cassie + gentleman: Sue jsem oznámila, že jdeme ven. No, bude to taková menší procházka kolem areálu než, abychom šli někam daleko. Vážně jsem neměla čas. Rodina se ozvala, že chce se mnou taky něco nakoupit. V tomhle týdnu to už byla druhá návštěva.
,, Alespoň chvíli budeš se mnou, to ti snad nevadí,“ řekla hnědákovi vedle mě, odfrkl si a kráčel vedle mě. Prošli jsme hlavní bránou, od které jsem měla čip, ta se za námi hned zavřela. Kam tedy půjdeme? Netušila jsem, až jsem si nějaký ten směr přece jen rozmyslela. Pff, další týden bych už vážně měla něco s ním dělat. Měl až moc energie, takže mě začal i předbíhat. Musela jsem si ho uklidnit, ale rozhodla se jít někam dozadu za výběh, kde se napase trávy v mé přítomnosti. Bylo pěkné počasí. Sice zima, ale bylo světlo. Jen ten sníh mi přece jen chyběl. ,, Vánoce budou zase na blátě,“ povzdechla jsem si hřebcovi a dál s ním kráčela po cestě, až jsem zahlédla výběhy. Ihned zpozorněl a zafrkal vzrušeně, našpicoval uši. Změnila jsem směr a vyžádala si tím tak jeho pozornost. Moc se mu to nelíbilo, ale co. Zrychlila jsem krok, až jsme si i na cestě zaklusali, jen chvilku. ,, Měla bych častěji běhat,“ postěžovala jsem si a na jednom místě ho nechala, ať se v klidu napase, zatím co jsem ho bedlivě sledovala, postávala u něj a přesouvala se s ním, jak on potřeboval. Bylo to takhle příjemné. Kontrolovala jsem si čas, nakonec jsem se s ním vrátila na Florestu.