thelokin + serano: 2. level - 1. samostatná jízda – opracování, krok, klus (stehenní sed/ vysedávání), cval v lehkém sedu

Vyvedla jsem valacha z boxu a došla k hale. „Dveře!“ křikla jsem, ale nikdo se neozval. Otevřela jsem tedy pomalu dveře a vešla se Seranem dovnitř. Zavřela jsem a dovedla jsem si Serana zhruba doprostřed haly. Přehodila jsem otěže a dotáhla podbřišník. Levou špičku jsem dala do třmenu, chytla se přední a zadní rozsochy, odrazila jsem se a měkce dosedla do sedla. Ještě jsem si nestačila najít durhý třmen a Serano už se dal do kroku. Mírně jsem přitáhle otěžě. „Ale noták!“ řekla jsem a Serano se zastavil. Našla jsem si třmen a upravila sed. Prošlápla jsem paty a holeněmi pobídla Serana. Ten se dal hned do kroku. Navedla jsem si ho na dlouhou stěnu. Otěže jsem měla zahozenou a ze sedla jsem se ještě koukla na třmeny. Nevím proč, najednou se mi zdálo, že mám pravý třmen trochu kratší. „Sakra. Ale já přeci se třmeny vůbec nehýbala?!“ řekla jsem si pro sebe. Ale bylo to tak. Koleno jsem měla nad kolenní opěrkou. Vyndala jsem pravou nohu te třmenu a dala ji dopředu. Vytáhla jsem třmenový řemen a třmen prodloužila o tři dírky. Zatáhla jsem řemen zpět a zkusila jeho délku. Už to bylo tak akorát. V písmenu K jsem se vytočila celým tělem a vnitřní otěží jsem Serana otočila. Diagonálou jsme projeli přes X do M a já si mezitím přehodila tušírku do druhé ruky. Chvíli jsme takhl jeli, až jsem v protjěší krátké stěně se rozhodla udělat velký kruh. Odlepila jsem Serana od A a projela přes F, X až do K. Po celou dobu jsem byla vytočená a vnitřní otěží Serana otáčela. Vnější nohu jsem dala mírně za podbřišník a velký kruh jsem si ještě jednou zopakovala. Když jsem si Serana poté srovnala na dlouhé stěně, holeněmi jsem ho pobídla do klusu. Jakmile zrychlil, začala jsem s vysedáváním. Zkontrolovala jsem si, jestli vysedávám správně. Vysedávala jsem na druhou nohu, tak jsem dosedla a po dvo krocích zase začala s vysedáváním. V klusu jsme objeli celou jízdárnu a po druhé jsem v K Serana natočila k A. Chtěla jsem obloukem změnit směr. Vytočila jsem se a aktivně Serana pobízela, aby mi nezpomaloval. Vnitřní otěží jsem mu nasměrovala hlavu a Serano hladce zatočil. Narovnala jsem ho a přendala si tušírku. Dojeli jsme do E a já si znovu přesedla. Po chvilce jsem si začala brát otěže na kontakt . V písmenu C jsem si v klusu zkusila ještě jednou velký kruh. Znovu jsem se vytočila a otěží Serana natočila. Serano přešel do kroku a od C šel rovnou k X. Aktivně jsem Serana pobídla holeněma a po chvilce přidala mlasknutí. Serano se dal do klusu a nešel zatočit. Přejeli jsme celou jízdárnu. „Tak hele, tohle si už nebudeš dovolovat!“ řekla jsem naštvaným tónem a Serana otočila zpět. Najela jsem na dlouhou stěnu a pobídla Serana k energickému klusu. Když jsem dojela zase do C, mírně jsem se vytočila a vnitřní otěží Serana směrovala. Trochu si to zkrátil. Přes X to ani nevzal a vrátil se hned do C. „Ale už!“ křikla jsem naštvaně. „Vždyť othle nebyl ani malý kruh!“ Trochu jsem se uklidnila. Zpomalila jsem Serana do kroku a vzala si otěže ještě víc na kontakt s hubou. Jeli jsme po dlouhé stěně přes krátkou a na začátku dlouhé stěny jsem Serana holeněmi pobídla do klusu. Šla jsem do stehenního sedu a snažila se vydržet celou dlouhou stěnu. Začala krátká stěna a Serano mi u C začal vybočovat, aniž bych cokoli dělala. Vrátila jsem ho zpět na stěnu a pořád zůstala ve stehenním sedu. Obejli jsme takhle halu několikrát. Na krátkých stěnách jsem vysedávala, na dlouhých jsem byla ve stehenním sedu. Když už to přestalo nudit valacha i mě, ze střadu jsem změnila směr. Začala jsem v A a jela přímo do C v klusu. Změnila jsem nohu na vysedávání a přendala si tušírku. Pořád jsem byla ještě na Serana naštvaná, ačkoli jsem si uvědomovala, že to byla moje chyba a ne jeho.
Po změně ruky jsme si obklusali halu asi ještě třikrát a já pořád měnila vysedávání se stehenním sedem. Poté jsem na krátké stěně u C šla do pracovního klusu a pobídla Serana do cvalu. „Hop!“ řekla jsem důrazně a když Serano nacválal, šla jsem zase do stehenního sedu. Chvílema jsem si kecla na zadek, ale hned jsem se zase zkoušela zvednout. Ještě jsem si netroufla zkusit nějaké civky ve cvalu, takže jsem po chvíli zpomalila Serana do klusu a párkrát s ním objela halu. Chtěla jsem ještě zkusit velký kruh, tentokrát z A. Po celou tu dobu jsem byla vytočená a pobízela Serana, ať mi nezastavuje. Tentokrát to zajel správně. „No vidíš, že to jde,“ řekla jsem pochvalně a podrbala Serana na krku. „stačí jen chtít!“ V klusu jsme dojeli zbytek jízdárny, já ve stehenním sedu, a v A jsem otočila Serana dorpostřed. Zpomalila jsem ho do kroku a najela do C, beze změny směru. Zahodila jsem otěže a Serano vyvěsil krk. „Dneska to šlo, Serouši,“ poplácala jsem hnědáka po krku a vyndala si nohy ze tmřenů. „byla to moje chyba, asi jsem moc nedala pozor, nebo tak nějak.“ dořekla jsem a zasmála se. Prokroužila jsem kotníky a a nechala Serana ještě chvíli ťapkat. Po chvíli jsem Serana zastavila a seskočila zánožkou na levou stranu. Moc jsem ho pochválila, sundala mu otěže a povolila podbřišník. Vyvedla jsem ho z haly rovnou do boxu.