jennifer+galaxie: Trénink výdrže v klusu
Přivedla jsem si hnědku před stáj a podrbala ji na krku. ,,Tak, pojedeme na cvalovku a po ní půjdem na procházku jako vždy, co ty na to.“ Pousmála jsem se a podrbala hnědku po krku. Pofrkala a já se usmála. Dotáhla jsem podbřišák, zkontrolovala bederku a dopla nánosník. Stáhla jsem si třmeny a nasedla do sedla. Gal se oklepala hlavou a po mírném stisku holení se rozešla. Nechala jsem Gal na volné otěži jít směrem k oválu. ,,Dneska se zahřejem, ale není taková zima naštěstí, takže nevadí, že jsi ostříhaná a máš navíc bederku.“ Pousmála jsem se. Měla jsem v plánu Galaxii vzít na cvalovku a pořádně ji tam protáhnout a hlavně s ní trénovat výdrž v klusu, protože to bylo celkem důležité. Usmívaje jsem podrbala hnědku. ,,Kam razíte?“ Objevila se proti nám Sue. ,,Cvalovka a pak procházkově, aby vychladla.“ Usmála jsem se. ,,Dobře.“ Usmála se tetička a já taky. Hnědka frkla na pozdrav a pak se jí rozšířily nozdry. Stanuly jsme na cvalovce. Jak krásně tam bylo. Podrbala jsem hnědku a nechala ji krokem jít po střední stopě Zlatá střední cesta. Nechala jsem hnědce volnou otěž a soustředila se na rytmus kroku. Houpavý pocit, jdeme dobře energicky. Galaxie nespěchala a necourala se zase. Šla pěkně, hlava vepředu a uši na stopkách. Usmála jsem se a pohladila hnědku po krku. Spustila jsem ruce podél těla, seděla ve správném sedu a kochala se přírodou a hlavně hnědým stvořením. Gali frkla a sklonila hlavu. ,,Ne e, jdeme pořádně.“ Mlaskla jsem, když zpomalila. Stiskla jsem holeně a mlaskla. Gal frkla zas a já se musela ušklíbnout. Nechala jsem ji odžvýknout s kterým jsem si vzala otěže o jednu zarážku. Projely jsme kolem mantinelu, který značil vzdálenost od začátku. ,,250 metrů… hmm ujely jsme celkem dost, co myslíš Gal.“ Usmála jsem se a pohladila hnědku. Ta odfrkla. Když jsme projely dvojnásobkem, mlaskla jsem a nechala hnědku naklusat. Začala jsem vysedat do pravidelného klusu a pohrávala si. Nejdříve jsem však vysedala stejně, až po 700 metrech jsem hnědku začala v klusu zkracovat a prodlužovat. To znamenalo zpomalení vysedání bylo zkrácení, zrychlení vysedání prodloužení Galaxie spokojeně frkla sem tam a já se usmívala. Pak jsem zase nechala hnědku klusat klidně. Postupně jsem s odžvýkáním brala otěže, Gali mi nabízela přilnutí a já jej pomalu přijímala do rukou. Hnědka pofrkala a já se usmála, pohladila ji a přimlaskla, stiskla holeně, vnější za podbřišníkem, jemně odmáčkla vnější otěž a hnědka nacválala. ,,Šikovná.“ Usmála jsem se a přesunula se do stehenního sedu. Hnědka pofrkala a já s úsměvem se nechala unášet koňským cvalem vpřed. Už jsme dojely do oblouku, který jsme si projely. Hnědka pofrkala a já se usmála, pohladila ji a nechala ještě pár metrů cválat. ,,A kluuus.“ Ztišila jsem ji, již byla pěkně uvolněná, plíce otevřené a vše zkrátka skvělé. Hnědka se mnou přešla do klusu, když jsem zasedla hlouběji do sedla. ,,Hodná holka.“ Pohladila jsem Galaxii po krku a ta vyklusávala pěkně svižně po trávě. Vysedala jsem do rytmu a zkrátila styl vysedání. Vysedala jsem pomalu, polehoučku. Hnědka pofrkala a „zpomalila“ klus(spíše zkrátila ), přizpůsobila se mi. Usmála jsem se, projela hřívou a pak se zase dala do běžného vysedání. Hnědka s frkáním maličko zpomalila. ,,Nene, jdeme.“ Mlaskla jsem a stiskla holeně. Gal si z lítosti odfrkla a já se pousmála. Bylo něco málo k patnácti stupním a sluníčko prosvítalo. ,,No že by bylo teplo, se říct nedá, ale alespoň nefouká.“ Usmála jsem se a nechala hnědku přejet ke kraji cvalovky k vnitřku, abychom jely menší okruh. Vysedání bylo celkem zdlouhavé. ,,A jdeme, hop!