cassie + gentleman:
Rukou jsem nahmatala mobil. Měl být na stolku, taky byl. Dokud jsem ho neshodila na zem. Zabručela jsem si nespojeně, částečně se vyhrabala z peřiny a sebrala mobil ze země. Hm, tak 15 minut do našeho budíku, zrušila jsem ho a vzala si věci, abych se šla připravit zatím do koupelny, než vstane má dočasná spolubydlící. Napadla mne jedna nehezká věc. Pročesala jsem si vlasy, stáhla si je do ohonu a do nádobky natočila vodu. ,, Hezky svěží do nového dne,“ zasmála jsem se pro sebe a vylezla z koupelny, jenže Jennifer už seděla na posteli.
,, Aha, ty už jsi vzhůru. Chtěla jsem tě probudit vodou.“ Zamumlala jsem si zklamaně. Zkřivila jsem tvář bolestí. Od včera mne bolela zadnice a trochu jeden bok . Pád z takové výšky nebyl moc měkký . Nemám se bát. ,, Ale stejně, na tvůj kyselý obličej.“ Nehodlala se vzdát, namočila ruku do vody a stříkla tekutinu směrem k dívce.
,, Héé.“ Protestovalo to na posteli a mrštilo to po mne polštář. Nevyhnout se tomu, koberec by byl pěkně zlitý. Ještě, že to byla jen voda . Podala jsem jí nádobku, oplatila mi skřípnutí, kdy jsem se zasmála, ale práskla sebou ještě do postele a podívala se na strop. Pohazovala jsem si s polštářem. Neměla jsem v plánu ho po ní hodit, spíše mi blesklo hlavou na poslední chvíli, že bych taky mohla po ní něco hodit, když otevírala dveře. Přistál jí přímo do obličeje.
,, Jsem dobrá.“ Zasmála se, uhnula jsem další ráně a usmála se. Měly jsme dneska obě dvě dobrou náladu. Netušila jsem přesně, co dneska chci dělat s hnědákem a nebyla rozhodnutá. Uvidím přes den, co vymyslím. ,, Hm, dneska bude hezky.“ Usmála se spokojeně, podívala se na modré nebe a když jsem ve stáji zahlédla Mell, přišla jsem k ní a zakryla jí rukou oči s běžnou otázkou, jenž se používá při něčem takovém. Asi trochu dětinské, ale dneska mi to bylo upřímně jedno.
,, Hééj nechte mě vy dvě obludy.“ Stěžovala si Mellysa. Poznala nás!
,, Já ti dám obludu.“ Ozvala se Jennifer, zajela jí rukou pod žebra a dívka vyskočila a vyjíkla. Neudržela jsem se od smíchu a pustila jsem jí raději. Se smíchem se rozešly do místnosti s krmením. Gentleman na mě koukal přes mříže, nakopl nedočkavě box, a to vypadalo, jakoby si stěžoval, že se s ním nejdu, ani pořádně pozdravit.
,, Ještě budeš rád, že tě nezdržuji od krmení.“ Řekla jsem mu a pousmála. Holky tam vedly rozepři o mrkev, kdy Mellyse zůstalo v ruce jenom zelené, její výraz stál za to. Zavrtěla jsem hlavou a nazvala je jako dva blázny. Měla jsem namíchané krmení v kýbly společně s vitamíny a zalité horkou vodou a rozešla se k boxu, kde už na mě miláček čekal. Lepil čumák na mříže, přešlapoval a přidupl si. ,, Bože.“ Řekla jsem si, vlezla do boxu, odehnala ho ode mne, aby se tak na mne nelepil. ,, Co to s tebou je.“ Zamumlala si. Ach, začínající jaro. Obsah kbelíku dala do žlabu, vrátila se pro seno a chvíli ho pozorovala. Jenn na mne mávla. Společně jsme se rozešly na snídani, kde už v řadě stepovalo několik studentek a čekali na svou snídani. Všimla si plakátu na nástěnce. Málem bych zapomněla! Bude zatmění slunce. Ne, ta knížka, ale vážně zatmění.
,, Tam půjdeme ne?“ podívala se na mne Jenn.
