. Potom jsem Metyho pobídla do cvalu na pravou nohu. Jen na pár set metrů než si dáme přestávlu v kroku. Při přestávce -krokování na volné otěži- jsem si velmi užívala studený větřík vanoucí kolem nás. Klus a cval mě donutili hodně dýchat a tváře mi z toho celkem dost hořeli takže to bylo více než příjemné. Pauzu jsme si dali zhruba na pět minut a potom jsem valáška znovu sesbírala a pobídla do klusu. Azul už jsme dávno předávno minuli a teď jsme míjeli bránu kterou jsme na cvalovku přišli. Když jsem se dívala z pkna pokoje na kolejích připadalo mi že jen ten úsek cvalovky který vidím je hrozně dlouhý,ale když jsem ji viděla ze sedla,vždycly hrozně rychle utekla. V klusu jsem znovu zopakovala střídání sedů jako předtím a poté jsem Tikiho stáhla do kroku. Tentokráte ne na volné otěži ale normálně na přilnutí. Dali jsme si nějaké vlnovky a poté jsem ještě jednou zopakovala půl kilometrový klus načež jsem funícího Meteora stáhla do kroku a nechala ho vytáhnput otěż. Musím přiznat že já taky trochu funěla Podrbala jsem Metyho na krku. ,,Jen doufám že jsi se moc neunavil,odpoledne tě ještě čeká lonž" řekla jsem směr k valachovi. Naštěstí měl kondičku z kurzu dobrou a byl to sporťák takže jsem se nemusela obávat že by to nezvládl. Dopřála jsem mu zhruba kilometrové krokování a když jsem se ujistila že je suchý a nefuní,seskočila jsem dolů a vytáhla třmeny nahoru . Podbřišník jsem povolila a nánosník rozepnula úplně. Potom jsem valáška odvedla do stáje.

cassie + gentleman: 7 LEVEL: 1/1 CVALOVKA - TRÉNINK VÝDRŽE


No .. tenhle týden bude dost makačka. Děláme sedmý level a plus ještě záskoky a povinné služby a brigáda. Bude toho hodně, ale nějak se to zmákne. Hádám, že si půjdu brzo lehnout. Zadívala jsem se na hnědáka po mém boku, jenž kráčel společně se mnou na cvalovku a tvářil se rozjařeně. Mohlo za to to počasí. Přicházelo jaro a každý kůň byl jaksi protivný a náladový a hlavně měli, až moc energie a Gentleman nebyl vyjímka. Díval se po okolí jako kdyby ho nikdy neviděl, frkal a někdy si zatancoval tak trochu na místě.
,, Co to jako má být." zamumlala jsem, když to udělal už po druhé a díval se kolem. ,, Blíží se jaro já vím .." zahučela jsem, avšak zastavila se. ,, Couvej .." mlaskla jsem a když se nic nedělo, přitlačila jsem lehce zepředu a Gentleman si zacouval, nechala jsem ho ustoupit předkem a mlaskla jsem, aby se rozešel vpřed. Alespoň tohle pomohlo k lepší pozornosti, ač jsem cítila, jak je napjatý a nejraději by vyskočil z kůže. Nesl se jako hřebec. ,, Tak jsem zvědavá, jak to s tebou dneska zvládnu." řekla jsem. Cvalovka byla prázdná. Příroda se probouzela a počasí bylo tak akorát. Dotáhla jsem podbřišník, stáhla třmeny a vyhoupla se do sedla, kdy se mi rozešel vpřed, až jsem si povzdychla. ,, Zapomeň chlapče." řekla jsem. Začala jsem jemně brát otěžemi dozadu a pobízet dopředu, Gentleman zafrkal a zacouval zpátky na místo, kdy jsem ho pochválila a usadila se pohodlně v sedle a čekala jsem chvíli, aby si nemyslel, že po tomhle hned vyrazíme. Místo toho jsem mu naohýbala krk v zastavení na obě dvě strany a až poté stiskla holeně a otěže nechala volné. Gentleman vyrazil kupředu s aktivním a možná trochu rychlejším krokem. Bože. ,, Brzdi." mlaskla jsem na něj, ztuhla v sedu a zasedla do sedla, abych mu zkrátila kroky a udržoval si, ani ne rychlé, avšak ani pomalé tempo a vůbec se mu to nelíbilo. ,, Tak šikovný." pochválila jsem hřebce, když mne uposlechl, ale že to trvalo. Uvolnila jsem se v sedle. Hnědák si vytáhl krk dolů a dopředu do takové míry, jak jsem mu to dovolila. Tímto si protáhne nejdelší hřbetní sval a postupem času, až se pomyslný ,, most" napne jak má, bude jeho hřbet pružný a půjde hezky přes záda. Uvolňování koně je základní věc, kterou děláme pokaždé, když sedneme do sedla. Hm, to je jedna z otázek .. nebo spíše teoretická část v AZ, kde budu popisovat vše o uvolňování. To by se snad vydařit mělo. Nadechla jsem se svěžího vzduchu a prohlížela si se zájmem okolí, avšak větší pozornost věnovala hřebci s až moc velkou energií. Krokovali jsme na volné otěži dostatečně dlouho, aby byl uvolněný pro klus. Pobrala jsem si o trochu otěže, jen lehce, aby si pořád mohl vytáhnout krk dolů a nahoru a já měla kontakt, poté provedla poloviční zádrž, jenž vehnala energii dozadu a celkově fyzicky i psychicky ho připravila na následující úkon a stiskla holeně. Gentleman naklusal, avšak takovým stylem, že jsem si myslela, že mi nacválá.
,, Co to k sakru děláš." zamumlala jsem a provedla jsem zádrž, dokud nezastavil na místě. Zamračila jsem se a povzdechla si. ,, Takže znova." mlaskla jsem do kroku, stiskla holeně. Opět poloviční zádrž a stisknout holeně, Gentleman znova naklusal, tentokrát nevystřelil vpřed a přechod byl plynulejší než předtím. ,, Takhle hodný .. " pochválila jsem ho a zavrtěl hlavou a začala vysedat do lehkého klusu. Střídavě si vytahoval krk dopředu a dolů, jak mu bylo ode mne povoleno a až jsme byli i v klusu za střídání vysedávací nohy uvolněný, začala jsem častěji střídat chody. Jedna byl nějak zaměstnaný a tím jsem strhla pozornost od okolí, ze kterého mělo asi něco vyskočit, neboť jeho pozornost se obracela zejména tam a jeho tempo se začalo pomalu srovnávat na stejné. Zároveň si ho shromážďovala a podsazovala. Genty začal reagovat už ochotněji a začal spolupracovat, místo toho, aby se snažil o opak, ač jsem si s tím dala dost práce a jednou jsem v kroku museli i zacouvat, když se hnal dopředu a nebylo to vůbec hezké. Po klusu jsme nacválali. Vnější holeň posunula za podbřišník, poloviční zádrž - výrazně se narovnat, stáhnout břišní svaly, půl vteřina a uzavřít ruce a přizvednout je, obejmout Gentyho holeněmi a poté stisknout holeně. Naskočil mi do cvalu a chvíli jsem měla pocit, že vyletím ze sedla, když to bylo něco jiného, než jsem byla zvyklá a naskočil si trochu víc.
,, Bože .. člověk si na tebe sedne po třech dnech a ty tu skáčeš pomalu dva metry vysoko a jsi jak vyměněný." zamumlala jsem, ale postavila se do stehenního sedu a stále ještě na volnějších otěží jsme cválali. Sledovala jsem pozorně nohu na, kterou jsme nacválali. Holeněmi si ho srovnávala. ,, Houu ." ztišovala jsem hlas jako kdyby jsme byli na lonži a chtěla jsem, aby zpomalil. ,, Zpomal." znova .. Gentleman zastříhal ušima a zpomalil do volnějšího tempa. ,, Tak je to správně .. nechceme se unavit hned .." pousmála jsem se. Za pomocí zádrže jsme přešli do klusu, kdy jsem musela dosednout do sedla, avšak v klusu se opět postavila do stehenního sedu. Gentleman mi nabídl přilnutí a já si mohla zkrátit otěže na kratší vzdálenost. Byl hezky jemný v hubě, pracoval přes záda. Konečně jsme se trochu uklidnili a pracovali jsme jak měli. Pobídla si ho do cvalu, využila jsem mírné zatáčky, tam jsem jej pobídla do cvalu a vystřídali jsme vedoucí nohu a ve stehenním sedu, kdy mne začali bolet po chvilce nohy jsme cválali, jak nejdéle jsme mohli, poté přejít do klusu a nakonec do kroku, abych dala Gentlemanovi krokovou přestávku, kdy si vytáhl krk dolů a dopředu po mém svolení. Přejít za pomocí poloviční zádrže a stisknutím holení do klusu a z klusu do cvalu. Střídala jsem chody a ve cvalu jsem s ním vydržela, jak nejdéle jsem mohla a na tom stavěla i krokové přestávky. Zkontrolovala jsem si čas. Měli by jsme pomalu končit. Gentleman frkal, přežvýkl si jako už několikrát za tu dobu. První polovina probíhala trochu s problémy, avšak druhá, kdy jsem si ho zklidnila častějšími přechody, probíhala už dobře. Začal se soustředit a snažit se.
,, Vidíš že to jde .." pousmála se a v lehkém klusu jsem vysedávala do rytmu, přesedla jsem si, kdy se na dva klusové kroky posadila do sedla a poté začala vysedávat. Zahodila jsem otěže, Gentleman sklonil hlavu k zemi a protahoval si jí. Frkal a vydýchával tuhle práci, kdy dostal více do těla. ,, Dneska už nebudeš dělat nic." řekla jsem mu. Dopoledně jsem ho vzala na skoky ve volnosti. Poté už by jsme měli jít jen na halu a musím si domluvit trénink. ,, Hej počkej .. kam jdeš." zamyslela jsem se a nevšimla si, že mne Gentleman táhne k vodě kolem, které jsme projížděli. ,, Zapomeň chlapče." řekla jsem a ohnula jsem si ho směrem do vody, kdy se mu, ani trochu nechtělo a na místě mi tak trochu lehce zatancoval, avšak povolil a rozešel se zpátky na cestu, povzdechla jsem si a po uvolňování v klusu přešli do kroku a v něm zůstali, dokud nedýchal normálně, zcela klidně a nebyl dle mne dost uvolněný. Na tohle jsem nebyla zvyklá .. na to, aby mi dělal takové věci. Seskočila jsem a rovnou vytáhla třmeny, uvolnila podbřišník a šla mu uvolnit nánosník. ,, No tohle .." podrbala ho mezi ušima, pousmála se a rozešla se s ním do stáje.

marigold a bouře: Jelikož jsme si s Buřinkou včera daly zase menší práci ze země, chtěla jsem jí dneska vzít pod sedlo a trochu zklidnit její energickou hladinu nějakým pěkným klusíkem a cvalíkem. A nejspíš to byla potřeba, protože už na dvoře před stájí nechtěla chvíli postát v klidu, než nasednu, tak jsem se s ní musela trochu projít, připomenout jí, co to znamená stát v klidu ze země a pak jsem teprve mohla v klidu nalézt. Urovnala jsem si sed, zkontrolovala nepromokavou bederku a dotáhla podbřišník. S volnou otěží jsem pobídla Buřinku holeněmi lehce ke kroku. Teprve když jsme opustily areál Floresty po dlážděných cestách směrem ke cvalovce, dotáhla jsem jí podbřišník znovu a lehce si zkrátila otěž na lehký kontakt. Pokračovaly jsme dál v poklidném tempu, kobylka byla sice trochu nervózní a sem tam poklusala, ale dokázala reagovat na změnu v mém sedu a nemusela jsem jí nijak rvát za hubu. Vždycky, když zpomalila, spokojeně jsem jí pochválila.
Jelikož pořád mrholilo, skoro až pršelo, nikoho jsem venku nepotkala, takže jsme si mohly v klidu zabrat celou cestu. Nejdřív jsem ale kobylku pobídla do klusu a začala poklidně vysedávat, řídila se rytmem hudby v mé hlavě a nedovolila jí zrychlovalt. Na lehkém kontaktu si musela Buřinka hledat rovnováhu sama, ačkoliv jsem jí zatím nechtěla moc ohýbat a jen držet v jedné rovině a pravidelném tempu.
Proklusaly jsme si jen nějakých 100m, chtěla jsem ze začátku víc střídat přechody, dalších sto zůstala v kroku a už jsem si jí začala mírně ohýbat z jedné strany cesty na druhou. Zkrátila jsem si vnitřní otěž, pořádně prošlápla vnitřní nohu a tím třmen lehce zatížila, vytočila se rameny po směru jízdy, vnější otěž lehce uvolnila, nechala přiloženou ke krku a holení za podbřišníkem ohnula Bouřinu záď. Udělaly jsme si pár poměrně pěkných vlnovek, pak jsem jí opět vybídla po rovice ke klusu, tentokrát na druhou nohu a opět na odhadem sto metrů nechala vyklusat. Opakovaly jsme postup, následovala kroková pasáž s ohýbáním a teprve potom jsem s kobylkou zůstala konečně v klusu na delší dobu a pravidelně střídala nohy. Zdálo se, že se mi začíná pěkně uvolňovat, tak jsem si jí v krátké krokové přestávce víc zkrátila s pobídkou holení, výbídnutím k podsazení, a znovu stiskla holeně ke klusu. Ruce jsem držela podél kohoutku v nižší pozici dál od sebe, což Buřinka, citliva v hubě, rychle pochopila a vytáhla krk víc dopředu, trochu si ulehčila a přitom začala sama pěkně hledat přilnutí. Tlak udidla působící víc na spodní čelist jí napověděl a brzy už ťapala poslušně natažená, musela jsem jí ale pomáhat držet rytmus.
I v klusu jsem jí zkusila párkrát ohnout k oběma stranám cesty, střídala u toho nohy a zkoušela odhadovat pravidelnou vzdálenost, po které vždycky přesednu. Bouře sem tam zafrkala, přežvýkla udidlo. V hubě byla pěkně živá.
Po asi půlkilometrovém úseku jsem jí opět nechala přejít, zkusila metodu neustálého zpomalování vysedávání, dokud nepřejde sama. Sice mi to chvíli zabralo, ale nakonec se nám to světe div se podařilo. Buřinka neztratila energii, v pěkném kroku jsem jí nechala vydechnout, zatím ale nepovolovala otěž. Nechtěla jsem, aby se mi rozpadla, než začneme cválat.
V krokové pasáži už jsem jí pobídla, ruce u toho posunula kousek nad kohoutek a nechala je u sebe, po pobídce použila lehkou poloviční zádrž. Chtěla jsem si Buřinku už víc sebrat, aby ten cval nějak vypadat, tak jsem jí chvíli na to pobídla do lehkého klusu a držela ruce klidné nad jejím kohoutkem, udělala si s ní pár vlnovek. Kobylka už s udidlem pěkně komunikovala, až jsem se sama divila, protože dlouho nejezdila. Samozřejmě, že to nevypadalo tak, co to bývalo, ale potěšilo mě, že se stále snaží se mnou pracovat.
Trochu se vyklusala, tak jsem si jí jemně sestavila k pravé straně a levou holení za podbřišníkem pobídla holení, přitom uvolnila sed a bedra v očekávání pohybu, který bude následovat. Bouře švihla ocasem a škubla hlavou, ale vycválala vpřed, možná až příliš rychle. Zatím v plném sedu jsem zatla kříž, přitiskla holeně a ruce pootočila k sobě, abych jí dala najevo, že nebudeme tryskat, ale jen poklidně pokračovat v cestě. Nechtěla jsem cválat dlouho, jinak bych se zvedla do lehkého sedu, po několika desítkách metrů jsem ztuhla v sedu, ruce nechala stále volné, akorát se víc zapřela do zad a do nohou, vydechla s myšlenkou ke zpomalení. Kobylce se moc nechtělo, tak jsem použila vydržující ruce, tedy netáhly nikam, jen ztuhlé kopírovaly mojí ztuhlost těla.
Teprve pak Buřinka přešla do velice svižného klusu, zpomaleným vysedáváním jsem jí umírnila a nechala zase a delší úsek vyklusat. Do cvalu jsem jí občas vybídla jen na chvíli, dokud nepřejde bez změny taktu a přestane hnát dopředu, což se jí po dlouhých klusových pasážích opravdu přestalo chtít. Teprve, když na několikátý pokus s přestávkami v pohodě nacválala, zvedla jsem se do lehkého sedu, chytla se pevně koleny a ruce nechávala na původním místě, ať zachovám kontakt. Prošláplé paty mi pomáhaly držet rovnováhu, dívala jsem se vpřed a sem tam se chytla hřívy, když se mi z nějakého důvodu chtělo padat, to bylo ale spíš jakési placebo, protože mě vždycky zachránily nohy. Asi bych měla začít posilovat.
V zatáčkách jsem vždycky využila situace a pěkně si do nich kobylku sestavila, na rovince zase hlídala, aby mi to nešňěrovala ke krajím. Cválaly jsme delší dobu, blížily jsme se k silnici u hlavní brány, tady totiž nebylo moc stromů. Napřímila jsem se proto, znovu ztuhla v sedu, zapřela se do zad a tlačila koleny do kobylky, ruce se snažila krotit. Tentokrát to Bouři stačilo, pochválila jsem jí za přechod, opět se zvedla do lehkého sedu a začala jí pomalu uvolňovat otěže, aby se mohla v klidu vyklusat. Kobylka pokračovala dál, vytáhla si krk a když jsem jí zpomalila do kroku, zahodila jsem otěž úplně. Až domů jsem jí nechala pokračovat krokem, šla svižně, těšila se domů. Byla ale trochu zpocená.
Na dvoře jsem seskočila, povolila podbřišník i nánosník, přehodila jí otěže přes hlavu a skočila domů pro odpocku. Kobylka měla na sobě bederku, ale když už jsme byly tam, sundala jsem jí sedlo i bederku, přeodila přes ní odpocku a vyrazila ještě chvíli vodit po areálu, dokud nevyschla.

