sophie + shakespeare: Po zavolání "Dveře!" jsme vešli do haly a nikdo tam nebyl, přesně, jak jsem předpokládala. Dovedla jsem si Spearka doprostřed jízdárny a chvíli jsem ho jenom nechala stát a hladila. Zkontrolovala jsem si lonž, nikdy si ji nemotám dokola, protože kdyby se náhodou něco stalo, mám v tom chycenou ruku. Skládám si ji tedy ze strany na stranu, takže mám pořád kontrolu nad propouštěním a lonž v jednom držitelném kuse, aniž by se válela na zemi, ale zároveň je to bezpečnější.
Vyslala jsem tedy valáška ukázáním rukou doprava a lehkým mlasknutím. Vyšel okamžitě, možná až moc.
"Tys tady těch pár tejdnů akorát sbíral energii, viď? Je to vidět, bude s tebou teď zábava ," smála jsem se a nechala ho si vytáhnout lonž na hezkou vzdálenost, ne úplně na stěnu haly, ale téměř.
Sebe jsem hlídala na menším kruhu uprosřed a kontrolovala jsem, jestli si držím lonžovací trojúhelník, ode mně přes lonž ke koni a pak nazpátek přes bič ke mně. Všechno bylo v pořádku a Shakespeare aktivně vyšlapoval a začal si protahovat hlavu dolů.
"Hodný kluk, protáhni se, ale budeme se hezky podšlapovat, ano?," pochválila jsem a trochu mávla bičem, aby si vzpomněl na zadní nohy. Pochopil a lépe si podšlápl, pochválila jsem ho
Po pár rozehřívacích kolečkách jsem ho zastavila klidným, ale jasným Stůůj, abych mohla změnit směr. Zastavil se a začal se otáčet ke mně, zatímco já jsem si skládala lonž a prohazovala ruce. Vyslala jsem ho tedy na levou ruku a znovu se ho jenom snažila udržet v hezkém kroku.
Šlapal hezky, ale bylo vidět, že chce zrychlovat, musela jsem ho trochu klidnit jemným V klidů. Nechala jsem ho několikrát zastavit a znovu se rozejít, aby se trochu podsadil a nezrychloval.
Když chvíli vydržel v pěkném rytmu, pochválila jsem ho a nechala ho přejít do klusu, rázným povelem Klus!. Okamžitě přešel do klusu a držel se v celkem rychlém tempu. Trochu jsem ho krotila, ale nechala jsem ho jít v rychlejším rytmu, dokud byl pravidelný. Po několika kruzích jsem ho zpomalila do kroku pomalým táhlým povelem Króok a potom ho nechala zastavit, abychom mohli změnit směr.
Na druhé ruce jsem ho zase nechala zpátky naklusat a potom se soustředila na trochu podsazení, takže jsem střídala krok a klus, ne po půl kolečku, ale ani ne celém kolečku. Chválila jsem za pěkné přechody, celkem to šlo, ale chtělo se mu klusat víc, než by se mi líbilo, musela jsem dost brzdit.
Ke konci jsem ho nechala naskočit do cvalu a zacválat si dva kruhy na každou ruku, aby se trochu vyběhal. Potom už jsem ho začala uvolňovat a pokusila jsem se ho udržet v klidném klusu a poté i v klidném kroku znovu na obě ruce.
Potom jsem si s ním ještě obešla celou jízdárnu v kroku, aby ještě trochu víc vychladnul a mohl se vydýchat
"Docela hodný jsi byl, ale musíme z tebe vylítat tu energii, možná si tu dáme někdy nějakou přirozenou komunikaci, co tomu říkáš?," ptala jsem se, nečekajíc odpověd, zatímco jsem ho hladila po krku. Určitě, už se těším