,, Jasně.“ Odpověděla jí a zařadila se do fronty. Na snídani si sedli jako vždycky k partičce holek, s kterýma jsme sedávali. Smích pokračoval i tam. Některé chtěly vědět, jak je možné, že jsem letěla z Gentlemanova hřbetu, když ho prezentuji jako zlatíčko a já popsala situaci, která včera nastala. Byla jsem samozřejmě pro srandu. Ze snídaně jsme se odebrali do stáje. Šla jsem zadní části směrem dopředu. Jennifer mne zastavila s tím, že mi chce něco ukázat. Zvedla jsem obočí a sledovala jak ze svého obličeje dělá duck face a vztyčila ukazováček na prstě. Galaxie zvedla hlavu a usmála se na nás. ,, Téda šikovná.“ Zachichotala se. ,, Ta podoba se tam nedá vážně zapřít.“ Zasmála se a raději pokračovala směrem k boxu, kde na mne z otevřeného okénka koukal hřebec. ,, Najedl ses dobře broučku?“ zeptala se ho, podrbala ho po čumáku a nahlédla do žlabu. Snědl všechno. ,, Jedlík stejně jako já, ale proč ne, když je to tak dobrý že?“ řekla mu, vzala vodítko a zavedla ho do výběhu a hned poté mu vyčistila jeho box. Nebyl ani tak zaneřáděný. Na chvíli se odebrala ještě do pokoje, kde si Jennifer četla, takže jsem udělala to samé a pokračovala v Hunger Games, poté odešla do stáje, kde jsem se zašla podívat na nástěnku, kdo jak je v hale a zapsala se tam na skoky hned po obědě, protože mne předběhla Izzy v pět hodin.
,, Hele .. už bude čas!“ zavolala na mne Mellysa.
,, Jo jo, už jdu.“ Usmála se. Ona na mě nečekala, zapsala jsem se a pospíchala jsem honem do jídelny, abych nepropásla událost, která se dostala dokonce i na nástěnku. Zatmění. Jak romantické. Sešlo se tam docela dost holek, postávaly před jídelnou u posezení se sklíčky a hlasitě se smály. Jsme to, ale hlučná komunita.
,, Tady máš sklíčko.“ Usmála se Sue a podala mi jedno, kdy jsem jí poděkovala, vzala si ho k sobě a zařadila se mezi Clair, Mell, Jennifer a Raven.
,, Koho to byl vůbec nápad?“ zeptala se nás Raven.
,, Izzy.“ Usmála se. Chytrá to holka.
,, Ne, aby Vás napadlo dívat se tam bez sklíčka!“ upozornila nás ještě Sue. Všechny jsme přikývly.
,, Nechceš se posadit?“ optala se provokativně Clair.
,, Blbý vtip.“ Odfrkla jsem si, přesto jsem se zasmála.
,, Aspoň nejsem jednou terčem zábavy já.“ Usmála se Mellysa spokojeně.
,, Být tebou tak bych to neopakovala.“ Zamumlala Clair.
,, Myslím, že nemusí. I tak je pozdě.“ Řekla jsem nevinně a podívala se stranou. No, bylo tomu tak. Teď se stala na chvíli terčem Mellysa, naše mrkvová královna . Brzo se ale hovor přesunul na vážnější téma a povídaly jsme si o všem, dokud nebylo ono zatmění a každá nehleděla přes sklíčko na tu úžasnou podívanou na nebi. Kolik lidí jí asi tak sleduje? Moc se mi to líbilo. ,, Tak a konec.“ Usmála se, když bylo po všem a rozprchly jsme se všechny. Byla doba oběda.
,, Nádherně to tady voní že?“ nadechla se Mellysa vůně kuřecích prsou po asijskou s nudlemi a dalšími ingredienci. Úžasný. Zakručel mi úplně žaludek.
,, Jo. Asi umřu, jestli do 3 minut nedostanu to jídlo. Kdo pak tam vůbec je?“ stoupla si na špičky, abych se podívala, kdo to tam vůbec je. Jennifer a Clair. Ušklíbla jsem se. Mellysa se tvářila dost divně. Ty dvě jí ujistily, že jí nechtějí otrávit a ona si své jídlo vzala. Mě nandala Jennifer hodně jídla . Děkovně se na ní podívala a s úsměvem na tváři se šla posadit. Po obědě šla do pokoje, kde jsem čekala na Jennifer, abych jí požádala, jestli by mi nepomohla v hale s překážkami. Předtím jsem požádala i Sebastiana a ten ochotně souhlasil.
,, Klidně. Bolí zadek a nemůžeš se pořádně hýbat co?“ ušklíbla se. Haha.
,, Jo, jde tam i Seb. Spíše .. rychlejší tempo mi dělá problém a to potřebuji, když se potřebuji dostat trochu rychleji na druhou stranu a je to i lepší.“ Přikývla jsem. Dohodla jsem se s ní na času a poté šla do stáje, kde jsem si připravila čištění, bičík a lonž. Poté zašla do výběhu pro hnědáka. Řádil někde vzadu a když mne viděl, byl šťastný. Copak budeme dělat? Skoky ve volnosti, to budeme dělat.
