nell a kometa: PROCHÁZKA PO AREÁLE
(S LIOU A CHARAKTEREM)

Po úspěšné PK jsem se rozhodla s Kometou jít na plánovanou procházku, kterou jsem měla domluvenou s Liou. Bylo 14:45, trochu jsem Kometku ještě pročísla, nasadila ji ohlávku a přicvakla ji vodítko.
„Pojď,“ řekla jsem a vyšla jsem na chodbu mezi stáje. Stouply jsme si tak, abychom nepřekážely a čekaly jsme na Liu s Charakterem (Terim, jak jsem od Lii často slýchávala). Že se blíži mě spíše upozornila Kometa, jelikož hlasitě zahřála, až jsem trochu nadskočila.
„Ahoj Lio, no jo, fešák,“ usmála jsem se na Liu a Charaktera
„Díky, však ta tvoje taky. Tak půjdem?“ optala se Lia. Charakter a Kometa se mezitím navzájem očichávali.
Kývla jsem.
Šli jsme směrem k venkovní jízdárně. Cestou jsem se zeptala Lii na Charaktera a ona se mě zeptala na Kometu.
„Ale jo, celkem jsme se sžily. Jen se mě vždy snaží převálcovat, když ji nesu snídani,“ zasmála jsem se a podrbala ji. „Ještě nemáme tak úplně vytyčený prostor, ale to se poddá,“usmála jsem se
„Hej, nech ty kapsy,“ pousmála jsem se na Charaktera, který očividně něco hledal v Liiných kapsách. Jo, Kometa to asi brzo taky bude zkoušet.
„Jo, Kometa je pod sedlem taky úžasná. V nejbližších dnech ji mám v plánu vzít zase na jízdárnu, tak uvidíme, jak nám to po delší době půjde,“usmála jsem se
„Kam vyrazíme teď?“ optala se Lia, když jsme došly k venkovní jízdárně
„No, vzhledem k naším omezeným možnostem bychom mohli jít třeba k druhé jízdárně?“ navrhla jsem.
Lia souhlasila a navrhla abychom to vzali přes kolbiště.
„Jo, zkrátíme si to,“usmála jsem se a pobídla Kometku
Kometka se mírně začala tlačit dopředu, ale zvládla jsem ji poměrně brzy zklidnit. Lia měla ten samý problém s Charakterem. Počkala jsem dokud nás nedohnala. Mezitím jsem povolila Kometě, aby si natáhla krk.
„Že na tom kolbišti vždycky koně ožijou, aspoň teda Teri,“ pověděla Lia
„Kometka taky chvíli chytla rapl, ale celkem brzo jsem zklidnila. To se poddá.“ Usmála jsem se
„To počasí na Vánoce moc nevypadá co?“ pověděla Lia
„To teda ne, snad další rok bude sníh,“ pověděla jsem a jemně odstrčila Kometu, která mi začla ožižlávat rukáv.
„Vrátíme se?“optala jsem se Lii a nechala volbu na ní
„Jo, ještě bych chtěla ostříhat Teriho,“ kývla Lia.
Obrátily jsme tedy koně a vracely jsme se do stájí.
„Děkuju za procházku,“ usmála jsem se na dívku
„Není zač, zase někdy“ usmála se Lia a každá jsme se rozešly svou cestou