kitty+asie: PŘIPOMENUTÍ ZÁKLADNÍCH GEST A POKYNŮ NA LONŽI
Ani jsem vrané nedávala chrániče, dneska si budeme spíš vysvětlovat některé pokyny a gesta, takže to nebude nic náročného. O nic víc než to, jak se s Nabem honili ve výběhu Dovedla jsem vranou na halu, kde už nikdo nebyl – všichni měli dávno hotovo a připravovali se na večerní krmení. Já měla dávku pro Asii přichystanou, tak jsem si mohla dovolit malé zdržení. Zastavily jsme na hale, já si srovnala hůlku a lonžku a začala nejprve opakovat ustoupení zádí na gesto. To Asie ovládala dokonale, takže jsem zkusila popojít dál a zkoušet to z větší dálky. Musela jsem použít gessto výraznější, hodit celou hůlkou tak, aby provázek opsal kruh směrem na záď, ale fungovalo to. Moc jsem vranou pochválila, dala jí kousek mrkve a zkusila to samé na druhou ruku. Paráda. Vranou jsem tedy vyslala na kruh a postupně odmotávala lonž. Nenechala jsem jí odejít na tak velký kruh, jak bych mohla chtít, a nejprve jsem si ověřila, jestli bude ustupovat zádí. Šla jsem nejprve vedle ní, nebo alespoň ne tak daleko, a zkusila gestem mrkvovkou nechat ustoupit záď. Vraná jí ustoupila, a nejprve provedla pár překroků, protože očividně nechápala, že já pořád jdu. Ale ustoupila, takže jsem jí pochválila a zkusila jsem to trochu z větší dálky – abych jí tolik nemátla. Na menším kruhu, já zůstávám stát a na gesto tušírkou požaduji ustoupení zádí. V momentě, kdy vraná zádí ustoupí, tak já sáhnu po lonži podobně, jako když jsem jí dřív vzala směrem k sobě a couvám, takže se kobylka otočí a vydává směrem ke mně. „Ano!“ chválím jí spokojeně, nechávám jí zastavit a drbu. Pak jí vysílám na lonž znovu. Zkouším opět ustoupení zádí, přivolání k sobě a příchod. Zopakujeme to několikrát na obě ruce, dokud si nejsem jistá její reakcí, a pak teprve jí nechám vyjít na větší kruh. Houpnu mrkvovkou a už sahám po lonži, pánev vystrkuju dozadu, jakoby se klaním a couvám. Vraná přichází ke mně a já jí spokojeně pochválím. Když to jde dobře i na větším kruhu, rozhodnu se pro další stupeň – plynulou změnu směru. Nechám vranou šlapat po kruhu, vyměním si v rukou lonž a mrkvovku. V levé teď držím hůlku, mám jí pod pravou, kde je lonž, ačkoliv vraná vykračuje na levou. Musím tedy levou rukou vytáhnout trochu pod pravou a zápěstím dát dostatečný švih, abych vytvořila gesto na ustoupení zádi. Nepovede se. Více se soustředím na tlak, na „míření“ na její záď, a vraná tentokrát ustupuje. V ten moment couvám, zvu jí k sobě, sbírám si lonž, ale jak se blíží, dám levou ruku zase doleav, pravou doprava a tak jí z levé strany vedu po pravé kolem sebe a vybízím jí na kruh na druhou ruku. Vraná kolem mě prochází, já si hůlkou ohlídám osobní prostor a nechám jí vykročit na druhý kruh. Zkoušíme to ještě jednou, a daří se nám docela hezky. „To je pašanda!“ chválím jí, zastavuji jí, ať si zase nenavykne procházet vždycky kolem mě. A protože jsem dneska potřebovala zopakovat jen základní ovládání, rozhodnu se toho po těch deseti minutách, co jsme na hale strávily, už nechat.