,, Dneska si zaskáčeš, ale ze země. I to se ti bude líbit.“ Usmála se, když ho vzala hřbílkem a neměla ho uvázaného. ,, Ale .. kam jdeš?“ řekla jsem mu, když se sebral a rozešel se směrem k oknu. Nechtělo se mu na místě stát. Vrátila jsem si ho zpátky a zkusila to ještě jednou, jakmile vykročil vpřed, zvýšila jsem hlas se slovem hej a to pomohlo. Vyčistila jsme ho od všech nečistot, hlavně od bláta. Nohy, to byla největší práce, ale povedlo se. ,, Huráá.“ Řekla jsem si. Co teď? Asi masáž, aby se rozehřál. Nejdříve jdeme na lonž, aby se uvolnil, poté skoky a pokud vyjde tak procházka, abychom se podívali společně ven. Masáž se mu líbila, to stál jako přibytý. Poté mu dala napít a vyrazili jsme.

** VÝBĚH + ČIŠTĚNÍ BOXU + MASÁŽ + LONŽOVÁNÍ + SKOKY VE VOLNOSTI + PROCHÁZKA **

Počasí nám přálo. Procházka byla po skocích, kdy si vedl dobře pěkná. Sebastian už byl ve stáji, takže už hala byla uklizená.
,, Nevadí, že jsem Vás nechala všechno uklidit?“ zeptala se ho, kdy zavrtěl hlavou, pohladil si hnědáka.
,, Nevadí. Ještě má hodně energie co?“ řekl, když viděl hřebce přešlapujícího na místě, dívajícího se kolem.
,, Hm. Přemýšlím, jak se jí zbavit, ale bude se muset vylítat ještě ve výběhu. Je to lepší, ale než předtím.“ Pousmála se. Po menším pokecu se Sebem, zavedla hnědáka do boxu, kde se o něj patřičně postarala. ,, Máš žízeň?“ zeptala se ho, žádná odpověď nepřišla. No, aby taky ano. Nahlédla jsem do kýble, kde jsem mu ráno měnila vodu. Donesla jsem mu raději vlažnější, s chutí se napil. Opřená o stěnu mu držela kýbl, jezdila mu rukou po hřívě a usmívala se. Bylo mi dobře. Měla jsem u sebe to nejnádhernějšího koně pod sluncem a všechno se dařilo. Když zapomenu na včerejší pád a to, že mne bolí zadnice. To je taková maličkost. Stát se to může každému a měla jsem spíše takové nutkání napsat to do deníčku. Náš první pád! I nejprofesionálnější jezdec může spadnout a já jsem ještě takový pokročilý začátečník. Lépe bych se ani neoznačila. Gentleman toho vypil dost, vodu jsem mu dala stranou a vyhřebelcovala jsem ho po práci. Dala si záležet a teď dokonce klidně stál, dokud se neleskl a nemohl jít do výběhu. Tam se snad ještě vyblbne. Vrátila jsem se do stáje a podívala se na hodinky.
,, Už jsi zase tady?“ zvedl obočí Jason, když jsem se skláněla nad ledničkou v kuchyňce ve stáji.
,, Trochu mi vyhládlo. Viděl si to zatmění slunce? Nikde jsem tě tam neviděla.“ Zeptala se. Neviděla jsem ho tam.
,, Jo, ale byl jsem stranou.“ Řekl a usmál se. ,, Událost. Má se to opakovat za 11 let. Alespoň si myslím. Ale ty jsi prý spadla.“ Pousmál se. Kdo všechno to ještě ví? Přikývla jsem.
,, Odneslo to mé pozadí.“ Usmála se.
,, No, to je štěstí ne?“ zasmála se a já přikývla. Vzala jsem si nějakou bagetu, tu jsem snědla a šla na chvíli do pokoje, dokud nebyl čas přivést Gentlemana zpátky do stáje. Už se stmívalo.
,, Dneska byl hezký den.“ Vyjádřila své pocity hřebcovi vedle. Vedla jsem ho rovnou do mycího boxu, abych mu umyla nohy od bláta, špíny a taky písku z haly. Bude to lepší než brát kartáčem. Společně s ním se vykoupala i já. Vodička, to se mu líbilo. V jednu chvíli přestal, ale poté stejně hrabal a dělal všechno proto, abych byla mokrá . V boxe ho vyhřebelcovala, až se leskl. Namíchala mu večerní krmení a s Jenn vyrazily na můj pokoj, abychom se opět přestěhovaly do jejího pokoje.
,, Kdy se vrátí Spencer?“ zeptala jsem se, kdy pokrčila rameny. Padla jsem na Spencer postel, kam si dala všechny své věci. Chvíli se dívala na AZ, ale brzo jsme začaly terorizovat ostatní studentky. ,, Takhle nás akorát vyhodí a nevím, kde budeme spát .“ pousmála jsem se.
,, Tak zítra je necháme být.“ Usmála se Jennifer. Asi to tak budeme muset udělat. Dneska to odnesla Katrin a Raven. Na pokoji jsme si povídaly jako vždycky a smály se, až na nás i ty dvě zaťukaly, tak jsme to ztišily, vzhledem k tomu kolik bylo hodin a také šly spát. Já na boku no, i na břiše se dalo. 

** VÝBĚH + PÉČE O KOPYTA **