lia a charakter: OPAKOVÁNÍ ZÁKLADŮ – PŘECHODY KROK-CVAL, NACVÁLÁNÍ Z KROKŮ, SHROMÁŽDĚ-NÍ/PRODLOUŽENÍ CHODŮ, JÍZDÁRENSKÉ CVIKY
Zavedla jsem hnědáka do prázdné haly a zavřela za námi dveře, popovedla jsem hnědáka dále od dveří, dotáhla jsem podbřišník, přehodila otěže přes hlavu, stáhla třmeny, poupravila si helmu a rukavice, levou rukou si přidržela otěže a přední rozsochu, pravou naopak tu zadní. Levou nohu jsem vložila do třmenu, pravou se odrazila, zapřela se do třmenu, pomohla si rukama, pravou jsem pustila zadní rozsochu, přidržela si jí tu přední, pravou nohu jsem přehodila přes hřbet a co nejměkčeji dosedla do posedí. Pravou nohu jsem vsunula do třmenu, otěže chytnula do obou rukou, jako když držím půllitr, narovnala se, prošlápla paty, špičky namířila ke koni, dívala se před sebe a stiskla holeně. Hnědák vyrazil svižně, aktivně vpřed. Navedla jsem si ho pomocí holení, ramen a otěží na stěnu, kde jsem mu začala jemně probrnkávat otěže, aby si snížil hlavu a protáhl krk, jakmile tak valach uskutečnil, probrnkávání ustalo. V rozích jsem vždy přitlačila vnitřní holeň, vnější posunula za podbřišník a nechala ho takhle obejít dva obvody, hnědák udržoval stálé tempo i po diagonální změně směru, hezky vycházel rohy a neměl problém ani s naklusáním. Na stisknutí holení, hezky přešel do svižnějšího chodu. Před středem krátké stěny jsem přitlačila vnitřní holeň, vnější přesunula za podbřišník, vnitřní rameno šlo dozadu, vnitřní otěž jsem nabídla, vnější nechala přiloženou. Hnědák odbočil za stopy a zamířil zpět na dlouhou stěnu. Při dojezdu jsem si přesedla a nechala ho jít další dva obvody přímo. Poté jsem přitiskla vnitřní holeň, vnější přesunula za podbřišník, vnitřní rameno šlo dozadu, vnitřní otěž nabídnutá, vnější přiložená – tímto sledem pomůcek jsem si navedla hnědáka na diagonálu. Jakmile se dostal na přímku, pomůcky zmizely a já ho nechala jít přes X, kde jsem si přesedla na stěnu. Tam jsme opět zůstali dva obvody, v každém rohu jsem si s ním pohrála a po těch dvou obvodech jsem si ho otočila na velký kruh. Vnitřní holeň přitlačená, vnější za podbřišníkem, vnitřní rameno dopředu, vnitřní otěž nabídnutá vnější přiložená, takto jsem otočila hnědáka na kruh, v X prohodila pomůcky, přesedla si a navedla si ho na druhý kruh, který jsme spolu jednou obklusali a poté zamířili po obvodu. V rohu přišla pomůcky holení a následně jemné probrnkávání vnitřní otěže a pomaloučké zkracování otěží, prokládané velkými kruhy a obvody. Valášek mi po chvíli nabídl přilnutí, hezky zkrátil rámec a já mohla po chvíli začít se cvalem. Nechala jsem ho jít přímo, zasedla do sedla, vnější holeň posunula za podbřišník, brnkla do vnitřní otěže, stiskla holeně a zamlaskala. Hnědák aktivně vycválal vpřed, možná ho ty výkyvy z minulého týdne přešly, což by bylo vzhledem k jeho normální aktivitě ideální. Zvedla jsem se z posedí, abych mu odlehčila hřbet, v rozích si pomohla holeněmi a nechala ho takto jít další dva obvody. Na můj pokyn hnědák ještě ve cvalu zamířil na diagonálu. Zasedla jsem do sedla, ztuhla lehce v sedu, v rukou stiskla holeně a jakmile jsem cítila, jak hnědák ubírá na rychlosti, přidala jsem jemnou holeň. Hnědák plynule přešel do klusu, já zůstala v pracovním a jakmile jsme projeli bodem X, přesunula jsem vnější holeň za podbřišník, probrnkla jsem vnitřní otěž, stiskla holeně a hnědák od zádi vycválal. Zvedla jsem se za sedla, pohrála si s ním v dalších rozích a opakovala dva obvody, následně jsem zasedla do posedí, navedla si ho na velký kruh, pokračovala přímo a ve středu dlouhé stěny jsem ztuhla v sedu, v rukou stiskla otěže a přidala jemnou holeň, s pomůckami vydržela a jakmile přešel hnědák do kroku povolila jsem mu otěže o několik zarážek. Valach odfrkl a když jsem ho hladila po krku a chválila, zastříhal ušima.
