lia a charakter: Budík mě tentokrát vyhnal z postele o něco dříve. Musela jsem ještě skočit nakrmit Charaktera a odvézt ho do výběhu. Tím, jak jsem vylétla z postele, jsem málem shodila svůj miniaturní stromeček. Byl to vůbec dobrý nápad ho sem dávat? Zahnala jsem tuto myšlenku pryč a v koupelně jsem si vyčistila zuby a opláchla obličej. Následně jsem se navlékla do džínů, trika, mikiny, bundy, čepice a bot. Vyklouzla jsem ze svého pokoje a vyrazila ke stájím, kde jsem Terimu v krmivárně připravila jeho optimální dávku, kterou jsem mu nechala chvíli před boxem.
,,Ahoj hochu, jak pak se ti dneska spalo?“ Podrbala jsem zvědavého valacha na čele a vyndala jsem mu z hřívy stéblo sena, kterým se ještě před chvilkou ládoval.
,,Dobře? To jsem ráda. Neboj snídani ti hned dám.“ Otevřela jsem dveře a i s kbelíkem vešla dovnitř. Teri se evidentně od včerejška trošku otrkal a teď zkoušel, co si na mne může dovolit.
,,Ne.“ Zarazila jsem ho, když chtěl právě strkat hlavu do kýble.
,,Ustup.“ Nereagoval, chytnula jsem si kbelík lépe do jedné ruky a vyvinula na jeho prsa jemný tlak.
,,Ustup.“ Tentokrát zareagoval, a jakmile ustoupil, přestala jsem na něj tlačit.
,,Tak je hodný.“ Udělala jsem pár kroků ke žlabu a opět cítila, jak mi dýchá na záda. Otočila jsem se.
,,Ustup.“ Teri nic, opět sem na něj vyvinula mírný tlak a následně vysypala jeho snídani do žlabu.
,,Ne.“ Zarazila jsem ho, protože se chtěl hrnout ke žlabu a tím pádem na mě. Zarazil se a já vylezla z boxu. Jakmile jsem opustila Teriho ložnici, zafrkal a pustil se do snídaně. Já umyla kbelík a ze své skříňky vyzvedla vodítko, ohlávku a pláštěnku. Počkala jsem až Teri dojí a pak jsem mu v boxu sundala stájovou deku, kterou jsem vyměnila za pláštěnku. Skočila jsem ještě do sedlovny ji uklidit a pak se vrátila k Terimu do boxu. Přes hlavu jsem mu přetáhla ohlávku a připnula k ní vodítko. Charaktera jsem odvedla do jednoho z výběhů, který již obývala Nota a Perla.
,,Chovej se k dámám slušně, hochu. Vrátím se, jakmile budu moct.“ U výběhu jsem nechala vodítko a vyrazila pomoc Sue se snídaní.
SLUŽBA
Po službě jsme vyrazila do stájí, abych vyčistila Terimu box.
BOX
Chtěla jsem dělat s Terim, přirozenou komunikaci. Chtěla jsem ho lépe poznat a zjistit, jak reaguje na míč, který jsem mu chtěla později zavěsit do boxu. Šlo ovšem o to, že jsem ho neměla, takže jsem se vydala na průzkum. U sedlovny jsem narazila na Nell.
,,Ahoj, ty jsi tu nová, že? Jsem Nell.“
,,Já Lia, chtěla jsem se tě zeptat. Nevíš, kdo by mi půjčil míč?“
,,Já ho mám, kdy ho potřebuješ?
