meave + darius: Ráno jsem se probrala o něco dřív, než bylo třeba. Podívala jsem se ospale na Nell, která ještě
chrněla, tak jsem jí nechtěla zbytečně budit do doby, než bude alespoň trochu normální čas. Rychle
jsem se hodila do pracovního a zaplula do koupelny, abych si mohla upravit vlasy do drdůlku.
Připravovala jsem se a myslela na to, co je dneska nutno udělat. Musím ho zavést k Tomovi, aby ho
konečně ostříhal. Pak už se sice nebudu moct prohrabovat v jeho husté srsti a budu muset přestat
zapomínat na dekování. No když už jsem si to včera domluvila, nemohu to odřeknout, vlastně bude
lepší, udělat to asi ještě před tréninkem, přemýšlela jsem ped zrcadlem. Pak jsem si všimla, že je
nějak pozdě, rychle jsem sebrala věci a plašila. Byla jsem hned zase u postele, abych si alespoň rychle
rozhodila než skočím pro něco malého k snídani, mám takovou trému, že mě nějak přešla chuť k jídlu.
Vzbudila jsem pro jistotu Nell, aby třeba nezaspala. Sama jsem rychle vypálila směrem na snídani, ale
pak mi došlo, že bych jí dneska mohla asi i vynechat, tak jsem se do pokoje vrátila pro müsli tyčinku s
tím, že jsem se domluvila s Nell na oběd. Teda alespoň se pokusím něco takového stihnout.
Do stáje jsem dorazila pár minutek po odemykačce a hned zamířila přes celou stáj až dozadu k boxu
č. 36. Měla bych si zapamatovat, že bude jednoduší, nechodit okolo, ale takhle jsem mohla alespoň
pozdravit přítomné pracanty a sama se soustředila hlavně na cestu. Darius mě nijak nepřekvapil.
Stále mě sledoval pohledem, který značil, že asi bude těžké, dostat se mu pod kůži. Pohladila jsem ho
po líci a zašeptala pár milých slůvek, než jsem skočila pro ranní krmení. Až tady jsem si při míchání
směsi uvědomila, že je dnešek konečně plnohodnotný den se vším všudy a rozvrh rozhodně není
prázdný. Myslela jsem, že mi snad upadne ruka, ale nechtěla jsem si snad brát něco jako kolečko,
jsem sakra šikovná holka, která to zvládne. Když měl Darin snídani ve žlabu, najednou to bylo
spokojenosti a lásky, alespoň je lehké, zavděčit se mu. Mezitím jsem měla dostatek času na to, abych
si připravila rychle věci na kydání. Mezitím mi zůstalo trochu času, abych omrkla ostatní koně a
pořádně okoukla stáje. Jako já už si to tu pořádně procházela včera, ale teď mám ten čas, tak by
nebylo na škodu, zapamatovat si to pořádně. Darinka jsem vzala už brzo do výběhu, abych mohla
hned po dodělání boxu na službu. Zatřásla jsem se zimou, když jsem si uvědomila, jak se pak budu
klepat zimou. Hned potom mám ještě před oběděm to stříhání, takže asi budu třeba, vzít ho dřív zase
zpátky, přemýšlela jsem.
Výběh
Přemýšlela jsem nad dnešním programem cestou zpět a pospíšila si, abych snad dnešní makačku
měla hotovou.
Box
Služba
Konečně mám padla, říkala jsem si a usedám u výběhu Daria, u kterého jsem skončila se službou.
Sleduju, jak mě pozoruje a hele, on se dokonce uráčí přijít, říkala jsem si. "Koukej, co jsem ti včera
usušila na topení ze snídaně," řekla jsem a sáhla do kapsy pro kousek chleba, který jsem si včera
propašovala na pokoj. Nejdřív jsem ho samozřejmě měla v plánu sníst já, ale pak jsem si řekla, že by
bylo pěkné, usušit ho, když nám přes noc topí naplno. Natáhla jsem ruku i s kouskem chleba a on si ji
ochotně vzal. Ještě aby ne, nebudu mu dělat kozu pro nic za nic. Musela jsem se narovnat a trochu
nuceně vzala do ruky vodítko, tak tedy jdeme stříhat.
