katrin + fidorka: TÝDEN RESPEKTU – Povinná péče (3/4)

„Den je krásný, den je kráásný!“ zanotovala jsem si, když jsem časně zrána mířila k boxu číslo tři, s kyblíkem krmení v rukou. Dneska jsem vstala nějak moc brzy, což nemívám úplně ve zvyku, nicméně už se mi nechtělo dospávat, tak jsem vyskočila na nohy a ještě před sedmou už jsem stepovala před stájí. Fidorka na mě překvapeně koukala, asi ji trochu překvapilo, že jsem tam už tak brzy. „To čumíš, co?“ usmála jsem se a pohladila kobylku po čumáku, který ke mně zvědavě natahovala. „Ustup!“ řekla jsem, když jsem vešla do boxu a Fidorka už se vrhala po žrádle. Zaparkovala jsem ji do rohu a nechala ji čekat, dokud krmení nenasypu do žlabu. Až když jsem poodešla kousek stranou, to byl pro Fid pokyn, že už jako může snídat. Umyla a uklidila jsem kyblík, a jelikož byla zrovna doba, kdy už Sue servíruje první jídlo dne, zamířila jsem do jídelny.

VÝBĚH

BOX

Zbývala ještě spoousta času do oběda, a jelikož jsem moc neměla co dělat, rozhodla jsem se, že vytáhnu Fidorku na lonžku, aspoň se pořádně potáhne, už dlouho nemusela makat.

LONŽ

MYTÍ + KOPYTA + MASÁŽ

Po péči o koníka, na kterou jsem si ala fakt záležet, takže se kobčina srst ve skoro letním slunci krásně leskla.

VÝBĚH

Ták, a konečně na oběd.
Po obýdku jsem zapadla na pokoj, prokousala se pár dalšími stránkami knížky o jezdectví a nanesla si na nohu novou vrstvu smradlavé mastičky. Když tak nějak uplynula doba poledního klidu, zvedla jsem se z postele, ale hned jsem zase spadla na zadek zpátky do peřin. Nesnáším, když si přeležím nohu. Během pár minut se mi do končetiny vrátil cit a byla zase „pojízdná“, takže jsem zamířila ven z pokoje rovnou k výběhu. Přivedla jsem si Fidorku k venkovnímu úvazišti, zlehka očistila – od rána se nevyválela, takže byla jenom trošku zaprášená a stačil měkký kartáč a kopyťák. Když bylo hotovo, popadla jsem vodítko a vyšly jsme do světa (teda ne tak úplně do světa, jenom trochu probádat nejbližší okolí ). Mell, kterou jsem potkala, jsem dala vědět kam jdu a zkontrolovala jsem si, jestli mám nybitý mobil – člověk nikdy neví.

PROCHÁZKA

VÝBĚH
*Omlouvám se za stručnost