izzy+meteor: ,Metulíne pospěš si" řekla jsem už trošku naštvaně. Valach se dneska už od rána hrozně loudal a ani mlaskání nepomáhalo.Snad se chlapec na té cvalovce vzbudí. Vyvedla jsem jej branou Floresty na cvalovku a stoupla si s ním bokem abychom náhodou nikomu nezavazeli. Dotáhla jsem podbřišník a stáhla dolů třmeny.Do levého jsem pak nasunula nohu a vyhoupla se nahoru do sedla. Měkce jsem dosedla a srovnala si sed. Když jsem zkontrolovala že je všechno ok,pobídla jsem Meteora stiskem holení do kroku. Zezačátku jsem ho měla samozřejmě na delší otěži aby se vytáhl dopředu a dolů a nechala jsem ho chodit zatím jen na rovné linii. Po pár set metrech jsem ho ztuhnutím v kříži zastavila a ohla ho ke svým botám nejprve na jednu a poté na druhou stranu.Když oboje bez problémů vykonal,dostal ode mě velkou pochvalu. Znovu jsem ho pobídla do kroku a teď už ho ale začala přistavovat nejprv k jedné a pak k druhé ruce a jezdila tak jakkési vlnovky. Když už se mi Tik zdál dostatečně uvolněný,narovnala jsem ho na střední linii cvalovky a stiskem holení pobídla do klusu. Meteor ořešel do klusu ale loudal se tak jsem přidala ještě jednu pobídku při které hezky zrychlil. Začala jsem vysedávat na pravou přední a asi po sto metrech jsem přesedla. Nedlouho potom jsem začala Meteora znovu ohýbat. Vnější holeň byla pasivně přiložená za podbřišníkem,vnitřní přitiskla na podbřišníku,kolem ní se kůň otáčel. Víc jsem si našlápla vnitřní třmen protože v lehkém klusu se váha moc jinak přenést nedala. Vnější otěž jsem přiložil víc ke krku aby podpořila a ohraničila ohnutí proti holeni a vnitřní jsem naopak trochu oddálila aby za ní Mety víc natočil krk a hlavu. I v klusu se Meteor brzy uvolnil a tak jsen ho pobídla do cvalu.Sice jsem měla v plánu hlavně klusovou práci,ale ocválání na začátek ničemu neuškodí,ba snad ho to ještě trošku probudí. Meteor naskočil do cvalu na levou ruku a já se zvedla ze sedla do stehenního sedu. Pérovala jsem v kotnících,koukala dopředu a balancovala zadkem. Nechala jsem ho cválat asi zhruba nějakých tři sta metrů a potom jsem zasedla,ztuhla v kříži a vydržela otěže. Meteor přesunul váhu na zadní nohy a přešel do kroku.Začala jsem si ho pomalu sesbírávat a poloviční zádrží ho podsadila. Chvíli jsme pokračovali v kroku ale po chvíli jsem stiskla holeně a Meteor vyklusal dopředu. Začala jsem vysedávat na levou přední. Dávala jsem si pozor abych vysedávala 'jen co mě to vyhodí' a vysedala spíš dopředu než nahoru. Taky jsem si hlídala abych do sedla dosedala měkce a nebouchala grošáka do hřbetu. Asi po sto padesáti metrech (připadám si jak GPSka) jsem zůstala ve třmenech stát ve stehnním sedu.Ruce jsem posunula dopředu po krku,abych dobře držela rovnováhu a zkrátila si otěže abych zachovala dobré přilnutí. Po nějaké době jsem začala zase vysedat a pak to zas prostřídala se stehnovým sedem. Potom jsem zasedla,ztuhla v kříži a když valach přešel do kroku dala jsem mu pauzu na volné otěži. Párkát jsme to takhle prostřídali samozřejmě i s pauzami. Potom už ksem Tika stáhla do kroku a začala krokovat.Byly jsme oba pořádně unavení,ale takovým tím dobrým způsobem

marigold a bouře: 8.level - Povinná jízda cvalovce – trénink výdrže koně (1)

"Ale no ták, to přežiješ. Hééj!" houkla jsem na Bouři, která se mi šklebila v zorném poli, jak jsem dotahovala podbřišník. Dneska byla vážně napřesdržku a přitom jsem při vylonžování nezpozorovala žádnou svalovou bolest, to by se tak pěkně neuvolnila.
Konečně jsem ten podbřišník dotáhla, protáhla přední nožky, stáhla třmeny a nalezla do endurančního sedla. Bylo trochu lehčí, než skokové a drezúrní, nechtěla jsem po včerejšku přidat Bouři ani o trochu víc zátěže, než bylo třeba. Všude měla buď chrániče nebo podušky - pěkně botičky, podbřišník s beránkem, chrániče na nohou, samozřejmě gelovku pod sedlem a vykrojenou podsedlovku s beránkem.
Urovnala jsem si pěkně sed, posbírala do rukou otěže, stále ještě volné, jako kdyby nebyly. Lehce jsem stiskla holeně, Bouře vykročila vpřed. Tvářila se pěkně nevrle.
Vyrazily jsme ven z areálu v poklidném kroku, najely si na cvalovku. Nechtěla jsem ji dneska držet ve cvalu moc dlouho, včera si užila silového tréninku až dost, proto to vezmem pěkně pomalu, vytrvalostně. Jak jsme najely na udržovanou stezku, zkrátila jsem si jí na lehký kontakt, stále měla svůj prostor, jen už ne úplně volnou otěž. Vybídla jsem ji do lehkého klusu, začala pravidelně vysedávat, držela pečlivě takt, ruku klidnou. Zatím jsme zůstávaly na rovinkách, až po přechodu do kroku jsem si ji začala trochu ohýbat dovnitř i ven, dovnitř nechávala dominantní vnitřní holeň a vnější otěž, ven naopak. Tedy zkrátka jsme ohýbaly na obě strany. Postupně jsem si ji podsadila a uvolnila i v klusu, často přecházela, měnila klusovou nohu a pomalu si ji pokrátila na vytažení s rukama podél kohoutku, nechala uvolnit krček. Zejména při přechodech níž jí to pomáhalo posadit "na zadek".
Po pečlivé uvolňování jsem ji nechala trochu delší dobu vyklusat, střídala nohy, proložila krokovými pauzami, postupně si kobylku vzala víc na sebrání posunutím pozice rukou, připobídla holení a pokusila se lehce odlehčit předek. Pokračovaly jsme na delší dráze klusu, po krokové pauze se přešlo i ke cvalu, nejrpve na pravou nohu. Levou holení jsem Bouři vybídla, lehce snížila pravou otěž, zhoupla se v bocích spolu s ní v prvním skoku. Přechod jsme si zkusily ještě jednou, nejdřív jsem si ji poloviční zádrží lehce zkrátila, pak se zvedla do lehkého sedu, pořádne nechala Bouři vycválat. Větší část cvalovky jsme projely cvalíkem, prokládala jsem ho krokem, z něj znovu vycválávala, akorát na druhou nohu, aby to bylo pěkně rovnoměrně rozložené. Až ke konci jsme si kousek zaklusaly na volné otěži, pak už jen na zahozené krokovaly, než jsme došly k areálu.

cassie + gentleman:
VÝDRŽ VE CVALU

Dotáhla jsem podbřišník a stáhla třmeny dolů. Gentleman věnoval pozornost spíše okolí, ale stál na místě a já si ho mohla zatím připravit. Poté, co vše bylo v pořádku, vyhoupla jsem se do sedla a chytila si otěže, jako kdybych držela v ruce džbán piva. Usadila se do základního sedu a více se uvolnila. Nejdříve jsem naohýbala krk z obou stran z místa, kdy jsem jednu otěž pustila, tu na kterou stranu nebudu ohýbat a druhou otěží vytvořila jemný tlak, na který by měl reagovat. Gentleman také tak udělal a ohnul krk v požadovaném směru, to samé jsem zopakovala na druhou stranu. Přešlápl si netrpělivě na místě.
,, Jo, už vyrazíme,“ uklidnila ho. Stiskla jsem holeně a hnědák vyrazil krokem vpřed. Zasedla jsem o trochu hlouběji do sedla a narovnala se, aby byla v sedle má plná váha, hezky rovnoměrně. Otěže nechala volnější, avšak na kontaktu, abych ho mohla ovládat. Volná otěž poslouží k tomu, aby si krk vytáhl dolů a dopředu, jak potřeboval a na takovou délku, jak jsem mu já sama dovolila. Tím to protahuji jeho nejdelší hřbetní sval a zpevňuji ho, aby byl poté napnutý jako dobře napnutý most. Poté jeho hřbet bude pružný a já mu tak nebudu ničit jeho záda. Hřebec toho využíval, sklonil si hlavu dolů, jak potřeboval. Krok měl energický, avšak nikam nepospíchal a došlapoval si pod své těžiště. Jak je pěkné mít pracovitého a ochotného koníka. Už nebyl tak rozjařený, asi proto, že většinou jsme ho zaměstnávala a jeden den měl třeba volnější. Minule jsem si s ním užila. Kolem bylo příjemně, bylo ticho, až na ptáky, kteří prozpěvovali. Už tu máme zase jaro. Zima skončila, ačkoliv bych si přála, aby bylo více sněhu, i tak to bylo pěkné. Sněhu jsme si užila při Skjoringu. Bylo to úžasné. Hnědák pode mnou šlapal jako hodinky, někdy si odfrkl a já se přizpůsobovala jeho kroku, kdy jsem ani tolik nepozorovala okolí. Možná bych měla, kdyby si chtěl přes cestu ještě přeběhnout zajíc. Zadnice mne už tolik nebolela, rozhodně to bylo lepší. Vyběhala jsem to na službě, kde jsem se pohybovat musela. Teď v sedle to nebylo nic příjemného, ale dalo se to přežít. V kroku jsem ho nechala dostatečně dlouho, aby se uvolnil a mohli jsme přejít do klusu. Otěže jsem si o kousek zkrátila, avšak nechávala je pořád volnější. Pořád ještě uvolňujeme a práce na cvalovce přijde, až půjde od zad. Provedla jsem poloviční zádrž – výrazně se narovnala v zádech, stáhla břišní svaly, půl vteřina a uzavřela ruce, přizvedla je. Byla jsem zvyklá poté i obejmout Gentlemana nohama, i když se to nemuselo. Poté zasedla do základního sedu a stiskla holeně. Upozornila jsem si ho díky poloviční zádrži, že se něco bude dít a připravila ho právě jak psychicky i fyzicky. Gentleman zareagoval a ihned naklusal nadšeně vpřed a já začala vysedat v sedle. Holeně byli pořád s ním v kontaktu. Dříve mi lítali, teď už to bylo lepší a já si byla v sedle jistá. Za nějakou tu dobu jsem si změnila nohu, kdy jsem zasedla na tak dva klusové kroky do sedla a poté začala vysedat. Nechala ho klusat nějakou dobu v klusu, aby se uvolnil. Ale pořád jsme nepřecházeli do cvalu, ještě na to bylo brzo. Více si ho ještě podsadím a to tak, že budu střídat krok a klus. Z klusu jsem přešla do kroku. Ztuhla jsem v kříži, nohy dala co nejníže, vytáhla se z pasu nahoru, stiskla horní část stehen a vydržela opatrně otěže, Genty zareagoval a přešel do kroku, kde mu to bylo pohodlnější. Pochválila jsem ho, nechávala ještě volnou otěž a podívala se kolem. Přešla jsem s ním po chvilce zase do klusu, takhle střídala chody, dokud jsem si nemyslela, že by mohl přijít už cval, ač pořád na volnější otěži. Gentleman sám se nemohl dočkat. Frkal a v klusu spěchal už dopředu, kdy jsem si ho hlasem musela uklidnit. Vnější holeň posunula za podbřišník, poloviční zádrž a poté stisknout holeně. Hřebec nacválal mohutným a nezvyklejším skokem do cvalu a já se zvedla ve třmenech. Večer se ani nehnu. Bolest zadnice, plus bok a teď se tu zvedám do stehenního sedu. Postavila se ve třmenech, držela se koleny, naklonila se více dopředu a držela jsem, zatím co Gentleman cválal. Holeně si ho srovnávali. Vytáhl si krk dolů a dopředu, kdy zafrkal. Cválali jsme, až jsem zasedla do sedla a chvilku cválala v pracovním, ale jen krátkou chvíli a poté ho za pomocí zádrže zvolnila do klusu. Hřebec přešel, i když se mu nechtělo, nechala jsem ho klusat a vysedávala jsem. Poté mi nabídl sám přilnutí, pobrala jsem si tedy otěže. Měl by teď pracovat správně přes záda a všechno by mělo být v pořádku. Mohli jsme se vrhnout na práci, což byl cval a spíše vytrvalost. Nechala ho přejít do cvalu stejným způsobem jako předtím. Věci, které dělám denně, jsem měla už zažité, v hlavě jsem to měla jako říkanku a i tělo reagovalo, jak mělo, ač tam byli drobné nedostatky. Vnější holeň posunout za podbřišník, poloviční zádrž a stisknout holeně. Hřebce jsem nemusela vůbec pobízet, spíše ho zpomalovat.
,, No tak houuu ..“ zvolnila si ho do volnějšího tempa pouze klesavým a vyrovnaným hlasem. Zastříhal ušima a zpomalil. Hnát se jako na závodech nemusíme a tohle je o vytrvalosti a taky, aby se naučil cválat ve stejném tempu. Nikam nepospícháme, máme čas. Hlídala jsem si ho a soustředila se na hnědáka pode mnou. V lehkém sedu jsme procválali určitý úsek a poté mu dala krokovou přestávku. Příště naskočíme na druhou nohu, aby necválal jen na jednu nohu. Naklusali jsme a opět jsme nacválali, hlídala jsem si, kdy ho mám pobídnout, aby nám vyšla noha. Opět v lehkém sedu. Měl botičky, takže snad povrch nebude problém. Opět jsme procválali pěkný kus, poté kroková přestávka, tentokrát na volnější otěži, kdy ho nechala, ať si vytáhne krk dolů a dopředu. Během cválání a přecházení z jednoho chodu do druhého si i někdy přežvýkl. Uvolňoval si tak svaly v hubě. Komu by bylo příjemné mít něco jako udidlo v puse, aniž by si nemohl uvolnit svaly. Střídali jsme chody, v klusu jsem si ho vždy brala na kontakt. Gentleman byl ze cvalu nadšený, ochotně mne poslouchal a hlavně se soustředil. Naposledy to se mnou vzal k vodě, ale dneska si jí nevšímal, ani náznak. Prostě dneska byl zlatíčko. Podívala jsem se na čas. Byli jsme tu docela dost dlouho a řekla bych, že to stačilo. Cválali jsme hodně dlouho a myslím, že bude hezky zpocený. Dala jsem mu pěkně do těla. V klusu jsem zahodila otěže a pousmála se.
,, Je tu nádherně. Zítra půjdeme na jízdárnu ne?“ řekla jsem mu. Přemýšlela jsem o tréninku, ale nevím. Uvidím jak to půjde a jak se mi bude chtít. Dneska jsem toho měla tak nějak už dost a těšila jsem se až svou bolavou zadnici složím do postele. Gentleman klusal. Hlavu měl skoro až u země, kdy jsem mu to dovolila. Nebude toho zneužívat, to jsem moc dobře věděla. Poté co se mu v klusu dech zklidnil a byl uvolněný na krok, za pomocí zádrže jsem si ho zpomalila. Nechala zahozené otěže a nohy vysunula ze třmenů. Krokovali jsme dokud nedýchal úplně normálně. Zafrkal a zastavil, když jsem mu řekla. Seskočila jsem z něj na zem. ,, Ježišku .. druhý den se asi nehnu.“ Řekla jsem a ušklíbla se. No, zas taková sranda to nebyla. Vytáhla jsem třmeny nahoru, uvolnila podbřišník s nánosníkem a šli jsme směrem do stáje.

kitty + asie: Vedla jsem klisnu směrem na cvalovou dráhu – ze země, ale vraná jakmile zjistila, kam míříme, začala nervózně potancovávat. Měla jsem s sebou tušírku, jelikož dnes nepůjde o vytrvalost, nýbrž o poslušnost, a tak jsem mohla začít poměrně rázně žádat ustupování zadkem, předkem, pak i couvání, dokud se vraná nezklidnila. Vedla jsem jí takhle kolem cvalovky jednou kolem a pak i na druhou stranu – jen kdyby náhodou. Vraná ale byla v klidu, relativním Takže jsem se pak vyhoupla do sedla, vsunula nohy do třmenů, pobrala otěže na kontakt – ale tak, abych dovolovala Asii hlavu vytaženou dopředu a dolu, a začala jsem krokovat po cvalovce vpřed. Asie šla dost svižně, takže jsem čas od času naklopila pánev, vydržela otěže a s přiloženou holení nechala klisnu zastavit. Po zastavení jsem jí nechala stát tři vteřiny a pak zase kupředu. To vždycky, když začala spěchat, nutila jsem jí na mě počkat. Když ale pochopila, ustálila si tempo a šla uvolněně, začala jsem holení vyžadovat epší krok od zádi – nejprve začínala spěchat, ale po pár polovičních zádržích už jsem se hezky houpala sem a tam a sem a tam. To byl ten pohyb, který jsem vyžadovala, takže jsem kobylku pochválila a vzala jí lépe na otěž. Spolu s tím přišla pobídka holení, aby vyšlápla hezky od zádi, a pak jsem natočila pravé rameno víc dozadu, přitom jsem seděla stále uprostřed sedla, a kolem vnitřní holeně jsem vranou ohnula na oblouček přes cvalovku. Pár kroků a opět si sedám na obě sedací kosti, obě holeně přiložené stejně, a pak jí ohýbám naopak do obloučku k druhému kraji. Setrvávám v ohnutí a vyvedu jí opět od okraje, a takhle chvilku vlníme, cítím jak si lépe podšlapuje vnitřní zadní nožkou, a tak začínám měnit velikost oblouků, načež v jednom, když jí zrovna rovnám, brnknu do vnější otěže, našlápnu vnitřní třmen, vnější holeň posunu mírně za podbřišník a v momentě zvedání vnější zadní nohy začnu žádat úkroky stranou v ustupování na holeň. S každým krokem se blížíme k druhému okraji, než se srovnám na obě sedací kosti, obě holeně stejně, lehce zapsobím novou vnější holení a pak opět vyžaduji ustupování a holeň k druhému okraji. Vraná si tím krásně protahuje hřbet a po několikerém opakování, když Asie nespěchala kupředu, jsem jí stiskem holení pobídla do klusu. Bylo mi jasné že se pokusí vystřelit dopředu, takže hezky z poloviční zádrže, z otěže, a vraná naklusala pružně, odzadu, ale pak začala hnát. „Hej, klid.“ Houkl jsem na ní a vysedávala hezky pomalu, přitom holeně přiložené, otěže na kontaktu. Vraná zpomalila, ale házela u toho ocasem, občas se zkusila opřít do otěže. „Nic takovýho.“ Promluvila jsem na ní a v klidu dál pomalu vysedávala. Teprve když se uklidnila, a že to chvilku dalo, a začala opravdu v klidu a mírném tempu poklusávat, nechala jsem jí prodloužit do normálního. Prostě jsem energičtěji vysedala, pořád ale ne moc, a jakmile vraná začala hnát, zase jsem vysedání zpomalovala, oroti jejímu pohybu. Takhle jsem jí nutila na mě čekat, nehnalo se vpřed když ona sama chtěla, naopak. A jakmile se uklidnila, mohla jít dopředu. Po chvilce už klusala normálním tempem relativně v klidu, pořád sledovala kde co lítá ale nebyla drzá, nesnažila se jít přese mě a tak, když jsem rozšířila ruce dál od sebe, zapůsobila jsem jí na koutky a ona snížila hlavu. Odžvýkla si, a za chvilku už jsem cítila jak se v klusu hezky uvolnila. Zasedla jsem do sedla, napjala kříž, protáhla nohy, přiložila holeně a dala vydržující otěž. Šla lehce proti, ale pak přešla a za to si vysloužila pochvalu. Pobrala jsem si jí lépe na kontakt, a přitom jí nechala jít vpřed. Šla hezky zvesela, ale jakmile začala spěchat příliš, příšla výše popsaná zádrž a zastavení. Pak jsem zlehka působila na otěže, dokud nezačala couvat. Šla hezky na záď, plynule, jen levou holení jsem jí hlídala aby šla rovně. Cítila jsem, že je uvolněná a zase jí nechala vykročit. Začínala být postupně pozornější, už se nerozháněla tak částo a tak jsem jí postupně povolila otěže – na kontakt, ale ať se vytáhne, uvolnit stehna, nohy, a když mi přišlo, že by mohla vymýšlet, stačilo nasadit varovný tón. Asie brzy pochopila a šla hezky kupředu a odzadu, jen občas se ohlédla když naFloreestě zaržál nějaký kůň. Po pěti set metrech, kdy se nesnažila hnát, jsem jí zastavila a sesedla. Dneska jsem s ní spokojená. Sice si tolik nezamakala, ale nechci jí nechat „vylítat“, chci aby si uvědomila že přebytek energie neznamená, že mi nebude věnovat pozornost. Páru upustíme až odpoledne ze země.

