Článek Parkur

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Parkur

01. 11. 2015 - 11:54

bloodye+dekameron: Jízdárna byla prázdná. Měla jsem z toho radost, aspoň budeme mít dost klid. Obešla jsem si s Dekim tedy klasicky obvod na každou ruku, aby se rozkoukal. Byl takový vyjukaný, jak říkal trenér, pauza na něm znát byla. Zastavili jsme tedy v X, kde jsem dotáhla podbřišník, stáhla třmeny a vyhoupla se do sedla. Valach popošel dopředu za což sklidil houknutí a musel docouvat zpátky. Já se porovnala, sebrala si lehce otěže do ruky a vydala se s kocourkem krokovat.
Ronny šel dopředu, vykulený, cítila jsem že je jiný než dřív. Byl trošku ztuhlejší, víc se snažil lehnout si do ruky. To jsem zjistila už včera a dnes jsme měli pracovat na odbourávání tohohle všeho. Začala jsem si postupně sbírat otěž, chodili jsme velké kruhy, vlnovky, čas od času nějaké zastavení propojené třeba i se zacouváním, abych jednak podpořila včasnou reakci valacha a aby se uvolnil, povolila ohnul. Zachvíli už si pěkně přežvýknul, povolil v hubě, i když pořád ne tak moc jak jsem u něj byla v téhle fázi zvyklá. Dnes budeme dělat více práci dopředu dolů při opracování a na přilnutí a do vzpřímení ho budu tahat až v samotné práci. Takže pořád s volnější otěží jsme začali v lehkém klusat. Aktivní holení a občasně tušírkou jsem si pohlídala akci zádě, tak aby pořádně natahoval zadní nohy a pracoval jak má. Zase jsme pracovali i na kruzích, vlnovkách, přechodech a jednou na každou ruku jsme si přešli i klusové kavalety.
Dekameron pěkně vyklenoval záda, vytahoval krk, šel jak má, takže jsme si dali krátkou pauzu v kroku, já ho pochválila a po mírném vydechnutí jsme začali opět klusat. Na kruhu a v pracovním. Když byl klus i na voné oěži v kruhu pravidelný a klidný, pořád ovšem s akcí zadních nohou a prací přes záda, tak jsme nacválali. Valach si z čiré radosti hodil jednoho hrbáka, ale tím to skončilo. Zvedala jsem se do stehenního a v tempu jsme si ocválali na každou ruku dva obvody. Poté jsme začali cválat v pracovním na kruhu. Tam jsem se snažila valacha zkrátit sedem. Tiskla jsem více pánev k sobě, lehce ji "uzavírala" a cítila jak se více zvedá v kratších krocích. Hlasem jsem ho moc pochválila, přes klus jsme přešli do kroku, když bylo ocváláno na obě ruce a pak jsem si ho začala na přechodech ve všech třech chodech sbírat do ruky. Dělali jsme přitom kromě velkých kruhů i kruhy malé, zvětšování a zmenšování. Bylo cítit že práce na začátku s volnou otěží mu prospěla, teď už chodil krásně zkácený, hezky reagoval. Takže jsme mohli přejít k těžším cvikům.
Začali jsme dovnitř plec. Váha lehce ven, pohrát do vnitřní otěže, od krku a lehce k sobě za pomoci natočení trupu, vnější holeň pobízí dopředu, vnitřní lehce dozadu a tlačí. Valach sice lehce neochotně, ale vyšel předkama ze stopy. Tři kroky, pak jsem ho pochválila a narovnala. Na druhé dlouhé stěně jsem to zkusili znovu. Začínali jsme levou ruku na kterou hnědý chodil docela ochotně, změnili jsme tedy směr, že to zkusíme z pravé. Tam už to bylo horší. Na odbourání tohohle zlozvyku jsme společně už pracovali, ale pořád v tom bylo znát, že se mu do cviku nechce jít tak ochotně jak na opačnou ruku. Pauza nás posunula zase o nějaký ten krok vzad. Ale povedlo se. Plynule jsme z dovnitř plec navázali na dovnitř záď. Sestavila jsem si valach tedy k venkovní ruce a tentokrát vytlačovala vnější holení zatímco vnitřní pobízela dopředu. Záď mu šla ze stopy vždycky líp. Stačili vždy 3-4 kroky, pak narovnání. Dvakrát na každou ruku, potom jsme obklusali velký kruh v pracovním a zkusili jsme si ustupování na holeň. Nabídnutá vnější otěž, hlava přistavená k vnější otěži, koukám se kam chci jet a vnitřní holení tlačím do strany. Tušírku použiju pro lepší pohyby zádí. V klusu zhruba dvakrát na každou ruku, neštvala jsem ho moc, naopak vzhledem k tomu, že fungoval pěkně korektně, nechala jsem ho si cviky jen lehce oprášit. Poté jme začali chodit klusové kavalety ve stylu osmiček - tedy kavalety najíždím z levé ruky a za kavaletami točím dopravaa jedu z pravé, točím doleva. V lehkém klusu, s mírným prodloužením nad nimi. Poté následovalo jednoduché cvičení. Za poslední kavaletou co nejrychleji přejít do kroku. Hned jakmile přešel poslední dosedla jsem, nejdřív otěž lehce promáčkla a následně vydžela společně se zádrží sedem. Přešel do kroku. Pochválila jsem valáška, krokem s ním došla zhruba metr před kavalety a znovu jsme naklusali.Tímhle stylem jsme si je prošli dvakrát. Pak jsem chtěla za kavaletami zastavit. Udělali jsme to opět podobným stylem a aby si nezvykal, že vždy bude zastavení, proložila jsem to i klasickým proklusáním osmičky. Bylo to cvičení na rychlou reakci, hnědý se musel dost soustředit, dost podsazovat zadní nohy a dávat mi svou plnou pozornost. Dali jsme si chvíli pauzu v kroku, opět naklusali a tentokrát udělali na každou ruku jednou klusové poloviční překroky. Hlava přistavená k vnitřní otěži, tlačí holeň, tušírka hlídá akci zádě. Po překrocích jsme nacválali na kruhu a poté se vydali na kavalety. Ty stály na zkrácené diagonále. Cválali jsme tedy prvně z pravé ruky, nad kavaletami jsem se zvedla, po nich ovšem dosedla, valacha především přes sed trošku pokrátil, pohrála do druhé otěže, přehodila nohy a nechala Ronna přeskočit. Pašákovi se to pěkně povedlo. Hlasem jsem ho pochválila a šli jsme je z druhé ruky. Dvakrát na každou ruku a pak jsme zkusili podobné cvičení jako s klusovými kavaletami s přechodem do kroku. Opět dvakrát z každé ruky, pak už opravdu velká pochvala, vyklusání na volné otěži a následné vykrokování.

07. 11. 2015 - 17:00

meave + darius: 1. Samostatná práce do lvl 1 (3/3)

Ještě štěstí, že jsme po obědě nezapomněly na ty kavalety, říkala jsem Nell. Obě jsme před sebou měli první samostatnou jízdu a já už se teď obávala, co asi přijde. Stala jsem s Nell u boxu Komety a já v ruce držela sedlo. Mezitím jsem si rychle urovnala uzdečku na rameni. Malém mi to všechno spadlo. Hlavně helma se chystala. Měla jsem jí položenou na posedlí a snažila se zabránit tomu, aby se snad jen pokusila padnout k zemi. "Pak ti řeknu, jak to bylo," rozloučila jsem se s Nell. Zamířila jsem k boxu č.36 a položila opatrně všechny věci před box. V ruce jsem si nechala jen uzdečku a mohla začít se sedláním a užděním. Netrvalo to dlouho, jako vždy alespoň při tomhle nic nezkoušel. Vyvedla jsem ho z boxu a podívala se, jestli je všechno v pořádku. Když jsem si byla jistá, neváhala jsem a vyrazila do haly.
Vůbec jsem se nebála, byla jsem tam jen já a Darius, což mi dodávalo jistou míru klidu. Nikdo na nás nebude koukat, to by se mohlo brát jako jisté vítězství. Tim jsem se tedy asi naprosto uklidnila. Pak už všechno šlo dobře. Pomalu jsem Darina vzala dal od vchodu do haly a dodtáhla ho. Alespoň bych mohla být ráda, že nepatří mezi ty koně ,které přitom dělají neplechy. Darius stál jako přikovaný. Stáhla jsem oba třmeny a skontrolovala, jestli ho nikde nic neomezuje. Když jsem si byla jistá, že je všechno v pořádku, mohla jsem se mrštně vyhoupnout do sedla. Naskočila jsem a Darius se mezitím dal do kroku. Já po něm vlastně nechtěla, aby stál. Nechala jsem ho na dlouhé otěži, ale stejně dávala jednim okem raději pozor, u něj člověk nikdy neví, raději jsem to nějak nechtěla pokoušet. Mezitím, co on ťapal kam se mu zachce, já si upravila třmeny na správnou délku, aby mi vyhovovaly. Takhle jsem si přišla o něco lépe. Pomalu jsem začala zkracovat otěž, ale netvrdim, že jsem nějak spěchala, vlastně jsem to dělala pomalu, aby se hlavně pořádně protáhl. Udržovala jsem Správné tempo a po chvilce s ním tak na půl otěže začala pomalu klusat. Vysedala jsem pomalu a Darius se tak přizpůsobil mému tempu. V klusu jsem začala mírně otěž přitahovat, dokud jsem jí neměla úplně naplou a byla připravena s Dariem začít pracovat. Vůbec jsem dneska ani nezavadila o chození u stěny, měli jsme úplně celou halu pro sebe, tak jsem toho využívala. Střídala jsem klus s krokem a měnila různě směr, aby se náhodou neřeklo. Jednou jsem si zkusila i zastavit. Reagoval tak klidně. To bude asi tim, že jsem se cítila schopně a vyrovnaně, vůbec nic mě netrapilo.
Chvíli jsem si i zacválala, ale dneska jsou hlavní kavalety. V C ležela jedna samotná bariéra, abych si vyzkoušela nájezdy. Sebrala jsem otěž a pobídla Daria do kroku. Mezitím jsem si srovnala helmu a o trochu silněji pobídla do klusu. Je to jedna kavaleta, vysedávala jsem plynule, nikam jsme se nehnali, prohrála jsem si mírně s otěží a udržovala stopu na prostředek. A vidíte, ono to vůbec není těžké. Poplácala jsem jemně Darinka a pokračovala. Klusali jsme chvíli po hale, než jsem ho nasměrovala na řadu čtyř kavalet zaměřených na klus. Teď se ukáže, jak dobře umíme odkrokovat. Pred první bariérou jsem si lehce stoupla do stehenního sedu a pobídla Daria, aby ho třeba náhodou nenapadlo zastavit nebo zpomalit. Všechno vycházelo hladce. Otěž jsem měla naplou a přešla do kroku, abychom alespoň vyzkoušeli řadu pro krok, aby potom náhodou neměla s tímhle Nell problémy. Zdálo se, že ne, Darius neměl problém s překonáním ničeho. Jen si energicky vykračoval. Myslím, že za to může to, jak včera byl málo ve výběhu, najednou má o něco víc energie, pomyslela jsem si a rozhodla se, že je třeba, napravit to. Ještě jednou jsem zkusila řadu na klus. Tentokrát se to nepovedlo tak hladce, jak jsem chtěla, ale kromě mírného zaváhání na začátku řady bylo všechno v pořádku. Tím jsem se rozhodla skončit s kavaletami, raději jsem si chtěla zkoušet pracovní klus, který mi nejde tak, jak bych si představovala. Vzala jsem si ho na spodní velký kruh a zkoušela pracovní sed. Nebylo to opět jednoduché, ale je vidět, že začínám konečně přicházet na to, jak se tam udržet, tím jsem se ujistila, že to příště bude jen a jen lepší. Rovnou jsem v rohu nacválala s tím, abych docílila pěkného a plynulého cvalu. Udělala jsem jedno kolečko na kruhu a pak se rozhodla, vycválat ho v lehkém cvalu po celé hale na obě ruce dostatečně, musím poznamenat, že mě díky tomu fakt později bolely nohy. Ale tak co mám s ním dělat, když je jako hyperaktivní veverka. Trochu jsem se lekla, když mírně vyhodil, ale není to nic, co by pro mě bylo nového.
Přešli jsme do kroku a já zahodila otěž a chvíli pořádně vykrokovali. Vypadá to, že je s každou jízdou lépe a lépe. Neni to taky tím, že mu snad začínám přicházet na chuť? Ale noták, to není za co by se měl Darínek stydět, pousmála jsem se a pořádně ho za dnešní výkon pochválila. Mám pocit, že se hodně zlepšuju. Slezla jsem a dala třmeny nahoru, povolila všechno, co se dalo a vyrazila zase zpět do stáje.
Cestou s věcma do sedlovny jsem pokývla na Nell, že mohou na halu, protože jsem skončila.

07. 11. 2015 - 19:35

nell a kometa: LEVEL 1 - 3/3 SAMOSTATNÁ JÍZDA- OPRACOVÁNÍ, KROK, LEHKÝ KLUS S KAVALETAMI

Bylo něco málo po půl čtvrté, když jsem Kometu dosedlala a chystala se ji vyvést z boxu. Cestou jsem potkala Meu, která zrovna odváděla Dariuse.
„Kavalety jsou v poho. Neměl by s tím být problém,“ pověděla Mea
Přikývla jsem a šla s Kometou k hale. Pro jistotu jsem se ohlásila a když se nikdo neozval, tak jsem vešla. Stáhla jsme dolů třmeny, dotáhla podbřišník a vyhoupla se do sedla. Nasadila jsem si helmu na hlavu, poupravila jsem si sed a stiskla holeně. Kometa přešla do kroku. Šla klidně a vyrovnaně, zatím to bylo dobrý na to, že je se mnou poprvé. Občas jsem ji pobídla holení, když jsem měla pocit, že se mi zastavuje. Změnila jsem směr na druhou ruku, a když jsme se blížili k bodu C tak jsem provedla kruh.
Udělala jsem i krok na druhou ruku. Když už jsme krokem jezdili nějakou dobu, pobídla jsem ji do klusu stiskem holení a protože neragovala, přidala jsem hlasovou pobídku se zamlaskáním. Na to zareagovala a naskočila do klusu. Klusaly jsme kolem krátké stěny a když jsme se blížily na dlouhou stěnu, zkusila jsem vysedávat. Vždycky když mě Kometa „vyhodila“ ze sedla, odlehčila jsem sed a pak jsem si zase sedla.
Když byla Kometa dostatečně opracovaná, navedla jsem ji na kavalety. Před nima se ale Kometa z ničehož nic zastavila. Neváhala jsem a znova jsem ji pobídla do kroku, když to nepomohlo, pomohla jsem si sedem a hlasovou pobídkou. Kometa konečně vyšla a když přešla dvě kavalety, tak jsem ji mooc pochválila. Přiblížily jsme se k dalším dvěma kavaletám a ty už Kometa překonávala bezchybně.
Rozhodla jsem se jí navést na klusové kavalety. Nejdřív jsem ji stiskem holení pobídla do klusu. Nasměrovala jsem ji na střed kavalet a napřed jsme překonali dvě kavalety, mírná přestávka, a pak další dvě.
Celý postup jsem se rozhodla zopakovat ještě jednou. Takže jsme v kroku přešly ke krokovým kavaletám a překonali jsme je. Potom jsem zase přešla ke kavaletám klusovým.
„Hoodná holka, mooc šikovnáá,“ pochválila jsem ji a začli jsme krokovat. Kometa byla naprosto skvělá, chovala se ukázkově.
Po vykrokování jsem sesedla a vytáhla dolů třmeny. Otevřela jsem dveře a vedla Kometu ven z haly. Kousek před halou jsem se setkala s Cassie a Gentym.
„Ahoj, je volná hala že?“
„Ano je, a nechala jsem i kavalety, kdybyste je chtěly použít.“ Usmála jsem se na Cass a odváděla Kometu do boxu, kde jsem ji vyčistila.

