raven+ikaros: PŮVODNĚ JSEM CHTĚLA VKLÁDAT VČERA, PODAŘILO SE MI ALE USNOUT, TAK SE BUDEME TVÁŘIT, ŽE JE POŘÁD 19.

Ráno se mi vstávalo líp, než jiný den. Můj Rosík má dneska narozeniny! Rychle jsem se oblékla a sešla do stájí. V krmivárně jsem do kyblíku nasypala to, co měl ráno dostat a zalila směs vodou. Zamíchala jsem celou směs vařečkou a vydala se za plavákem.
Už netrpělivě vyhlížel, kdy že přijdu.
"Nazdar broučku," zašvitořila jsem. "Dneska máš narozeniny!" Ikaros zafrkal a přes mříže na mě hodil pohled jako "mám hlad a ty mluvíš něco o narozeninách". Otevřela jsem box, Ikaros pěkně ustoupil, abych mohla ke žlabu.

Nechala jsem broučka snídat a sama si odběhla na snídani. Neměla jsem moc myšlenky na jídlo, ale hlad byl větší. Musím nabrat kila zpátky

Po snídani jsem zaběhla do pokoje. Vytáhla jsem tyrkysový míč do boxu a provaz. No, snad to někde nějak uvážu, aby to bylo použitelný Kromě míče mám pro Ikara pytlík mrkve, nedám mu jí sice naráz, ale stejně bude mít mlsoun radost.

VÝBĚH
V osm jsem stála ve stájích, s ohlávkou, vodítkem a termodekou. Nasadila jsem Rosíkovi ohlávku, sundala jsem z něj stájovku a obě deky přehodila přes box. Z kapsy bundy jsem vylovila telefon. Slíbila jsem našim fotečku. Přitáhla jsem si Ikču blíž k sobě, jednou rukou držet koně a druhou telefon je docela zábava. Cvakla jsem asi deset fotek, na jedný Rosík ohrnul pysky a vycenil zuby. Ta vážně stojí za to

ČIŠTĚNÍ BOXU
Když se mi podařilo dočistit box, skočila jsem pro míč. Stála jsem uprostřed boxu a přemýšlela, kam ho umístím. Musí být tak, aby k němu Rosík měl dobrý přístup. Hmmm dilema...

Stavila jsem se ještě za Cassie a Gentlemanem. Hnědák měl taky narozeniny a já pro něj měla dárek.
"Nesu něco oslavenci!" zamávala jsem pytlíkem. Genty nastražil uši. Dovolila jsem se Cassie a dala mu jeden pamlsek. Zahučelo to v něm třetí kosmickou rychlostí
"Tak ti, fešáku, přeju všechno nejlepší, hodně úspěchů a ať ti to tady s Cass ještě dalších x let vydrží. Moc nám ji nezlob," mrkla jsem na něj a popleskala ho po krku.
"Děkujeme. Taky se stavím u Ikarose, nezapomněla jsem na něj," ujistila mě Cassie. Usmála jsem se.
"Budeme se těšit," mrkla jsem na ni a nechala je chystat se do terénu.

PŘIROZENÁ KOMUNIKACE

PROCHÁZKA

VÝBĚH

OSTŘÍKÁNÍ KOPYT
Z výběhu šel Ikča špinavý jako prasátko. Nohy měl zablácené až ke kolenům, na kopytech nános bahna.
"Ty jsi čunče," povzdechla jsem si. Ani jsem nemířila k boxu, zapluli jsme k prvnímu mycímu boxu, který jsme potkali. Uvázala jsem si valáška, pustila vodu a namířila proud na kopyta. Trochu jsem si pomohla prsty druhé ruky, protože tohle bych omývala půl dne. Ostříkala jsem mu nohy až po kolena, vypnula vodu a odvázala ho.
"Tak jdeme," mlaskla jsem.

Před boxem jsme zastavili.
"Všechno nejlepší, lásko! Doufám, že spolu doklepeme tenhle rok ve zdraví," zasmála jsem se a pustila valáška z vodítka. Sám se vydal do boxu, jakmile spatřil míč, vzrušeně zafrkal a pohodil hřívou.
"Copak to tam je?" usmála jsem se na něj z chodby. Opírala jsem se o dveře boxu, Rosík se na mě otočil, jako by mi rozuměl.
"Ty jsi miláček," vešla jsem k němu a popleskala ho po krku. Vytáhla jsem si čištění a dala se do hřebelcování. Ikča si celou dobu hrál s míčem, házel hlavou a přetahoval se z provazem. Nemohla jsem se přestat smát.

V sedm jsem mu přinesla krmení. Stála jsem u boxu a pozorovala Rosíka, jak se cpe.
"Už se to nese," zazubila se na nás Cassie. Vzhledem k tomu, že se Rosík cpal, Cassie neměla příležitost mu dát pamlsek. Předala mi pytlík.
"Též děkujeme," poděkovala jsem Cass.
"Přeji mu všechno nejlepší a ať Vám to spolu hodně dlouho vydrží!" řekla mi. Usmála jsem se.
"Budeme se snažit. Teda hlavně já," začervenala jsem se.