nell a kometa: POVINNÁ PÉČE K LEVELU 2 - 3/4

Ráno se probudím těsně před budíkem, no jo, asi mám v sobě už nějaký zabudovaný radar nebo co odhrnu rolety a zamžourám do deštivého a zamračeného dne. Hmm, brr, nemám ráda mokro a studeno. Jsem úplně jako Bella ze Stmívání
Vstala jsem, v koupelně provedla ranní hygienu a oblékla se do jezdeckého. Ustlala jsem si postel, trochu jsem postírala viditelný prach, co bil do očí a už jsem zamykala pokoj.
S hvízdáním jsem si vykračovala do krmívárny a nabrala do kbelíku jednu odměrku ječmene a jednu odměrku směsi s granulemi. To vše jsem zalila a zamíchala. S hotovou mňaminou jsem šla ke Kometině boxu. Tam jsem se setkala s Jenn, neboť mají boxy s Laxinkou vedle sebe.
„Už ti tady hvízdá hlady,“ prohodila Jenn, které už Galaxie spokojeně mlaskala ve žlabu a Kometka trochu závistivě pokoukávala a hodila na mě pohled **A co já?**
Otevřela jsem tedy dveře boxu a s hlasitým „Ustup!“ jsem se dožadovala toho, aby se necpala a uvolnila mi cestu ke žlabu. To se nepovedlo, tak jsem k tomu přidala tlak ruky. Musela jsem hodně přitlačit, než konečně ustoupila. Hned jsem přestala působit a pohladila jsem ji. Konečně jsem mohla projít a vysypala ji do žlabu krmění, ta se na to vrhla, div mě neporazila.
Jenn se vedle mě jen tiše chichotala.
„No jo, trošku ještě budeme na tom muset pracovat,“ pověděla jsem, když jsem vyšla z boxu a zavřela za sebou.
„To půjde,“ usmála se dívka a společně jsme šly na snídani. Sotva jsem došla do jídelny, zavanula ke mně vůně míchaných vajíček.
„Ahoj holky,“ pozdravila jsem Mell, Cass, Blood a Kitty a pustila se do plného talíře výborné krmě.
„Tak co hon? Jak si na tom, liško? Co nám přichystáš?“ optala jsem se Cassie, ve snaze z ní dostat nějaké info.
„Nechte se překvapit, bude to zajímavé, jako ostatně každý rok,“ Cassie se tajuplně usmála a nic nechtěla vyzradit. Zkusila jsme to tedy na Kitty, jakožto Mastera, ale opět žádný výsledek.
„Ach jo, v honu jsem nováček, nevím na co se mám připravit,“ hraně jsem si posteskla a Kitt mi odpověděla že prej na vše možné.
„I nemožné,“ dodala Cassie a vyplázla na mě jazyk.
„Ach jo, vy jste teda dvojka,“ zasmála jsem se a řekla že se budu těšit. Ještě chvíli jsme kecaly a pak jsme se každá rozešly za svými koníky.
Šla jsem ke svoji skřínce, odkud jsem si vzala čištění a rovnou i věci na sedlání, které jsem si položila na stojan, šikovná to věcička .
„Ahoj krásko, dopapáno?“ pověděla jsem, když jsem ji pohladila a otevřela ji dveře boxu, koukla jsem do žlabu, který byl vylízaný do čista.
„No, tady měl někdo hlad, viď?“ poplácala jsem ji a vzala hřeblo a začala ji hřebelcovat. Pořádně jsme ji namasírovala hřeblem a pak jsem vzala hřeben a pročísla hřívu a ocas. Ještě jsem ji vybrala z kopyt. Jako další bylo na řadě sedlání a uždění.
Vzala jsem si tedy udidlo a nauzdila ji. Se sedlem to bylo stejné. Ještě jsem zkontrolovala, jestli vše sedí tak, jak má a vyvedla ji z boxu.

TRÉNINK

VÝBĚH

BOX

STŘÍKÁNÍ KOPYT

Po tréninku jsem ji znova vyčistila a vypustila ji do výběhu, aby si odpočinula a protáhla páteř. Když byl už čas, znova jsem pro ni zašla a ještě jsem ji zavedla do mycáku, kde jsem ji ostříkala kopyta. Potom jsem šla vyčistit box.
Zavedla jsem ji už do čistého, líbla pusu na čumáček a šla směr jídelna a pak pokoj.