lia a charakter: Byl to šok, takový neuvěřitelný šok a následný nával vzteku, paniky a škodolibosti. „Krásný“ knírek mi zdobil pusu a moje obočí vypadalo jako prales. Toho viníka si najdu, najdu! A ať si mě nepřeje. Našla jsem si tampónek, odlakovač a pustila se do boje s lihovým fixem. Vypotřebovala jsem polovinu lahvičky a pět tampónků, skončila jsem sice totálně zarudlým obličejem a štípajícíma očima. Kůže se naštěstí pod vodou uklidnila, oči však dále pálily. Vyčistila jsem si zuby a tiše při tom klela. Kdo to mohl být! Učesala jsem se a vklouzla do uniformy, dnešek nedávám. Ustlala jsem si a zamířila do krmírny. Nezapomněla jsem zamknout, nehodlala jsem riskovat. Částečně po slepu jsem nakrmila Charlieho, naštěstí jsem cestou nikoho nepotkala a vyrazila na snídani, naštěstí jako první. Sue se zhrozila a okamžitě mi nakapala do očí kapky, aby mě tolik nepálily. Nad tím, co se stalo, jsem mávla rukou. Tetička po mně hodila pohled, že na to přijde a já se pustila do snídaně, pozorně jsem si prohlížela příchozí. Kluci, Sue, Jason, Blood, Izzy, Clair, Mell, Soph a Raven byli vyřazeni. Cass po několika minutách přemýšlení taky. Máme tu tři možné viníky – Nell, Sarah a Jenn. Nikdo nic, žádná neobvyklá otázky či výraz. Omlouvám se všem, co v tom nemají prsty, ale na ty tři něco vymyslím. Možná zavolám bráchovi, ten bude mít dobré nápady, jako vždy. Tedy většinou… Podala jsem špinavé nádobí Sue přes okýnko a vydržela její další zkoumavý pohled. Z jídelny jsem vyšla směr sedlovny, ze které jsem si vzala pláštěnku a čištění, které jsem položila před boxem. Hnědáka jsem předekovala, vybrala mu z kopyt, nasadila mu ohlávku, která do teď visela na držáku na boxe. Vodítko jsem připnula k ohlávce, vyvinula na něj jemný tlak a zamlaskala. Hnědák se se mnou rozešel a já ho zavedla do výběhu - klasicky ke Karamelovi, Sezamovi a Érotovi.
BOX
Jde se na věc, dámy a pánové. Doufejme, že se na mě nebude nikdo zlobit, ale já nehodlám být nevinnou loutkou. Nell měla pokoj odemčený, naštěstí byl pro jistotu i záložní plán. Nellin pokoj skončil vystříkaný šíleně sladkým deodorantem. Jenn a Cass měly pokoj zamčený, ale existuje chytrý vynález jménem sponka. Chvilku mi trvalo, než jsem přišla na to čí je čí skříň, ale bílé rajtky skončily celé od borůvek, tajně vypůjčené z kuchyně. Položila jsem je na postel, ať jsou hezky vidět a opustila pokoj. Ještě Sarah, ale ta bude dle mého plánu větší oříšek. Zaklepala jsem na dveře ředitelny, z útrob se neozvalo nic. Nakoukla jsem opatrně dovnitř a z háčku si vzala klíče od stájové skříňky. Ještě vyčíhnout daný moment, přenastavit uzdečku, podbřišník, protočit třmeny a hotovo! Ještě zamknout skříňku, vrátit klíče…. Sice mi odplata dobrou hodinu, ale stálo to za to.
PRÁCE ZE ZEMĚ
Hnědáka jsem pustila zpět do výběhu, po obědě ho chci vzít do haly na kavalety, možná ho ještě vezmu na procházku. To se uvidí. Každopádně jsem zůstala u výběhů a poté zamířila na oběd. „Ahoj,“ kývla jsem na službu se Sue, zkorigovala hmotnost své porce, kterou jsem si odnesla ke stolu společně se sklenicí pomerančového džusu. Potutleně jsem se usmívala a očekávala příchod tří dívek. Zatím nic asi žádná nebyla na pokoji. Vrátila jsem špinavé nádobí do kuchyně a vyrazila si udělat službu.
SLUŽBA
Před box jsem si přivedla valáška, kterého jsem si pořádně uvázala a pustila se do čištění. Nejdříve jsem mu vybrala z kopyt, poté jsem mu pořádně rozčesala hřívu a ocas. Sundala jsem mu pláštěnku, vzala si kovové hřbílko a jím opatrně vyčistila zaschlé bláto. Po něm přišla řada na gumové hřbílko a tvrdý kartáč. Začala jsem krouživými pohyby hřbílkem, vynechala hlavu a nohy, pravidelně ho očisťovala o kartáč, který jsem použila hned potom. Vynechala jsem pouze hlavu a pořádně jím vzala i nohy. Vše jsem doladila měkkým kartáčem a měkkou žíňkou. Hnědák skončil se stájovkou v boxu, před kterým bylo zameteno a já zamířila do sedlovny. Na mobilní stojan jsem tam naložila sedlo, podsedlovou dečku, gelovou podložku, bandáže s podložkami, uzdečku, bederku, odpocovací deku, helmu, rukavice a chapsy. Očkem jsem ještě zkontrolovala skříňku Sarah, vypadala tak jako ráno. Škodolibě jsem se usmála, přeci jen jiné nastavení postroje nemusí být na první pohled znatelné. Mobilní stojan jsem dotáhla před box, přes perka si natáhla chapsy, na hlavu si narazila přilbu a na ruce natáhla rukavice. Do haly jsem si skočila připravit kavalety – tři klusové na krátké diagonále, poté na vnitřní stopě na středu dlouhé stěny, na protější straně se nacházeli tři cvalové. Naštěstí tam nikdo nebyl a ve stájové knize nebylo o zabrání haly ani slovo, rychle jsem se tam připsala, ať nám tam nikdo neleze a vrátila se k Charliemu, který opět skončil uvázaný v uličce. Na nohy jsem mu namotala bandáže, pod které přišli podložky, vše pečlivě zkontrolované, aby hnědáka nic netlačilo. Sundala jsem mu stájovku, přes záď přehodila bederku, přes hřbet podsedlovku a gelovku, na ně sedlo, podbřišník protáhnout oky na podsedlovce a zapnout – nedotahovat. Připevnit bederku, sundat ohlávku, nasadit a poupravit uzdečku, otěže jsem mu přehodila přes hlavu a vyrazila k hale.
