bloodye+dekameron: ZA VČEREJŠEK, KITTY VÍ

Oznámila jsem náš příchod hlasitým „Dveře!“. Změť hlasů mě pozvala dovnitř, a tak jsme prošli, zavřeli za sebou a já se rozhlédla kolem sebe. Connor na Picem, Jason s Kometou a Niora sedíc na Perle. Tak to bude vtipný. Nicméně jsem obešla s hnědáčkem obvod haly, aby se mi tu pěkně rozkoukal, když je narváno a pak jsme zastavili tak abychom nikomu nevadili. Dotáhla jsem sedlo, protáhla mu nožky, stáhla si třmeny a vyhoupla se do sedla. Dek zůstal stát za což jsem ho pochválila, porovnala jsem se v sedle, otěže zahodila a pobídla ho dopředu.
Šli jsme na stěnu s tím, že kdyžtak uhnem, já si ho potřebovala naohýbat o rohy a to na vnitřní stopě nešlo. Obešli jsem si halu na obvodu na každou ruku jednou s volnými otěžemi, pak jsem si ho začala pomaličku pobírat. Stihlovou otěž jsem si zkracovala, pohrávala si jí, pracovala s ní klasicky, zatímco pákovou jsem přibírala jen jemně, pomalu, opatrně a měla jí volnou, ne prověšenou. „Hrajete si na drezuráky, jo?“ okouknul nás trenér, který zrovna dělal kruh. „Si piš“ kývla jsem. V A bylo volno na kruh, takže jsem neváhala, přenesla váhu dovnitř, vnitřní rukou nabídla otěže, vnější zarámovala předek, vnější holení zarámovala zadek a kolem vnitřní ohýbala. Párkrát jsem si s ním kruh na obě ruce obešla, aby se pořádně celý naohýbal a prošli jsme i lehce nepravidelnou vlnovku. Pak jsme začali klusat. Nijak extrémně jsme nespěchali, chtěla jsem pohodový klidný klus na rozehřátí. Vysedávala jsem víc nahoru než dopředu, jak to dovolovalo drezurní sedlo. Zatím po obvodu, občas lehce brnkla do otěží, aby si odžvýknul, což udělal, uvolnil se a šel natažený dopředu dolů, já ho ale postupně začala vzpřimovat, nabízela mu přilnutí. Pracovala jsem s ním převážně v klusu na kruzích a po obvodu, zapojovala jsem přechody do kroku či zastavení a když se mi můj milý pěkně zakulatil a začal šlapat s podsazenou zádí, tak jsme nacválali. Díky předchozímu shromáždění Dek nevyletěl, ale vycválal krásně nahoru. Zvedla jsem zadek ze sedla, ruku opřela o krk. Pěkně jsme si ocválali na obě ruce po obvodu i na kruhu, udělali si několik přechodů pro lepší podsazení a když jsme měla hnědého krásně sestaveného, tak jsme začali opravdu pracovat. První cvik, kterým jsem chtěla začít byla dovnitř plec v kroku.
Prošli jsme rohem na krátké stěně a napojili se na dlouhou, pěkně jsem Dekameronka narovnala a pak jsem mu nabídla vnitřní otěž, hlavu mu sestavila lehce dovnitř, vnější zarámovala, váhu dala na vnější sedací kost, vnitřní rameno posunula o kousek dozadu a vnitřní holeň, která byla mírně vzadu jsem zapůsobila tlakem a záď tak držela ve vnější stopě zatímco předek tlačila do vnitřní a vnější holení udržovala Deka v pohybu vpřed. Čtyři kroky stačili, pochválila jsem hnědáka vyrovnala ho a zkusili jsme si to samé i na protější dlouhé stěně, tentorktá však v pracovním klusu. Pěkně jsme vyklusali, ovšem já ihned nevycházela rukou, ale pozdržela jí na místě a víc tlačila sedací kosti do sedla, to znamenalo, že hnědý se nerozběhl tak akčně dopředu, ale šel spíš kratšími kroky a nahoru. Mohla jsem tedy zůstat pohodlně sedět, na dlouhé stěně h pak vytlačit na dovnitř plec.
Něco podobného jsme udělali i na druhou ruku, pak jsem mu nechala pauzičku v kroku na vydýchání. Pak jsem si ho zase pobrala na otěž, navázala s ním opětovné přilnutí a valáška naklusala. Svižný lehký klus jsme poloviční zádrží proměnili na klidný pracovní klus. Postupně jsem začala hnědého shromažďovat, zatuhla jsem poloviční zádrží, rukou nevycházela uplně do pohybu, špornou jsem přejela „proti srsti“. Dekameronek se shromáždil, zvednul se víc vepředu zatímco vzadu si víc sednul. Pěkně na pomůckách jsme ve shromážděném klusu proklusali půl jízdárny, pak jsem Deka pustila dopředu, ale jen lehce protože za další tři kroky jsem nohy přehodila do cvalové a nechala ho zaskočit. Pár cvalových pěkně natažených, poté na kruh a tam jsme začali pomalu zkracovat tempo. Váha vzad, ztuhla jsem v kříži, holeněmi obejmula jeho boky, rukou jsem mírně zatuhla. Valach pojkrátil a zachvíli cválal více méně jen nahoru. Navedla jsem ho na stěnu, použila špornu. Hnědý se ještě víc vzpřímil. „Pěkně, pěkně“ usmíval se Jason, který právě končil a zvědavě mě pozoroval. „Díky“ usmála jsem se mezi nádechy a opět pozvolna nechala Deka se natáhnout a přejít v krok. Za pěkný výkon opět chvilička pauzy.
Následně jsem si ho sebrala. „Můžeme poloviční překroky nebo budeme překážet?“ zeptala jsem se Connyho, který jako jediný zbyl. „Jistěže ne, cukrouši“ zazubil se načež jsme mu poslala vzdušný polibek a zase si začala sbírat otěž. Doklusali jsme si do středu, pěkný pracovní klus, lehké tempo, příjemně. Šli jsme na levou ruku, takže do překroku byla vnitřní pravá. Tedy na tu jsem lehce brnkla, nabídla mu jí a přistavila si ho k ní zatímco levou otěž jsem lehce přizvedla, vnitřné – pravu holeň jsem nechala na místě, kolem ní jsem koně ohýbala v žebrech zatímco levou holení jsem působila za podbřišníkem a tlačila ji ke stěně, abych docílila překračování končetin, váhu jsem strčila na vnitřní sedací kost do směru překroku. Hnědáček se překonával. Sice to bylo tím, že jsem ho trošku napupčila a on tím vztekem fungoval naprosto neskutečně krásně. Došli jsme na stěnu, hned jsem pobízela dopředu. Trošku výrazněji, protože koně měli po práci na dvou stopách tendence ubírat na tempu, a hned jsem zase lehce pohrála s levou otěží abych si ho přistavila dovnitř. A dali jsme pauzu, aby věděl, že dělal správně. Chtěla jsem to zakončit ještě polovičními překroky na druhou ruku, ať to máme jaksi taksi vyrovnané a tím jsme skončili. Protože v nejlepším se má skončit... Otevřela jsem ruku, abych nechala otěže Dekovi vytáhnout. Klesnul krkem dolů, hlavou dopředu a celý se vytáhnul. S nadšením jsem mu pak hodila přes záda deku, zahodila úplně otěže a vyfuněla ho.