Stříhání
Konečně to mám za sebou, oddychla jsem si a dopadla jako pytel k Nell při obědě. "Tak jak ty, taky
máš tak naperno?" zeptala jsem se s úsměvem a začala pádlovat v jídle lžící. Nechuť mě nějak přešla
a teď mám hlad jako vlk. Nell se usmála s tím, že začala vyprávět o dnešním ránu a já během toho
trochu nepřítomně zírala na hroty vidličky. Poslouchám, jen je to právě dočasná únava, která mě nutí,
trochu čerpat ze záložních zdrojů. "Takže co dneska podniknete?" zeptala jsem se a přitom se teď
ládovala lavním chodem. Takhle je mi o něco líp. Po obědě jsem si dala asi půlhodinku volna, abych se
mohla připravit a vzít si věci. Vydala jsem se za Dariem s tím, že mám dost času, když jsem tu takhle
brzo. Vzala jsem si všechno pěkně k boxu, abych na nic nezapomněla a začala s čištěním. Když už je
teď ostříhaný, jde to o něco lépe a nemusím nesmyslně dělat kolečka před boxem. Jaká to zásadní
úleva. Vrtěla jsem se nad refrénem písničky Downtown a úspěšně snad jeho srst ještě víc zaneřádila.
Ale noták, vždyť já vím, co sakra dělám. Podívala jsem se na hodinky a vytáhla rukávy až k loktům. Tak
ještě kopyta a můžeme jít na věc, říkala jsem si tiše a funěla při zvedání jeho kopyt. Dnes už to nebylo
tak ochotné jako včera. Podívala jsem se na něj udiveně a zároveň káravě. Tentokrát si to snad i
rozmyslel a nohu zvedl pořádně. "Tak se mi to líbí, hodný kluk," chválila jsem ho. Po čištění jsem ho
nasedlala a nauzdila. Vůbec to nebylo tak těžké, jak jsem si myslela, byli jsme rychle nachystaní. takže
jsme mohli vyrazit na halu, kde na nás pravděpodobně čeká Sue.
Trénink
Byl to ten nejlepší dá se říct už i závěr dne.V tu chvíli jsem padla a chtěla umřít, jenže jsem prostě nemohla. Takže mi nezbylo nic jiného, než se postavit pořádně na nohy. Po odstrojení a vyčištění jsem ho ještě vzala na stříkání kopýtek a zároveň mu je namazala, aby neměl vysušená kopyta.
Péče o kopyta
Když jsme se vrátili, ještě jsem na něj hodila rychle deku a vzala ho do výběhu. Po cestě jsem kriticky pozorovala, jak je ostříhaný. Najednou to je opravdu změna, ještě, že mu hlava zůstala hezky ostříhaná, říkala jsem si. Nechám ho tu až do večera a mezitím se vytratím na odpolední polovinu služby. No nemám z toho takovou radost, ale dělat se to musí, říkala jsem si tiše a ještě chvíli sledovala Daria ve výběhu, než jsem si byla jistá, že ho tu je dobré nechat a prostě jít.
Mezitím jsem tedy byla opět týraná na službě. Tedy já to beru jako týrání, ale vlastně to není zas tak špatná práce, jde jen o zvyk. Musela jsem se ještě rychle vyčistit box na noc, než skočím za Dariem do výběhu. Náhodou jsem všechno stihla ještě s časovou rezervu. Musela jsem ještě rychle na večeři, abych mohla véču přinést i jemu, chtěla jsem se ještě pořádně podívat, jestli si ve výběhu nic neudělal. Naštěstí jsem nenašla nic, tak jsem mohla být o něco klidnější. Pokračovala jsem tedy pro krmení a spěchala, abych ho náhodou neošidila o čas, kdy už může klidně jíst. Během toho, kdy Darius žral, ještě jsem si z nudy začala před boxem zametat. Měla jsem snad už za dnešek všechno hotové, což asi znamená, že jsem asi snad úspěšně zvládla dnešek. Nad tím jsem přemýšlela i později v posteli, když jsem usínala.