VKLÁDÁ IZZY

izzy: Prosím o ignoraci tohoto příspěvku. Někdo něco blbě pojmenuje,izzy to blbě pochopí a už je něco vložený blbě

cassie + gentleman: ,, Tak .. počasí snad vydrží,“ pousmála se a podívala se na nebe, které nevypadalo zrovna moc dobře, avšak zatím to nevypadalo, že by začalo pršet. Hnědák přešlapoval nedočkavě na místě a rozhlížel se zaujatě kolem. Ve výběhu si házel i zadními, takže jsem měla trochu obavy z toho, jak to bude probíhat dneska. Dotáhla podbřišník, stáhla třmeny a vyhoupla se do sedla. Gentleman to vzal asi povel jít kupředu. ,, Tak to si se spletl.“ Řekla jsem mu a ihned ho zacouvala hezky zpátky. Brát otěžemi hezky zpátky a pobízet holeněmi. O čtyři kroky si zacouval, pochválila jsem ho a z místa mu naohýbala krk do obou stran. Třásl se pode mnou nedočkavě. Pořádně jsem se usadila, povzdechla si, avšak pobídla holeněmi. Stačilo se ho jen lehce dotknout a hnědák vyšel vpřed a možná až moc rychlým tempem, tudíž jsem si ho hlasem uklidnila. Stačilo, abych klesala se svým hlasem. Pokud by to nepomohlo, musela bych zvolit trochu jinou metodu, ale pomohlo to. Krok si srovnal tak, aby nešel moc pomalu a došlapoval si pod své těžiště ale také, aby nespěchal tolik dopředu. Otěže jsem mu uvolnila, neboť v první řadě budeme uvolňovat, abychom mohli přejít k další práci. Přejít k hlavní náplni a taky důvod, proč jsme právě tady. Hřebec si vytáhl krk směrem dolů a dopředu. Tak moc, jak jsem mu to dovolila, kdy držela ruce na svém místě a v klidu a nechala ho kráčet uvolněným krokem. Prohlížela jsem si krajinu kolem, dokud jsem mohla a šli jsme v kroku. Po době, kdy mohl být uvolněný a byl, jsem se rozhodla pro klus. Po kousku jsem si vzala hřebce na kratší otěž, avšak pořád dostatečně dlouhé, aby si protáhl nejdelší hřbetní sval. Výrazně narovnala ramena, stáhla břišní svaly, po půl vteřině uzavřela ruce a přizvedla je, objala hnědáka nohama a po zasednutí do základního sedu stiskla holeně. Gentleman neváhal, spíše naopak. Vyrazil klusem dopředu, až jsem koukala, ale zasedla jsem do sedla a se zádrží si ho dostala zpátky do kroku. ,, Zapomeň. Hezky do klusu ..“ řekla jsem mu a zopakovala pobídku znova do klusu po chvilce, tentokrát to bylo lepší a přešli jsme plynule do klusu, kdy se začala zvedat ve třmenech a vysedávat do lehkého klusu. Udržovala jsem si i tak jeho tempo. Pochválila jsem ho a opět klusali vhodnou dobu pro uvolnění v klusu na volné otěži. Ještě než přejdeme do klusu, budeme často střídat chody. Ztuhla v kříži, nohy dala co nejníže, vytáhla se z pasu nahoru, stiskla horní část stehen a jemně vydržela otěže pokaždé, když jsem chtěla přejít do kroku. Moc se to hřebcovi nelíbilo a chvilkami protestoval, dokud nezjistil, že mu jen tak nevyhovím a stejně bude muset přejít o chod dolů. To jsme dělali tak nějak často, protože to byla pobídka přes poloviční zádrž a on vystartoval dopředu skoro jako turbová myš. Jaro a hodně energie. No, tímto jsme si ho i podsazovala, i když jsem nechtěla až tak střídat chody. Naštěstí neprotestoval tím, že by mi padal na předek, snažil se vytáhnout otěž či hůře vzpínal se, vyhazoval a dělal jiné skopičiny. Pouze zkoušel, jestli na tom vážně trvám, nebo je tu nějaká šance, že bych si to rozmyslela. Ani jednou nezvítězil, takže když jsme si ho po nějaké době uklidnila. Trvalo to až moc dlouho, ale co jsem s ním měla dělat. Byla jsem trpělivá a nehodlala jsem ho za to nějak trestat a zbytečně na něj tlačit. Šla jsem na něj tak jak jsem byla naučená a nakonec se povedlo. Přechody byli dobré. Nespěchal dopředu a i se mi více podsadil a shromáždil. Mohli jsme přejít do cvalu. Otěže nechala ještě volnější, poté posunula vnější holeň za podbřišník, poloviční zádrž a stisknout holeně do pobídky. Gentleman naskočil do cvalu, nadšeně zafrkal a já se zvedla ve třmenech do lehkého sedu, abych ulevila jeho zádům. Srovnávala si ho holeněmi a sledovala soustředěně cestu před námi. Na cvalovce jsme byli sami. Nemuseli jsme si dávat tak moc pozor. Byla pěkná zima. Nechala jsem ho cválat nějakou dobu, až mu nechala v kroku přestávku a v klusu mi nabídl přilnutí, takže si zkrátila otěže. V klusu si měnila nohy, na kterou jsme vysedávala a ve cvalu zase měnila vedoucí nohu za pomocí letmého přeskoku. Ten jsem se měla možnost naučit. Bylo to rychlejší než jednoduchá změna cvalu. Gentleman mě docela probudil. Hlavně díky tomu, jak se rozhodl, že mě bude zkoušet a začne být zase trochu neochotný jako na začátku. Uměla jsem si s ním poradit. Střídavě jsem cválala ve stehenním sedu, nechávala mu krokové přestávky na volnější otěži a v klusu si ho zase brala na přilnutí. Cválali jsme docela hodně dlouho. Po každé, když přišli na cvalovku, prodlužovala jsem čas ve cvalu a zkoušela tak jeho výdrž. Po nějaké době, kdy vystřídala chody a řekla si, že to by pro dnešek stačilo, jsem zahodila úplně otěže a v klusu ho nechala vydechnout a vytáhnout si krk dolů a dopředu a to samé v kroku. Až byl uvolněný, dýchal normálně jako předtím. Seskočila jsem z něj. Uvolnila podbřišník, nánosník a vytáhla třmeny. Poté se rozešla směr stáj.

marigold a bouře: "Pěkně se vylítáš, po těch dvou dnech volna. Vůbec ti to neprozpívá." postěžovala jsem si Bouři při dotahování podbřišníku, protáhla jí přední nožky a vyhoupla se do sedla. Upevnila jsem bederku za sedlem, kdyby nás náhodou stihl déšť, v tuhle chvíli bylo ale zatím jen zataženo. Pobídla jsem Buřinku do kroku a ještě před výjezdem z areálu si jí trochu dotáhla. Chcem si zalítat, to by bylo, aby se mi přetočilo sedlo.
Otěže jsem měla pěkně v rukou, zatím povolené, urovnaný sed, hlavně záda narovnaná, holeně lehce přiložené, dýchaly s boky mojí kobylky. Nohy jsem měla volně spuštěné do třmenů, přichycená třísly až po kolena, bedr uvolnila, záda narovnala a ramena přitlačila pohodlně k sobě. Podívala jsem se na sebe a pochybovala, že to tak povedeně vydržím celou dobu
Po úseku cesty jsem kobylku jemnou pobídkou holení nechala naklusat, zkontroloval nohu, abych mohla později přesednout a zatížit zase druhou stranu. Pokračovaly jsme na rovném kousku, bez ohýbání, jen přímo po cestě vpřed s otěží na lehkém kontaktu, pak jsem přesedla, opět chvíli pokračovala v klusu a začala s pořádnými přechody mezi krokem, klusem a zastavením, tedy konkrétně spíš častými. Kobylka si musela hledat rovnováhu sama, takže pěkně šlapala vpřed, chvílemi poněkud znervózněla, když zahlédla louži na zemi, a přidala. Udržovala jsem tempo vysedávání a zaměstnávala ji přechody, takže po chvíli začala víc vnímat mě.
Zkusila jsem si ji v zastavení ohnout na obě strany, jestli jde dobře za otěží, je uvolněná v krku. Reagovala pěkně, tak jsem si ji zkrátila až na vytažení, ruce nechala podél plecí, a začala v klusu ohýbat na obě strany, pravidelně přesedávala. Do toho jsme si zakomponovaly přechody a zanedlouho už jsem si mohla kobylku připobídnout holení do zkrácené otěže s rukama spuštěnýma na kohoutku. Pořád ještě po ní nechci moc náročnou práci.
Nicméně jsme si mohly už dovolit i trochu vyšších podsazovacích přechodů, protože se zdál být uvolněná, nechávala jsem jí tedy z klusu zastavit, zacouvat, zastavit a vyklusat, to opakovala v poměrně krátých intervalech, proložila ohýbacími pauzami v kroku a v klusu. Z klusu jsme často přecházely níž a naopak, až po chvíli jsem ji z kroku vybídla levou holení do cvalu s nabídnutou pravou otěží, uvolnila se v bedrech a v myšlenkách očekávala pohyb vpřed. Kobylka vyrazila, okamžitě se jako šipka rozeběhla vpřed, tak jsem z lehkého sedu zasedla, chvíli si ji polovičními zádržemi krátila a mírnila a postupně s ní přešla se ztvrdlým sedem do klusu. Tentokrát jsme vyklusávaly delší dobu na obě nohy, to jí trochu zklidnilo, takže jsem ji až téměř v polovině cvalovky vybídla znovu do cvalu na pravou nohu a zůstala v plném sedu, to už i zpevnila hřbet. Dost mi ale visela v rukou, tak jsem si ji sem tam ohnula u cesty, lehce pohybovala prsty vnitřní ruky, takže si kobylka odžvýkla a zároveň víc zpevnila vlastní nesení v obratech. Postupně, s přechody do klusu a do kroku, už mi přestala ležet v otěžích i ve cvalu, takže jsem ji mohla nechat vyběhnout na delší dobu a ohýbat na obě strany s jednou cvalovou nohou, tedy jsme tím procvičovaly kontracval. Občas mi přeskočila, to jsme hned zpomalovaly do klusu, projely si vlnovky v kontrasestavení v klusu a pak to zkusily i ve cvalu. Nezatěžovala jsem ji tím ale dlouho, teď chvíli nemakala, tak ať toho na ní není moc.
Delší dobu jsem ji nechala vycválat, zůstala jsem v lehkém sedu, otěže si zkrátila, abyc zachovala přilnutí. Odhadla jsem úsek časově, zasedla, ztuhla v sedu, zapřela se lehce do zad, holeně přiložila a s výdechem a myšlenkou pootočila ruce. Buřince to stačilo, pobídku jsem míně zesílila a udržela, dokud nepřešla do kroku. Pochválila jsem ji a po dvou krocích nabídla levou otěž, vybídla pravou holení a pohodlně se zhoupla spolu s ní. Hvězda každý skok pofrkávala, rozeběhla se vpřed, proto jsem zůstala v plném sedu a krotila ji zádržemi, dokud se nedostala do pracovního cvalu. Pak jsem teprve mohla přejít do lehkého sedu a dovolit ji lehce prodloužit rámec. Naštěstí mi nepadla na předek.
Prolétly jsme poslední úsek cvalovky. Jelikož nám uvolňování trvalo trochu déle, vyjely jsme z ní ještě směrem na louky v lehkém klusu, kde jsem s ní chvíli pokračovala poklidným tempem, postupně nechávala vytáhnout otěže, jemně, zarážku po zarážce, pak zasedla a přešla s ní do kroku. Otěž jsem zahodila úplně, pohladila jí po krku a chvíli si s ní obcházela louky, než vyschla. Ani jsem si nevšimla, že mrholilo.
Po odpočinku a vykrokování jsme vyrazily na Florestu.

cassie + gentleman: LEVEL 8: 1/1 POVINNÁ CVALOVKA NA VÝDRŽ

,, Je nádherně co?" usmála se na hnědáka a nadechla se svěžího vzduchu a podívala se do sluníčka, jenž bylo spíše skoro až nepříjemné a byla bych raději, kdyby bylo trochu chladněji, ačkoliv foukal vítr. Dotáhla jsem hnědákovi podbřišník, stáhla třmeny a vyhoupla se opatrně do sedla, aniž bych potřebovala nějakou stoličku. Bylo to všechno už o cviku. Švih jsem měla, takže nebyl žádný problém. Zasedla jsem do základního sedu, ohnula si z místa Gentlemanův krk na obě dvě strany za pomocí tlaku za jednu otěž. Reagoval mi krásně. Taky byl už zvyklý. Otěže nechala volné, nýbrž budeme nejdříve uvolňovat. Před každou prací musí dojít k uvolnění koně, aby jsme při další práci nezatěžovali tělo a tak mu neubližovali. Hřbet bude krásně pružný. V budoucnosti by se taky mohlo stát, že by byl prohnutý. Stiskla jsem holeně a nechala hřebce vykročit energicky vpřed. Na tváři se mi objevil úsměv, když jsem cítila houpavý pocit. To si hezky došlapoval pod své těžiště. Více se narovnala, více se uvolnila a zatím co Gentleman krokoval, rozhlížela jsem se kolem. Nechala jsem ho si hlavu vytáhnout dolů a dopředu, jak potřeboval, avšak na takovou délku jakou jsem mu samozřejmě dovolila. Vypadalo to, že jsme tady sami. Většina dívek je na jízdárně, hale a nebo prostě venku v terénu. No, nám taky začne hezky práce na hale. Plníme level. Sakra, jsem z toho všeho nějaká neklidná. Hřebec pode mnou zafrkal. Po nějaké to době v kroku, kdy jsem si už myslela, že je to v pohodě, provedla poloviční zádrž. Připravila si ho takhle jak fyzicky i psychicky na další úkon. Po poloviční zádrži stisknu holeně, hřebec začne klusat a já si nechávám otěže jen o kousek zkrátit, pořád uvolňujeme a tak mu nechávám pořád prostor na vytáhnutí hlavy dolů a dopředu. Další kus tedy uvolňujeme v klusu, až si za pomocí zádrže Gentlemana zvolním do kroku. Ač neochotně, kráčíme krokem, kdy sleduji opět okolí a nechávám se unést skoro vlastními myšlenkami. No, teď přejdeme k další věci a to uvolňování za pomocí přechodů z kroku do klusu a opačně. Nejen, že si hřebce uvolním, ale taky podsadím. Gentleman reaguje na zádrž, kdy stačí ztuhnout v kříži, vytáhnout nohy co nejvíce dolů, vytáhnout se z pasu nahoru, stisknout horní část stehen a vydržet otěže. Začnu mu tím pádem na zádech překážet a nedám mu jinou možnost, než přejít o chod níž, kde to bude pohodlnější. Není to problém, nýbrž to máme naučený. Poloviční zádrž používám naopak, když chci, aby přešel o chod výše. Výrazně se narovnat, stáhnout břišní svaly, po půl vteřině uzavřít ruce a přizvednout je, poté obejmout nohama. Je to pořád dokola a Gentleman za tu dobu už ví co má dělat. Po nějaké době mi už Gentleman nabízí přilnutí, kdy si otěže stejně nechám ještě volnější. Posunu vnější holeň za podbřišník, poloviční zádrž a stisknout holeně. Gentleman naskočí do cvalu energicky. Žene se až moc dopředu, takže ho zpomalím, holeněmi si ho rovnám a jsem v lehkém sedu. Procváláme nějaký kus cvalovky, jenž vede po obvodu areálu Floresty a přejdeme zase do kroku, poté do klusu, kdy si ho už plně poberu a můžeme začít. Pobídnu opět do cvalu, zvednu se do stehenního sedu a nechávám ho cválat ve vyrovnaném tempu o něco déle, než jsme cválali předtím. Mezitím dávám krokové přestávky, v klusu si ho pobírám znova na přilnutí a nezapomínám v klusu měnit vysedávací nohu a ve cvalu zase vedoucí nohu, tentokrát spíše přes jednoduchou změnu cvalu. Střídám to, ale nejvíce cváláme, až jsem řekla, že je toho dost. Gentleman měl ještě nějakou energii, ale zatěžovat jsme ho nechtěla, proto ho uvolnila na zahozené otěži jak v klusu tak v kroku, dokud nedýchal uvolněně a nebyl dostatečně uvolněný. Poté slezla z něj, uvolnila nánosník s podbřišníkem, vytáhla třmeny a šla do stáje.

mellysa+callatos: CVALOVKA - NABÍRÁNÍ ZPĚT KONDIČKY PO ZIMĚ

"Už jsme dlouho nebyly na cvalovce co? Byla zima, potřebuješ zase nabrat svaly. Dneska to ale nebude nějaký extra lítání.. Hlavně dneska v klusu a příští týden třeba cval, uvidíme." Oznámila jsem grošovanému na cvalovce. Dotáhla jsem sedlo, zapla nánosník a stáhla třmeny. Vyhoupla jsem se do sedla, stiskla holeně a nasměrovala Calla do vnějšího pruhu cvalovky. Šli jsme klidným krokem a valach se postupně uvolňoval. Cvalovka měla zatáčky, takže jsme se nemuseli otáčet. Postupně jsem si trochu zkrátila otěž a když se mi zdálo, že už je Call uvolněný, stiskla jsem holeně a valach vyklusal. Počkala jsem tři kroky a pak začala vysedat. Přibližně každých 100 metrů jsem přesedala a v zatáčce samozdřejmně taky. Valach měl hlavu dolů a poslušně klusal. Zabrnkala jsem prsty na otěž a zkrátila si je, už na větší kontakt. Zasedla jsem, vnější nohu posunula za podbřišník a pobídla. "Hop!" Zvolala jsem a v tu chvíli jsem ucítila první cvalový skok, vyšla pohybem vstříc a pak se přesunla do stehenního sedu. Hlavně pružit v kotnících a nepředklánět se tolik. Rychle jsme se dostali do první zatáčky. Zasedla jsem, stuhla v pohybu a vydržela otěže. Valach přešel do klusu a jelikož jsem stále měla zádrž, CAll přešel do kroku. "Tak je dobře. A hop!" Zvolala jsem. Chtěla jsme po něm, aby nacválal z kroku. První cvalový skok a valach nacválal. Přešla jsem zase do stehenního sedu. Srovnala jsem se a pružila v kotnících. Valášek si to užíval a s radostí cválal. Po chvíli jsme byli za druhou zatáčkou. Přešli jsme do kroku. Povolila jsem Calllovi otěže a nechala ho chvilku vydýchat. Poté jsem si zase zkrátila otěže a pobídla Calla do klusu. Zkrátila jsem si otěže, už na kontakt a přešla jsem do stehenního sedu. Zamlaskala jsem, aby trochu zrychlil. Valach protáhnul trošku krok a pěkně klusal. "Tak a vždycky 6 storm naskočíme do cvalu a 12 strom přejdeme do klusu." Řekla jsem, trochu CAllovi, trochu sobě . Počítala jsem stromy. Před šestým jsem zasedla, vnější holeň posunula dozadu a pobídla. Valach nacválal a já zase začla počítat. Byla jsem ve stehenním sedu a snažila se mu nijak nevadit. Před 12 stromem jsem zasedla, stuhla v pohybu a přešli jsme do klusu. Valach šlapal pěkně hezky a já jsem šla zase do stehenního sedu. Takto jsme to zopakovali ještě cca 2x a pak jsme zůstali v klusu asi půl kiláku. Poté jsem zasedla, stuhla v pohybu a nechala ho chvilku vydýchat v kroku ze kterého jse mho následně pobídla do cvalu. V něm jsme cválali asi také půl kilometru. Zasedla jsem, stuhla v pohybu, přešli jsme do klusu a já mu povolila otěže. NEchala jsem ho vydýchat v klusu a poté i v kroku, ale to jen chvíli, protože jsme se pak vydali na vydýchání na procházku.

