jennifer+galaxie: Uvolnění koně na kruhu

Galaxie zafrkala a žďuchla lehce do mého ramene. ,,Copak? No já vím, že jsme se dlouho neviděly a ty jsi to beze mě nemohla přežít, ale teď tě tu budu otravovat denno denně a zase budeme makat jako černé ruky,“ zazubila jsem se a pohladila hnědku po lysině. Zafrkala a hrábla si kopytem. ,,Dveře!“ zavolala jsem od dveří, kdy se nikdo neozval. Otevřela jsem a hnědka vešla dovnitř, kdy jsem zavřela a kráčely jsme na zadní kruh k A, kdy jsem odložila ještě odpocku. Gal frkla a já se pousmála, ale srovnala si lonžku v ruce a tušírku si vzala do levé. ,,Tak jdi kruh,“ usmála jsem se a natočila se do pravého směru, jakým hnědka půjde. Gal si odfrkla a rozešla se. ,,Přichází na tebe jaro, co ty trumpeto,“ zasmála jsem se a hnědka si zívla a frkla. Ušklíbla jsem se, ale sledovala hnědku, jak se producíruje po kruhu. Mohla jsem jí dát bederku alespoň, ale zase nebyla dnes taková zima. Tyhle myšlenkové pochody jsem moc v lásce skutečně neměla Gal zafrkala a hodila po mně ouškem. ,,Změníme směr,“ usmála jsem se, tušírku oddálila a sklonila k zemi, kdy jsem se podívala na přední nohy. Hnědka se rozešla mým směrem a já si přendala lonžku do druhé ruky a hnědka zastříhala ušima a zafrkala. Šla jsem do protisměru minulého kruhu mého osobního a hnědka šla na druhou ruku. Já si přendala tušírku z ručky do ručky opatrně za zády a dále Galaxii sledovala. Ta si odfrkla, natáhla krk dopředu a dolů. ,,No jen pracuj, nebo ti postavím pro dnešek ještě kavalety a to budeš čubrnět!“ Zasmála jsem se, ale sledovala hnědku. Ta zafrkala a já ji nechala nakonec i změnit směr. Sledovala jsem ji bedlivě, pěkně pečlivým okem a usmívala se. Nemohla jsem si vybrat lepšího kobyláka, opravdu ne. Galaxie se ke mně hodila – obě jsme byly zákeřné A přátelské! Sledovala jsem hnědku, která si vykračovala pěkně živě vpřed. ,,A kluuus!“ ozvalo se halou a tišírka se přiblížila k zádi. Galaxie zafrkala a vyklusala živě vpřed. ,,Tohle tvoje vyklusávání mě nedokáže jinak překvapit, že ano,“ zazubila jsem se. Gal si pěkně vykračovala, protahovala se a já sledovala, jak se jí protahuje největší sval v těle – ten na hřbetě, takže zádový. Usmívala jsem se, protože tohle jinak nešlo. Gal stříhla ušima, pohodila si hlavou a natáhla ji dopředu. Pozvedla jsem obočí a zavrtěla hlavou, někdy měla hnědka opravdu zajímavé výkyvy, až mě to dokázalo překvapit, skoro vždy. ,,A krook,“ usmála jsem se, hnědka stříhla ušima, jeden boltec na mě, ale přešla ochotně do kroku a párkrát si pohodila hlavou. Ušklíbla jsem se, ale nechala ji změnit směr a sledovala ji. ,,A kluus,“ mlaskla jsem. Zkrátka hlasové povely hnědce šly a ona hned pěkně vyklusala živě vpřed. ,,Vidíš, jak ti to jde,“ zazubila jsem se a hnědka si odfrkla, jako by mi chtěla tím říct: ,,A cos jako čekala?“ musela jsem se tomu ušklíbnout, ale zavrtěla hlavou. Sledovala jsem hnědku, jak udělala dva kruhy a já ji znovu ztišila do kroku. ,,Tak a jdeme přechodovat,“ usmála jsem se a změnily jsme směr. Gal si vytáhla hlavu. Po kole a půl jsem ji nechala vyklusat. Gal klusala živě. ,,A kroook!“ houkla jsem, oddálila tušírku a podívala se jí na plece. Hnědka zafrkala, když moc nechápala, proč ji zastavuju do kroku už po půl kole v klusu. Ale já stále trvala na kroku, tišila jsem ji a ona přešla. ,,Šikovná,“ usmála jsem se. Gal stříhla ušima a dávala pozor na moje signály, když nejspíše mám v plánu si s ní nějak pohrát – a měla pravdu Sledovala jsem hnědku a nechala ji asi po kole znovu vyklusat. Tentokráte jsem ji měla v plánu nechat klusat kolo a půl, jen ať se pěkně protrénuje zlatíčko moje malý Gal zafrkala, protáhla si krk a pěkně šlapala. Viděla jsem, jak pěkně pracuje. Potřebovala jsem, aby mi nabrala svalíky, ale ona už jich takhle měla celkem dost. Jen ten krk, ale to se spraví a brzy nebude poznat, že by Galy chyběly svaly. Pousmála jsem se, ale nechala hnědku přejít do kroku. V něm si zůstala na půl kola a zase musela vyklusat. Zafrkala si, tohle ji bavilo, já o tom věděla, usmála jsem se. ,,Šikovná holka,“ usmála