jennifer+galaxie: Lonž s kavaletami
Došla jsem s hnědkou do haly. Bylo chladné ráno, sníh přes noc napadal dost. Hnědka měla bederku, která byla pod obřišníkem. Zachumlala jsem se do šály, kterou jsem měla kolem krku. ,,Vidím to tak, že ti budu jen ukazovat směr,“ zasmála jsem se, ale šla s Gal na zadní kruh, kdy jsem houpla mrkvovkou k jejímu boku a mlaskla. Hnědka frkla a rozešla se na kruh. ,,Tak je hodná,“ usmála jsem se. ,,Pak za námi přijde Sebík, doufám, že mu nic neuděláš,“ zasmála jsem se a houpla mrkvovkou k zádi. ,,Jdi líp! Já vím, že je ráno, ale hejbej se, já se taky hejbu a nejdu jak zpomalený film,“ zasmála jsem se a šla pěkně po svém vlastním kruhu, i když byl menší.
,,Dveře!“ ozvalo se, když jsem hnědce měnila směr.
,,Volnoo,“ zavolala jsem zpátky a věnovala se hnědce, která zastříhala ušima a pofrkla. ,,Nevadí, že jsem tu dřív? Tady je alespoň teplo,“ zazubil se blonďák, kdy jsem se na něj podívala, když hnědka běžela naproti dveřím haly. ,,Ne, nevadí, proč by mělo,“ ušklíbla jsem se a hleděla na hnědku a zase nechala změnit směr. Gal si snížila hlavu a frkala do písku ,,Kluus!“ houkla jsem a hnědka zafrkala a naklusala. Pofrkala a já ji sledovala. Šla pěkně vpřed a trochu hlavou pohodila, až jsem se poušklíbla. ,,Nevyklub si ji šmudlo,“ usmála jsem se a podívala se na ni pořádně, jak jde dopředu. Sebastian si sedl na tribuny, kdy jsem se pousmála. ,,Co myslíš, neztratila kondičku?“ pousmála jsem se a dál hnědku sledovala. ,,To se nemusíš strachovat, vypadá stále dobře, kam jsi ji dovedla,“ usmál se mladík. ,,No, vedeme se společně až k vrcholu, že jo, Galí,“ usmála jsem se, kdy hnědka pofrkala. Usmála jsem se a po dvou kolech nechala hnědku přejít do kroku a pak zavolala k sobě. Podrbala jsem ji po hlavě a vyslala na druhou ruku. Galaxy si odfrkla a sklonila hlavu k zemi a šla pěkně po kruhu. Pousmála jsem se a sledovala ji, pak ji nechala naklusat a sledovala ji po obě dvě kola, kdy jsem ji nechala jít trochu líp, aby se necourala. Gal byla šikovná a šlapala pěkně. ,,A krook,“ usmála jsem se po chvilce, kdy hnědka přišla. Nyní nás čekaly jak jinak, přechody mezi chody, aby se Gal rozhýbala. ,,Nechceš dát kavaletu? Že by si ji mohla i líp podsadit,“ usmál se Seb. ,,Dobrý nápad,“ kývla jsem s úsměvem a Seb přinesl břevno. Já nechla hnědku změnit směr. Zprvu jsem ji nechala krokem kavaletu přejít. ,,Kluus!“ řekla jsem, když poslední zadní noha přelezla tu překážku Gal frkla a vyklusala pěkně kupředu, kdy jsem se pousmála a sledovala ji. Avšak před kavaletou jsem ji nechala přejít do kroku, hnědka zafrkala, přešla a po dvou metrech se sníženou hlavou přešla pěkně kavaletu.
,,To jsou pecky na makovici, co?“ zasmála jsem se a sledovala hnědku, jak přešla přes kavaletu a šla dál.
Galaxie šla pěkně a já ji nechala jít krokem dál.
,,Klus!“ řekla jsem, jakmile hnědka byla na cestě ke kavaletě. Gal měla hlavu dopředu a krk snížený. Šla pěkně přes záda a šlo jí to dost dobře a já se usmívala. Pomlaskla jsem do pohybu hnědky, jak se přenášela přes kavaletu všemi čtyřmi kopyty postupně.