08. 11. 2015 - 18:21

cassie + gentleman: Hala byla prázdná. Bezva, máme jí pro sebe a budeme si tu moct dělat, co se nám jenom zlíbí. Uprostřed haly byli kavalety. Ty budu chtít na jiném místě. Měla jsem menší představu, co dneska budeme skákat. Vzala si na hlavu helmu a upravila si více rukavice. Hřebec si odfrkl.
,, Jen vydrž,“ pousmála se. Stáhla jsem dolů třmeny. Zkontrolovala si jejich délku a dotáhla podbřišník, jak jen to šlo. Nerada bych, aby se přetočilo se mnou sedlo. Někdo zaťukal a já jsem zakřičela, že může. Čekala jsem jenom Jenny, ale za ní vlezli Nath. ,, Copak? Nudíš se?“ usmála jsem se a vyhoupla jsem se do sedla hřebce. Ten si na místě přešlápl a otočil se mírně do strany.
,, Trochu,“ usmál se. ,, Trochu pomohu,“ řekl mladík. Jennifer zapojila rádio a vložila do něj cd, pro které jsem jí poslala.
,, Tak můžeš začít. Kavalety můžeš zatím dát ke stěně doprostřed a nechal od stěny mezeru, abychom mohli kolem projíždět,“ zadala jsem mu první úkol. Na středu mi momentálně překážely a bez tak mám v plánu udělat úplně něco jiného. Ohnula jsem si ze zastavení jeho krk, jak jsem měla ve zvyku. Poté zasedla do základního sedu - váha na obou sedacích kostech rovnoměrně, pánev a břišní svaly uvolněné, záda rovná, ale ramena se nesmí tlačit silou dozadu, jinak by vzniklo napětí, které by rušilo hřbet hřebce. Nohy jsou uvolněné a položené podél boků hřebce bez toho, aniž bych tlačila svou váhu do pat. Do nich se jen lehce opírám, ačkoliv jsou prošlápnuté. Otěže mu nechala volnější – přesto jsem měla potřebný kontakt. Stiskla jsem holeně a ohnula jsem si ho za pomocí pomůcek na krátkou stěnu. Gentleman zareagoval na jemný tlak holení rychle, vytáhl si hlavu dolů a dopředu a tím si protahoval nejdelší hřbetní sval. Takhle dosáhnu pružného hřbetu a pro oba dva to bude příjemné. Rádio se rozeznělo po hale. Gentleman pouze zastříhal ušima, pohladila jsme ho na uklidnění vnitřní otěží a pousmála se. Už jsem si na PK vyzkoušela, že mu hudba nevadí a zde si zkusíme, jak moc se dokáže soustředit. Nejdříve si ho uvolním, poté podsazení a nakonec překážky. Na tuhle část jsem se těšila asi nejvíce. Krokem jsme si dali jeden obvod. Dávala jsem si záležet na vyjíždění rohů. Jennifer a Nathan se zatím postarali o kavalety. Natočila jsem ramena ve směru, kam jsem chtěla Gentlemana ohýbat – teď jsem chtěla změnit směr diagonálou, takže z prvního písmene po krátké stěně směrem do středu, změnila jsem mu tím těžiště, vnější otěž přiložila k jeho krku, jemně stiskla vnitřní holeň kolem, které se otáčel, a vnější šla dozadu na záď, kterou si hlídala. Vnitřní otěž se posunula automaticky do strany a přehmatávala si jí prsty, jak jsem potřebovala. Netahala jsem mu v hubě. Gentleman reagoval velmi pěkně, ohnul se. Nemohla jsem udělat klasickou diagonálu, neboť mi tam překážely kavalety, proto se rozhodla pro krátkou a vedla hřebce na protější stěnu k prostřednímu písmenu. Opět jeden obvod v kroku na delší otěži a poté s ním začala už měnit častěji směr a využívala jízdárenské cviky jako od stěny ke stěně, na střed či velký kruh. Ohýbat budeme pěkně postupně. Poté uvolnění v klusu podobným způsobem. Pobídka byla vcelku jednoduchá, stiskla jsem holeně a při třetím klusovým začala vysedat. Gentleman nevnímal hudbu, ani trochu, soustředil se na mě a na mé pobídky. Nath s Jenn mě sledovali, povídali si. V klusu obvod na každou ruku a poté opět jízdárenské cviky. Musela jsme si více hlídat hřebcovo tempo, když šel někdy dopředu. Buď jsem zasedla hluboce do sedla a používala k tomu hlasové pobídky nebo s ním přešla do kroku a znova naklusala. Jedno z toho vždy pomohlo. Gentleman zafrkal. Vjeli jsme na dlouhou stěnu a já začala vysedávat rychleji, Gentleman se přizpůsobil, prodloužil své kroky a zrychlil, pochválila jsem ho a jakmile ho ohnula na krátkou stěnu, vysedávala jsem pomaleji. Reakce přišla ta pár vteřin, opět pochválení. To samé na druhou ruku.
,, Holeně,“ upozornil mě Nath, kdy jsem přikývla a hlídala si holeně. Lítali mi, což bylo sakra špatně, pokud chci, aby mi reagoval. Možná proto ohnutí předtím nebylo tak moc ideální. Na volnější otěži jsem si hřebce uvolnila i ve cvalu. Obvod na každou ruku, jízdárenské cviky a poté velké kruhy.
,, Ale kliid,“ klesla jsem v hlase, když pospíchal dopředu a mně se příliš nechtělo zasedat do pracovního cvalu, když byla zvednutá v lehkém sedu. Hřebec až neochotně zareagoval, pochválila jsem ho. Po cvalu jsem zvolnila hřebce do kroku, nechala ho vytáhnout si hlavu dolů a dopředu za pomocí cviku nechat vytáhnout otěž. Velmi opatrně a jemně. Poté na volné otěži přeskakovala chody. Ze zastavení do klusu, z kroku do cvalu. Hudbu jsem pomalu přestala vnímat. Uvolňování ve všech chodech jsem měla, bylo na řadě podsazení a připravení na skoky. Gentleman mi nabídl přilnutí na kolmici, pobrala jsem si tedy otěže více na kontakt a od této chvíle mohla používat poloviční zádrž.
,, Ty joo, ty tu máš i One Direction?“ zasmála se Jennifer. Měla jsem tam snad všechno. Né, že bych byla jejich velký fanoušek, ale neměli špatné písničky. Měli pěkné. Jen jsem kolem nich nešílela jako jeho fanynky.
,, To víš, naoko se tváří jaká je to rockerka, ale po nocích poslouchá Justina Biebera a One Direction,“ zasmál se Nath. Projížděli jsme kolem nich v kroku, aby se hřebec vydýchal po delším cvalu.
,, Justina Biebera ne! V žádném případě!“ zasmála jsem se a pobídla si hnědáka do cvalu, avšak dala mu poloviční zádrž – výrazně se narovnala v sedle, stáhla břišní svaly, po půl vteřině uzavřela ruce a přizvedla je a po další půl vteřině ho lehce objala holeněmi. Povolila do základního sedu, posunula si vnější holeň za podbřišník a stiskla holeně, Gentleman naskočil do cvalu, přitom si odfrkl a přežvýkl si. Tímto způsobem jsem vehnala energii dozadu, připravila si ho na úkon jak fyzicky tak psychicky. V příštích minutách jsem často přecházela o chod níže, tudíž ze cvalu do kroku, z klusu do zastavení. Zastavovala jsem a couvala jsem s ním o pár kroků. Při přechodu do nižšího chodu používala zádrž – ztuhla v kříži, vytáhla nohy co nejníže, vytáhla se z pasu nahoru, stiskla horní část stehen a vydržela velmi jemně otěžemi a takto zůstala, dokud si hřebec neřekl, e mu bude pohodlnější, když přejde do nižšího chodu. Později zkusila i prodloužené chody, kdy stačilo při poloviční zádrži snížit ruce a stisknout holeně. Tím si mohl hřebec prodloužit svůj hřebec a holeně mu dali pobídku, aby si ,, vyšlápnul“. Gentleman pracoval velmi ochotně a aktivně. Střídala jsem i směr, až Gentleman byl jemný v hubě, pěkně se s ním pracovalo a šel, jak měl. Byl připravený a uvolněný na skoky.
,, Jaké jsou rozkazy madam?“ zeptala se Jenn. Nechala jsem Gentlemanovi vytáhnout si otěž. Spokojeně si odžvýknul a zafrkal. Zastavila jsem s ním na chvíli, pohladila ho po krku a podívala se na halu. Přemýšlela jsem.
,, Na jednu stěnu budu chtít křížek, potom stačí dát mezi stojany jednu kavaletu a ta se bude zvyšovat, za to stojan, kdy se jedna strana kavalety dá do stojanu a druhá strana položí na zem a doprostřed oxer. Začneme na 60 cm a potom možná půjdeme na 70 cm, uvidím,“ oznámila jsem jim svůj plán.
,, Rozkaz madam, už jdeme na to, kavalety jsou na místě, takže můžeš začít tam, my připravíme ostatní,“ řekl Nathan, kdy jsem přikývla a pousmála se. Pobídla jsem si hnědáka do kroku a přes poloviční zádrž do klusu, kde jsem si pobrala opatrně otěže a ohnula si ho směrem na krátkou stěnu, kde jsme přešli do kroku a ohnula si ho na dlouhou stěnu, kde byli kavalety připravené na krok. Srovnala si hnědáka holeněmi na střed, udržovala stejné tempo a Gentleman zafrkal.
,, Tak zvedej nožky a v klidu Genty,“ usmála jsem se. Hřebec zafrkal a najeli jsme kolmo a na střed na kavalety, zůstala jsem sedět v sedle, pouze jsem následovala jeho pohyb a nechala ho, ať si vyřeší kavalety sám. Vzdálenost mezi kavaletami byla dobrá. Hnědák zvedal pěkně nožky, až ke konci trochu škrtnul, přesto jsem ho pochválila a na krátké stěně změnila směr přes kruh. Pěně si ho ohnula. Teď na druhou ruku. Nath s Jenn zatím stavěli překážky na druhé straně. Na druhou ruku jsme přešli kavalety v kroku, upozornila jsem hřebčáka na to, aby zvedal nožky.
,, Můžeš mi je přendat na klusovou vzdálenost?“ zeptala se Jennifer, která přikývla a změnila mi vzdálenosti. Já si zatím hřebce pobídla do klusu a vysedávala jsem. Kavalety jsme si dali jak v klusu tak i ve cvalu na obě dvě ruce. Vždy kolmo na střed. Ve cvalu mi hnal tak trochu dopředu a přitom frkal. Musela jsme ho vzít stranou a na velkém kruhu ho uklidnit. Až poté s ním najela na kavalety. A teď byl čas na skoky. Místo kavalet jsem si řekla o zvýšené kavalety za sebou.
,, Tak jdeme na to,“ usmála jsem se a podívala se na Jennifer, která v ruce držela mobil a usmívala se. Ušklíbla jsem se, ale soustředila se na Gentlemana, nadšeně frkal a nemohl se dočkat překážek. Z rádiu zněl hlas Jasona Derula – Want To Want Me, trochu živější hudba. Přes poloviční zádrž pobídnout do cvalu a zvednout se ve třmenech do lehkého sedu. Gentleman zafrkal, ochotně naslouchal mým pobídkám, když procválali vedle zvýšených kavalet na jednou ruku kolem obvodu. Po obvodu jsme se dostali na krátkou stěnu a pokračovali k dlouhé stěně ke zvýšeným kavaletám. Dávala jsem si záležet na oblouku, jakým najíždíme na zvýšené kavalety – jemně jsem tlačila vnitřní holení, aby se kolem ní otočil ještě trochu více, poté si ho holeněmi srovnala rovně a kolmo na překážky s tím, že jsem mu nijak neupravovala tempo, ačkoliv zrychlil. Držela jsem se v lehkém sedu, a následovala jsem jeho pohyb, když cválal přes zvýšené kavalety. Bylo to rychlé a za chvíli jsme byli na druhé straně. Proběhlo to v pořádku. Gentleman dál cválal, nechala jsem ho, akorát jsem zasedla do pracovního, abych mu dala poloviční zádrž předtím, než ho ohnu na překážku uprostřed, kde byl oxer o velikosti 60 cm. Na něm se rozskáčeme. Podsadila jsem si ho tak. Obloukem na překážku, kolmo a hezky na střed, držím pořád v lehkém sedu a nechávám tempo a ostatní na hřebcovi, ten si přizvedl hlavu a zafrkal. Před překážkou snížím ruce a lehce stisknu holeně pro jeho podporu, ačkoliv nemusí být. Gentleman by to ani nepotřeboval. Následovala jsem ho v pohybu, předklonila se jak bylo třeba, ruce posunula dopředu a držela se koleny, nad překážkou se narovnávala, při doskoku se zaklonila mírně dozadu, zapřela se koleny a vnitřní stranou stehen, dívala se dopředu celou dobu a udržovala kontakt s holeněmi. Nebylo to moc vysoké, překonali jsme to s lehkostí, kdy jsem jej pochválila a po dvou cvalových s ním zvonila zpátky do klusu a pochválila ho. Na druhou ruku jsme si nejdříve přeskákali zvýšené kavalety, a poté znova najeli na oxer, kde jsem byla trochu za pohybem, když jsem si špatně spočítala odskok. Po tomto jsem dala Gentlemanovi chvíli přestávku a nechala ho, ať si vytáhne krk dolů a dopředu, jak potřebuje. Jennifer celou dobu natáčela. Hudba nám nedělala problém a oba dva jsme se soustředili na překážky před námi.
,, Bezva, jednou jsi byla před za pohybem, ale jinak dobrý,“ usmál se Nathan.
,, Trenér se ozval,“ zasmála jsem se, pohladila hřebce vnitřní otěží. Šel do toho se správným nasazením a energií, která se mi líbila. Skákal skoro sám, já jsem se držela svého a soustředila se na sed. Rozeskákaný byl, takže se mohlo jít na to hlavní. V klusu jsem si ho zpátky pobrala, velmi opatrně a dávala mu čas Hnědák si přežvýkl a spokojeně zafrkal, nacválali jsme a vedla ho po dlouhé stěně na řadu tří překážek o velikosti 60 cm. To by neměl být problém. Zasedla jsem do sedla, provedla poloviční zádrž a snížila ruce a stiskla jemně holeně, Gentleman si prodloužil cvalové skoky, pochválila jsem ho a počítala si místo odskoku. Ohnula Gentlemana na křížek, jenž nás sváděl hezky na střed. Srovnala jsem si ho, více ho už nerušila, před překážkou snížila ruce, aby měl možnost si prohlédnout překážku a přenesla se s hřebcem lehce přes křížek v tom správném sedu, kdy šla s pohybem a tentokrát to chytila. Držela jsem se v lehkém sedu po celou dobu, holeně u jeho bok, abych měla kontakt a rovnala si ho jimi na další překážku, na kolmák před námi, kdy se opět odrazil a než jsem stačila něco udělat, byli jsme již na druhé straně a přeskakovali třetí překážku. Dívala jsem se před sebe a po doskoku ve směru, kam jsme cválali. Na krátkou stěnu, kde jsem jej ohnula na oxer uprostřed haly. Dala si záležet na oblouku a myslela na střed. Gentleman neměl nejmenší problém, cválal a nadšeně frkal. Ohnul se mi a po ohnutí přidal do tempa, kdy jsem ho hlasem zklidnila a připravila se na oxer, kde nám ovšem nevyšel odraz, avšak překážka byla docela nízká, takže jsme nic neshodili, jen to nevypadalo hezky a lehce jsme škrtly. Přesto jsem ho pochválila a po dvou cvalových přešli do klusu.
,, Víš, kde byla chyba?“ optal se Nathan, kdy jsem se ušklíbla.
,, Špatně jsem si spočítala odskok a ohnutí nebylo až moc ideální,“ řekla jsem mu, avšak zkusila si to na druhou ruku, kdy začínala překážkou z druhé strany, ale to mi nevadilo a končila jsem křížkem. Dávala si pozor na oblouk, na naše tempo a na odskok. Gentleman se hnal na překážky sebejistě, ani jednou nezaváhal a byl mi skvělou oporou, i když jsem udělala chybu. První překážka dopadla dobře, kolmák jsme taky zvládli, ačkoliv byla trochu před pohybem, kdy jsem trochu zazmatkovala. I tak to hnědák zvládl a křížek jsme zvládli dobře. Oxer jsme vynechali a šli přes zvýšené kavalety. Pochybovali jsme se po hale, kombinovali překážky a nakonec jsme zůstali na 60 cm, abychom se trochu proskákali, neboť jsem s ním nebyla dlouho na hale. Nevím, ani jak dlouho jsme tam brázdili celou halu, ale já byla spokojená a Gentleman též. Nathan k tomu měl někdy připomínky. Hudba hrála, až si tam ty dva i zatancovali. Dávala jsem hřebcovi samozřejmě přestávky, aby se vydýchal a protáhl si hlavu dopředu a dolů. Až jsme doskákali, v klusu ho nechala na volné otěži vydýchat a poté i v kroku. Sesedla jsem a usmála se.
,, Tak bezva ne, mám to všechno,“ usmála se Jenn, zatím co já vytahovala třmeny, uvolňovala podbřišník a nánosník na uzdečce.
,, Jo, myslím, že jsme si dneska skočili dostatečně,“ usmála jsem se. Poté se rozešly do stáje.

