cassie + gentleman:
,, Dneska nám fouká vítr a vypadá to, že bude pršet co?" pohlédla jsem na hnědáka vedle mne, jenž mi kráčel po boku směrem ke cvalovce. Hodnotila jsem pohledem nebe, jenž bylo škaredě zamračené. Hlásili, že počasí by se mělo horšit a mělo by pršet, avšak za celý den neukápla ani kapka a teď se to začalo jaksi nepříjemně mračit. ,, To bude v pohodě." uklidnila jsem se a mávla nad počasím. Cvalovka zela prázdnotou, tudíž jsme jí měli pro sebe. To mi vyhovovalo. Dotáhl jsem podbřišník, stáhla třmeny a vyhoupla se do sedla. Hřebec stál na místě, kdy jsem ho pochválila, protože v poslední době to nedělal a hned jak jsem nasedla, rozešel se vpřed. Srovnala jsem se v sedle a stiskla jsem lehce holeně. Zareagoval krásně na jemný tlak a rozešel se po cestě kolem areálu Floresty. Otěže mu nechala volnější a nechala ho vytáhnout si hlavu dopředu a dolů a on se nijak nezdráhal. Délka byla v pořádku. Měla jsem ho zároveň na kontaktu, tudíž jsem ho mohla ovládat. Uvolnila jsem se v sedle, kdy byla narovnaná v zádech, avšak ramena netlačila dozadu, aby nevzniklo napětí, holeně volně podél boků a přiložené v kontaktu. Pánev a břicho uvolněné. Váha je v sedacích kostech rovnoměrně. Známý houpavý pocit mě přesvědčil o tom, že si hřebec došlapuje pod své těžiště a krok je v pořádku. Nespěchal moc dopředu a nešel pomalu. On se neuměl loudat, za což jsem byla ráda. Měla jsem již zkušenosti s línými koníky a stejně mi vyhovoval aktivně dopředný kůň jako byl Gentleman. Tlačit jsem ho do ničeho nemusela a vše dělal s chutí, ačkoliv potřeboval někdy krotit, hlavně v létě. Vdechla jsem chladnější, ale příjemný vzduch a užívala si toho, že svět mohu vidět zase ze sedla. Sestavila jsem si hnědáka na pravou ruku v mírné zatáčce a věnovala se chvíli okolí. Alespoň dokud můžu a než přejdeme do rychlejšího tempa. Niora odjela pryč, takže některé věci nechala na holkách a Connor s Nathem si zde prodlouží pobyt. Ředitelku jsme přesvědčovali, ať jede a poslechla nás. My to tu jistě zvládneme, všechny společně. Byl dostatečně uvolněný. O kousek si zkrátila otěže, velmi opatrně a dávala hřebcovi čas a prostor. Poté provedla poloviční zádrž. Stačilo výrazně narovnat se v zádech, stáhnout břišní svaly, po půl vteřině uzavřít ruce a přizvednout je a v posledním kroku ho obejmout holeněmi. Zasednout do základního sedu a stisknout holeně. Jak psychicky tak fyzicky si jej připravila na další úkon. Gentleman zareagoval. Pokud šlo o rychlejší tempo, poslouchal jako hodinky. Při přechodu o chod níže někdy protestoval a váhal, ale pro své vlastní pohodlí, vždycky poslušně přešel. Odlehčila jsem mu záda vysedáváním. Zatěžovat ho pracovním klusem a ještě na cvalovce jsem rozhodně nechtěla. Udržovala jsem neustálý kontakt holeněmi a i na otěži, i když otěže byli pořád dostatečně volný, aby si vytáhl krk dolů a dopředu. Uvolnila jsem si ho i v klusu. Uvolňovali jsme z jednoduchého důvodu a to, aby pracoval hezky přes záda a mohl pracovat odzadu. Kůň na předku je rozpadlý kůň a to není vůbec hezký. Koni by jsme tak ubližovali. Už jsem dokázala poznat, kdy je hřebec uvolněný. Ještě předtím než začneme cválat, jsem přešla do další fáze a to střídání chodů, které mi ho lépe podsadí a vženou právě energie dozadu. Zadní nohy mají nést většinu váhy, přední mají být odlehčený a záda hezky pružná. Stuhla jsem v kříži, vytáhla nohy co nejníže, vytáhla se z pasu nahoru, stiskla horní část stehen a vydržela opatrně otěže, velmi jemně. V tu chvíli mu překážela na zádech a pro vlastní dobro si přejde o chod níže, rozhodně se mu nechtělo, přesto zafrkal, přežvýkl si a zvolnil do kroku, kdy jsem jej pochválila a po určitých metrech vždy přešla do klusu a poté zase do kroku, až jsem byla s jeho uvolněním zela spokojená a zkrátila si opět otěž, abych si ho uvolnila ještě ve cvalu než mi sám nabídne přilnutí. Jakmile jsem posunula vnější holeň za podbřišník, hřebec se již napjal a zaržál si nadšeně, kdy jsem se pousmála a pochválila ho za to, že čeká, až provedu poloviční zádrž a po ní jej vybídnu do cvalu. Krásně mi naskočil a já se postavila do stehenního sedu. Prostě se zvedla ve třmenech, předklonila se dopředu a koleny se držela. Holeně měli neustálý kontakt a jimi si ho srovnávala rovně. V jedné mírné zatáčce s ním přeskočila na druhou cvalovou nohu, aby jsme cválali dobře a hned za ní přešla do klusu, kde mi nabídl přilnutí a já si zkrátila otěže.
,, Šikovný." pousmála se a krátce se podívala na vodu po jednom našem boku. Jistě, že si vody všiml a jednou jsem už cítila, že mě tam pomalu stahuje, ale měl smůlu. Počasí na to není a teď budeme hezky makat a pracovat. Po pár metrech jsem si jej pobídla opět do cvalu. Dnešní cíl byl stehenní sed ve cvalu. Ve cvalu měl tendenci jít rychleji než jsem chtěla. Tohle je o výdrži, tudíž se nemusí unavit hned od začátku a hnát se. Udržovala jsem mu vyrovnané tempo. Na kopytech měl botičky, kdyby se náhodou něco dělo. Genty si někdy odfrkl nebo si přežvýkl, aby si uvolnil svaly v hubě. Poloviční zádrží si pomáhala při přechodu o chod výše a zádrží zase o chod níže. Uplatňovala jsem vše, co jsem se zde naučila.Když jsem tak přemýšlela. Pořád jsem neměla ponětí, jak na tom jsem s AZ, ale doufala, že jsem to dala. Doufala. Dávala jsem mu krokové přestávky a zvláště po cvalových úsecích, které postupně prodlužovala. V kroku mu párkrát povolila i otěže a v klusu si ho zase pobrala. Stehenní sed. Zas tak často jsem v něm neseděla a ne po týdnu volna, takže mě začali pěkně táhnout svaly a druhý den se budu pohybovat jako kačer . Ale to už k tomu patřilo a musela jsem se s tím smířit. Hnědák pode mnou se snažil, reagoval dobře a ke konci, když už jsem řekla, že to stačí, jsem ho nechala i cválat rychlejším tempem.To se mu líbilo. O to více byl zklamaný, když jsem jej zpomalila do klusu a zahodila otěže, aby se vydýchal. Později i v kroku, dokud nedýchal zcela normálně. Poté jsme zastavili úplně, já sesedla, uvolnila nánosník, vytáhla třmeny a podbřišník jsem uvolnila též. ,, Bylo to pěkné ne?" podrbala hnědáka mezi ušima a usmála se a vedla ho z cvalovky do stáje.