cassie + gentleman: ,, Sníh!“ usmála jsem se a podívala se z okna, kde zemi pokryl bílý sníh. Sníh znamená taky zima. To mi vůbec nevadilo. Náš Olaf, kterého jsme si předtím postavili, už roztál. Další postavený by nevydržel rozhodně do dalšího dne, ale co. Jennifer se přetočila na posteli a pohlédla na mě se zvednutým obočím a s otázkou v očích, zdali jsem asi normální. Byla ještě rozespalá, takže pořádně nevnímala, co jí říkám. Posadila se na posteli a zamžourala směrem ven. Já otevřela okno.
,, Sakra, zavři to okno, je tu zima!“ křikla na mě od postele a otřásla. Dovnitř vnikl studený vítr. Zazubila jsem se, ale zavřela ho s ušklíbnutím.
,, To, abych tě rychleji probudila!“ zasmála jsem se.
,, Dneska máš očividně dobrou náladu,“ zabrbala Jennifer, zívla si pořádně a protáhla se. Já se pouze zasmála a s věcmi zalezla do koupelny, kde se o sebe postarala. Tak, abych mohla jít mezi lidi a nestrašila je svým vzhledem. Oblečení jsem si vzala teplejší, abych nemrzla a vzala červené rajtky, k tomu bílé triko, mikinu a vezmu si i šedou bundu, kterou jsem měla jako dárek k Vánocům. Budeme ladit do červené barvy.
,, Brr, to je zima,“ usmála se, promnula jsem si ruce, na které si nevzala rukavice. Jennifer se rozhodla moudřeji než já. Zasmála se, ale co jí nenapadlo, udělala sněhovou kouli a mrštila jí na mě. Netrefila se za krk, ale na záda, kdy se na ní podívala.
,, Myslíš si, že když nemám rukavice, že ti to neoplatím!“ řekla jsem jí. Nabrala jsem sníh, vytvořila z něj kouli a hodila j í po kámošce, která se smála, ale dala ruce před sebe. Nevletělo jí to přímo do tváře, měla štěstí. Vyplázla jsem na ní jazyk. ,, Abych tě v tom sněhu nevyválela!“ řekla jsem jí.
Ale napadlo to někoho jiného, kdo šel kolem. Byl to Sebastian, který popadl Jennifer zezadu a svalil jí na zem, přímo do sněhu. Dívka vyjekla a snažila se bránit, ale na to bylo pozdě. Začala jsem se smát a ještě si po ní kouli hodila, zatím co ona nadávala a prskala.
,, Nééé,“ ječela, ale zavřískala, když se jí dostal sníh za krk. Já jsem se smála. Sebastian se na mě podíval, ale nechal Jennifer být a odskočil od ní.
,, Máme tu živého sněhuláka!!!“ zasmála jsem se pobaveně.
,, Tak, aby ti to nebylo líto,“ rozešel se ke mně mladík, ale já měla poměrně rychlé reakce a čekala jsem, že bude i řada na mě. Vzala jsem nohy na ramena a zaběhla jsem honem rychle do stáje. Jason zvedl ruku, kde měl kávu a podíval se za mnou podmračeně.
,, Nepřehánějte to s tou radostí ze sněhu,“ zamumlal, podíval se na zvedající Jennifer a usmál se. ,, Copak sněhuláku?“ rýpl si do ní, Sebastian se smál, ale také se vzdálil, kdyby chtěla Jennifer náhodou házet blesky. Taky, že házela.
,, Jestli kvůli tobě nastydnu, máš na starost Galaxii! A ta ti to neodpustí!“ ukázala na mladíka. Ten se smíchem zmizel ve stáji. ,, A ty Cassouši, máš taky průšvih!“ zakřičela za mnou, kdy jsem ji mávla se smíchem a šla se věnovat mému hnědákovi. Ten žadonil o krmení. Další zdržení by mi nejspíše neodpustil. Frkal a zíral na mě přes mříže takovým pohledem, že jsem se u něj ani nezastavila a šla mu dát raději krmení. Tedy namíchat. Jeho ranní dávku s vitamíny a zalít horkou vodou, pořádně promíchat. Jennifer přišla dovnitř, otřásla se a sáhla si za krk, kdy jsem se smála. Rychle zmizela z místnosti s krmením, dala krmení Gentlemanovi. Ten neváhal a pustil se do svého krmení. Já utekla do jídelny, aniž bych čekala na dívku.
,, Bála ses, že budeš ve sněhu vyválená teď ty co?“ podívala se na mě Jennifer, s tácem si sedla ke stolu, kdy jsem se ušklíbla. Bylo mi jasné, že ten kdo to teď schytá nejvíc, budu já. No, taky jsem po ní hodila kouli místo toho, abych jí pomohla.
,, Snad sis nemyslela, že ti dám jen tak příležitost,“ odvětila jsem mé spolubydlící, dívky se na nás zmateně podívaly, ale já jim popsala celou situaci, kdy se samozřejmě smály a nezapomněly si rýpnout. Ona mi to dívka někdy vynahradí. Po vynikající snídani, jsem hřebce zavedla do výběhu a já šla čistit box. Dnes jsem toho moc v plánu neměla. Dlouho nebyl na lonži, takže si jí dneska dáme a možná procházku. Zítra terén. Přemýšlela jsem, že si na louce nebo někde, dáme něco z drezury. Vůbec by mi nevadilo, kdyby sněžilo. Do oběda jsem byla zalezlá v teple. Až po obědě si došla pro hřebce do výběhu. Vyhřebelcovala jsem ho, dopřála mu rozehřívací masáž a šli jsme na lonž.
Po lonži, kdy mu to šlo vážně dobře, jsem ho nechala v boxu, ať si chvíli oddychne a hlavně vychladne. Potom půjdeme na procházku. Chci se podívat na sníh. A trochu se provětrat. Nejspíše půjdeme o něco déle a to bude zima.
,, Postavíme si huhuláka?“ zeptala se Jennifer, kdy jsem se pousmála.
,, Tobě ráno ten sníh nestačil?“ zeptala jsem se jí, ale ušklíbla se. ,, Možná večer,“ řekla jsem, kdy se natáhla na postel, až nastala doba, kdy vzala hnědáka na procházku. Pěkně ven, aby se provětral a já taky.
,, Jsem dobře promrzlá,“ řekla jsem. Podívala se na čas. Výběh. Hm, to nemá smysl. Zůstane už v teple. Pěkně ve svém boxu. Za chvíli bude večeře, alespoň ta má. Potom dostane od něco k jídlu a bude to. Přemýšlela jsem, zdali mu nemám jít umýt nohy, ale nebylo třeba. Po večeři jsem mu dala jeho večerní krmení, ještě zkontrolovala, jestli je vše v pořádku.
,, Postavíme toho huhláka?“ zeptala se znova Jennifer, kdy jsem se zasmála. Rozhodli jsme se, že si sněhuláka postavíme před stájí namísto okna. Trvalo to chvilku. Nebyl, ani tak moc velký, ale stačilo to. Podívali jsme se na své dílo.
,, Trochu šiška, ale nevadí,“ zasmála jsem se, vyfotili jsme si ho. Chvíli jsme tam na sebe házeli ještě koule, kdy to odnesla i chudák Sophie, která šla kolem. Poté šly na kolej, kde koukaly jako vždy na něco a šly spát.

** VÝBĚH + ČIŠTĚNÍ BOXU + MASÁŽ + LONŽ + PROCHÁZKA **