21. 11. 2015 - 13:59

karin a vanilka: JÍZDA LEVEL 1: 1 jízdárenská práce s kavaletami
Zavedla jsem Vanilku před halu a zavolala „dveře!“ Nikdo se však neozýval. Otevřela jsem si halu a cvakla vypínačem. Po hale se rozlilo světlo. Zavedla jsem ryzku dovnitř a zavřela dveře. Pak jsme společně vykročily na střed. Zastavila jsem Vanilku, dotáhla podbřišník a mrkla, jestli má ryzka všechno v pořádku. Pak jsem stáhla třmeny a vyhoupla se do sedla. Hu poprvé sama po tak strašně dlouhé době. Srovnala jsem se v sedle, narovnala se a pohladila ryzku po krku. Na mou pobídku se Vanilka rozešla na stěnu haly. Držela jsem vzpřímený sed, nohy u boků Vanilky, ruce u sebe, koukat mezi uši Vanilky. Měla jsem Vanilku na dlouhé otěži. Měla svižné energické tempo. Obešli jsme dvakrát halu kolem a poté jsem zapojila několik cviků. Nejprve velký kruh, poté i velký oblouček a vlnovku. Jemně jsem Vanilku ohýbala sedem a holeněmi a lehce i otěžemi. Opět jsem Vanilku narovnala a změnila obloukem směr. Natočila jsem ramena, mírně zatížila vnitřní třmen, vnější holeň za podbřišník. Vnitřní holeň na podbřišníku, sledovala jsem, kam Vanilku chci směřovat a měkce si pomohla otěží. Vanilka sice udělala krásný oblouček, ale trochu zpomalila. Stiskla jsem boky jemně holeněmi a popohnala ji vpřed. „Tak jsi hodná.“ Ryzka si odfrkla. Hlavu měla stále dolů. Malinko jsem si pobrala otěž ale umožnila Vanilce hlavu mít nataženou, takže jsem jí měla na lehkém kontaktu. Ještě jsem s ryzkou udělala pár cviků i na tuhle ruku. Dbala jsem na svůj sed. Na hale se nacházelo několik zrcadel, které jsem při tréninku se Sue nevnímala ale teď mi hodně pomáhaly. Pobídla jsem tedy Vanilku stiskem malinko silnějšího tlaku holení. Jakmile Vanilka vyklusala, uvolnila jsem tlak a začala vysedávat. „Špatná noha.“ Napomenula jsem se a přesedla na vnější přední nohu. Zase jsem Vanilku uvolňovala na velkých kruzích a vlnovkách, diagonálou změnila směr. Na diagonále, jsem si poprvé zkusila stehenní klus, ještě bez kavalety. Stiskla jsem stehny sedlo, zadek odlepila od sedla a posunula ho dozadu. Ruce jsem po krku ryzky dala výš. Zrak mi směřoval mezi na zrcadlo, kde jsem dobře viděla své chyby. Narovnat si záda, držet poklidně holeně podél boků. V rámci mých nevypracovaných svalů, vypadal sed ucházejícně. Jakmile jsme byli na konci diagonály, zase jsem vysedávala a jemně Vanilku ohnula do oblouku rohu pomocí sedu a holení. Snažila jsem se ruce používat co nejméně a jen měkce potáhla za otěž. Po chvilce klusání jsem ryzku zasedla, ztuhla v kříži, stiskla koleny sedlo, měkce přitáhla otěž. Vanilka přešla do kroku. Pobídla jsem opět jemně holení, aby mi nezastavila a pochválila ji pohlazením. Energicky kráčela po obvodu haly. Vnímala jsem její prostorný chod, tak příjemný a houpavý. Vanilka byla opravdu skvělá. Znovu jsem ji pohladila a soustředila se na jízdu. Naklusala jsem. Opět jsem chvilku vysedávala a ohýbala Vanilku na kruzích. Pak jsem zasedla, posunula vnější holeň za podbřišník, vnitřní nechala na, zhoupla mírně v sedle. Vanilka zaskočila do cvalu. Uvolnila jsem se, nechala holeně podél boků, držela se stehny a vedla Vanilku po obvodu jízdárny. Poté jsem našlápla více vnitřní třmen, ramena natočila do kruhu, vnější holeň posunula mírně za podbřišník, vnější otěží určovala kruh a vnitřní mírně ohýbala Vanilky krk. Ryzka odfrkla, ale jinak šlapala skvěle. Ani nezkoušela žádné lumpárny, když jsme tu byly samy. Přešla jsem s ní do klusu, pochválila a vysedávala. Pak jsem změnila velkým obloukem směr. Zase jsem ztuhla mírně v kříži, stiskla koleny sedlo, měkce přitáhla otěž a když jsem cítila, jak Vanilka přechází z klusu do kroku, pobídla jsem holeněmi. Vanilka živě kráčela na obvodu haly. „Šikulka.“ Dala jsem ji mírnou pauzu, dělala s ní opět cviky a poté s ní znovu naklusala a nacválala. Obcválali jsme jednu velkou halu i na pravou ruku. V zrcadle jsem na sebe mrkla. Holeně byly na místě a neujížděly, ruka klidná, ale ten hrbol na zádech. Fuj! Hned jsem se narovnala. Vanilka začala zpomalovat. Pobídla jsem měkce holení. Vanilka zase zrychlila. „Hodná holka.“ Chválila jsem ji. Stočila jsem Vanilku na kruh a opět s ní přešla do klusu. Po chvilkovém klusání, jsem opět přešla s Vanilkou do kroku. Pohladila jsem ryzku po krku. „Super Vanilko.“ Její chody jsem si nemohla vynachválit. Vyměnila jsem s Vanilkou ruku a poté mrkla, kde máme kavaletu pro krok. Navedla jsem Vanilku na střed. Otěže jsem měla malinko zkrácené ale stále na lehkém kontaktu. Hlídala jsem ryzku na střed kavalety holeněmi. Aby mi nikam nevybočila. Před kavaletou jsem Vanilku jemně pobídla. Přesunula jsem zadek dozadu, nadzvedla se v sedle, stiskla stehny sedlo, přesunula ruce po krku a sledovala místo za kavaletou. Vanilka bez klepnutí kopyt přešla bariéru. Zase jsem usedla, narovnala se a ryzku pochválila. „Šikulka.“ Projeli jsme kavaletu ještě jednou ale v opačném směru. Znovu jsem Vanilku pobídkou holeněmi naklusala. Udělali jsme velký kruh a poté jsem ryzku narovnala a navedla na klusové kavalety. Nechala jsem volnější otěž, jako celou dobu. Holeněmi jsem Vanilku hlídala, aby se nepokusila vyhnout. Zároveň jsem koukala mezi uši ryzky. Trošku jsem myslela i na sed a před kavaletami jsem se srovnala. Před kavaletou jsem Vanilku mírně pobídla a přešla ve stehenní sed. Sledovala jsem pomyslný box za kavaletami. Vanilka vznosně překročila obě kavalety. Popleskala jsem jí po krku a znovu začala vysedávat. Ještě jednou jsem s ní přešla přes kavalety a poté přešla znovu do kroku. Uvolnila jsem Vanilce otěže a ta si spokojeně vytáhla hlavu dolů. Hladila jsem jí po krku a chválila. Hodinu jsem s Vanilkou zakončila velkými kruhy a vlnovkami. Při nich jsem se zaměřila na svůj sed a působení sedu a holení. Jakmile si ryzka odfrkla, zastavila jsem na středu a seskočila. Pak jsem Vanilce povolila podbřišník, vytáhla třmeny a rozdělala nánosník. „Tak jdeme.“ Mlaskla jsem na ryzku.

/Omluvám se v textu za větší stručnost./

03. 12. 2015 - 00:46

raven+ikaros: LEVEL 1: 1. SAMOSTATNÁ JÍZDA - PRÁCE S KAVALETAMI, KROK, KLUS

První věc, kterou jsem před prvním samostatným tréninkem udělala, byla, že jsem vešla do haly a obhlídla si svoje království. Po chvilce hledání jsem našla kavalety, byly pěkně barevné a ani ne moc těžké. Myslela jsem, že budou těžší. Rozmístila jsem si dvě řady – jednu krokovou a druhou klusovou, obě na dlouhých stěnách a dva metry od zdi, abych je při opracování nemusela objíždět. Mezi krokovou bylo 80cm a mezi klusovou 130cm. Samo sebou, že jsem vzdálenost neodhadovala podle oka, vzala jsem si na pomoc pásmo. Vedle krokové řady jsem si položila jednu jedinou samostatnou kavaletu. Nejdříve to s Ikarosem musíme zkusit přes ni.
Opustila jsem připravenou halu a odešla pro Ikaroska do výběhu, abych ho mohla vyhřebelcovat a nastrojit. O půl hodiny později jsme stáli před dveřmi haly.
„Dveře!“ houkla jsem pro jistotu, i když podle rozpisu měla být prázdná. Nic se neozvalo, otevřela jsem dveře a prošli jsme. Zase jsem za námi zavřela, aby se Ikarosovi třeba nechtělo jít domů a neutekl i se mnou Dotáhla jsem mu sedlo o dvě dírky, spustila si třmeny a přehodila mu otěže přes krk. Vsunula jsem levou špičku do třmenu, dvakrát se odrazila a vytáhla se do sedla. Pobídla jsem Ikara ke kroku na volné otěži. Vcítila jsem se do pohybu koně, myslela jsem na rovná záda, špičky ke koni. Dívala jsem se před sebe, uvidíme, kolikrát slítnu
„Kdo nepadá, nejezdí,“ zamumlala jsem si pro sebe a dodala si tak sebevědomí. Teda, aspoň jsem si snažila nalhat, že si dodávám sebevědomí. Ikaros zatím šlapal pěkně, nemusela jsem ho ani moc pobízet a zatím si nic nezkusil. Vzpomněla jsem si na opracování se Sue. Rozhodla jsem se, že dneska vynechám cval. Necítila jsem se na samostatný cval, dneska ne. Jeli jsme na levou ruku, vyjeli jsme první roh. Protože se zatím dařilo, trochu jsem se uvolnila. Narovnala jsem nahrbená záda.
Nechala jsem Ikara jít dva obvody, potom na dlouhé stěně změníme obloukem směr. Je to jediná změna směru, kterou si pamatuju na sto procent. Sue říkala, že se jízdárenské povely budeme učit ve druhém levelu. Vnitřní otěž jsem přitáhla k sobě, jenom jemně, vnější holení jsem zapůsobila na bok a plynule jsme změnili směr. Jsem na sebe ták pyšná! Opět jsme jeli dvě jízdárny. Ikaros si kavalet zatím nevšímal, zřejmě je dobře znal a neděsil se jich.
„Proč taky,“ popleskala jsem ho po krku, „jsi velký Pan Kůň a navíc na všestrannost,“ zasmála jsem se. Z poloviny dlouhé stěny jsme najeli na velký kruh. Vnější holeň, vnitřní otěž. Ikaros šlapal jako andílek, poslouchal každou pobídku. Zřejmě začátečnický štěstí Odjeli jsme dva velké kruhy, potom v kruhu změnit směr – takže zhruba uprostřed jízdárny půjde vnitřní otěž a vnější holeň, půjdeme přímo proti krátké stěně a pak vnější otěž, vnitřní holeň a otočíme kruh. Další dva velké kruhy na druhou ruku.
Na dlouhé stěně jsem si zkrátila otěže, stiskla Ikarovy boky holeněmi a mlaskla. Ikaros naklusal, vyrazil pěkně energicky. Pár klusových jsem zůstala sedět v sedle, než jsem chytla rytmus, a začala jsem vysedávat. Pěkně rytmicky, nezvedat se ve třmenech, ale koleny. Po dvou obvodech jsme opět obloukem změnili směr. Tenhle cvik jsem zvládala v klusu horko těžko, moje soustředěnost byla někde trochu jinde, a Ikaros to vycítil. Z klusu zastavil a se mnou ten nečekaný pohyb trhnul. Zapřela jsem se dlaněmi o Valáškův krk, naštěstí jsem nepustila otěže, ani neslítla na zem.
„Aspoň, že jsi nenacválal,“ zabrblala jsem. Donutila jsem se uklidnit se a soustředit se jenom na koně a naši práci. Přemýšlet o kravinách jsem mohla jindy. Pobídla jsem koně lehkým stisknutím holení, ale nereagoval. Zopakovala jsem pobídku s větším důrazem a pomohla si hlasitým: „Krok!“ Ikaros vyrazil krokem. Pobídla jsem ho do klusu a dokončili jsme dva obvody jízdárny. Po nich následovaly opět dva velké kruhy na obě ruce. Někdy v průběhu mi Ikaros nabídl přilnutí. Zapřemýšlela jsem, jestli nechám Ikarovi bederku, měla jsem ji pod sedlem a přišlo mi blbý sesedat, sundávat sedlo, bederku a zase sedlat, takže jsme pokračovali i s ní.
Jakmile jsme byli rozehřátí, přešli jsme do kroku. Popleskala jsem Ikara po krku a navedla ho rovnou doprostřed kavalety. Zřejmě věděl, co se po něm chce, protože ji přešel v klidu. Jediné co, tak sklonil hlavu a prohlédl si ten kus nabarveného dřeva pořádně z blízka.
Přešli jsme spolu kavaletu v kroku asi třikrát, potom jsem plaváka pobídla do klusu. Soustředila jsem se na lehký sed, čekala jsem, že Ikaros zvedne nohu výš a on HOP! poskočil si. Houplo to se mnou dopředu a já visela Ikarovi kolem krku. Naštěstí mi nezůstaly nohy ve třmenech a Ikaros, cítě, že nemá v sedle jezdce, zastavil. S hlubokým výdechem jsem se svezla z jeho krku na zem.
„Ty mi dáváš,“ pohladila jsem ho po nozdrách. „To si ty kavalety dáme zítra ještě jednou!“ prohlásila jsem, když jsem se soukala znovu do sedla. Nechala jsem Ikara obejít jednu jízdárnu, potom jsme zamířili na krokové kavalety. Před nimi jsem zaujala lehký sed. Ikaros nezavadil kopytem ani o jednu. Za nimi jsme se otočili a přešli je ještě z druhé strany. Opět – pro mě – bez chybky.
Stiskem holení jsem pobídla valáška do klusu. Mířili jsme na klusové kavalety. Opět jsem se snažila, abychom je přešli uprostřed, nevím, jak moc se mi to podařilo. Před kavaletami jsem se zvedla v sedle, stiskla kolena a pro jistotu se přidržela hřívy. Nechtěla jsem zase skončit na zemi. Ikaros první tři kavalety přešel správně a u čtvrté se rozhodl, že dlouho neskákal a opět ji přeskočil. Ne že by skákal nějak vysoko, ale stejně.
„Děláš mi skokovou průpravu jo?“ zavyla jsem a dosedla do sedla. Otočili jsme se a překlusali kavalety ještě jednou. Popleskala jsem Ikara po krku, protože tentokrát je přešel správně.
Protože všeho moc škodí, vyklusali jsme na volnější otěži jeden obvod jízdárny a přešli jsme do kroku. Zahodila jsem otěže, nechala jsem valáška, aby si vytáhnul krk a protáhnul se. Krokovali jsme deset minutek, dvě jízdárny na obě ruce. Uprostřed haly jsme zastavili, sesedla jsem, povolila podbřišník a vytáhla třmeny. Přehodila jsem Ikarkovi otěže přes hlavu a odešli jsme do stájí. Jakmile jsem se postarala o svého koníka, vrátila jsem se a uklidila kavalety.


OMLOUVÁM SE ZA POZDNÍ VLOŽENÍ, CASSIE VÍ

14. 12. 2015 - 19:58

sarah a venuše: ,,Dveře" zakřičela jsem u dveří do haly. Z haly se nic neozvalo a tak jsem vešla. Byla prázdná. Na zemi ležely rozmístěné kavalety. Nachystala jsem si je před chvilku. ,, Doufám, že ti to bude vycházet," řekla jsem Venuši a usmála jsem se. Uprostřed haly jsem zastavila a zkrátila jsem si třmeny. Přehodila jsem otěže a vyšvihla jsem se do sedla. Dala jsem si nohy do třmenu a vyrazila jsem krokem po obvodu haly. Nechala jsem zatím dlouhé otěže a pobízela jsem aktivně holení. Venuše hezky kráčela. Mírně pohupovala hlavou, uši měla vepředu. Vydechla jsem, přestala jsem se hýbat s pohybem koně, stiskla jsem kolena a mírně přitáhla otěž. Venuše zastavila. Hlasem jsem ji pochválila. Dala jsem nohu dopředu a dotáhla jsem podbřišník. Vrátila jsem nohu do třmenu a pobídla jsem Venuši zpátky do kroku. Venuše se rozešla. Dojela jsem k písmenu F a diagonálně jsme změnila směr. Dokrokovala jsem a pomalu si začala Venuši brát na otěž. Udělala jsem dvakrát od stěny ke stěně. Po dojetí jsem venuši pohladila. Stiskla jsem holeně a Venuše vyrazila klusem vpřed. Trochu jsem ji musela mírnit, aby moc nespěchala. Zkontrolovala jsem, jestli vysedávám na správnou nohu. Samozřejmě jsem vysedalana špatnou. Můj největší problém. Přesedla jsem. Udělala jsem velký kruh. Snažila jsem se, aby se Venuše dobře ohýbala, ale moc nám to nešlo. Povzbudivě jsem Venuši pohladila. Přešla jsem do kroku a po chvíli zase naklusala. Přechod krok-klus a klus-krok jsem několikrát zopakovala. Venuše se začala pomalu uvolňovat. Ještě jsem se rozhodla jet na velký kruh a tam vyzkoušet cval. Venuše si jednou vyhodila z kopýtka. Naštěstí jen trochu. Přešla jsem zpátky do klusu a vlnovkou jsem změnila směr. Znovu jsem vyzkoušela přechody. Venuše šikovně zvládla všechny přechody. ,, Ty jsi šikulka,"řekla jsem Venuši. Znovu jsem na velkém kruhu nacválala. Tentokrát Venuše krásně nacválala. Myslela jsem hlavně na svou hlavu, abych se dívala mezi uši koně. Taky jsem si dávala pozor na paty a na to, abych měla klidnou ruku. Přešla jsem do klusu a poté i do kroku. Povolila jsem Venuši otěže a nechala ji vydechnout. Objeli jsme dvě ,,jízdárny" a začala jsem znovu zkracovat. ,,Jsi připravená na kavalety," zeptala jsem se s úsměvem Venuše. Těžko říct, co by mě odpověděla, kdyby mluvila lidskou řečí. Nejdříve jsem najela na samostatnou kavaletu. Venuše ji líně překročila. Objela jsem kolečko a najela jsem na kavaletu znovu. Trochu víc jsem ji pobídla a postavila jsem se do třmenu. Tentokrát kavaletu Venuše překročila energicky. Změnila jsem směr a udělala jsem totéž na druhou stranu. Venuši to asi začínalo bavit. Svižně vykračovala na kavaletu. Začala jsem dbát na to, aby najížděla na střed kavalety. Za chvíly jsem Venuši pobídla do klusu. Najížděla jsem na kavaletu, ale Venuše se těsně před kavaletou zastavila. Zapomněla jsem pobízet. Objela jsem kavaletu a znovu jsem naklusala. Tentokrát jsem pobízela a Venuše kavaletu překročila. Plynulím klusem jsem znovu najela na kavaletu. Venuše aktivně překročila kavaletu. Sice o ni ,,lízla" zadní nohou, ale i tak jsem Venuši náležitě pochválila. Na druhou ruku už to Venuši šlo, ani jednou nezaváhala. Věděla jsem, že to nejsou kdoví jak velké skoky, ale i tak jsem z toho byla nadšená. Z klusu jsem přešla do kroku a zamířila jsem k řadě kavalet pro krok. Venuše se vyrovnaným krokem vydala přes kavalety. Hlasem jsem ji pochválila a zabočila jsem, abych mohla kavalety přejít znovu. Venuše elegantně zvedala nohy a snažila se kavalety překračovat ve středu. Kavalety jsem přešla dvakrát na jednu a dvakrát na druhou ruku. Míň je víc. A taky jsem nechtěla, aby to Venuši přestala bavit. Pobídla jsem do klusu a objela jsme halu. Kavalety pro klus jsem měla rozestavěné kousek od kraje na dlouhé stěně. Zabočila jsem v rohu dříve. Tím pádem jsem teď jela na kavalety přímo. Pobízela jsem a postavila jsem se do stehenního sedu. V klidu jsme najížděli na kavalety, jenže Venuše se vymrštila a obřím skokem přeskočila všechny tři kavalety najednou. Vyletěla jsem ze sedla a přistála na zemi. Pomalu jsme se posadila a vyplivla jsme písek z pusy. Postavila jsem se. Možná mi z tohoto pádu zůstanou modřiny, ale to nic nebylo. Porozhlédla jsem se. Venuše se váhavým krokem vydala ke mně. ,, To se nám asi moc nepovedlo," ušklíbla jsem se na Venuši. Oprášila jsem si rajtky a došla jsem k Venuši. Pohladila jsem Venuši po čele. Naštěstí se nezamotala do otěží. Přehodila jsem otěže a vyšvihla jsem se znovu do sedla. Zkrátila jsem si otěže a stiskla holeně. Venuše klusem vyrazila ke kavaletám. Tentokrát jsem se víc snažila. Venuše natáhla nohy, klusem překročila kavalety. Pohladila jsme ji po krku. Na kavalety jsem ji navedla ještě jednou. Tentokrát už neváhala a kavalety elegantně překročila. Přešla jsem do kroku a úplně povolila otěže. Nechala jsme Venuši vydýchat. ,, Šikulka." Tak to by šlo. Nějak jsme to zvládli. Venuše je moc šikovná. Zajela jsem doprostřed a sesedla jsem. Pocolila jsem podbřišák, namotala jsem třmeny a vyrazila jsem do stáje. Odsedlala jsem ji, odnesla jsem sedlo, podsedlovku a uzdečku do sedlovny. Od tam jsem se vrátila s ohlávkou a vodítkem. Jemně jsem ji podrbala a vyrazila jsem k výběhu.

