Komentář, na který odpovídáte

07. 11. 2015 - 17:00
 

meave + darius: 1. Samostatná práce do lvl 1 (3/3)

Ještě štěstí, že jsme po obědě nezapomněly na ty kavalety, říkala jsem Nell. Obě jsme před sebou měli první samostatnou jízdu a já už se teď obávala, co asi přijde. Stala jsem s Nell u boxu Komety a já v ruce držela sedlo. Mezitím jsem si rychle urovnala uzdečku na rameni. Malém mi to všechno spadlo. Hlavně helma se chystala. Měla jsem jí položenou na posedlí a snažila se zabránit tomu, aby se snad jen pokusila padnout k zemi. "Pak ti řeknu, jak to bylo," rozloučila jsem se s Nell. Zamířila jsem k boxu č.36 a položila opatrně všechny věci před box. V ruce jsem si nechala jen uzdečku a mohla začít se sedláním a užděním. Netrvalo to dlouho, jako vždy alespoň při tomhle nic nezkoušel. Vyvedla jsem ho z boxu a podívala se, jestli je všechno v pořádku. Když jsem si byla jistá, neváhala jsem a vyrazila do haly.
Vůbec jsem se nebála, byla jsem tam jen já a Darius, což mi dodávalo jistou míru klidu. Nikdo na nás nebude koukat, to by se mohlo brát jako jisté vítězství. Tim jsem se tedy asi naprosto uklidnila. Pak už všechno šlo dobře. Pomalu jsem Darina vzala dal od vchodu do haly a dodtáhla ho. Alespoň bych mohla být ráda, že nepatří mezi ty koně ,které přitom dělají neplechy. Darius stál jako přikovaný. Stáhla jsem oba třmeny a skontrolovala, jestli ho nikde nic neomezuje. Když jsem si byla jistá, že je všechno v pořádku, mohla jsem se mrštně vyhoupnout do sedla. Naskočila jsem a Darius se mezitím dal do kroku. Já po něm vlastně nechtěla, aby stál. Nechala jsem ho na dlouhé otěži, ale stejně dávala jednim okem raději pozor, u něj člověk nikdy neví, raději jsem to nějak nechtěla pokoušet. Mezitím, co on ťapal kam se mu zachce, já si upravila třmeny na správnou délku, aby mi vyhovovaly. Takhle jsem si přišla o něco lépe. Pomalu jsem začala zkracovat otěž, ale netvrdim, že jsem nějak spěchala, vlastně jsem to dělala pomalu, aby se hlavně pořádně protáhl. Udržovala jsem Správné tempo a po chvilce s ním tak na půl otěže začala pomalu klusat. Vysedala jsem pomalu a Darius se tak přizpůsobil mému tempu. V klusu jsem začala mírně otěž přitahovat, dokud jsem jí neměla úplně naplou a byla připravena s Dariem začít pracovat. Vůbec jsem dneska ani nezavadila o chození u stěny, měli jsme úplně celou halu pro sebe, tak jsem toho využívala. Střídala jsem klus s krokem a měnila různě směr, aby se náhodou neřeklo. Jednou jsem si zkusila i zastavit. Reagoval tak klidně. To bude asi tim, že jsem se cítila schopně a vyrovnaně, vůbec nic mě netrapilo.
Chvíli jsem si i zacválala, ale dneska jsou hlavní kavalety. V C ležela jedna samotná bariéra, abych si vyzkoušela nájezdy. Sebrala jsem otěž a pobídla Daria do kroku. Mezitím jsem si srovnala helmu a o trochu silněji pobídla do klusu. Je to jedna kavaleta, vysedávala jsem plynule, nikam jsme se nehnali, prohrála jsem si mírně s otěží a udržovala stopu na prostředek. A vidíte, ono to vůbec není těžké. Poplácala jsem jemně Darinka a pokračovala. Klusali jsme chvíli po hale, než jsem ho nasměrovala na řadu čtyř kavalet zaměřených na klus. Teď se ukáže, jak dobře umíme odkrokovat. Pred první bariérou jsem si lehce stoupla do stehenního sedu a pobídla Daria, aby ho třeba náhodou nenapadlo zastavit nebo zpomalit. Všechno vycházelo hladce. Otěž jsem měla naplou a přešla do kroku, abychom alespoň vyzkoušeli řadu pro krok, aby potom náhodou neměla s tímhle Nell problémy. Zdálo se, že ne, Darius neměl problém s překonáním ničeho. Jen si energicky vykračoval. Myslím, že za to může to, jak včera byl málo ve výběhu, najednou má o něco víc energie, pomyslela jsem si a rozhodla se, že je třeba, napravit to. Ještě jednou jsem zkusila řadu na klus. Tentokrát se to nepovedlo tak hladce, jak jsem chtěla, ale kromě mírného zaváhání na začátku řady bylo všechno v pořádku. Tím jsem se rozhodla skončit s kavaletami, raději jsem si chtěla zkoušet pracovní klus, který mi nejde tak, jak bych si představovala. Vzala jsem si ho na spodní velký kruh a zkoušela pracovní sed. Nebylo to opět jednoduché, ale je vidět, že začínám konečně přicházet na to, jak se tam udržet, tím jsem se ujistila, že to příště bude jen a jen lepší. Rovnou jsem v rohu nacválala s tím, abych docílila pěkného a plynulého cvalu. Udělala jsem jedno kolečko na kruhu a pak se rozhodla, vycválat ho v lehkém cvalu po celé hale na obě ruce dostatečně, musím poznamenat, že mě díky tomu fakt později bolely nohy. Ale tak co mám s ním dělat, když je jako hyperaktivní veverka. Trochu jsem se lekla, když mírně vyhodil, ale není to nic, co by pro mě bylo nového.
Přešli jsme do kroku a já zahodila otěž a chvíli pořádně vykrokovali. Vypadá to, že je s každou jízdou lépe a lépe. Neni to taky tím, že mu snad začínám přicházet na chuť? Ale noták, to není za co by se měl Darínek stydět, pousmála jsem se a pořádně ho za dnešní výkon pochválila. Mám pocit, že se hodně zlepšuju. Slezla jsem a dala třmeny nahoru, povolila všechno, co se dalo a vyrazila zase zpět do stáje.
Cestou s věcma do sedlovny jsem pokývla na Nell, že mohou na halu, protože jsem skončila.

Vaše odpověď

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Parkur