,,Vzala bych si ho teď a vrátila tak ze tři čtvrtě možná celou hodinu.“
,,Tak pojď, já ti ho dám.“ A za chvíli jsem vycházela se žlutým míčem k výběhům. Kde jsem přelezla ohradu výběhu, který obývala Perla, Nota, můj Charakter a za dopoledne k nim přibyl ještě Lion. Myslela jsem si, že chytit Teriho nebude problém, ale ten měl dneska evidentně zkoušecí den. On se na a ne nechat chytit. Neustále, klusal sem a tam, občas naskočil do vznosného cvalu. Rozhodla jsem se hrát na uraženou, otočila jsem se k němu zády, svěsila ramena a hrála si na naštvanou. Teri to chytil i s navijákem. Přišel ke mně a opatrně mi očichal rameno. Po tváři se mě chtě nechtě rozlil úsměv. Pomalu jsem se otočila a čapla ho za ohlávku, a připnula k němu vodítko. Jelikož nebylo zrovna nejkrásnější počasí, vyrazila jsem k zastřešené kruhovce, ze které právě vycházel blonďák s vysokým ryzákem.
,,Hele! Tebe ještě neznám! Jsme Sebastian, ale říkej mi Seb.“ Ujal se příležitosti.
,,Lia.“ Představovala jsem se již po druhé.
,,No nic nebudu Vás zdržovat, pojď, Patrone, jdeme.“ A zmizel tím směrem, kterým jsme my přišli. Já jsem vešla do kruhovky, zavřela za sebou dveře a začala…
PŘIROZENÁ KOMUNIKACE, PRÁCE Z RUKY
Odvedla jsem Charaktera zpět do výběhu k Perle, Notě a Lionovi, který mě zvědavě zkoumal. Já jsem však vyrazila najít Nell, u Kometina boxu nebyla, takže jsem jí našla v sedlovně.
,,Děkuju Nell.“ Usmála jsem se a vrátila míč.
,,Není za co.“ Pokrčila rameny a já vyrazila na oběd, následně jsem se pak převlékla do rajtek a jezdeckých bot a vyrazila opět k výběhu. Teri, tentokrát dělal jiný problém. Nechtěl se hnout z místa.
,,Charaktere!“ Co to má můj svěřenec dneska za den?!
,,Jdeme. Konec diskuze.“ Rozhodla jsem a jednoduše vyšla, Teri najednou začal spolupracovat.
,,Šikovný hoch, šikovný.“ Zavedla jsem ho do boxu a odepnula jsem si ho z vodítka. Ze sedlovny jsem si přinesla věci potřebné na sedlání. Nejdříve jsem mu sundala deku a čistila ho hřbílkem a tvrdým kartáčem, Teri mezitím zkoumal, škvírou ve dveřích tašku s čištěním. Když jsem odložila hřbílko a tvrdý kartáč, dostala jsem prach z jeho srsti měkkým kartáčem. Rozčesala jsem mu také hřívu a ocas. Následně jsem mu na hřbet nandala pod sedlovou dečku a gelovou podložku. Sedlo jsem nezapomněla připevnit k dečce, stejně jako následně podbřišník. Namotala jsem mu pak na nohy bandáže a jako poslední jsem mu nandala uzdečku a dopnula ji. Vypadalo to, že Chrakter dneska již nebude nic vymýšlet. Upravila jsem si na hlavě přilbu, přehodila otěže valachovi přes hlavu a zamířila k hale, před níž jsem potkala Sue.
TRÉNINK
Vyvedla jsem Charaktera z haly a zavedla ho do jeho boxu. Odsedlala jsem ho a vyčistila, nezapomněla jsem mu nandat stájovou deku. Chtěla jsem, aby si odpočinul od nepříjemného počasí. Já jsem mezitím smotala bandáže a uklidila vytahané věci do skříňky. Teri měl dneska už evidentně svých rošťáren dost. Po pár hodinách, jsem mu vyměnila deku a odvedla ho do výběhu, kde byl skoro až do zavíračky. Těsně, než jsem mu opět vyměnila deku a popřála dobrou noc, jsem ho zavedla do mycáku.
MYTÍ KOPYT
Pak jsem vyrazila dnes podruhé pomoct Sue do kuchyně.
SLUŽBA