JÍZDA
Po jízdě jsem si hnědáka odvedla opět před box – sundala mu uzdečku, kterou jsem dočasně přehodila přes rameno a nandala mu doposud přivázanou ohlávku. Hnědák přežvykoval, stříhal ušima a za chvilku se začal zajímat o vodítko. „Co ty?“ usmála jsem se a pohladila ho po krku. Otěže jsem provlékla podhrdelníkem, který jsem zapnula a celou uzdečku pověsila na stojan. Sundala jsem mu bederku, následně i sedlo a vše, co měl pod ním. Zapnula jsem mu odpocku, sundala bandáže, vybrala mu z kopýtek a zavedla ho na chvilku do boxu. Do haly jsem skočila poklidit kavalety, sama si sundala helmu a rukavice a s hnědákem se vyrazila projít, přeci jen bylo krásně.
PROCHÁZKA
Charaktera jsem si již po několikáté uvázala v uličce a pustila se do čištění. Teď již pouze gumovým hřbílkem, tvrdým kartáčem, měkkým kartáčem, žínkou, hřebenem a háčkem na kopyta. Hnědák dostal stájovku a společně jsme již podruhé vyrazili do kruhovky – tentokrát venkovní, při jízdě se krásně vyjasnilo.
PRÁCE ZE ZEMĚ
PÉČE O NOHY A KOPYTA + MYTÍ
SOLÁRIUM
Hnědáčka jsem pustila do boxu, ještě mu vybrala z kopýtek a vrhla se na uklízení věcí před boxem – vše jsem naložila na stojan, který jsem odvezla do sedlovny. Uzdečku jsem položila na stojan. Pláš-těnku, odpocovací deku a bederní jsem složila a uložila do poličky. Bandáže jsem smotala, aby byly připravené na další použití a společně s podložkami je uklidila do šuplíku. Podsedlovou dečku jsem sundala ze sedla a položila ji s gelovkou na něj. Čištění také skončilo na svém místě. Helmu, rukavice a chapsy jsem si odnesla pro jistotu ještě před večeří do pokoje. Ještě před tím jsem ovšem připravila v krmírně krmnou dávku pro Charlieho, počkala, až otruby nabobtnají a poté mu ji vysypala do žlabu.
„Dobrou chuť a dobrou noc,“ broukla jsem na něj a podrbala ho pod hřívou. Já mu ji zapomněla zarovnat! No nic, zítra je času dost. Zavřela jsem za sebou box, do kterého jsem se ještě naklonila průhledem a zamlaskala.
„Uvidíme se ráno, ano? A ne že z toho tady uděláš bitevní pole…“ Hnědáček zastříhal ušima a udělal několik kroků ke mně. On věděl, jak na mě. Copak by někdo dokázal vzdorovat těm korálkovým očím s chytrou a škodolibou jiskřičkou? Přeci jen máme něco společného. „Úsměv,“ přikázala jsem a krčila a natahovala prst před jeho obličejem. Charlie byl inteligentní a učenlivý a tenhle cvik si i přes to, že jsme ho moc často neopakovali, pamatoval. Krásně zaflámoval. „No šikula, šikula jsi, no,“ usmála jsem se a z kapsy vytáhla pamlsek, který si můj mlsoun radostně vzal. „Tak čau, uvidíme se ráno,“ rozloučila jsem se už doopravdy a s kbelíkem vyrazila do krmírny, kde jsem ho umyla a otřela, vrátila ho na své místo. V sedlovně jsem zkontrolovala, jestli je skříňka skutečně zamknutá a poté si šla odnést věci na pokoj. Ten také skončil pečlivě zamčený a já s umytýma rukama dorazila do jídelny.
„Řekneš mi teda, co se ráno stalo?“ přisedla si ke mně s hrníčkem kakaa Sue.
„Ale…“
„Jen povídej,“ pobídla mě tetička.
„Probudila jsem se ráno s krásným knírkem,“ pokrčila jsem rameny a Sue věnovala přísný pohled někomu za mými zády. Uvidí se zítra, co druhá strana vymyslela. Dopila jsem pití ze skleničky a se Sue se zvedla od stolu.
„V sobotu je brigáda,“ upozornila mě. „Jak si říkala, že půjdeš pomoct natírat překážky,“ připomněla mi.
„A jo, to já určitě dorazím,“ přikývla jsem a Sue si ode mě vzala nádobí. Já jsem s rozloučením zamířila na pokoj. Pořádně zamknout a klíče nechat v zámku, ať to nejde otevřít zvenčí. Nehodlám riskovat. Poklidila jsem si věci, které jsem přinesla ze stáje. Osprchovala se, umyla si hlavu, vyčistila zuby, vyfénovala si vlasy, oblékla se do pyžama a sedla k počítači… a mobilu. Projet youtube, pročíst nové díly oblíbených povídek, projet sociální sítě, odepsat na zprávy, chvilku si ještě počíst a pak slastně ovšem OSTRAŽITĚ usnout…