clair a pomněnka: Venku sněžilo, a proto jsem se rozhodla, že ji vylonžuji vevnitř. Krytá kruhovka byla momentálně volná, ani ji nikdo neměl zamluvenou, takže jsem se vydala tam. Pomněnku jsem vyslala na kruh, lonžku jsem svírala v pravé ruce a lonžovací bič v levé. Zatím co si ona obcházela velká kruh, já si obcházela ten svůj malý. Hnědka se loudala už od samého začátku, proto jsem ji mlasknutím připobídla. Teď už šlapala hezky. Po pár kolečkách jsem si ji zavolala k sobě. Lonžku jsem přehodila, bič jsem si také přendala do opačné ruky a kobču už jsem vyslala zase na kruh, tentokrát na druhou ruku. Jedno ucho měla natočené na mě. Pomalu se uvolňovala. “A klus” mlaskla jsem a kobča po pár sekundách naklusala. Klusala hezky v tempu, nikam neletěla, ale zároveň se ani neloudala. “Kroook,” Chvilku se prošla v kroku, pak jsem si ji zavolala k sobě a znovu vyslala na první ruku. Postup byl úplně stejný. Kolečko si šla v kroku, pak ovšem naklusala. Já už jsem měla kolem sebe vyšlapané svoje menší kolečko. “A kroook.” Nyní jsem chtěla zařadit trochu ty přechody. Před tím jsem však ještě přepnula lonžku a nechala ji jít na opačnou ruku. “Klus” Kobča se s mlasknutím rozklusala nebo spíš jen protáhla svůj krok. “Ale já říkala klus” slovo klus jsem řekla důrazněji. Konečně naklusala. “Tak je hodná” pochválila jsem ji. “A kroook” zareagovala zpomalením. Délku mezi přechody jsem schválně měnila. Sledovala jsem hnědčiny pohyby. “Klus” Pobídla jsem ji asi po kolečku a půl. Po kolečku jsem ji opět nechala zpomalit. “Stůůj” Zastavila. Pochválila jsem ji a nechala ji dojít ke mně. Znovu si vyzkoušela několik přechodů na první ruku. Na přechody reagovala čím dál tím rychleji. Konečně jsem se rozhodla, že bychom mohly zařadit i nějaký ten cval. “A cval” V tu chvíli vylítla dopředu. “Houuu” Uklidnila jsem ji hlasem, ale zároveň jsem chápala, že se chce pořádně vyběhat. Hnědka mi opět začala věnovat svou pozornosti. Chvilku kráčela krokem, pak si zaklusala a opět nacválala. Tentokrát už v klidu. Ocválala si pár koleček. “Kluuus” Střihla ušima a zpomalila. “A kroook” Vyslala jsem ji na druhou ruku. Nechala jsem ji pořádně vydýchat se v kroku, pak pár koleček v klusu a nakonec zase cval. Cválala stejně dlouho jako na první ruku, teď už se ani jednou nesnažila zrychlit. “A kroook” Hnědka poslušně zpomalila. V kroku si kruh začala krátit. “Takhle by to nešlo” řekla jsem jí. Dnes poprvé jsem tedy použila lonžovací bič, kterým jsem jí mávla k břichu. Naštěstí nezapomněla, jak na to má zareagovat. Kruh zase začala chodit tak, jak měla. Ještě jsem s ní procvičila pár různých přechodů a pak jsem mrkla na hodinky. Už jsem ji měla na lonžce asi dvacet minut. Proto jsem se rozhodla, že ji ještě nechám vyklusat, vykrokovat a odvedu do boxu, přeci jen dlouhou dobu nepracovala, sem tam ji vytáhli kluci, ale jinak nedělala nic. “Klus” Mlaskla jsem na ni. Krásně naklusala. Takhle kdyby chodila celou dobu...toho bych chtěla si moc . Nechala jsem ji vyklusat na obě ruce, stejně tak to bylo u krokování. V jednu chvíli jsem zaslechla Sebastiana. Řekla jsem mu, že může jít dovnitř. Pom jsem ještě před tím zastavila. “Hoj Clair, chtěl jsem se zeptat, jak tady budete ještě dlouho?” “Už budeme končit, jen ji dokrokuju a jdeme, za pět minut tady už určitě nebudeme,” oznámila jsem mu se smíchem. Kobča se na něj šklebila. “Pom” Mlaskla jsem na ni a ona jedno ucho natočila na mě. “Jop, tak dík a zatím,” Seb rychle zmizel a já, nebo spíš Pomněnka, pokračovala v krokování. Za nedlouho už jsem s ní vyšla z kryté kruhovky a razila si to s ní přímo do stáje.