lia a charakter: To počasí mě nepřestane fascinovat. Co to do háje je? Znovu jsem zašilhala z okna, kde se po obloze honily mraky a sluníčko mělo co dělat, aby se jeho paprsky dostaly na dlažbu dvora. A to včera bylo tak krásně. Mrkla jsem na svojí malinkou meteorologickou staničku, která hlásala třináct stupňů celsia. Strčila jsem si pramínek vlasů již po několikáté za ucho a v bačkůrkách doťapala do koupelny, kde jsem si vyčistila zuby, učesala se a opláchla si obličej. Vrátila jsem se do pokoje, kde jsem si ustlala. Z hromady, která se ukrývala za dveřmi šatní skříně jsem vytáhla seprané džíny, černé tričko s dlouhým rukávem a obyčejnou tmavě modrou mikinu s kapucí a tištěným černým uzlem na pravém rameni. Na nohy jsem si natáhla nízké, černé gumáčky, okno otevřela na ventilku, ať se vzduch kapánek vyvětrá, popadla klíče, pokoj za sebou zamknula a vyrazila do stájí, kde jsem zamířila do krmírny. „Dobré ráno,“ houkla jsem, usmála se a kývla hlavou. Vyrazila jsem k erárním kbelíkům, horní z komínku vzala, lehce ho otřela utěrkou, přidala do něj dvě odměrky směsi s granulemi, jednu drceného ječmene a jednu otrub, vše jsem zalila teplejší vodou, promíchala, nechala otruby nabobtnat a vyrazila k boxu dvacet sedm, který obýval můj svěřenec. Charlie netrpělivě udeřil přední nohou do dveří boxu, otočil s v boxu, opět strčil hlavu do dveří a s našpicovanýma ušima a pohledem stočeným ke mně tiše zaržál.
„Ahoj,“ usmála jsem se a z kapsy vytáhla pamlsek, který si z natažené dlaně Charlie vzal a očichal ji, jestli se neobjeví další.
„Neboj, už budeš mít snídani,“ podrbala jsem ho na čele a rukou přejela až k jeho nozdrám.
„Ustup,“ přikázala jsem a zamlaskala. S hnědákem jsme na ustupování pracovali už od prosince, tedy od doby kdy jsem sem přišla. A teď už Charakter věděl, sice se nám to dařilo krátce, ale už ustupoval pouze na hlasový povel i když to s dotekem mělo větší efekt, na zacouvání od dveří to bohatě stačilo. Otevřela jsem box, přistoupila k jeho hlavě a znovu ho pohladila.
„Šikovný jsi, no ano,“ zamumlala jsem a usmála se, když hnědák vytáhl hlavu dopředu, vzápětí ho ale začal zajímat kbelík s jeho snídaní. „No jo, už to bude,“ informovala jsem ho o stavu obsluhy a vykročila ke žlabu, do kterého jsem vysypala obsah kbelíku a ukazováčkem vyškrábala zbytky ječmene, které se přichytily na plastových stěnách. Už jsem hnědáka netrápila, ustoupila jsem od žlabu a k němu se Charakter nahrnul jako velká voda, pohladila jsem ho po krku, přehodila mu neposlušný pramínek hřívy na správnou stranu, opustila box, který jsem za sebou zavřela a vrátila se do krmírny. Tam jsem vymyla kbelík, otřela ho, vrátila ho na své místo a vyrazila na snídani.
„Ahoj,“ kývla jsem na všechny a vydala se pro jeden z toustů a sklenici pomerančového džusu, obojí jsem úspěšně spořádala a vrátila se zpět do stájí, konkrétně do sedlovny, ze které jsem si dle výkyvů počasí vzala pláštěnku, bandáže, podložky pod ně a čištění. Obojí jsem přinesla před box, Charliemu nandala ohlávku, která visela na boxe, předekovala ho, vybrala mu z kopyt, namotala mu na nohy podložky s bandážemi, připnula vodítko a vyrazila směr výběh.
