Komentář, na který odpovídáte

05. 07. 2016 - 19:11
 

lia a charakter: Na obloze se honily bílé mraky a v pokoji vyzváněl mobil, snažící se mě už asi minutu vyhnat z postele. Rychle jsem vypnula budík a chvíli zírala do stropu. Jedna část chtěla zůstat v posteli, ta druhá větší hlásala, že Charlie čeká na snídani a na výběh. Nakonec mě také ona dostala z postele a já se vydala do koupelny, kde jsem si vyčistila zuby a opláchla obličej. V pokoji jsem se převlékla do kraťas, trička, přes které jsem přehodila mikinu, na nohy jsem si dala tenisky, otevřela okno, zamknula za sebou dveře a vyrazila do stájí.
,,Ahoj!“ pozdravila jsem v krmírně a natáhla se pro jeden z kbelíků, stále jsem hnědákovi nepořídila vlastní. Sice už měl kbelík na vodu, ale na jídlo jsem mu ještě nepořídila. Do kbelíku jsem přidala odměrku drceného ječmene a dvě odměrky směsi s granulemi, nezapomněla jsem na odměrku otrub. Vše jsem zalila teplejší vodou a promíchala, podala jsem vařečku Nell, popadla kbelík a zamířila k boxu dvacet sedm. Hnědák mě přivítal tichým zaržáním a nedočkavě udeřil přední nohou do dveří.
„Dobré ráno, hochu,“ nabídla jsem mu pamlsek, který si ochotně vzal a poté urychleně zacouval od brány. Věděl, že takhle dostane jídlo mnohem rychleji, než kdyby zůstával stát s hlavou v uličce.
„Šikulka,“ broukla jsem na něj, otevřela box a pohladila ho po hlavě. Charakter do mě jemně šťouchl, abych měla jasno, že chce snídani teď a tady bez jakýchkoli odboček a zdržování.
„Vždyť jo,“ usmála jsem a vysypala obsah kbelíku do žlabu, zbytky ze dna jsem vyškrábala ukazováč-kem a ustoupila od žlabu, ke kterému se hnědák netrpělivě přihrnul a zanořil nozdry do žlabu. Pohladila jsem ho po krku, zavřela za sebou box a vrátila se do krmírny, kde bylo stále rušno, umyla jsem kbelík a vrátila ho na své místo. Přes stáj jsem se vydala na svoji snídani, kde jsem si dala obložený chleba a džus. Špinavé nádobí jsem podala Sue s poděkováním do kuchyně a zamířila do sedlovny, kde jsem si vzala čištění, třásně a chrániče. Hnědák už vybral svůj žlab do posledního zrníčka a právě to zajídal zbytky sena, které mu zbylo z včerejšího dne.
„Půjdeme ven?“ usmála jsem se, vzala si kopytní háček, otevřela box a rukou přejela z krku přes plece až k přední noze. „Nohu,“ přikázala jsem a Charlie ji ochotně zvedl vzhůru. Po levé přední noze jsem přešla k levé zadní a poté nechala hnědáka ustoupit od stěny, abych mu mohla vyčistit i pravé nohy. Háček jsem vrátila do tašky z čištěním a kývla na Nathana, který se vracel ze snídaně. Vzala jsem si chrániče a před tím, než jsem mu je nandala, urovnala jsem srst pod nimi, aby ho nikde netlačili. Hnědákovi jsme přes hlavu přetáhla ohlávku, na kterou jsem připevnila třásně a připnula k modré ohlávce vodítko. Mlaskla jsem na hnědáka a vyvinula na vodítko jemný tlak. Charlie s nataženýma ušima zafrkal a vyrazil za mnou. Prošli jsme stájemi a branou, která už byla otevřená, opatrně jsem přešla přes silnici a vydala se s pofrkávajícím valachem k velkým výběhům. Byla tu zatím pouze Fidorka s Chorálem, kteří Charlieho přivítali hned u brány. Jakmile jsem sundala hnědákovi ohlávku, vyrazil cvalem ode mě, párkrát si vyhodil a přiklusal přibližně třetinu vzdálenosti, kterou urazil zpět, kde stál celý napjatý Chorál. Ti dva nebyli dlouho spolu ve výběhu, takže se evidentně museli vyblbnout. Valášci se ale jenom očichali, zatímco já jsem hladila vranou kobylku, která trpělivě stála stále u plotu. Vzápětí grošák poskočil, udělal jeden cvalový stranou a čekal na Charakterovu reakci. Charlie natáhl krk, kterým zatřepal a sklonil hlavu k zelené trávě. Fidorka najednou zvedla hlavu a zařehtala, ohlédla jsem se přes rameno a uviděla Seba, jak přivádí Vanilku.
