raven + tarot: POVINNÁ PÉČE 3/4 DO LEVELU 2
Probudila jsem se do překvapivě slunečného rána. Hned se mi zlepšila nálada, vstala jsem pravou nohou a těšila se na nadcházející den. Rychle jsem proběhla koupelnou, však Tarotovi nebude vadit ten ledabylý drdol z rusých vlasů, co jsem si spěšně vytvořila před zrcadlem.
Oblékla jsem se do pohodlných tepláků, mikiny a vystřelila jsem z pokoje do stájí. Cestou do krmivárny jsem se zastavila u boxu číslo 13. Bělouš už byl vzhůru a koukal, co se mu přinese.
„Ahoj fešáku,“ zašvitořila jsem vesele. Tarot potřásl hřívou. Vešla jsem do krmivárny, za rozverného pískání jsem si vzala kbelík, nasypala do něj jednu odměrku drceného ovsa, jednu odměrku granulí a vše jsem zalila teplou vodou. Promíchala jsem směs a donesla mu ji.
„Ustup,“ zahudrovala jsem, když se nalepil na dveře tak, že jsem je nemohla otevřít. Bělouš velice neochotně ustoupil, už se těšil na krmení.
„Já ti to nesežeru,“ huhlala jsem si pro sebe. „Tak ustup, ty pakoni!“ zatlačila jsem mu na plece, když jsem se nemohla dostat ani ke žlabu. To bude dneska den, jestli se budeme takhle prát. Náladu mi ale dneska nezkazí nic. Zazubila jsem se a vysypala směs do žlabu. Donesla jsem kbelík zpátky do krmivárny, vymyla ho pod proudem vody a dala vyschnout. Kručení v žaludku mi dalo jasně na srozuměnou, že teď je na řadě on. Vydala jsem se do jídelny.
Vešla jsem do prosluněné místnosti, kde se mísilo štěbetání holek s hlubšími hlasy Connora a Jasona. Nathaniela jsem nezahlédla, zato blonďatou čupřinu Sebastiana ano. Stejně jsem se jako první vrhla ke konvici s kávou. Natáhla jsem ruku a zaváhala. Nebo že bych si dala čaj? Ne, nebudu porušovat svoji tradici. Sevřela jsem ucho konvice a nalila si černou vonící kávu do hrnečku. Jenom do tří čtvrtin, zbytek doleji mlékem. Ano, tak to má být! Přisedla jsem si ke Spencer s Jennifer. Koutkem oka jsem zahlédla novou studentku. Mám pocit, že se jmenuje Nina, ale jistá si nejsem.
Po snídani byl čas seběhnout dolů do sedlovny, vzít si vodítko a ohlávku a dovést Tarota do výběhu. Podle jeho dnešní nálady asi ani nemá cenu ho čistit, stejně se vyválí, jakmile ho pustím z vodítka. „Tarotku,“ zavolala jsem na koně tiše, než jsem otevřela box. Tarot, už najedený a zklidněný, se na mě otočil. Pohladila jsem ho po nozdrách, přistoupila k němu blíž a nasadila mu ohlávku s připnutým vodítkem. Odstoupila jsem od něj na délku paže a zkoumavě se na bělouše zahleděla. Hm, zelená mu sluší. Ale černá by mu slušela víc? Nebo modrá? Ach jo, zase přemýšlím nad hloupostmi. Jemu by slušela každá barva.
„Tak jdeme,“ zavelela jsem a vyšla z boxu jako první. Vedla jsem Tarota ven ze stájí, cestou jsem potkala Nioru, která šla za Parisem.
„Ahoj Nio!“ pozdravila jsem ředitelku zářivým úsměvem.
„Ahoj Raven,“ mávla mi v odpověď.
Cesta do výběhu nebyla nikterak dlouhá. Chtěla jsem jít pomalu, ale Tarot kamsi hnal. S vysoko zdviženou hlavou najednou zrychlil, poskočil do klusu a stáhnul mě za sebou.
„Hej!“ zvýšila jsem naštvaně hlas. „Kam to jako jdeš?!“ Cukla jsem za vodítko a zastavila se. Bělouš se zastavil se mnou. Co to s ním dneska proboha živého je? Normálně je to andílek, ale dneska má teda nějakou divokou náladu. Jestli ono to nebude tím sluníčkem!
„Už jsme klidní?“ zeptala jsem se bílého o poznání milejším hlasem. Stál vedle mě a tvářil se kajícně. Nechtěla jsem na něj křičet nebo být zlá, ale musí vědět, že některý věci si prostě dovolovat nesmí. A taky nebude. Jsem zvědavá, jak často bude mít takovéto chvilky zatemnění mozku. Zbytek cesty do výběhu jsem vodítko držela pevněji, tentokrát připravená na další pokus o zrychlení. Naštěstí žádný nepřišel. Asi se potřebuje jenom vylítat.
VÝBĚH
Otevřela jsem vrata výběhu, prošla i s Tarotem a zavřela za námi. Odepnula jsem mu karabinu vodítka od kovového kroužku na ohlávce a se slovy „Tak si jdi,“ jsem ustoupila o krok dozadu. Tarot váhavě sklonil hlavu k zemi, poodešel o pár kroků a pak vyrazil cvalem podél obvodu výběhu.
„Blázen,“ zasmála jsem se. Podlezla jsem mezi břevny, o horní se opřela lokty a dovolila jsem si pozorovat bílého, jak magoří. Sem tam si vyhodil, lítal kolem jako by běžel steeplechase. Jsem ráda, že tohle nepředvádí pod sedlem. Na to, že mi Niora tvrdila jak, je mírný a klidný Ale ne, to bych mu zase křivdila. Je pravda, že za tu dobu, co jsme na Florestě spolu, je to dobrý Pan Učitel.
