nina a patron: Povinná péče 2/3
Ráno jsem se probudila naopak docela dost pozdě. Slyšela jsem jakýsi randál na chodbě kdy se dvě dívky něčemu strašlivě hihňali. Odhodila jsem deku a spěšně se oblékla. Přeci jen bylo už trochu později než bych ráda. Ve stáji jsem slušně pozdravila Nioru a Toma, kteří právě odváděli koně do výběhu. Zarděla jsem se. Poslední kdo nenakrmil koně a neodvedl ho ven. I když tu ještě pár koníků také postávalo, už spokojeně jedlo. Honem jsem zaběhla do krmivárny, smíchala směs a šoupla ji patronovi do boxu. Ještě jsem ho stačila pohladit na čele, než zabořil do žlabu nos. Zakroutila jsme hlavou, ten se jednou tou baštou udusí. Kbelík jsem řádně omyla a vrátila na místo k ostatním. Poté jsem si vzala háček z čištění v sedlovně a vyškrábala Patronovi kopyta zatímco jedl. Nezapomněl mě samozřejmě poplivat tou svojí baštou. „hele dávej pozor, teď to budu muset prát.“ Zlobila jsem se na něj na oko. Jakmile Patron dojedl, navštívil napáječku. Upravila jsem si vodítko a vzala ohlávku do ruky. Patron ochotně přišel blíž ale pořád měl v oku ten odměřený výraz. „no tak půjdeš ven nemrač se na mě.“ Líbilo se mi na Patrona mluvit. I když on m ito vrátit nemohl, jako by očima vyjadřoval emoce. Přetáhla jsem mu ohlávku přes hlavu a šla ho vypustit do výběhu.

