lia a charakter: PRÁCE PŘES KAVALETY – KLUS, CVAL
Zavřela jsem za námi dveře a udělala několik kroků s hnědákem dopředu. Zkontrolovala jsem si, jestli kavaletky zůstaly na svém místě – tři klusové na krátké diagonále, tři klusové ve středu dlouhé stěny, tři cvalové na středu protějším. „Máme to dobře,“ broukla jsem k hnědákovi, který zastříhal ušima. Dotáhla jsem podbřišník, stáhla třmeny, přehodila otěže přes hlavu a vyhoupla se do sedla. Pravou nohu jsem vložila do třmenu, prošlápla paty, špičky namířila k Charlieho bokům, otěže chytnula oběma rukama, dívala se vpřed. Stiskla jsem holeně a hnědák se rozešel vpřed, hezky aktivně zamířil na můj povel na stěnu a zvědavě si při tom prohlížel kavalety. „Hele, na ty dojde později, ju?“ usmála jsem se a pohladila ho po krku. Sem tam jsem probrnkávala otěže, v rozích si pomohla holení – vnitřní přiložená, vnější lehce za podbřišníkem, aby se začal hezky ohýbat a uvolňovat. Jakmile si hnědák vytáhl hlavu dolu, probrnkávání ustalo. Pouze jsem si s ním pohrávala v rozích a následně obloukem změnila směr. Vnitřní holeň přiložená, vnější za podbřišníkem, vnitřní otěž nabídnutá, vnější přiložená, vnitřní rameno jde dozadu. Hnědák odbočil z krátké stěny zpět na dlouhou, kde pomůcky vymizely. Pokračovali jsme po stěně další obvod, dva. Samozřejmě s řádným projížděním rohů. Stiskla jsem holeně a zamlaskala. „Klus,“ pobídla jsem hnědáka, který pěkně vyklusal. Sice ne moc plynule, ale hned nasadil přiměřené tempo. „Šikulka,“ pochválila jsem ho a opět ho pomocí oblouku na konci stěny otočila. Při dojezdu jsem si nezapomněla přesednout, v rozích si s ním pohrát a kontrolovat tempo – v tomto případě spíše zrychlení, než zpomalení. To jsem v případných úsecích kontrolovala rychlostí vysedávání. Hnědák měl stále možnost protáhnout si hlavu. Ještě na druhou ruku a můžu si ho začít sbírat na otěž. Změnu směru jsem zvolila diagonální. Vnitřní holeň přiložená, vnější za podbřišníkem, vnitřní otěž nabídnutá, vnější přiložená, vnitřní rameno jde dozadu. Jakmile jsme se dostali na přímku, pomůcky na změnu směru vymizeli, já s v X přesedla a dotlačila si ho na stěnu. Pohrála jsem si s ním v rohu a pokračovala po krátké stěně, přes roh na dlouhou a opět. Charlie měl hlavu dole, klusal uvolněně a svižně, po dalším obvodu jsem mohla začít pracovat na zkracování rámce. Začala jsem probrnkávat vnitřní otěž a valáška si při nejbližší příležitosti ohnula na velký kruh – vnitřní holeň přiložená, vnější za podbřišníkem, vnitřní otěž nabídnutá a probrnkávající, vnější otěž přiložená a brnknutí sem tam, méně často, jen aby se hnědák uvolnil mezi žuchvami. Vnitřní rameno šlo dopředu a hnědáček vyklusal na kruh, pomalu jsem si zkracovala otěže, milimetr po milimetru, zarážka po zarážce. Před středem krátké stěny jsem zasedla do sedla, zatnula břišní svaly, v rukou stiskla otěže a nohama si valáška podržela. Plynule přešel do kroku a stříhal ušima, co se bude dít dál. Zamířila jsem rovně, v rohu si s ním pohrála a v dalším bodu stiskla holeň a zamlaskala. Charakter udělal ještě jeden krok a poté přešel do vyššího chodu. „Šikula,“ broukla jsem, mrkla na jeho nohosled a začala podle něj vysedat. Jakmile jsme se ocitli ve středu dlouhé stěny, ohnula jsem si hnědáka mezi cvalové kava-lety v X přesedla a na druhé stěně si ho otočila na druhou stranu. Valášek mi začal postupně nabízet přilnutí, ale ještě ne úplně. Otočila jsem si ho ve středu krátké stěny na velký kruh v X přešla do kroku a ve středu krátké stěny ho nechala opět naklusat. Hnědáček se na kruhu sesbíral a já se rozhodla začít se cvalem. Pokračovala jsem přímo, před středem dlouhé stěny jsem zasedla do sedla, vnější holeň přesunula za podbřišník, brnkla do vnitřní otěže a zamlaskala. Hnědák plný energie vyrazil zpět. Stal se zázrak. Místo toho aby svojí energii využíval ještě k větší rychlosti, vkládal ho do pohybu samotného. Kopyta rozrývala písek a cval podrývalo pravidelné frkání. Impozantnost cvalu po chvíli