jennifer+galaxie: Snad je to alespoň trochu dobře Pokoušela jsem se to pořádně pochopit a snad se mi to i povedlo D
.
1x povinná jízda cvalovce – trénink výdrže koně


Tak s Galaxkou jsem došla před stáj a stáhla si třmeny, dopla jí nánosník, dotáhla podbřišák a nasedla do sedla. V kapse s čipem a mobilem jsem se chystala na cvalovku. Zvlášť po skvělé práci v kruhovce na protažení svalů, byla Galaxie už trochu připravená. ,,Kam razíte?“ Objevil se u nás Nath. ,,Cvalovka.“ Usmála jsem se na něj. ,,Takt o potom jo.“ Pousmál se. Mávla jsem na něj a zlehka stiskla holeně. ,,Dneska budeme poprvé na cvalovce. Teda nejsem si jistá, zda tě sem už náhodou někdo nevzal, ale já tě beru pod sedlem poprvé.“ Pohladila jsem Galku po krku a mířila s ní až k tomu skvostu, kterému se říkalo cvalovka. Usmála jsem se. Nikdo tu nebyl. Cvalovka měla pěkný povrh, nevypadala na to, že by to tu nějak klouzalo. ,,Máte pro cvalovku ty nejvhodnější podmínky.“ Vynořil se od jezera Tom. ,,To je dobře.“ Usmála jsem se na něj a pohladila Galaxii. Ta zafrkala. Usmála jsem se a nechala ji v korku jít na volné otěži na rovince. Galaxie šlapala pěkně a neměla jsem obavy, že by se neuvolnila. Odfrkla si a lehce sklonila hlavu již po chvilce. ,,Tady někdo byl před chvilkou na lonži.“ Usmála jsem se a pohladila hnědku po její sametové vylínané srsty na krku. Nechala jsem ji odžvýknout a lehce stiskla holeně. ,,A klus.“ Mlaskla jsem. Hnědka naklusala hned po slově klus a já začala vysedat. Vysedala jsem na vnější přední. Okruh byl doopravdy dlouhý. Svých přes dva tisíce metrů si zasloužil. My mohly být někde.. Hmm co je menší než třetina? Teď jsem ale matematicky byla vygumovaná, atak jsem sii řekla že to je polovina jedné třetiny okruhu usmívala jsem se a po chvilce si přesedla. Hnědka si odfrkla a odžvýkla. ,,Hodná.“ Usmála jsem se a podrbala Galaxku po krku. Trochu jsem zrychlila vysedání, ale bylo to z ůvodu, že jsem vysedala i docela pomalu. Takhle se Galaxie mohla více protáhnout a přizpůsobit se mi. ,,Tak je šikovná.“ Usmála jsem se. Hnědka si odfrkla a já se usmála apřesedla si znovu. Galaxie si pořádně protáhla svůj krk a šla pěkně uvolněně. ,,Tak jo a můžeme si nacválat.“ Usmála jsem se, po odvýknutí si jemně vzala otěže víc na kontakt. ,,Hop!“ Mlaskla jsem, dala nohu za podbřišák, stiskla a zabrnkala na vnější otěž. Galaxie zafrkala a nacválala. Lehký sed, paty dolu, špičky prošláplé akoukám dopředu. Sice po kouknutí dolu, kdy jsem chtěla zjistit, zda cváláme správně. Ujistila jsem se, že jo, povedlo se. Měla jsem radost Nebyla jsem zběhlá v tom tu nohu měnit jakkolv, ikdyž přes klus by to šlo. Nyní jsem ale Galaxii nechala i hezky ve cvalu, aby si protáhla její běhy a svaly a mohly jsme začít ,,Gal, jen doufám, že jsi nenechala plíce někde daleko za námi.“ Zasmála jsem se a klisna pořehtala. ,,Ták jo, dáme si klusovou pasáž. Kluuus.“ Sedla jsem si do pracovního sedu a zlehka poloviční zádrží Galaxii nechala přejít do klusu. Začala jsem po chvilce vysedat a vzala si po ožvýknutí hnědku na kontakt. Už mi pěkně nabídla přilnutí a já ho přijala s úsměvem. Vysedala jsem pěkně do rytmu a Gal dýchala pravidelně. ,,Takhle bychom společně mohly klusat furt, co?“ Zasmála jsem se a pohladila hnědku po krku. Odfrkla si. Dnes jsem ji vybavila bederkou, protože jsem nic nechtěla podcenit. Galaxie si odfrkla a klusala směle. Já si znovu přesedla. Byla jsem tu poprvé a vůbec netušila co tu budeme dělat, ale jediný jsem věděla, máme trénovat výdrž Galaxie zafrkala a odžvýkla si samovolně. ,,Hodná.“ Usmála jsem se a přesedla si znovu a zlehka změnila rychlost vysedání do mírně zrychlenějšího tempa. ,,A kroook.“ Ztišila jsem hlas a zasedla do sedla, napla se v kříži, sedla ještě do sedla více, vypobídla holeněmi a dala vydržující otěže. Galaxie přešla do kroku. ,,Tááák je hodná.“ Usmála jsem se a hnědku pohladila po krku. ,,Pašanda to je moje malá.“ Usmála jsem se a pohladila ji. Nechala jsem ji volnou otěž. Gal si vytáhla krk a já ji nechala asi 250 metrů, ted nevím přesně, ale nechala jsem ji v kroku klidu. Usmívala jsem se a pohladila ji po krku. KLusala se mnou asi půl kilometru a bylo to na ní vidět. Usmívala jsem se. Měla jsem v plánu tuhle vzdálenost pomalu prodloužit, ale nic nebudu přehánět. UUsmívala jsem se a nechala Gal naklusat po chvilce, ale na zahozené otěži. Zlehka jsem si ji hlídala očima a usmívala se. Šlapala nádherně a pod sluníčkem se leskla. Nechala jsem ji zahozenou otěž pěknou chvíli, stihla jsem si třikrát přesednout. Hnědka si odfrkávala a já ji po chvilce začala pobrnkávat na pravou otěž. Odžvýkla si a já si ji lehce vzala. Pak to samé na levé ruce. Ještě stále v klusu, přesedla jsem si a znovu pokrátila. ,,Tak je hodná.“ Usmála jsem se a pohladila Gal po krku. Pak jsem ji zlehka pobídla ke cvalu. Se zafrkáním pěkně plynule nacválala. Usmívala jsem se a byla v lehkém sedu. Sledovala jsem dění před námi. Přišlo mi to, jako bychom jely dostihy, ale do těch jsme měly daleko a navíc, Gal není plňaska a ani mi to nevadilo. ,,Miluju tě.“ Šeptla jsem dopředu. Hnědka zastříhala ušima a to jedno dala dozadu, aby mě poslouchala. ,,No jo ty můj brouku. Jen doufám, že mi nevypadl mobil, jinak jsme v háječku zeleném jako ted.“ Usmála jsem se. S Galaxií jsme se vyskytly v zatáčce a po ní jsem si zase přes poloviční zádrž hnědku zpomalila do klusu. Začala jsem vysedat. ,,Hodná holka je.“ Pohladila jsem ji. Ruku mi zmokřil hnědčin pot, ale ne uplně. ,,Tady někdo pracuje.“ Řekla jsem se zasmáním škodolibě. Galaxie odfrkla a á ji nechala odžvýknout a přesedla si. ,,Tady se asi trénuje vytrvalost jezdce i koně, jak koukám. Pro mě vysedání v klus a tebe pro tvé nohy.“ Zasmála jsem se a pohladila Galaxku po krku a zlehka zmírnila styl vysedání.Gal s odfrknutím se mi přizpůsobila a klusaly jsme společně dál. Znovu po polovětším úseku, kdy jsem si měnila vysedací nohu jsem Gal nechala jít do kroku a dala jí volnou otěž. Usmívala jsem se a hladila ji. ,,Hodná je a jak.“ Usmívala jsem se do toho a vysledovala, že odhadem nám zbývá necelý kilometr, než bude pomyslný cíl co se jevil jako minulý start. ,,Já myslím, že tohle jako pořádná rozcvičk stačila.“ Usmála jsem se a pohladila hnědku. Ta jako by souhlasně odfrkla. Po sto metrech jsme spolu znovu naklusaly na volnou otěž a po dvou stovkách jsem si ji sesbírala pomalu a nechala znovu nacválat. Galaxie zafrkala a já se usmála. ,,Už budeme končit.“ Pohladila jsem ji po krku a Gal zastříhala ušima. Cválat uměla bombově, teda, kdo by z koní neuměl cválat V lehkém sedu mi ale už bylo docela po tak dlouhé době, ikdyž s přestávkami, docela ouvej. Lituju těch, kdo jezdí Velkou pardubickou a Velkou národní Gal jsem nechala znovu přejít do klusu a začala vysedat do rytmu na vnější nohu. Hladila jsem hnědku po krku. Vyjely jsme si zatáčku a já před naším pomyslnýmm cílem jí nechala protáhnout krk, uvolnila otěž a po chvilce ji celkově zahodila. Hnědka funěla. Počkala jsem asi dvěstě padesát metrů, než se svaly pořádně ochladí po zahřátí. Usmívala jsem se. ,,Hodná je, moc hodná. Dnes dostaneš i pamlsky, hoodně do večeře.“ Usmívala jsem se a pohladila Galaxii po krku. ,,Tak a kroook.“ Ztišila jsem hlas. Galaxie přešla do kroku a nesla hlavu níž. ,,Hodná je, moc hodná.“ Hladila jsem ji po krku. ,,Půjdeme společně se uklidnit ven, co ty na to?“ Usmála jsem se, ikdyž už to bylo jistý Pohladila jsem brouka po krku a vzala ji na cestu k Azulu. ,,Sue, my teda jdeme na tu procházku po cvalovce.“ Mávla jsem na trenérku,která se akorát objevila u kruhovky s Dalilou. ,,Jasně, tak se pořádně vyfuńte.“ Zasmála se, když viděla moje červené tváře a Gal, jak je pěkně po práci udýchaná, ale ještě stále ve své nejlepší kondiici. ,,No jo, my dvě „ Zasmála jsem se, pohladila hnědku a na volné otěži ji nechala vjet na cestu za dobrodružstvím. Ještě jsem si zkontrolovala, zda ám ten zatracený mobil

cassie + gentleman:
,, Dneska nám fouká vítr a vypadá to, že bude pršet co?" pohlédla jsem na hnědáka vedle mne, jenž mi kráčel po boku směrem ke cvalovce. Hodnotila jsem pohledem nebe, jenž bylo škaredě zamračené. Hlásili, že počasí by se mělo horšit a mělo by pršet, avšak za celý den neukápla ani kapka a teď se to začalo jaksi nepříjemně mračit. ,, To bude v pohodě." uklidnila jsem se a mávla nad počasím. Cvalovka zela prázdnotou, tudíž jsme jí měli pro sebe. To mi vyhovovalo. Dotáhl jsem podbřišník, stáhla třmeny a vyhoupla se do sedla. Hřebec stál na místě, kdy jsem ho pochválila, protože v poslední době to nedělal a hned jak jsem nasedla, rozešel se vpřed. Srovnala jsem se v sedle a stiskla jsem lehce holeně. Zareagoval krásně na jemný tlak a rozešel se po cestě kolem areálu Floresty. Otěže mu nechala volnější a nechala ho vytáhnout si hlavu dopředu a dolů a on se nijak nezdráhal. Délka byla v pořádku. Měla jsem ho zároveň na kontaktu, tudíž jsem ho mohla ovládat. Uvolnila jsem se v sedle, kdy byla narovnaná v zádech, avšak ramena netlačila dozadu, aby nevzniklo napětí, holeně volně podél boků a přiložené v kontaktu. Pánev a břicho uvolněné. Váha je v sedacích kostech rovnoměrně. Známý houpavý pocit mě přesvědčil o tom, že si hřebec došlapuje pod své těžiště a krok je v pořádku. Nespěchal moc dopředu a nešel pomalu. On se neuměl loudat, za což jsem byla ráda. Měla jsem již zkušenosti s línými koníky a stejně mi vyhovoval aktivně dopředný kůň jako byl Gentleman. Tlačit jsem ho do ničeho nemusela a vše dělal s chutí, ačkoliv potřeboval někdy krotit, hlavně v létě. Vdechla jsem chladnější, ale příjemný vzduch a užívala si toho, že svět mohu vidět zase ze sedla. Sestavila jsem si hnědáka na pravou ruku v mírné zatáčce a věnovala se chvíli okolí. Alespoň dokud můžu a než přejdeme do rychlejšího tempa. Niora odjela pryč, takže některé věci nechala na holkách a Connor s Nathem si zde prodlouží pobyt. Ředitelku jsme přesvědčovali, ať jede a poslechla nás. My to tu jistě zvládneme, všechny společně. Byl dostatečně uvolněný. O kousek si zkrátila otěže, velmi opatrně a dávala hřebcovi čas a prostor. Poté provedla poloviční zádrž. Stačilo výrazně narovnat se v zádech, stáhnout břišní svaly, po půl vteřině uzavřít ruce a přizvednout je a v posledním kroku ho obejmout holeněmi. Zasednout do základního sedu a stisknout holeně. Jak psychicky tak fyzicky si jej připravila na další úkon. Gentleman zareagoval. Pokud šlo o rychlejší tempo, poslouchal jako hodinky. Při přechodu o chod níže někdy protestoval a váhal, ale pro své vlastní pohodlí, vždycky poslušně přešel. Odlehčila jsem mu záda vysedáváním. Zatěžovat ho pracovním klusem a ještě na cvalovce jsem rozhodně nechtěla. Udržovala jsem neustálý kontakt holeněmi a i na otěži, i když otěže byli pořád dostatečně volný, aby si vytáhl krk dolů a dopředu. Uvolnila jsem si ho i v klusu. Uvolňovali jsme z jednoduchého důvodu a to, aby pracoval hezky přes záda a mohl pracovat odzadu. Kůň na předku je rozpadlý kůň a to není vůbec hezký. Koni by jsme tak ubližovali. Už jsem dokázala poznat, kdy je hřebec uvolněný. Ještě předtím než začneme cválat, jsem přešla do další fáze a to střídání chodů, které mi ho lépe podsadí a vženou právě energie dozadu. Zadní nohy mají nést většinu váhy, přední mají být odlehčený a záda hezky pružná. Stuhla jsem v kříži, vytáhla nohy co nejníže, vytáhla se z pasu nahoru, stiskla horní část stehen a vydržela opatrně otěže, velmi jemně. V tu chvíli mu překážela na zádech a pro vlastní dobro si přejde o chod níže, rozhodně se mu nechtělo, přesto zafrkal, přežvýkl si a zvolnil do kroku, kdy jsem jej pochválila a po určitých metrech vždy přešla do klusu a poté zase do kroku, až jsem byla s jeho uvolněním zela spokojená a zkrátila si opět otěž, abych si ho uvolnila ještě ve cvalu než mi sám nabídne přilnutí. Jakmile jsem posunula vnější holeň za podbřišník, hřebec se již napjal a zaržál si nadšeně, kdy jsem se pousmála a pochválila ho za to, že čeká, až provedu poloviční zádrž a po ní jej vybídnu do cvalu. Krásně mi naskočil a já se postavila do stehenního sedu. Prostě se zvedla ve třmenech, předklonila se dopředu a koleny se držela. Holeně měli neustálý kontakt a jimi si ho srovnávala rovně. V jedné mírné zatáčce s ním přeskočila na druhou cvalovou nohu, aby jsme cválali dobře a hned za ní přešla do klusu, kde mi nabídl přilnutí a já si zkrátila otěže.
,, Šikovný." pousmála se a krátce se podívala na vodu po jednom našem boku. Jistě, že si vody všiml a jednou jsem už cítila, že mě tam pomalu stahuje, ale měl smůlu. Počasí na to není a teď budeme hezky makat a pracovat. Po pár metrech jsem si jej pobídla opět do cvalu. Dnešní cíl byl stehenní sed ve cvalu. Ve cvalu měl tendenci jít rychleji než jsem chtěla. Tohle je o výdrži, tudíž se nemusí unavit hned od začátku a hnát se. Udržovala jsem mu vyrovnané tempo. Na kopytech měl botičky, kdyby se náhodou něco dělo. Genty si někdy odfrkl nebo si přežvýkl, aby si uvolnil svaly v hubě. Poloviční zádrží si pomáhala při přechodu o chod výše a zádrží zase o chod níže. Uplatňovala jsem vše, co jsem se zde naučila.Když jsem tak přemýšlela. Pořád jsem neměla ponětí, jak na tom jsem s AZ, ale doufala, že jsem to dala. Doufala. Dávala jsem mu krokové přestávky a zvláště po cvalových úsecích, které postupně prodlužovala. V kroku mu párkrát povolila i otěže a v klusu si ho zase pobrala. Stehenní sed. Zas tak často jsem v něm neseděla a ne po týdnu volna, takže mě začali pěkně táhnout svaly a druhý den se budu pohybovat jako kačer . Ale to už k tomu patřilo a musela jsem se s tím smířit. Hnědák pode mnou se snažil, reagoval dobře a ke konci, když už jsem řekla, že to stačí, jsem ho nechala i cválat rychlejším tempem.To se mu líbilo. O to více byl zklamaný, když jsem jej zpomalila do klusu a zahodila otěže, aby se vydýchal. Později i v kroku, dokud nedýchal zcela normálně. Poté jsme zastavili úplně, já sesedla, uvolnila nánosník, vytáhla třmeny a podbřišník jsem uvolnila též. ,, Bylo to pěkné ne?" podrbala hnědáka mezi ušima a usmála se a vedla ho z cvalovky do stáje.