14. 12. 2015 - 20:01

sarah a venuše: K textu: LEVEL 1, 1.samostatná práce (3/3

18. 12. 2015 - 22:18

sophie + shakespeare: LEVEL 1, POVINNÁ SAMOSTATNÁ JÍZDA
Odvedla jsem ho doprostřed jízdárny, vytáhla jsem si třmeny a dotáhla jsem podbřišník. Koukal kolem, protože prázdná a tichá hala byla podezřelá, obzvlášť s rozloženými kavaletami. Nasedla jsem si a hned ho pochvalila, protoze zustal stat, ackoliv byl napnutej. Snad se opracovanim uklidni a zamestna. Srovnala jsem si sed a na volne otezi ho pobidla do kroku. Zbrkle se rozesel, ale hned krasne a houpave a na stene jsem ho stocila na pravou ruku. Presunula jsem vahu na pravou pulku zadku a pokracovali jsme podel steny. Na spodnim kruhu, kde nebyla polozena kavaleta, jsem presunula vnejsi levou holen za podbrisnik, trochu jsem presunula oteze dovnitr kruhu, a otocila jsem prave rameno take dovnitr kruhu. Hezky se ohnul a prosli jsme si tak cely velky kruh a chvalila jsem ho, protoze porad pekne slapal a moc necumel Pokracovali jsme normalne na stene a najednou sebou skubnul. Asi si konecne poradne vsimnul kavalet, nicmene zacala jsem si s nim povidat, abych ho uklidnila, mne to taky pomohlo, kdyz jsem tu sama. "Pst, v klidu drobku, to jsou jenom klady a budes pres ne brzo slapat " Trochu se uvolnil, ale okukoval situaci, takze jsem ho jenom pobidla a udelala si mensi kruh, aby se rozptylil. "To je ono, hezky se ohybas a niceho jineho si nevsimej." V rohu jsme si obloukem zmenili smer, takze jsem presunula vahu nalevo a trosinku si zkratila oteze, slapal hezky pod sebe a houpave. Znovu jsem si ho navedla na velky kruh, aby se nenudil a po dokonceni kruhu jsem ho lehce zmackla. Presel plynule so krasneho klusu, zacal jsem na vnejsi predni vysedat a oba jsme se zacali uvolnovat a zvykat si na praci jenom nas samotnych. "Pasak, tady pojedeme kolem kavalet, tak se neplas, hezky se podivej a to ti zatim musi stacit. " Zkoumal je, ale vzhledem k tomu, ze mel volnou otez, tak si k nim mohl natahnout hlavu a nebyl napnuty. Stale v klusu jsme si zmenili smer diagonalou, presedla jsem si uprostred jizdarny a zase lehce presunula vahu doprava. Klusal uvolnene a pravidelne, takze jsem si zase trosku pobrala otez a na dlouhe stene zpomalila do kroku, zasedla jsem a ztuhla jsem v pohybu. Na pobidku zareagoval hned, protoze je jemnounkej a milounkej, takze jsem ho pochvalila a hned zase pohyb uvolnila, aby se hezky rozesel. Dosla jsem s nim k me oddelene kavalete uprostred horniho velkeho kruhu. Cumel a nechtelo se mu k ni chodit, tak jsem mu otez povolila uplne, aby si ji mohl prohlednout a ocuchat. Pobidla jsem ho, aby se priblizil a zkusil si ji treba krokem prejit, ale porad jenom cuchal a nechtela jsem ho tlacit. Na povidku reagoval, ale popochazel jenom ze strany na stranu a lehce couval. Pohladila jsem ho po krku a sesedla jsem. Prehodila jsem si oteze, znovu ho pohladila a vyrazila pred nim pres kladu. "Pojd taky ty straspytliku, nic to neni, staci udelat krok. Neboj, pojd " Nebyl si jisty, ale nasledoval me a vahave kavaletu prekrocil. "To je hodny konik, zkusime znova a pak si jich dame vic, jo?" Presli jsme ji zase celkem v klidu, takze jsem presla k serii tri krokovek na stene. Pochvalila jsem ho a mlaskala, jak pres ne prechazel. Zjistil, ze ho nekousnou, takze jen hezky zvedal nohy a vypadal uvolnenejsi. Zavedla jsem si ho zpatky ke stredu jizdarny, znovu si nasedla a klidne ho pobidla zpatky ke kavaletam. Pomalu a s rozvahou presel moji jednu pripravnou, takze jsem ho moc chvalila a navedla ho na serii. Sel pomalu, takze se musel natahovat, aby je presel, nechala jsem mu zase uplne volnou otez, aby si protahl zada a taky jsem se lehce zvedla ze sedla. Obloukem jsme si zmenili smer a presli si je znovu z druhe strany, tentokrat uz v rytmu a lepe. "To je pasak, hodny kluk, zkusime klus? Na kratke stene jsem ho pobidla do klusu a kdyz krasne presel, tak jsem ho navedla na stred klusovek. Zvedla jsem se do lehkeho klusu a pobidla ho, protoze jsem citila, ze ztratil odvahu. Trochu neohrabane, ale presel vsechny ctyri kavalety a byl moc pochvalen, kdyz v rytmickem klusu pokracoval, i celkem uvolneny. V tu chvili se ozvalo Dvere!, Speare sebou skubl, tak jsem ho zpomalila do kroku a vesla Sue. "Prisla jsem se na vas podivat, jak to zvladate " "Opracovano vicemene mame a kavaletove drama jsme prekonali, uz jsme i preklusali klusovky." "Chci videt, oboji, a jestli to bude dobre, tak vas necham se tomu chvilku venovat a vykrokovat, hodne jste se toho asi naucili." Pravda, treba, ze si rada mluvim pro sebe a ze Spearovi to taky pomaha "Dobre," odpovim a prejdeme a prekluseme oba sety kavalet, na kazdou ruku. Valacha pochvalim a Sue mi jenom pripomene, ze mam sedet rovne, ale ze jinak je na nas pysna, jak se nam prvni samostatna hodina vyvedla. Podekovala jsem a v tu chvili prisla do haly Jennifer s Galaxii, lonzovat na zadnim kruhu. Pirek po nich koukal, ale nechal se hezky krokovat na hornim kruhu a nakonec byl hezky uvolneny. Zmenila jsem smer a take jsem chvili krokovala, ale pak uz jsem sesedla a nechala ho byt. Prekvapive se uvolnil, protahl a seznamil se s kavaletami, takze jsem chtela skoncit v nejlepsim. "To byl hodny kluk, zacvalame si hezky pristi tyden, ano? " Dneska byla prace hlavne krokova a klusova, coz jsme mohli delat na vicemene volne otezi a byla jsem s celou jizdou moc spokojena. Vytahla jsem si trmeny, povolila podbrisak a nanosnik a sli jsme.

18. 12. 2015 - 23:34

sophie: Znovu se velmi omlouvám za čas, rodina si vyžaduje Vánoční pozornost a musela jsem psát na mobilu, takže to šlo pomaleji a bez diakritiky.

19. 12. 2015 - 21:23

lia a charakter: LEVEL 1 1. samostatná jízda - opracování, krok, lehký klus s jízdárenskou prací a kavaletami
Přehodila jsem Terimu otěže přes hlavu, stáhla třmeny a vyhoupnula se do sedla. Nemusela jsem ani pobízet, Teri se jednoduše rozešel ke stěně a já vsunula druhou nohu do třmenu. Poplácala jsem ho o krku a pomocí holení udržovala tempo a valáška u stěny. Myslela jsem na paty a dávala si pozor, ať mám paty u koně, Kavalety jsme si rozestavila již před jízdou, obě řady byly na dlouhých stěnách asi dva metry od zdi. Na jedné straně byly krokové kavalety po třech. Na druhé byly také kavalety po třech, ovšem byly dvě a byly v klusová vzdálenosti. Teri si frknul a natáhl si hlavu ještě více dopředu, uši měl natočené ke mně a já měla dojem, že na mne šije nějakou kulišárnu. Zatím vše probíhalo v pořádku, v Bčku jsem poslala Terimu holeněmi na malý kruh, možná se to více podobalo šišce, ale jo. Na naší první samostatnou hodinu to šlo. Teri švihnul ocasem a možná trošičku zkrátil rámec. Každopádně na můj pokyn obstojně prošli všechny rohy a po dalším kole jsem ho obloukem navedla na změnu směr u konce stěny. Teri znovu švihl ocasem, ale poslechl a já ho tentokrát v Ečku navedla na kruh. Paty! Došlo mi a já je okamžitě dala dolů, vypadalo to, že to Teri – jako učitel ohodnotil celkem dobře – žvýkl si. Dokončili jsme malý kruh a já ho opět nechala obejít kolečko a zastavila ho, tím že jsem ,,hlouběji zajela“ do sedla. Nohu jsem dala před sedlo a dotáhla podbřišník, to se Terimu moc nelíbilo a udělal protestantní krok vpřed.
,,Ššš… Hou, Teri. Hou.“ Valach se váhavě zastavil a já ho mohla dotáhnout.
,,Hooodný…“ Pochválila jsem ho a pobídla ho holeněmi nejprve do kroku a pak do klusu. Teri si odžvýkl a přešel do klusu, kde mi okamžitě nabídl o něco větší přilnutí a já si lehce zkrátila otěže. V B jsem přešla do pracovního klusu a nechala ho objet malý kruh. Při dojezdu na stěnu jsem opět přešla do lehkého klusu. Loupla jsem očkem k vnitřní noze a přesedla si. Paty! Dala jsem je dolu a změnila diagonálně směr. Hoch pode mnou ještě o trošku zkrátil rámec a já si přesedla a opět lehce zkrátila otěže. Teri byl spokojen a já si ho po opracování na tuto stranu přibrzdila do kroku a nechala ho chviličku vydechnout. Pak jsem ho navedla na krokové kavalety, před nimi jsem udržovala tempo rovnoměrného kroku a nad nimi se nadzvedla, Teri více zvedal nohy a ochotně je přešel, po nich jsem si znovu sedla do sedla a vzala to znovu. Teri měl nyní o něco rychlejší krok, ale povedlo se mi ho srovnat při změně směru, kdy jsem se sice musela vyhnout, jako při ostatních změnách kavaletám, ale proběhlo to v pořádku. Opět jsem si ho vzala na druhou ruku – dvakrát. Opět trochu spěchala, ale to nebyl problém, vzhledem k tomu, že byl čas na klusové kavalety. Kvůli tomu, že jsem měla krokové kavalety nastavené uprostřed, navedení valacha na ně nebyl tedy problém. Zde však byly dvě řady za sebou, takže jsem najela trošičku křivě. Teri zaváhal, já ho povzbudila holeněmi a on pochopil. Zvednula jsem se ze sedla a pobídla ho na další řadu, kterou taktéž velice ochotně přešel. Udržovala jsem ho v tempu a opět ho znovu navedla, první část přešel, ochotně, druhou…mi vyhnul, udělala jsem malý kruh, který se mi tam naštěstí vešel a energicky ho pobídla vpřed.
,,Běž…“ Mlaskla jsem si a Teri poslechl.
,,Hooodný.“ Pochválila jsem ho a diagonálně změnila směr. Jetšě kavalety dvakrát přejdeme a práci máme za sebou. Teď jsem si dávala pozor na pobídky a co největší navedení na kavalety. Vypadalo to, že jsem se o trošku zlepšila, protože mi již Teri nevyhnul. Šel hezky energicky a ochotně. Na stěně jsem mu pak nechala vytáhnout otěže a přešla do kroku.
,,Šikulka.“ Pochválila jsem ho a vykrokovala, dokud trochu neuschnl. Pak jsem sesedla, povolila podbřišník na poslední dírku a rozepnula podbřišník. Otěže přehodila přes hlavu a vyvedla valáška z haly. Dnes jsem pochopila, co po mě tento sympatický fešák chce – co nejlepší spolupráci a oporu při navedení a přechodu.
Když bylo o něj postaráno, ještě jsem skočila kavaletky uklidit.