jsem se a zase po kole ji nechala přejít do kroku. ,,Tak a změníme směr,“ usmála jsem se, Gal frkla, protáhla krk a šla kousek ke mně, ale pak se vrátila na kruh. Já ji trochu nechala jej zvětšit, kdy jsem povolila lonžku a zaměřila svůj pohled tam, kde se dává pobídka holení. Hnědka frkla a udělala trochu větší kruh. ,,Anoo, to je dobře,“ usmála jsem se spokojeně a sledovala hnědku, která kolem mě pěkně kroužila, skoro jako supi nad potravou ,,Ne že mě sníš,“ ušklíbla jsem se, ale nechala hnědku vyklusat. Gal zafrkala a šla pěkně vpřed. Sledovala jsem, jak se pěkně začíná shromažďovat, víc a víc se dostávala pod sebe. Zajímalo mě, jak to vypadá, když na Galaxii sedí někdo jiný, než jsem já. Šlo si to vůbec představit? Pro mě to bylo naprosto nepředstavitelné! Gal stříhla ušima, ale já ji po kole nechala přejít do kroku znovu. Hnědka si zafrkala, zastříhala ušima a protáhla si krk. No, ona je moje motovidlo :3 Nechala jsem ji v kroku vydechnout asi třičtvrtě kola a zase mlaskla a houpla tušírkou. Chodila jsem si vlastní kruh a přemýšlela o tom, že bych ji vlastně mohla klidně zase někdy vzít do přírody a tam s ní lonžovat. A pak jet domu na hřbetě. To zní jako plán! Musela jsem se tomu ušklíbnout. ,,A krook,“ ozvala jsem se po půl kole a Gal zafrkala. Byla paráda sledovat, jak se všechno na hnědce pěkně hýbe. Ty svaly pracovaly skvěle a nyní přišel čas odplaty… Tedy čas cvalu. Gal šlapala pěkně, proto jsem ji nechala změnit směr. Chvilku jí dala oddechu v kroku ale po chvilce už mlaskla do klusu. Vycházela jsem si svůj soukromý kruh. Gal zastříhala ušima. ,,A jdeme hop!“ Pískla jsem, více došlápla nohou a tušírkou udělala malý kroužek v ruce a přiblížila ji k zádi. Gal stříhla ušima, frkla si a nacválala pěkně vpřed. ,,To je ončo kočko,“ usmála jsem se spokojeně. Gal zafrkala, uši směřovaly dopředu a cválala si pěkně vyrovnaně po kruhu. Já ji s úsměvem na rtech sledovala, jak jde pěkně po stěně. ,,To je ono lásko, to je ono,“ usmála jsem se a Gal si šťastně vyhodila zadky. Já se pousmála a vlastně proč ne, jen aby to nedělala víckrát, nereagovala jsem na to. ,,Klidni se ty raketo s motorovým olejem,“ usmála jsem se a hnědka cválala s rozšířenými nozdrami. Já se usmívala, ale nechala ji po chvilce přejít do klusu, tedy po kole a půl ve cvalu. Galy zafrkala, pohodila si hlavou a přešla do pravidelného klusu. Skláněla hlavu a krk natahovala. Usmála jsem se, když stále natáčela boltce na mě. Nechala jsem ji chvilku vyklusat, ale pak nechala přejít do kroku a Galy si s nataženou hlavou vpřed krokovala. Já se usmála a změnily jsme směr. Na druhou ruku jsem měla v plánu zopakovat to samé, ale trochu jinak. Zprvu jsem si hnědku vyzkoušela, jestli je opravdu připravená. Přechod krok – klus – krok se povedl a já si ověřila, že můžeme přejít skutečně k dalšímu kroku. Hnědka zafrkala a já mlaskla, kdy se rozklusala. Sledovala jsem ji, chodila si vlastní kruh a po kole a půl mlaskla, více si šlápla do kruhu a přiblížila tušírku. Galaxie zafrkala a vycválala hned živě vpřed. Já se usmála. ,,Pašanda,“ usmívala jsem se a sledovala hnědku, jak poklidně cválá po kruhu. Stříhala ušima a takhle ze země na ni byla radost pohledět. Gal si dávala pozor na má gesta, povely a pohledy. Byla jsem s ní spokojená. ,,Tobě to dnes jde,“ usmála jsem se dost spokojeně, ale nechala ji přejít do klusu, abych ji zbytečně nehnala po kruhu moc dlouho. Hnědka si odfrkla, jo já vím, ona vždy je šikovná Hnědá kobylka skláněla hlavu, odfrkovala si a pěkně šla dopředu. Natahovala si krk a pěkně šla. Já se usmívala, nic jiného ani nešlo. ,,To je ono Galí a kroook,“ pousmála jsem se, ztišila hlas a hnědka přešla spokojeně do kroku a odfrkla si. Pousmála jsem se, nechala ji okrokovat a oddechnout na dvě kola na obě ruce a zavolala si ji k sobě. ,,Paráda, co kočko?“ usmála jsem se, přejela hnědce rukou ve kštici, podrbala ji a vzala k tribunám, kdy jsem si vzala odpocku a hnědce ji pořádně zapla, aby mi nenastydla. Usmála jsem se, podrbala brouka na hlavě a šla s ní do stájí, kde se o ni postarám.