clair a pomněnka: ⅕
"Někdy je to tak a nezmůžeš s tím nic. Můžeš se jen smát ze svých plných plic. Chceš to přivolat a chceš to čím dál víc.. Stačí poslouchat co se snažim říct.."Otevřela jsem oči a rozhlédla se. Mellysa právě držela telefon. Usmála jsem se na ni a zamířila jsem do šatny, abych si vytáhla nějaké oblečení, které jsem následovně hodila na postel. Mellysa mi akorát obsadila koupelnu. Jakmile mě konečně pustila dovnitř, rychle jsem se vysprchovala, vyčistila si zuby a rozčesala si vlasy. Vrátila jsem se do pokoje. “Kdo ti volal?” Začala jsem vyzvídat a rychle jsem na sebe natáhla mikinu. “Kdo asi? Brácha. V sobotu přijede i s Horatiem.” Zašklebila jsem se a do kapsy jsem strčila mobil a klíče. Spolu s Mell jsme se vydaly do stáje. “Vstávat a cvičit.” Zároveň s Mellysou jsem se začala smát. Connor v krmivárně usínal. “Cože?” Zeptal se nechápavě. Mezi tím už jsem z části připravila snídani pro kobču. “To seš ty Mell. Nebudu cvičit. Dlou...." "Ne, ne ne! Ticho! Nechci nic slyšet!" V tu chvíli Mell i s kbelíkem zmizela. Směs jsem zalila a zamíchala. “Přeci znáš Mell,” ušklíbla jsem se na Connora a následovala jsem příkladu Mell a raději jsem se vydala za Pomněnkou. “Ahoj Pom” pozdravila jsem kobču a vklouzla k ní do boxu. Obsah kbelíku jsem nasypala do žlabu a s přáním dobré snídaně jsem z boxu zase vyšla. Kbelík jsem opláchla a vydala jsem se na snídani. Při jídle jsme si s holkami řekly spoustu různých nesmyslů jako vždycky. Na dopoledne jsem nic naplánovaného s Pom neměla a proto jsem ji hned po snídani zavedla do výběhu.
VÝBĚH
Po obědě, při kterém jsem Sue sdělila, že hodlám s Pom vyrazit ven, jsem si kobču dovedla do stáje. Zavřela jsem se s ní v boxu a pustila jsem se do pracného čištění. Vzala jsem ji všemi kartáči, což mi nějakou tu minutku zabralo. Výsledek však stál za to. Kopytňákem jsem jí ještě vyčistila kopyta a ze stojanu, který stál před boxem, jsem vzala podsedlovku s gelovkou. Pomněnku jsem obratně nacajkovala, ještě jsem si skočila pro helmu, rukavice a čip a mohlo se vyrazit.
TERÉN
Vrátily jsme se asi po hodince. V boxu jsem hnědku odcajkovala a pustila se opět do namáhavého čištění. Tentokrát jsem ji však nečistila všemi kartáči. Jako obvykle jsem začala hřbílkem, kterým jsem z ní dostala tu největší špínu. Měkkým kartáčem jsem ji dočistila od prachu, chlupů a podobných nečistot. Kopytním háčkem jsem jí vybrala špínu z kopyt, kterou tam neměla skoro žádnou, přeci jen měla botičky. V boxu jsme ji nechala vydechnout a znovu jsem ji zavedla do výběhu.
VÝBĚH
Zpět do boxu se kobylka dostala až po sedmé hodině večerní. V krmivárně jsme pro ni již připravila krmení, ale to jsem jí chtěla dát až o nějakou dobu později. Znovu, a dnes také naposledy, jsem ji vyčistila, aby se přes noc mohla zase zašpinit. Tašku s čištěním jsem odnesla do sedlovny a po cestě jsem skočila pro kbelík s krmením. Krmení jsem jí nasypala do žlabu a následovně jsem se šla nakrmit já.