kitty+asie: PÉČE K 1. DNI KURZU C-C
Pokojem se ozvalo nepříjemně známé cvaknutí následované hlasitým řevem budíku. Zkoušela jsem nejdřív zůstat ležet a dělat, že ho neslyším, třeba přestane. Když po mě ale zapálená hlava, válející se v posteli opodál, hodila polštář, došlo mi, že se to asi nestane. Jediným pohybem ruky jsem budík zaklapla a jala se hrabat z postele.
Je fakt, že jsem vstávala o trochu dřív, než obvykle. Dávala jsem Asii vždycky po jídela aspoň hodinu klidu, než jsem jí došla vůbec vyčistit nebo obstarat, a obvykle mi bylo jedno, kolik času tím ztratím, nespěchaly jsme. Dnes to ovšem bylo jiné – začínal kurz crossu a to znamenalo být včas připravená před stájí i s připraveným koněm. A pro mě to tedy znamenalo dát Asii nažrat minimálně hodinu a půl před srazem. A ten byl v devět. Takže v půl osmé. Minimálně. Ale budu ráda za čas navíc co se týče uklidňování, jelikož předpokládám trochu větší účast na kurzu a tedy i hemžení ve stájí. Takže nakonec to dopadlo tak, že jsem do stájí došla v sedm hodin.
„Ranní ptáče?“ Nadzvednul obočí Connor, ovšem mě neuniklo, jak zvesela to prohodil. „Dál doskáče. A to je při crossu docela důležitý.“ Odpověděla jsem a líbla mu letmo pusu na tvář na dobré ráno. To už jsem se ale propletla přes holky, co tu byly na ranní službu – a trochu se přitom zastyděla, protože tento týden mám stáje na starosti i já – a vlezla do krmivárny. Vyštrachala jsem svůj kbelík a začala se hrabat v kontejnerech s krmivem. Odměrka ječmene, odměrka granulí, do toho nějaké ty přídavky a zalít vodou. Zamíchat vařečkou a nechat bobtnat.
Byla jsem utahaná, šla jsem předešlý večer spát docela pozdě – koneckonců jsem měla osmnáctiny a tak jsem byla ve městě se Stellou, trochu to oslavit. Takže jsem se svalila na lavičku a už se mi začaly zavírat oči.
„To to bylo včera až tak divoký?“ ozval se Connův hlas a já si nebyla jistá, jestli jsem oči jen zavřela, nebo prospala půlku dne. Prostě jsem nevěděla. „Ale ne. Ne moc. Ne tolik.“ Snažila jsem se odhadnout, co je „moc“ ale byla jsem si jistá, že na to jsme nedosáhly. To už se k nám otočil Nathaniel. „Cos prováděla včera prosímtě?“ „Slavila. A mám dojem, že má ještě zbytkáč.“ Odpověděl mu Connor, jakobych v místnosti nebyla. Nojo. „Jakobys mě neznal.“ „Právě, že znám.“ „Takže víš, že nepiju.“ „To neznamená že se jednoho dne nemůžeš pořádně ztřískat.“ „V blízký době ztřískám leda tak tebe.“ Odpověděla jsem věcně, vzala kbelík a nesla ho k Asii do boxu.
Vraná už na mě koukala jakože co se to děje, že jsem u ní tak brzo. „Budeme mít tenhle týden napilno lásko.“ Promluvila jsem na ní, zatímco jsem otevírala dveře boxu. „A tebe neznervózňuje, že jí říká lásko?“ promluvil za mnou Nathaniel. Zřejmě na Connora. To už jem byla u vrané v boxe a dávala jí její směs do žlabu. „No, nejdřív mě to docela deptalo. Ale pak jsem si řekl, že pokud má mě, a ještě Asii,“ to už jsem opouštěla box a zavírala ho za sebou, „Třeba mi v budoucnu projde ještě jedna holka.“
„COŽE?“ Snažila jsem se hlas zvýšit jen na tu úroveň, abych nepoplašila koně. Můj pohled a řeč těla ovšem musely mluvit za vše, jelikož Connor okamžitě zvedl ruce bezbranně nad hlavu a začal se hájit. „Já myslel kobylu, samozřejmě. K Piecovi.“ „Jo. Kobylu.“ Tohle jsem mu nežrala. Jeho vtípky samozřejmě chápu, ale musela jsem dát najevo, že se mi něco nelíbí. „Aby z tebe brzo nebyl valach.“ Dodala jsem a zmizela v krmivárně, vymýt kbelík.
Během té hodiny jsem si došla na snídani, připravila si věci na cross a trochu je oprášila. Sama jsem si vzala rajtky, neoprenky boty, rukavice a na stojan si připravila čištění, chrániče ze sady royal jumping, botky a parelku s lonžem. A mrkvovku, samozřejmě.
Přišla jsem k Asii a vyvedla jí do uvaziště. Pořádně jsem jí promasírovala hřbet, vypucovala jí od všeho možnýho prachu, na to, že jsem jí nedavno sprchovala, byla zadělaná dost slušně Ale tak, když bude hezky, můžeme si to zopakovat, že. Koneckonců, proč ne.
Vypucovala jsem jí tedy, včetně nožek, vybrala jí z kopyt a protože bylo ještě brzo, mohla jsem jí alespoň vytrhat hřívu. Samozřejmě měla po tu dobu k dispozici síť se senem a vodu. Ať má co chroustat 
Spokojeně jsme takhle strávily zbylý čas, ale to už i ostatní začali nasazovat chrániče a obouvat si neoprenky. Cvakla jsem tedy vrané lonž, vzala do ruky mrkvovku a vedla já před stáj.

LONŽ

Vrátili jsme se tedy zpátky na Florestu a Asie dostala do vínku pořádnou očistu a masáž.
Na konci dne jsem přišla pro vranou do výběhu. Bylo před půl šestou, nejvyšší čas na to začít ji připravovat na kondiční vyjížďku. To je přece jen potřeba.
Odvedla jsem jí tedy do stáje, přinesla si všechny možné i nemožné serepetičky na čištění a pak enduranční sedlo, kamaše, botičky, uzdečka je samozřejmostí, podsedlovku vykrojenou a sama jsem se přezula do jezdeckých bot a připravila si rukavice, přilbu a vestu. Páteřák prý nestačí, takže si zase budu hrát na želvu.
Vranou jsem pořádně pročistila, zároveň si ale pospíšila, abych všechno stihla a nezdržovala, a pak jí nasedlala a připravila na jízdu. Samozřejmě i sebe, pak přišla na řadu uzdečka – a vyrážíme.

VYJÍŽĎKA

Po dojezdu na Florestu jsem kobylku ještě v uvazišti odsedlala, oduzdila, promasírovala hřbet osprchovala jí nožky a dala jí odpocku. Teprve po večeři jsem jí ještě došla deku sundat a lépe jí vyhřebelcovat, protože čistit zpoceného koně v podstatě nemá smysl. Dala jsem jí na noc zateplovací kamašky a nechala jí tak. Zítra to bude ještě náročnější 