kitty+asie: PROCHÁZKA VLOŽENÁ I DO PK JSEM DOMLUVENÁ S CASS
Asii jsem nasadila parelku, cvakla jí na lano a vyváděla jí z výběhu ven. Už skoro nebylo potřeba opravovat nic co se týče jejího draní se dopředu když jsme procházely branou, ačkoliv když jsem za námi zavírala, bylo znát, kolik má energie. Nejvyšší čas začít dělat něco fyzicky náročnějšího, než jen chodit na procházky.
Zabočily jsme rovnou kolem výběhů, ale ze vzdálenější strany, do lesa. Zalezli jsme na úzkou cestičku, která byla teď, jak sníh tál, slušně rozbahněná a bylo třeba dobře volit kroky, pokud člověk nechtěl uklouznout. Potřebovala jsem proto jít před Asií bez toho, aby mi lezla do osobního prostoru, předbíhala mě a cpala se na mě. Celou dobu jsem se proto kromě moudře zvolených kroků soustředila i na to, jak je za mnou prověšené lano, jestli nejde moc ke mně a nebo naopak, jestli se příliš nezdržuje. Párkrát jsem jí poopravit musela, a to jsem vždy zastavila a cvičila couvání – pohled, řeč těla, gesto, houpání vodítkem, výraznější houpání vodítkem a to už couvala. „To je hodná holka!“ pochválila jsem jí, podrbala jí na krku a pak jsme šly dál. Po pár takových opraveních se srovnala, vykračovala si vlastním tempem a nijak mě neřešila, jen mě následovala a přitom si občas uždíbla nějakou větvičku, co jí rostla v cestě.
Po téhle cestičce jsme se napojili na širší afaltku, takže jsme mohly začít pracovat i trochu jinak. Stoupla jsem si vedle Asie a začaly jsme procvičovat zastavení na tlak nákrčákem. Nejprve potřebovala připomenout, že má zastavovat, i když jdu já vedle ní, ale pak reagovala už hezky – jak říkám, nákrčák už koneckonců znala. Přesto jsem chtěla tyhle pomůcky zjemnit. Cesta se zavinula do kopce a zalezla opět do lesa – kde se z asfaltky stala normální široká lesní cesta. To jsem nikdy moc nechápala, ale tak, prostestovat nebudu. Naopak se nám to hodilo, Asie reagovala na zastavení nákrčákem hezky, tak jsme se teď mohly trochu proběhnout. Pustila jsem nákrčák, chytila si lépe parelliho lano a vyhoupla se hezky výrazně, aby viděla, že se rozbíhám. Naklusala vedle mě a já si zase hlídala, aby se přizpůsobovala ona mě, nijak mě nepředbíhala a nevytlačovala mě. Pokud mě předběhla, otočila jsem se na druhou stranu, takže se musela fešanda otočit na zadku, a běžet za mnou – dostala se tak zase za mě a navíc se jí do toho dostal ne úplně nenáročný obrat. Tímhle způsobem se začala klidnit, ale dost jsme se obě zafuněly, než jsem byla s výsledkem spokojená a nechala jí vedle sebe kratší úsek v klidu běžet. Vyvarovala jsem se tomu, chtít po ní moc. Spokojeně jsem jí na konci podrbala, zastavily jsme a chvilku jen tak stály, drbaly, a užívaly si jedna druhé.
O kousek výš se na cestě začaly objevovat čím dál tím častěji čím dál tím větší kameny, nic hrozného, ale na klus už by to nebylo. Pro jistotu. Takže jsme si vykračovaly bok po boku, já si pořá hlídala, aby dodržovala daná pravidla, ale vranka se už je nějak ani nesnažila porušovat – a to mi dělalo radost. Občas jsem si zkusila zastavit na nákrčák, pak jsem jí na něj nechala i zacouvat, a zkoušely jsme ohýbání a snižování hlavy na rytmické poklepání před kohoutkem. Vždycky jsme to zkusily a když se zadařilo, přišlo kliknutí, to už si Asie sáhla po odměně, a šly jsme dál. Pak zase zastavit, zkusit, a dál. Opatrně jsem jí to dávkovala, dávala jsem jí čas, ať nové informace zpracuje. Po levé straně se nám otevřela louka, ta, co se rozkládá přímo za Florestou, u hlavní brány, ale my pokračovaly estou co vedla u lesa. Čas od času jsme si teď mohly i zase popoběhnout, zastavit, zkusit zacouvat, ať už na nákrčák nebo na víření vodítka, zkusit ohýbání a tak podobně. Na Florestu jsme se pak vracely loukou napříč. To nám pochopitelně poskytlo rušivý element, takže jsme mohly opakovat základy vodění a neřešit nic nového. Měnila jsem směr, zastavovala, upoutávala Asiinu pozornost a různými cvičeními jí vysvětlovala, že když já jdu krokem a neřeknu jí jinak, tak ona jde krokem u mě a nikam se nesnaží utéct. Chvilku to trvalo, nakonec jsme se na tom ale shodly a na Florestu jsme se vracely obě v dobrém rozmaru. Rovnou jsem jí zavedla do výběhu, sundala jí ohlávku a sama jsem šla uklidit cajky a na oběd.