kitty+asie: Bylo jaro. Na jednu stranu – jéééj, super! Na stranu druhou.. Koním hrabalo. A jak lítaly teploty nahoru a dolu, tak jsem to odskákala nemocí. Asii jsem zvládla vytáhnout jednou a pak jsem padla – když jsem proto mířila v pindělí ráno k ní do boxu s pravidelnou dávkou krmiva, trochu jsem se bála co mě tam čeká. A tak nějak oprávněně. Kobylce zcela očividně hrabalo, vylítla na mě a musela jsem jí málem okřiknout, aby mi nesežrala krmení hned z kbelíku. Ženská jedna nevycválaná. Vysypala jsem jí krmní do žlabu a vylezla z boxu, než mě ušlape. Magor.
V jídelně jsem se zakousla do máslového croissantu a holky už si vyprávěly plány na tento týden. „No já na ní dneska nevylezu, to by byla sebevražda.“ Odfrkla jsem si, protože takhle nevrlou jsem jí ještě neviděla. „No, to se ti nedivím. Vedla jsem jí včera domů, a měla jsem co dělat aby mi neskončila na krku.“ Zkonstatovala Blood a já jen zaúpěla, protože mě pořád škrábalo v krku a byla jsem trochu rozlámaná. Nespala jsem úplně dvakrát dobře.
„Díkybohu že s Charakterem pracoval Seb, protože ten bejt takhle nevylítanej…“ „To bych chtěla vidět.“ Zasmála se Izzy, a já jen zavrtěla hlavou. Já rozhodně ne
Asie měla na snídani celkem hodinu, než jsem si vlezla k ní do boxu a chtěla jí nasadit ohlávku. Vraná mi ale lezla do osobního prostoru, zvedala vysoko hlavu, pořád pošlapávala, takže jsem jí nakonec místo do výběhu vedla do vnější kruhovky. Dovnitř se mi nechtělo, venku bylo krásně.
PK
To dopoledne jsem strávila s knížkou v ruce na rozkládací židličce v kobylčiném výběhu. Občas když kolem procházely některé studentky tak se docela divily – ale bylo hezky, já chtěla aby si na mě Asie zase navykla, tak proč ne. Díkybohu Dekameron ani Naberus, kteří ve výběhu zrovna byli, na mě nebyli moc zvědaví. A Asie měla plné ruce práce s proháněním Sezama To mě jen utvrdilo v tom, že musíme dneska něco udělat. Do sedla nepůjdu, jen jí vezmu vylítat na lonž.
Pro kobylku jsem si přišla po obědě. Odvedla jsem jí před stáj, cvakla do vnějšího uvaziště a začaa hřebelcovat. Hezky pořádně, dostávala jsem z ní zimní srst a veškerý prach či hrubší nečistoty, které se do toho medvídka chytaly velice snadno. Ještě jsem jí dobře promasírovala záda, pak vypucovat nožky, vybrat z kopýtek a samozřejmě chrániče. Dostala mutiuzdečku, protože jak jí tak znám, bude si hrát na žirafu, a já nechci, aby jí zítra bolela záda. Takže přišel na řadu obřišák, pak uzdečka a nakonec jsem připla gogue na obřišák. Pak jsem jí vedla na lonži ven.
LONŽ
Po lonži jsem klisnu odvedla do stáje, tam jsem jí odstrojila, prohřebelcovala záď a odvedla do výběhu. „Hráli jste si na draky?“ ptal se Connor cestou zpátky, když si zrovna vedle Písečka na trénink. „Překvapivě ani ne. Když vím že bude blbnout tak jí nechám před prací vypustit páru ve volnosti, ať si lítá a hází kozlíky dle libosti. A pak šla docela pěkně. Ne tak jako obvykle, ale bylo to pěkný. Vykozlovala jen při prvním cvalu.“ „To je na vás docela slušný“ připustil Connor, ale za ten posměšný tón dostal vodítkem přes stehno. Valach vedle něj po mě stříhnul uchem, pořád si na mě nezvykl. „Chce mě mít jen pro sebe. Říkal vždycky Connor, když jsem vyjádřila nelibost nad tím, jak nerad mě jeho hnědák vídá. No, asi ano. Asie koneckonců Konyho taky dvakrát nemusí