“ Mlaskla jsem, abychom se taky trochu oživily ve cvalu. Gal pofrkala a nacválala, pěkně jsem si prostudovala první cvalový skok rychle v hlavě. Byl živý a energický, tak to má být. Usmála jsem se a nechala se unášet znovu krásným pravidelným cvalem. Byla jsem ve stehenním sedě a užívala si cvalu plnými doušky a hnědka také. Uběhlo pár set metrů a já si sedla do pracáku, pořádně se tlačila dovnitř koně, narovnala se pořádně v kříži, zasedla stála hlouběji, vypobídla holeněmi a dala vydržující otěže. ,,Kroook.“ Zkusila jsem první celkem obtížnou žádost Galaxka pofrkovala a přeci jen přešla do kroku hned, jemně jsem stiskla holeně pro udržení. ,,Spráávně, šikulká.“ Usmála jsem se, pohladila hnědku po krku a nechala jí prodlouženou otěž, aby se vydýchala a uklidnila. Dojely jsme na start. ,,To už? Asi jsme dlouho klusaly, no ale dle plánu.“ Usmála jsem se, poplácala hnědku po krku a rozhodla se ji obrátit na druhou ruku. ,,Nyní si potrénujeme výdrž i na druhou ruku, ale obrátíme se na pětistovce.“ Usmála jsem se, podrbala hnědku a nechala v kroku dojít k pětistovce, kde jsem ji otočila jako malým obloučkem změnit směr a pak jsem s hnědkou jela na druhou ruku. ,,A klus!“ Mlaskla jsem po chvilce. Galaxy s odfrknutím naklusala. Usmála jsem se, pohladila ji a začala vysedat do rytmu. Opakovala jsem zkrácení klusu a prodloužení, pak i jsem prodlužovala a brala otěže. Gal skvěle spolupracovala, práce s ní byla zábava. Hnědka pofrkala a já ji pohladila a usmála se. ,,Neměnila bych tě, jsi nejlepší kůň, víš to?“ Usmála jsem se a pohladila hnědku. Nakonec jsme znovu nacválaly, ještě před zatáčkou a Gal pěkně šla kupředu, ale nehnala. ,,Trénujem na halalali?“ Zasmála jsem se, když hnědka šla opravdu energicky vpřed. Ušklíbla jsem se. ,,Tak jooo, zase kluuus jdeme, ššš.“ Usmála jsem se a ztišila hnědku do klusu, aby necválala, protože přeci jen jsem chtěla klusovou výdrž zlepšit. Proto nyní zase po poloviční zádrži do klusu hnědka klusala pěkně svižně a energicky. ,,Tak je to nejlepší, hodná holka.“ Usmála jsem se, prohrábla Gal hřívu a podívala se před nás. Nic tam nebylo jen samá zelená tráva. ,,Hmm, tak támhle se zase otočíme, pak pojedem sem nazpět a pak pojedem ven na procházku, bereš?“ Usmála jsem se, hnědka frkla dlouze. ,,Beru to jako souhlas.“ Zasmála jsem se a pohladila Gal po krku. Připadala jsem si tak strašně krásně. Protože jsem seděla na nejlepším stvoření, co kdy existovalo. Hnědka souhlasně odfrkla Chtěla jsem si přesednout a taky jsem to udělala, protože jsem nechtěla namáhat v klusu jen jednu nohu a navíc nejsme na jízdárně. Hnědka pofrkovala a sklonila hlavu. ,,To ti dávám záhul na konci týdne viď? Jsem to ale strašná jezdkyně.“ Zasmála jsem se, poplácala hnědku po krku a nechala ji znovu nacválat. Cválaly jsme spolu k oblouku, kde jsme přešly do kroku znovu a změnily si směr a jely na druhou ruku. ,,Tak a teď tě potěšim, támhle ke značce jedem krokem, pak naklušem a nakonec jedem ven.“ Usmála jsem se, hnědka frkla jako odpověď. Já se usmála a sledovala nějakou studentku, jak vede svého svěřence do kruhovky. Nechala jsem vytáhnout otěže. Usmála jsem se tomu a pohladila Galliu. Ta pofrkala a já s pošklebkem nechala hnědku naklusat u značky. Vyklusala pěkně živě. S odžvýknutím jsem pobírala otěže zase pomalu nazpět. Hnědka zafrkala a já se usmála. ,,To je dneska krásně, hlavně v tvém sedle a na tvém hřbetě.“ Usmála jsem se a podívala se, kde máme cestičku. Už jsme se k ní blížily. Gal jsem nechala přejít do kroku, nechala prodlouženou otěž a objala hnědku. ,,Dnes jsi byla šikovná, obejdeme si areál a pak půjdeme do stáje, kde je asi teda lepší teplo než tady “ Zasmála jsem se, pohladila hnědou kobylku po krku a nechala ji vyjet na cestu, abychom mohly na procházku ze sedla. Ještě jsem si zkontrolovala, jestli má Gal pořádně zaplou bederku a nechybí nám chrániče. ,,Vše máme, jupí.“ Zasmála jsem se, otevřela bránu a jela s hnědkou ven.