23. 01. 2016 - 12:52

izzy+meteor: LVL 9 – JÍZDA RKOK-CVAL, SKOKY DO 120 CM TYPU KŘÍŽEK,KOLMÁK,OXER,DVOJBRADLÍ,TROJBRADLÍ

Stála jsem uprostřed jízdárny a marně si lámala hlavu s tím co teď sakra mám dělat Měla jsem sice nějakou představu jak jsem si chtěla všechny ty skoky postavit…ale sakar, bylo to náročný. Vymyslet kam to všechno vecpat. Měla jsem v plánu zaměstnat obě diagonály,i krátké a dlouhé stěny. Bez zvedače překážek to prostě budu muset postavit najednou od toho nejnižšího po vrchol dnešní jízdy. Fajn vemu to postupně, řekla jsem si a začala jsem ze středu haly kam jsem natahala co nejvíc skokovýho materiálu roztahovat stojany po hale. Na jednu z diagonál,na pravou ruku odspoda,čili od dveří, jsem postavila kolmák 90 cm, od tři cvalový dál oxer 100-40 a o další dva cvalový dál trojbradlí 90-100-110. Na druhou diagonálu přišel oxer 110 – 30 a dvojbradlí 110-120. Sama jsem nechápala když jsem to stavěla jak jsem se během roku a třičtvrtě dostala od ‚,jak se to sakra řídí‘‘ k skokům který jsem měla po prsa. Na dlouhou stěnu pak přišel křížek padesátka a z obou stran kavalety. Na druhou dlouhou stěnu jsem psotavila 3 inoutový kolmáky 60 cm. Na jednu krátkou stěnu,blíž vchodu, jsem do oblouku postavila kavaletu, kolmák sedmdesát a kavaletu. Na druhou stranu jsem do kruhu dala jen dva kolmáky,jen nízké 40 cm,aby prostě valach víc zvedal nohy, kavaleta měla maximálně 30,proto jsem tam postavila kolmáky. ,,Fajn dobře,teď pro Metyho‘‘ řekla jsem si pod imaginárními vousy
Dovedla jsem valacha na halu. Dopla jsem mu nánosník a zapla řemínek, dotáhla jsem podbřišník a stáhla třmeny. Pak jsem Meteora dovedla k jedné z kavalet a stoupla si na křížek na boku,abych byla o něco málo výš a líp se mi na toho mýho obra lezlo. Nahoře v sedle jsem se porovnala chopila se otěží a lehce pobídla do kroku. Uvolněnou pánví jsem kopírovala pohyb grošákova hřbetu. Zavedla jsem ho až ke stěně haly a mrkla na nás do zrcadla. Slušelo nám to Jakby taky ne, Meteorovi sluší každý jezdec a každé vybavení Je to fešák od přírody, ikdyž na nějakých závodech na předváděčce jsme se shledali s jiným názorem… pff Po stěně jsme obešli dva obvody na každou ruku a pak jsme je na dlouhé otěži, do které se valach pěkně vytáhnul, obklusali. Následně jsme se začali všemožně proplétat mezi postavenými skoky. Když jsem tušila že už je dostatečně uvolněný navedla jsem ho na stěnu a pobídla do cvalu. Opět dva obvody na každou ruku. Pak jsme se pustili do přechodů a přitom se opět proplétali kolem překážek. Dneska bylo bludištních možností opravdu moc Meteora jsem dostávala postupně na přilnutí a do podsazení. V zimě ta první fáze jízdy vždy trvala déle,protože koním trvalo déle se rozehřát, koneckonců stejně jako lidem. Asi za půl hodiny práce už jsme ale byli nachystaní na skoky.
,,Dveře‘‘ ozvalo se zvenku zrovna když jsem se chystala nacválat na křížek.
,,Volno!‘‘ zavolala jsem. Divný,psala jsem do stájový knihy že si zamlouvám halu. Dovnitř vešla Kitty,moje spolubydlící Lia a ještě jedna z nových holek,tušila jsem že se jmenuje Sarah.
,,Potřebujete něco?‘‘ zeptala jsem se.
,,Jo,tebe vidět skákat‘‘ odpověděla zrzka.
,,Tyhle dvě se mně chytly když jsem řekal Blood že sem jdu‘‘ dodala ještě a ukázala do zadu na holky Trochu jsem na ni vykulila oči, o obecenstvo jsem úplně zájem neměla.
,,No tak fajn, aspoň mi můžete pak zvedat překážky popřípadě‘‘ dodala jsem a ztěžka polka. Kdyby jen Kitty tak je to dobrý, jenže ještě dvě navíc? K tomu jsou to parkuračky a ... ááá Zavřela jsem oči a hodila jsem se co nejvíc do klidu. Fajn to bude dobrý. Naklusala jsem Tikiho a za před trojbradlím – zboku – ho pobídla do cvalu na pravou ruku. Cvalový pobídky jsem nechala na místě a navíc jsem se natočila trupem směrem doleva. Zatížila jsem víc levou sedací kost a Meteor to stočil za trojbradlím a před dvěma kolmákama na oblouku. Navedla jsem Tika na stěnu a tam si ho pokrátila a shromáždila. Nemůžem na dvě kavalety a křížek letět jak splašení Mety chtěl v obratu na křížek zrychlit ale já vydržela otěže, docela jsem se bála že by se mi pokusil skočít obě kavalety a křížek uprostřed jedním skokem. Před skokem jsem se nadzvedla do stehenního sedu,ale ne nijak výrazně. Jen tak abych nerušila Meteora při překonání týhle miniřady. Hop,hop,hop a byl na druhý straně To mi připomnělo že vždycky všichni říkali, že žádný skok není jen hop a byl tam an druhý straně… a přesto se mi tohle takhle zdálo Samozřejmě jakmile je to trochu vyšší tak už to je jiná žejo Pokračovala jsem od kavalety rovně na krátkou stěnu na kterou jsem Metyho stočila a za druhým kolmákem postaveným na oblouku už jsem Meteora otáčela zase doleva na inoutové kolmáčky. Do odskoku na ně jsem Meteora pobídla a zvedla se v sedle. Při doskoku jsem šla s pohybema dotkla se zadkem sedla,ale pak už jsem se znovu spolu s Metym zvedala do dalšího kolmáku a zase jsem se znovu dostala do sedla a pak zněj jak Mety zvedl předky na třetí kolmáček. Koukala jsem celou dobu před sebe,lokty u těla, na skok trochu povolit. Při posledním doskoku jsem dala ramena dozadu a po dvou cvalových ,protože malé skoky tak nevyvedou valacha z rovnováhy a tudíž je rychlejší při jejím hledání, jsem ho skrz poloviční zádrž podsadila a s další jsem ho přiměla zkrátit cvalový skoky. Pravou holeň jsem posunula dozadu,levou jemně stiskla u Metyho boku těsně za podbřišníkem, váhu jsem přenesla víc do levé sedací kosti a pravou otěží vedla valacha po velkém půlkruhu na kterém ležely kavalety s kolmákem uprostřed. Před kavaletou jsem se zvedla ze sedla a nad kolmákem se zvedla ještě o něco málo výš, ruce posunula trochu vpřed. Po doskoku jsem se opět zvedla do lehkého sedu v podstatě a překonali jsme kavaletu. Meteora jsem za ní vedla na diagonálu,kolem oxeru a následně dvojbradlí. Asi v polovině diagonály jsem upzornila valacha poloviční zádrží na změnu a přehodila nohy,váhu víc na pravé sedací kosti a přehodila jsem i ruce a pak pobídla pravou holení těsně za podbřišníkem. Mety se zvedl předkama o něco víš do vzduchu a vyměnil vedoucí cvalovou nohu. ,,pašák si‘‘ pošeptala jsem a krátce jsem ho podrbala na krku u kohoutku. Teď jsem ho točila na dva kolmáky na půlkruhu. Byli nízké takže jsem jen odlehčila pánev do lehkýho sedu a nechala Metyho je přecválat. Za nimi jsem ho vnitřní holení vytlačila na o něco větší kruh a naváděla ho teď opět na kavalety s křížkem uprostřed. Celý kurz jsme si projeli i na druhou ruku,akorát jsme skončili poté co jsme absolvovali ještě jeden přeskok a přešli i kavalety s kolmákem uprostřed. ,,Pašák jseš úžasnej‘‘ pochválila jsem hoa hladila po krku, když jsem ho zpomalila do kroku a dala mu pauzu na volné otěži. Grošák si spokojeně odrfknul.
,,Hele nechtěla bys nám ukázat nějakou pořádnou akci třeba, tohle bych zvládla i já s Asií‘‘ provokovala zrzka ze srandy
,,Dočkej času jako husa klasu‘‘ odpověděla jsem jí a vyplázla na ni jazyk. ,,Respektive počkej si pět minut pak už se chystám na ty diagonály‘‘ dodala jsem ještě a pokračovala v krokování s Meteorem. Po pěti minutách, nedočkavá Lia nám to velmi pečlivě vyměřila Jsem si pozbírala otěže a grošáka začala znova shromažďovat. Během dašlích dvou tří minut už jsme byli nachystaní a v očekávání na další skákání.
,,Ne že to před publikem spackáme‘‘ zasmála jsem se a pohladila Tikiho po krku. Mety si přežvýknul udidlo a zafrkal. ,,Jojo už jdem na to‘‘ ubezpečila jsem ho. Naklusala jsem jej na dlouhé stěně a v obratu jsem ho pobídla do cvalu. Až do obratu na diagonálu jsem ho držela ve shromážděním,nicméně po obratu jsem ho trošku pustila aby začal sbírat rychlost a energii na oxer a trojbradlí čekající za kolmákem. Koukala jsem rovnou na střed trojbradlí na konci řady. A přitom odpočítávala cvalový skoky do odskoku. Dva jedna,tedˇ! Pobídla jsem holeněmi a Meteor zvedl nohy vzhůru a odrazil se od zadníma od země. Já se vymrštila ze sedla,ruce posunula o něco dopředu abych valachovi povolila. Ramena držet vzadu,lokty na šířku ramen,otěže na šířku udidla. Koukat se před sebe,snad až trochu navrch. Váhu tlačit do pat,v kolenou mít jakýsi střed otáčení,přičemž ale nohy se dozadu posunuly výrazně míň než vršek ‚,dopředu‘‘. V kotnících vytlumit jakýkoliv náraz který by mohl přijít kdyby se doskok nepovedl. Mety ale naštěstí přistál předníma nohama bezpečně na zemi a já se mezítím narovnala tak že jsem se dotkla sedla. To mi ale vzápětí zmizelo pod prdelí jak se Mety dostával k zemi i zadníma nohama a já se dostala do lehkého sedu. Metyho jsem pobídla ale zároveň trochu vydržela otěže,ikdyž holeň byla převažující. Meteor tak rpodloužil cvalové skoky ale přitom nepřepadl na předek. To už jsme byli jen jeden cvalovej od oxeru….á skáčem! Pobídka a znovu ze sedla, nad oxerem jsem se předklonila o malinko víc než na normálním kolmáku a tak jsem víc Tikovi povolila v hubě aby se mohl vytáhnout dopředu. Po doskoku jsem ho v prostoru před trojbradlím ještě nachystala na skok co to jen šlo a nad trojbradlím jsem si víc našlápla levý třmen a valach při doskoku změnil cval takže jsme teď mohli pokračovat na dva kolmáky na půlkruhu. Když jsme se přes ně přenesli zamířili jsme na druhou diagonálu na oxer a dvojbradlí. Na oxer jsme najeli v prodlouženém cvalu a na dvojbradlí jsem Tika trochu pokrátila. Do skoku jsem se zvedla spolu s ním a posunula ruce vpřed a našlápla si víc pro změnu pravý třmen. Doskok byl v pořádku a já vyjela se shromážděným valachem na kavaletu-kolmák-kavaletu na půl kruhu a pak jsme si celou osmičku ještě jednou zopakovali.
,,První stodvacítka‘‘ hulákala jsem nadšeně na Kitty když jsem po posledním skoku Metyho vedla cvalem na volné otěži po stěně a chválila ho jak hlasem tak škrábáním na krku který měl moc rád. Vycválala jsem ho a Liu jsem poprosila aby mi podala bederku kterou jsem mu nasadila, a vyklusala ho a vykrokovala. Nakonec jsem ho ze sedla poškrábala pod nátylníkem a pak sklouzla ze sedla a ještě jednou ho pochválila. Holky už mezitím zmizely, krokování znaly všechny dobře

29. 01. 2016 - 18:30

izzy+meteor: LVL 9 – SKOKY DO 120 CM TYPU KŘÍŽEK,KOLMÁK,DVOJBRADLÍ,TROJBRADLÍ,OXER
Byl pátek odpoledne a já stála uprostřed haly s náčtrníkem v ruce a přemýšlela jak vymyslím dnešní skoky. Na jízdárně bylo najštěstí spousta prostoru takže se dali postavit orpavdu ty nejrůznější kominace a když nic neshodíme ani jsem nemusela slízat abych něco přestavěla. Tužkou jsem načrtla poslední čáru do náčrtníku a pak se pustila do stavění. Víceméně jsem se pokusila udělat skoky tak aby se daly přejet všechny souvisle ale i po jednom. Na spojnici BE jsem postavila dvojskok z křížku a malinkýho oxeru,ne každej musí být hned metr dvacet Na spojnici dalších dvou bodů na dlouhých stěnách jsem po každé straně dvojskoku postavila trojskoky z kolmáků. Jedny měly 60-70-80 a druhý od 80ti do 110. Na dlouhý stěny jsem pak postavila jedno dvojbradlí s nejvyšší příčkou 120 a na druhou trojbradlí se stejně vysokou nejvyšší příčkou. Pak jsem si odešla pro Tikouna do stáje.
Trochu jsem zahýkala když jsem se vyškrábávala na hřbet valacha Ne jen nikam jsem se neškrábala, jen se mi povedlo zasunout nohu do třmenu blbě a teď jsem tak napůl vysela ve vzduchu na půl už seděla v sedle Nakonec jsem se z té svízelné situace naštěstí vymotala, jsem přešikovná Mety si odrfknul když jsem si sbírala otěže. Stiskem holení jsem ho pobídla do kroku. Vedla jsem ho po stěně na pravou ruku. Obešli jsme asi dva obvody a pak jsem natočila trup dovnitř jízdárny, levou nohu posunula za podbřišník a kolem pravé otočila valacha na diagonálu z K. Začal zpomalovat a já ho lehce pobídla pravou-která byla ještě pořád vnitřní- těsně za podbřišníkem když valach zvedal zadní pravou nohu ze země. Mety opět zrychlil a taky došlápl nohou víc pod sebe. Změnili jsme směr a dva obvody v kroku objeli i na druhou ruku. Následně jsem grošáka naklusala. Vedla jsem ho na napnuté otěži,ale na dlouhé, tak aby se mohl vytáhnout hlavou dopředu a dolů a protáhnout si nejdelší hřbetní sval. V podstatě jsme udělali to stejné co v kroku a potom jsem valacha i ocválala. Pak jsme se vrhly do ohýbání. Využily jsme skoky, dělali jsme kolem nich kruhy, procházely co nejrovněji vedle nich a celkově kolem nich objížděli různý tvary a patvary Postupně jsem si sbírala otěže a pobídkami do zadních nohou dostávala valacha pod sebe. Cvičili jsme přechody ať už mezi chody nebo mezi ruchy v chodu. Vzpomněli jsme si i na kontracval,ikdyž ten úplně nějak bezvadnej nebyl, a na letmý přeskok. Mety už byl pořádně opracovaný a z naší drezurní práce co jsme uměli už nezbývalo moc coby. Byl čas se přesunout na skoky. Navedla jsem valacha na dlouhou stěnu začínající písmenem F, za obratem jsem nejprv upozornila valacha poloviční zádrží na změnu a potom posunula pravou ,vnější, nohu dozadu za podbřišník,trochu uvolnila vnitřní otěž a vnitřní holení pobídla na podbřišníku. Pánví jsem vyšla vstříc prvnímu cvalovému skoku. Meteor nakakoval do cvalu poněkud rozjuchaně když jsme opracovávali ale teď už byl v klidu. To ale ještě nevěděl že už se jde skákat. Rozjuchanost přišla až když jsem ho obrátila na půl jízdárny na křížek a kolmák. Koukala jsem do středu kolmáku a snažila se na něj valacha vést, takhle přejdem i prostřed křížku, teda pokud jsem nepostavila dvojskok křivě Meteor se chystal prodloužit skoky, nejspíš u toho i přenést váhu na předek, sérií polovičních zádrží jsem mu v tom ale zabránila. Grošák přece jen ale odskočil na křížek jak kdyby to byl ten 110ti centimetrovej kolmák o kus vedle Trochu jsem to nečekala a tak jsem zůstala hrozně za pohybem a vůbec to nevypadalo hezky …chjo Naštěstí jsem se nějak udržla v sedle a zvládla se rychle srovnat a na oxer už jsem si grošáka pohlídala víc. Za ním jsme odbočili na pravou ruku a z ní si dvojskok skočili i na druhou ruku a pak zas pokračovali doleva atd. Digitální (hranatou) osmičku jsme si projeli celou asi třikrát. Potom jsme se přesunuli na trojskok nižších kolmáků. Byly postavené na nájezd ze strany od K. Navedla jsem Meteora na střed posledního a pohlídala jsem si ho holeněmi a sedem aby s odskokem počkal na mě. Naštěstí to vydržel tryskomyška jeden Do odskoku jsem ho pobídla a nadzvedla se v sedle, ruce posunula po krku trochu nahoru. Mety relativně malý kolmák překonal v rychlsoti okamžiku a já zas na moment dosedla do sedla. Zvedla jsem se ale do lehkého sedu a v něm najížděla na další dva kolmáky. Nad skoky jsem tlačial váhu do pat, ramena dozadu a snažila jsem se celou dobu koukat před sebe. Taky jsem se snažila nepovolovat moc. Jason mě na to včera upozornil že to někdy přeženu a pak je pro nás těší najít zase zpátky rovnováhu. Nad posledním skokem už jsem povolila víc, jenže jsem se taky omylem víc předklonila a tak to s tou naší spořádaností po doskoku nebylo nijak slavný. Navedla jsem valacha na stěnu a znovu s ním najela na trojskok. Tentokrát už to bylo lepší. Skočili jsme si ho ještě jednou na každou ruku a potom se zaměřili na druhý trojskok. Rozhodla jsem jej najet z toho prvního. Sice je tam ten obrat trochu těžší,ale musíme to zkusit a nekroužit tu jak trdla na jeden obvod jeden skok. Po zdárném překonání trojskoku a napojení na stěnu jsem valacha poloviční zádrží dostala d shromážděného cvalu. Seděla jsem v pracovním sedu a už se koukala na trojskok vyšších kolmáků. Otočila jsem valacha kolem pravé nohy a pomohla si přenesením váhy an vnitřní sedací kost. Odpočítala jsem si odskok a do něj Tika pobídla. Spolu s ním jsem se zvedla. Koukala jsem se před sebe, trochu víc nahoru i, ramena jsem držela vzadu ale zas ne tak moc abych se v zádech zalomila a dělala jógínskou pozici kobra Mety se přehoupl předkama přes skok a já se začala v sedle napřimovat až do něj na chvíli dopadla a pak se mi zas zpodprdele ztratilo Zůstala jsem v lehkým sedu. Už jsem na něj byla zvyklá ze všech těch závodů a parkurovejch tréninků. Dokud se Mety na překážku nehnal jak blbej tak to bylo v pohodě. Další kolmák už byl vyšší a tak to chtělo víc povolit otěže, nicméně jinak pohyby které jsem tam nahoře prováděla já se nezměnily,jen ze země by to vypadalo jinak,nicméně to je tím že se kůň hejbe výš a trochu víc musí vyklenout krk a tak dál. Na třetím kolmáku jsem ruce posunula po krku ještě o kousek dál. I tenhle trojskok jsme projeli víckrát. Pak jsme si projeli dvojskok i oba trojskoky postupně naráz. Byla to pořádná fuška a Mety už byl dost unavený,takže jsem se rozhodla že to postavené dvojbradlí nevyužiju a skočíme si akorát ten triple bar a půjdem domů. Přece jen, není se čemu divit, Mety předtím pracoval jen tak nějak napůl a teď najednoul jezdil těžký jízdy šest dnů po sobě. Kolem stěny jsem valacha tedy přivedla na triplebar v prodlouženém cvalu. Odpočítat si odskok,připravit se, pobídnout,zvednotu se ze sedla a ruce posunout asi o pěst a půl dopředu. Koukat se před sebe, ramena dozadu, držet rovnováhu,váhu do pat,holeněmi stále objímat koně a špičky mírně k němu. Jak se kůň přehoupává přes skok začít se narovnávat. Přední kopyta koně se dotýkají země. Dotknout se sedla které vzápětí klesá dolů jak valach skrčí zadní nohy pod sebe. Gravitace mě táhne k zemi. Stiskem kolen a ztlumením dopadu zapérováním v kotnících co nejměkčeji dosednout do sedla a vzápětí se nechat dobrovolně vyhodit do lehkého sedu. Odcválat odskoku sebrat si koně pod sebe poloviční zádrží a je hotovo. To vše je potřeba udělat během pár sekun ne-li ještě menších jednotek. Naštěstí jsem jakž takž zvládla vše a za stodvaceti centimetrovým trojbradlím jsme přistáli bezpečně a celkem spořádaně. Na krátké stněě jsem Metera zpomalila do klusu a povolila mu otěž skoro až na přesku. Valach se do ní spokojeně vytáhl a přežvýknul si a já ho podrbala na krku. ,,pašák seš‘‘ pochválila jsem ho. Vyklusali jsme a já pak valachovi přehodila přes záď odpocku a vykrokovala ho. Když jsem ho odvedla do stáje a postarala jsem se o něj, vrátila jsem se na halu schovat překážky.