,,Šikovná,“ usmála jsem se a nechala přejít do kroku a nechala přejít kavaletu a zavolala k sobě. Pohladila jsem ji po lysině, usmála se a vyslala na druhou ruku. Zopakovaly jsme hnedle to samé i na tu druhou. Gal jsem sledovala a usmála se.
,,Jde jí to skvěle,“ usmál se Sebastian.
,,Taky bych řekla,“ přikývla jsem s úsměvem a pak zavolala k sobě a vyslala na druhou ruku a postupně ji nechala naklusat a když Seb odklidil kavaletu, nechala jsem Galku nacválat. Hnědka zafrkala a šla hrdě kupředu, usmála jsem se. Cválala pěkně po celém kruhu, nenechala jsem ji dlouho, jen aby se zahřála, pěkně zahřála, pak jsem ji nechala přejít do kroku, šla krok k ní a ona zvětšila kruh. ,,Pašanda!“ usmála jsem se radostně a dál ji sledovala. Pak jsme změnily směr a ocválaly se i na druhou ruku. Hnědka pofrkala šťastně a já s úsměvem ji nechala na malém kruhu vyklusat, vykrokovat, změnit směr a to samé i na druhou stranu. Mezitím Sebastian pokládal kavalety na hodiny. Nejprve na čtvrt a celou jednu. Poslala jsem hnědku na kruh v kroku, na velký kruh kdy si zafrkala, ale šla poklidně. Sebastian šel ke mně, trochu více a usmál se.
,,Jde vám to spolu dobře, sedly jste si, viď?“ usmál se blonďáček.
,,Jo, jsem za to ráda,“ pousmála jsem se a podívala se krátce jemu do očí, ale pak zase na hnědku a usmívala se. Mlaskala jsem, když Gal přecházela kavaletu na dvanácti hodinách a i ve čtvrt. Seb odešel dát do celé ještě jednu kavaletu, kdy jsem si myslela, že by hnědka nejraději nacválala a prohnala ho Ale Gal šla pěkně poklidně a já se usmála. Nechala jsem ji kavalety přejít ještě jednou a pak otočila na druhou ruku, kdy se otočila na půl a přešla v pohodě čtvrt i celou. ,,Pašanda to je,“ usmála jsem se a Seb přichystal v celé tři klusové a já hnědku nechala naklusat. Pofrkala a šlapala pěkně dopředu. Kavalety jí nedělaly problém a já dělala jasná gesta, takže věděla, co dělat. Šlapala dneska parádně a já byla spokojená. S hnědkou byla vždy skvělá spolupráce. Nezapomněla jsem ji chválit, změnit směr a nechat ji znovu kavaletky překlusat. ,,Parádně ti to jde..šikovná holka moje,“ usmála jsem se, byla jsem spokojená, s Galaxií budeme za třináct dní rok spolu, rok tu bojujeme a dostaly jsme se do sedmého levlu, možná do příští zimy doděláme osnovy, ale to bych nechala spíše uležet, nechtěla jsem nás nikam hnát, stačilo mi vidět a sledovat naše společné pokroky, měly jsme se ještě co učit. Sebastian nás sledoval a usmíval se spokojeně. Myslela jsem, že nám tohle stačí, lehčí kavalety na lonži, v neděli byla na skocích ve volnosti. Musíme se zařadit do práce, zimní přípravy jsou tu a nebudeme zahálet. Gal zafrkala a já ji nechala jít krokem a trochu se oddálila, kdy hnědka hned zkrátila kruh a šla za mnou. ,,Šikovná a pozorná,“ usmála jsem se na ni. Sebastian uklidil kavalety, do té doby jsem hnědku ještě nechala vyklusat a vykrokovat na obě ruce. Pak jsem hnědku k sobě zavolala a sáhla na její srst. ,,Tak je šikovná,“ usmála jsem se, políbila ji a usmála se na Seba. Šel k nám a pohladil hnědku. ,,Děkujeme za pomoc,“ usmála jsem se a dala mu pusu na tvář s ušklíbnutím. ,,Děkuji za pěkné poděkování,“ zasmál se blonďák a šel s námi ven z haly.