Komentář, na který odpovídáte

29. 11. 2015 - 20:00
 

raven+ikaros: Budík zazvonil proklatě brzy. Vážně - ranní vstávání mě jednou zabije. Vzpomněla jsem si ale na luxusního tmavého plaváka, který čeká, až ho přijdu nakrmit, a hned se mi vstávalo líp. Oblékla jsem se teple, předpověď slibovala teploty do deseti stupňů a déšť.
Dneska máme s Ikarem na plánu stříhání a druhý společný trénink se Susan, snad proběhne všechno v pořádku.
Seběhla jsem dolů, vešla do krmivárny a pozdravila všechny, kdo už chystal krmení. Vypůjčila jsem si kyblík, odměrku a pohledem jsem zavadila o nástěnku. Jedna odměrka drceného ječmene, jedna a půl odměrky granulí a dvě odměrky otrub. Všechno zalít teplou vodou a vařečkou promíchat a je uvařeno
K Ikarově boxu vede pokaždý dlouhá cesta. Musím projít celými stájemi, potkám většinu svých spolužaček už ráno při krmení.
"Ikare, ustup," promluvím na nedočkavého valáška, který stojí nalepený u dveří. "Ustup!" zopakuji s větší důrazností. Koník zaváhá a udělá krok stranou, takže můžu pohodlně otevřít box a vstoupit dovnitř. Zapřu se mu volnou dlaní do plecí a donutím ho ustoupit ještě o dva kroky.
"Hodný," pochválím ho a dávám si záležet, aby pochvala jasně vyplynula z tónu hlasu. Přivřu za sebou dveře, vysypu směs do žlabu a poodstoupím, aby se mohl Ikaros v klidu nasnídat.
Odnesla jsem kyblík zpět do krmivárny, vypláchla ho teplou vodou a dala okapat. Teď byl čas na mojí snídani.

V jídelně byla skoro celá Floresta. Mrkla jsem na Jennifer, s tou jsem se zatím bavila asi nejvíc a nejdýl. Nabrala jsem si svou snídani na talířek, nalila kakao a sedla jsem si ke stolu. Jídlo do mě zahučelo než bys řekl švec. Ryan by se mi smál, nehorázně moc by se smál. A s ním by se smál i Anthony a William a pak bych se smála i já S klukama se znám už od mala, chodili jsme spolu do školky, na základku, na střední a teď šli na vysokou a já na Florestu. Všichni jsme spokojení.

Po snídani byl čas na stříhání. Stříhalo se celý den, koní bylo dost. Před stříháním jsem si ale musela Ikara pořádně připravit. Přinesla jsem si čistění a položila ho u valáškova boxu. V ruce jsem držela ohlávku a vazák.
"Ahoj Ikare," usmála jsem se na plaváka v boxu. Koník zafrkal a popošel směrem ke mě. Odjistila jsem petlici, otevřela box a položila dlaň na teplé nozdry. "No ahoj," promluvila jsem mnohem tišeji, tak aby mě slyšel jenom kůň. Pohladila jsem ho po krku a nasadila mu ohlávku.
Vyvedla jsem Ikara z boxu do uličky, kde jsem ho uvázala. Pořád jsem mu něco vyprávěla, mám ten příšerný zvyk nezavřít pusu a povídat si i se zvířaty. Vyndala jsem si gumové hřbílko a přiložila ho k plavákově krku. Čistila jsem krouživými pohyby, dávala jsem si záležet. Hřbílkem odstraním prach a uvolněné chlupy, protože je ale Ikaros docela chlupáč, po každém čtvrtém tahy musím hřbílko vyklepat o kovový sloupek stání. Touhle fází hřebelcování jsem strávila téměř patnáct minut, chtěla jsem si dát záležet. A Ikaros nevypadal, že by mu to vadilo.
Pořádně jsem mu rozcuchala srst, abych opravdu odstranila všechny nečistoty a prach. Potom jsem vzala měkký kartáč a dala se do čištění hlavy. Tohle už se valáškovi moc nelíbilo, zvedal mi hlavu, ale já si ho zase stáhla za ohlávku.
"Já vím, že se ti to nelíbí, ale zas tak hrozný to být nemůže," domlouvala jsem mu. Pořádně jsem mu vykartáčovala místa za ušima, kde přiléhal nátylník. Jakmile měl hlavu čistou, dala jsem mu pokoj a soustředila se na uhlazování pocuchané srsti. Když už jsem byla v tom, vyčesala jsem
mu i hřívu a ocas, přestože ty se stříhat nebudou. Zároveň jsem mu vybrala z kopyt, prostě jenom pro jistotu. Měl je převážně čistá, přeci jenom stál v boxu.
Popleskala jsem Ikara po krku. "Tak jdeme na to, fešáku," promluvila jsem na něj. Zastříhal ušima a pozoroval, jak uklízím čištění. Zapnula jsem tašku, pověsila ji na box, aby se o ní nikdo nepřerazil a odepnula jsem Ikara z vazáku. (část totožná s textem emailu)

