karin a vanilka: PÉČE LEVEL 2 – 2/4
Ráno bylo opět deštivé. Seděla jsem u snídaně a přežvykovala výborný toust. Nic to ovšem neměnilo na mé náladě. Opět mi napsal dotyčný Riley. Pomalu mě začínalo zajímat, co mi může chtít. Jak jsem tak seděla, ze zadu mě přepadla Blood. Neskutečně jsem se lekla. „Tohle mi nedělej! Ještě mi zaskočí a co pak.“ Hudrovala jsem. Kamarádka poznala, že se mnou něco je. Ihned si vzala tác s jídlem a pitím. Pak usedla se zájmem ke mně. Neměla jsem sice chuť na zpověď ale Vanilka už spokojeně snídala a tak jsem neměla kam spěchat. Chtě nechtě jsem Bloodye všechno vyzradila. Pozorně mě sledovala a jenom nevěřícně kroutila hlavou. Hned mi řekla, že odpoledne zajde za mnou a mrkneme do schránky. Po jídle jsem tedy už nebyla tak mrzutá. Sue právě s jednou ze studentek dokončovala ranní úklid kuchyně. „Ahoj Sue, mohla bych si s tebou domluvit další z tréninků?“ Sue s úsměvem pokývala hlavou. Domluvili jsme se na čase a já poté vyrazila dolů do stáje.
Vanilka podřimovala v boxu. „Půjdeme ven?“ Vanilka nastražila uši. Vylovila jsem z tašky na boxu kopytní háček a ohlávku s vodítkem. Pak jsem Vanilce nasadila ohlávku, zapnula karabinu, a aby mi nepochodovala, uvázala jsem jí u boxu. „Nožku.“ Vyčistila jsem ryzce takto všechny kopyta. Řádně jí vybrala ze střelky a kartáčkem vyčistila jemnou plochu kopyta. Popleskala jsem ryzku po plecích a poté zašla do sedlovny a vytáhla ze skříňky deku. Přehodila jsem jí ryzce přes hřbet, zapnula všechny přezky. Vanilka přešlápla netrpělivě. „No už jdeme.“ Mlaskla jsem na ryzku a vyšli jsme k výběhům.

VÝBĚH
BOX

Během dopoledne jsem studovala na pokoji materiály. Především vše potřebné do druhého levelu. Nejpodstatnější věci jsem si podtrhala zvýrazňovačem. Když už mi žaludek po několikáté oznámil, že hladovím, vydala jsem se do jídelny. Krásně to tu vonělo. Sue mi podala talíř. Položila jsem ho na tác, vzorně poděkovala a poté jsem se přesunula k pultíku s pitím. Byl to těžký výběr. Káva nádherně voněla, čaj byl myslím s citronem a i sáčky s horkou čokoládou mě lákaly. Nakonec zvítězila právě horká čokoláda. Ze džbánu s vařící vodou jsem si nalila do hrnku a poté ho zasypala sprškou prášku horké čokolády. Vzala jsem si i lžičku a usadila se u krbu v jídelně. Nádherně mě hřálo teplo vycházející z hořících polen. Mezi vší tou vůní jídla, takhle blízko vynikala vůně borovicového dřeva a smůly. Jedla jsem s chutí polévku ale raději se neohlížela ven. Jistě stále pršelo. Nakonec jsem přeci jen odnesla talíř a vydala se pro Vanilku, protože nás čekal další společný trénink.
V šatně jsem se vybavila holinkami. Do ruky jsem si vzala pamlsek a vodítko. Čvachtala jsem kalužemi až k výběhům. Vanilka se právě akorát oháněla po Galaxii. Ta jí to vrátila nepěkným kousancem. „No teda!“ promluvila jsem na klisny. Obě nastražily uši a nechaly toho. Vanilka nakonec na Gal znovu výhružně sklopila uši a ta jen neochotně ustoupila. „Ty jsi mi tedy morous.“ Zakabonila jsem se na ryzku. Ta ke mně se zájmem natáhla čenich. Cítila jistě pamlsek. Připnula jsem jí vodítko k ohlávce a podala pamlsek. Jako omluvu Gal jsem dala i kousek jí a pak s ryzkou vyšla k bráně. Zavřela jsem vrátka a došla s Vanilkou do stáje.
Ve stáji jsem si Vanilku opět uvázala u boxu a dala se do práce. Najednou jsem se ale zarazila. Na zádi měla pořádný kousanec. Trochu jí z toho tekla krev. „Juj no ty jsi mi šikula. To máš z toho že se pereš.“ Jemně jsem jí pokárala ale pohladila po krku. Vyšla jsem do uličky a akorát si to naproti mně štrádoval Tom. „Ahoj Tome, mohla bych tě poprosit o jednu maličkost?“ Tom se pousmál. „No jasně povídej.“ Vysvětlila jsem mu, co jsem viděla ve výběhu a poprosila Toma, aby ryze ten šrám trochu zastříknul. Zašel tedy do sedlovny a brzy se vracel s menším sprejem. Přidržela jsem Vanilku u ohlávky a mluvila k ní. Celá akce netrvala více než několik sekund. „Moc děkuji.“ Tom pokynul hlavou a zamířil pryč. Dala jsem se tey do práce. Pořádně jsem Vanilce promasírovala srst a uvolnila prach hřbílkem. Poté jsem tvrdým kartáčem uhladila chlupy a zbylé nečistoty odstranila. Jemným kartáčem jsem vyčistila nožky a břicho a nakonec ještě hlavu. Vanilka se sice zrovna netvářila šťastně, ale nic ani nenamítala a trpělivě stála. Ještě jsem znovu vybrala z kopyt a pročísla hřívu, a Vanilka byla hotova. Já zaskočila do šatny, tam si vzala jezdeckou přilbu, holinky vyměnila za boty a vyrazila pro vybavení. Naskládala jsem ho na stojan a odvezla před box. Vanilka mezitím už pospávala. Nasadila jsem si helmu na hlavu a vzala do rukou sedlo s dečkou. Pak jsem Vanilku nasedlala a nauzdila. Akorát přicházela Sue. „Tak můžeme?“ Kývla jsem na trenérku hlavou a vyšli jsme k hale.

TRÉNINK

Po tréninku byla ryzka malinko zpocená. Sundala jsem z ní věci a poté jí vytřela srst do sucha slámou. Přehodila jsem přes ní deku a šla jí ostříkat nožky
OSTŘÍKÁNÍ KOPYT
Poté co jsem Vanilce ostříkala nožky, jsem jí opět vzala do boxu. Sundala jsem z ní deku a vyčistila neurovnanou srst. Zbyly v ní nějaké zbytečky slámy. Očistila jsem Vanilku a odměnila jí pamlskem za jízdu. Jemně do mě žďuchla, že by si dala další. „To stačí.“ Upozornila jsem ji. Aby Vanilka nebyla zbytečně doma, vzala jsem jí opět do výběhu. Přestalo pršet a tak jsem jí nedávala deku.

VÝBĚH

Večer jsem Vanilce do žlabu vysypala krmení a zašla pro ní. Ve tmě bylo poměrně těžké určit kde je ale naštěstí s ní ve výběhu nikdo nebyl. Vanilka ochotně kráčela tmou se mnou až ke stáji. Zavedla jsem jí do boxu, odepnula vodítko s ohlávkou a poté ji jen přečistila kopyta. Ještě naplnila kbelík vodou, vložila do boxu a rozloučila se s klisnou.