kitty+asie: Ráno jsem kobylku rychle nachystala – po snídani, samozřejmě – a s provazovou ohlávkou, lanem a přilbou v ruce jsem jí vedla před stáj
PROCHÁZKA
Potřebovala jsem procházku sfouknout ráno, abych stíhala odpoledne vyjet ven. Do té doby bude mít klisna volno, ať je na vyjížďce pozorná. Zítra to ale už bude chtít nějakou námahu, protože pořádně nepracovala už nějakou dobu. Přes den byla ve výběhu, a po druhé hodině jsem si pro ní přišla, vhřebelcovala jí a připravila si napěchovanou sedlovou brašnu. Jelo se ven 

TERÉN

Vjely jsme hlavní bránou, já sesedla a to už jsem slyšela telefonát v kapse. Volala mi tetička Sue Jak jinak. „Ahojky. Neboj, všechno v pořádku. Trochu jsme se cestou zdržely, tak jsem usekla trasu a už jsme tady. Jasně, teď jsme dorazily.“ Přesvědčovala jsem tetičku a přehodila klisně otěže přes krk, zatímco jsem jí vedla do stáje. „Ano. Ne, neboj. Určitě. Zatím.“ Zavěsila jsem, dala mobil do kapsy a v uvazišti jsem Asii sundala uzdečku a přivázala jí. Výhoda bezudidlovek je ta, že koně můžete kdekoliv přivázat a nebát se, že by si trhnul hubu. Ale když to není nutné, tak to přece není nutné  sundala jsem sedlo, napěchovanou brašnu a samozřejmě bederku. Tu jsem dala uschnout, lehce na ní nasněžilo, a sundala kobylce chrániče. Prohřebelcovala jsem jí srst. Zkontrolovala kopyta a dala deku – mohla ještě na chvilku do výběhu.