jennifer+galaxie: Lonž před skoky ve volnosti

Vzala jsem hnědku do haly, kde nikdo nyní nebyl, mezitím se mnou šli i Nath společně s Cassie. ,,Tak já si hnědku olonžuju trochu, aby se rozehřála, postavíte nám prosím dvě kavalety, jednu na zemi a druhou zvýšenou a za nimi křížek?“ Usmála jsem se. Oba přikývli. ,,Já to nějak vymyslím.“ Usmál se Nath a já přikývla. Byl to trenér, proto věděl, jak na to. Usmála jsem se a šla s hnědkou na delší stěnu, tdey kousek od X. ,,Galí.“ Mlaskla jsem, hnědka se na mě podívala. ,,Jdi kruh!“ Houkla jsem a houpla tušírkou v ruce. Hnědka hned šla na kruh, přesně na stranu, jakou jsem chtěla. ,,Správně.“ Usmála jsem se a sledovala hnědku, jak spokojeně s vytaženou hlavou jde kupředu. ,,To je ono a jdeme líp.“ Mlaskla jsem a houpla tušírkou. Gal frkla. Její ostříhaná část těla byla zajímavá, jak přecházela světlá do tmavé a naopak. Přes dopoledne bylo dnes celkem divně, proto jsem hnědku chtěla vzít na skoky, ve výběhu byla hodinku a půl ráno a pak půjde až po obědě. Ještě uvidím, co si na ní připravím odpoledne. Sledovala jsem hnědku, jak uvolněně jde kolem mě. ,,A změníme směr broučku.“ Podívala jsem se na plece a sklonila ruku s tušírkou a oddálila ji od zádi. Gal frkla a šla ke mně blíž, já si přendala lonžku do druhé ruky a tušírku za zády. Gal s odfrkem šla na druhou stranu. ,,Áno, to je moje holka.“ Usmála jsem se a sledovala hnědku. Ta s odfrknutím dál chodila kolem mě. ,,A kluus!“ Mlaskla jsem a udělala výraznější dokrok nohou a přiblížila tušírku k zádi a mrkla se na záď. Gal s odfrkem naklusala. ,,Hodnáá.“ Usmála jsem se a sledovala Galaxku, jak pěkně vyklusává po kruhu, který měla jednoduchý. Nechtěla jsem ji nechávat klusat dlouho, proto po dvou kolech jsem ji nechala přejít do kroku a pak zavolala k sobě. Podrbala jsem ji a nechala jít na druhou ruku a taktéž zase oklusala. Všimla jsem si, že Nath postavil přesně křížek s kavaletama tak, jak jsem chtěla a pak po křížku dal ještě jednu zvýšenou kavaletu. Hnědka tudíž dnes bude mít pěkné cvičení. Usmála jsem se a nechala Galku přejít znovu do kroku. Usmívala jsem se. ,,Šikulka a jdeme si dát přechody, aby ses nám podsadila. Změníme směr.“ Mlaskla jsem a provedla dva hlavní úkony, dát dolu tušírku s rukou, oddálit ji, kouknout na plece pořádně a postavit se rameny již do té strany, kam půjde Gal. Hnědka frkla, že chápe vše, co po ni požaduju. ,,Hodná.“ Usmála jsem se, když šla pěkně na druhou stranu. ,,Pašanda, Galí, pašanda.“ Usmála jsem se, alespon na dálku pochválila, přendala tušírku za zády a lonžku do druhé ruky a mohla se vrhnout do přechodů. ,,Kluuus.“ Mlaskla jsem po půl kole v kroku. Hnědka pofrkala a naklusala. Usmála jsem se a sledovala ji. Nezapomněla jsem chodit vlastní kolečko a usmívala se. Hnědka pěkně vyklusávala kolem mě. ,,Krooook, ššš, pšt!“ Usmála jsem se. ,,Hodná.“ Usmála jsem se, dneska jsem měla upovídanou a hlavně chválicí. Hnědka zareagovala okamžitě. Usmála jsem se. ,,Šššš!“ Ozvala jsem se zase. Gal frkla. ,,Stáát.“ Usmála jsem se. Gal zastříhla uchem a přešla do zastavení. ,,Hooodnáá.“ Usmála jsem se a zůstala stát. ,,A klus! Jdeme!“ Mlaskla jsem a vyšla rázně s tušírkou se blížíc k zádi. Galaxie krásně vyklusala a vyklenula hřbet. ,,Hezkýý, pašánda holka.“ Usmála jsem se a chválila s psměvem hnědku. Ta zafrkala a to stylem: ,,Přeci nejsem hříbě.“ Já se tomu výrazu zašklebila. ,,Šššššš, krok.“ Usmála jsem se. Hnědka přešla do kroku a já ji po půl kole znovu nechala zastavit a ze zastavení naklusat a následně zase po kole krok. ,,To je záhul, co?“ Usmála jsem se a Gal si otočila a nechala znovu naklusat, jít krokem, zastavit. ,,Hodná holka.“ Usmála jsem se a sledvoala hnědku. Už se začala podsazovat. ,,To je holka šikovná.“ Usmála jsem se a nechala Gal otočit a pak po přechodu do klusu nechala nacválat. ,,Hoop!“ Mlaskla jsem a Gal s radostným výhozem nacválala a já ji nechala obcválat kolo a půl a pak přechod do klusu a kroku, změna směru a to samé. Hnědka frkala, měla radost. Nechala jsem ji vyklusat a pak v kroku na obě ruce dvě kola. Pak jsem ji zavolala k sobě. ,,Hodná Galia, hodná hnědka.“ Usmála jsem se, podrbala Gal po krku a kývla na ty dva, co seděli na tribuně. Odepla jsem lonžku, připla k provazovce vlastně nic a mohly jsme jít na skoky, vlastně ano, provlékla jsem místem pro cvaknutí ohlávky vodítko, abych Gal mohla navést na mini řadu. Naštěstí hnědka nebyla moc utahaná, protože jsme lonžovaly jen chvilku.