jennifer+galaxie: Povinná jízda 1/1 – Bonusový týden důvěry
S Galaxií jsem šla k jízdárně. ,,Jsme tady.“ Ozvala jsem se, když jsem viděla Seba. ,,Super.“ Usmál se na nás. ,,Tak si ji vezmi parkrát kolem, nebude třeba ji zahřívat ve cvalu, jen krok a klus.“ Usmál se a já přikývla. Na středu jsem dotáhla podbřišák, zapla nánosník s podrdelníkem, stáhla jsem si třmeny a naseda do sedla. Viděla jsem šátek v rukou Seba a už tušila, co budeme dělat. Hra na slepotu. Už jsem se opravdu těšila Vzala jsem si Galaxii na obvod, tam nic nebylo, takže jsem ji mohla vzít pod sedlem a počádně ji tam rozehřát, byla pravda, že nic nebudeme dělat zátěžového, ae rozcvička se hodí. Galaxie si odfrkla a já ji vedla na delších otěžích. ,,Ono bys otěže ani nepotřebovala, protože pak budou potřeba holeně.“ Usmíval se mladík od prostředka a já se ušklíbla. ,,Heh.“ Zasmála jsem se a změnila si s Gal prazvláštně směr ,,Co to bylo?“ Podíval se Seb na mě. ,,Sama nevím “ Zasmála jsem se a pohladila hnědku po krku. ,,Boožínku.“ Zavrtěl Seb hlavou a já se ušklíbla s úsměvem. Gal jsem nechala pořádně v kroku uvolnit a pak ji po obvodě nechala naklusat na volné otěži. Nechtěla jsem ji zas brát po obvodě celou dobu, prtože stejně budeme jen chodit v kroku. Vzaly jsme společně rozcvičku v klusu na obě ruce ještě jeden obvod a pak už jsem hnědku, která pěkně šlapala uvolněně vzala na střed. ,,Takže, projděte si to tady všude možně, pak totiž tvůj věrný oř přijde o zrak.“ Smál se tajemně Seb. ,,A sakra.“ Zasmála jsem se. Vydala jsem se teda s Galaxií na cestu mezi deštníky, kde stál rpot tentokrát Nath a Sue. ,,vy jste spiklenci?“ Podívala jsem se na ně tázavě. ,,Jasně.“ Zasmáli se oba a začali otevírat a zavírat deštníky. ,,Oká.“ Usmála jsem se a pohladila hnědku po krku a měla volnou otěž na kontaktu. Kolem téhle rafinované dvojce jsme projely bez jakkékoliv reakce. ,,Hodná jsi.“ Hladila jsem hnědku po krku a vzala ji pod truhlíky z kterých kapala voda. Nic nového. Projely jsme společně i pod fáborky. ,,Hodná je.“ Hladila jsem hnědku po krku a vzala i e kavaletám a plachtě a pytlíčkům. Všchno šustilo, cedečka blikaly a já hnědku hladila po krku. ,,Jsi šikovná ani nevíš jak.“ Hladila jsem ji a všimla si, jak Seb se fotí společně s Nathem a Sue. Měli všichni tři blesky a tak různě fotili a my se k nim pomalu blížili. ,,Hodná jsi Galaxko, to nic není, jen taková clona, která bliká.“ Hladila jsem hnědku po kru. Pofrkala a postříhala ušima. ,,Jsi pašanda, nevíš ani jaká, jsi moje.“ Hladiila jsem hnědku po krku, ta pofrkala. ,,Áno hodná je.“ Phladila jsem ji, když prošla kolem Sue, která sice byla dál od nás, ale vyblískla si nás. ,,Jsi hodnáá.“ Hladila jsem hnědku, které se toto moc tedy nelíbilo, ale uklidnoval ji můj hlas, že jsem ji pak vzala přes fotobunku, kdy jsem se musela pořádně předklonit. Bylo to v pořádku. Nath si nás z dálky vyfotil. ,,Hoodná, klidnáá.“ Hladila jsem hnědku po krku. Pofrkala a důvěřovala mi. ,,Tak se mi to líbí, jaká jsi ty ale pašanda.“ Drbala jsem hnědku po krku a vedla ji pomocí holení dál. Tentokrát k čtverci, v němž byly petky. Vešly jsme do čtverce a já hnědku šikovně vedla tak, aby všech pt lahví povalila. Povedlo se. ,,Hodná.“ Drbala jsem ji po krku a spatřila před námi Lisu, jak tlačila kolo. ,,Vy jste se opravdu spikli.“ Řekla jsem neštastně. ,,Však vy to zvládnete.“ Usmála se Lisa. Hnědka byla v klidu, neviděla malé dítě, ale dospělého člověka. ,,Jsi hodná, pašanda.“ Hladila jsem ji a nechala u kola zastavit a oňuchat si jej. ,,Hodnáá jsi.“ Hladila jsem ji dál po krku. ,,Tak já si myslím, že vám to světlo stačilo, nebo ne,“ Ušklíbl se Seb na nás. ,,Né ještě lávku.“ Řekla jsem ryychle a pohladila Gal po krku. ,,Tak jdeme.“ Pomlaskla jsem a vzala Gal k paletám. ,,A nahoru.“ Mlaskla jsem, povolila úplně otěže a zlehka stiskla holeně. Galaxie si odfrkla a stoupla na palety. ,,Hoodnáá.“ Hladila jsem ji po krku. Překvapily ji fáborky. ,,Hodná je.