jennifer+galaxie: 2x povinná jízda cvalovce – trénink výdrže koně ½
S Gal jsem došla před stáj a dotáhla podbřišek, zapla nánosník, stáhla si třmeny a dopla si helmu. Takhle vždy začínal začátek, když sem došla ven a čekal nás terén, ale dnes to byla cvalovka Nasedla jsem na hnědku hbitě a vzala otěže do rukou, nakopla třmeny. SPATŘILA JSEM HAFLINGERSKÉHO VALÁŠKA, JAK JEJ VEDE CONNOR DO VÝBĚHU.QUINTO MU SKORO TANČIL NA MÍSTĚ. ,,TAK CO CONY, JAK TO JDE?“ USMÁLA JSEM SE. ,,POTŘEBUJE OPRAVDU PRACOVAT HEZKY OD ZÁKLADŮ, PROTOŽE SE LEKÁ SNAD KAŽDÉHO POHYBU.“ MLADÍK ZKŘIVIL OBLIČEJ A JÁ POHLADILA HNĚDKU, KTERÁ SLEDOVALA DVOJCI. ,,TAK JDEME GAL.“ MLASKLA JSEM A HNĚDKA SE ROZEŠLA. ŠLY JSME SPOLU K CVALOVCE A JÁ VIDĚLA, JAK QUINTO NÁS SLEDUJE S NAPJATÝMI UŠISKY A ROZTAŽENÝMI NOZDRAMI. ,,ZVĚDAVEC TO JE.“ UŠKLÍBL SE CONNOR A OPATRNĚ ŠEL S VALÁŠKEM K VÝBĚHŮM. Usmála jsem se a jela s hnědkou dál na cvalovku. Gal zafrkala. ,,Ano, dneska si zacváláme.“ Zasmála jsem se a projela hnědčinu hřívu. Vzala jsem hnědku dneska tentokrát na levou ruku. Nechala jsem Gal volné otěže s lehkým kontaktem. Hnědka napjala svaly, frkla. ,,Né nebudeš cválat hned teď.“ Víc jsem se zpevnila v sedu. Hnědka si lehce švihla ocasem a zastavila. ,,No prooto.“ Ušklíbla jsem se. ,,A krok.“ Mlaskla jsem a stiskla holeně. Gal se rozešla. ,,Nechci mít pod sebou rotopedo.“ Pohladila jsem ji. ,,A stůůůj.“ Zasedla jsem. Gal si odžvýkla. Já jí nejdříve lehce vyvinula tlak na pravý koutek a levou otěž nechala volnou. Gal natočila hlavu ke mně s krkem. ,,Hodná.“ Usmála jsem se a zopakovala to samé na druhou stranu. ,,Hodná je.“ Podrbala jsem ji po krku a lehce stiskla holeně. Rozešla se. ,,Tenhle týden nás čeká něco nového v drezuře. Budem dělat práci na dvou stopách, takže super.“ Usmála jsem se a projela hřívou. ,,Tak mě napadá, jak daleko kdo s tebou došel přede mnou.“ Pousmála jsem se a pohladila hnědku po krku. Ta si odfrkla a sklonila hlavu. Usmála jsem se. Koukla jsem na cestu, byla to ještě dálka do zatáčky, takže jsem byla spokojená. Udělala jsem si s Gal vlnovku o třech obloucích, protože jsem se trošku možná nudila ale pššt. Gal si odfrkla. ,,Tak klus.“ Mlaskla jsem a lehce stiskla holeně. Gal s radostí naklusala. V kroku už totiž šla uvolněně, dnes se zase proháněla ve výběhu s ostatními, je to ještě hříbě Nechala jsem hnědce volné otěže a trochu zrychlila způsob vysedání. Gal se mi přizpůsobila. Odfrkla si a já se usmála. Po sto metrech jsem zase vysedání o dost zpomalila, takže Galaxka s odžvýknutím se zase přizpůsobila a já se usmála. ,,Hodná.“ Pohladila jsem ji. Gal si protáhla krk a odfrkla. Vrátila jsem se do svého normálního stylu vysedání a usmívala se. Po chvilce jsem si přesedla, abych vyměnila nohy. Povedlo se :3 Povolila jsem otěže, hnědka si protáhla krk dolů. Dneska jsem ji brala na výdrž zejména v klusu. Už jsme měly za sebou asi pět set metrů jenom v klusu. Galaxie šlapala pěkně. Já ji nechala odžvýknout a vzaala si více otěže do rukou. Přestala jsem vysedat normálně a zlehka zrychlila tempo a ještě si přesedla a nechala Gal odžvýknout. Hnědka si odfrkla a já pousmála. Po chvilce jsem si sedla do sedla, dala holeň za podbřišák, pobrnkala do vnější otěže a mlaskla. ,,Hoop.“ Stiskla jsem holeně a Galaxie nacválala pěkně čistě. Odfrkla si a lehce pohodila. ,,Hele!“ Řekla jsem přísně. Zlehka jsem se usadila do pracovního a dala poloviční zádrž. ,,Kluuus.“ Dodala jsem ještě. Hnědce se to moc nelíbilo, ale poslechla a přešla do klusu. Začala jsem vysedat do rytmu. Pak jsem zopakovala pobídku do cvalu po pár metrech. To už nacválání bylo čistý. ,,Vidíš, že to jde.“ Usmála jsem se a pohladila ji po krku. Gal si odfrkla a já usmála. Byla jsem ve stehením sedu a koukala se před nás. ,,To je tak bombový, cváláme a nikdo nikde, to bychom mohly vždy.“ Usmívala jsem se blaženě a mrkla pod nás. ,,Vypadá to, že cváláme na správnou nohu.“ Usmála jsem se. Gal si pofrkala a měla krásně uvolněný předek a určitě i zadek. Šlapala krásně, netrhaně, uvolněně a hlavně živě. Byla dneska plná energie. ,,A kluuus.“ Zasedla jsem lehce do sedla, napla se v kříži, vypobídla holeněmi, dala vydržující otěže. Gal si s pofrkem přešla do klusu a já po chvilce na vnější nohu začala vysedat. Nechala jsem hnědku, aby si vytáhla otěže. Akorát jsme jely zatáčkou. Podívala jsem se na krajinu před námi a když jsem zabloudila zrakem do leva, viděla jsem tam jízdárnu a kruhovky. Z té jedné vycházela zrovna Cassie s Gentym. Zamávala jsem jí, když jsem vysedla a zase dosedla, nebylo to zas tolik těžký. Já na jednoruč zvyklá byla, ale Gal ne, proto jsem jí měla na volné otěži, abych si porovnala otěže. V jízdárně byla zase Bloody a odněkud se vracela Kitty s Asií. Usmívala jsem se a pohladila hnědku. ,,Už to bude za chvilku půl roku, chápeš to?“ Usmívala jsem se blaženě a pohladila Galaxku po krku. Ta si odfrkla. ,,Kdybys začla příst jako kočka. To by bylo super, ale nemůžu po tobě chtít po tobě toho tolik.“ Usmála jsem se a pohladila Gal po krku. Ta si odfrkla, zastříhala ušima a odžvýkla. ,,A kroook.“ Zasedla jsem lehce dosedla, na chvilku zahodila otěže a nechala al v krokuu asi stopadesát metrů jít poklidně, protože jsme nikam dneska nespěchaly Gal si pofrkala a protáhla krk. ,,Tak jo, jdeme klus.“ Mlaskla jsem znovu po chvilce, začala vysedat hned po pár krocích, nechala Gal přežvýknout, vzala si otěže víc na kontakt. Hnědouška dnes měla na sobě bederku, už tak z principu, protože počasí se mi moc nelíbilo a já jsem pro zdraví koní všemi prsty. Gal si odfrkla a já ji nechala vytáhnout krk. ,,Ty dnes klušeš jak profík hele.“ Zasmála jsem se jako by klus byl pro koně něco těžkého. Už jsme mohly mít za sebou kilometr a půl. Takže ještě kilák do konce pokud jsem dobře počítala. Hnědka si pofrkala a sklonila krk níž. Já se usmála a projela její hřívou. ,,Jsi pašanda velká.“ Nechala jsem ji odžvýknout a když mi znovu nabídla přilnutí, tak jsem ji po dalším odžvýknutí zkrátila o kousek otěže asi o tři zarážky. Nebo jsem neuměla počítat a bylo to o míň? To je asi už jsedno, hlavně že jsem ji nebrala za hubu. Galin krk už byl lehce opocen. ,,Tady se někdo potí.. dáf fi fofolu? “ Zasmála jsem se a pohladila hnědku po krku. Ta si dlouze odfrkla a zívla. ,,Éšiši.“ Zasmála jsem se. ,,A hoop.“ Dala jsem nohu za podbřišák, zabrnkala do vnější otěže, sedla si do sedla, mlaskla, stiskla holeně a už jsme pěkně nacválaly. ,,Pašanda.“ Usmála jsem se, zvedla zadek ze sedla, tlačila paty k zemi, špičky ke koni, kolena držela, koukala před sebe ruce níž a trošku vepředu u krku. Měla jsem boží rozhled všude kolem a líbilo se mi být takhle nahoře Měla jsem fantastický výhled. Takhle by chtěl vidět každý žokej. Žádné koňské hřbety před námi ani za námi Gal si zafrkala a já se usmívala. ,,Vybereme tu zatáčku, nebo radši ji proklušem?“ Usmála jsem se, ikdyž radši jsem zasedla do sedla a napla se v kříži, sedla jsem si ještě hlouběji, vypobídla hnědku holeněmi a dala vydržující otěže. ,,A kluuus.“ Ztišila jsem hlas. Galaxka přešla ladně do klusu a já na druhý krok začala vysedat. Zkoukla jsem situaci a bylo to super bez komplikací. Přejela jsem po srsti krku. ,,Juu Galí, dneska byla pořádná výdrž což.“ Usmála jsem se a pomalu začala upouštět otěže z rukou, pohlídala si, aby mi hnědka nespadla na předek. Vytáhla is otěže a já vysedala do rytmu. Počkala jsem, než se v klusu pořádně vyfuní a pak jsem ji zpomalila do kroku. Vyjely jsme zatáčku a já Gal nechala pěkně v kroku a po chvilce jsme vyjely na cestu k zadní bráně. ,,Půjdeme na procházku zlato, máš bederku a ta tě ochrání a hlavně nefouká a neprší.“ Usmála jsem se a pohladila Gal. ,,Nathe, já neviděla Sue a nikoho jiného, ale jdu s Gal na procházku po cvalovce, počítám, že budem do hodiny doma. Kdyžtak mám mobil, jdeme okruh.“ Usmála jsem se. ,,Jasně.“ Přikývl mladík a mávl mi. Já s úsměvem podrbala hnědku a šly jsme spolu na oddechovou procházku

jennifer+galaxie: 2x povinná jízda cvalovce – trénink výdrže koně 2/2
Šla jsem uličkou stáje a došla před stáj. Nešla jsem sama. Vedla jsem božského tvora se čtyřmi kopyty. Vedla jsem ji pravou rukou po jejím levém boku. Galaxie si odfrkla. Venku bylo opravdu nádherně. ,,Krásně co?'' Usmála jsem se a projela Galaxinou hřívou. Gal si odfrkla a já jí dotáhla podbřišák, zapla nánosník a podhrdelník. Zapla jsem si helmu. ,,Dojedem tam zase ne?" Usmála jsem se. Stáhla jsem si třmeny a nasedla. ,,Tak jdeme.'' Mlaskla jsem a Gal se rozešla. Nechala jsem jí volnou otěž. ,,Hlavně se neztraťte!" Houkla na mě Cassie. ,,To se nebooj!!" Zamávala jsem jí a pohladila hnědku. Dojely jsme k dráze. ,,Krásný okruh." Usmála jsem se a podívala se po dlouhé trase. Gal se zhluboka nadechla a zafrkala. ,,Zítra jedem na vyjdu s Kitty, Blood a dokonce Cassie. Těšíš se? Ikdyž ses to dozvěděla až teď." Zasmála jsem se. Vjely jsme na trávu. Nechala jsem hnědce delší otěže. Podrbala jsem ji. ,,Hezky se uvolni." Usmála jsem se. Hnědku jsem nechala v kroku asi 250 metrů na volných otěží, kdy měla šanci se uvolnit. Pak jsem ji zlehka stiskla holeněmi a mlaskla. ,,Kluus." Pomohla jsem si slovně. Gal pěkně naklusala. Začala jsem vysedat do rytmu a nechávala volnou otěž. Gal si spokojeně odfrkla. Usmívala jsem se a udělala si s Gal na rovince vlnovku, jak se mi chtělo. ,,Super.“ Usmála jsem se. Vysedala jsem do rytmu a Gal klusala pěkně a už se pomalu uvolňovala a nabízela mi přilnutí, už pěkně šla. ,Pašanda jsi.“ Usmála jsem se a nechala ji odžvýknout. Vzala jsem si otěže, jen o trošku. Dala jsem holeň z apodbřišák, zlehka pobrnkala do vnější otěže, stiskla holeně, mlaskla. ,,Hoop.“ Řekla jsem nahlas a hnědka nacválala. Přesunula jsem se do lehkého sedu. Hlídala jsem si hnědku pod sebou a nechala se unášet koňským rytmem. Měla jsem narovnaná záda, neprolomavovala se v nich. Lýtka už mě nebolela a paty jsem tlačila směrem k zemi. Špičkami jsem mířila ke koni. Ruce jsem držela u koňského krku a trochu níž. Hleděla jsem dopředu. Všimla jsem si, že někdo jde ke kruhovce. Zaostřila jsem a viděla Mell s Callem. Usmála jsem se. Gal zafrkala a zlehka si pohodila. ,,Heeej!“ Vybrala jsem to, posadilo mě to zpět do sedla a ruce mi zůstaly vepředu. Popadly mi otěže. ,,Kluus.“ Sedla jsem si více do sedla, vzala jsem si otěže a ještě působila sedem. Gal s odfrkem přešla do klusu. ,,Koukej, šlapeš po předku:“ Vzdychla jsem a začala tiskat synchronizovaně holeně se zadníma nohama. Pravou holeň s pravou zadní, levá holen s levou zadní a tak to šlo, dokud se hnědka nedostala s prací zpět od zadu přestala si více lehat do otěží, které jsem si s pobrnkáváním brala do rukou. Hned, jak bylo vše v pořádku, jsem začala vysedat. Zrychlila jsem styl vysedání. Gal si odfrkla a přizpůsobila. ,,No vidíš.“ Usmála jsem se a projela její hřívou. Nechala jsem ji takhle proklusat druhou část rovinky, byla to opravdu dálka. Pak jsem zase více ten styl zpomalila a hnědka si pořádně klus srovnala, aby šla stejně jako já. Popustila jsem pomalu otěže, aby si Gal protáhla krk, uvolnila se ještě více a pak jsem jí zase s pomalým odžvykováním otěž brala. Projely jsme společně zatáčku. ,,Tak to by byla klusová výdrž.“ Usmála jsem se a pohladila Galaxku po krku. Ta zafkala a já se pousmála, hnědka se trochu potila. ,,Kroook.“ Ztiišila jsem hlas a zasedla do sedla, napla se v kříži, vypobídla hnědku holeněmi, dala vydržující otěže a řekla v duchu krok. Gal s odfrkem přešla do kroku. ,,Hodnáá.“ Pohladila jsem ji a zlehka stiskla holeně pro udržení. Nechala jsem ji, aby si protáhla krk a já ji nechala volnou otěž, aby si chvilku odpočinua. ,,Hodná.“ Usmívala jsem se a podrbala Galaxku po krku. Ta zafrkala a já s úsměvem se podívala na nedalekou jízdárnu, kde nyní trénovala trojce dívek pod Jasonem. Usmála jsem se a pohladila Galaxii po krku. Ta si odfrkla a já si ji začala pomalu po odžvýknutích brát zpět na přilnutíí, které Gal nezapomněla. Však ale otěž byla i celkem ještě volnější jako při opracování v klusu. Byla krásně uvolněná a já byla usmívající. ,,Zkusíme hned nacválat, co ty na to?“ Usmála jsem se. Dala jsem holeň za podbřišák, mírně pobrnkala do vnější otěže, stiskla holeně, mlaskla. ,,Hoooop.“ Gal s odfrkem nacválala krásně. ,,Hoodnáá.“ Pohladila jsem ji a šla hned do stehenního sedu. Před námi byla hoodně dlouhá cvalová rovinka a já chtěla ji projet pro tentokrát do půlky ve cvalu, minule to bylo skoro stejné, tedy minule ještě před minule, jelikož minule jsme převážně měly výdrž klusovou a dnes jsem zvolila výdrž cvalovou. Hnědka si poodfrkla a já se usmála. ,,Jsi velká holka.“ Usmála jsem se. Gal si protáhla ve cvalu krk a já cítila, jak jde krásně odzadu a je bombově uvolněná. Cval u hnědky byl něco úžasného. Cválala bych s ní do halelujah, ale to by mi mohla onemocnět. Po chvilce, asi 270 metrech cvalu, jsem si sedla pomalu do sedla, napla se v kříži, zasedla víc, objala hnědku holeněmi, vypobídla a dala vydržující otěže. Gal si odfrkla. ,,Kluuus.“ Usmála jsem se. Gal s odfrkem přešla do klusu a já zčala vysedatdo krásnéh rytmu hnědčina klusu. ,,Ty jsi boží.“ Usmívala jsem se. Gal zafrkala na souhlas To jsem se musela zasmát. Nechala jsem ji, aby si vytáhla otěže a chvilku jí je takhle nechala, tedy celou dobu, aby se vykluala po té naší společné velké práci jménem cvalovka. Pak jsem ji pomocí poloviční zádrže zpomalila do kroku a na volné otěži jsme jely kousek po dráze a jely jsme k zadní bráně. ,,Půjdeme zase na procházku, snad se už neztratíme.“ Zasmála jsem se, projela hnědčinu hřívu rukou a razily jsme spolu ven.

