cassie + gentleman: ,, Tak .. počasí snad vydrží,“ pousmála se a podívala se na nebe, které nevypadalo zrovna moc dobře, avšak zatím to nevypadalo, že by začalo pršet. Hnědák přešlapoval nedočkavě na místě a rozhlížel se zaujatě kolem. Ve výběhu si házel i zadními, takže jsem měla trochu obavy z toho, jak to bude probíhat dneska. Dotáhla podbřišník, stáhla třmeny a vyhoupla se do sedla. Gentleman to vzal asi povel jít kupředu. ,, Tak to si se spletl.“ Řekla jsem mu a ihned ho zacouvala hezky zpátky. Brát otěžemi hezky zpátky a pobízet holeněmi. O čtyři kroky si zacouval, pochválila jsem ho a z místa mu naohýbala krk do obou stran. Třásl se pode mnou nedočkavě. Pořádně jsem se usadila, povzdechla si, avšak pobídla holeněmi. Stačilo se ho jen lehce dotknout a hnědák vyšel vpřed a možná až moc rychlým tempem, tudíž jsem si ho hlasem uklidnila. Stačilo, abych klesala se svým hlasem. Pokud by to nepomohlo, musela bych zvolit trochu jinou metodu, ale pomohlo to. Krok si srovnal tak, aby nešel moc pomalu a došlapoval si pod své těžiště ale také, aby nespěchal tolik dopředu. Otěže jsem mu uvolnila, neboť v první řadě budeme uvolňovat, abychom mohli přejít k další práci. Přejít k hlavní náplni a taky důvod, proč jsme právě tady. Hřebec si vytáhl krk směrem dolů a dopředu. Tak moc, jak jsem mu to dovolila, kdy držela ruce na svém místě a v klidu a nechala ho kráčet uvolněným krokem. Prohlížela jsem si krajinu kolem, dokud jsem mohla a šli jsme v kroku. Po době, kdy mohl být uvolněný a byl, jsem se rozhodla pro klus. Po kousku jsem si vzala hřebce na kratší otěž, avšak pořád dostatečně dlouhé, aby si protáhl nejdelší hřbetní sval. Výrazně narovnala ramena, stáhla břišní svaly, po půl vteřině uzavřela ruce a přizvedla je, objala hnědáka nohama a po zasednutí do základního sedu stiskla holeně. Gentleman neváhal, spíše naopak. Vyrazil klusem dopředu, až jsem koukala, ale zasedla jsem do sedla a se zádrží si ho dostala zpátky do kroku. ,, Zapomeň. Hezky do klusu ..“ řekla jsem mu a zopakovala pobídku znova do klusu po chvilce, tentokrát to bylo lepší a přešli jsme plynule do klusu, kdy se začala zvedat ve třmenech a vysedávat do lehkého klusu. Udržovala jsem si i tak jeho tempo. Pochválila jsem ho a opět klusali vhodnou dobu pro uvolnění v klusu na volné otěži. Ještě než přejdeme do klusu, budeme často střídat chody. Ztuhla v kříži, nohy dala co nejníže, vytáhla se z pasu nahoru, stiskla horní část stehen a jemně vydržela otěže pokaždé, když jsem chtěla přejít do kroku. Moc se to hřebcovi nelíbilo a chvilkami protestoval, dokud nezjistil, že mu jen tak nevyhovím a stejně bude muset přejít o chod dolů. To jsme dělali tak nějak často, protože to byla pobídka přes poloviční zádrž a on vystartoval dopředu skoro jako turbová myš. Jaro a hodně energie. No, tímto jsme si ho i podsazovala, i když jsem nechtěla až tak střídat chody. Naštěstí neprotestoval tím, že by mi padal na předek, snažil se vytáhnout otěž či hůře vzpínal se, vyhazoval a dělal jiné skopičiny. Pouze zkoušel, jestli na tom vážně trvám, nebo je tu nějaká šance, že bych si to rozmyslela. Ani jednou nezvítězil, takže když jsme si ho po nějaké době uklidnila. Trvalo to až moc dlouho, ale co jsem s ním měla dělat. Byla jsem trpělivá a nehodlala jsem ho za to nějak trestat a zbytečně na něj tlačit. Šla jsem na něj tak jak jsem byla naučená a nakonec se povedlo. Přechody byli dobré. Nespěchal dopředu a i se mi více podsadil a shromáždil. Mohli jsme přejít do cvalu. Otěže nechala ještě volnější, poté posunula vnější holeň za podbřišník, poloviční zádrž a stisknout holeně do pobídky. Gentleman naskočil do cvalu, nadšeně zafrkal a já se zvedla ve třmenech do lehkého sedu, abych ulevila jeho zádům. Srovnávala si ho holeněmi a sledovala soustředěně cestu před námi. Na cvalovce jsme byli sami. Nemuseli jsme si dávat tak moc pozor. Byla pěkná zima. Nechala jsem ho cválat nějakou dobu, až mu nechala v kroku přestávku a v klusu mi nabídl přilnutí, takže si zkrátila otěže. V klusu si měnila nohy, na kterou jsme vysedávala a ve cvalu zase měnila vedoucí nohu za pomocí letmého přeskoku. Ten jsem se měla možnost naučit. Bylo to rychlejší než jednoduchá změna cvalu. Gentleman mě docela probudil. Hlavně díky tomu, jak se rozhodl, že mě bude zkoušet a začne být zase trochu neochotný jako na začátku. Uměla jsem si s ním poradit. Střídavě jsem cválala ve stehenním sedu, nechávala mu krokové přestávky na volnější otěži a v klusu si ho zase brala na přilnutí. Cválali jsme docela hodně dlouho. Po každé, když přišli na cvalovku, prodlužovala jsem čas ve cvalu a zkoušela tak jeho výdrž. Po nějaké době, kdy vystřídala chody a řekla si, že to by pro dnešek stačilo, jsem zahodila úplně otěže a v klusu ho nechala vydechnout a vytáhnout si krk dolů a dopředu a to samé v kroku. Až byl uvolněný, dýchal normálně jako předtím. Seskočila jsem z něj. Uvolnila podbřišník, nánosník a vytáhla třmeny. Poté se rozešla směr stáj.