mellysa+callatos: LONŽ NA PROCHÁZCE

PROCHÁZKA

"To bude bájo... Jen tak samy v lese, viď?" Pohladila jsem Call a vyšli jsme ze zadní brány. V batohu jsem měla pití a lonžku. Přešli jsme silnici a vešli na lesní cestu. Ještě jsem Callimu zkontrolovala chrániče a botičky a pak jsme šli dál. Úplně jsem povolila vodítko a on si snížil hlavu a šel poklidně vedle mě. Na cestě už bylo spadané listí a krásně to šustilo. Červené, oranžová a žluté listy spolu se zeleným jehličím krásně kontrastovali. Na podzim byla příroda opravdu nádherná. Zahli jsme doleva a přešli přes kládu na zemi. Poté jsme šli z kopečka. "Tady opatrně.." Řekla jsem valáškovi. Pomalu jsme sešli zablácený kopec a poté šli lesem doprava. Nalevo od nás bylo pole a tam proběhl zajíc. I Call se podíval tím směrem. "Zajda co?" Zasmála jsem se a pohladila ho. Šli jsme dál a přitom jsem si s Callem povídali. Teda spíš já povídala a on poslouchal . Netrvalo dlouho a my jsme se ponořili hlouběji do lesa a vyšli si kopeček. Callatos byl až podezřele klidný a mě napadlo, jestli něco nevymýšlí . Blížili jsme se pomalu k louce, kde budu valáška lonžovat, takže jsem se opatrně vyškrábala CAllimu na hřbet a stiskla jsem holeně. Jeli jsme ještě dál a pak z cesty zabočili mezi stromy a dojeli na louku.

LONŽ

Když jsem valáška vylonžovala, sešli jsme z palouku doprava a šli do kopečka Šli jsme celkem rychle, protože to klouzalo, takže jsme se brzy dostali opět na rovinku. NA rovince jsem se opět dostala valáškovi na hřbet a pohladila ho po krku. "Tak jdeme lásko." Mlaskla jsem a Call se ochotně vydal do kroku. Sice jsme neměli uzdečku, ale byli jsme na kurzu jízdy bez, takže jsem si z vodítka udělala nákrčák.. Navíc, já jsem Toskovi věřila. Šli jsme rovně a pak zatočili doprava. Netrvalo dlouho a my jsme se dostali na Florestu.