Dobře, dost flákání. Ve stájích mě čeká ještě práce. Nejen, že musím vymístovat box, měla bych ještě stihnout vyčistit sedlo a uzdečku, než přijde sedlář. Hlavně, ať to stihne do odpoledne, máme jít na halu. Dneska mě prý Sue hodlá mučit. Brr, já nechci!
ČIŠTĚNÍ BOXU
BRIGÁDA
TRÉNINK
Po obědě jsem se došla převléknout do jezdeckého. Vyměnila jsem tepláky za rajtky, tenisky za perka a kožené chapsy.
Před tréninkem jsem si musela nejprve zajít pro koně do výběhu. Vzala jsem si ze skřínky vodítko a svižným krokem se vydala k výběhům. Vodítko jsem měla přehozené kolem krku. Potkala jsem cestou pár lidí z akademie, ale přiznám se, že jsem si víc užívala sluníčka, než abych vnímala, koho míjím. Vrata jsem si otevřela tak, aby mohla projít a zase je za sebou zavřela. Rozešla jsem se dál do výběhu, Tarota jsem zahlédla až někde uprostřed. Doufám, že v rámci své dnešní nálady nemá chuť přede mnou utíkat.
„Tarote!“ zavolala jsem na bílého. Valášek zvednul hlavu. Ach já slepá. Tarot stál za Chorálem. Ti dva mají podobné zbarvení, oba jsou do světla a navíc stáli proti slunci. Já si naivně myslela, že ten pěkný světlý koník je můj. A on můj byl až ten druhý, ten, co si dával bahenní koupel. Odevzdaně jsem došla k zablácenému běloušovi, připnula jsem mu k ohlávce vodítko a odváděla si ho do stáje.
Uvázala jsem si Taryho v boxe, přinesla si čištění a pustila se do práce. Nejprve jsem gumovým hřeblem dostávala ze srsti zaschlé bláto. Každých pár minut jsem musela hřeblo vyklepávat.
„Prase jsi, ne kůň,“ zaúpěla jsem. Hřebelcování hřeblem mi zabralo samo o sobě půl hodiny. Pak jsem ještě musela vyčesat bláto z hřívy a ocasu hřebenem, než jsem se mohla vrhnout na nohy. Vzala jsem si na ně tvrdý kartáč. Šlo to ztuha, ale což. Hlavně že se z blátivé příšery stával zase kůň. Na konec naší proměny jsem si vzala na pomoc měkký kartáč a svou vlastní dlaň. Přejížděla jsem po srsti kartáčem, stejnou cestou jsem pak přejela svojí dlaní. Smetla jsem tak zbytky prachu a chlupů. Za pár okamžiků už byl Tarot pěkně vyblýskaný. Háčkem na kopyta jsem mu ještě vyškrábala nášlapy z kopyt. Nohy zvedal ochotně, to on ostatně vždycky.
Uklidila jsem si čištění a donesla si sedlo a uzdečku. Pak jsem na hřbet položila dečku pod sedlo, gelovou podložku a to konečně sedlo. Všechno jsem stáhla do správné polohy. Obešla jsem si koně, spustila podbřišník a vrátila se nalevo. Zapnula jsem sedlo aspoň na první dírku a vzala si do ruky uzdečku. Sundala jsem Tarymu ohlávku, položila mu otěže na krk, nabídla mu udidlo a opatrně natáhla uzdečku. Protáhla jsem mu uši nátělníkem, zapnula jsem podrhdélník a nátylník. Tak to by bylo. Nasadila jsem si helmu a vyvedla koně z boxu.
OSTŘÍKÁNÍ KOPYT PO PRÁCI
Po tréninku jsem povolila Tarymu sedlo, rozepnula jsem nánosník a podhrdélník a cestou do boxu jsme se stavili v mycím boxu. Postavila jsem si bělouše doprostřed a pustila vodu. Nechala jsem proud z hadice stříkat chvíli mimo jeho tělo, pak jsem namířila na nohy. Měl je celé od písku, opláchla jsem mu kopyta a nohy po hlezna a karpy.
REGENERAČNÍ MASÁŽ
Z mycího boxu jsem ho zavedla do jeho stání, kde jsem z něj stáhla sedlo i uzdečku. Nechala jsem ho stát bez ohlávky, vybavení položila do uličky a smotala jsem si slámu do víchu. Tarot se mezitím napil z napáječky a našel si seno v jeslích. Přiložila jsem slaměný vích k jeho krku a začala ho krouživými pohyby masírovat. Promasírovala jsem mu celé tělo, krk, nohy, hřbet i záď. Místa, kde přiléhala uzdečka, jsem mu podrbala. Podrbala jsem ho i na břiše, kde to má rád. Vydržela jsem to snad celých deset minut. Pak jsem Tarymu nasadila ohlávku a vyvedla ho opět do výběhu.
VEČER
V sedm jsem si pro něj došla sama. Tentokrát se už nevyválel, myšák můj. Dokonce ke mně i velice ochotně přišel, věděl, že bude večeře. V boxe jsem ho ještě překartáčovala, aby ho prach a uvolněné chlupy přes noc nesvědily. Pak jsem mu šla namíchat opět dávku granulí a dávku drceného ovsa, to vše zalité vodou.
Mám dneska akční náladu