lia a charakter: UVOLNĚNÍ KONĚ NA KRUHU
Zavedla jsem valáška s odpockou do vnitřní kruhovky, hold nám počasí dneska nepřeje. Zavřela jsem za námi vrátka a povodila valáška po obvodu, teprve poté jsem si stoupnula do středu kruhovky, pomocí biče ho nechala ustoupit dva kroky a poté navést na kruh. Hnědák šel aktivně vpřed, bič jsem proto o sebe opřela a přidržovala ho nad zemí, abych mohla s Charakterem chodit po malém kruhu, momentálně totiž nebyl bič potřeba. Sem tam jsem zamlaskala a čekala, než si hnědák dostatečně protáhne krk. Nechala jsem ho obejít pár kol a poté si ho zavolala k sobě. ,,Charlie, pojď ke mně,“ zamlaskala jsem, bič položila na zem, stále opřený o mě a postupně smotávala lonž. ,,Šikula,“ poplácala jsem ho a navedla si ho znovu na druhou stranu. Hnědák chodil na tuto ruku trochu ztuhleji, ale udržoval tempo, zadní nohy šlapaly do stop těch předních, jen mu trvalo déle, než se uvolnil. Jakmile to uvolnění bylo dle mého názoru dostatečné a hnědák byl dostatečně zahřátý. Poté jsem mu sundala odpocku a navedla si ho opět na kruh. ,,Klus!“ zamlaskala jsem. Hnědák zafrkal, švihl ocasem a vyklusal svižně vpřed. ,,Aaano, tak je hodný,“ ujistila jsem ho a nechala ho jít, aby se dostatečně uvolnil. Ještě to samé na druhou ruku a můžeme začít s podsazováním. Na druhou ruku to opět trvalo o něco déle, ale nakonec se i na tu hnědák uvolnil. Navedla jsem ho opět na druhou ruku a začala s podsazování. ,,A klus!“ pobídla jsem ho k rychlejšímu chodu a vzápětí, asi po tři čtvrtině kruhu ho opět zpomalila.
,,A kroook.“
,,Klus!“ zamlaskala jsem po chvilce a opět ho navedla zpátky do kroku. Hnědák se začal pěkně sbírat, sedal si na zadek a sem tam si žvýkl. Pokračovala jsem i na druhou ruku a nechala ho pořádně vyšlapovat s každým přechodem. Ty se postupně stávali plynulejší, Charlie se již tak nezarážel při přechodu do kroku či so zastavení, šlo to hezky plynule, tedy samozřejmě postupně. Na druhou ruku nám to opět trvalo o něco déle, hold má Charlie jednu horší stranu.
,,Hop!“ mlaskla jsem, jakmile jsem byla spokojená s podsazením, Charlie byl ve svižném klusu, ovšem ne příliš rychlé a šel na jinou ruku, než byla ta jeho horší. Hnědák pohodil hlavou a vystřelil vpřed, měla jsem co dělat abych ho udržela a ještě aby toho nebylo málo, Charakter si hodil kozla. ,,Houuuu,“ broukla jsem a snažila se ho udržet, to se naštěstí podařilo, přeci jen měl limitovaný pro-stor kruhovky, takže jsem se nebála, že mi zdrhne někam do háje. I když vybourat dveře by asi dokázal… No nebudu malovat čertíka na zeď, hnědáka se mi podařilo zklidnit a navést k nějakému inteligentnějšímu směřování energie, než do zběsilého lítání, jaké s Karamelem prováděl ve výběhu, hold si Charlie našel nejlepšího kamaráda. ,,Prrrr…“ přibrzdila jsem ho do klusu, což chvilku trvalo, aby to byl vůbec klus a ne něco mezi klusem a cvalem, což by se mohlo stát. ,,A kroook,“ broukla jsem, to už nebyl takový problém, jako předchozí přechod, ale přeci jen to trvalo déle než by bylo zdrávo. ,,Pojď ke mně,“ zamlaskala jsem a poté, co jsem si namotala lonž, pochválila ho a navedla na druhou ruku jsem mu dala opět přes klus povel k nacválání. Ten byl zase divočejší, ale žádný kozel už nepřišel, což jsme brala jako úspěch. Nakonec jsem ho navedla zpět do kroku, přehodila přes něj odpocku, povodila ho, dala mu pamlsek a odvedla z kruhovky pryč.