jennifer+galaxie: Máme to tento týden dosti našlapaný a abychom si trochu odpočinuly, vzala jsem i dnes hnědku po tréninku ven. Nejdříve jsem ji nechala samosebou vychladnout a právě nyní jsme už mohly v klidu dojít k hlavní bráně Floresty a vyjít z ní ven. ,,Půjdeme ke štole?“ pohladila jsem s úsměvem hnědou kobylku, která souhlasně zafrkala, hrábla si kopytem, kdy jsem se usmála, zavřela za námi bránu a vydaly jsme se tentokrát cestou doleva. Musely jsme projít přijíždějící cestou, chvilku kopyta klapala o silnici, než jsme bezpečně odbočily do lesa. Gal frkla, natáhla krk a dívala se kolem sebe se zájmem. Usmála jsem se, podrbala hnědku na krku a vzala ji směrem dál ke štole, která byla od nás kousek již. Podívala jsem se do lesa, kam se snažily proplížit sluneční paprsky, ale stejně, dnes bylo zase trochu zamračené počasí. ,,Už by to mohlo být klidný, protože tohle počasí aprílový se mi nelíbí ani trochu,“ odfrkla jsem si, hodila si pramen vlasů pryč z obličejem a Galaxie souhlasně pofrkala a já se zazubila. ,,Alespoň někdo se mnou souhlasí,“ pohladila jsem hnědku a šly jsme spolu dál bok po boku, až jsme došly ke kopečku, který se svažoval dolů. Byl to lehký kopeček, který si pak můžeme vyklusat, aby hnědka zaposilovala. Ale zatím jsme jen scházely pomalů dolů, kdy hnědka postříhala ušima, frkla a následovala mě až dolů, kdy se podívala na protékající potůček, co tekl až do štoly, či vytékal z ní? No, byl tak pomalý, že se to moc nedalo poznat Gal sklonila hlavu, dovolila jsem jí to, nechala jsem ji, aby se napila, i když to moc zrovna dobře nešlo, pak si uždibla trávy, kdy jsem se podívala, jestli tu neroste nic jedovatého a zahleděla se do černočerné štoly, ale otočila se. ,,Galí, jdeme,“ pomlaskla jsem, kdy hnědka zafrkala, ale zvedla hlavu a já s ní šla zpět, kdy jsem vyběhlaů ,,Jdeme!“ mlaskala jsem a hnědka zafrkala, ale vyklusala po mém boku. Natahovala krk dopředu, zabírala a já se usmála, ale nechala jí trochu volnější vodítko, abych jí nevlezla pod nohy. V pohodě jsme vyběhly kopec, kdy jsem Galaxii pochválila, klusaly jsme chvilku po cestě, ale zase přešly do kroku a razily si to cestou až k silnici. Šly jsme chvilku po krajnici, já se rozhlédla a vzala hnědku na palouček vedle brány Floresty. Gal se rozhlížela, ale začala žrát travičku, kdy jsem ji nechala, hleděla kolem sebe a nakonec jsme šly směr brána, kterou jsem otevřela a prošly jsme dovnitř. Zavřela jsem za námi, podrbala hnědku a mávla na Sue. Usmála jsem se, zašla s hnědkou do stájí, kde si konečně dáme odpočinek.