clair a pomněnka: Tašky jsem si hodila do pokoje a rovnou jsem vyrazila do stáje. Když jsem kobču nenašla v boxe, vzala jsem vodítko a vydala jsem se ven. Došla jsem k prvním velkému výběhu a rozhlédla jsem se. “Pomněnko” Zavolala jsem a vstoupila jsem do výběhu. Venku bylo několik koní, ale já hledala právě hnědku. Ta se objevila za chvilku. Moje milovaná bahnitá kulička. Rychle jsem jí šla naproti a okamžitě jsem ji objala. “Pomněnko, ani nevíš, jak jsi mi chyběla.” Pošeptala jsem jí a k ohlávce jsem cvakla vodítko. “Tak pojď, už je docela pozdě, takže vyrazíme jen na procházku, ale to přeci nevadí.” Pohladila jsem ji a vyrazila s ní k hlavní bráně.

PROCHÁZKA

Po procházce jsem ji už zavedla do boxu. Bylo krátce po sedmé hodině večer. “Za chvilku jsem zpátky.” Pohladila jsem ji suchou rukou a zašla jsem se na kolej převléci. Poté jsem se vrátila do stáje, v sedlovně jsem si vzala čištění a pustila se do čištění. Začala jsem hřbílkem, kterým jsem z ní dostala nejvíce bláta. Poté jsem ji přečistila tvrdým i měkkým kartáčem. Hřívu i ocas jsem jí rozčesala hřebenem a kopyta jí vybrala kopytním háčkem. Donesla jsem jí na noc seno a čistou vodu v kýblu a poté jí zašla připravit večerní krmení, které jsem zalila horkou vodou a promíchala. Krmení jsem jí nasypala do žlabu a následovně jsem se vydala do jídelny, abych se přivítala s ostatními.

OMLUVA ZA STRUČNOST