06. 02. 2016 - 23:04

sophie + shakespeare: V hale jsem nasedlala i nauzdila, abych se připravila na zítřejší závod. Sue už předem postavila krokové kavalety, slalom o pěti tyčkách, kavaletové Lko a taky malý křížek, který nás čeká a který mě trochu děsí
Nasedla jsem, pochválila valáška za spolupráci a pobídla ho lehkým zmáčknutím holení do kroku. Okamžitě poslechnul a vyšel po stěně, šli jsme na levou ruku. Lehce jsem tedy přesunula váhu dovnitř jízdárny a s volnými otěžemi jsme pokračovali po obvodu. Už teď koukal po překážkách, křížek se mu obzvlášť nelíbil, samozřejmě, strašpytel. Co nejvíce jsem se snažila uklidnit sebe, srovnat si správně sed, rovná záda, pohled dopředu, uvolněný pohyb, jemný kontakt s hubou a klidné holeně, pata dolů, špičky ke koni.. je toho hodně
Sue mě pochválila, že přesně takhle na to půjdeme, budeme odlákávat pozornost od jeho strachů na mě a na moje pomůcky. Zkusila jsem tedy uprostřed protilehlé stěny zastavit, zatuhla jsem v pohybu zad a Shakespeare víceméně hned zastavil, je na pobídky jemný a to je jeden z důvodů, proč ho tak zbožňuju.
Sesedla jsem, na to si taky musí zvyknout.
Stál celkem v klidu, koukal po mně a užuž mě chtěl následovat, protože jsem o metr ustoupila, takže jsem se hned vrátila, pohladila ho, pochválila a ustoupila znovu, zatímco jsem ho chválila. "To je hodný, hezky tam zůstaň, já si tady vyplňuju otázku "
Stál, ačkoliv po mně koukal, takže jsem ho pochválila, vrátila se a nasedla. Pochválila jsem ho znovu, že hezky stojí a pobídla ho do kroku. Změnila jsem diagonálou směr, lehce přesunula těžiště a Speare si mezitím protahoval hlavu a krk hezky dopředu a dolů, takže jsem ho znovu chválila. Když jsme zase prošli půl jízdárny, takže jsem ho začala lehce ohýbat na velký kruh. Otočila jsem ramena doprava, přesunula váhu na pravou půlku zadku, přesunula vnější holeň za podbřišník, vnitřní na. Hnědák se hezky ohnul a prošli jsme si takhle celý velký kruh, dávala jsem si pozor, abych ho vnitřní holení vytlačila na všechny "stěny" kruhu.
Sue mi kruh pochválila a řekla, ať si jdeme zkusit ty kavalety. Zatím byly položené na zemi, zítra budou napůl zvednuté, takže je pak zvedneme. Otočila jsem tedy valáška směrem na kavalety, srovnala si sed rovně a narovnala nás směrem ke kavaletám. Pírek zbystřil, ale celkem ochotně kavalety přešel, zatímco já se zvedla ze sedla, abych mu trochu usnadnila překračování. Pohladila jsem ho po krku za hezké přešlapání a srovnala se na stěnu. Takhle jsme vlastně změnili směr, protože jsem se ke kavaletám vracela, takže jsem si na druhé krátké stěně dala velký kruh na druhou ruku, abych ho protáhla a ohnula rovnoměrně. Zase se mu kruh celkem povedl, takže jsme pokračovali po obvodu a stále na volné otěži jsem uprostřed dlouhé stěny pobídla ke klusu. Naklusal hned a já začala vysedat na vnější přední nohu. Otěže jsem si trochu zkrátila, protože mi je začal nabízet a já chtěla udržet kontakt s hubou. Objeli jsme skoro celou jízdárnu a zase jsem si udělala velký kruh, aby se ohnul i v klusu. Trochu jsme ohnutím ztratili kmih, ale udělala jsem si osmičku a kruhy prohodila a na druhou ruku už klusal pravidelně i na ohnutí, já si dávala pozor na přesednutí i prohození těžiště a holení a nasměrování ramen. Po dokončení kruhu jsme pokračovali po dlouhé stěně a já zpomalila do kroku a držela ztuhnutí víc, takže vlastně téměř zastavil hned z klusu. Pochválila jsem ho a Sue mě vybídla, ať jdu k ní, že si zkusíme přejít tu plachtu.
Znovu jsem uvolnila otěže, valášek byl uvolněný a zahřátý, taky byl zaměstnaný, takže si všeho okolo nevšímal. Jakmile ale Sue sáhla po zabaleném šustivém modrém balíku, tak zbystřil a trochu sebou škubnul, hlavu vysoko. "Ššš, to znáš, s tím jsme si už hráli, pamatuješ? Ššš...," uklidňovala jsem ho a nechala ho, ať se zastaví. Sue pomalu plachtu rozbalila a položila ji na zem, za kavalety, tam, kde bude. Já plašana pobídla do kroku, aby si ji zatím aspoň očuchal. Trochu stepoval, ale nakonec se k ní natáhnul, očuchal ji a Sue ho vzala lehce za otěže a plachtu jsme přešli. Byla jsem překvapená, jak rychle to šlo, takže jsem ho moc pochválila a nechali jsme ho prozatím s plachtou být. Sue mi poradila, abych si zkusila ještě jeden velký kruh a zkusit ho zmenšit na menší, abych ho trochu víc protáhla do stran, abychom se mohly vrhnout na slalom. Vyrazila jsem s ním tedy na kruh, trochu si zkrátila otěže, přesunula váhu doleva, pravou holeň za podbřišník, vnější otěž vede, vnitřní se nabízí, ramena doleva a levá holeň na podbřišník a vytlačuje po okruhu. Hezky se ohnul, takže jsem po půl kolečku pomůcky trochu zvýraznila, obzvlášť holeně a nahnutí v ramenou. Celkem správně obvod kruhu zmenšil a prošli jsme si jeden malý kruh, potom jsem víc zapojila zase vnitřní holeň a trochu povolila, takže jsme vyšli zase na velký. Změnila jsem v kruhu směr, udělali jsme to samé na druhou ruku a na tuhle stranu se ohýbal hůř, ale taky to zvládnul.
Vrátili jsme se tedy k Sue a zkusili si znovu přejít kavalety a hned přes plachtu, jakoby od startu. Před plachtou zaváhal a tentokrát jsme ho nechaly, ať si to vymyslí sám, ale nakonec krok udělal a přešel. Pochválila jsem ho a rovnou jsem vyrazila na slalom. Zprava, doleva, doprava, doleva, doprava. Ohýbala jsem hlavně přesouváním sedu, lehkým přesouváním holení a také jsem naváděla vždy vnitřní otěží. Zvládl ho celkem dobře, takže jsem ho pochválila a pokračovali jsme doleva. Tady potom bude můstek, k tomu asi budu moct klusat, stejně jako mezi plachtou a slalomem, abychom trochu nabrali čas. Sue taky připravila jednu kavaletu, která bude u otázky. Zastavila jsem ho zatuhnutím a zastavením pohybu přímo nad ní, takže byl půl napůl. Trochu tomu nerozuměl, ale pochválila jsem, sesedla jsem a během chválení jsem ustupovala a trochu kolem něj kroužila. Chtěl mě následovat, ale stihla jsem ho zastavit, než se opravdu pohnul a pohladila jsem ho za hezké stání, takže pochopil a zůstal stát.
Potom nás čekalo Lko. Znovu jsem nasedla, pobídla a došli jsme hezky do Lka až nakonec. "Teď si ho lehce přidrž vepředu zastaveným pohybem otěží a lehce ho pobídni," poradila Sue. Tak jsem se o to pokusila a ono to fungovalo překvapivě dobře. Lehce jsem promáčkla otěže na mírném kontaktu a pohyb přidržela, zatímco jsem lehce holeněmi pobídla. Pírek zkoumavě udělal krok zpět a když jsem ho hlasem pochválila a pomůcky zopakovala, tak najednou couval jako největší mistr Aha, tak mám dobrého couvače, couval bez problému a na jeho obvyklé přílišné přemýšlení mi důvěřoval a nechal se vést. U přehybu jsem tedy zapojila vnější pravou holeň a posunula ji za obřišník, takže zadek ohnul doleva a vycouval bez problému nazpátek. Wow. To jsem fakt čekala, dokonce jsem se tohohle momentu docela bála, protože s jeho nejistotama jsem si myslela, že couvání nebude mít rád, ale opak je pravdou, zvládl to s přehledem a nechal se naprosto v klidu vést. Vida, to nám to zítra usnadní. Moc jsem ho pochválila a Sue mi řekla, že křížek je poslední, ale že ho taky zvládneme, jdeme ho pěšky.
Sesedla jsem tedy a přehodila si otěže, bude to tak snazší. První jsem ho jenom nechala si překážku okouknout, ale při druhém kole jsem se rozeběhla a nechala ho naklusat vedle mě. Já překážku přeskočila v pohodě a hnědák taky, nechal se vést. Zůstala jsem běžet, protože vím, že pak poběžíme do cíle. Zpomalila jsem do kroku, pochválila ho za spolupráci a došla na start, protože už brzy půjde cvičit Sarah a chci si to všechno už jenom pořádně projít. Došli jsme na pomyslný start, nasedla jsem a hned jsem ho pobídla ke kavaletám. Zvedla jsem se ze sedla a pokračovala na plachtu. Tentokrát jí přešel bez zbytečného koukání, takže jsem hned po ní pobídla do klusu směrem na slalom. Před ním jsem zpomalila do kroku, ale také jsme ho prošli celkem svižně. Pak klusem až ke kavaletě u otázky. Zastavila jsem zase napůl, sesedla, trochu od něj odešla, napodobovala psací pohoby a hod papírku do koše a vrátila se, nasedla a pokračovala k Lku. Zvládl postát, ale zítra bude kolem ruch a lidi, takže uvidíme. Nicméně Lko prošel zase s přehledem tam i zpět, teď už i věděl, co dělá, takže mu to šlo ještě rychleji. A pak jsem téměř seskočila (na to trochu koukal, ale nechal to plavat), přehodila si otěže a spolu s ním se rozeběhla ke křížku, který jsme úspěšně překonali. Sue začala tleskat, na což Pírek okamžitě reagoval uskočením a divým čuměním vpřed, jako co to sakra znamená. No jo, to mi nedošlo, tleskání. Pohladila jsem ho a pokynula na Sue, ať tleská, zatímco jsem ho chválila. Taky jsem trochu zatleskala, ale po chvíli pochopil, že ho to taky nesežere. Asi jsme tedy připravení, moc jsem poděkovala Sue za pomoc a na ruce s valáškem obešla celou jízdárnu, pak jsem vystřídala směr a obešla ji znovu, aby trochu vychladnul, ještě mu dám masáž, až se vrátíme do boxu.

06. 02. 2016 - 23:05

sophie: Omlouvám se za čas, psala jsem mail

14. 02. 2016 - 17:46

lia a charakter: PRÁCE S KAVALETAMI – PROCVIČENÍ ZÁKLADŮ, KAVALETY V KLUSU, MIMO NĚ KROK, KLUS A CVAL
Vešla jsem do liduprázdné haly a pohledem přejela veškeré připravené kavalety. Všechno bylo na svém místě. Zavřela jsem za námi dveře, otěže přehodila zpět na své klasické místo a třmeny stáhla dolu. Levou nohu vložila do třmenu, levou rukou si přidržela otěže a přední rozsochu, pravou rukou jsem se přidržela naopak zadní rozsochy, pravou nohou se odrazila a vyhoupla se do sedla. Otěže jsem si chytnula oběma rukama, pravou nohu zasunula do třmenu. Prošlápla paty, narovnala se – ovšem ne moc, špičky namířila ke koni, ruce jako když držím půllitr, koukat se před sebe. Když jsem si byla jistá, stiskla jsem holeně a valach se sviž-ně rozešel. Tohle jsem na něm neskutečně obdivovala, pokud mu jezdec dal najevo, že musí stát a počkat, stál a čekal, jakmile však dostal pobídku, reagoval svižným krokem a hezky si vyšlapoval. Vnější nohu jsem přesunula za podbřišník, vnější rameno naopak dopředu, vnitřní holeň přitisknutá, vnitřní otěž nabídnutá, vnější přiložená a Terry ochotně zamířil na stěnu, zafrkal, zastříhal ušima a se zvednutou hlavou si prohlížel kavalety. Dvě skupiny po třech na diagonálách, ovšem tak aby se na protější straně dal udělat velký kruh s kavaletou v X, jenž se ovšem dala vynechat. A třetí skupinka byla na dlouhé stěně, po třech. Všechno na klusovou vzdálenost. Poplácala jsem valacha po krku a v rohu si s ním vždy pohrála a nechala ho svižně vyšlapovat. Po chvíli jsem přesunula vnější nohu za podbřišník, vnitřní přitiskla, vnější rameno přesunula dopředu, vnější otěž přiloženou vnitřní nabídnutou. Terry nejdříve otočil hlavu a zamířil z krátké zpět na dlouhou stěnu. Pohladila jsem ho po krku a pokračovala pří-mo. Nechala jsem ho ještě několikrát obejít obvod a dotáhla ho. Stiskla jsem holeně a mlask-la si:
,,Klus!“ Terry nadzvedl hlavu a naklusal. Měl hezky svižný klus a já ho v něm nechala další dva obvody, pomůckami jsem si ho navedla na oblouk, pomocí něhož jsem změnila směr. Při dojezdu jsem si přesedla a nechala ho objet další obvody, přešla do kroku a v dalším bodě opět naklusala. Na volném místě jsem si ho navedla na velký kruh, jenž jsme šli prozatím bez kavalety. Na ni ovšem Terry jasně táhnul. Parkurák jeden. Obklusali jsme jeden kruh a já zasedla do pracovního, přitiskla vnitřní holeň, vnější přesunula za podbřišník, vnější rameno naopak dopředu, pohrála si otěží a navedla si ho uprostřed kruhu na půlkruh, při jeho dokončení jsem prohodila pomůcky a otočila valacha na druhou ruku. Na kruhu jsem ještě zůstala několik kroků v sedle a teprve potom začala vysedat – na správnou nohu. Terry začal hezky zkracovat rámec, takže jsem si mohla dovolit zkrátit otěže. Po dalším objetém kruhu jsem zasedla do sedla a stiskla holeně.
,,Hop!“ mlaskla jsem, ale Terry by poslechl i bez hlasu. Povyskočil, lehce se nahrbil a nacválal, v něm se poměrně, ale rychle srovnal a nedělal nějaké divočiny. Nechala jsem ho obcválat ještě jeden kruh a pokračovala rovně. Jakmile jsme se dostali na dlouhou stěnu, zafrkal a znovu se nahrbil. Kruh ho předtím držel zkrátka.
,,Klídek, kamaráde. Uklidni se.“ Ztuhla jsem v sedu, přenesla těžiště a brala rozdováděného valacha zpátky. To bude ještě zajímavé. Terry ovšem klidně zpomalil do klusu, v dalším bodě jsem vnější nohu přesunula dozadu a stiskla holeně. Charlie si povyskočil do cvalu, na krátké stěně to bylo ještě v pořádku, na dlouhé se mi ovšem zase rozjel. Otočila jsem si ho znovu na kruh, což ho donutilo zpomalit a já mohla přejít do klusu a v kruhu si změnit směr. Teď nás to samé čekalo na druhou ruku. Stiskla jsem holeně a valach spořádaně nacválal, znovu jsme obcválali kruh a pokračovali po obvodu. Charlie tentokrát cválal klidně, takže jsem si ho pře-vedla do klusu, zkontrolovala si vysedání a rozhlédla se po hale. Nakonec jsem zvolila kavale-ty v B. Nedovedla jsem ho tedy úplně na dlouhou stěnu, ale ohnula jsem si ho ještě před ro-hem a namířila ho na kavalety. Holeněmi jsem si ho navedla na střed a nechala ho, ať si s tím poradí sám, Terry ovšem zaváhal, asi kvůli tomu, že jsem ho již nerušila. Stiskla jsem proto holeně a zamlaskala, Charlie zafrkal a výrazněji zrychlil, před prvním břevnem jsem si stoupnula do třmenů a mlaskla si. Terry snížil hlavu a soustředěně zvedal nohy, zůstala jsem v stehenním sedu do té doby, než Charlie dostal i zadní nohy za kavalety, zkontrolovala si vysedání a otočila ho na velký kruh, tentokrát s jedinou kavaletou v X. Terrymu jediná kláda nedělal sebemenší problém, takže jsem ho nechala jít přímo a za prvním bodem na dlouhé stěně ho otočila na diagonálu. Museli jsme se totiž vyhnout kavaletě v X, ale valach to bral pouze jako zpestření. Holeněmi jsem si ho navedla na střed, podržela ho, zvedla se ze sedla a nechala ho soustředěně překlusat tři břevna. Dojeli jsme na stěnu, já si zkontrolovala vysedání a hned v prvním bodě na dlouhé stěně si ho opět navedla na diagonálu. Podržela ho, navedla na střed, stoupla si do třmenů a nechala překlusat tři břevna, za nimi se vyhnula kavaletě v X. Zkontrolovala si vysedání, navedla na stěnu, v rohu ho otočila pomůckami zpět. Terry se otočil na oblouk, který jsem ovšem přerušila v určité vzdálenosti a navedla ho na kavalety v B, nechtěla jsem ho dneska nějak hnát. Ty tři břevna před námi byly pro dnešek poslední. Opět jsem si ho podržela holeněmi, navedla na střed a před nimi si stoupla do třmenů. Terry je ochotně překonal. Popustila jsem mu otěže, zpomalila do kroku a nechala ho vyšlapovat po stěně. Byla jsem ráda, že ho mám. Malý rošťák s výrazným znakem na čele. Malý vlček v rouše beránčím. Poplácala jsem ho po šíji a pročísla mu prsty hřívu.
,,Šikulka si,“ usmála jsem se a nechala ho obejít pár obvodů, sesedla, povolila podbřišník, nánosník, vytáhla třmeny, otevřela dveře, přehodila otěže přes hlavu a vyšla z haly.