BOX
Po místování boxu jsem zamířila na pokoj, kde jsem ze sebe skopla gumáčky, popadla notebook a lehla si s ním na postel. Projela jsem maily a připojila se do našeho rodinného řetězu ohledně pláno-vání července a srpna. Prozatím to vypadalo, že na Florestě moc nebudu, což mě už teď trápilo. Se vzdychnutím jsem se odhlásila z mailu a vyrazila na každodenní průzkum stránek, na kterých se zve-řejňují mé oblíbené povídky, na některých jsem trochu ulítlá… No nic. Počítač jsem zaklapla, položila na polštář a místo něho otevřela knížku, která do této chvíle ležela na nočním stolku. U té jsem zůstala do oběda, po kterém jsem vyrazila do sedlovny a před box si připravila lonžovací ohlávku, lonž a pro jistotu čisté bandáže a odpocku. Která vzhledem k dvaceti stupňové teplotě možná nebude potřeba, ale uvidí se, třeba jo. Sluníčko přes mraky moc nesvítí a přes tu dobu, co jsem byla v pokoji se přehnala i jedna přeháňka, takže kdo ví. Zapískala jsem na hnědáka a zavolala na něj: „Charlie!“ hnědák zvedl hlavu od pastvy, vedle Karamela a Sezama a zastříhal ušima. „No pojď,“ mlaskla jsem na něj, z ohrady vzala vodítko, přelezla plot a vyrazila mu naproti. Hnědák ke mně skutečně zamířil, sice pomalým krokem, ale ano. „Šikulka,“ pohladila jsem ho po krku, připnula vodítko a zamířila zpět k bráně, kterou jsem zavřela Sezamovi před nosem. „Promiň hochu, ale pro tebe jsem nepřišla,“ pohladila jsem ho.
„Pro něho si jdu já,“ ozval se Seb, ke kterému Charlie zvědavě natáhl hlavu.
„Aspoň nebude zklamaný,“ podrbala jsem bojácného valáška na čele.
„Jdete jezdit?“ zeptal se blonďák. Zavrtěla jsem hlavou.
„Chci ho vzít do kruhovky, trochu ho polonžovat a pak půjdeme na procházku,“ odvedla jsem Charaktera, který se očichával s koníkem u brány, abych udělala Sebovi místo a vyrazila dlouhou uličkou, kolem výběhům a přes silnici zpět k boxu. Nechala jsem za námi pootevřené dveře a uvázala si svého svěřence k mřížím a ven mu přinesla kbelík, který momentálně dřepěl v boxu. Hnědák se však začal hrabat v tašce s čištěním. „Tam pro tebe nic není,“ pohladila jsem ho po krku a zkontrolovala jsem mu bandáže, jestli je má správně nandané a čisté, abych mu je mohla nechat na lonžování a následně na procházku se sedlem. Byly v pořádku, takže jsem mu vybrala z kopyt, z tašky, o kterou hnědák po chvíli přestal jevit zájem, jsem vytáhla hřeben a nejprve mu rozčesala hřívu a poté ocas. Sundala jsem mu pláštěnku, kterou jsem složila na osminy a položila ji na zem. Protože na držáku na boxe již visela stájová deka. Z čištění jsem si vzala kovové hřbílko, kterým jsem nejprve odstranila nejhorší špínu a na méně přístupných místech jsem si pomohla škrabkou. Následně jsem do ruky vzala gumové hřbílko a tvrdý kartáč, začala jsem krouživými pohyby hřbílkem, které jsem pravidelně čistila o kartáč a vynechala jsem jím nohy y hlavu, následovali dlouhé pohyby tvrdým kartáčem, také čištěným pravidelně o hřbílko, jím jsem také vyčistila nohy. Nakonec jsem prohodila tvrdý kartáč za měkký a vyčistila jím i hlavu. Celé jsme to doladila žíňkou a pro jistotu přemotala bandáže, naštěstí nebyly moc špinavé, ale chtěla jsem si být jistá, jestli nejsou někde shrnuté. Následně jsem mu prohodila ohlávku za lonžovací, připnula na ni lonžku a vzala si bič.