STŘÍHÁNÍ
Po stříhání jsem zavedla Ikara zpět do jeho boxu. Vzala jsem tvrdý kartáč a ještě jednou ho překartáčovala. Teď už spíš jenom kvůli uvolněným chlupům ze stříhání. Nemohla jsem se na svého ´nového´koně vynadívat. Znovu jsem mu překontrolovala kopyta a uklidila čištění. Nechám si ho u boxu, protože teď máme domluvený trénink. Musím skočit do sedlovny pro sedlo a uzdečku.

"Ahoj," ozval se za mnou přívětivý hlas. Otočila jsem se.
"Ahooj," houkla jsem přes rameno. Stála za mnou holka, kterou jsem už zaručeně viděla, jenom si nemůžu vzpomenout na jméno.
"Jdeš jezdit?" zeptala se. Přikývla jsem.
"Jojo, mám trénink." Překvapilo mě, jak nadšeně jsem zněla. V duchu jsem si přeříkala, co všechno potřebuji a otočila jsem se.
"Musím jít, nebo to nestihnu," zasmála jsem se. Dívka na mě mávla a já opustila místnost.

Ikaros na mě čekal v boxe. Jakmile uviděl sedlo, schovat se za sloupek a odfrkl si.
"Myslíš, že tě nevidím?" zasmála jsem se. Kůň si se mnou hrál na schovávanou Asi blázním. Otevřela jsem box a vešla. Ikaros už byl vyhřebelcovaný, stačilo jenom nasedlat. Vzala jsem do ruky podsedlovou dečku, volnou rukou jsem mu přejela po hřbetě, abych urovnala chlupy, a položila dečku na hřbet. Na ní jsem položila sedlo a oboje jsem stáhla o kousek níž, do správné pozice. Obešla jsem koně, dlaní mu přejížděla po těle, aby věděl, kde zrovna jsem. Spustila jsem podbřišník a přešla na druhou stranu. Zapnula jsem podbřišník, Ikaros se nafouknul a mě to moc nešlo. Využila jsem toho, že jsme v boxe a když jsem držela uzdečku, přehodila jsem Ikarovi otěže přes krk a sundala mu ohlávku. Nabídla jsem mu udidlo, moc se mu nechtělo, takže jsem si pomohla palci. Opatrně jsem natáhla uzdečku, protáhla nátylníkem nejprve jedno, potom druhé ucho. Urovnala jsem mu kštici na čelenku, zapnula podhrdélník a nánosník. Zkontrolovala jsem si vybavení, zda všechno sedí. Ještě helmu, nasadila jsem si ji na hlavu, ale nezapínala. Přehodila jsem otěže Ikarovi přes krk a vyvedla ho z boxu.

TRÉNINK

Z haly jsme zamířili rovnou do boxu. Stáhla jsem Ikarovi uzdečku, nasadila mu ohlávku a uvázala ho. Potom jsem rozepnula podbřišník, sundala sedlo i dečku a odnesla vybavení do sedlovny. Později ho vyčistím a opláchnu, ale prvně se musím postarat o Ikara.


REGENERAČNÍ MASÁŽ
Podrbala jsem Ikara na hlavě tam, kde měl uzdečku. Slastně přivíral oči. Taky bych se nechala drbat Vzala jsem do ruky čistou slámu a smotala ji do víchu. Přiložila jsem ho k tmavě plavé srsti a krouživými pohyby koně masírovala. Zdálo se, že se mu to líbí. Masírovala jsem mu celé tělo slámou, zároveň se vsakovaly poslední zbytky potu. Promasírovala jsem mu i nohy, pořádně, ale taky s ohledem na to, abych mu neublížila. Ikaros stál a nechával o sebe pečovat.

Jako poslední jsem vzala z čištění tvrdý kartáč a vykartáčovala jsem Ikarovi srst od prachu a písku z haly.Dala jsem si záležet na místech, kde přiléhal podbřišník a nátylník. Potom jsem stáhla stájovou deku, kterou jsem si pro něj připravila, a položila mu ji na hřbet. Ještě kopytním háčkem jsem mu vybrala z kopyt. Nechám ho vychladnout, než ho pustím do výběhu. Stejně to bude až po poledni.
Ještě než se vrhnu na vybavení, donesu Ikarovi seno, aby měl co žvýkat a zkontroluji vodu v kbelíku. On Ikaros stejně víc pije z napáječky.

