sophie + shakespeare: LEVEL 2, SAMOSTATNÁ JÍZDA, LEHKÝ SED A JÍZDÁRENSKÉ CVIKY
Došli jsme doporostřed lidu a koňuprázdné (a hlavně ledové) haly a dotáhla jsem, vytáhla si třmeny a přehodila otěže. Nasedla jsem a Shakespeare se překvapivě během nasedání rozešel. Lehce jsem přitáhla otěže a hned se vrátila zpátky na zem. Zkusila jsem to znova, v klidu a pomaleji, tentokrát stál, takže jsem ho pochválila, chvíli počkala a pobídla ho do kroku.
Vyjeli jsme na levou ruku a celkem hezky šlapal. Vyrazili jsme zatím přímo, ale když jsme došli na protější stěnu, v E jsme si udělali malý kroužek. Rameny, přesunem váhy a vnější holení za podbříšníkem jsem ho ohnula a i celkem rovně se nám podařilo udělat malý kruh, udělala jsem ho naschvál větší, abychom neztratili kmih. Měla jsem koníka zatím na volné otěži, aby se protáhl, měl hlavu většinu času uvolněnou a hezky šlapal. Pochválila jsem ho za pěkný kroužek a pokračovali jsme. Na krátkou stěnu jsem se zvedla ze sedla a snažila se udržovat rovnováhu v lehkém sedu, držet kolena u sedla a držet rovná záda. Před rohem jsem se zase posadila, pochválila valáška za spolupráci a diagonálou jsme si měnili směr. Na druhé krátké stěně jsme si hned udělali velký kruh, zase přesun těžiště, vnější holeň za podbřišníkem, naklonění ramen a vnitřní holeň vytlačuje. Hezky kruh projel, takže jsem ho znovu pochválila a pokračovali jsme přímo. Krátkou stěnu jsem si zase prošla v lehkém sedu, nohy začaly protestovat, ale to se nedá nic dělat, naučit se to musim
Uprostřed dlouhé stěny se Pírek najednou rozhodl, že v hale straší a uskočil a naklusal, hlavu vysoko vztyčenou. "Ššš! blboune, v klidu, nic tu není, ššš," konejšila jsem ho, zatímco jsem si srovnávala rovnováhu, v sedle jsem se udržela. Zatuhnutím v sedle a zmáčknutými koleny pomalu přešel do kroku, ale pofrkával a čuměl dokola. Pohladila jsem ho po krku a narovnala ho zpátky ke stěně, taky jsem si trochu zkrátila otěže.
"Potřebuješ, abych si s tebou povídala, viď?," ptala jsem se, zatímco jsem se snažila si co nejlépe srovnat sed a pak ho lehce ohnout na velký kruh, potřebuje zaměstnat. "Ták je hodný, hezky ohnutý, hodný kluk," chválila jsem, zatímco jsem ho zase ohýbala napravo. Změnila jsem v kruhu směr a prohodila jsem těžiště, naklonění a holeně, stejně tak jsem prohodila vedoucí vnější otěž. "Pašák, to je ono, hodný zůstaň "
Vrátili jsme se na přímo a uprostřed dlouhé stěny jsem ho pobídla ke klusu, protože už se stejně tím popoběhnutím zahřál a potřebuje zaměstnat, stejně tak jako já se potřebuju zahřát Přešel okamžitě a trochu rychleji, než jsem čekala, takže jsem si chvilku počkala, než jsem začala vysedat a uvolnila jsem se v sedle, bez hopsání, abych mu nezničila záda. V pracovním klusu jsem ho trochu brzdila koleny a "hóou, pomalů", takže zvolnil a já začala vysedat a pochválila jsem ho. Tentokrát jsem v lehkém sedu vzala dlouhou stěnu, protože klus je rychlejší a je to snazší. Docela jsem to i zvládla, ale v jednom momentě jsem lehce ztratila rovnováhu, takže jsem se musela chytit sedla.
Pokračovali jsme hodinu klusem, dělala jsem si s ním velký kruh, změnila směr středem jízdárny a přešla do kroku zatuhnutím v zádech a pohybu a stisknutím kolen. Na různě dlouhé intervaly jsem se zvedala ze sedla do lehkého sedu a pořád jsem na něj mluvila a chválila, postupem hodiny se uvolnil ještě víc. Z kroku jsme zastavili a sundala jsem mu bederku, protože zahřátý je dost, položila jsem ji ke dveřím na zem, aby nepřekážela. Samozřejmě se při příští cestě kolem dveří leknul, co že to tam je a jestli je to nebezpečný, takže jsem ho musela uklidnit, nechat ho si to očuchat, ačkoliv to ještě před chvílí měl na sobě, a párkrát kolem v kroku projet, aby to ignoroval
Znovu jsme klusali, zase jsem si zkoušela lehký sed a hezké ohnutí na velkém kruhu, v malém jsme ztratili kmih, takže ho zatím v klusu necháme být. Uprostřed diagonály při změně směru se najednou zasekl, ale nevypadal vyplašeně, tak jsem se podivila, a pak mi to došlo, potřeboval si hodit bobek Zvedla jsem se ze sedla, abych mu nepřekážela a počkala jsem, dokud kobližky nespadly na zem. Pak jsem ho pobídla zpět do klusu a přešel překvapivě plynule a hladce, s pouze několika krokovými kroky. Pochválila jsem ho a jízdárnu jsme si obcválali. Pak jsem v klusu změnila ruku a obcválali jsme i na druhou stranu, ale tentokrát jsme přidali i velký kruh. Ohnutí s lehkým sedem dohromady není tak lehké, jak jsem si ho představovala, ale celkem to šlo, musíme to natrénovat. Přešli jsme tedy do klusu a už jsem pomalu začala uvolňovat otěže a nechávat ho vydechnout. Vytáhl si hlavu, ale zase sebou za chvíli škubl, že něco. "Ty jsi dneska nějakej nervní, v klidů, nic tu není..," hladila jsem ho po krku a pobídla ho zpět do klusu. Vzali jsme to už jen přímo na uvolnění, změnili jsme diagonálou směr a já si zase dala dlouhou stěnu v lehkém sedu, ale už naposled, protože stehna i kotníky mě zabíjejí. Pak jsem lehce zatuhla a přidržela pohyb s otěží a přešli jsme do kroku. Znovu jsme si objeli jízdárnu, změnili směr obloukem, abychom procvičili ohýbání a prošli na druhou ruku. Celou dobu jsem ho chválila, protože vysouval hlavu dopředu a dolů a uvolňoval se, ale bylo vidět, že pořád není úplně v klidu. Dojela jsem s ním do středu haly, zastavili jsme a zkusila jsem zacouvat, lehce zastavit pohyb vepředu, takže přidržet otěže a kolena, ale pobídnout holeněmi. Zaváhal, ale povel zná a udělal dva kroky nazpátek. Moc jsem ho pochválila, sesedla a vytáhla jsem třmeny, povolila podbřišník a nánosník a po cestě jsem pobrala i bederku a jenom mu hodila přes záda.