vymizela a vrátil se klasický houpavý cval. Zvedla jsem se ze sedla a nechala hnědáka volně cválat po obvodu, po chvíli jsem přešla do klusu. Diagonálně jsme změnili směr a při dojezdu hnědák na můj povel zase nacválal. Opět jsem se zvedla do stehenního sedu a nechala ho tak dva obvody. Zasedla jsem do sedla, stiskla v rukou otěže a lehce ztuhla v sedu, při přechodu nechyběla holeň a hnědák po chvíli přešel do kroku. Povolila jsem mu otěže a nechala ho si kolo oddechnout. Poté jsem si ho sesbírala zpátky na otěž a naklusala. Nechala jsem ho obklusat obvod, ať se uklidní a poté jsem ho navedla na trojici klusových kavalet u dlouhé stěny. „Prrrr, hou,“ podržela jsme ho, když se hnal vpřed a zpomalila vysedání. Snažila jsem se ho navádět na střed a jemně si ho podržela holení, aby to nebral jako pobídku vpřed. Zvedla jsem se z posedí a dívala se dopředu. Hnědák soustředěně zvedal nohy, ale do zadní kavalety brnkl. Jakmile jeho zadní nohy přešly poslední kavaletu, mrkla jsem na nohosled a začala vysedat. Ještě jednou z této strany, následovala diagonální změna směru a z druhé. Charakter měl stále tendenci se hnát dopředu, ale následně brnkl pouze jednou. Poté jsem si ho navedla na krátkou diagonálu. Vnitřní holeň přiložená, vnější za podbřišníkem, vnitřní otěž nabídnutá, vnější přiložená, vnitřní rameno dozadu, jakmile jsme na přímce nepobízet ho k zatáčce a soustředit se na nájezd. Hezky pomalu, nikam se nehnat… „Prrrr,“ broukla jsem a zvedla se z posedí, hnědák soustředěně přešel kavaletky a napojil se na stěnu. „Šikulka, půjdeme to ještě jednou a pak vezmeme ty calové, ano?“ pohladila jsem ho po krku, na konci stěny jsem ho obloukem otočila zpátky, projela okolo klusových a zamířila na ty na diagonále. Snažila jsem se opět navést ho na střed a jemně jsem ho obejmula holeněmi, zvedla jsem se z posedí, trochu natáhla ruce vpřed a jakmile přešel i zadníma nohama poslední kládu začala jsem znovu vysedat. Hnědák ve středu dlouhé stěny na můj povel nacválal aktivně vpřed. „Prrr…“ brala jsem ho zpátky a roh mi pomohl ho uklidnit. Dívala jsem se na kavalety, otočila ho na ně, podržela si ho holení a před nimi se zvedla z posedí. Hnědák prodloužil cvalové skoky a přenesl se přes ně. „Aaaano,“ pochválila jsem ho, pomůckami si ho otočila na krátkou stěnu, pohrála si s ním v rozích a najíždělo se znovu, tohle valáškovi šlo. Při nájezdu neměl takové tendence zrychlovat, jako v klusu. Procválali jsme roh, já zasedla do sedla, stiskla v rukou otěže, podržela si ho holení a navedla si ho na diagonálu. V X jsem si přesedla a při dojezdu ho opět pobídla do cvalu. Charlie zastříhal ušima procválal roh, na dlouhé stěně sice trochu zrychlil, ale povedlo se mi ho vzít včas zpátky. Dívala jsem se na kavalety, přitlačila vnitřní holeň, vnější posunula za podbřišník, vnitřní rameno automaticky dovnitř, otěže navádějí s holeněmi. „Šikulka, pomaluu, tak hodný,“ zvedla jsem ze sedla, dala ruce lehce vpřed a za kavaletami hned zasedla do sedla a po jednom obvodu jej na ně navedla znovu. Poté jsem ho pochválila a dala mu pauzu, ještě to půjdeme dvakrát všechno naráz a pak skončíme. Po dvou obvodech jsem si ho opět sesbírala a pobídla ke klusu – nejdříve se šla diagonála, při dojezdu nacválat, kavalety ve cvalu, ve středu krátké stěny přechod do klusu a klusové kavalety, poté obloukem změnit směr a znova. S přechody nebyl problém, sice hnědák trochu protestoval při přechod z cvalu do klusu, pohodil hlavou a zafrkal, když jsem k tomu přidala hlas, poslechl. Také jsme řešili problém při zrychlování nájezdu v klusu – zvlášť ty u stěny, ale druhé kolo šlo vše jako na drátkách. Přešli jsme do kroku a hnědák zafrkal, zastříhal ušima, jakmile jsem mu povolila otěže, vytáhl si krk a přežvýkl si. „Moooc šikovný si byl,“ pořádně jsem ho pohladila po krku a obešla s ním pár kol, poté jsem sesedla, vytáhla třmeny, povolila podbřišník a nánosník, nabídla Charliemu pamlsek, přehodila otěže přes hlavu a vyvedla ho z haly.