„Dveře!“ ozvalo se z útrob stájí.
„Volno!“ odpověděla jsem nazpátek. Dovnitř vešel Seb se Seranem, následován Connorem s Karamelem.
„Končíte?“ zeptal se brunet a zavřel dveře.
„Ne, jen si dáváme pauzu,“ znovu jsem pohladila hnědáka, který právě zdravil tichým zařetáním příchozí čtveřici. Abych pravdu řekla, myslím, že zdravil hlavně Karamela, který mu odpověděl.
„Co to s nima je?“ nechápal Seb a tak okomentoval Karamelovu hlasitou odpověď.
„Někdy by ses měl kouknout, co spolu vyvádí ve výbězích a pochopíš,“ odpověděla jsem a po jednom obvodu si začala hnědáka sbírat zpátky na otěž. Kluci zůstali s oběma valachy na vnitřní stopě, takže jsme měli dostatek prostoru. Jakmile jsem měla zkrácené otěže, přesunula jsem vnější nohu za podbřišník, brnkla do vnitřní otěže, stiskla holeně a zamlaskala. Hnědák zastříhal ušima a vycválal vpřed o něco rychleji než bylo zapotřebí, ovšem toto tempo jsem ještě nepovažovala za jarní výstřel, navíc se hnědák po chvíli zklidnil. Před nájezdem na krátkou stěnu jsem stáhla břišní svaly, výrazně se narovnala, lehounce stiskla holeně a poloviční zádrž několikrát zopakovala, dokud se hnědák neshromáždil. Teprve na opačné krátké stěně jsem ho nechala jít přímo, přešla do klusu a na konci dlouhé stěny si obloukem změnila směr, při dojezdu jsem pobídla hnědáka do cvalu a stejně shromážděný chod opakovala. Poté jsem přešla do klusu a shromáždění provedla i v něm. Následovala prodloužení - vypobízela jsem si ho vpřed, dala mu možnost vytáhnout si krk a zrychlila vysedání. Shromáždění jsem před tím prováděla v pracovním klusu, stejně jako na druhou ruku. V klusu jsem si zopakovala ještě pár jízdárenských cviků, jako malý kruh, vlnovku o třech obloucích, půl jízdárny apod. Kluci už začaly také pracovat, ale já byla s dnešním výkonem spokojená a tak jsme skončili. Nechala jsem Charlieho přejít do kroku, povolila mu otěže a odbočila na vnitřní stopu. Právě včas, abych dala přednost klusajícímu Sebastianovi. S hnědákem jsme obešli již klasické dva obvody, poté ho zastavila kousek od východu, sklouzla ze sedla, vytáhla třmeny, povolila podbřišník, nánosník, nabídla mu pamlsek, který si hnědák dychtivě vzal. Přehodila jsem otěže přes hlavu a odvedla ho z haly, kterou jsem za námi zavřela.