LONŽ
Po lonži jsem zavedla Charlieho zpátky do uličky, opět mu prohodila ohlávky, nechala ho uvázaného, vybrala mu z kopyt a nandala mu bederku. Zavedla jsem ho do boxu, lonž a lonžovací ohlávku uklidila do sedlovny, ze které jsem si pomocí stojanu přivezla, terénní sedlo, gelovou podložku, podbřišník, podsedlovou dečku, kamaše a strouhavky a botičky. Já jsem se v šatně převlékla do rajtek a nandala si vysoké boty, poté jsem zamířila za hnědákem, který se již naprosto uklidnil. Informovala jsem procházejícího Jasona o naší vycházce, opět zavedla Charlieho před box, sundala mu odpocku, na hbet mu položila podsedlovku, gelovou podložku a sedlo, které jsem připevnila k podsedlovce a zapnula podbřišník, který jsem prozatím nedotahovala, sundala jsem mu bandáže s podložkami, místo toho nandala kamaše se strouhavkami a na kopýtka mu nandala botičky. Sama jsem si nandala přilbu s rukavicemi a hnědáka nauzdila.
PROCHÁZKA
Hnědáka jsem zavedla opět před box, sundala mu uzdečku, kterou jsem složila a pověsila na stojan. Hnědák mezitím klidně stál a ochotně si nechal nandat ohlávku, která byla doposud uvázaná k boxu, sundala jsem mu sedlo s veškerými dečkami pod ním a uložila ho na stojan, dala jsem mu pláštěnku a sundala botičky s chtáničemi, místo kterých jsem mu na nohy nandala opět bandáže s podložkami, víme, co Charakter umí ve výběhu provozovat. Hnědáka jsem poté odvedla zpět do výběhu. Sedlo, podsedlovku a gelovku, společně s uzdečkou chráničemi a botičkami jsem uklidila pomocí stojanu zpět do sedlovny, kde jsem také nechala přilbu s rukavicemi a skočila se opět převléknout do džínů a gumáčků. Na pokoj jsem si skočila pro foťák a vydala se na úlovky fotek a krátkých videích hnědáčka a jeho přátel. Následně jsem se vrátila na pokoj, kde jsem si chviličku malovala a četla. V pět jsem vyvedla hnědáka z výběhů a vyrazila s ním (a s tušírkou ) do kruhovky.
PŘIROZENÁ KOMUNIKACE
PÉČE O NOHY A KOPYTA
Hnědákovi jsem nožky osušila, vybrala mu z kopýtek a předekovala ho, přeci jen byly noci ještě chladnější a Charlie už byl vylínaný. Naštěstí!!! Čištění, bandáže a podložky jsem uklidila a ze sedlovny zamířila do krmírny, kde jsem připravila Charliemu večeři a zamířila zpátky k němu. Hnědák zastříhal ušima a zafrkal. „Vždyť se ti to nese,“ broukla jsem na něj a pohladila ho po krku. „Ustup,“ přikázala jsem mu a zamlaskala. Jakmile Charlie zacouval, otevřela jsem box, pochválila ho, nabídla mu pamlsek, který si ochotně vzal, krmení jsem mu vysypala do žlabu, box za sebou zavřela, kbelík umyla, utřela a vrátila na své místo. Poté jsem vyrazila na večeři, po které jsem se s Charliem rozloučila a přeběhla dvůr, lehce mžilo a zavřela za sebou dveře do kolejí a vyběhla schody do pokoje, kde jsem si sundala gumáčky a zapadla do koupelny, kde jsem se osprchovala, umyla si vlasy, které jsem si vyfénovala a oblékla si černé legíny a velké volné tričko bílé barvy s černým nápisem You are AMAZING!!! :3 a skočila jsem do postele ještě si číst, nezapomněla jsem si také nastavit budíka na ráno, jinak bych se odtud asi nedostala.