20. 02. 2016 - 19:26

lia a charakter: Zavřela jsem za námi dveře a kousek od nich odstoupila.
,,Charlie,“ zamlaskala jsem na valacha, jenž udělal několik kroků vpřed.
,,Hodný,“ poplácala jsem hnědáka po šíji a přehodila otěže na jejich normální pozici, stáhnula třmeny, levou nohu do jednoho z nich vložila, pravou se odrazila a měkce dosedla. Pravou nohu jsem zastrčila do třmenu – zatlačila koleny dolu, lýtko se mi napnulo a pata se automaticky prošlápla. Špičky jsem namířila k Charlieho bokům, narovnala se – ovšem ne příliš, otěže chytnula, jako bych držela půllitr a lokty měla u těla. Teprve tehdy jsem stiskla holeně, přitlačila vnitřní, vnější posunula za podbřišník, vnitřní rameno natočila dozadu, vnitřní otěž nabídnula, vnější přiložila – Valášek zastříhal ušima a svižnými kroky vyrazil ke stěně. Kavalety jsem měla rozestavěné ve třech skupinách po třech, všechny byly na vnitřní stopě, abych mohla jezdit u stěny. Dvě skupiny byly na jedné stěně – na krajních bodech, poslední – třetí byla, uprostřed stěny protější. V každém rohu jsem si s ním lehce pohrála a po dvou kolech si ho navedla na krátkou diagonálu – tu velkou, normální sem prostě nenacpu. Opět jsem s valáškem prošla dva obvody. (Nezapomněla jsme ho dotáhnout. )Navedla ho pomůckami na oblouk, jímž jsme změnila směr a při dojezdu stiskla holeně a mlaskla. Valášek zafrkal a výrazně zvedl krk.
,,Ale no tak…,“ zamumlala jsem a nechala Charlieho udržovat tempo, která nebylo ani pomalé – ani extrémně rychlé, takové… akorát. Valáška jsem nechala obklusat dva obvody, jak na tuhle, tak na druhou ruku a následně přitlačila vnitřní holeň, vnější posunula za podbřišník, vnitřní rameno přesu-nula dozadu, vnitřní otěž nabídnula, vnější přiložila. Hnědák svižně zamířil na velký kruh.
,,Klídek,“ snažila jsem se ho uklidnit a lehce zpomalila vysedávání, aby mi zpomalil i on. V X jsem si přesedla, prohodila pomůcky a otočila ho na kruh na druhou stranu. Charlieho jsem nechala vyšláp-nout rovně a uprostřed dlouhé stěny jsem přitlačila vnitřní holeň a přidala ostatní pomůcky, valášek zamířil do X a na protější stěně jsem si ho opět navedla na stejnou ruku, sice jsme se museli protáh-nout mezi kavaletami, ale zvládli jsme to. Charlie začal hezky zkracovat rámec, takže jsem si pravidelně zkracovala po malých kouscích otěže. Ještě jsem ho párkrát otočila na kruh, a poté ho nechala jít rovně, čas od času jsem v kruhu změnila směr, aby si Charlie vystřídal zatěžující stranu. Když byl na jemném přilnutí, otočila jsem ho znovu na velký kruh a stiskla holeně.
,,Hop!“ mlaskla jsem si a Charlie povyskočil a nacválal. Pohodil hlavou, švihl ocasem a začal si do tempa pofrkávat. Charlie svižně obcválal velký a na můj povel zamířil svým kulatým cvalem na stěnu. Na krátké stěně jsem šla proti jeho pohybům, ztuhla v sedu a jemně si ho podržela nohama. Krátkou diagonálou jsem si znovu změnila směr a nacválala na druhou ruku. Charlie hezky pracoval, ochotně dělal přechody a chodil svižně. Nechala jsem ho tedy přejít do klusu, obklusat jeden obvod, aby se uklidnil a zamířila na jednu skupinu tří kavalet. Navedla jsem hnědáka na střed a hlídala si jeho tempo. Před první kládou jsem se zvedla a znovu si pohlídala valacha. Ten soustředěně zvedal nohy a s nastraženýma ušima pokračoval, když poslední kavaletu překonaly i zadní nohy. Začala jsem opět vysedat, navedla valáška zpět na stěnu, pohrávajíc si s ním v rozích. Před středem krátké stěny jsem přitlačila vnitřní holeň, vnější posunula za podbřišník, vnitřní rameno natočila dozadu, vnější otěž nechala přiloženou a vnitřní jsem nabídla. Charlie odbočil za stopy, když mé pomůcky vytrvávali, zamířil na dlouhou stěnu. Před ní jsem ho však narovnala a Terry mírně zrychlil při pohledu na tři bílo – červené klády před námi.
,,Hou,“ houkla jsem klidným, hlubokým hlasem a začala pomaleji vysedávat, holeněmi jsem si navedla svižně chodícího hnědáka na střed.
,,Tak pojď,“ mlaskla jsem a zvedla se z posedí. Charlie zafrkal a svižným klusem překonal řadu. Mrkla jsem se na jeho nohosled a podle něj začala vysedat. Otočila jsem si ho na krátkou stěnu a poté na vnitřní stopu. Charlie pohodil hlavou.
,,Ššššš,“ zašeptala jsem a snažila se Charlieho udržet v této rychlosti. Terry v ní zůstal a já se ho snažila navést na střed. Charlie švihl ocasem, zvedla jsem se ze sedla a Charlie zdvihal nohy v dokonalém souladu. Jakmile se nemusel soustředit na kavalety, pohodil hlavou, aby vyjádřil svou nespokojenost s tempem. Nadechla jsem se, zasedla, ztuhla v sedu a šla proti jeho pohybům. Charlie nespokojeně švihl ocasem, ale přešel do nižšího chodu a následně do zastavení.
,,Hodný,“ poplácala jsem ho po krku a stiskla holeně – o něco intenzivěji než při pobídce do kroku a Charlie naklusal. Otočila jsem ho na malý kruh – v pracovním, aby musel zpomalit tempo a nehnat se tak šíleně vpřed.
,,Hooou,“ pomalu jsem vysedávala a nechala Charlieho obklusat obvod.
,,Nebudeš se tak hnát,“ upozornila jsem ho a navedla na skupinu tří kavalet. Zvedla jsem se ze sedla a hned po nich začala opět vysedat – poměrně pomalu, vážně jsem nepotřebovala být na hřbetě při Charlieho náladách. Soustředila jsem se na další skupinu před námi, srovnala jsem si ho holeněmi a navedla na střed. Charlie se opět začal soustředit, zvedal soustředěně nohy a udržoval danou rych-lost.
,,Ještě jednou a necháme toho, slibuju,“ zamumlala jsem. Charlie zastříhal ušima. Navedla jsem ho na trojici břeven ležící na zemi na protější stěně.
,,Naposledy,“ vydechla jsem. Zapracovala holeněmi a zvedla se ze sedla. Charlie ani poslední skupinu neodflákl, hezky pracoval a zvedal nohy.
,,Hoooodnýýýý…“ pohladila jsem jemně po krku nepříliš vysokého hnědáka. A přešla ho do kroku a popustila otěže.
,,Šikulka,“ pochválila jsem mého svěřence. Přece jen byl pod sedlem třikrát za sebou, nemohla jsem se mu divit. Každopádně zítra bude mít volno… Nechala jsem Terryho vydechnout, sesedla jsem, vytáhla třmeny, povolila nánosník a podbřišník, přehodila otěže přes hlavu a vyvedla Charlieho z haly.

03. 03. 2016 - 21:20

lia a charakter: KAVALETOVÁ PRÁCE – OPAKOVÁNÍ ZÁKLADŮ – KROK, KLUS, CVAL
Zavřela jsem za námi dveře a popovedla svého svěřence o trochu dál. Stáhla jsem třmeny, přehodila otěže přes hlavu a vyhoupla se do sedla. Vložila jsem nohy do třmenů, prošlápla paty, špičky namířila k bokům, seděla rovně, ovšem uvolněně, dívala se před sebe a ruce držela, jako když v nich mám půllitry. Teprve když jsem si byla jistá, že sedím dobře, stiskla jsem holeně, přitlačila levou, vnější posunula za podbřišník, levé rameno jsem přesunula dozadu, levou otěž nabídla, pravou přiložila. Charlie vykročil hezky aktivně a ochotně zamířil na stěnu. Jemně jsem probrnkávala otěže, ovšem velice jemně, aby Charlie hezky snížil hlavu a týl. V rohu jsem si s ním více pohrála, a když Charlie začal sklánět hlavu, podpořila jsem ho holení. Snažila jsem se dělat přesně to, jak jsme si to vysvětlovali v semináři. Hnědák se hezky vytáhl dopředu a já si s ním v rozích vždy pohrála. Po několika obvodech jsem přitlačila vnitřní holeň, přidala ostatní pomůcky a Charlieho si otočila na diagonálu. Museli jsme se vyhnout kavaletám, ovšem zvládli jsme to. Dávala jsem si pozor na rohy a Charlieho aktivitu chodu. Hlavu držel hnědák hezky dole, takže jsem usoudila, že můžeme naklusat. Nejdříve jsem si ho však dotáhla a teprve potom stiskla holeně. Nechala jsem Charlieho udělat dva kroky a pobídku zopakovala. Mlaskla jsem a Charlie zvedl hlavu, ovšem naklusal. Šel hezky aktivně vpřed, ovšem já chtěla, aby hlavu zase snížil. Opakovala jsem tedy jemňoulinké probrnkávání otěží a hnědáka si podržela holení, když začal hlavu snižovat.
,,Hoodný,“ zamručela jsem souhlasně a vnější rukou ho podrbala. Dávala jsem si opět pozor na rohy, ať je příliš nesekáme a po chvíli ho ohnula pomocí pomůcek na oblouk z krátké stěny zpět na dlouhou, při dojezdu jsem si přesedla a pokračovala po dlouhé stěně do rohu a na krátkou. Charlie hezky vyšlapoval a do rohů hezky ochotně chodil. Začala jsem tedy pobrnkávat do vnitřní otěže a začala si je zkracovat – milimetr po milimetru. Hezky opatrně, ruku jsem mu přestala nabízet a čekala jsem, kdy Charlie dobrovolně nabídne přilnutí. Hnědák se začal postupně sbíral a já si ho tedy otočila na velký kruh, otočila jsem ho hezky v A dávala si pozor na správnou polohu nohou a ramen, otěže jsem se snažila mít na správném místě a Charlie se otočil do X a z něj zpět na stěnu, nechala jsem ho obklusat kolo ještě jednou a pak ho pobídla jít po stěně – rovně. Kruh jsem poté několikrát zopakovala, vždycky jeden, dva, tři a poté přímo na stěnu. Tehdy jsem začala s kavaletami. Otočila jsem si valáška doprostřed jízdárny a jela přímo do A, před ním však byly kavalety. Holeň jsem měla přiloženou, udržovala tempo a snažila se hnědáka navést co nejvíce na střed. Před první jsem se zvedla z posedí a nechala valáška, ať si s tím poradí sám. Charlie začal více zvedat nohy a bez problémů je překonal. Možná jsem ho mohla více navést na střed, ovšem i tak jsme je zvládli a já si zkontrolovala nohy a začala vysedat na druhou nohu – otočila jsem ho totiž na druhou stranu a v C ho opět zatočila na tu stejnou skupinu. Teď jsem si dávala větší pozor na nájezd, kontrolovala si ho stejně jako před tím holení a těsně před nimi se zvedla. Počkala jsem, až přejdou i zadní nohy poslední kavaletu a otočila ho opět na druhou ruku. Charlie ochotně vyšel roh a naposledy jsem ho navedla na střed haly a přejít přes skupinu tří kavalet. Trochu mi utekl doprava, ale zvládli jsme to. Charlieho jsem nechala uklidnit na obvodu a navedla ho znovu na kavalety, tentokrát na dvě skupiny po tří. Charlie jsem si lépe ohlídala, aby mi zase někam neutíkal, holeně měla přiložené, v sedle nadzvednutá a dívala se před sebe. Když Charlie přešel i zadníma nohama, mrkla jsem se na jeho nohosled a začala vysedat. Snažila jsem se udržovat dráhu a navést ho aktivním klusem na střed další skupiny. Před ní jsem se zvednula z posedí a mlaskla na Charlieho. Ten s našpicovanýma ušima pokračoval. Zadní lehce drnkul do kavletky, zase se mi totiž vyklonil z dráhy, ale i tak jsem byla spokojená a zopakovala trasu, ještě jednou. Tentokrát jsem už nechtěla udělat žádnou chybu, takže jsem se soustředila na přesnost navedení. Charlie je hezky přešel rovně a následně se ochotně napojil na stěnu. Obloukem jsem si změnila směr, při dojezdu zasedla do sedly, vnější holeň posunula dozadu a stiskla holeně.
,,Hop!“ pobídla jsem hnědáka, který se vyhoupl do svého typického kulatého cvalu. Charlieho první skok byl aktivní a já mu pouze určovala směr – pomůckami jsem ho otočila na velký kruh a pokračovala rovně. Opět jsem zopakovala několik kruhů a obvodů, v klusu si změnila směr a nacválala na druhou nohu. Tentokrát jsem Charlieho otočila na tři cvalové kavalety. Bude to poprvé, co nějaké to břevno spolu překováváme. Charlie našpicoval uši, zafrkal a nepatrně prodloužil cvalový skok.
,,Houu,“ snažila jsme se uklidnit rozjařené tempo mého hnědáka, jinak jsem mu však do vedení nijak nešahala a nechala ho, ať si s břevny poradí sám. Nadzvedla jsem se a nechala valáška ať je přecválá. Charlie je levou zadní překonal a já jsem zasedla do pracovního, obcválala obvod a navedla je na ně znova. Charlie protáhl cvalové kroky, švihl ocasem a jako by tam nebyly – pokračoval. Zarazila jsem se hlouběji do sedla, šla proti jeho pohybům a nechala valáška přejít do mírného klusu a navedla ho na šestici kavalet, po třech. To se ukázalo být obtížnější, udržet valáška na rovné linii mi dalo docela zabrat. Ještě to vezmeme z druhé ruky a konec. Přešla jsem tedy do klusu, otočila valáška na druhou ruku, nechala ho přejít klusové kavalety, za nimi zasedla, přesunula vnější holeň za podbřišník a stiskla holeně. Mlaskla jsem si a Charlie povyskočil do cvalu a nechal se navést na trojici cvalových kavalet. Sotva jsem se snažila zvednout ze sedla a už jsme byly za nimi.
,,Hoodný,“ poplácala jsem ho a přešla přes klus do kroku. Pro dnešek bylo hotovo. Obešla jsem s ním pár obvodů, pak sesedla u vchodu, povolila podbřišník, nánosník, vytáhla třmeny, dala Charliemu pamlsek, přehodila otěže přes hlavu a vyrazila z haly.