cassie + gentleman: Po procházce jsem se přece jen rozhodla jít do sedla. Na cvalovku. Nevím, jak dlouho zde budeme vzhledem k tomu, že počasí je vážně nehezké. Užil si vody a asi jsme to měli vzít obráceně, ale stalo se. Hřebec osedlaný a plný energie šel se mnou na cvalovku, kde bychom měli být sami. Dneska mám samé nečekané plány. Urovnala jsem mu kštici, jenž nebyla moc hezky srovnaná.
,, Budeš mi tu dělat ještě ostudu indiáne ne?“ mrkla jsem na něj. Dotáhla podbřišník, stáhla třmeny a vyhoupla se do sedla, kde jsem se usadila. Uvolnila jsem se. Nedávno jsem narazila na článek nebo spíše na úryvek textu, kde bylo řečeno, že by se na koni nemělo sedět silou, jak nás učí zde a já byla pyšná na to, jak jezdím. Hřebec zastříhal ušima, podíval se směrem do křoví, kde se něco pohnulo a zafrkal, očekávající nějakou odpověď, ale nic se nestalo. Ušklíbla jsem se a vzala otěže, nechala je na odpovídající délku pro začáteční uvolňování. Tak, aby si hřebec mohl vytáhnout hlavu směrem dolů a dopředu a tím protahoval nejdelší hřbetní sval. Rozhlédla se naposledy kolem a stiskla mu lehce holeně. Dnešní týden jsem více v sedle než na zemi, za což jsem byla i ráda. Příští týden bychom mohli zkoušet spíše něco ze země. Stiskla jsem holeně a nechala ho vykročit kupředu. Ochotně poslechl a rozešel se po cestě vedoucí kolem areálu Floresty. S jeho tempem jsem byla více než spokojená a šel skutečně krásně. Pochválila jsem ho. I to ocení. V každém případě. Rozhlížela jsem se kolem, zatím co jsem si ho bedlivě hlídala. Na jaře se začal trochu projevovat a i když to období je pryč, včera předvedl, že když chce, taky dokáže zazlobit. Navíc jsem měla i jednou zkušenost se zajícem, co vylítl z křoví a já padala rovnou k zemi. Poté, co se uvolnil dostatečně v kroku, aby mohl jít na klus, použila jsem poloviční zádrž k pobídnutí do klusu a Gentleman ochotně naklusal a býval by klusal rychleji, kdybych si ho nespravila. Vysedala jsem do rytmu a otěže si jen o kousek zkrátila. Pořád si mohl vytáhnout krk dolů a dopředu. V mírných zatáčkách jsem si ho vždy ohnula za pomocí pomůcek a Gentleman reagoval. On byl ochota sama a zvláště, když se dávali jasné signály, které jsem se díky němu naučila. Pořád mi to připomínal. Jakmile nebylo něco jasné, rval se a tak si mě vyškolil. Přesedla jsem si a po nějaké době zvolnila do kroku a chvíli střídala krok a klus. Pro přechod o chod výše si pomáhala poloviční zádrží, která hřebce připravila na další úkon. Psychicky i fyzicky a mohl tak lépe pracovat a fungovat. Tím jsem si zajistila i, že nebude padat na předek a půjde hezky odzadu. K přechodu o chod níže zase zádrž, kdy mu prostě začala na hřbetě překážet a pro své vlastní pohodlí přešel do kroku. Někdy si přežvýkl, aby si uvolnil svaly v tlamě. Potřebovala bych sakra nějaký větrák nebo něco. Začínalo mi být horko, a nebylo to zrovna nic příjemného. Hnědák byl připravený na cval, do kterého jsem si také pobídla. Vše jsem prováděla stejně až na to, že vnější holeň šla lehce za podbřišník. Gentleman nadšeně naskočil do cvalu a já se zase postavila do lehkého sedu. Takhle ho mohu procvičovat, odlehčím mu záda a bude mu to pohodlnější než pracovní cval. Akorát já se více nadřu. Tohle bylo ještě dobrý. Sedět po týdnu i více ve stehenním sedu bylo peklo a poté bolelo snad všechno. ,, Měl by ses uklidnit.“ Řekla jsem mu, když vyrazil kupředu a začal to brát jako závod o čas. Měl rád cval a rychlé tempo. Tomu dopřeji až na konci. Teď budeme hezky pracovat. Na cvalovce jde hlavně o vytrvalost. Dala jsem mu přestávku v kroku, v klusu si ho vzala na přilnutí a začali jsme pořádně pracovat. Cvalové pasáže jsem postupně prodlužovala, prolínala jsem je krokovými přestávky na vytáhnuté otěži a v klusu si ho pobírala. Převážně jsem byla v lehkém sedu a když vysedala v klusu, vždycky si přesedla. Místy jsme skočili i letmý přeskok, aby mi nevyšel ze cviku. Po nějaké době jsem si řekla, že toho je dost. V klusu i v kroku jsem si ho uvolnila na zahozené otěži. Dokud se neuvolnil a nedýchal zcela normálně, nezastavila ho a neseskočila z něj, abych mu uvolnila nánosník, vytáhla třmeny a uvolnila podbřišník a vydali se směr stáj.

cassie + gentleman: CVALOVKA ZA FLO. SOBOTU


,, Počasí nám přeje že?“ pousmála se na hnědáka. Přejela jsem mu rukou po krku a přešla k němu z levé strany, abych dotáhla podbřišník, stáhla třmeny a urovnala si je. Přemýšlela jsem, že bych ho konečně zítra vzala skákat na halu nebo na jízdárnu. Uvidíme. Vyhoupla jsem se do sedla, vzala do rukou otěže a nechala je volnější, aby si mohl protáhnout nejdelší hřbetní sval a my tak dosáhli pružného hřbetu. Váhu jsem rozložila v sedle rovnoměrně na obě dvě sedací kosti, nohy nechala volně podél boků a holeně měli kontakt s Gentlemanem, narovnala jsem se v ramenou, avšak netlačila ramena silou dozadu, aby nevzniklo napětí. Počasí nám taky přálo a bylo příjemně. Cvalovku jsme měli sami pro sebe, tudíž nebudeme nikomu překážet a budeme mít volnou ruku. Hřebec byl dneska nabuzený, měl dost energie a už přešlapoval netrpělivě na místě.
,, Hodný,“ pochválila jsem ho, když stál a neudělal, ani krok dopředu. Stiskla jsem jemně holeně a rozešel se vpřed. Pospíchal až moc dopředu, kdy jsem se pousmála a přes poloviční zádrž mu zkrátila jeho kroky. ,, V klidu,“ řekla jsem mu a pochválila ho za jeho reakci. Houpavý pocit jsem měla, tudíž šel dobře, aniž bych se nějak loudal. Po cestě lemující celý areál Floresty jsme jeli krokem takovou dobu, dokud nebyl připravený na klus. Šel krásně, a ač tam bylo pár pokusů jít rychleji, vedl si jako vždycky dobře a reagoval tak jak měl. Někdy si odfrkl a nadšeně se rozhlížel kolem. Někdy jsem si připadala, že dělá jako když to tu nezná a jakmile jsme prošli kolem vody, táhl tak trochu do strany a doufal, že mu to povolím. Mýlil se. Hezky jsem si ho srovnala zpátky na cestu. Zklamaně si přidupl, to bylo vše z jeho protestu a dál si kráčel po cestě krokem, vytahujíc si hlavu dolů, jak potřeboval a jak jsem mu já nejdále povolila. Uvolnila jsem se v sedle a provedla poloviční zádrž – narovnat výrazně ramena, stáhnout břišní svaly, uzavřít po půl vteřině ruce a přizvednout je, po další půl vteřině jej obejmout, zasednout do základního sedu a stisknout holeně. Gentleman byl upozorněn a připraven na další úkon a zareagoval přesně, jak jsem chtěla. Přešli jsme ukázkově do klusu a já začala vysedávat. Odlehčila jsem mu tak záda a pro něj to bylo pohodlnější než v pracovním klusu, který patří spíše na jízdárnu. Pohladila jsem ho vnitřní otěží a jeho tempo si srovnávala vysedáváním. Klus měl v pořádku. Jeho tempo a rytmus jsem už znala, tudíž vysedávání nebyl problém. Otěže jsem si ještě předtím mírně zkrátila tak, abych s ním měla kontakt a on si mohl vytáhnout hlavu dopředu a dolů. Fáze uvolňování za námi ještě rozhodně nebyla. Na přilnutí bylo brzo, příliš brzo, i když hřebec se uvolňoval docela rychle, jistota byla jistota a nechala jsem ho vždycky o trošku déle. Po klusové pasáži, která ho už po delší době lákala naskočit do cvalu, jsem s ním přešla do kroku, abych tyto dva chody střídala po pár metrech a tím si ho ještě více uvolnila a podsadila. Záď musí nést většinu váhy a předek musí být odlehčený a hřbet musí být zase pružný. Až poté se dá pracovat dále. Po vystřídání kroku a klusu, kdy jsem si ho i jednou zvolnila do kroku a naklusala znova, neboť mi nepřešel moc hezky, si ho nechala ještě na volnější otěži a pobídla ho do cvalu. Vnější holeň za podbřišník, poloviční zádrž, zpátky do základního sedu a stisknout holeně. Gentleman porozuměl hezky. Naskočil do cvalu, zafrkal si nadšeně, ale zklamaně si přidupl, když byl zpomalen zpátky do klidnějšího cvalu. Moc se mu to nelíbilo. Nejsme na žádných dostihách a jednou ho taky nechám v rychlém cvalu, aby nebyl zklamaný. Chválila jsem ho snad za každou maličkost. Mírné zatáčky jsem využívala ke změně vedoucí nohy ve cvalu, na místo letmého přeskoku. Ten byl složitější, a když se to dalo takhle, proč ne. Po cvalu využil zádrž ke zpomalení do kroku – ztuhnout v kříži, nohy dát co nejníže, vytáhnout se z pasu nahoru, stisknout horní část stehen a vydržet pomalu otěže. Hřebcovi jsem na zádech začala nepříjemně překážet a pro svou vlastní úlevu si musel přejít do kroku. Udělal tak. Vnitřní otěží jsem mu opět přejela po krku a vedla ho na vnější otěži po cestě, která měnila povrch, což bylo dobré.
Gentleman mi po chvilce sám od sebe nabídl přilnutí na kolmici, kdy jsem si v klusu pobrala otěže, po chvíli klusu přesedla na druhou nohu a poté zase pobídla do cvalu.
,, Ale no tak,“ snižovala jsem hlas, když prodloužil své cvalové skoky a jakmile jsem si ho chtěla přes poloviční zádrž zpomalit, zafrkal a odlepil zadní nohy od země. Nebylo to nic pořádného, přesto jsem cítila, jakési nepříjemné zhoupnutí dopředu. Už se mu tohle tempo nelíbilo a měl chuť se pořádně vylítat. Zvolnila jsem s ním do klusu, kde ho chvíli nechala se uklidnit, poté ho znova pobídla do cvalu a už to bylo lepší. Ve vyrovnaném tempu ho nechala vždy cválat nějaký ten úsek, poté přišla kroková přestávka na volnější otěži, v lehkém klusu si ho vždy posbírala zpátky a pobídla znova do cvalu, kdy dávala důraz na přechody a držela se celou dobu ve stehenním sedu. Takhle jsem to prostřídávala a cvalové pasáže vždy prodlužovala. O to byli i delší krokové přestávky. Při posledním cvalu jsem nechala hřebce, ať zrychlí, jak přesně předtím chtěl. Už funěl a frkal, přesto přidával a já ho na kratší úsek nechala a poté, co usoudila, že má dost, zpomalila ho do klusu, kde úplně zahodila otěže a nechala ho v něm vydýchat. Až, když byl uvolněný v klusu, přešli jsme do kroku, kde ho na zahozené otěži nechala vydýchat úplně. Za chvíli dýchal normálně a já zastavila a než seskočila, pořádně jsem ho pochválila za jeho skvělou práci. Uvolnila nánosník, vytáhla třmeny nahoru a upevnila je tam tak, aby drželi a uvolnila podbřišník. Na dnešní den jsem zvolila světle modrou dečku.
,, Šikovný,“ usmála se. I počasí se nám vydařilo, dneska byl dobrý den. Vzala jsem otěže a rozešla se s ním do stáje.

cassie + gentleman:
,, Dneska je i příjemně co?“ usmála se na hnědáka. Bylo chladnější počasí, takže jsem s ním mohla vyrazit, alespoň na nějakou práci a pro dnes si zvolila cvalovku, kde si vyzkoušíme něco z vytrvalosti. I Gentleman měl více energie než v horku. Dotáhla jsem si podbřišník, stáhla si třmeny a vyhoupla se do sedla. Dneska jsem mu dala červenou dečku, která mu seděla jako vždycky. Hnědák stál na místě, ačkoliv si přešlápl a zafrkal nedočkavě. ,, Jo jo .. „ řekla jsem mu, zasedla jsme si do záladního sedu. Váha rovnoměrně v sedle, sedím v sedle, narovnaná v zádech, ale netlačím rameny dozadu, aby nevzniklo napětí, holeně volně podél boků a mají s hnědákem kontakt. Stiskla jsem holeně a nechala hnědáka vykročit kupředu na volnější otěži, aby si protáhl nejdelší hřbetní sval. Využil toho a sklonil si hlavu dolů a dopředu, jak jsem mu dovolila. Pořád jsem potřebovala s ním udržovat kontakt. Potřásl hlavou a odfrkl si, nechala jsme ho jít tempem, jakým šel. Nepospíchal nějak výrazně dopředu, ani nešel pomalu a já si užívala onen houpavý pocit, jenž mi zároveň napovídal, že jde správně tak jak má. Rozhlédla jsem se po krásné přírodě kolem. Nemohla jsem se vynadívat a pokaždé jsem měla, co obdivovat. V kroku jsem zatím mohla, avšak neztrácela jsem úplně tak pozornost, kdyby se něco stalo. Vzpomněla jsem si jen na zajíce, který vyrazil z křoví, i když to bylo na jiném místě, kdy jsem poprvé spadla na zem a nechtěla jsem, aby se něco takového opakovalo. Po pár metrech, kdy usoudila, že v kroku jsme uvolněný, pobrala jsem si trochu více otěže. Tak, abych měla kontakt, ale on si pořád mohl vytáhnout hlavu dolů a dopředu, jak potřeboval. Stiskla jsem holeně a mlaskla jsem. Hřebec se bez zaváhání rozklusal a já se automaticky začala zvedat ze sedla do lehkého sedu. Takhle mu ulehčím a bude to pro něj méně náročné, než pracovní klus, který zkoušet, ani nebudeme. Dneska jsem chtěla prožít hodně chvil ve stehenním sedu. Bude to asi pěkně bolet, ale to vůbec nevadí. Srovnala jsem si Gentlemanovo tempo za pomocí vysedávání a vedle ho po cestě kolem areálu celé Floresty. Gentleman šel pode mnou krásně. Tak jak jsem byla zvyklá. Naslouchal mi a snažil se mi vyhovět, alespoň většinou. Věděl, že je zbytečné u mě něco zkoušet, ale musel zkusit rychlejší tempo. Skoro jakoby mi naznačoval, mě tohle tempo už nebaví. Nepotěšila jsem ho, když si ho přes zádrž dostala do kroku. Přidupl si naštvaně a naklusal si tak na pár klusových. Víc nemohl, nýbrž jsem znova provedla zádrž. Přešel do kroku a zklidnil se. Od té doby probíhalo vše v pořádku a já s ním začala střídat klus a krok po několika metrech, na volnější otěži, abych ho uvolnila, jeho hřbet začal být hezky pružný, začal se podsazovat. Vnější holeň jsem posunula za podbřišník, stiskla holeně a Gentleman nacválal. Já se zvedla ve třmenech – do stehenního sedu a držela se koleny. Hřebec zafrkal. Měla jsem ho ještě na volnější otěži a po pár metrech, kdy to stačilo, zvolnila do kroku, kde si oddechl, v klusu si ho vzala na přilnutí na kolmici a i v klusu se zvedla do stehenního. Zasedla jsme do pracovního na chvíli, abych mohla provést poloviční zádrž, kterou jsem předtím nepoužívala, protože jsem neměla ten správný kontakt na otěži a byli prostě moc dlouhé. Vnější holeň za podbřišník, poloviční zádrž, stisknout holeně a hřebec nacválala, já znova do stehenního sedu. Nadšeně frkal, tohle tempo se mu líbilo. Prostřídávala jsem krok, klus a cval. Spíše jsme cválali a já mu prodlužovala čas cválání, dávala mu přitom přestávky, aby se neuhnal. Ten by se uhnal, kdyby chtěl. Cvalovku jsme měli sami pro sebe, což bylo přímo skvělé. Pracovali jsme na cvalovce docela dost dlouho, až řekla, že to stačí a nechala ho vydechnout na zahozené otěži v klusu a poté i v kroku. Sesedla jsem, vytáhla třmeny, uvolnila podbřišník a nánosník a šla s ním do stáje.