“ Hladila jsem ji dál. Sešly jsme z lávky pomalu, já se přizpůsobila hnědčiným pohybům a hladila ji a chválila. Pak jsme se ocitly před Sebem. Ten nás tedy zastavil a hnědce dala přes oči velý šátek. Gal zafrkala a zastříhala ušima. ,,Hodnáá jsi, pašanda je.“ Hladila jsem ji po krku a od uší ke kohoutku po hřívě. Zafrkala. ,,Tak jo zlato, ukážem všem, že se ničeho nebojíme.“ Pohladila jsem Gal po krku a zlehka mlaskla. Rozešla se a dávala pozor. Měla uši našpičkách Vedla jsem ji nejdříve do fotobuňky, kde se jejího těla dotýkaly fáborky. ,,Jsi mooc hodná a to ani nevíš jak.“ Hladila jsem hnědku po krku a povzbuzovala ji. ,,Jsi velká pašanda moje.“ Hladila jsem ji dál. ,,Pojdte pod vodu.“ Ozval se Nath z dálky a já se pousmála. Vzala jsem Gal tam, ale musely jsme společně přejít přes plachtu, která jednak šustěla a jednak měla i v sobě vodu. Nebo spíš na sobě ,, Hodnáá jsi.“ Hladila jsem hnědku a došla s ní k truhlíkům. Prošly jsme pod nima a schytaly pár kapek. Gal zafrkala. ,,Hoodnáá.“ Hladila jsem ji a už spatřila Sue, jak se k nám blíží s otevíáním a zavíráním deštníku. Gal našpicovala uši tím směrem, ale to jedo měla na mě. ,,Hodnáá jsi, pašanda je.“ Hladila jsem ji a jen trochu stiskla pravou holeň, abych si Gal přistavěla k pravé holeni a zároveň ravé otěži zlehka, protože jsme společně nyní jely do bludiště s plachtami. Pak se ozvalo praksnutí. Gal pofrkala, já zachovala chladnou hlavu. To kluci za námi si hráli s balonky a praskali je. ,,Hodná,kkliiid budeee.“ Hladila jsem hnědku po krku aona se pomalu uklidnovala díky mému hlasu. ,,Jsi pašanda, nevíš ani jaká velká holka jsi.“ Hladila jsem ji a vzala ji bludištěm za hluku praskajících balonků, otevírání deštníků a točení kola u kola Hnědku jsem hladila, protože tohle byl na nás výkon parádní. ,Jsi pašanda, velká moje holka.“ Hladila jsem hnědku po krku. Měla jsem ji stále na volné otěži. ,,A zkusíme klus.“ Mlaskla jsem a zlehka stiskla holeně. Zafrkala, ale naklusala. Začala jsem vysedat a odhadovla pro nás cestu, nespletla jsem se, protože už jsem se lepšeji orientovala, Pak jsem v cíli hnědku hladila a vzala si ji zpět pomocí poloviční zádrže do kroku a nechala jet ze středu bludiště zase ven druhou cestou. Plachet tu bxlo pousta po zemi. Docela dost zákeřné bylo, když Seb začal předemnou přes krk hnědky přehazovat fáborky. ,,Jsi hodná Galíí nenech se tím vykolejit. Jsi pašandá, velká pašandaa.“ Hladila jsem hnědku po krku a promouvala k ní stále a pořád, když hnědce na zád dopadly kapky a fáborky, které tam zůstaly. Pak se někde vzala i igelitová taška, kterou mi Lisa dala za uši. ,,Hodná hnědka mojee.“ Hladila jsem Gal po krku dál a dál, aby byla v klidu, ale ona si en sem tam pofrkala. ,,Jsi statečná.“ Hladila jsem ji dál s blaženým úsměvem. ,,Paráda, tak se mi to líbí.“ Usmíval se Seb. ,,Šekujeme.“ Ušklíbla jsem se an něj se širokým psměvem a pohladila hnědku po krku. Pak jsem s Gal jela k paletce. ,,Teď půjdeme společně přes paletku Galí.“ Pohladila jsem hnědku a ta pofrkala. ,,A nahoru.“ Mlaskla jsem a otěže hodně povolila, mlaskla a zlehka stiskla pravou holen a po chvilce i lvou. Gal jsem kontrolovala ze sedla. Dala jednu nohu na paletku přesně. V tom mžiku jí asi mozek řekl, že je výš, než na zemi, a tak při mém dalším mlasknutí byla nahoře i zbývajícmi třemi nohami. ,,Ánooo šikulka.“ Hladila jsem hněedku po krku a hladila ji a hladila. Pofrkala a já ji nechala opatrně sejít dolů a při tom ji hlídala. ,,Tak, zdolaly jste opičí dráhu na jedničku, gratulace.“ Usmál se Seb. ,,Dekujeme.“ Usmála jsem se. ,,Hlavně že jsme si to užily.“ Usmívaala jsem se a hladila hnědku. Ta pofrkala. Seb jí sundal šátek a ona se porozhlédla. Já ji hladial. ,,Jsi hooodná holka.“ Usmívala jsem se a hladila ji. ,,Tak jo.“ Pousmála jsem se, obrkoužila s ní jeden obvod a sledovala, jak si parta, co nás tu strašila, hraje na uklízeče. Jela jsem po obvodu na střed, rozepla podbřišák, nánosník a podhrdelník. Pohladila jsem hnědku, dala pamlsek, vytáhla třmeny a šly jsme směr stáj. ,,A díííky mooc za pomoc a za to, že to sklidíte.“ Mávla jsem an ně. ,,Za máálo.“ Ozvalo se a já s úsměvem s hěndkou zmizela ve stáji.