V sedlovně jsem namočila udidlo do vlažné vody a opláchla ho. Ještě jsem ho osušila, a mohla jsem celou uzdečku pověsit do skřínky. Sedlo už trůnilo na svém stojanu. Zavřela jsem skříňku a zamířila se převléknout z jezdeckého.

BRIGÁDA

Nemusela jsem se koukat na hodinky, abych věděla, že je čas na oběd. Můj žaludek byl přesnější než jakékoliv hodiny V jídelně jsem byla mezi prvními, ale místnost se postupně plnila a hluk se zvyšoval. Nebyl to hluk jako hluk, nevím jak to přesně popsat. Čím víc lidí tu bylo, tím živější rozvory se vedly, atmosféra byla tak příjemná.

Po obědě jsem na chvilku zaplula na pokoj. Potřebovala jsem siestu, aby mi slehlo. Natáhla jsem se na postel a vzala do ruky telefon. Psal Hiroki, můj velmi dobrý kamarád ze střední. Pochází z Japonska, jeho rodiče jsou diplomati. Prý by se rád přijel podívat, až bude nějaká akce na Florestě. Chtěla jsem mu odpovědět, že to bude až za uherský rok, ale pak mě trklo - hon na lišku! Měla bych se někoho zeptat, jestli se můžu zúčastnit.

Hodinka uběhla jako voda. Bylo na čase odvést Ikara do výběhu a pustit se do jeho boxu. Měla jsem trochu špatné svědomí, že jsem mu box nevyčistila už ráno, ale měli jsme toho spoustu na práci. Vzala jsem v sedlovně vodítko a vydala se za valáškem.
"Ahoj kámo," pozdravila jsem ho, než jsem vešla k němu. Připnula jsem mu vodítko k ohlávce, uvázala ho a sundala mu stájovou deku. Bohužel, v obchůdku ještě nejsou zimní výběhové deky, takže si musíme vypůjčit erární. Tu jsem si samozřejmě přinesla s sebou. Tu stájovou jsem přehodila přes dveře boxu. Jakmile byl Ikaros ´oblečený´, vyvedla jsem ho z boxu. Přešli jsme dvůr a vstoupili na cestu vedoucí k výběhům. Nebe bylo zatažené, foukal studený vítr a vůbec to vypadalo, že bude pršet. Což vlastně dle předpovědi mělo. Ikaros na cestě k výběhům ožil, měl čas od času tendenci hnát se přede mě, ale já ho pokaždé donutila úplně zastavit. Přece si nemůže dělat, co chce.
Vešla jsem do velkého půlkruháče s ním, odepnula mu vodítko a nechala ho, aby ode mě odešel. Valášek pohodil hlavou a rozklusal se k ostatním. Zavřela jsem za sebou vrata výběhu a chvilku jsem sledovala, jak spolu s ostatními koňmi cválá kolem dokola. Zavrtěla jsem hlavou a vrátila se do stájí.

BOX

VEČER
Rozhodla jsem se, že si pro Ikara skočím sama. Teda, dokud můžu chodit, rozhodně si pro něj budu chodit sama. Popadla jsem vodítko a vydala se k výběhům.
Koně už stáli u hrazení a vyhlíželi, kdy si pro ně jezdci přijdou. Je pravda, že nebylo zrovna nejtepleji. Ikaros mi dokonce přišel naproti, když jsem na něj zavolala. Přicvakla jsem mu vodítko k ohlávce a opatrně ho vyvedla tak, aby neutekli ostatní.
Tentokrát hnal do stájí. Musela jsem ho neustále zpomalovat.

MYTÍ KOPYT
Ještě, než jsem ho zavedla do boxu, stavili jsme se v mycím boxe. Ikaros měl nohy nehorázně zablácené, nechápu, jak se mu to podařilo. Pro jistotu jsem mu sundala deku, abych ji nenamočila a vzala jsem do ruky hadici. Otočila jsem kohoutkem a namířila proud vody na zablácené nohy a kopyta. Bláto se pomalu odplavovalo. Vypnula jsem vodu ve chvíli, kdy měl kopyta krásně čistá.

V boxe jsem Ikara ještě jednou překartáčovala a znovu mu vybrala z kopyt. V noci určitě teplo nebude, takže jsem přes něj přehodila ještě stájovku. Pak jsem mu sundala ohlávku, popleskala ho po krku.
V krmivárně jsem zalila připravené krmení teplou vodou a promíchala. Zkusila jsem teplotu a donesla jsem večeři svému oři. Vysypala jsem mu ji do žlabu, došla vypláchnout kyblík a vydala jsem se do jídelny.

Opět tu bylo plno. Tolik hlasů se mísilo, jednoho by z toho bolela hlava, ale mě ne. Jsem zvyklá, když máte tři kluky za nejlepší kámoše až od jednoho roku, zvyknete si na všechno

Vaše odpověď

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.