jennifer+galaxie: Bylo chladnější ráno, ale stále bylo přijatelně, když trošku vysvitlo slunko. Přes noc byla bouřka, takže byla i rosa. Gal si odfrkla, kdy jsem jí vybavila do tohoto počasí dekou, kamašema, zvony a botkama. Já sama byla v zimní bundě tedy, nebyla to zas tak zimní bunda, spíše byla určená k jarním ranním hodinám. Galaxie si odfrkla a já vyšla s ní směrem k zadní bráně. Floresta se probouzela, většina koní byla zaváděna do výběhů. Gal byla po snídani a mohla jsem ji vzít ven, stejně, do výběhu ji zavedu až odpoledne, protože po ránu máme spíše pracovní režim a odpoledne bude už jen PK, což dáme levou zadní si myslím. Gal si dlouze odfrkla a já ji vzala k lavičce, která u jezera byla. Posadila jsem se na ni a popískla na znamení, že může hnědka se pást. Využila toho a podívala se k vodě. ,,Drahoušku, do vody se můžeš jít koupat, až bude léto, až budou tropy, chápeš?“ pousmála jsem se, kdy hnědka stříhla ušima, ale frkla a spásala trávu. Usmála jsem se a sledovala ji. Hodně se změnila, hodně, skutečně, tedy, hlavně její vzhled. Už to nebyla ta kobylka, která měla sotva pár svalů, co neměla vůbec žádný korektní cval, ale po jízdárně se uměla vznášet se svojí elegancí. Byla to už dáma, spíše slečna, stále jsme měly před sebou dalekou a dlouhou cestu, ale s Galaxií se ta cesta pěkně rýsuje, což se mi skutečně zamlouvá a líbí. Hnědka frkla, stříhla ušima a já se na ni usmála. Natáhla ke mně krk a pysky přejela po napřažné ruce. Olízla mi ruku svým dlouhým jazykem a jemně vzala do zubů lem bundy, až jsem se zasmála. ,,Copak?“ pohladla jsem ji, podrbala, ale po chvilce se přeci jen zvedla, když mi začala být zima. ,,Půjdeme vyházet box, pak lonž, trénink a volno, co říkáš?“ usmála jsem se, pohladila hnědku, která frkala souhlasně, ale šly jsme spolu směr stáj, kde hnědku nechám v boxu a zatím se postarám o podestýlku v něm