VÝBĚH

BOX

Celé dopoledne jsem se pořádně zabydlovala. Do skříně jsem si úhledně srovnala věci a trochu v pokoji uklidila. Pak jsem se rozhodla že zajdu za Niorou pro nějaké studijní materiály které by se mi mohly hodit. Niora byla v kanceláři. Zaklepala jsem na dveře a poprosila ji, co by mi mohla doporučit. Vytáhla několik spisů a podala mi je do ruky. „Děkuju vrátím co nejdřív.“ „Tolik to nespěch ale prospěje když si je prostuduješ co nejdříve.“ Se spisy jsem zamířila nahoru do jídelny protože mě trápila žízeň. Rozhodla jsem se že si dám teplou kávu s mlékem a cukrem. Zamíchala jsem si jí lžičkou a usedla ke stolu. Kolem prošlo několik dívek ale žádná mě neoslovila. Pro ní možná jen dobře i když mě trochu píchlo u srdce. Ten jejich smích a pošťuchování. Zavrtěla jsem se a pokračovala ve čtení. Slyšela jsem jak Sue s některou ze studenttek připravuje oběd. Po hodině a půl čtení mě to celkem unavilo a tak mě napadlo si tetičkou dohodnout trénink. „Tetičko Sue?“ bylo zvláštní ji oslovit právě takto, nicméně příjemné. „Copak potřebuješ Nino? Že by další trénink?“ S nadšením jsem kývla. „No výborně. Tak zase ve stejný čas na hale?“ Bylo to výtečné! Už teď jsem se na jízdu těšila. Sbalila jsem spisy a mazala na koleje. Tam jsem strávila většinu času kromě oběda. Napadlo mě že bych mohla někdy prozkoumat lesy za florestou třeba jen kousek. No minimálně mě napadlo zajít k jezeru za stájí. Jeho modrá hladina byla tmavá možná trochu šedivá jako nebe nad námi. Občas se však i vyjasnilo a to se prozářila do světlé modře. V dáli zakřičel jakýsi pták a snesl se po proudech níž. Až když mi prolétl výš nad hlavou, došlo mi co je zač. Bylo to krásné káně co si plachtilo vzdušnými proudy a lehce křičelo. Pohlédla jsem na své hodinky a uvědomila si že je nejvyšší čas vyrazit do stájí. Už jsem na sobě měla jezdecké ale Patron potřeboval vyčistit. Spěchala jsem ke stájím abych měla dostatek času. Nejprve jsem se vydala do sedlovny a přivezla k Patronovu boxu skříňku s věcmi. Vytáhla jsem si z ní čištění a opřela si ho ke stěně boxu. S pamlskem v ruce jsem mířila k ohradě. Vodítko bylo u ohrady. Prolezla jsem hrazením a zavolala na velkého ryzáka. Patron spokojeně chroupal seno s dalším kolegou vzadu ve výběhu. „Patronee!“ Ryzák se otočil ale nikterak moc se mu nechtělo. Došlo jsem až k nim a poté si ryzáka odchytla. Zpátky už šel ochotně a dokonce nás doprovázel i hnedý koník. To byl trošku problém jak se dostat přes ohradu aniž by mi utekl. Ale poradila jsem si a koník tak jen postával a mírně ržál. Patron vedle mě poslušně kráčel a natáčel uši za svým kamarádem. Ve stáji nastražil uši a když jsem ho uvázala u boxu vzrušeně zafrkal. Asi si všml všeho vybavení právě na něj. Dala jsem se do práce abych nezdržovala. Projela jsem mu svaly hřbílkem a krouživými pohyby je uvolnila. Díky tomu se uvolnil i nahromaděný prach který se pak lépe čistil kartáčem. Přečistila jsem i břicho a nožky. S jemným kartáčem jsem ryzáka obtěžovala u obličeje což se mu moc nelíbilo ale držel. „No neboj potřebuješ být čistý aby tě pak nedřelo nic pod uzdečkou.“ Patron mě pozoroval dál. Byl zkrátka na tuhle novou svěřenkyni pořádně zvědavý a to jsem mu za zlé nedávala. „Nožku.“ Patron ochotně zvedal nohu po noze já se docela zlepšila. Nebylo to sice jako zkušený koňák, na mě to bylo slušné. Uklidila jsem čištění a dala ryzákovi kamašky. Utáhla jsem je a zkusila jestli drží. „Super.“ Přilba na hlavu a šup sedlo a uzdečku na Patrona. Sue přicházela akorát, když jsem dopínala podbřišník. Patronovi to v uzdečce ohromně slušelo ale bez ní ještě víc. „Koukám vy jste hotoví. Překontroluju vás a můžeme jít ven.“ DOŠLO MI VLASTNĚ, ŽE KLUCI HALU UPRAVUJÍ. NO DNESKA NEBYLO TAK OŠKLIVO ABYCH SE MUSELA BÁT ŽE SPADNU. KDYŽ JSME S PATRONEM MÍŘILI VEN, OBJEVILI SE KLUCI V MONTERKÁCH A NESLI PLECHOVKY. TEĎ VYPADALI JEŠTĚ ČISTĚ ALE DALA BYCH ZA TO KRK ŽE POZDĚJI UŽ TAK ČIŠTĚ VYPADAT NABUDOU CONNOR SE TVÁŘIL NESMÍRNĚ DŮLEŽITĚ A TAK HO TOM HNED ZAÚKOLOVAL. SLYŠELA JSEM JAK SE ZA NIMI ZAVÍRAJÍ DVEŘE HALY, JAKO BY SE PŘED NÁMI SCHOVÁVALI A PAK UŽ BYLO TICHO.

TRÉNINK

Po tréninku jsem Patrona odstrojila, sundala chrániče a nechala ho napít s kbelíku. Namixovala jsem vodu na takovou vlažejší, protože ve skriptech se nacházeli užitečné informace co je dobré po tréninku pro koníka. Patron si parkrát usrknul a vydal se k senu. Odložila jsem uzdečku se sedlem a na hlavu mu šla dát ohlávku. Jakoby to věděl tak se honem o nohu podrbal a pak si jí nechal nasadit.

OSTŘÍKÁNÍ KOPYT

Jelikož měl špinavé nožky, vzala jsem ho opět pod hadici a ostříkala mu nohy a kopyta od jízdárny.Poté jsem ho zavedla do jeho stání a nechala ryzáčka opdpočívat. Všechno jsem srovnala do malé skříňky a dokodrcala se s ní k sedlovně. Postavila jsem skříňku do růžku a šla se opláchnout od potu a převléknout se do nejezdeckého.