„Otevřeš, prosím?“ zeptal se blonďák a já tedy otevřela bránu, za kterou přešlapovala vraná kobylka. Já jsem ještě chvilku sledovala čtveřici koní, ke které postupně přibývali další, a poté se vrátila do stájí.
BOX
Po místování jsem se vrátila na pokoj, kde jsem si ustlala, odepsala na zprávy, projela internet a poté vyrazila před stáj, kde se už houfovalo pár studentek, které sledovali Connora s Javorem na venkovní jízdárně. Zbývala necelá hodinka do oběda a pár studentek, které měly službu v jídelně, se vydaly na pomoc tetičce. V kapse jsem ucítila mobil, zvuk jsem měla vypnutý a tak jsem omluvně mávla na holky, zvedla ho a poodešla o pár kroků dál, abych nerušila hovor.
„Ahoj mami,“ pozdravila jsem do mobilu.
„Ahoj, neruším?“
„Ne vůbec, mám čas,“ usmála jsem se a sledovala Javora s brunetem při plynulém nacválání.
„Myslíš na ten odjezd, že ano?“
„Ano mami, v šest večer, v sobotu si tu pro mě přijedete, mám být připravená,“ vzdychla jsem a protočila panenky.
„Já jen kontroluju…“
„To spíš zkontroluj bráchu, aby si nezapomněl letenku na koleji, jinak se do Prahy nedostane,“ ušklí-bla jsem se.
„Jak se máš?“ zeptala se máma.
„Dobře, dneska chci vzít Charlieho na lonž, zítra asi vyjedeme do terénu, jenom musím sehnat doprovod.“ Hold já mám rodinu vypucovanou. Snad už do konce života neuslyším dotazy jako co je to lonžování nebo přiježďování.
„Tak to je super, taky bych chtěla mít takhle volno…“
„Ale já nemám volno mami, každý týden mám služby, zapomnělas?“
„Nezapomněla…“ zasmála se do přístroje máma. Pokračoval takhle náš hovor.
„Kdo volal?“ usmála se jedna ze studentek.
„Máma,“ pokrčila jsem rameny a sledovala Javora, jak uskočil na stranu. Vzápětí už ho měl Connor zase pod kontrolou. Po přibližně dvaceti minutách se skupinka zvedla a zamířila na oběd. Jakmile jsem dojedla svoji porci, vyrazila jsem k výběhům.
„Charlie!“ křikla jsem a přelezla plot do výběhu. Pomněnka, která se pásla těsně u brány společně se Sezamem, natáhla hlavu a zafrkala. Pohladila jsem ji po hlavě: „Promiň, ale pro tebe si nejdu,“ omluvně jsem se usmála a vyrazila hnědákovi, který svižným krokem mířil ke mně, naproti.
„Ahoj,“ podrbala jsem ho na čele, když dorazil a přidržela jsem si ho za ohlávku, na kterou jsem vzá-pětí připnula vodítko. „Pojď,“ mlaskla jsem na hnědáka, který se nenechal dvakrát pobízet a vyrazil ochotně se mnou. Zavřela jsem za námi bránu a zavedla ho do stájí, kde jsem si vzala hůlku a vyrazila s ním do haly.
PŘIROZENÁ KOMUNIKACE
Po PK jsem si hnědáka uvázala před boxem, vybrala mu z kopyt a pustila se do čištění. Nejprve gumovým hřbílkem a tvrdým kartáčem. Ty odstranily hrubé nečistoty a já si hnědáka doleštila měkkým kartáčem a žínkou. Nezapomněla jsem mu rozčesat ohon a hřívu, znovu mu nandala chrániče a nandala botičky.
PROCHÁZKA
Charliemu jsem sundala botičky, zkontrolovala kopýtka, vyměnila ohlávku, připnula lonžku a vyrazili jsem do kruhovky.
LONŽ
Po lonži jsem mu prohodila ohlávku, vzala ho do mycáku a na vodítku ho odvedla do výběhu, kde byl až do večera. Vzala jsem ho tedy zpět do stájí, vybrala mu z kopyt, sundala ohlávku, kterou jsem pověsila s vodítkem na box. Dala jsem mu večeři a na tu sama také vyrazila.

Vaše odpověď

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.