cassie: CVALOVKA NA VČEREJŠÍ FLO DEN

cassie + gentleman: Na sobě jsem měla teplejší mikinku a u krku šálu, která mě příjemně hřála. Takhle dopoledne byla ještě zima a dost to štípalo. Pro jistotu jsem dala Gnentlemanovi bederní deku. Zahřejeme pohybem, ale nestála jsem o to, aby se mi nachladil. Hnědák si odfrkl, podíval se zvídavě kolem. ,, Já vím, dlouho jsme tady nebyli co?“ usmála se na něj. Zastavila jsem s ním, kdy jsem dotáhla podbřišník a poté stáhla z obou dvou stran třmeny. Gentleman si přešlápl, kdy jsem na něj houkla, jakmile si chtěl ukročit ke straně. Neměl dneska moc trpělivosti a nejspíše jsme ho jen zdržovala. Povzdechla jsem si. Zastavil a podíval se na mě nevinně, zavrtěla jsem na něj hlavou a vyhoupla se do sedla. ,, Tak šikovný,“ usmála se. Sjela rukou po jeho krku a pohrála si s jeho hřívou. Usadila jsem se v sedle – do základního sedu, což šlo už celkem samo. Vzala jsem si otěže a nechala hřebce ještě chvíli čekat. Přešlápl si a po chvilce udělal jeden krok dopředu. Přenesla jsem váhu dozadu a použila hlasovou pobídku. Sklopil uši, ale zacouval o dva kroky. Pochválila jsem ho a usmála se. Začala jsem vytvářet tlak jednou otěží, zatím co tu druhou pustila. Gentleman reagoval na tlak, ohnul si krk hezky směrem ke mně ze zastavení, a když povolil hezky v týlu, pochválila jsem ho a to samé udělala na druhou stranu. Chtěla jsem ho jen trochu protáhnout. Poté jsem stiskla holeně a otěž nechala volnější, aby si mohl vytáhnout krk dolů a dopředu. Následovala jsem jeho houpavý pohyb. Říkal mi, že si došlapuje hezky pod své těžiště, jak to má být. Rozhlédla jsem se kolem. Nádherná krajina a byla odtud vidět Floresta. Chtěla jsem se tímhle trochu probudit, nýbrž se mi nechtělo vstávat. Připadala jsem si jako chodící mrtvola. Chladný vzduch v přítomnosti mého svěřence mě jistě probudí a nebudu si tak připadat. Odpoledne ho nebudu už zatěžovat a nechám ho ve výběhu s dekou. Hřebec si odfrkl. Dívala jsem se mu mezi uši a soustředila se na svůj sed a hlavně na něj. Ale byl v klidu jako vždycky. Znala jsem ho už pěkně dlouho. Na cvalovce jsme byli sami, alespoň to tak vypadalo. No, každý nechodí takhle dopoledne na cvalovku. Měla jsem i rukavice, aby mi nemrzli ruce. Vzadu malou taštičku, kde měla mobil a ještě pár dalších věcí, kdyby se něco stalo. Možná mi mrzly trochu uši. Hnědák se mi uvolnil a rozehřál v kroku, kdy jsem si pobrala otěže – ani ne pobrala, jako spíše opatrně zkrátila, ale na takovou délku, aby si ještě pořád mohl vytáhnout krk dolů a já měla s ním kontakt. Stiskla jsem holeně a mlaskla. Hřebec zareagoval, rozklusal se a já až při třetím klusovým začala vysedat, abych mu odlehčila záda. Takhle jsem měla šanci se i přizpůsobit jeho klusu a vysedání. Gentleman si spokojeně přežvýkl a odfrkl si, pochválila jsem ho. Tempo bylo svižné a energické, jak jsem byla od něj zvyklá. Žádné loudání, ale tempo, kam dával svou energii. Přechod do klusu se mi taky líbil, pochválila jsem ho. I když neměl tolik trpělivosti dneska, šel jako hodinky a vypadalo to, že je ochotný se mnou spolupracovat. Měla jsem pocit, že by nejraději šel trochu rychleji a jednou tam náznak byl, avšak byl ihned napomenut. Klusali jsme tak dlouho, dokud nebyl v klusu uvolněn a snažila se o stejné tempo. To se mi dařilo, alespoň dokud bude Gentleman chtít spolupracovat. ,, Tak se mi to líbí, chlapče,“ znova ho pochválila a usmála se spokojeně. Jak jsem si myslela, tak mě to probudilo a tohle bylo po ránu přímo ideální. Posunula jsem si vnější holeň za podbřišník, stiskla holeně. Některé jezdkyně používali ještě slovo ,, hop“ nebo něco v tom smyslu, avšak u mě nebylo potřeba. Gentleman reagoval nádherně na pobídku holení – jemný tlak mu stačil, pokud byl dost jasný na to, aby věděl, co po něm vlastně jezdec chce. Naskočil mi hezky do cvalu a já se zvedla do stehenního sedu, nebo taky lehkého, jenž běžně využívám při parkuru. Otěže mu nechala ještě volnější. Pořád jsme byli ve fázi spíše uvolňování než práce. Při cvalu měl už tendenci zrychlovat a přechod nebyl až tak moc ideální. ,, Zapomeň chlapče,“ řekla jsem mu, zasedla jsem a přešla s ním do klusu a stejným způsobem s ním zase nacválala. Protestoval a ještě jednou zkusil vystartovat více vpřed. Opět si ho zpomalila, kdy už si naštvaně zafrkal, ale nepovolila jsem, dokud nepřešel, jak bylo podle mě správné. Nakonec se povedlo, pochválila jsem ho a ve stejném tempu jsme cválali po trase vedoucí kolem Floresty. Ohýbala jsem si ho lehce do zatáček a kontrolovala si nohu, na kterou začínáme cválat. Gentleman pochopil, že s tímhle u mě nepochodí, spokojil se s tímhle tempem. Budou mě pěkně bolet nohy nejspíše od stehenního sedu. Předkloněná lehce dopředu, postavená ve třmenech a držela se lehce koleny. Zvolnila jsem s ním do klusu, až byl dost uvolněný. Po dvou klusových začala vysedat a v klusu si pobrala otěže, když on sám mi nabídl přilnutí na kolmici, pochválila jsem ho a nechala jsem ho klusat. Můžeme začít konečně pracovat a to zejména ve cvalu, kdy budeme prodlužovat úseky cvalu, ale budeme dávat i přestávky, aby se vydýchal. Po chvilce klusu, kdy nikam nespěchal, sice frkal, až jsem měla pocit, že to zní spíše trochu naštvaně a byl pode mnou dost nadupaný, ale byl ochotný se mnou spolupracovat a chovat se jako vzorný koník. Možná doufal, že později za tenhle svůj výkon něco dostane a taky, že ano. Zvedla jsem se opět do stehenního v klusu, byl to trochu jiný pocit než ve cvalu a více nezvyklé, ale vydržela jsem to. Hlídala si hnědáka pode mnou, dívala se mu mezi uši na cestu a poté začala zase vysedat. Dávala jsem si pozor, abych mu nebušila samozřejmě do zad. A z klusu do cvalu. ,, Nejsme na dostizích, chlape!“ upozornila jsem ho, přešla s ním znova a začala už používat zádrže, jak jsem byla zvyklá. Otěže nebyli až tak volné, abych nemohla. Díky poloviční zádrži, pokaždé, když jsme přešli o vhod výše, jsem si ho upozornila na to, že se bude něco dít, vehnala jsem energii do zadních nohou a tím si ho i podsadila – připravila jsem si ho jak fyzicky tak i psychicky na další úkon. Zádrž používala pří přechod o chod níže. Gentleman to znal, reagoval dobře. Přešel na podruhé pěkně do cvalu, udržující si tempo. Po několika metrech ve cvalu, jsem s ním přešla do klusu, kde klusali pár metrů a znova do cvalu. Přechod byl ještě lepší, Gentleman si odfrkával a cválal, velmi pěkně a s nadšením. Poté s ním přešla do kroku. Za pomocí zádrže, kdy mu na hřbetě překážela, dokud nepřešel až do kroku, kde mu uvolnila otěže, aby si vytáhl krk dolů a dopředu a dostal chvíli přestávku. Po vydýchání, opět do klusu, kde jsem si pobrala otěže zpátky na přilnutí, velmi opatrně a dávala hřebci čas. Chvíli byla ve stehenním a poté zase do cvalu, kdy jsme prodlužovali dobu cválání. Takhle to šlo celou dobu na cvalovce, kdy jsme začali konečně pracovat. V kroku dávala přestávku, v klusu pobírala a zkoušela si stehenní sed, stejně jako ve cvalu, kdy prodlužovala dobu cválání a poté zase přestávka. Gentleman vzrušeně frkal, napínal svaly pokaždé, když jsme šli do cvalu a nemohl se dočkat rychlejšího tempa, které jsem po něm nechtěla, ačkoliv bylo rychlejší než jsme byli zvyklý. Někdy si přežvýkl. Až při posledním cvalu jsem ho nechala, ať trochu zabere, on si zrychlil, jak chtěl. Nadšeně frkal. Měli jsme práci na cvalovce za sebou a já ho zvolnila do klusu, otěže jsem mu zahodila a vysedala jsem.
,, Šikovný chlapec,“ pochválila ho za jeho práci. Vydýchal a uvolnil se v klusu, kdy ho poté nechala v kroku, též na zahozené otěži. Gentleman si vytáhl hlavu dolů jak potřeboval a jak jsem mu to i dovolila. Vydýchával se, pofrkával a když jsme byli vydýchaní, seskočila jsem z něj. ,, Šlo to ne?“ mrkla jsem na něj, podrbala ho mezi ušima. Uvolnila mu rovnou nánosník, poté dala nahoru třmeny a uvolnila podbřišník. Vyrazila s ním směr stáj, kdy se ještě trochu prošli.

jennifer+galaxie: Trénink výdrže v klusu
Přivedla jsem si hnědku před stáj a podrbala ji na krku. ,,Tak, pojedeme na cvalovku a po ní půjdem na procházku jako vždy, co ty na to.“ Pousmála jsem se a podrbala hnědku po krku. Pofrkala a já se usmála. Dotáhla jsem podbřišák, zkontrolovala bederku a dopla nánosník. Stáhla jsem si třmeny a nasedla do sedla. Gal se oklepala hlavou a po mírném stisku holení se rozešla. Nechala jsem Gal na volné otěži jít směrem k oválu. ,,Dneska se zahřejem, ale není taková zima naštěstí, takže nevadí, že jsi ostříhaná a máš navíc bederku.“ Pousmála jsem se. Měla jsem v plánu Galaxii vzít na cvalovku a pořádně ji tam protáhnout a hlavně s ní trénovat výdrž v klusu, protože to bylo celkem důležité. Usmívaje jsem podrbala hnědku. ,,Kam razíte?“ Objevila se proti nám Sue. ,,Cvalovka a pak procházkově, aby vychladla.“ Usmála jsem se. ,,Dobře.“ Usmála se tetička a já taky. Hnědka frkla na pozdrav a pak se jí rozšířily nozdry. Stanuly jsme na cvalovce. Jak krásně tam bylo. Podrbala jsem hnědku a nechala ji krokem jít po střední stopě Zlatá střední cesta. Nechala jsem hnědce volnou otěž a soustředila se na rytmus kroku. Houpavý pocit, jdeme dobře energicky. Galaxie nespěchala a necourala se zase. Šla pěkně, hlava vepředu a uši na stopkách. Usmála jsem se a pohladila hnědku po krku. Spustila jsem ruce podél těla, seděla ve správném sedu a kochala se přírodou a hlavně hnědým stvořením. Gali frkla a sklonila hlavu. ,,Ne e, jdeme pořádně.“ Mlaskla jsem, když zpomalila. Stiskla jsem holeně a mlaskla. Gal frkla zas a já se musela ušklíbnout. Nechala jsem ji odžvýknout s kterým jsem si vzala otěže o jednu zarážku. Projely jsme kolem mantinelu, který značil vzdálenost od začátku. ,,250 metrů… hmm ujely jsme celkem dost, co myslíš Gal.“ Usmála jsem se a pohladila hnědku. Ta odfrkla. Když jsme projely dvojnásobkem, mlaskla jsem a nechala hnědku naklusat. Začala jsem vysedat do pravidelného klusu a pohrávala si. Nejdříve jsem však vysedala stejně, až po 700 metrech jsem hnědku začala v klusu zkracovat a prodlužovat. To znamenalo zpomalení vysedání bylo zkrácení, zrychlení vysedání prodloužení Galaxie spokojeně frkla sem tam a já se usmívala. Pak jsem zase nechala hnědku klusat klidně. Postupně jsem s odžvýkáním brala otěže, Gali mi nabízela přilnutí a já jej pomalu přijímala do rukou. Hnědka pofrkala a já se usmála, pohladila ji a přimlaskla, stiskla holeně, vnější za podbřišníkem, jemně odmáčkla vnější otěž a hnědka nacválala. ,,Šikovná.“ Usmála jsem se a přesunula se do stehenního sedu. Hnědka pofrkala a já s úsměvem se nechala unášet koňským cvalem vpřed. Už jsme dojely do oblouku, který jsme si projely. Hnědka pofrkala a já se usmála, pohladila ji a nechala ještě pár metrů cválat. ,,A kluuus.“ Ztišila jsem ji, již byla pěkně uvolněná, plíce otevřené a vše zkrátka skvělé. Hnědka se mnou přešla do klusu, když jsem zasedla hlouběji do sedla. ,,Hodná holka.“ Pohladila jsem Galaxii po krku a ta vyklusávala pěkně svižně po trávě. Vysedala jsem do rytmu a zkrátila styl vysedání. Vysedala jsem pomalu, polehoučku. Hnědka pofrkala a „zpomalila“ klus(spíše zkrátila ), přizpůsobila se mi. Usmála jsem se, projela hřívou a pak se zase dala do běžného vysedání. Hnědka s frkáním maličko zpomalila. ,,Nene, jdeme.“ Mlaskla jsem a stiskla holeně. Gal si z lítosti odfrkla a já se pousmála. Bylo něco málo k patnácti stupním a sluníčko prosvítalo. ,,No že by bylo teplo, se říct nedá, ale alespoň nefouká.“ Usmála jsem se a nechala hnědku přejet ke kraji cvalovky k vnitřku, abychom jely menší okruh. Vysedání bylo celkem zdlouhavé. ,,A jdeme, hop!“ Mlaskla jsem, abychom se taky trochu oživily ve cvalu. Gal pofrkala a nacválala, pěkně jsem si prostudovala první cvalový skok rychle v hlavě. Byl živý a energický, tak to má být. Usmála jsem se a nechala se unášet znovu krásným pravidelným cvalem. Byla jsem ve stehenním sedě a užívala si cvalu plnými doušky a hnědka také. Uběhlo pár set metrů a já si sedla do pracáku, pořádně se tlačila dovnitř koně, narovnala se pořádně v kříži, zasedla stála hlouběji, vypobídla holeněmi a dala vydržující otěže. ,,Kroook.“ Zkusila jsem první celkem obtížnou žádost Galaxka pofrkovala a přeci jen přešla do kroku hned, jemně jsem stiskla holeně pro udržení. ,,Spráávně, šikulká.“ Usmála jsem se, pohladila hnědku po krku a nechala jí prodlouženou otěž, aby se vydýchala a uklidnila. Dojely jsme na start. ,,To už? Asi jsme dlouho klusaly, no ale dle plánu.“ Usmála jsem se, poplácala hnědku po krku a rozhodla se ji obrátit na druhou ruku. ,,Nyní si potrénujeme výdrž i na druhou ruku, ale obrátíme se na pětistovce.“ Usmála jsem se, podrbala hnědku a nechala v kroku dojít k pětistovce, kde jsem ji otočila jako malým obloučkem změnit směr a pak jsem s hnědkou jela na druhou ruku. ,,A klus!“ Mlaskla jsem po chvilce. Galaxy s odfrknutím naklusala. Usmála jsem se, pohladila ji a začala vysedat do rytmu. Opakovala jsem zkrácení klusu a prodloužení, pak i jsem prodlužovala a brala otěže. Gal skvěle spolupracovala, práce s ní byla zábava. Hnědka pofrkala a já ji pohladila a usmála se. ,,Neměnila bych tě, jsi nejlepší kůň, víš to?“ Usmála jsem se a pohladila hnědku. Nakonec jsme znovu nacválaly, ještě před zatáčkou a Gal pěkně šla kupředu, ale nehnala. ,,Trénujem na halalali?“ Zasmála jsem se, když hnědka šla opravdu energicky vpřed. Ušklíbla jsem se. ,,Tak jooo, zase kluuus jdeme, ššš.“ Usmála jsem se a ztišila hnědku do klusu, aby necválala, protože přeci jen jsem chtěla klusovou výdrž zlepšit. Proto nyní zase po poloviční zádrži do klusu hnědka klusala pěkně svižně a energicky. ,,Tak je to nejlepší, hodná holka.“ Usmála jsem se, prohrábla Gal hřívu a podívala se před nás. Nic tam nebylo jen samá zelená tráva. ,,Hmm, tak támhle se zase otočíme, pak pojedem sem nazpět a pak pojedem ven na procházku, bereš?“ Usmála jsem se, hnědka frkla dlouze. ,,Beru to jako souhlas.“ Zasmála jsem se a pohladila Gal po krku. Připadala jsem si tak strašně krásně. Protože jsem seděla na nejlepším stvoření, co kdy existovalo. Hnědka souhlasně odfrkla Chtěla jsem si přesednout a taky jsem to udělala, protože jsem nechtěla namáhat v klusu jen jednu nohu a navíc nejsme na jízdárně. Hnědka pofrkovala a sklonila hlavu. ,,To ti dávám záhul na konci týdne viď? Jsem to ale strašná jezdkyně.“ Zasmála jsem se, poplácala hnědku po krku a nechala ji znovu nacválat. Cválaly jsme spolu k oblouku, kde jsme přešly do kroku znovu a změnily si směr a jely na druhou ruku. ,,Tak a teď tě potěšim, támhle ke značce jedem krokem, pak naklušem a nakonec jedem ven.“ Usmála jsem se, hnědka frkla jako odpověď. Já se usmála a sledovala nějakou studentku, jak vede svého svěřence do kruhovky. Nechala jsem vytáhnout otěže. Usmála jsem se tomu a pohladila Galliu. Ta pofrkala a já s pošklebkem nechala hnědku naklusat u značky. Vyklusala pěkně živě. S odžvýknutím jsem pobírala otěže zase pomalu nazpět. Hnědka zafrkala a já se usmála. ,,To je dneska krásně, hlavně v tvém sedle a na tvém hřbetě.“ Usmála jsem se a podívala se, kde máme cestičku. Už jsme se k ní blížily. Gal jsem nechala přejít do kroku, nechala prodlouženou otěž a objala hnědku. ,,Dnes jsi byla šikovná, obejdeme si areál a pak půjdeme do stáje, kde je asi teda lepší teplo než tady “ Zasmála jsem se, pohladila hnědou kobylku po krku a nechala ji vyjet na cestu, abychom mohly na procházku ze sedla. Ještě jsem si zkontrolovala, jestli má Gal pořádně zaplou bederku a nechybí nám chrániče. ,,Vše máme, jupí.“ Zasmála jsem se, otevřela bránu a jela s hnědkou ven.