08. 04. 2016 - 20:52

sarah a venuše: KAVALETOVÁ PRÁCE, PROCVIČOVÁNÍ ZÁKLADŮ, KROK, KLUS, MIMO TO KROK, KLUS, CVAL
Po zavolání jsem s Veny vešla do prázdné haly, hold dnes asi budeme sami. V hale již byly nachystané kavalety na krok a klus, ještě jsem je razila zkontrolovat, zdálo se být vše v pořádku a tak jme s Veny zamířily na střed, kde zastavily. Pohladila jsem Veny, stáhla třmeny, dotáhla podbřišník, přehodila otěže a švihem se dostala do sedla. Dala jsem nohy do třmenů, zpravila si sed a následně stiskla holeně, takže se Veny rozešla krokem na stěnu, kam jsem ji sedem a holeněmi nasměrovala. Měla jsem delší otěž, pohrávala si střídavě do vnitřní a vnější otěže, občas, když bylo potřeba si připobídla. Veny šla pěkně aktivně, pomalu, ale jistě natahovala krk dopředu a dolů v týle, jak jsem chtěla. Obešli jsme dva obvody v kroku, kdy jsem chtěla, aby se hezky protáhla a byla pěkně u stěny, nezkracovala si rohy. Na začátku dlouhé stěny jsem dala vnitřní nohu na podbřišník, vnější za, natočila ramena a mírně si pomohla i pomůckami otěží. Vykonali jsme diagonálu a začali krokovat i na druhou ruku, na kterou šla již lépe. Po dokončení druhého obvodu jsem si zkrátila o zarážku otěže a znovu si pohrávala. Po jednom obvodu přišel na řadu klus a já tedy pobídla Veny holeněmi a klisna živě naklusala. Začala jsem na správnou nohu vysedat, hlídala si samozřejmě sed, pohrávala si, dbala na to, aby Veny neflákala zadní nožky. Spolu jsme obklusali v co nejpravidelnějším klusu asi dva obvody, přičemž se vyhýbali rozestavěným kavaletám, s tím že tři krokové kavaletky byly na krátké stěně, asi metr od ní, tři klusové kavalety byly na diagonále. Zasedla jsem, ztuhla v kříži a ruce, vcucla břicho, Veny přešla do kroku, i když mi bohužel spadla na předky. Obloukem v kroku jsme změnili směr a pokračovali na druhou ruku, kdy na začátku dlouhé stěny naklusali. Znovu jsem dbala na vyjíždění rohů, pěkně si sní, když bylo potřeba, pohrávala, trvala na pravidelném tempu. Po třech obvodech přešla do nižšího chodu, Ven pochválila. Pomalu si v kroku zkracovala, zarážku po zarážce, nezapomněla zapojit, při potřebě holeň, abych ji do otěží pěkně napobízela. Na krátké stěně jsem holeněmi, sedem a rukami navedla na velký kruh. Trvala jsem na nezkracování kruhu, s čímž jsme měli problém. Když Veny v rámci možnosti kruh nezmenšila, byla pochválená. Zamířili jsme přímo, pohrávala si prsty do vnitřní otěže, hlídala si sed. Na opačné krátké stěně jsme opět provedli velký kruh, tentokrát bohužel trochu hůře provedený, i tak jsem však Veny pohladila na znamení pochvaly. V C přišla pobídka holeněmi a sedem, Ven naklusala, přesně, jak jsem chtěla. Brnkala ji, když bylo potřeba do vnitřní otěže, snažila se, by vyklenula hřbet a podšplapovala zadníma nohama, což se bez holeně samozřejmě neobešlo, ale nepobízela ji holeněmi jen tak pro nic za nic na každém kroku. Provedla jsem na krátké stěně velký kruh, s tím, že si ji přistavila k vnitřní ruce, avšak né tak, aby vypadla plecí. Ven provedla kruh pěkně, ale bez vytlačování vnitřní holení se kruh neobešel. Jeli jsme přímo, na další krátké stěně si středem jízdárny změnila směr. Na druhou ruku pracovala na stejných věcech jako na ruce minulé. Po několika jízdárenských cviků jsme v A nacválaly, dala jsem vnitřní na podbřišník, vnější za, uvolnila sed a Veny naskočila do rychlejšího tempa. Uvolnila jsem se v sedle a snažila se v sedle Veny nevadit. Vedla jsem ji vnější rukou, daly jsme jedem kruh, přičemž si pohrávala s vnitřní rukou, paty tlačila dolů. Dále jsme vycválali přímo a nechala ji vyšlápnout, avšak před krátkou stěnou ji přiměla cvalové kroky zkrátit a krátkou stěnu projet pomaleji, dlouhou opět cvalové kroky prodloužit, na další stěně už přechod do klusu. Pochválila jsem Veny, byla šikovná. V klusu jsme chvíli vytrvaly, přičemž po chvíli obloukem změnily směr a vydaly se klusem na druhou ruku. Na začátku dlouhé stěny přišla pro Veny pobídka do cvalu, kdy ochotně naskočila do cvalu, avšak zvedla hlavu a mě pak chvíli trvalo jí a sebe ,,zpravit“. Objeli jsme korektním cvalem dva obvody, přičemž jsem teď myslela hlavně na svůj sed, ale samozřejmě taky na Ven . Po jednom obvodu jsem přešla do klusu, Veny pochválila a po chvíli přešla i do kroku, kdy jsme však ještě nekončili. Navedla jsem si ji krokem na krokové kavalety, které byly u krátké stěny, avšak tak metr od stěny. Navedla ji pěkně na prostředek, nad kavaletou se zvedla do třmenu, pérovala v kotnících, měla prošláplé paty, nedívala se pod sebe, hezky Ven, když bylo potřeba, pobídla. Po kavaletách jsem Ven pochválila, zůstala jsem na takovém velkém kruhu, jelikož kavalety byly taky přistavěné jakoby na kruh. Na kruhu před kavaletami si Veny pěkně pohlídala, aby hezky zadníma došlapovala do stop předních, což se nám dařilo jen někdy, o přešlapování předních se nám ještě ani nesnilo . Na kavalety si ji naváděla pěkně na střed, Veny kavalety krásně přecházela, takže byla pochválená. Změnila jsem směr a zkusila kavlety na druhou ruku, kdy je taktéž přešla dvakrát. Veny se snažila, práce s kavaletami ji asi bavila, což je dobře. Usmála jsem se, Veny pohladila a přešla do klusu, kdy jsem vysedala. Obkroužili jsme jeden obvod, jakmile byla Venuš pěkně uvolněná, zabočila jsem s ní na diagonálu, kde byly rozestavěné kavalety pro klus. Snažila jsem si ji navést na střed, Veny však před kavaletami zrychlila. Nejdříve jsem se to snažila vyřešit přidržením otěží, ale Veny z toho jenom znervozněla a ještě zrychlila a tak jsem tedy jenom zpomalila sedem, břichem, ale před kavaletami se soustředila na jejich překonání a neprala se s Veny. Stoupla jsem si do třmenu a společně s Veny kavalety překonala. Za kavaletami jsem s Veny zůstala na stěně a středem jízdárny změnila směr, tak abych se vyhnula kavaletám. Pak jsem znovu zamířila na kavalety, kdy jsem zachovala chladnou hlavu a zpomalovali ji pouze sedem a břichem. Veny pěkěn nad kavaletami zvedlala nohy, byla šikovná a tak ji navedla na kavalety ještě z druhé ruky, kdy je taktéž překonala čistě. Následovala samozřejmě pochvala a přechod do kroku, kdy ji povolila otěž a začala s krokováním. Pochválila jsem ji a při krokování si přemítala dnešní jízdu a přemýšlela, v čem bych se hlavně měla zlepšit a co by jsme s Veny měli dopilovat. Po několika obvodech na obě ruce jsme zajeli na střed, kde jsme zastavili, já Veny ještě jednou pochválila. Sesedla jsem, vytáhla třmeny, uvolnila podbřišník i nánosník a přehodila otěže. Mlaskla jsem na hnědku a společně jsme vyšli ven z haly zamířili do boxu.

18. 04. 2016 - 11:37

lia a charakter: PRÁCE PŘES KAVALETY – KLUS, CVAL
Zavřela jsem za námi dveře a udělala několik kroků s hnědákem dopředu. Zkontrolovala jsem si, jestli kavaletky zůstaly na svém místě – tři klusové na krátké diagonále, tři klusové ve středu dlouhé stěny, tři cvalové na středu protějším. „Máme to dobře,“ broukla jsem k hnědákovi, který zastříhal ušima. Dotáhla jsem podbřišník, stáhla třmeny, přehodila otěže přes hlavu a vyhoupla se do sedla. Pravou nohu jsem vložila do třmenu, prošlápla paty, špičky namířila k Charlieho bokům, otěže chytnula oběma rukama, dívala se vpřed. Stiskla jsem holeně a hnědák se rozešel vpřed, hezky aktivně zamířil na můj povel na stěnu a zvědavě si při tom prohlížel kavalety. „Hele, na ty dojde později, ju?“ usmála jsem se a pohladila ho po krku. Sem tam jsem probrnkávala otěže, v rozích si pomohla holení – vnitřní přiložená, vnější lehce za podbřišníkem, aby se začal hezky ohýbat a uvolňovat. Jakmile si hnědák vytáhl hlavu dolu, probrnkávání ustalo. Pouze jsem si s ním pohrávala v rozích a následně obloukem změnila směr. Vnitřní holeň přiložená, vnější za podbřišníkem, vnitřní otěž nabídnutá, vnější přiložená, vnitřní rameno jde dozadu. Hnědák odbočil z krátké stěny zpět na dlouhou, kde pomůcky vymizely. Pokračovali jsme po stěně další obvod, dva. Samozřejmě s řádným projížděním rohů. Stiskla jsem holeně a zamlaskala. „Klus,“ pobídla jsem hnědáka, který pěkně vyklusal. Sice ne moc plynule, ale hned nasadil přiměřené tempo. „Šikulka,“ pochválila jsem ho a opět ho pomocí oblouku na konci stěny otočila. Při dojezdu jsem si nezapomněla přesednout, v rozích si s ním pohrát a kontrolovat tempo – v tomto případě spíše zrychlení, než zpomalení. To jsem v případných úsecích kontrolovala rychlostí vysedávání. Hnědák měl stále možnost protáhnout si hlavu. Ještě na druhou ruku a můžu si ho začít sbírat na otěž. Změnu směru jsem zvolila diagonální. Vnitřní holeň přiložená, vnější za podbřišníkem, vnitřní otěž nabídnutá, vnější přiložená, vnitřní rameno jde dozadu. Jakmile jsme se dostali na přímku, pomůcky na změnu směru vymizeli, já s v X přesedla a dotlačila si ho na stěnu. Pohrála jsem si s ním v rohu a pokračovala po krátké stěně, přes roh na dlouhou a opět. Charlie měl hlavu dole, klusal uvolněně a svižně, po dalším obvodu jsem mohla začít pracovat na zkracování rámce. Začala jsem probrnkávat vnitřní otěž a valáška si při nejbližší příležitosti ohnula na velký kruh – vnitřní holeň přiložená, vnější za podbřišníkem, vnitřní otěž nabídnutá a probrnkávající, vnější otěž přiložená a brnknutí sem tam, méně často, jen aby se hnědák uvolnil mezi žuchvami. Vnitřní rameno šlo dopředu a hnědáček vyklusal na kruh, pomalu jsem si zkracovala otěže, milimetr po milimetru, zarážka po zarážce. Před středem krátké stěny jsem zasedla do sedla, zatnula břišní svaly, v rukou stiskla otěže a nohama si valáška podržela. Plynule přešel do kroku a stříhal ušima, co se bude dít dál. Zamířila jsem rovně, v rohu si s ním pohrála a v dalším bodu stiskla holeň a zamlaskala. Charakter udělal ještě jeden krok a poté přešel do vyššího chodu. „Šikula,“ broukla jsem, mrkla na jeho nohosled a začala podle něj vysedat. Jakmile jsme se ocitli ve středu dlouhé stěny, ohnula jsem si hnědáka mezi cvalové kava-lety v X přesedla a na druhé stěně si ho otočila na druhou stranu. Valášek mi začal postupně nabízet přilnutí, ale ještě ne úplně. Otočila jsem si ho ve středu krátké stěny na velký kruh v X přešla do kroku a ve středu krátké stěny ho nechala opět naklusat. Hnědáček se na kruhu sesbíral a já se rozhodla začít se cvalem. Pokračovala jsem přímo, před středem dlouhé stěny jsem zasedla do sedla, vnější holeň přesunula za podbřišník, brnkla do vnitřní otěže a zamlaskala. Hnědák plný energie vyrazil zpět. Stal se zázrak. Místo toho aby svojí energii využíval ještě k větší rychlosti, vkládal ho do pohybu samotného. Kopyta rozrývala písek a cval podrývalo pravidelné frkání. Impozantnost cvalu po chvíli vymizela a vrátil se klasický houpavý cval. Zvedla jsem se ze sedla a nechala hnědáka volně cválat po obvodu, po chvíli jsem přešla do klusu. Diagonálně jsme změnili směr a při dojezdu hnědák na můj povel zase nacválal. Opět jsem se zvedla do stehenního sedu a nechala ho tak dva obvody. Zasedla jsem do sedla, stiskla v rukou otěže a lehce ztuhla v sedu, při přechodu nechyběla holeň a hnědák po chvíli přešel do kroku. Povolila jsem mu otěže a nechala ho si kolo oddechnout. Poté jsem si ho sesbírala zpátky na otěž a naklusala. Nechala jsem ho obklusat obvod, ať se uklidní a poté jsem ho navedla na trojici klusových kavalet u dlouhé stěny. „Prrrr, hou,“ podržela jsme ho, když se hnal vpřed a zpomalila vysedání. Snažila jsem se ho navádět na střed a jemně si ho podržela holení, aby to nebral jako pobídku vpřed. Zvedla jsem se z posedí a dívala se dopředu. Hnědák soustředěně zvedal nohy, ale do zadní kavalety brnkl. Jakmile jeho zadní nohy přešly poslední kavaletu, mrkla jsem na nohosled a začala vysedat. Ještě jednou z této strany, následovala diagonální změna směru a z druhé. Charakter měl stále tendenci se hnát dopředu, ale následně brnkl pouze jednou. Poté jsem si ho navedla na krátkou diagonálu. Vnitřní holeň přiložená, vnější za podbřišníkem, vnitřní otěž nabídnutá, vnější přiložená, vnitřní rameno dozadu, jakmile jsme na přímce nepobízet ho k zatáčce a soustředit se na nájezd. Hezky pomalu, nikam se nehnat… „Prrrr,“ broukla jsem a zvedla se z posedí, hnědák soustředěně přešel kavaletky a napojil se na stěnu. „Šikulka, půjdeme to ještě jednou a pak vezmeme ty calové, ano?“ pohladila jsem ho po krku, na konci stěny jsem ho obloukem otočila zpátky, projela okolo klusových a zamířila na ty na diagonále. Snažila jsem se opět navést ho na střed a jemně jsem ho obejmula holeněmi, zvedla jsem se z posedí, trochu natáhla ruce vpřed a jakmile přešel i zadníma nohama poslední kládu začala jsem znovu vysedat. Hnědák ve středu dlouhé stěny na můj povel nacválal aktivně vpřed. „Prrr…“ brala jsem ho zpátky a roh mi pomohl ho uklidnit. Dívala jsem se na kavalety, otočila ho na ně, podržela si ho holení a před nimi se zvedla z posedí. Hnědák prodloužil cvalové skoky a přenesl se přes ně. „Aaaano,“ pochválila jsem ho, pomůckami si ho otočila na krátkou stěnu, pohrála si s ním v rozích a najíždělo se znovu, tohle valáškovi šlo. Při nájezdu neměl takové tendence zrychlovat, jako v klusu. Procválali jsme roh, já zasedla do sedla, stiskla v rukou otěže, podržela si ho holení a navedla si ho na diagonálu. V X jsem si přesedla a při dojezdu ho opět pobídla do cvalu. Charlie zastříhal ušima procválal roh, na dlouhé stěně sice trochu zrychlil, ale povedlo se mi ho vzít včas zpátky. Dívala jsem se na kavalety, přitlačila vnitřní holeň, vnější posunula za podbřišník, vnitřní rameno automaticky dovnitř, otěže navádějí s holeněmi. „Šikulka, pomaluu, tak hodný,“ zvedla jsem ze sedla, dala ruce lehce vpřed a za kavaletami hned zasedla do sedla a po jednom obvodu jej na ně navedla znovu. Poté jsem ho pochválila a dala mu pauzu, ještě to půjdeme dvakrát všechno naráz a pak skončíme. Po dvou obvodech jsem si ho opět sesbírala a pobídla ke klusu – nejdříve se šla diagonála, při dojezdu nacválat, kavalety ve cvalu, ve středu krátké stěny přechod do klusu a klusové kavalety, poté obloukem změnit směr a znova. S přechody nebyl problém, sice hnědák trochu protestoval při přechod z cvalu do klusu, pohodil hlavou a zafrkal, když jsem k tomu přidala hlas, poslechl. Také jsme řešili problém při zrychlování nájezdu v klusu – zvlášť ty u stěny, ale druhé kolo šlo vše jako na drátkách. Přešli jsme do kroku a hnědák zafrkal, zastříhal ušima, jakmile jsem mu povolila otěže, vytáhl si krk a přežvýkl si. „Moooc šikovný si byl,“ pořádně jsem ho pohladila po krku a obešla s ním pár kol, poté jsem sesedla, vytáhla třmeny, povolila podbřišník a nánosník, nabídla Charliemu pamlsek, přehodila otěže přes hlavu a vyvedla ho z haly.