lia a charakter: VYKROKOVÁNÍ PO JÍZDĚ – PROCHÁZKA PO AREÁLU
Vyvedla jsem hnědáka ze stáji a rozhlédla se okolo, skutečně se vyjasnilo, když jsme byli zavření v hale. Podrbala jsem hnědáka po krku a zamířila na travnaté kolbiště, tam kde jsme byli spolu včera. Hnědák sklonil hlavu a chňapl po stéblech trávy. „Jen si dej,“ usmála jsme se a pohladila ho po krku. Charakter zastříhal ušima a pustil se do trávy. Nath a Connor vyjížděli zadní branou pryč z areálu, asi je nalákalo pěkné počasí. Proč také ne? „My ještě jednou půjdeme do kruhovky, ano?“ usmála jsem se a přičapla si k jeho hlavě. Hnědák očichal mé boty a dále mě slavnostně ignoroval. „Ty rošťáku jeden,“ zasmála jsem se, když zjistil jak mám zajímavé vlasy. „Neslintej,“ zaskučela jsem a zvedla se. Opatrně jsem si osahala hlavu. „Co to má být?“ propíchla jsem hnědáka pohledem a vytahovala si z vlasů stébla trávy, sliny bohužel nešly. „Pojď,“ rozhodla jsem po chvíli a rozešla se, hnědák mě následoval ke kryté kruhovce, kde byla další zastávka. Po ní jsme zamířili k venkovní a z ní jsme se šli projít k výběhům. Dnes už tam hnědák nepůjde, nestihli bychom to, co mám ještě v plánu. Každopádně si ještě může zajít popovídat. Z výběhu poníků se ozývalo hlasité ržání, to si Elán a Hopík hráli. Můj svěřenec zastříhal ušima a zavolal. Odpověď se mu donesla ze vzdálenějších koutů výběhů. Odpovídal mu již klasicky Karamel, z nedalekého výběhu se ozvala Asie a o kousek dál Pomněnka. Hnědák s našpicovanýma ušima a vztyčenou hlavou kráčel vedle mne. „Do výběhů půjdeš zase zítra, ju?“ usmála jsem se a pohladila ho. Za chvilku jsme zastavila a nechala ho chvilku se pást, poté jsme vyrazili zpátky.