jennifer+galaxie: Trénink výdrže klus/cval
S hnědou kobylkou jsme došly na plac před stájí a já dopla nánosník a podbřišník. ,,Tak, jdeme drandit na cvalovku, co ty na to?“ Pousmála jsem se, podrbala hnědku a ta odfrkla. Zapla jsem si helmu a podívala se na Sue, která šla kolem zrovna. ,,Teti, my pak půjdem tradičně na procházku ano?“ Usmála jsem se. ,,Dobře, musím do města, tak to řeknu Jasonovi, se mu pak ohlaš.“ Usmála se blondýnka. ,,Dobře, beru na vědomí.“ Usmála jsem se a stáhla si třmeny a vyhoupla se do sedla. Galaxie si odžvýkla, sklonila hlavu a čekala, než jí dovolím jít. ,,Tak jdeme krok.“ Mlaskla jsem, stiskla holeně a hnědka vyšla vpřed. Bederka byla připlá na sedle. Gal frkla a já ji vzala na písčitou cestu a vedla kolem kruhovky ke cvalovce. Na jízdárně byla zrovna Bloodye společně s Dekim. Usmála jsem se, hnědka poržála na pozdrav a vjela na cvalovku. ,,Pojedem středem.“ Usmála jsem se a hnědka odfrkla. Nechala jsem jí volnější otěž, protože ji musím nejprve pořádně rozhýbat, naštěstí cvalovka má 2 500 metrů, pokud se nepletu a když se rozhýbeme na celé délce, ikdyž to možná ani to ne Gal si vytáhla hlavu a šla klidně. Dneska jsme měly za sebou už lonž a přirozenou komunikace, takže pěkně nabytý den. Včera měla hnědka volno, tedy volno, měla jsem ji na vyjdě s dvěma holčinama, co si u nás na Florestě zaplatily jízdu. Myslím, že se jízda povedla a hnědka si den užila. Galaxie si protáhla pěkně krk a frkla spokojeně a já s úsměvem ji podrbala a zastavila. Nejprve jsem začala odmačkávat pravou otěž, levou přiložila ke krku. Hnědka pomalu ohýbala krk a ohnula jej pěkně. ,,To je hodná holka..“ Usmála jsem se, povolila tlak, pohladila hnědku a to samé zopakovala taktéž na druhou stranu, aby si hnědka pěkně ohnula krk. ,,Tak to je ono.“ Usmála jsem se a nechala ji vyjít. Hnědka si odfrkla a šla pěkně po trase v prostředku. Dávala jsem pozor na cestu a hnědka se postupně uvolňovala a zase se zahřívala. Dneska byla na lonži i ve výběhu, proto se bude opracovávat líp, než kdyby byla v boxe a jen krátce ve výběhu. Gal si odfrkla spokojeně a já ji pohladila po krku a nechala jít pěkně dál. ,,Ale trochu života ještě.“ Usmála jsem se, mlaskla a stiskla holeně. Hnědka se srovnala líp a já se nechala unášet jejím pěkným krokem. Hnědka se pěkně protáhla, byla parádně uvolněná a vykračovala si kupředu s hlavou dopředu a měla zájem o okolí a jedním boltcem se zajímala i o mě ,,Klus.“ Mlaskla jsem, stiskla holeně a převážně v myšlenkách hnědku ovládala. Galaxie vyklusala hned prvním krokem energicky a já začala vysedat pravidelně do rytmu. Hnědka si pofrknula a vyklusávala pěkně po cestě, tedy po dráze. Nejprve jsem ji nechala lehce přejet blížeji ke kraji a pak ji brala zase opatrně zpět do prostředka a vysedávala stále stejně a zlehka dosedala do sedla. Hnědka frkla a natáhla hlavu dopředu a sklonila ji. Já se pousmála se projela rukou ve hřívě. Gal frkla a já ji nechala přejít zase do kroku. Gal si vytáhla hlavu, když jsem uvolnila otěže. ,,A stůj.“ Usmála jsem se a zasedla. Hnědka zastavila a čekala, co se bude dít. Zlehka jsem ji nechala odžvýknout a jen o jednu a půl zarážky si zkrátila otěž. ,,A jdeme kluus.“ Mlaskla jsem a stiskla holeně. Gal vyklusala okamžitě pěkně a já se postavila do třmenů a po pátém klusovém začala vysedat. Zkontrolovala jsem, jestli jsem to odhadla správně a taky že ano. Pochválila jsem hnědku a nechala ji, aby se dál uvolňovala, už to bylo na ní poznat, energie z ní čišela, šla uvolněně vpřed, určitě šla pěkně přes záda a já si ji představovala ze země. Lehce jsem zrychlila styl vysedávání a Gal s odfrkem prodloužila klus, tedy ne prodloužený klus, ale jen protáhla kroky, aby se vyrovnala s mým stylem vysedávání. Usmála jsem se a pohladila hnědku. Ta sklonila hlavu, co jí jen délka otěží dovolila. Pak jsem pomalu zase začínala vysedávat pomalu, až jsem se vrátila do normálu a hnědka taky poklusem jsme se pěkně rozhřívaly a já zase tentokrát chtěla klus zkrátit, proto jsem vysedala pomalu. Gal se pěkně podřídila, já ji pochválila a s úsměvem pohladila. Galax šla opravdu dnes pěkně a já znovu přešla do normálního vysedávání, co mi vyhovovalo. Hnědka šla pěkně kupředu a mohly jsme spolu nacválat. ,,Hop.“ Mlaskla jsem, vnější holeň za podbřišníkem a vnitřní holeň na podbřišníku vykonaly lehkou pobídku a já jemně odmáčkla vnější otěž, aby hnědka dobře vycválala. Při prvním cvalovém jsem přešla do stehenního sedu, abych odlehčila záda a Galaxie opravdu pěkně šla energicky vpřed. ,,Šikulka.“ Usmála jsem se, nerušila ji v hubě, ruce položila na krk, netáhla je vzad. Lýtka se natahovala a pracovala, záda jsem se snažila neprohýbat, hlava kupředu, krk trochu pobolel, ale musel to přežít Paty se tlačily dolů a špičky ke koni Hnědka frkla a cválala pěkně. Usmála jsem se a všimla si, že kdekdo se zahleděl na nás a pak zase postupoval v cestě. ,,Tááák, kluuus.“ Usmála jsem se, sotva slyšitelně pískla, zasedla do pracovního sedu, narovnala se v kříži, ztuhla v sedu a tlačila se více do koně. Dala jsem vydržující otěže a vypobídla hnědku. Zůstala jsem v setrvání, než přejde do klusu. ,,Hodnáá.“ Pohladila jsem ji, přestala se všim, jen zlehka stiskla holeně pro udržení chodu a začala vysedat do rytmu klusu. Gal pěkně vykračovala a byla šikovná, dneska tedy moc. Galaxie frkla a šla kupředu energicky. Usmála jsem se a nechala hnědku at pěkně kluše, nechala jsem ji polehoučku prodlužovat otěž, aby si protáhla krk, užívala si klusové pasáže a já si pak s jemným odmačkáváním a odžvýkáním brala otěže pomalu zpět. Nejprve levá, pak pravá, levá a pravá. Gal si odžvýkala a já si vždy zkrátila otěž. ,,Šikulka, tak a hop.“ Mlaskla jsem s pobídkou a hnědka nacválala hned pěkně hladce. ,,Šikovná.“ Usmála jsem se a šla znovu do stehnenního sedu a hnědka pěkně cválala po cvalové dráze. Už jsem viděla, zatáčku. Tu jsem měla v plánu vyklusat, proto jsem hnědku před ní poloviční zádrží nechala přejít do klusu, vyklusaly jsme si zatáčku, kdy hnědka pěkně si protáhla hlavu, nechala jsem ji i přejít do krooku, aby se vydýchala, než si dáme konečný úsek cvalu. Galaxie si vytáhla hlavu, nechala jsem ji jít energickým krokem asi 250 metrů a pak jí nechala rovnou na pobídku vycválat z kroku. Galaxie zafrkala nadšeně a ihned zareagovala. ,,Áno, šikovná holka.“ Usmála jsem se, pohladila ji a ve stehenním sedu poodmačkávala něžně otěže a s odžvýknutím si je trochu zkrátila a pak poklidně nechala hnědku cválat po dráze. Dnešní tréninky výdrže ve cvalu i klusu se určitě povedl a Gal se alespoň pěkně otevřou plíce a je to dobré na srdce. Vzduch byl skvělý, hlavně díky tomu, že svítilo slunko, ale furt tu bylo prosycená oblast vlhkostí z minulých dešťů. Gal si odfrkla, já ji pohladila a nechala po chvilce cvalu přejít do klusu. Vyklusaly jsme na dlouhé otěži, kdy jsem střídala rychlejší vysedávání, normální a zase zkrácení klusu. Gal okamžitě vždy zareagovala. ,,Ještě že mám takovou šikovnou kobylku.“ Usmála jsem se, pohladila hnědku po krku a usmívaje se narovnala pořádně v ramenou, zasedla do pracovního sedu, lehce udělala vydržující otěže, vypobídla hnědku a ta s odfrkem shromáždila klus. Vypobídla jsem a přestala se vším. ,,Šikovná.“ Usmála jsem se. Byla to skvělá reakce, kdy jsem prakticky jen tiše pískla a myslela na shromážděný klus. Gal si pěkně vykračovala vznešeně vpřed a vnímala jen mě a okolí spíše jen na jedno procento. Pofrkala a já ji pohladila, nechala přejít do kroku a na volnější otěži jsme dojely k zadní bráně. ,,Tak a jdeme ven.“ Usmála jsem se, pohladila hnědku po krku a nechala ji vyjít za bránu Floresty, tedy jen tu zadní, přeci se ještě vrátíme

izzy+meteor: Level 9 - Procvičování zrychlení,lepší reakce na holeň 1/1
Z nebe pomalu padaly bílé chomáčky zmrzlých kapek - jak skvostně se dá nazvat sníh. Utáhla jsem si šálu kolem krku a přetáhla si ji přes nos. Vzala jsem do ruky třmenový můstek a zatlačila vší silou dolů. Ozval se charakteristický zvuk hýbající se kůže. ,,Tak pojď chlapče" vzala jsem valacha za otěže a přivedla ho k bedně ze které se nasedalo. Stoupla jsem si na ni a pak strčila levou nohu do třmenu a vyhoupla se do sedla. Rukama a nohou jsem stáhla dolů i druhý třmen a porovnala se v sedle. Rameno kyčel a pata v přímce. Zmáčkla jsem tlačítko na hodinkách a stiskem holení pobídla Meteora do kroku. Vyšel svými dlouhými rozvážnými kroky. Zabrnkala jsem na povolené otěže a grošák vytáhnul krk dopředu a dolů. Uvolněnou pánví jsem kopírovala pohyb jeho hřbetu. Došli jsme k hlavní bráně a já ji stiskem tlačítka na dálkovém ovladači otevřela a když jsne prošli zase zavřela. Schovala jsem dálkové ovládání do kapsy u bundy. ,,Tak jo jde se makat" řekla jsem si pro sebe,pak jsem si ale uvědomila že je zima a že je třeba krokovat delší dobu. Po dlouhý době v sedle (a navic v padesáti vrstvách oblečení) mi dělalo potíže poznat jestli už je Mety dostatečně uvolněný nebo ne a tak jsem krokovala radši dýl než bylo nejspíš dostatečné. Potom jsem si začala pomalu sesbírávat otěže.Přistavovala jsem Tika střídavě k jedné a pak k druhé ruce a když jsem ho měla na poměrně slušném kontaktu,pobídla jsem ho holeňemi a odlehčením pánve do klusu. Začala jsem vysedávat na pravou přední nohu. Zezačatku jsem měla trochu problémy s tím že jsem vysedávala přehnaně a nebyli jsme kvůli tomu s Metym úplně v dobrém rytmu. No jo musím se spravit na tréninku. Jen ještě vymyslet s kým... asi budu muset požádat Lisu,ikdyž tréninku s ní jsem se stále docela obávala. Čím déle jsme ale klusali tím lepší to bylo,taky jsem měla problémy udržet ruce vklidu a taky v nich netuhnout,to ale převážně kvůli zimně. Co sto stopadesát metrů jsem přesedala abych zatěžovala všechny čtyři Metyho nohy rovnoměrně. Stuhla jsem v kříži a vydržela otěže,nohama jsem stále objímala Meteorovy boky. Mety plynule zastavil a cítila jsem jak se trochu víc podsadil. ,,Ták je šikulka" pochvalila jsem ho zatímco jsem brnkla do pravé otěže a Meteor si přežvýknul. O něco málo jsem si zase přibrala otěž a stiskla holeně, jemným vydržením otěží jsem ho ale přiměla vyjít do kroku už na přilnutí a v podsazení. ,,Pašák" pochválila jsem ho a naklusala. Ani jsem nezačala vysedávat,místo toho jsem Meteora ještě jednou skrz poloviční zádrž upozornila na změnu a pak posunula pravou holeň za podbřišník, trochu uvolnila levou otěž aby měl grošák prostor vycválat dopředu, a pak jsem stiskla levou holeň těsně za podbřišníkem. Mety naskočil do svýho mohutnýho dokopcovitýho cvalu a já se lehce pasivně zhoupla v pánvi. Stoupla jsem si ve třmenech a posunula ruce asi o pěst dopředu po Metyho krku abych měla lepší rovnováhu a pak si otěže o něco sebrala abych zachovala kontakt s valáškovou hubou. Pružila jsem v kotnícícb a váhu tlačila do pat.Koukala jsem se před sebe.Pochválila jsem ho podrbáním na krku. Mety si mohutně odrfknul. A pak začal zrychlovat. Zavřela jsem dlaně ale to nepomohlo,Mety byl rozradostněnej až to pěkný nebylo. Sedla jsem do sedla a zatímco jsem vydržela otěže trochu jsem zatuhla v kříži. Mety pohodil hlavou a zpomalil. No jo sporťák se spoustou energie. Dál už cválal relativně v klidu. Asi po nějakých pěti stech metrech jsem přešla do klusu a potom co jsem ho v něm zklidnila nacválala jsem znovu na druhou nohu. Cválali jsme přibližně stejně dlouho jako předtím a potom si dali krokovou pauzu. Koukala jsem se nám pod nohy...tam kde byla cvalovka trochu rozježděnější to bylo v pohodě ale přece jen nám to jednou uklouzlo.Přemýšlela jsem jestli když ho pustím,jak to dopadne. Nakonec jsem se rozhodla že ho přeci jen nechám vylítat...ale vemu to víc přikraji kde byl čerstvý sníh který nebude klouzat. Po krátké pauze jsme tedy chvíli klusali a pak jsem Tika pobídla do cvalu,stoupla si do stehenního sedu a pobídla ho k větší rychlosti. Mety to vzal s radostí a rozběhl se po dráze. Dávala jsem pozor,hlídala ho otěžemi a holeněmi,úplně bych ho nepustila,totiž tak aby přepadl na předek,ale trochu jsem mu ti dovolit musela.Dlužila jsem mu to za dobu za jakou jsem tu nebyla. Nenechala jsem ho dlouho a po nějaké době jsem ho přes poloviční zádrž přiměla cval o něco shromáždit a zkrátit cvalové skoky. Ani takhle jsme ale necválali dlouho. Jemným stiskem holení jsem Tika opět přiměla zrychlit. Takhle jsme to párkrát zopakovala. Mety byl čím dál klidnější a zároveň na holeň reagoval rychleji a i při jemnější pobídce. Docela mi to připomínalo trénink na kros. Nezůstala jsem ale ani jen u cvalu a brzo zkusila i přechody z klusu do cvalu (samozřejmě i zpátky,ale to moc nezlepšuje reakci na holeň že ano) a taky jen zrychlování a zpomalování klusu. Na úplný závěr jsem vydržela otěže a ztuhla v kříži dokud grošák nezastavil. Dva kroky jsem s ním zacouvala, abych ho dostala víc na zadky, a potom jsem posunula pravou holeň dost za podbřišník,levou otěž nabídla, a pak jsem stiskla levou holeň a pasivním zhoupnutím jsem vyšla vstříc prvnímu cvalovému skoku když Meteor na pobídku zareagoval. ,,Ty si pašáák‘‘ pochválila jsem ho. Zkusili jse to stejné i na druhou ruku. Zvládnutí vycválání ze zastavení při ne extra silné pobídce bych řekla že je dobře splněné zadání téhle jízdy. Po tomhle už jsem zpomalila do klusu a na volné otěži valacha vyklusala a následně vykrokovala. Krokovaly jsme v areálu Floresty, nechtěla jsem krokovat na cvalovce,protože když jsme doklusali byli jsme zrovna u brány a mě se nechtělo mrznout ještě jeden okruh a chtěla jsem být blízko tepla abych mohal zalízt hned jak to bude možný (samozřejmě ne na úkor Meteora) 

cassie + gentleman: Původně to měla být přirozená komunikace, ale teď máma z toho cvalovku. Včera byl hnědák na procházce, takže se trochu zapotí pod sedlem, ačkoliv to nebudeme moc přehánět. Rozhodně ho nechci uhnat, ani přepínat po týdnu, kdy skoro nic nedělal. Venku nebylo ani tolik chladno. Stačila mi mikina a lehká bunda. Hnědáka jsem zavedla až na cvalovku. Frkal a očividně měl dobrou náladu. S Jennifer jsem se o snídani dohodla, že si vyjedeme ven, ale jedna vezme záskok, kdy jsem se pro něj rozhodla já. Ale to znamenalo, že Gentlemana odbiju až dopoledne. Samozřejmě, že ho neodbiju, budu s ním poctivě pracovat. Na cvalovce budeme sami – jako vždy. Někdy se musím s někým dohodnout a na cvalovku s někým vyrazím – samozřejmě to nebude Jennifer, pokud by se nenaskytl někdo v záskocích. Dotáhla jsem podbřišník, stáhla třmeny a vyhoupla jsem se do sedla. Hřebec přešlápl na místě.
,, Stát,“ řekla jsem mu dost jasně. Sklopil uši z naštvanosti, hrábl si do země. Naštvaný může být, jak chce. Vzala jsem pořádně otěže, urovnala si svůj sed a teprve potom stiskla holeně. Hřebec se rozešel vpřed. Hezky svižným a energickým krokem. Otěže mu nechala volnější, neboť budeme nejdříve uvolňovat, než půjdeme na práci. Měla jsem s jeho hubou jemný kontakt a on si mohl vytáhnout krk dolů a dopředu, jak potřeboval. Protahoval si nejdelší hřbetní sval a postupným uvolňováním si bude podsazovat zadní končetiny pod sebe a tím bude narovnávat ,, most“, který představuje jeho hřbet. Poté bude vyklenutý a bude to pohodlný jak pro něj, tak pro mě. Nechala jsem se houpat jeho pohybem, dívala se mu mezi uši směrem dopředu a vedla ho po cestě. Pomůcky bylo na svém místě.
Po krokové pasáži, kde se uvolnil, jsem si zkrátila otěže, aby nebyli úplně prověšené, ale pořád si mohl vytáhnout krk dolů a dopředu. Kontakt s hubou byl v pořádku, proto jsem jej pobídla holeněmi do klusu a hřebec pode mnou velmi ochotně a energicky naklusal. Odfrkl si přitom spokojeně. Při tak třetím klusovém se nechala vyhodit ze sedla a začala vysedávat do správného rytmu. Nebufu mu zatěžovat záda pracovním klusem, který spíše využijeme na jízdárně než na cvalovce. Zde jen lehký sed či stehenní sed. Holeněmi jsem si ho na rovině srovnávala a pokud přišla zatáčka, za pomocí pomůcek si ho do ní ohýbala. Přesedávala jsem si na druhou nohu, jak jsem potřebovala a po uvolnění v klusu, jsem začala chody střídat. Krok a klus. Gentleman se tímto způsobem podsazoval a navíc piloval čisté přechody, které jsem mu opravovala, kdykoliv bylo třeba. Získávala jsem si tak jeho pozornost a i soustředění. To bylo místy někde jinde, takhle neměl moc čas dívat se kolem. A začal reagovat ještě lépe, kdy jsem ho nezapomněla pochválit. Nakonec jsem na cestě začala s ním dělat i větší vlnovky, aby se trochu naohýbal a ještě si takto protáhl své svaly. Přistavovala jsem si ho na ruce, jak jsem potřebovala a sledovala jeho reakce, šel vážně nádherně. Až jsem si zkrátila o trochu otěže a uvolnila ho ještě ve cvalu. Posunula si vnější holeň za podbřišník a stiskla poté holeně, kdy mu lehce zabrnkala na vnější otěž. Gentleman naskočil do cvalu, pochválila jsem ho a zvedla se do stehenního sedu, kde budu asi nejvíce. Ráno mě bude bolet nejspíše všechno, ale to vůbec nevadilo.
Po uvolnění ve cvalu, jsem ho nechala vydýchat v kroku. Nechala ho, ať si protáhne krk dolů a dopředu. Gentleman si zafrkal a přežvýkl si, když jsem mu to dovolila, vzala si zpátky otěže velmi opatrně, kdy si s nimi pohrávala, velmi jemně, dokud je neměla na normální délku a poté jej pobídla do klusu, abych si je pobrala úplně na přilnutí, které mi vyšlo z celého uvolňování. Gentleman si znova odfrkl a já z lehkého sedu přešla do stehenního sedu, nechala ho klusat, až opět pobídla do cvalu a tentokrát přitom používal i poloviční zádrž, abych zajistila, že bude lehký na předku a půjde hezky odzadu. Také ho psychicky připravila na další úkon. Hlídala jsem mu tempo, kdy jsme měli menší rozepři ohledně toho. On chtěl cválat rychleji, ale já mu to nechtěla dovolit z důvodu toho, aby si šetřil energii a neunavil se hned při prvním cvalu. Chtěla jsem po něm vyrovnané tempo, kde budeme trénovat naší vytrvalost. Střídala jsem klus, cval a v kroku mu dávala přestávku, nechávala ho vydýchat a protáhnout si krk dolů a dopředu. V klusu jsem si ho brala zpátky na otěže a byla co nejvíce ve stehenním sedu. Gentleman napínal svaly a frkal pokaždé, když se blížil cval. Přecházeli jsme do cvalu v různých místech. Dávala jsem si záležet i na přechody, až jsem řekla, že pro dnešek je toho dost. Byli jsme zde dost dlouho a on se proběhl a protáhl dost. Pro jeho vlastní potěšení jsem ho nechala při posledním cvalu prodloužit své cvalové skoky. To se mu líbilo už více. Sledovala jsem cestu před námi, držela si ho na pomůckách a byla ve stehenním sedu. Cval se mi také líbil, ale myslím, že toho má brouk za dnešek dost. Vítr mi šlehal nepříjemně do tváře. Přešli jsme do klusu. Pohladila jsme ho vnitřní otěží a usmála se. On si spokojeně odfrkl a potřásl hlavou. Zahodila jsem úplně otěže a nechala ho se vydýchat v klusu, hezky pořádně, dokud nebude jeho dech klidný. Hlavu měl skoro až u země, kdy vypouštěl z nozder vzduch, frkal a někdy si přežvýkl. Uvonil si tak svaly v hubě. Já jsem vysedávala, i když bych nejraději zasedla do sedla, jak mě boleli nohy od stehenního sedu. Ale vydržela jsem to, musím to vydržet. Po klusu, přišel krok na zahozené otěži. Měla jsem možnost podívat se kolem. Na přírodu a nechat se unášet touhle chvílí. Měla jsem pod sebou hřebce, toho nejúžasnějšího koně pod sluncem. Prsty jsem ho lehce hladila a usmívala jsem se. Dneska se nám to vydařilo. Povedlo se to.
Nakonec jsem ho zastavila, seskočila jsem dolů. Půjdeme ještě na menší procházku, aby se vydýchal úplně a já s ním strávila ještě nějakou chvíli. Uvolnila jsem nánosník, uvolnila podbřišník a vytáhla třmeny. Přešla jsem k jeho hlavě, abych ho podrbala mezi ušima. Přivřel spokojeně oči a nechal se chvíli drbat, než se rozešly ven a na procházku.