cassie + gentleman: ,, Vypadá to, že tu jsme sami.", pousmála se. Zadívala jsem se kolem. Dneska jsem se rozhodla sednout zase do sedla a protáhnout ho na cvalovce. Budeme na vzduchu a zamakáme si ze sedla. Plánovala jsem v tomhle týdnu jízdu, ale nějak se k tomu nedostalo. Snad se to ještě povede. Kitty říkala něco o vyjížďce, ale nevím, kdy na ní chce jet a kdy se k ní dostane a kdyby jela, chtěla jsem jet s ní, neboť to všem nabídla. Gentleman měl dobrou náladu, ale u něj se stávalo málo kdy, že by měl pochmurnou náladu. Energie mu nikdy nescházela a býval vždy aktivní. Dotáhla jsem podbřišník, stáhla jsem třmeny a vyhoupla jsem lehce do sedla. Gentleman přešlápl na místě. Nejraději by už jel. Pobídku ke kroku mu dala teprve, až jsem se sama srovnala v sedle a posadila se do sedla tak jak jsem měla. Otěže mu nechala volné, nýbrž jdeme opracovávat a takzvaně uvolňovat, abych mu neničila záda. Hřebec volných otěží využil hned k tomu, aby si vytáhl krk dopředu a dolů. Dle houpavého pocitu jsem věděla, že si došlapuje pod své těžiště a nemusím ho pobízet do lepšího tempa, takhle to bylo dobrý. Uvolněná v sedle následovala pohyb hnědáka, dívala se kolem a užívala si chvíli klidu, kdy nemusím ani tolik Gentlemana hlídat a teprve, až byl dostatečně uvolněný pro klus, pobídla jsme si ho do něj za pomocí poloviční zádrže a poté stisknutím holení. Hnědák reagoval na tlak, naklusal a já začala vysedávat pro odlehčení jeho zad, avšak nechávala otěže pořád volnější. Po chvilce za pomocí zádrže přešla zase do kroku. Zafoukal chladný vítr, otřásla jsem se trochu, ale pousmála se a po dalších pár metrech, jsem pobídla do klusu. Budeme teď střídat krok a klus, tak se Gentleman uvolní, podsadí se lépe a poté budeme moct přejít na cval. Změnila jsem i nohu na kterou jsem vysedávala a zkrátila jsem si o kousek otěže. Po nějaké době střídání kroku a klusu, kdy mi i po chvíli sám nabídl přilnutí na kolmici, jsem se v klusu zvedla do stehenního sedu v klusu, abych si ho taky více procvičila a nechala Gentlemana klusat. Povrch se nám střídal, což bylo jedině dobře. Vzduch byl chladný, ale líbil se mi a každou chvíli se ho nadechla. Hřebec pode mnou poslouchal a ochotně reagoval na každý tlak, ač zpomalovat se mu nechtělo. Pousmála jsem se a zasedla do pracovního klusu, abych si posunula vnější holeň za podbřišník, provedla poloviční zádrž, kdy jsem se výrazně narovnala, stáhla břišní svaly, uzavřela po půl vteřině ruce a přizvedla je a objala Gentlemana nohama, poté stiskla klasicky holeně do pobídky a Gentleman mi mohutně naskočil ochotně do cvalu a udržoval si stejné tempo. Já jsem se zvedla do stehenního sedu. Pochválila jsem ho za jeho rychlé reakce, dívala se před sebe. Přestala jsem cválat, až si řekla, že toho bylo dost a zvolnila Gentlemana do kroku, otěže jsem uvolnila, aby se mohl vydýchat a chvíli si odpočinout. Hlavu dal dopředu a dolů, přežvýkl si a spokojeně si zafrkal. Pohladila jsem ho po krku a usmála se spokojeně. Užívala jsem si to stejně jako on. Pracoval tělem jak měl. Nepadal na předek a všechno bylo v pořádku. Ohlédla jsem se kolem a dívala se na areál Floresty kolem něhož jsme zde jezdili dokola. Jednomu by se to mohlo zdát nudné, ale není tomu tak. V kroku jsem měla čas přemýšlet o různých věcech, podívala jsem se na Gentlemana. Jak dlouho tady vydržím a budu jeho jezdkyní? To nevím, ale chtěla bych dlouho a .. nevím, jestli bych ho dokázala opustit, jestli bych musela. Bylo by to pro mne ta nejtěžší věc v mém životě. Přestala jsem uvažovat, pobídla jsem si Gentlemana do klusu, vysedávala jsem a pomalu jsem si ho zase posbírala na kolmici, po nějaké době v klusu, si ho opět pobídla do cvalu, avšak dávala si pozor, aby jsme nacválali na druhou nohu a tak trochu jsem k tomu využila i zatáčku, do které jsme pomalu vjížděli a já si ho do ní za pomocí pomůcek ohýbala. Genty nadšeně zafrkal a přešel do cvalu, tentokrát jsem ho nechala přejít i do rychlejšího tempa, aby si to užil. Já se zvedla ve třmenech, předklonila se dopředu a držela se koleny. Sledovala cestu před sebou a soustředila se na Gentlemana. Nemusela jsem se bát, že by mi provedl nějakou lumpárnu, přesto jistota byla jistota. Já sama byla zcela klidná. V rychlém cvalu jsme procválali kus trasy a poté ho nechala v kroku na delší otěži vydechnout a protáhnout si krk, což také udělal. Byla to trochu delší přestávka v kroku a poté opět pobídla do klusu. Vysedávala jsem na druhou nohu a nechala volnější otěže. Nepočítala jsem přesně, jak dlouho jsem s ním zůstala v klusu, ale tak dlouho, aby si mohl od cvalu odpočinout a já si ho mohla znova pomalu posbírat. Poté ho znova pobídla do cvalu a já opět do stehenního sedu, kdy mne už boleli dost nohy, ale bylo to lepší než ze začátku. Podívala jsem se na čas. Za pomocí zádrže, si jej zvolnila do klusu, zahodila otěže a nechala ho vydýchat v klusu. Dokud nedýchal o dost klidněji a neusoudila jsem sama, že je čas na krok, tak jsem ho nechala v klusu. V kroku na zahozené otěži jsem ho nechala úplně vydýchat a vyndala si nohy ze třmenů. Gentleman frkal, hlavu si vytahoval dopředu a dolů, až dýchal uvolněně, klidně a normálně. Zastavila jsem, pochválila jsem ho. Uvolnila jsem podbřišník s nánosníkem, vytáhla třmeny a rozešli se do stáje.