clair a pomněnka: S vodítkem jsem zamířila k výběhu, ve kterém se bezpochyby Pomněnka válela. “Pomněnko.” Zavolala jsem na kobylku, když jsem prolezla hrazením. Nikde jsem ji neviděla. A to byla v jednom z menších výběhů. Naštěstí se zvedla ze země u stromu a loudavým krokem vyrazila mým směrem. “No konečně.” Pohladila jsem ji po krku a vodítko jsem cvakla k ohlávce. “Tak jdeme.”Mlaskla jsem na ni a otevřela jsem bránu, kterou jsem následovně také zavřela. Přeci jen ve výběhu byli ještě tři další koně. Ve stáji jsem si kobylku uvázala u uvaziště a z tašky, ve kterém jsem měla čištění, jsem vytáhla hřbílko. Hřbílkem jsem z ní dostala zaschlé bahno, kterého na sobě měla opravdu hromadu. Pokračovala jsem měkkým kartáčem, kterým jsem ji dočistila od prachu a posledních nečistot. Tvrdým kartáčem jsem jí naopak dočistila nožky a kopytním háčkem jsem jí vybrala kopyta. Nezapomněla jsem ani na pročísnutí hřívy a ocasu hřebenem. “Kéž by jsi takhle čistá vydržela alespoň chvilku.” Zamyslela jsem se s úsměvem na tváři a odvázala jsem ji. Kapsy jsem měla naplněné pamlsky, protože jsme se s ní hodlala procvičit v pusince.

TRIK

Rovnou jsem ji zavedla do boxu, kde jsem ji ještě rychle přečísla, znovu vyčistila kopyta a jen tak jsem se s ní chvíli mazlila. Milovala jsem, když jsem se s ní takto mohla mazlit, což jsem vlastně mohla pořád. “Zítra se už snad dostaneme na jízdárnu, minimálně ven.” Pošeptala jsem jí ještě a pak jsem zamířila do krmivárny, abych jí nachystala večeři. Když mi směs chladla, donesla jsem jí ještě kýbl s čerstvou vodou a do jeslí jsem jí napěchovala seno. “Ustup!” Pobídla jsem kobylku, která byla natlačená u žlabu. Když věděla, že se jen zdržuje, ustoupila. “Hodná.” Pochválila jsem ji a obsah kbelíku jsem vysypala do plastového žlabu, který se nacházel v rohu boxu. “Dobrou chuť.” Popřála jsem jí a jakmile jsem kbelík umyla, zamířila jsem na večeři.

OMLUVA ZA STRUČNOST